12 C 139/2023 - 229

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] pro žaloba na vrácení daru pro nevděk takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem daru, se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 10. 2023 se žalobce domáhal určení, že „vlastníkem daru“ je žalobce.

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě darovací smlouvy ze dne 7. 9. 2021 žalobce daroval žalované následující nemovité věci, a to a) bytovou jednotku č. [Anonymizováno]/1, vymezenou dle zák. o vlastnictví bytů v budově č. p. [Anonymizováno], obec [adresa], část obce [adresa], postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno] b) spoluvlastnický podíl o vel. [Anonymizováno] na společných částech budovy č. p. [Anonymizováno] c) spoluvlastnický podíl o vel. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]

3. Následné chování žalované vůči žalobci naplňuje znaky zjevného porušení dobrých mravů, které nemůže žalobce žalované (své dceři) prominout. Navzdory tomu se toto žalobce snažil vyřešit s dcerou do konce roku 2022. Žalovaná vše negovala, žalobce tedy přistoupil k odstoupení od darovací smlouvy a nyní k podání žaloby. Žalobce daroval žalované dar s tím, že byli dohodnuti na tom, že předmětný byt bude moci žalovaný užívat, vstupovat do něj a zejména v něm bydlet. Právo si neošetřil věcným břemenem, protože se svou dcerou měl idylický vztah. Toto fungovalo až do dubna/května 2022. Na konci února v důsledku války na Ukrajině přijela druhá dcera žalobce se svou rodinou. Žalobce se rozhodl, že bude v bytě po tu dobu co nejméně, aby měli ostatní dostatek prostoru. Umožňuje mu to práce řidiče dálkových autobusů, kdy většinu dní v měsíci je mimo domov, popř. využívá služebních ubytoven. Zhruba na přelomu března/dubna 2023 se tato druhá dcera rozhodla vrátit na Ukrajinu, protože žalovanou již nemohla dále vystát. Po odjezdu dcery se chtěl žalobce do bytu vrátit, neboť tam měl své zázemí a své věci. Žalovaná mu zprvu odmítla vstup z nejrůznějších důvodů, z počátku to bral žalobce na lehkou váhu. Následně se v době května/června 2023 zmínil o tomto několika lidem a začal brát v úvahu informace a názory, které mu lidi sdělovali. Vše vyvrcholilo tím, že se dozvěděl, že žalovaná se obdobně zachovala vůči dědečkovi na Ukrajině, žalobce začal brát situaci vážněji. Až v lednu 2023 mu žalovaná nejen znemožnila vstup do bytu, ale žalobce pochopil, že jsou vyměněné zámky u dveří. Žalovaná odmítla s ním komunikovat, stejně tak mu zamezila přístup k jeho věcem i dokumentům. Tyto měla žalovaná přestěhovat na jiné místo. Koncem ledna 2023 žalovaná směřovala žalobci email, kde má snahu manipulativně se z celé situace vykroutit. Email je zvláštní časovou souvislostí i spisovnou češtinou, kterou žalovaná neovládá. Vysvětlením může být obava žalované z podání této žaloby, neboť žalobce poptával právní služby po všech známých.

4. Žalobce dále zjistil, že žalovaná za něj vybírá starobní důchod na Ukrajině, přičemž vybrané částky nijak žalobci nepředává a užila je pro žalobce neznámým způsobem.

5. Dále žalovaná měla na Ukrajině prodat nemovitost, kterou žalobce zdědil, a to bez jeho souhlasu. Výtěžek si žalovaná ponechala pro sebe.

6. Pokud žalovaná ve své odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 13. 3. 2023 poukazuje na to, že nebylo sjednáno žádné věcné břemeno, je to ryze účelové. Žalobce má svědky, kteří mu doporučovali sjednaní takového práva, on jim však odvětil, že dceři věří. Pokud by takové jednání bylo žalobci známo předem, nikdy by danou smlouvu neuzavřel. Jinou možnost bydlení nemá, od dubna 2022 do současnosti musel vyhledat ubytovny, spát po kamarádech, až následně v listopadu 2022 mu umožnil syn jeho přítelkyně uschování věcí a možnost bydlet několik dní v jeho domě, hlavně za situace, kdy byl žalobce nemocný a potřeboval péči druhé osoby.

7. Žalovaná se poprvé k věci vyjádřila podáním ze dne 30. 11. 2023. Nárok žalobce neuznala, a to ni z části. Žalovaná dále odkázala na své vyjádření učiněné v předešlé žalobě ([spisová značka]). Nad rámec daného vyjádření žalovaná poukazuje, že nebýt jí, soud by se vůbec nedozvěděl o existenci plné moci v ukrajinštině, v níž žalobce žalovanou pověřil velmi širokým okruhem právních jednání vč. nakládání se svým důchodem, a že žalovaná mohla disponovat s finančními prostředky žalobce apod. Záměrně přitom žalobce tyto skutečnosti zamlčuje a uvádí soud v omyl v tom směru, že žalovaná si peníze ponechala bez souhlasu žalobce. Žalovaná dále poukázala na zásadní rozpor v žalobních tvrzeních. Na straně jedné totiž žalobce přiznává, že neexistovalo žádné věcné břemeno, ale současně tvrdí, že měl právo užívat byt, kdy se mu zachce. Věcné břemeno dle žalované nebylo sjednáno vůbec, a to ani písemně ani ústně. Oproti první žalobě některá tvrzení žalobce upravil. Nyní žalobce tvrdí, že to byl on, kdo platil rekonstrukci, ale je zarážející, proč to neuváděl předtím. Rekonstrukci přitom hradila žalovaná s manželem. V neposlední řadě žalovaná poukazuje na to, že žalobce ji opakovaně nepravdivě obviňuje ze spáchání několika trestných činů. Je to sám žalobce, kdo se chová v rozporu s dobrými mravy.

8. Žalovaná ve vyjádření k první žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznala, protože nebyly nikdy splněny podmínky pro vrácení daru, ona sama se navíc nikdy nezachovala tak, jak žalobce tvrdí. Žalovaná se pozastavuje nad navrženými důkazy a uvádí, že již před vlastním dokazováním se žalobce pokouší žalovanou co nejvíce očernit. Žaloba obsahuje velké množství skutkových tvrzení, nicméně jen některá z nich jsou podstatná pro daný spor.

9. Žalovaná zde vidí v zásadě 3 základní tvrzení, a to tvrzení, že žalovaná neměla pouštět žalobce do bytu, tvrzení, že žalovaná měla vybírat za žalobce důchod na Ukrajině a tvrzení, že neměla vrátit žalobci částku z prodeje domu na Ukrajině (částka 9 500 USD).

10. Ohledně nevpuštění žalobce do bytu žalovaná uvedla, že s tvrzeními žalobce nesouhlasí. Žalovaná se s žalobcem nikdy písemně ani ústně nedohodla na tom, že žalobce bude mít právo v předmětném bytě dožít. Ani se nedohodli na tom, že jej bude moci kdykoli užívat. Pokud toto chtěl žalobce, nic mu v tom nebránilo si dané právo sjednat, neboť darovací smlouvu evidentně nepsal laik. To, že si právo služebnosti strany neujednaly, svědčí o tom, že taková dohoda mezi nimi zkrátka neexistovala. Situace byla ve skutečnosti taková, že žalobce původně žil v předmětném bytě s žalovanou a její rodinou. Poté si našel přítelkyni kdesi u Prahy, k níž se přibližně v březnu 2022 odstěhoval. K darování tak došlo bez jakýchkoliv podmínek. Žalobce ani neměl jediný důvod pro zřízení práva služebnosti, neboť se z Plzně nadobro odstěhoval a vzal si všechny důležité věci, které v bytě měl. V bytě ponechal pouze věci zabalené v pytlích, o kterých prohlásil, že je nepotřebuje. Žalovaná tyto věci přemístila do sklepa, neboť chtěla udělat v bytě celkovou rekonstrukci. Následně tyto věci žalovaná přemístila do sklepa svého druhého bytu na [adresa]. Žalobce si do zmíněných věcí zabalil i doklady, rodný list nebo diplom. Žalobce v lednu 2023 volal žalované, že tyto doklady potřebuje. Žalovaná mu tedy dne 28. 1. 2023 poslala email, že tyto věci si může vyzvednout právě v druhém bytě u paní [jméno FO]. [jméno FO] má tento byt v dlouhodobém nájmu a s žalobcem se zná, proto žalovaná žalobce odkázala právě na ni. V lednu 2023 již vztahy mezi účastníky nebyl dobré, z tohoto důvodu si žalovaná vše fotila a odpovídala emailem. [právnická osoba] prováděla žalovaná, a to až po vkladovém řízení u příslušeného katastrálního úřadu. Žalovaná se tak rozhodla po dohodě s manželem, neboť sice byt se dal užívat, ale vybavení bylo již nevyhovující. Rekonstrukce trvala zhruba od dubna 2022 do března 2023. V době rekonstrukce tam žalovaná s rodinou bydlela. Vztahy s žalobcem byly zhruba do dubna 2022 dobré, zhoršení došlo v souvislosti s událostí z konce dubna 2022. Dne 30. 4. 2022 totiž žalobce přijel osobně k žalované na oslavu narozenin vnučky. Když žalobce dorazil na oslavu, přišel za žalovanou s požadavkem, že okamžitě potřebuje částku [částka] na vyplacení exekuce. Dokonce ukazoval žalované zablokovaný účet u [jméno FO] bank. Žalovaná mu sdělila, že takovou částku nemá, ale žalobce se jí opakovaně domáhal, a to i formou opakovaných telefonátů, které časem přerostly až v jeho agresivní a velmi nevybíravé chování. Ještě v květnu a červnu 2022 bylo jeho chování relativně normální, ale postupem doby začal na žalovanou více naléhat. Žalovaná mu však peníze nemohla dát, neboť je skutečně neměla. Přibližně od léta 2022 bylo naléhání již neúnosné. Žalobce v průběhu doby sděloval žalované, že ho buď vpustí do bytu anebo spolu budou mít velké problémy a že jakmile jej tam vpustí, bude si žalobce v bytu dělat co chce. Žalovaná nechtěla s ním v jeho vzteku nic řešit. Žalobce dokonce požadoval, aby se žalovaná s rodinou odstěhovala, protože celý byt chtěl výlučně užívat on sám se svou přítelkyni, tj. bez přítomnosti ostatních členů rodiny. S tímto žalovaná nesouhlasila, notabene po provedené rekonstrukci. Zmiňuje-li žalobce email ze dne 24. 1. 2023, pak žalovaná k tomu uvádí, že i mezi sebou hovořili také česky, žalovaná má zkoušku z českého jazyka, mluví plynule česky, jen s přízvukem.

