12 C 15/2020-69

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 140 000 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 118 125 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 21 875 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 21.5.2020 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 140 000 Kč coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou jí nesprávným úředním postupem v řízení vedeném před [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp.zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“), které dle žalobkyně trvalo nepřiměřeně dlouho.

2. Ve své žalobě žalobkyně blíže uváděla, že původní řízení se týkalo odškodnění jejího úrazu, který utrpěla při dopravní nehodě (otřes mozku, zhmoždění levého ramene, těžší podvrknutí krční páteře atd.). V důsledku této dopravní nehody mělo dle tvrzení žalobkyně rovněž dojít k rozvoji posttraumatické stresové poruchy s diagnózou změny osobnosti v důsledku katastrofické zkušenosti. Jako počátek původního řízení žalobkyně uvádí datum 4.4.2012, přičemž řízení do okamžiku podání žaloby dosud neskončilo. Žalobkyně zdůraznila, že původní řízení trvalo déle jak 8 let, což považuje za nepřiměřeně dlouhou dobu. Žalobkyně uvádí, že se nijak na délce řízení nepodílela a nijak nepřispěla k průtahům mezi jednotlivými soudními jednání, ani k odročování jednání. V této souvislosti poukázala na průtah mezi podáním žaloby, ke kterému mělo dojít dne 4.4.2012, a prvním jednáním ve věci, ke kterému mělo dojít 25.6.2013, a na nečinnost v obdobích mezi 6.12.2013 a 14.7.2015 a mezi 7.8.2015 a 5.2.2016, či v posledním roce řízení.

3. Žalobkyně dále uvedla, že původní řízení se týká věci, která ovlivňuje její každodenní život po dobu více jak 6 let, přičemž se jedná o věci, která je co do významu zcela prioritní. Dle žalobkyně je zřejmé, že v důsledku dopravní nehody, kterou utrpěla, se jí naprosto zásadním způsobem změnil život. Odškodňovací řízení ovšem neproběhlo adekvátním způsobem a bez průtahů. K tomu odkazuje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu. Žalobkyně má za to, že z hlediska obtížnosti bylo původní řízení běžným typem sporu. Od samého počátku původního řízení bylo dle žalobkyně zřejmé, že účastníci nejsou schopni se dohodnout, a podstatným bude posouzení sporné otázky ohledně výše odškodnění. Ve věci neexistuje jediný akceptovatelný důvod pro to, aby řízení trvalo přes 8 let. Přitom žalobkyně zdůrazňuje, že za tento akceptovatelný důvod nelze považovat ani zpracování znaleckých posudků. Při výpočtu žalované částky žalobkyně vyšla z toho, že původní řízení trvá 7 let, přičemž za každý rok žalobkyně nárokuje částku ve výši 20 000 Kč, tj. celkem 140 000 Kč.

4. V podání doručeném soudu dne 26. 6. 2020 žalovaná sdělila, že s žalobou nesouhlasí, nárok neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. K samotnému předmětu sporu žalovaná uvedla, že původní řízení doposud nebylo skončeno a jeho celková délka činí 8 let a 2 měsíce. Ve věci bylo prozatím meritorně rozhodováno na 3 stupních soudní soustavy, z toho jedenkrát soudem I. stupně, jedenkrát soudem odvolacím a jedenkrát soudem dovolacím. Podle žalované navíc věc vykazuje značnou míru skutkové složitosti. V této souvislosti poukazuje na to, že spis byl již dvakrát odeslán znalci Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví za účelem vypracování znaleckého posudku a ve věci byla konána řada ústních jednání, jakož i řada nařízených ústních jednání byla zrušena. Podle žalované je tak posuzovaná věc složitá skutkově i právně, neboť se v dané věci jedná o náhradu škody na zdraví. Žalovaná tak uzavřela, že délku posuzovaného řízení trvajícího přes 8 let nelze hodnotit jako nepřiměřenou. Dílčí průtahy pak dle žalované lze tolerovat.

5. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V dané věci soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, respektive s tímto procesním postupem vyslovili souhlas. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora uvedeným ustanovením § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. Skutková zjištění:

6. Soud ze shodných tvrzení účastníků a z listinných důkazů vzal za prokázané, že se žalobkyně dne 2. 1. 2019 obrátila na žalovanou s žádostí o zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši a z důvodů uvedených v žalobě. Žalovaná doposud o této žádosti nerozhodla (srov. žádost žalobkyně ze dne 2. 1. 2019, přípis žalované ze dne 3. 1 2019).

7. Ze spisu vedené u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudu a účastníků řízení): -) Dne 4.4.2012 byla [název soudu] doručena žaloba o náhradu škody na zdraví ve výši 1 584 818 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v této věci byla [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a žalovaná [právnická osoba] -) Dne 2.7.2012 byla žalované zaslána výzva k vyjádření se k žalobě. -) Dne 31.7.2012 bylo [název soudu] doručeno vyjádření žalované. -) Dne 21.5.2013 obdržel [název soudu] repliku žalobkyně k vyjádření žalované ze dne 31.7.2012. -) Dne 24.5.2013 byli účastníci předvoláni na jednání, které bylo nařízeno na den 25.6.2013. -) Dne 25.6.2013 se ve věci konalo jednání, které bylo odročeno za účelem rozhodnutí o okruhu účastníků na straně žalované, čtení žalobního návrhu a provedení dokazování výslechy navržených svědků. -) Dne 15.7.2013 vyzval soud žalobkyni, aby doplnila svá žalobní tvrzení. -) Dne 31.7.2013 obdržel [název soudu] návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalované. -) Dne 6.8.2013 obdržel soud vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne 15.7.2013. -) Dne 9.9.2013 obdržel soud vyjádření vedlejšího účastníka [právnická osoba] -) Dne 5.9.2013 se jednalo ve věci s tím, že byli vyslýcháni svědci a jednání bylo odročeno na 15.10.2013 s tím, že na tomto dalším jednání měli být vyslýcháni další svědci a provedeny listinné důkazy. Na jednání byla také žalobkyně soudem usnesením vyzvána, aby ve lhůtě 30 dnů doplnila své důkazní návrhy. -) Dne 7.10.2013 obdržel soud návrhy žalobkyně k výzvě soudu, učiněné na jednání dne 5.9.2013. -) Dne 8.10.2013 obdržel soud vyjádření vedlejšího účastníka k provedeným důkazům a návrh na doplnění dokazování. -) Dne 9.10.2013 obdržel soud další vyjádření vedlejšího účastníka k provedeným důkazům a návrhům na doplnění dokazování. -) Dne 14.10.2013 bylo odročeno jednání nařízené na 15.10.2013, a to za účelem předvolání svědků, kteří byli navrženi podáním žalobkyně, došlým soudu dne 7.10.2013, znovu obeslání svědků již navržených a možnosti účastníků seznámit se s podáním vedlejšího účastníka, došlým soudu dne 9.10.2013. Jednání bylo odročeno na den 19.11.2013. -) Dne 6.12.2013 se ve věci konalo jednání, na tomto jednání byly provedeny listinné důkazy a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru zdravotnictvím, odvětví psychiatrie a zvláště z oboru očního lékařství. -) Dne 13.7.2015 bylo ve věci nařízeno jednání na den 13.11.2015. -) Usnesením ze dne 30.6.2015, čj. [číslo jednací] soud ustanovil podle § 127 odst. 1 a 3 o.s.ř. ve věci znalce, a to sice Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Znalci bylo uloženo podat písemný znalecký posudek do 60 dnů. -) Proti usnesení ze dne 30.6.2015, čj. [číslo jednací] podala žalobkyně odvolání, neboť jí tímto usnesením bylo uložena povinnost uhradit zálohu na znalečné ve výši 4 000 Kč. -) Přípisem ze dne 30.7.2015 soud vyzval žalobkyni, aby vyplnila a soudu zpět zaslala prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech za účelem posouzení, zda jsou naplněny podmínky pro postup ve smyslu § 210a o.s.