11. K tvrzení ohledně neoprávněného výběru důchodu žalovaná uvedla, že žalobce v různých předžalobních výzvách žádal po žalované, aby mu vydala předmětné finanční částky. Tvrdil, že žalovaná jej vybírala bez právního titulu. Právním titulem byla ale plná moc žalobce ze dne 7. 9. 2020, sepsaná a ověřená notářem na Ukrajině. V této plné moci žalobce výslovně zmocnil žalovanou k nakládání s jeho veškerým majetkem; k tomu aby jej zastupovala v jakékoliv bankovní nebo finanční instituci, na úřadu práce, v orgánu sociálního zabezpečení obyvatelstva, na poštách, na správě Penzijního fondu Ukrajiny v otázce vyřízení a převzetí penze, která mu náleží, ve výši v souladu s odpovídajícím vyčíslením a též jiných peněžních výplat, zastupovat jej jako vlastníka účtů, kde by tyto účty nebyly založeny finanční institucí na území Ukrajiny, s oprávněním využívat a nakládat s prostředky, které se nacházejí na všech existujících účtech, které byly otevřeny na jeho jméno. Žalovaná tak mohla s danými prostředky nakládat bez omezení. Žalovaná by nemohla mít ani nikdy přístup k žalobcovu internetovému bankovnictví a kartě, pokud by ji to sám žalobce neposkytl. Přístup do bankovnictví byl žalované zrušen až 6. 3. 2023, o čemž jí informovala banka emailem. Přesto právní zástupce žalobce žalované zasílal výzvu již 17. 2. 2023, žalobce tedy daný stav zanechával i v dané situaci. Navíc zástupce žalobce zaslal zástupci žalované dokument „odvolání plné moci“ datovaný dne 5. 5. 2023. Žalovaná se přístupem do bankovnictví nijak netajila, v rodině se o tom normálně bavili.

12. Třetí podstatné tvrzení žaloby je ohledně částky [částka]. Zde byla situace taková, že rodina vlastnila dům na Ukrajině, který byl prodán za částku [částka]. Z této částky připadala polovina žalobci a polovina sestře žalobce (tetě žalované). Žalovaná vše zabezpečovala na Ukrajině, částku za prodej si vyzvedla v hotovosti, polovinu předala tetě a polovinu žalobci. Peníze byly předány žalobci v české měně, a to na adrese [adresa], a to dne 6. nebo 7. 9. 2021. V tento den totiž žalobce, žalovaná a její manžel, a ještě jedná známá žalované, směnili větší obnos USD ve směnárně. Jelikož se jednalo o větší částky, byli všichni 4 pracovnicí směnárny identifikováni. Po provedení směny šli žalovaná s manželem a žalobce do bytu na [adresa], kde žalovaná v přítomnosti manžela předala peníze žalobci. Žalobce si pak peníze v bytě někde uchoval, protože to bylo ještě v době, kdy tam přebýval. Když se vztahy zhoršily, žalovaná měla strach, že na ni žalobce podá bezdůvodně trestní oznámení, což by mohlo zkomplikovat snahu žalované získat české občanství. Proto mu ze strachu předala peníze znovu. Tentokráte ale částka byla nižší o výdaje, které měla žalovaná s prodejem. [adresa] 850 USD byla poté předána mezi právní zástupci účastníků.

13. Dne 24. 4. 2024 ve věci proběhlo přípravné jednání ve smyslu §114c o.s.ř., kde strany byly poučeny dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř.

14. Žalovaná při daném jednání doplnila svá tvrzení tak, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o zápůjčce, přičemž žalovaná byla v roli zapůjčitele, žalobce v roli vydlužitele. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena dne 7. 9. 2021 a jejím předmětem byla částka [částka] a částka [částka]. Bylo to z toho důvodu, že žalovaná tímto zaplatila hypotéční úvěr a zástavu, která na bytě vázla. Bylo to v zásadě postaveno tak, že na bytě váznula hypotéka se zástavou, přičemž prostřednictvím těchto peněz žalované byla tato hypotéka u banky vyplacena. Žalovaná tak zaplatila velkou část toho hypotéčního úvěru, a důvod, proč byla uzavřena Smlouva o zápůjčce, a ne třebas smlouva darovací, byl ten, že účastníci nevěděli, jak dopadne katastrální řízení a jak na celou věc bude reagovat banka. Žalovaná zdůraznila, že předmětnou částku nebude žalovat zpět, přičemž zdůraznila, že za takovou částku byt vlastně koupila. Je zarážející, že žalobce o tomto dosud mlčel. Dále právní zástupce žalované poukázal na odstoupení od smlouvy, které je datováno dnem 31. 3. 2025, které mu bylo doručeno do jeho datové schránky. Do dnešního dne mu nebyla doručena hmotněprávní plná moc právního zástupce žalobce, který tento právní úkon učinil. Vyplývá z toho, že právní zástupce žalobce učinil nějaký hmotněprávní úkon, aniž by k tomu byl žalobcem zmocněn. Co se týče odstoupení od smlouvy nebo nevděku, tak v daném případě dané znaky mají být uvedeny v samostatném odstoupení nebo v tom úkonu, který má být činěn. Má tedy za to, že v daném případě ten úkon byl učiněn vadně, protože nejsou zde uvedeny konkrétní důvody pro odstoupení nebo vyjádření nevděku, a to s poukazem na rozhodnutí NS [spisová značka]. Namítá tedy neplanost takového úkonu. Žalovaná dále prostřednictvím svého právního zástupce namítla promlčení všech důvodů pro vrácení daru. Občanský zákoník stanoví lhůtu jednoho roku pro uplatnění takového důvodu. Pokud tedy uplatňuje žalobce právo u orgánu veřejné moci, je důležité specifikovat důvody, proč tak činí. Pokud je z jeho strany tvrzeno, že můžou být uplatněny další důvody, které ještě uplatněny nebyly nebo mohou být doplněny stávající důvody, tak ve vztahu ke všem těmto důvodům je namítáno promlčení. Žalobce zaslal nejdříve nekompletní výzvu, navíc bez plné moci, poté podal nekompletní žalobu, nepřišel včas k řízení, takže řízení bylo zastaveno, podal druhou žalobu, opět nekompletní a v průběhu toho si upravuje důvody pro své uvážení.

15. Žalobce při přípravném jednání v reakci na žalovanou uvedl, že si je vědom toho, že pokud mu žalovaná vrátí tu nemovitost, bude jí muset zaplatit to, co do bytu investovala, jak v podobě uhrazené hypotéky, tak i v případně nějakých dalších nákladů, případně prokázané rekonstrukce. K plné moci se vyjádřil tak, že nenašel kolegovu plnou moc v rámci výzvy a byl toho názoru, že bylo kolegiální si takovou plnou moc nezasílat. Důvod pro odstoupení byl uveden v první výzvě i v dalekosáhlé komunikaci obou právních zástupců.

16. Při daném přípravném jednání učinili účastníci nesporným, že částka ze smlouvy o zápůjčce ve výši [částka] byla skutečně uhrazena na účet banky za účelem uhrazení hypotéky. Dále učinili nesporným, že žalovaná mohla na základě plné moci vybírat peníze na Ukrajině.

17. Žalobce dne 24. 5. 2024 doplnil svá skutková tvrzení.

18. K bydlení v předmětné bytové jednotce žalobce uvedl, že sama žalovaná má přiznávat, že zde žalobce bydlel až do jara 2023. Na dané adrese měl až do srpna 2023 své trvalé bydliště. To svědčí o tom, že účastníci byli domluveni na tom, že tam bude žalobce bude bydlet i po darování. Ke své přítelkyni se nenastěhoval, měl svoleno od jejího syna, že po dobu, kdy zde bude druhá žalobcova dcera, tak může bydlet tam. Když se vrátí tato dcera zpět na Ukrajinu, on se vrátí do Plzně. Žalovaná ho pak nepouštěla do bytu, on to řešil přespáním na firemních ubytovnách, popř. přespal u své přítelkyně, ale nebydlel tam. Jeho kolega [jméno FO] mu nabídl, že s ním může jezdit do jeho domova v Polsku. Domluva mezi žalobcem a žalovanou byla taková, že jednotku daruje otec dceři. Jedním z důvodů bylo i to, že je řidičem z povolání a obával se situace, kdyby se mu na cestách cokoli stalo, aby věc neřešil notář několik let, nepředvolával si druhou dceru z Ukrajiny, protože ta je dobře finančně zajištěna. Věcné břemeno nesjednával, protože žalobce žalované bezmezně důvěřoval. Žalovaná „roznášela“ na Ukrajině, že její otec měl tolik dluhů, že od něho musela koupit byt, matematicky opravdu nesedí. On platil HÚ cca [částka], což bez problémů zvládal. Ona mu dala za byt – dle její smlouvě o půjčce – milion a něco a chtěla je za tři roky zpátky. Argument, že odešel bydlet k přítelkyni, není relevantní, protože ona sama bydlí u svého syna v jeho domě a nemůže rozhodovat, kdo bude u syna bydlet nebo ne. Žalobce žil v bytě prokazatelně do jara 2023, žalovaná měla respektovat jeho práva z tohoto bydlení v jednotce plynoucí. Výčet věcí uváděných žalovanou svědčí o tom, že to byla ona, kdo žalobci sbalil jeho osobní věci a odvezl na jiné místo. Žalobce se v průběhu jara-léta 2023 styděl svým přátelům sdělit, že jej žalovaná nechce pustit do bytu. Následně toto musel doznat. V současné době je veden žalobce jako „bezdomovec“ na ubytovně v Plzni.

19. K podmínkách darování žalobce uvedl, že ty byly sjednány ve smlouvě tak, aby toto prošlo katastrálním řízením. On své dceři bezmezně důvěřoval. Ústně si účastníci sjednali, že žalobce daruje žalované byt jako své dceři a současně ona umožní žalobci do něj vstupovat a zejména v něm bydlet bez časového omezení. Na základě výše uvedeného vznikl mezi účastníky závazek v ústní formě. Je zřejmé, že tento závazek byl účastníky respektován až do dubna 2022. Žalovaná byla v roce 2021 v ČR jen 2x, a to na jaře a podzim. Každopádně to bylo na začátku roku 2021, kdy žalovaná přijela a posadila se s žalobcem a jeho přítelkyní do kuchyně na [Anonymizováno], kde došlo k vzájemnému probrání situace. Žalovaná následně věc shrnula tak, že je připravená doplatit zůstatkovou část hypotéky s odůvodněním, že žalobce je již před důchodem a přítelkyně otce je nemocná a ona chce, aby si ještě užívali života. Dala navíc otci slib, že za něj zaplatí peníze, které on měl dát v rámci majetkoprávního vyrovnání své druhé ženě, což činilo [částka] (nejspíš toto nazývá žalovaná onou exekucí). Když došlo na placení, už byl byt její a řekla mu, že mu nic takového neslíbila, že si to vymyslel. Ve finále je zaplatil [jméno FO]. Žalovaná navrhla, aby na ni převedl byt formou darovací smlouvy, důvody byly: rizikové povolání a pokročilý věk žalobce. Uvedla, že darovací smlouvou se nic nemění a že nadále otec se svou přítelkyní budou v bytě, kde si budou moci dělat, co uznají za vhodné, rekonstrukci atd. Současně se dohodli na tom, že žalobce ponese náklady provozu.

20. Zjevné porušení dobrých mravů žalobce spatřuje v: a) zamezení přístupu žalobce do jeho bydliště, kde měl veškeré své věci a zadržovaní osobní věcí; b) odmítání komunikace a pomoci žalobci, který se po zamezení přístupu do bydliště nacházel bezprizorně bez bydlení i veškerých věcí; c) nakládání s důchodem žalobce pro vlastní potřebu bez jeho souhlasu – tj. vybílení celého tohoto účtu; d) ponechání si peněz žalobce z dědictví ve výši [částka] pro svou vlastní potřebu; e) okradení žalobce zápočtem o cenu za náhrobek; f) odhlášení žalobce z trvalého pobytu bez jeho vědomí; g) úmyslné odstranění nebo znehodnocení věcí žalobce; h) očerňování žalobce na Ukrajině prakticky u celé rodiny a jeho přátel.

21. K bodu a) + b) žalobce uvedl, že se jedná o zásadní porušení dobrých mravů vůči žalobci. Žalovaná nejprve odmítala žalovaného vpustit do bytu pod různými záminkami. Vše vyústilo ve výměnu zámků. Jednalo se o zamezení přístupu v období duben/květen 2023 až do současnosti. Žalovaná si měla být vědoma svého nemorálního chování, což dokládá email ze dne 24. 1. 2023, kde žalovaná své chování vysvětluje, ačkoli takto nikdy s otcem nekomunikovala. To, že byl žalobce často na cestách nebo navštěvoval svou přítelkyni, neznamená, že se odstěhoval. Žalobce měl jako svůj domov vždy byt, který daroval dceři. K tomuto bytu měl i výrazný citový vztah, chtěl v daném bytě dožít. O tom všem dcera věděla v době darování, a proto mu slíbila, že může v bytě žít.

22. K budu c) žalobce uvedl, že na své dcery myslel i do budoucna. Z důvodu svého rizikového povolání udělil dcerám plnou moc, aby v případě, že by se žalobci něco stalo, mohly zajišťovat veškeré jeho záležitosti. Žalobce by nikdy nenapadlo, že dojde ke zneužití tohoto zplnomocnění žalovanou za jeho života a na jeho úkor. Ukázalo se, že žalovaná vybírala jeho důchod a neznámým způsobem s ním dále nakládala a žalobce dodnes neví, kde jeho finance jsou. K odvolání plné moci došlo z preventivních důvodů. Je zřejmé, že plná moc byla udělena, avšak úmysl žalobce, že by si přímo přál, aby s jeho důchodem nakládala žalovaná pro vlastní potřebu, z ničeho zřejmý není. V daném případě se totiž jednalo o ústní domluvu mezi žalobcem a žalovanou, že každý výběr zmocnitel (žalobce) má schválit. Žalovaná se vyhýbá sdělit žalobci, kde se jeho důchod nachází. Z výpisu vyplývá, že žalobce v období od 21. 10. 2020 do 21. 2. 2023 obdržel důchod ve výši 55 587 UAH, veškeré tyto prostředky s výjimkou částky 411 UAH, které vybrala druhá dcera, vybrala žalovaná. Z toho měla souhlas k vybrání částky 13 300 UAH jako poloviny ceny za pomník a za odhad, avšak vzhledem k tomu, že tyto obě dvě částky započetla následně podruhé, a dokonce v plné výši, lze uzavřít, že celkem vybrala částku 55 446 UAH, odpovídající důchodu za 3 roky. Žalovaná důchod vybrala ještě 23. 2. 2023.

23. K bodu d) žalobce uvedl, že prodej nemovitosti z dědictví je nesporný. Žalovaná ale polovinu ceny žalobci nepředala. To učinila až po předžalobní výzvě dne 4. 5. 2023, tedy do 4. 5. 2023 jednala v rozporu s dobrými mravy. Pokud by žalovaná částku žalobci předávala již předtím, nepředávala by mu ji znovu.

24. S předcházejícím bodem souvisí též bod e). Žalovaná nejen že žalobci nepředala peníze z prodeje dědictví na Ukrajině, ale následně po předžalobní výzvě započetla oproti této částce úhradu za pomník. Tímto se žalovaná obohatila, reálně zaplatila jen jednu polovinu, druhou hradila sestra žalobce. Se zápočtem žalobce souhlasil, aby si soud mohl udělat o zápočtu, a především charakteru žalované, svůj názor.

25. K odhlášení trvalého pobytu žalobce (bod f) došlo v období srpen/září 2023. Odhlášení žalobce z trvalého bydliště je mezi účastníky též nesporné s ohledem na vyjádření žalované ze dne 23. 10. 2023.

26. K úmyslnému odstranění nebo znehodnocení věcí žalobce (bod g) žalobce uvedl, že toto chování žalované minimálně naplňuje porušení dobrých mravů vůči žalobci. Žalované to má činit též nesporným, a to ve vyjádření k první žalobce dne 29. 5. 2023.

27. K bodu h) žalobce uvedl, že o nevhodném chování žalované (očerňování žalobce) se žalobce dozvěděl naplno až nyní, když byl na začátku května 10 dní na Ukrajině, kde mu bylo sděleno, že se o něm žalovaná nevhodně vyjadřuje a šíří o něm nepravdivé informace.

28. Žalobce dále uvedl, že žaloba je podána na základě nevděku žalované, což je ze všech podání jednoznačné. Žalobce vyzval žalovanou výzvou ze dne 17. 2. 2023. Žalobce ještě z formálního hlediska ještě odeslal odstoupení ze dne 31. 3. 2023. Došlo k naplnění § 2072 obč. zákoníku. Vůle ze strany žalobce o odvolání daru je jasná a odpovídá tomu i její vyjádření v písemné formě. Žalovaná rovněž tomuto dostatečně porozuměla a věděla, co její vytýkáno za nevhodné chování jednak naplňující nevděk a zjevné porušení dobrých mravů. Žalobce poukázal na rozhodnutí NS 33 Cdo 2781/2009 a 33 Cdo 1975/2008.