ř. -) Dne 4.8.2015 soud od žalobkyně obdržel vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. -) Dne 7.8.2015 soud usnesením čj. [číslo jednací] rozhodl tak, že se mění usnesení ze dne 30.6.2015, čj. [číslo jednací] tak, že se žalobkyni neukládá, aby uhradila zálohu na znalečné ve výši 4 000 Kč. -) Dne 19.8.2015 byla soudu doručena žádost ustanoveného znalce o prodloužení lhůty na vypracování znaleckého posudku o 2 až 3 měsíce, a to z důvodu letních dovolených. -) Usnesením ze dne 20.8.2015, čj. [číslo jednací], byla prodloužena lhůta stanovená ustanovenému znalci, a to tak, že mu byla prodloužena do 20.10.2015. -) Dne 29.10.2015 byla soudu doručena žádost žalované o odročení jednání, které bylo nařízeno na den 13.11.2015. -) Dne 12.11.2015 soud odročil jednání z 13.11.2015 na 5.1.2016. -) Dne 11.12.2015 vyzval soud usnesením čj. [číslo jednací] ustanoveného znalce Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, aby do 8 dnů ode dne doručení této výzvy předložil písemné vyhotovení znaleckého posudku, jehož podání bylo znalci uloženo usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. -) Dne 18.12.2015 obdržel soud přípis ustanoveného znalce, že věc je rozpracována a k definitivnímu dokončení chybí ještě stanoviska oftalmologa a neurologa. Po jejich obdržení bude posudek dopracován a obratem zaslán soudu. -) Dne 4.1.2016 odročil soud nařízené ústní jednání 5.1.2016 na 25.3.2016, s tím, že dosud není hotov znalecký posudek. -) Dne 4.1.2016 odročil soud jednání, nařízené na 25.3.2016 na 1.4.2016. -) Dne 5.2.2016 obdržel soud znalecký posudek ustanoveného znalce Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. -) Dne 23.2.2016 obdržel soud žádost žalobkyně o připuštění rozšíření žalobního návrhu. Zmíněné rozšíření spočívalo v rozšíření žalobního návrhu o částku 288 000 Kč. -) Usnesením ze dne 22.4.2016, čj. [číslo jednací], soud připustil změnu žaloby. -) Sdělením, doručeném soudu dne 31.3.2016, vedlejší účastník informoval soud, že ukončuje své vedlejší účastenství. -) Dne 1.4.2016 proběhlo ve věci jednání, na jednání byl proveden znalecký posudek, jednání bylo odročeno za účelem předvolání svědkyně a za účelem případného doplnění dokazování listinnými důkazy na 27.5.2016. -) Podáním, doručeným soudu 14.4.2016, žalobkyně soudu sdělila, že po obdržení lékařských práv tyto doloží jako důkaz s tím, že se její zdravotní stav stále zhoršuje a vyžaduje hospitalizaci v psychiatrické léčebně. -) Dne 25.4.2016 obdržel soud lékařské zprávy předložené žalobkyní. -) Dne 11.5.2016 nařídil soud ústní jednání ve věci, a to na 27.5.2016. -) Dne 27.5.2016 proběhlo ve věci jednání, na jednání byli vyslechnuti svědci, dále bylo doplněno dokazování listinami. Jednání bylo odročeno na 21.6.2016, a to za účelem podání závěrečného návrhu a za účelem vyhlášení rozsudku. -) Dne 31.5.2016 obdržel soud písemný závěrečný návrh žalované. -) Dne 20.6.2016 obdržel soud písemný závěrečný návrh žalobkyně. -) Dne 21.6.2016 ve věci proběhlo jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek. -) Dne 11.7.2016 požádala vyřizující soudkyně o prodloužení lhůty k vypracování písemného znění rozsudku, a to do 9.9.2016. Předsedkyně soudu vyslovila s tímto prodloužením souhlas. -) Dne 6.9.2016 požádala opětovně vyřizující soudkyně o prodloužení lhůty k vypracování a vypravení vyhlášeného rozsudku z důvodu čerpání dovolené, složitosti věci a souběhu většího množství rozhodnutí k vypravení. Předsedkyně soudu dala s tímto prodloužením souhlas. -) Dne 16.9.2016 bylo vypraveno písemné vyhotovení rozsudku ze dne 21.6.2016, čj. [číslo jednací]. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 656,4 Kč s úrokem z prodlení od 4.7.2012 do zaplacení, a částku 144 000 Kč, ve zbytku byla žaloba zamítnuta. -) Dne 29.9.2016 podala žalobkyně proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání. -) Dne 18.10.2016 vydal soud usnesení čj. [číslo jednací], ve kterém vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřila k odvolání. -) Dne 26.10.2016 obdržel soud vyjádření žalované k odvolání žalobkyně. -) Dne 1.12.2016 byla [název soudu] předložena spisová dokumentace. -) Dne 17.5.2017 byl spis vrácen [název soudu] s tím, že by mělo být vydáno doplňující rozhodnutí o nákladech státu a o povinnosti zaplacení soudního poplatku z návrhu. -) Usnesením ze dne 18.5.2017, čj. [číslo jednací], soud rozhodl o doplnění rozsudku ze dne 21.6.2016, čj. [číslo jednací]. -) Dne 14.7.2017 obdržel soud doplnění odvolání žalobkyně. Toto doplnění se týkalo odvolání podaného dne 13.6.2017, přičemž toto odvolání bylo podáno proti usnesení soudu ze dne 18.5.2017, čj. [číslo jednací]. -) Usnesením ze dne 19.7.2017, čj. [číslo jednací], soud opravil své usnesení ze dne 18.5.2017, čj. [číslo jednací] tak, že opravil chybně uvedenou částku. -) Dne 21.8.2017 vzala žalovaná zpět své odvolání ze dne 13.6.2017. -) Dne 26.9.2017 byla věc předložena [název soudu] k rozhodnutí. -) Dne 16.11.2017 [název soudu] vydal rozsudek čj. [číslo jednací], kterým částečně potvrdil, částečně zrušil a částečně odmítl odvolání žalobkyně proti napadenému rozhodnutí. -) Dne 16.1.2018 podala žalobkyně dovolání proti rozsudku [název soudu] ze dne 16.11.2017, čj. [číslo jednací]. -) Usnesením ze dne 19.1.2018 vyzval soud žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřila k dovolání žalobkyně. -) Dne 16.2.2018 obdržel soud vyjádření žalované k dovolání. -) Dne 21.3.2018 byla věc předložena [název soudu]. -) Dne 30.10.2018 [název soudu] rozhodl o dovolání proti rozsudku [název soudu] ze dne 16.11.2017, čj. [spisová značka] a [číslo jednací] tak, že odvolání částečně zamítl a částečně odmítl. Tento rozsudek byl vydán pod sp.zn. [číslo jednací]. -) Dne 5.12.2018 bylo nařízeno jednání ve věci na den 8.3.2019. -) Dne 6.3.2019 obdržel soud podání žalobkyně. V tomto podání žalobkyně zejména dále precizovala svoji argumentaci. -) Dne 8.3.2019 se u [název soudu] konalo jednání ve věci. Na jednání byla žalobkyně vyzvána, aby dotvrdila skutečnosti ve vztahu ke zdravotnímu stavu před nehodou a po ní, včetně veškerých skutečností o své předcházející psychické léčbě a potížích a o všech předcházejících zraněních, která mohla ovlivnit její zdravotní stav a která dosud neuvedla. Jednání bylo odročeno na 21.5.2019, a to za účelem vyčkání splnění uložených procesních povinností a za účelem dokazování vyžádáním zdravotnické dokumentace, případně výslechem označených svědků. -) Dne 1.4.2019 obdržel soud vyjádření žalované. -) Dne 1.4.2019 si vyžádal soud zdravotní dokumentaci žalobkyně [celé jméno žalobkyně], a to u PhDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení]. -) Dne 15.4.2019 obdržel soud zdravotní dokumentaci žalobkyně od MUDr. [jméno] [příjmení]. -) Dne 25.4.2019 obdržel soud zprávu o současném zdravotním stavu, podrobném vývoji onemocnění od počátku a o anamnéze žalobkyně, vypracovanou MUDr. [jméno] [příjmení]. -) Dne 20.5.2019 bylo odročeno jednání původně nařízené na 21.5.2019 na neurčito za účelem doplnění dokazování vyžádáním znaleckého posudku. -) Usnesením ze dne 17.6.2019, čj. [číslo jednací] soud ustanovil znalecký ústav Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a uložil mu vypracovat dodatek k jemu již vypracovanému znaleckému posudku, který byl vypracován podle zadání soudu, které bylo stanovené v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] Lhůta pro vypracování dodatku byla stanovena na 90 dnů. -) Usnesením ze dne 18.12.2019 soud vyzval znalecký ústav Institut pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví k předložení znaleckého posudku podle usnesení [název soudu] ze dne 17.6.2019, čj. [číslo jednací], eventuálně ke sdělení, co předložení posudku brání. -) Dne 18.12.2019 obdržel [název soudu] přípis Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, kterým soud informoval, že je dlouhodobě přetížen a požádal o prodloužení lhůty k vypracování doplňku znaleckého posudku o 8 týdnů. -) UsneseníM ze dne 8.1.2020, čj. [číslo jednací], soud prodloužil znaleckému ústavu lhůtu pro zpracování znaleckého posudku, a to o 8 týdnů. -) Dne 26.2.2020 obdržel soud další žádost Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví o prodloužení lhůty k dodání doplňku ke znaleckému posudku, a to opět o 8 týdnů. -) Usnesením ze dne 2.3.2020, čj. [číslo jednací], soud prodloužil k žádosti znaleckého ústavu lhůtu ke zpracování znaleckého posudku, a to o 8 týdnů. -) Dne 29.4.2020 obdržel soud žádost ustanoveného znalce [příjmení] postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví novou žádost o prodloužení lhůty k vypracování doplňku ke znaleckému posudku, a to o 8 týdnů. -) Usnesením ze dne 7.5.2020, čj. [číslo