29. Žalobce se též v daném podání vyjádřil k tvrzení žalované, uvedl, že žalovaná uvádí skutečnosti, které nemají pro toto řízení žádný význam, jako jsou námitka promlčení nebo relativní neplatnosti. Vyjádření žalované je vnitřně rozporné, přičemž místy uvádí nepravdy. Není pravdou, že by žalobce nesdělil, že žalovaná uhradila hypotéku, toto je již v emailu ze dne 29. 3. 2023. Odstoupení od darovací smlouvy obsahuje v tomto ohledu výslovný odkaz na předžalobní výzvu, které důvody uvádí. Žalobce uvádí stále stejné důvody nevděku.

30. Žalovaná doplnila svá skutková tvrzení podáním ze dne 24. 5. 2024. Setrvala na tvrzení, že v březnu 2022 se žalobce nadobro odstěhoval z předmětného bytu s tím, že nepotřebné věci tam zanechal. Žalovaná neví přesný den, kdy tak žalobce učinil. Žalobce se sám pod dohodě s žalovanou odstěhoval, v bytě mu zůstal jen zbytek věcí, které žalovaná dala do sklepa. Žalobce se o zřízení věcného břemene až do předání věci svému právnímu zástupci nezmiňoval. Dále setrvala žalovaná na svém tvrzení ohledně rekonstrukce, kterou prováděli s manželem v době od dubna 2022 do března 2023. Do této rekonstrukce investovala žalovaná a její manžel značné finanční prostředky, oba dva se tak výrazným způsobem zasadili o celkové zhodnocení bytu.

31. Žalovaná dále uvedla, že žalobce se skutečně dne 30. 4. 2022 měl dostavit na oslavu narozenin vnučky, kdy měl požadovat po žalované částku [částka] na úhradu exekuce. Zaplacení exekuce byl důvod, proč se žalobce začal chovat hrubě. Žalobce začal tvrdit, že je to jeho byt, že ho tam musí vpustit, jinak s ním budou mít velké problémy. Žalované sděloval, že v bytě si bude dělat, co chce, stejně tak, že žalované udělá, co bude chtít. Toto jí sděloval od dubna 2022 do února 2023. Často žalobce na žalovanou zvyšoval hlas, někdy na ní až křičel. Žalovaná v důsledku tohoto chování se žalobce bála a odmítala jej vpustit do bytu. Žalobce žalované tvrdil, že byt chce užívat výlučně on sám, že proto jej chce vrátit. Žalovaná je však toho názoru, že zde chtěl být se svou přítelkyní. Žalovaná dále opětovně poukázala na plnou moc s úředně ověřeným překladem z ukrajinštiny, kdy lze zmínit jednotlivé pasáže ohledně možného jednání bez omezení. Plná moc se ani náznakem nezmiňuje o tom, že by zde nějaké omezení bylo. O omezení se začal žalobce zmiňovat opět až svého prostřednictvím právního zástupce. Žalobce ani netvrdí, kolik peněz mělo být z jeho účtu „vybíleno“, kolik peněz šlo na účelně vynaložené výdaje, kolik si žalovaná měla údajně ponechat. Zkrátka nic konkrétního, na co by mohla žalovaná reagovat. K otázce možného vrácení částky [částka] žalovaný výslovně uvedla, že se nejedná ani o vzájemný návrh ani o procesní obranu. Jde o určité upozornění vůči žalobci. Ohledně započtení odkázala žalovaná na své předešlé vyjádření s tím, že ke dni 21. 4. 2023 přepočet na české koruny činil [částka]. K takovému datu právě žalovaná provedla zápočet. Žalovaná zdůraznila, že opětovným předáním částky se chtěla žalovaná vyvarovat tomu, aby žalobce na ni podávala trestní oznámení.

32. Žalobce následně podáním ze dne 24. 5. 2024 doplnil skutková tvrzení „ještě o následující myšlenky“. Co se týče odstoupení, tento úkon byl fakticky proveden předžalobní výzvou ze dne 17. 2. 2023. To, že následně ještě odeslal pro jistotu písemnost přímo s názvem „odstoupení“ s odkazem na tu předžalobní výzvu, na tom nic nemění. Žalobce nebyl vpuštěn do bytu od dubna do současnosti. Neví, kdy došlo k výměně zámků, výměnu ale nesporuje ani žalovaná. Co se týká zadržení peněz z dědictví, toto období trvalo nejméně rok a půl, a k předání mělo dojít až v květnu 2023.

33. Při nařízením jednání dne 23. 8. 2024 žalobce po poučení ze strany soudu uvedl, ohledně očerňování to bylo tak, že žalobce se následně přiznal s tím, jak se k němu žalovaná zachovala a všichni na Ukrajině mu vlastně sdělili, že nejsou překvapeni, protože žalovaná jej již na Ukrajině očerňovala, např. tím, že je v dluzích, že zde jen honí ženské nebo že za vším stojí jeho současná přítelkyně. Po dalším poučení uvedl k poškození dědečka ze strany žalované, že se jednalo o dědictví, kdy donutila dědečka na přepsání poloviny nemovitosti, následně mu byl zamezen přístup do té nemovitosti, kdy tento se tam musel dostávat oknem.

34. U daných tvrzení žalovaná namítla promlčení s tím, že se domnívá, že jde o nepřípustné rozšíření žaloby po koncentraci řízení.

35. Soud ve věci provedl následující svědecké výpovědi.

36. Z výpovědi [jméno FO], kamarádky přítelkyně žalobce, vyplynulo, že se zná s žalobcem asi 8 let, a to od doby, kdy začal chodit se svou přítelkyní. Svědkyně o darování věděla právě od své kamarádky, přítelkyně žalobce. Bylo to v době, kdy začala válka, bylo to vše hektické. Žalobce se svědkyní věc nijak nerozebíral, až tedy poté, co musel jít na ubytovnu. Bydlení u přítelkyně moc nepřipadalo v úvahu, protože dům vlastní její syn [jméno FO]. Ona svou kamarádku ale každý den nevidí, občas si zavolají. Když byla jeho přítelkyně po operaci, tak se o ni žalobce s jejím synem staral. Někdy tam vidí auto, ale na dům permanentně nevidí. Její kamarádka ji sdělila, že se bude stěhoval do Plzně, ještě to komentovala tak, že „to k ní na kafe bude mít setsakramentsky daleko“. Jednou ji v Plzni dokonce navštívila, když si jeli pro auto. Dům byl u velké ulici na okraji Plzně. Z Plzně se vrátila, prý tam byly jen 2 pokoje, obě dcery, vnoučata, tak tam bylo málo místa. Pokud pomine tato situace, tak by se tam vrátila. K návratu už dojít nemělo, protože žalobce měl darovat byt dceři a ta ho tam pak už nepustila. Přítelkyně žalobce, paní [jméno FO], je rozvedená, bydlí v domě u svého syna. Bydlí tam ale i její bývalý manžel, v podstatě se jedná o společnou domácnost. [právnická osoba] tom bytu se dozvěděla od paní [jméno FO], s jinými to neřešila.

37. Svědek [jméno FO] uvedl, že účastníky zná tak 18-20 let, a to ještě z doby, kdy žalobce byl manželem paní [jméno FO], která byla podřízenou jeho maminky. Takto se seznámil jak se žalobcem, tak s žalovanou. Nebyl přítomen jednáním mezi žalobcem a žalovanou. O darování bytu ví od své maminky, paní [jméno FO], dále od žalobce, také od jeho kolegy pana [Anonymizováno]. Byt zná, jezdili tam na návštěvy. Svědek sám podotkl, že když žalobce začal řešit celou otázku bytu, neměl k dispozici žádné doklady ani darovací smlouvu. V těchto administrativních úkonech je žalobce laikem a vždy mu někdo pomáhal, navíc je tam jazyková bariéra. Na počátku roku 2022 proto byl s žalobcem v Plzni na katastru, protože chtěl vědět, na základě čeho převedl žalobce byt na žalovanou. O daru ví to, co řekl žalobce a co si přečetl ve smlouvě. Na první pohled ho zarazilo, že tam nebylo sjednáno právo služebnosti, je zbytečné se vymlouvat na dobré vztahy. K zhoršení vztahů mělo dojít půl roku po darování, tedy v dubnu 2022. Od května, června, července došlo k radikální změně, kdy žalobce přestal bydlet v bytě, byl bez svých věcí, byla u něj patrná i změna chování, nebyl to ten starý Vitalij, co dříve. O záměru byt darovat ví svědek od žalobce, myslí si, že tato verze je správná. Žalovaná měla přijít za žalobcem s návrhem, že od něj byt odkoupí za zůstatkovou hodnotu hypotéčního úvěru a žalobce s tím nepochopitelně souhlasil, a to z důvodu dobrého vztahu ke své dceři. Měli to řešit na přelomu června a července 2021, kdy se o tomto záměru bavili, že by to bylo darováno s tou povinností vyplatit hypotéku a v tu dobu se řešil právní spor vypořádání SJM žalobce s jeho bývalou manželkou. Bylo jasné, že Vitalij své bývalé manželce bude muset platit nějaký vypořádací podíl. Byly zde úvahy, že třeba by byt prodal a bývalou manželku vyplatil, ale nakonec byla dohoda taková, že vedle doplacení hypotéky měla žalovaná zaplatit onen vypořádací podíl, který bývalé manželce přiřkl soud. Tyto peníze žalobce nikdy nedostal. Dále se z doslechu svědek dozvěděl, že žalovaná měla žalobce očerňovat před jeho přáteli. Rodiče svědka pomáhali žalobci zařizovat hypotéční úvěr. Svědek také pomáhal žalobci vyplácet exekuci asi ve výši [částka]. Svědek před soudem celý případ probíral s žalobcem, chtěl vědět všechny argumenty, proč a jak. Dle informací, které má od žalobce, hypotéka měla být skutečně vyplacena. O tom, že žalobce nemůže do bytu, svědek ví tak, že byl s žalobcem na adrese Vojanova, kdy žalobce měl dostat SMS, že si tam může vyzvednout své věci. Tento byt má žalovaná pronajímat za účelem zisku. Bylo to v srpnu 2022. Věci byly ve sklepní kóji. Svědek pochopil, že je nájemkyně nemá pouštět do bytu, protože tam byla část vybavení z bytu na [Anonymizováno]. Žalobce u nich nebydlí, dojíždí tam 1x-2x do měsíce, byť mu to svědek nabízel. Žalobce má bydlet na ubytovně [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Svědkova maminka se přestěhovala k žalobci v létě 2021, v únoru 2023 se měla vrátit v slzách, protože soužití tam mělo být neúnosné, žalovaná se k ní měla chovat nevybíravě. Žalobcovo exekuce se týkala právě vypořádacího podílu ze SJM. Původně to svědek řešil s žalobcem, jestli nechce pomoci, ale ten mu sdělil, že ne, že to zaplatí dcera. Když před soudem rozebírali tento případ, tak u toho byl žalobce, jeho maminka a jeho tatínek.

38. Z výpovědi Taťany Kvasčuk, sestry žalobce, soud zjistil, že nikdy nebyla přítomna nějakému jednání mezi účastníky ohledně bytu, ale ví, že žalobce svou dceru miloval. Ví, že zde měl byt, kde žil. Vždy rád přivítal svou dceru i vnučku, protože je miloval. Říkal jí, že žádné dluhy nemá, pak když přijela do ČR, tak jí říkal, že bydlí na ubytovně, protože dcera mu vzala byt. Říct jí to měl někdy na konci roku 2021 nebo na začátku 2022. Když zemřela jejich maminka, tak zdědili dům, který se rozhodli prodat, protože ho nepotřebovali. Žalobce nebyl na Ukrajině, takže dal plnou moc dceři a ta společně se svědkyní dům prodala za [částka]. Řešili to u notáře a částka byla uhrazená v hotovosti. Peníze si hned rozdělily a každá si vzala svou půlku. Má za to, že peníze jsou z dědictví, takže by je žalovaná měla dát otci. Kdy ale měla vrátit žalovaná peníze žalobci, svědkyně neví. Byla dohoda, že z prodeje bude část použita na nový náhrobek. Když podepisovaly objednávku, tak Oksana (žalovaná) chtěla, aby to bylo vystaveno na její jméno. Platily to společně. Oksana také měla říkat, že má žalobce nějaké půjčky a více ženských. Nedokáže zařadit, zda žalobce bydlel na ubytovně ještě před válkou. Žalobce ji měl požádat o zneplatnění plné moci k přístupu k účtu, byla to řešit u notáře, ale ten řekl, že s tím už nic neudělá. Bylo to v době, kdy žalovaná už zabrala byt a když už mezi nimi byly spory. Plná moc byla účinná jen na nějakou dobu, pak to zaniklo. Ohledně sporu s dědečkem jí to říkala sama Oksana. Snad babička měla část nemovitosti darovat přímo Oksaně. Dále se svědkyně vyjadřovala k listině týkající se náhrobku. Ačkoli tam mělo být napsáno, že to žalovaná hradila skrze účet, hradily to společně hotově.

39. Dále soud vyslechl [tituly před jménem] Evu [jméno FO], která uvedla, že zná oba účastníky. Pracovala s tehdejší manželkou žalobce a zařizovala žalobci hypotéku na byt na [Anonymizováno]. Žalobce je také asi 8 let jejím partnerem. Na počátku roku 2021 přijela žalovaná na návštěvu z Ukrajiny, seděli tam všichni tři a řešili věci. Žalovaná jim řekla, že by si měli šetřit na důchod. Byla tam ještě nesplacená část hypotéky a bylo to v době, kdy se řešilo vypořádání žalobce s jeho tehdejší manželkou. Řekla, že chce, aby její otec byl spokojený, aby nadále žili v bytě, navíc ona, kdyby byla v ČR, tak má ještě jeden byt ve Vojanově ul, takže řekla, že by doplatila hypotéku a vypořádání SJM s tím, že by byla uzavřena darovací smlouva. Žalobce namítal, že má dvě dcery, a že by to mělo být na dvě poloviny. Žalovaná řekla, že se sestrou mluvila a ta nechce žít v ČR, takže se s ní pak finančně vypořádá. Bylo by to tak, že by v daném bytě mohli žít dál, mohli by ho užívat, dokonce i jej zrekonstruovat, jen by hradili všechny náklady. Žalovaná pak odjela zpět na Ukrajinu a vrátila se někdy v srpnu nebo v září 2021. Svědkyně se ptala, jak to bude s darovací smlouvou a žalobce s žalovanou ji řekli, že už je to podepsané a na katastru. Svědkyně se jich ptala na tzv. služebnost, ale oni ji řekli, že něco takového nepotřebují, že jsou rodina. Hypotéční úvěr byl v tu dobu splacen, protože banka by jinak darovací smlouvu nepovolila. Žalobce ale věřil, že žalovaná ještě uhradí vypořádání SJM. Když pak s nimi bydlela žalovaná, dala svědkyni najevo, že není vítaná, takže se rozhodla vrátit se k synovi. Následně v důsledku války přijela druhá dcera žalobce a s žalobcem se domluvili, že může bydlet u syna svědkyně. Svědkyně má zprostředkované od žalobce, který se měl jet zeptat žalované, zda dostane peníze z dědictví ve výši [částka]. Dozvěděl se, že peníze žalovaná použila na podnikání svého manžela. Také žalobci měla sdělit, že se nikam stěhovat nebude. Takže žalobce neměl byt ani peníze ani žádné doklady. Žalobce se snažil kontaktovat žalovanou přes SMS nebo telefony, ale bezúspěšně. Bylo mu z toho stydno a byl vyřízený. Následně pokud měl volno, tak bydlel na ubytovně, u syna svědkyně bydlet nechtěl. Následně dostal SMS od žalované, že si má vyzvednout své věci na bytě ve Vojanově ul. Čekala tam nájemkyně, která se omluvila, že je nemůže pozvat na kávu, protože to má zakázané od žalované. Zjistili, že část nábytku z [Anonymizováno] je právě tam. V lednu 2023 jeli kolem bytu na [Anonymizováno] a žalovaná svítila. Takže se rozhodli tam jet, svědkyně zapnula telefon a nahrála to. Žalovaná ho tam nepustila s tím, že se ho bojí vnučka, že to tam celé rozmlátí. Za necelé dva týdny přišel od žalované email v češtině. Svědkyně je speciální pedagožka, posoudila, že tento email je napsán stoprocentně správně v češtině. Email byl o tom, že ho dcera miluje, ale že je psychicky vyčerpaná a že se s ním spojí později. K zhoršení jejich vztahu prý mělo dojít právě z důvodu partnerského vztahu žalobce a svědkyně, ale svědkyně nic takového nevycítila. V únoru 2023 vyhledali advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], aby mohli provést zpětvzetí daru pro nevděk. Majetkové poměry žalobce jsou svědkyni známy. Bylo tam dědictví po jeho mamince, které se vypořádávalo. On ale nebyl na Ukrajině, takže žalovaná dostala plnou moc. Neviděla přesný rozsah, co ta plná moc obsahuje, ale bylo tam, že vlastně mohla podepisovat dokumenty, využívat finančních prostředků, které měl žalobce na účtu. Jednalo se o finanční prostředky ze starobního důchodu a ty teda žalovaná mohla využívat. Nemovitost na Ukrajině vypořádávali tak, že 50 % měla dostat sestra žalobce a 50 % žalobce právě přes žalovanou. Kupní smlouvu žalovaná viděla, nechávala ji přeložit. Část těch peněz má žalobce k dispozici, ale žalovaná mu je nechtěla dát. Dokonce ji musela sestra žalobce upozorňovat na to, aby je mu dala. Ona jí měla říct, že je mu nedá, protože by je tady prohýřil s ženskými, použije na úhradu žalobcovo dluhů. Tyto informace má svědkyně od žalobce a od jeho sestry. [tituly před jménem] [jméno FO] řekli, že chybí půl dědictví a ten tedy žalovanou vyzval. Žalovaná ale řekla, že už mu je jednou dala, ale nebyl na to žádný důkaz, a navíc to nebyla pravda. Když už žalovaná nevěděla kudy kam, dala peníze žalobci, ale odečetla od nich peníze za náhrobek. Druhá dcera žalobce ověřila, že na ukrajinském účtu je 0. Důchod činil výši 1200-1800 hřiven, mělo se tak jednat o desítky tisíc. Druhé dceři dával žalobce plnou moc k zablokování účtu někdy v únoru nebo březnu 2023. V březnu nebo dubnu 2023 došlo k převodu částky [částka] přes právní zástupce účastníků. Žalovaná provedla zápočet za náhrobek. Všechny uvedené skutečnosti svědkyně ví, protože chodila na všechny schůzky žalobce se svým právním zástupcem. Žalobce pak bydlel po ubytovnách, také u svého polského kolegy. V době od září 2021 do dubna 2022 platil náklady v bytě, protože tam byla ta dohoda, že tam budou bydlet. V květnu 2024 mluvila s druhou dcerou i se sestrou žalobce na Ukrajině. Druhá dcera se ptala na to, jaké má její otec dluhy v ČR, že prý byl nucen byt prodat právě žalované. Svědkyně tak zjistila, že byla podepsána i smlouva o půjčce. Byt rekonstruoval žalobce se svědkyní v létě 2021, dělali bytové jádro, kuchyň, koupelnu, toaletu. Měl to platit žalobce ze společných peněz. Nebylo to ani [částka], ani milion, prostě všichni víme, kolik tyto věci stojí. Rozhovor ohledně podmínek bydlení byl mezi účastníky na počátku roku 2021, mohlo to být ale i na konci roku 2020. Myslí si, že to bylo po Vánocích. Bylo to na [Anonymizováno] v kuchyni, byli tam jen oni tři. Plná moc pro žalovanou do banky byla udělena do září 2023. Všechny doklady a informace k řízení má žalobce, ten jí je však dává k dispozici, protože mu je třeba upřesňuje nebo vysvětluje společně s jeho právním zástupcem. Je v pozici jakési sekretářky, nijak nevede to řízení. Jednotlivé ty skutečnosti, že např. nemohli do bytu apod. sdělovala své kamarádce paní [jméno FO].