jednací] soud prodloužil znaleckému ústavu lhůtu ke zpracování znaleckého posudku o 8 týdnů. -) Žádostí ze dne 1.7.2020 Ústav postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví opět požádal o prodloužení lhůty k vypracování doplňku ke znaleckému posudku, a to opět o 8 týdnů. Tuto žádost obdržel soud dne 7.7.2020. -) Dne 9.7.2020 obdržel [název soudu] žádost [název soudu] o zapůjčení spisu, sp.zn. [spisová značka]. -) Přípisem ze dne 13.7.2020 [název soudu] sdělil [název soudu], že spis [spisová značka] se nachází u znaleckého ústavu Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. -) Usnesením ze dne 13.7.2020, čj. [spisová značka], soud prodloužil znaleckému ústavu lhůtu pro zpracování znaleckého posudku, a to do 31.8.2020, číslo jednací tohoto usnesení je [číslo jednací]. -) Usnesením ze dne 9.9.2020 soud vyzval znalecký ústav Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, aby do 10 dnů předložil písemné vyhotovení doplňku ke znaleckému posudku, jehož podání bylo znaleckému ústavu uloženo usnesením [název soudu] ze dne 17.6.2019, čj. [číslo jednací]. -) Dne 14.9.2020 obdržel [název soudu] opakovanou žádost [název soudu] o zapůjčení spisu, vedeného pod sp.zn. [spisová značka]. -) Přípisem ze dne 16.9.2020 sdělil [název soudu] [název soudu], že spis nelze zapůjčit, neboť se nachází u znaleckého ústavu. -) Dne 25.9.2020 obdržel soud znalecký doplněk, zpracovaný Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, jakož i soudní spis vedený pod sp.zn. [spisová značka]. -) Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], soud přiznal znaleckému ústavu Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví znalečné. -) Výzvou ze dne 2.10.2020 pak soud vyzval účastníky řízení, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení vyjádřili ke znaleckému posudku znaleckého ústavu. -) Dne 6.10.2020 nařídil soud jednání ve věci na den 12.1.2021. -) Dne 28.10.2020 obdržel [název soudu] vyjádření žalobkyně k doplňku znaleckého posudku, a dále žádost o odročení jednání, které bylo nařízeno na den 12.1.2021. -) Dne 3.11.2020 odročil soud jednání nařízené na 12.1.2021 na den 26.1.2021, a to na žádost právního zástupce žalobkyně pro kolizi s již dříve nařízeným jednáním v jiné věci a současně nemožnosti zajištění substitučního zastoupení. -) Dne 5.11.2020 obdržel soud vyjádření žalované k doplňku znaleckého posudku. -) Dne 24.1.2021 obdržel soud vyjádření žalobkyně, a dále omluvu žalobkyně a jejího právního zástupce, týkající se jejich nepřítomnosti na jednání nařízeným na den 26.1.2021, a to ze zdravotních důvodů. -) Dne 26.1.2021 se ve věci konalo jednání. -) Dne 2.2.2021 se ve věci konalo jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. -) Dne 13.1.2021 obdržel [název soudu] žádost [název soudu] o zapůjčení spisu, vedeného pod sp.zn. [spisová značka]. -) Přípisem ze dne 8.3.2021 [název soudu] [název soudu] sdělil, že spis bude zapůjčen po uplynutí odvolací lhůty. -) Dne 15.3.2021 obdržel soud odvolání žalobkyně proti rozsudku [název soudu] ze dne 2.2.2021, čj. [číslo jednací]. -) Usnesením ze dne 22.3.2021, čj. [číslo jednací] vyzval [název soudu] žalovanou, aby se vyjádřila k odvolání ve lhůtě 10 dnů. -) Dne 24.3.2021 obdržel soud vyjádření žalované k podanému odvolání. -) Dne 1.4.2021 byla [název soudu], tj. [název soudu] věc předložena k rozhodnutí o odvolání. -) Usnesením ze dne 28.6.2021 [název soudu] jako [název soudu] pod čj. [číslo jednací] zrušil rozsudek [název soudu] ze dne 2.2.2021, čj. [číslo jednací]. Shledal, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení, ani pro jeho změnu. -) Dne 3.6.2021 obdržel [název soudu] žádost [název soudu] o zapůjčení spisu. -) Přípisem ze dne 8.6.2021 [název soudu] informoval [název soudu], že spis byl předložen [název soudu] s odvoláním. -) Dne 8.7.2021 bylo nařízeno ve věci jednání na 8.10.2021. -) Dne 22.7.2021 bylo jednání nařízené na 8.10.2021 odročeno na den 5.11.2021, a to na žádost žalované. -) Dne 13.9.2021 byl spis zapůjčen [název soudu]; spis vrácen dne 25.10.2021. -) Další jednání je nařízeno na 22.2.2022, přičemž řízení dosud nebylo skončeno (zjištěno z aplikace Infosoud). Právní úprava:

8. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

9. Podle § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

10. Dle § 3 zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily mj. a) státní orgány či b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona.

11. Podle § 5 písm. a) a b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 15 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Právní posouzení věci:

15. Žalobkyně se svojí žalobou domáhá přiměřeného zadostiučinění ve výši 140 000 Kč s přísl., a to z titulu nepřiměřené délky původního řízení.

16. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřená délka řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy na straně žalobkyně a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

17. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

18. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

19. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu původního řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou původního řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

20. V dané věci začalo rozhodné období původního řízení běžet dne 4. 4. 2012, kdy bylo zahájeno původní řízení podáním žaloby ze strany zdejší žalobkyně. Pokud jde o konec rozhodného období, v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů platí, že pokud posuzované řízení neskončilo, je třeba vyjít z jeho délky ke dni rozhodování soudu (viz shora zmiňované stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 201). Konec rozhodného období tedy soud spatřuje v datu 31. 1. 2022. Celková doba původního řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně, tedy činila cca 9 let a 9 měsíců.

21. Posuzované řízení probíhalo ve věci samé na třech stupních soudní soustavy, tj. u OS, odvolacího soudu a u dovolacího soudu. V dané souvislosti soud konstatuje, že již samo vedení řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010).

22. Po skutkové i hmotněprávní stránce soud věc hodnotí jako složitější, když se jednalo o problematiku náhrady újmy na zdraví v důsledku nehody. Ve věci byly vypracovány znalecké posudky a doplnění ke znaleckému posudku, byli slyšeni svědci a k důkazu byla prováděna řada listinných důkazů. Věc byla složitá i procesně, když v průběhu původního řízení byla vydána celá řada procesních rozhodnutí (např. několik usnesení o ustanovení znalce, rozhodování o znalečném, rozhodnutí o změně žaloby a o vstupu vedlejšího účastníka, rozhodování o osvobození žalobkyně od povinnosti platit zálohu na znalečné, opakovaně byla prodlužována lhůta ke zpracování znaleckého posudku) a byla činěna řada jiných úkonů (např. zasílání vzájemných podání účastníků a výzvy k vyjádření, konalo se několik jednání u soudu, k nimž byli účastníci předvoláváni, odročování jednání, předávání spisu mezi jednotlivými soudními instancemi). V souhrnu tak soud hodnotí věc jako složitější.

23. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že vzhledem k předmětu původního řízení, tj. náhrada újmy na zdraví, se jednalo o řízení se zvýšeným významem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2139/2010).

24. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení nepodílela ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. Soud zároveň zaznamenal, že žalobkyně se o urychlení původního řízení nijak nesnažila. V této souvislosti však soud zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

25. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že byly shledány průtahy v původním řízení. Bylo zjištěno, že v řízení došlo k obdobím nečinnosti na straně OS v následujících obdobích: od 31. 7. 2012 (vyjádření žalovaného k žalobě) do 24. 5. 2013 (nařízeno jednání na 25. 6. 2013), od 6. 12. 2013 (kdy se ve věci konalo jednání) do 13. 7. 2015 (nařízeno jednání na den 13. 11. 2015). Dále byly v původním řízení shledány i průtahy spojené s vypracování znaleckého posudku od srpna 2015 (kdy uběhla lhůta k vypracování znaleckého posudku) do února 2016 (kdy byl OS znalecký posudek doručen) a od září 2019 (kdy uběhla lhůta k vypracování dodatku ke znaleckému posudku) do září 2020 (kdy OS tento dodatek obdržel). V této souvislosti se k argumentaci žalované zdůrazňuje, že stát odpovídá rovněž za to, že řízení nebude nepřiměřeně prodlouženo v důsledku prodlení znalce s podáním znaleckého posudku, přičemž nepřiměřenou délku řízení nelze omlouvat přetížením konkrétního soudce (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3759/2009, a ze dne 31. 7. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3151/2016).

26. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že celková délka původního byla nepřiměřená dlouhá.

27. S ohledem na shora uvedené tedy soud uzavřel, že v dané věci došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobkyni nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobkyně, a bylo tedy na žalované, aby ji vyvracela.

28. Vzhledem ke shora uvedenému tak soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny kumulativní podmínky pro vznik odpovědnosti žalované a že požadavek žalobkyně je tudíž co do základu oprávněný. Samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné, a to zejména z toho důvodu, že význam původního řízení byl pro žalobkyni vysoký.

29. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 zákona (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji výše), shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobkyně částkou 118 125 Kč (výrok I. rozsudku).

30. Při stanovení uvedené částky soud vycházel ze základní sazby 15 000 Kč za první 2 roky řízení a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení (tj. 120 000 Kč); dále z částky 1 250 Kč za každý další měsíc (tj. 11 250 Kč odpovídající dalším 9 měsícům). Soud má za to, že skutkové okolnosti posuzovaného řízení neodůvodňují stanovení vyšší částky, která by mohla být přiznána v případě extrémně dlouhých řízení, která typicky výrazně přesahují 10 let.

31. Vypočtená základní částka ve výši 131 250 Kč byla ponížena o 20 % z důvodu celkové složitosti a o 20 % odpovídajících tomu, že se na rozhodování v původním řízení podílely soudy tří stupňů soudní soustavy. Vypočtená základní částka byla naopak navýšena o 20 % z důvodu postupu soudů v původním řízení spočívajícího v několika průtazích. Soud dále základní částku navýšil o 10 % z důvodu vyššího individuálního významu pro žalobkyni. Ve výsledku tak došlo ke snížení základní částky o 10 % na výslednou výši 118 125 Kč. Ve zbylém rozsahu byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta (srov. výrok II.). K nákladům řízení:

32. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož platí, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

33. Soud přitom vycházel z toho, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně má tedy nárok na plnou náhradu vzniklých nákladů. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a odměna advokáta ve výši 8 228 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) ve výši 3 100 Kč za 1 úkon (z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a/ vyhlášky), dále 2x paušální náhrada hotových výdajů advokáta á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky a 21 % DPH ve výši 1 428 Kč (celkem tedy 10 228 Kč). Ke lhůtě k plnění:

34. Lhůta k plnění ve výrocích I. a II. byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

Poučení