40. Dále byl slyšen svědek [jméno FO], který zná žalobce asi 9 let, byli kolegové v práci. Přes žalobce zná i žalovanou, se kterou se několikrát setkal. Žalobce v posledních 3-4 letech bydlel na [Anonymizováno], nějakou dobu byl u své přítelkyně paní [jméno FO] a u jejího syna, jezdil také se svědkem do Polska nebo na firemní ubytovnu. Jedna dcera odjela zpět na Ukrajinu a druhá ho nechtěla pustit do bytu. U své přítelkyně také nemohl moc bydlet. Na ubytovnách apod. se začal vyskytovat od května 2022. V srpnu 2021 pomáhat svědek žalobci provádět v bytě rekonstrukci, pomáhal dělat WC, koupelnu i kuchyň. Žalobce moc problém nechtěl řešit, říkal, že dal dceři byt a ta měla zaplatit hypotéku a vypořádání SJM, hypotéku prý zaplatila. Byl u toho, když mluvil s jednou dcerou, že tam měl mít nějaké peníze a ty tam nejsou. Volal druhé dceři a dozvěděl se, že ty peníze měly být využity pro manžela. Informace má od žalobce, jezdil také grilovat do [adresa], kde se setkal i s paní [jméno FO] a jejím synem, tam o tom také mluvili. O výpovědi se s nikým nebavil.

41. Svědek [právnická osoba] uvedl, že s účastníky je v kamarádském vztahu. Žalobce zná velmi dlouho a žalovanou asi 15 let ještě z Ukrajiny. Na jaře 2023 šel svědek se žalobcem na pivo a ten mu měl vyprávět, že je nyní „bezdomáč“. Prý přišel jednou z práce a byt byl zamčený a byl vyměněný zámek. Mělo to být asi půl roku předtím, než šli na pivo. Svědek byl radit žalobci v bytě na [Anonymizováno], kde to nějací kluci opravovali. Bylo to asi před 10 let, 2-3 roky poté, co to žalobce zakoupil.

42. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že účastníky zná asi 15 let ještě z Ukrajiny, bydleli ve stejné ulici. O události ví od žalobce, který měl k nim na jaře 2023 přijít na kávu a říct, že je bezdomovec. V bytě byla svědkyně asi před 10 lety, byt byl čistý a vymalovaný. Žalobce se zmiňoval o úpravách, ale neví, kdy ty byly.

43. Z listinných důkazů soud zjistil následující.

44. Dne 17. 2. 2023 zaslal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce „Předžalobní výzvu a návrh pro smírné řešení ve věci navrácení daru“. Žalobce uvádí, že byt daroval žalované jako své dceři, ve kterou vkládal svou důvěru ve vzájemnou dohodu, že žalovaná jej v bytě nechá dožít a užívat jej. Z tohoto důvodu netrval na věcném břemeni. Žalobce měl uvolnit místo v únoru 2022 pro příjezd druhé dcery a po jejím návratu na Ukrajinu v dubnu 2022 mu nebylo umožněno se zpět nastěhovat, byly vyměněny zámky a žalovaná měla přestat komunikovat. V lednu 2023 měla žalovaná napsat email žalobci v češtině, kde se manipulativně snažila svést vinu na jeho osobu a situaci odůvodnit nesmyslným strachem z jeho osoby. Žalobce z toho vyvozuje, že dané jednání naplnilo znaky porušení dobrých mravů, když žalovaná měla svému otci úmyslně ublížit. Toto je podpořeno tím, že obdobně se měla zachovat žalovaná vůči svému dědečkovi na Ukrajině. „Samozřejmě ničím není dotčeno [právnická osoba] na úhradu vkladů, které jste do nemovitosti z různých důvodů vložila (rekonstrukce, doplacení hypotéky)“. Právní zástupce žalobce si též dovoluje avizovat, že žalobce bude požadovat vrácení částky, kterou měla žalovaná vrátit z prodeje nemovitosti na Ukrajině, přičemž žalobce zjistil, že žalovaná za něj vybírá důchod, což má hraničit s trestněprávní rovinou.

45. Mezi účastníky byla dne 7. 9. 2021 uzavřena Darovací smlouva podle § 2055 a násl. Obč. zákoníku. Předmětem byl převod jednotky č. [Anonymizováno], vymezení v budově č. p. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], a to spolu se souvisejícími spoluvlastnickými podíly na společných částech budovy a pozemcích. K předmětu daru je uvedeno, že je zatížen zástavním právem ve prospěch [právnická osoba]. s tím, že žalovaná bere na vědomí, že může návrh na vklad vlastnického práva dle sjednané smlouvy podat až poté, co bude na příslušený katastrální úřad doručen návrh na výmaz zástavního práva. Ve smlouvě nebylo sjednáno žádné právo užívání ve prospěch žalovaného.

46. Dne 7. 9. 2021 byla mezi stranami také uzavřena Smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. NOZ, kde žalovaná vystupuje jako zapůjčitel a žalobce jako vydlužitel. Zapůjčitel se zavazuje poskytnout zapůjčiteli částku [částka], kdy v částce 1 017 641, [částka] má být zápůjčka zaslána na účet [č. účtu], v částce [částka] na účet [č. účtu], obojí do 8. 9. 2021. Vráceno má být do 8. 9. 2024.

47. Žalobce soudu předložil Odvolání proti rozhodnutí soudu č. j. 12 C 51 /2023-94 ze dne 4. 9. 2023. Z listiny soud nezjistil žádných rozhodných skutečností pro posouzení vlastní věci. Žalobce zde napadá procesní postup v předešlé věci, která skončila zastavením řízení při přípravném jednání.

48. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 28. 1. 2023 vyplývá, že žalovaná sděluje žalobci, že doklady jsou „v [jméno FO] na [Anonymizováno]“. Může si je vyzvednout. Na čl. 75 a násl. jsou pak fotografie těchto dokladů.

49. Z plné moci ze dne 7. 9. 2020 (čl. 71) soud zjistil, že žalobce zmocnil žalovanou a dále osobu [Anonymizováno] prakticky k veškerému jednání za žalobce, vč. nakládání s jeho veškerým majetkem, vč. nemovitostí, přebírání peněžní hotovosti, zakládat, využívat, rušit jménem žalobce bankovní účty, využívat je a nakládat s nimi, zastupovat ho v jakékoli instituci, vč. vyřízení jeho penze a jejího převzetí, vč. možností využití a nakládání s prostředky. To vše je učiněno s tím, že dané osoby mohou jednat jménem žalobce a bez omezení, kdy není potřeba jakéhokoliv dodatečného schvalování.

50. Dne 15. 5. 2023 byla do datové schránky právního zástupce žalované doručeno Vyrozumění o odvolání plné moci, které je datováno datem 5. 5. 2023. V zastoupení svého klienta sděluje právní zástupce žalobce právnímu zástupci žalované, že jeho klient v plné rozsahu odvolává plnou moc ze dne 7. 9. 2020, kterou žalovanou zmocnil k jeho zastupování v plném rozsahu a k jednání blíže specifikovanému v předmětné plné moci.

51. Z listiny označené jako Odvolání zmocněnce ze dne 17. 1. 2023 vyplývá, že žalobce s okamžitou platností odvolal plnou moc, „která byla na banku předána, včetně zrušení platební/platebních karet, se kterými výše uvedený zmocněnec disponoval“. K tomu je zřejmě přiložen ukrajinský překlad.

52. Z potvrzení ze dne 4. 5. 2023 vyplývá, že částka [částka] byla předána mezi právními zástupci účastníků. Toto nebylo mezi účastníky sporné.

53. Dne 17. 4. 2023 byla právním zástupce žalované právnímu zástupci žalobce zaslána Výzva k zaplacení, a to částek 1 600 UAH za vypracování cenového odhadu nemovitosti na Ukrajině, částky 21 075 UAH za výrobu pomníku, a částky 1 004 UAH za poplatek související s exekucí žalobce.

54. Z přípisu právního zástupce žalované ze dne 28. 4 2024 označeného jako zápočet pohledávek vyplývá, že žalovaná trvá na tom, že částku [částka] již žalobci v minulosti předala, ale protože transakce proběhla v rámci rodiny, nepožadovala potvrzení, neboť věřila žalobci, že předání nezapře. Pod nátlakem hrozby v podobě podání trestního oznámení a při vědomí, že předání peněz nemůže nyní doložit, tyto peníze žalobci předá znovu. Ještě před předáním je právní zástupce žalované zplnomocněn provést zápočet částek uvedených ve výzvě ze dne 17. 4. 2023. Výsledná částka je [částka]. Nárok žalovaná však po formální stránce neuznala.

55. K důkazu byly též provedeny fotografie (čl. 41-69) zachycující rekonstrukci bytu, přičemž z fotografie na čl. 43 lze z místních znalostí dovodit, že byt je na [Anonymizováno] ul. v Plzni. Na fotografiích na čl. 48-50 lze vidět byt po rekonstrukci, na fotografiích na čl. 59 a násl. pak komunikaci účastníků vč. fotografie nezletilé osoby.

56. Z osvědčení [právnická osoba] ev. č. [Anonymizováno] vyplývá, že žalovaná absolvovala Metodický kurz pro vyučující z krajanských komunit v rozsahu 60 vyučovacích hodin. Z přípisu Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 14. 11. 2022 vyplývá, že žalovaná podala dne 26. 10. 2022 žádost o udělení českého státního občanství. Z osvědčení [právnická osoba] ze dne 1. 10. 2021 vyplývá, že žalovaná uspěla ve zkoušce znalosti z českého jazyka, základních znalostí ústavního systému ČR atd. pro účely udělování státního občanství.

57. Soudu byl též předložen výpis z účtu v ukrajinském jazyce (čl. 130) – soud jej k důkazu nijak nehodnotil, neboť nebyl předložen v úředním jazyce. Stejně tak doklad na čl. 134.

58. Dále soudu byl předložen sken komunikace právních zástupců (čl. 139), ve které je řešena otázka předání finanční částky, dále otázka výběru finančních částek, dále sdělení na přípravu žaloby ohledně vrácení bytu. Z dalšího skenu na čl. 157 řeší způsob předání finanční částky, právní zástupce žalobce odmítá, že by jeho klient již jednou částku dostal. Dále má mít informace o tom, že druhá sestra žalobce měla být zastrašována ohledně možného svědectví. Uvádí, že „ještě čistě z opatrnosti zasílám v příloze odstoupení, abych opravdu měl pro žalobu veškeré podklady.“ 59. Z dokladu společnosti [právnická osoba]. ze dne 6. 9. 2021 vyplývá, že žalobce směnil částku [částka] na [částka].

60. Z fotokopie první strany rozsudku zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], který měl nabýt právní moci dne 9. 11. 2021 měl žalobce paní [jméno FO] na vypořádání společného jmění manželů uhradit částku [částka].

61. Soudu byl též předložen Odhad tržní ceny nemovitosti z www.[Anonymizováno].cz s uváděnou tržní cenou [částka] (viz níže).

62. Z připojeného spisu [spisová značka] soud k důkazu provedl Předžalobní výzvu a návrh na smírné řešení ve věci daru (čl. 6, shodnost s výše uvedenou listinou), dále Darovací smlouvu (čl. 8, shodnost s výše uvedenou listinou), Odstoupení od darovací smlouvy ze dne 7. 9. 2021 a výzva k vrácení daru (čl. 10) a výpis z katastru nemovitostí znějící ve prospěch žalované (čl. 12).

63. Z listiny označené jako Odstoupení od darovací smlouvy ze dne 7. 9. 2021 a výzva k vrácení daru soud zjistil, že tato listina byla směřována právním zástupcem žalobce právnímu zástupci žalované. K listině nebyla předložena žádná plná moc. Žalobci přistupuje k jednostrannému odstoupení od darovací smlouvy ze dne 7. 9. 2021, když listina je uvozena tím, že se právní zástupce žalobce obrací na kolegu v situaci, kdy je zjevné, že situaci nepůjde vyřešit smírně. Žalobce poskytuje pro vrácení daru lhůtu 3 dní s tím, že následně může být podána žaloba pro nevděk, „který byl již podrobně odůvodněn v prvotní předžalobní výzvě a rovněž byl rozváděn v naší vzájemné komunikaci“. Listina je datována k 31. 3. 2023.

64. Na základě shora popsaného dokazování soud dospěl ke skutkovému následujícímu skutkovému závěru. Žalobce je otcem žalované, kdy mezi sebou dne 7. 9. 2021 uzavřeli dvě smlouvy, a to smlouvu označenou jako darovací smlouva, na jejímž základě mělo být převedeno vlastnické právo k bytové jednotce č. 771/1, a dále smlouvu o zápůjčce, na základě které měl být prakticky uhrazen nedoplatek hypotéčního závazku žalobce ve výši 1 017 641, [částka], přičemž žalovaná zpět zápůjčku nijak nepožadovala a dosud ani nepožaduje. Částka 128 194 Kč byla žalovanou uhrazena přímo na účet žalobce.

65. Podle § 2055 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zákoník, darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

66. Podle § 2072 odst. 1 obč. zákoníku ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

67. Dříve než soud mohl hodnotit prokázání vlastního nevděku, zabýval se otázkou, zda skutečně byla mezi stranami uzavřena darovací smlouva. Vlastní darování je totiž zcela podstatnou skutečností pro následné možné odvolání daru pro nevděk.

68. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byly dne 7. 9. 2021 uzavřeny 2 smlouvy, a to jednak darovací smlouva, a dále smlouva o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce zde však není zcela nezávislou smlouvu, neboť prostřednictvím ní žalovaná uhradila za žalobce zbývající (převážnou) část hypotéčního úvěru. (Sám žalobce zmiňuje, že byt původně stál cca [částka]). Soud tak dospěl k závěru, že nelze v daném případě hovořit o prostém darování, ale o skrytém úplatném převodu. Žalobce „daroval“ žalované nemovitost, ovšem po dohodě, že ta za něj uhradí hypotéční úvěr a (nejspíše) uhradí též jeho závazek vyplývající z vypořádání SJM. Byl to kontrakt, jehož podoba byla dopředu sjednána a od počátku byla takto připravována.

69. Příprava celého postupu je prokázána zejména svědeckou výpovědí svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která uvedla, že žalovaná přišla za žalobcem a svědkyní s tím, že by se převedl byt na žalovanou oproti vyplacení hypotéčního úvěru a vypořádání SJM. Soud má ke svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] poměrně výhrady v tom směru, že byla u jednáních mezi žalobcem a jeho právním zástupcem a věc od počátku s ním řešila. Do celé věci je osobně zapojená. Vnímání celé skutečnosti je tak bezpochyby ovlivněno tím, že vše s žalobcem řeší vč. právního zastoupení. Nicméně lze však věřit tomu, že byla účastna právě u sjednání vlastní podstaty dohody mezi žalobcem a žalovanou. Toto vše ještě umocňuje fakt, že svědkyně se v dané oblasti pohybuje i v rámci svého pracovního uplatnění, kdy se zbývá poskytováním hypotéčních úvěrů a realit. Sama také přiznává, že původně pro žalobce zajišťovala hypotéční úvěr. Popsaných skutečností si tak musela být velmi dobře vědoma.

70. O záměru odkoupit byt hovoří také svědek [jméno FO], byť i ten je ve své výpovědi ovlivněn tím, že celou věc probíral s žalobcem, se svědkyní [jméno FO] (svou matkou) i s dalšími svědky. Uvedl, že od žalobce ví, že žalovaná se dostavila za žalobcem s návrhem na odkoupení bytu a že s tím „žalobce nepochopitelně souhlasil“.

71. O tom, že se nejedná o prosté darování, též svědčí fakt, že žalovaná, aniž by znala úvahy soudu, deklarovala, že byla uzavřena zápůjčka, ale že ona sama v souvislosti s uzavřením darovací smlouvy tyto finanční prostředky nijak nenárokuje zpět. Logickým vysvětlením je právě to, že strany nepočítaly s jednoduchým darem, ale převodem se vzájemným plněním, zvláště pokud předmětem zápůjčky je poměrně vysoký finanční obnos. Nelze přehlédnout ani tvrzení žalobkyně učiněné při přípravném jednání, při kterém poukázala na předmětnou smlouvu o zápůjčce, ale rovněž uvedla, že uhradila převážnou část hypotéky a byt si tak prakticky od žalobce koupila.

72. Nicméně i sám žalobce si byl vědom toho, že žalovaná za něj hypotéku uhradila. Lze toto doložit např. výzvou právního zástupce, který zmiňuje, že právo na úhradu toho, co do nemovitosti žalovaná vložila (rekonstrukce, úhrada hypotéky), není vrácením daru dotčeno. Totéž žalobce opakuje prostřednictvím svého zástupce taktéž při přípravném jednání, právě v reakci na sdělení žalované ohledně uhrazení hypotéky.

73. Oba účastníci tak byli zcela srozuměni s tím, že se jedná o vztah „něco za něco“, kdy žalovaná by bez převedu bytu finanční částky na žalobcův dluh neuhradila, stejně tak žalobce by bez této úhrady byt nepřevedl. V zásadě se zdá, že účastníci úmyslně zastřeli vlastní prodej bytové jednotky, počítali s tím, že samotný byt bude převeden na základě darovací smlouvy, ale pro případ, že by smlouva nebyla vkladu schopná, pro vrácení převodní ceny sjednaly smlouvu o zápůjčce. Oba však počítali a jednali tak, že tato částka nebude vymáhána. Je otázka, zda byla k tomu ještě sjednána povinnost žalované uhradit žalobcův závazek ze SJM. Byť tato otázka není pro rozhodnutí soudu zcela podstatná, lze ji hodnotit tak, že min. je v časové souslednosti s celou transakcí. Smlouvy byla uzavřeny 7. 9. 2021, rozsudek ve vypořádání SJM byl vyhlášen dne 19. 7. 2021 a nabyl právní moci 9. 11. 2021, tedy v určité časové souslednosti s celou dohodou. O povinnosti vyplatit vypořádání SJM hovoří pak svědci ([tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] atd.), avšak ti ví o této skutečnosti buď z rozhovoru se žalobcem nebo s [tituly před jménem] [jméno FO]. U vlastní dohody byla přítomna jen právě [tituly před jménem] [jméno FO].

74. Soud dospěl k závěru o úplatném převodu vlastnického práva. Při jednání dne 30. 9. 2024 soud žalobce poučil o jiném právním hodnocení dle § 118a odst. 2 o. s. ř., kdy v podání doručeném soudu dne 21. 10. 2024 se žalobce s názorem soudu ztotožňuje a uvádí, že úplatná smlouva o převodu je absolutně neplatná. Uvádí, že skutečnost, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o převodu, je nesporná a zaměřil se dále na znaky lichvy, ke které uvedl četnou argumentaci. V závěru podání uvedl, že žalobce nepřistupuje k změně žaloby, jelikož nadále trvá na žalobním petitu v podobě určení, že vlastníkem nemovitosti je žalobce, který je založen na nezměněném základu žaloby, a to na smlouvě, na jejímž základě došlo k převodu nemovitosti z žalobce na žalovanou. Soud poukazuje na vlastní petit žaloby „Určuje se, že výlučným vlastníkem daru je [Jméno žalobce]“. Vzhledem k daným závěrům soud vyzval žalobce, aby sdělil, zda dané podání je návrhem na připuštění změny žaloby či nikoli. Žalobce na to reagoval podáním doručeným soudu dne 18. 12. 2024, kdy připouští, že se „k dané věci trochu neurčitě vyjádřili“ a zopakoval stejné znění žalobního petitu jako v žalobě samotné. Dále uvedl, že „Nicméně je pravdou, že měníme důvod žaloby z paragrafu 2072 na paragraf 1796 občanského zákoníku, a že z právně teoretického hlediska se tak nejspíše jedná o přistoupení ke změně žaloby“. Usnesením vyhlášeném při jednání dne 17. 2. 2025 pak změna žaloby připuštěna nebyla.

75. Soud dané podání totiž skutečně hodnotil jako změnu žaloby, neboť jednoduchým testem lze dojít k závěru, že žaloba na základě tvrzení o neplatnosti smlouvy z důvodu lichevního jednání by mohla být samostatnou žalobou vedle projednávané věci, nehledě k tomu, že by soud musel opakovat celé dokazování vč. výslechů svědků, neboť ani soud ani účastníci se nijak takovou otázkou směrem ke svědkům nezabývali.

76. Vzhledem k výše uvedenému pak soud musí konstatovat, že v daném případě bylo jednání koncentrováno ve smyslu § 118b a § 114c o. s. ř., a to po přípravném jednání uplynutím stanovené lhůty (pátek 24. 5. 2024 – viz protokol na čl. 119, poslední strana protokolu). K hodnocení možného lichevního jednání soud tak nepřistoupil pro rozpor s koncentrací řízení, vč. např. navrhovaných důkazů v podobě cenového odhadu nebo znaleckého posudku.

77. S ohledem na výše uvedené bylo nadbytečné nejen provádění dalších důkazů (výslech manžela žalované, správce domu, účastnické výslechy), ale taktéž další hodnocení předložených důkazů. Lze však říci, že žalobce ve vztahu k žalované uplatnit před podáním žaloby nevděk jen z titulu neumožnění vstupu do předmětného bytu, ostatní důvody byly konstruována jako v rozporu s dobrými mravy až po podání první i druhé žaloby. Neumožnění vstupu do bytu žalobce uplatnil v rámci předžalobní výzvy ze dne 17. 2. 2023, jen okrajově žalobce avizuje že žalobce se bude domáhat vrácení částek z prodeje nemovitosti na Ukrajině, přičemž žalobce zjistil, že žalovaná vybírá jeho důchod. K této výzvě byla přiložena plná moc ze dne 9. 2. 2023 se specifikací „žaloba pro vrácení daru, žaloba na plnění, trestní oznámení“. Plná moc uvádí, že se jedná o generální plnou moc, procesní i hmotněprávní. Právní zástupce žalobce následně 31. 3. 2023 zaslal právnímu zástupci žalované jednostranné odstoupení od darovací smlouvy, k té však nebyla předložena žádné plná moc. Odstoupení žádné důvody neobsahuje a jen odkazuje na předešlou výzvu a komunikaci. Má-li být plná moc ze dne 9. 2. 2023 považována za plnou moc hmotněprávní i ve vztahu k jednostrannému odstoupení, pak je toto nedostatečné. Sám právní zástupce žalobce v odstoupení uvádí, že se jedná o formální úkon. Vše uvozuje ve svém přípise, že tak činí, aby měl vše připravené pro podání žaloby. Odstoupení ze dne 31. 3. 2023 tak soud nepovažuje za řádně učiněné.

78. Na závěr soud nemůže přehlédnout námitku promlčení, avšak touto otázkou se blíže nezabýval, neboť nebyla splněna základní podmínka existence čistě darovací smlouvy. Je však patrné, že relevantním důvodem, který byl učiněn ve výše uvedených výzvách, bylo neumožnění vstupu do bytu. Žalobce neměl přístup do bytu dle svého tvrzení od března/května 2022. Svědkyně [jméno FO] hovoří o dubnu 2022. Sestra žalobce však uvádí, že o celé skutečnosti ji měl žalobce informovat na počátku roku 2022, stejný termín uvádí svědek [jméno FO], který sdělil, že na počátku roku 2022 byli spolu na katastrálním úřadu pro kopii smlouvy. Soud má za to, že zákon stanoví roční lhůtu pro podání žaloby. Žaloba byla podána 25. 10. 2023. Z tohoto lze učinit závěr o promlčení takového důvodu pro nevděk.

79. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná. Náklady právního zastoupení v daném případě činí částku [částka] + náhrada hotových výdajů [částka] + 21 % DPH 79 602, [částka], celkem tedy [částka].

80. U nákladů právního zastoupení soud uznal následující úkony právní služby: převzetí a příprava rozhodnutí, vyjádření 30. 11. 2023, vyjádření 28. 12. 2023, účast na přípravném jednání 24. 4. 2024 8:00-10:04 (2x 0,5 úkonu), vyjádření 24. 5. 2024, účast na ústním jednání 23. 8. 2024 8:00-14:15 (4 úkony), účast na ústním jednání 30. 9. 2024, vyjádření 28. 12. 2024, účast na ústním jednání 17. 2. 2025, porady s klientkou 23. 4. 2024, 22. 8. 2024, 27. 9. 2024, 17. 12. 2024, 14. 2. 2025. Porady byly vždy před jednáním nebo vyjádřením ve věci samé.

81. K výši tarifní hodnoty, ze které soud vyšel, musí soud uvést, že oproti minulému rozhodnutí ve věci [spisová značka] se změnila zásadním způsobem situace tak, že v současném řízení žalobce předložil ocenění nemovitosti (viz bod. 61 odůvodnění) s hodnotou předmětné nemovitosti ve výši [částka]. Soud tak nemohl aplikovat ust. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT) - § 9 odst. 4, právo neocenitelné ve vztahu k nemovitosti (viz usnesení ze dne 4. 9. 2023 č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením KS [adresa] ze dne 30. 11. 2023 č. j. [spisová značka]), ale musel věc posoudit již dle hodnoty nemovitosti, a to právě ve výši [částka]. Úkon tak činí hodnotu [částka]. Pro výši nákladů hotových výloh soud užil rozdílu mezi lety 2024 a 2025, kdy celkem [hodnota] úkonů právní služby uznal ve výši [částka] (rok 2024), 2 úkony za [částka] (rok 2025), a to s ohledem na novelizaci advokátního tarifu.

82. Za situace, kdy je právě známa hodnota nemovitosti a tím pádem i hodnota předmětu řízení, soud musí určit hodnotu úkonu právní služby z této již známé hodnoty. Tím, že žalobce předložil tento posudek, byť v rozporu s koncentračními pravidly, určil tím pádem i hodnotu samotného řízení. [právnická osoba] postup lze odkázat na rozhodnutí Ústavního soudu IV. ÚS 2688/15 nebo I. ÚS 3281/22.

83. O lhůtě plnění bylo rozhodnuto dle § 160 o.s.ř., neboť zde nebyly shledány žádné důvody pro určení lhůty delší.

Poučení