12 C 153/2021-172

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení, že [celé jméno žalovaného] není dědicem ze závěti takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného ve výši 9 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 8. 4. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že žalovaný není dědicem zůstavitelky ze závěti, sepsané dne 3. 7. 2018. Svůj návrh odůvodnil žalobce tím, že u zdejšího soudu je pod sp.zn. [spisová značka] vedeno řízení o pozůstalosti po zemřelé [jméno] [příjmení] (dále jen„ zůstavitelka“), [datum narození], posledním bydlištěm na adrese [adresa], zesnulé dne 7.5.2020, jehož vedením byl pověřen soudní notář Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalobce je jako synovec zůstavitelky jejím jediným žijícím pokrevním příbuzným, neboť zůstavitelka byla bezdětná vdova, jejíž rodiče již zemřeli a žádnou jinou spolužijící osobu ke dni své smrti neměla. Při jednání před soudním komisařem, konaném dne 31.8.2020, však bylo konstatováno, že zůstavitelka zanechala právní jednání pro případ smrti, a to holografní závěť s úředně ověřeným podpisem ze dne 3.7.2018, na základě které povolala žalovaného [celé jméno žalovaného] za dědice svého podílu ideální k celku na bytové jednotce [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobce již před tímto jednáním namítnul nedostatky právního jednání zůstavitelky, které by mohly mít za následek neplatnost závěti, neboť má povědomost o tom, že zůstavitelka byla dlouhodobě závislá na alkoholu a měla řadu zdravotních problémů, zejména psychického rázu. Žalobci je také známo, že zůstavitelka byla [datum], tedy den před sepsáním závěti propuštěna z Fakultní nemocnice [anonymizováno] [část obce], kde byla hospitalizována pro akutní intoxikaci, ke které došlo nadměrným požitím bylinkového alkoholického nápoje, který si sama vyráběla. Ihned po propuštění z nemocnice dne 3. 7. 2018 šla zůstavitelka se žalovaným sepsat závěť a nechala si úředně ověřit svůj podpis. Téhož dne u stejného úřadu si také nechala ověřit podpis na smlouvě o zřízení zákazu zcizení a zákazu zatížení nemovitosti, kterou jí měl předložit žalovaný, a která se týkala nemovitosti, kterou žalovanému odkázala. Usnesením soudu ze dne 10. 9. 2020 pod č. j. [číslo jednací] proto bylo žalobci uloženo, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení podal u soudu žalobu proti závětnímu dědici [celé jméno žalovaného] na určení, že [celé jméno žalovaného] (jako žalovaný) není dědicem zůstavitelky ze závěti sepsané dne 3. 7. 2018. Toto usnesení soudu bylo usnesením Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 1. 2021 potvrzeno v odvolacím řízení.

2. Žalovaný s tvrzeními žalobce nesouhlasil a dále uvedl, že si není vědom toho, že by zůstavitelka byla závislá na alkoholu, neboť byla účastna několika soudních sporů a v žádném ze sporů ji nebyl ustanoven opatrovník či jí nebyla omezena svéprávnost; zůstavitelka vždy v insolvenčním řízení a soudních sporech vystupovala sama, žila po celou dobu, až do své smrti v bytové jednotce na adrese [adresa], bez jakékoliv pomoci a tvrdit, že byla„ alkoholička“ je dle žalovaného v rozporu se zásadou slušnosti. Žalobce nebyl podle žalovaného se žalovanou v žádném blízkém kontaktu ani jí neposkytoval pomoc, zatímco žalovaný zůstavitelku znal cca od ledna 2015, kdy z jejich vzájemné komunikace vyplynulo, že nebyla v žádném kontaktu s žalobcem. Zůstavitelka otce žalobce (bratra zůstavitelky) opakovaně v minulosti požádala o pomoc, ten jí však žádným způsobem nepomohl. Rodinu žalobce zůstavitelka naprosto odepsala a nijak s ní nekomunikovala. Zůstavitelka žalovanému opětovně tvrdila, že rodinu žalobce nesnášela, protože v rodině nebyly dobré vztahy skrz zcizení majetků v rámci rodiny. Žalobce zůstavitelku nenavštěvoval a nyní v touze po pozůstalosti z ní udělá alkoholičku, s cílem zneplatnit její právní jednání a poslední vůli. Zůstavitelka byla dne 2. 7. 2018 propuštěna z nemocnice, žalovaný jí volal záchrannou službu a nebýt jeho pomoci (zavolání záchranky), neměl by žalobce žádný listinný důkaz, kterým by mohl napadat způsobilost k právním jednáním zůstavitelky. Žalovaný odmítl, že by byl osobně přítomen sepsání závěti, anebo podpisu smlouvy o zřízení zákazu zcizení a zákazu zatížení nemovitosti. Zůstavitelka sepsala závěť sama a dále byla listina podepsána s ověřeným podpisem. V doložce je uvedeno, že listinu vlastnoručně podepsala zůstavitelka. V tomto případě se jedná o tzv. listinu (závěť) smíšené povahy, neboť závěť byla sice sepsána vlastnoručně zůstavitelkou (potud soukromá listina), avšak podpis na listině obsahuje ověřovací doložku pro legalizaci, což znamená, že při podpisu byla ověřována pravost podpisu podepisující (zůstavitelkou) a v této části se jedná o listinu veřejnou a nikoliv soukromou. Legalizace se provádí na žádost podepisujícího, legalizace ověřuje, že žadatel (zůstavitelka) listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal. Z ověřovací doložky je podle žalovaného patrné, že zůstavitelka provedla legalizaci podpisu na [stát. instituce], tedy v místě odlišném od svého bydliště – pokud by tedy byla v době právního jednání pod vlivem alkoholu („ silně intoxikována“, jak tvrdí žalobce), neurazila by cestu ze svého bydliště ([ulice], [obec a číslo]) na [anonymizováno] [územní celek]. Zároveň žalovaný uvedl, že dne [datum] byl od 9:00 hod. do 17:00 hod. v zaměstnání u [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] na adrese [adresa], takže ani nemohl být přítomen při podpisu se zůstavitelkou. Zůstavitelka učinila právní jednání dne [datum] a zemřela dne [datum]. Zůstavitelka tedy mohla během dvou let změnit svoji poslední vůli, mohla sepsat notářským zápisem závěť, mohla žalovaného požádat o vrácení závěti, mohla pozdější závětí odkázat pozůstalost (část pozůstalosti třetí osobě) apod. Ničeho a nikdy tak neučinila a nadále s žalovaným po celou dobu pravidelně komunikovala a nikdy se nezmínila, že by chtěla na závěti cokoliv měnit. Zůstavitelka zemřela dne [datum] a poté, co se žalobce a manželka žalobce dozvěděli, že zůstavitelka zemřela, manželka žalobce žalovaného telefonicky kontaktovala s dotazem, zda existuje závěť. Dne [datum] žalobce s manželkou žalovaného osobně navštívili v jeho kanceláři a opětovně se tázali kromě jiného na to, zda existuje závěť, přestože v době, kdy šla zůstavitelka do insolvence, žalobce jí neposkytl žádnou pomoc a nechal ji napospas osudu a nyní by chtěl neoprávněně nabýt pozůstalost po zůstavitelce.

3. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.

4. Z výslechu žalobce vyplynulo, že o celé záležitosti stran žalovaného se žalobce dozvěděl až ze závěti v dědickém řízení, kdy zemřela jeho teta, paní [příjmení], která byla sestrou otce žalobce. Půl roku před smrtí zůstavitelky však zemřel otec žalobce a v katastru nemovitostí byl evidovaný dluh žalovaného vůči zůstavitelce. Po smrti zůstavitelky se proto žalobce s žalovaným domluvili, na schůzce, kde žalovaný žalobci ukáže závěť, během 30minutové schůzky mu však žalovaný žádnou závěť neukázal a pouze se snažil žalobci poradit, co má ještě zařídit v souvislosti s dědictvím po zůstavitelce. Žalobce zkontaktovala Policie ČR za účelem předání dokladů z bytu, které měl u sebe pan [příjmení], kterému původně Policie všechny doklady předala, avšak následně došlo k předání dokladů k rukám žalobce rovněž za účasti Policie. Dle žalobce snad měla být nějaká dohoda o bezúplatném užívání ve vztahu k bytu, jaký je aktuální stav se spoluvlastníky žalobce přesně nevěděl, ale už probíhalo nějaké soudní řízení. Asi před dvěma lety si žalobce za účasti soudní zástupkyně v bytě pořídil fotografie a dohodl se [anonymizováno] o předání věcí z bytu [anonymizováno], které měly být v jejich vlastnictví po zemřelé jejich matce. Předmětnou polovinu bytu zdědila zůstavitelka po svém celoživotním partnerovi [jméno] [příjmení], a druhou polovinu zdědili bratři [příjmení] po smrti jejich matky, která do své smrti žila v předmětném bytě společně se zůstavitelkou a panem [příjmení]. Zůstavitelka neplatila paní [příjmení], ani následně jejím synům, ničeho za nadužívání bytu. Celoživotní partner zůstavitelky, pan [jméno] [příjmení], zemřel v roce [rok], do té doby se s ním a zůstavitelkou žalobce vídal pravidelně alespoň jednou měsíčně a měl s nimi dobrý vztah. Zůstavitelce žalobce často pomáhal a pana [příjmení] znal od svých 16 let, kdy žil v [obec], neboť partner zůstavitelky vedl kurzy sebeobrany a mentální rozhovory. Po smrti jejího partnera v roce 2013 už zůstavitelku víceméně navštěvoval otec žalobce, zatímco žalobce neměl na zůstavitelku čas, neboť se v roce [rok] oženil a od roku [rok] tahal svého otce z dluhů. Se zůstavitelkou, jejím partnerem a svým otcem se žalobce stýkal o Vánocích a Velikonocích, vozil je rovněž na chatu a na dovolenou, apod. Naposledy žalobce viděl zůstavitelku v roce [rok] u soudu v [obec], kde svědčil jeho otec v nějaké věci, týkající se věcí na chatě zůstavitelky, která byla v té době vitální, přestože chodila o berli. Zůstavitelka pracovala po dobu života v botanice a od roku [rok] začala vyrábět likér„ [anonymizováno]“, který vymyslela, respektive zdokonalovala recepturu svého otce. Měla výrobnu ve [obec] [anonymizováno], spojila se s lidmi, kteří asi obchodovali s alkoholem a nejednali patrně obchodně vždy korektně, v důsledku čehož ji žalobce v roce [rok] [číslo] stěhoval z [obec] někam do sklepa [anonymizováno], zůstavitelka následně znovu zakládala firmu a stěhovala se do [obec]. Jednu dobu žila v bytě i s pratetou žalobce, kdy žalobce zůstavitelce pomáhal v podnikání s alkoholem, ona se však snažila od tohoto obchodu žalobce, i svou matku a otce žalobce držet stranou. Ke dni úmrtí již zůstavitelka vyráběla [anonymizováno] pouze v domácím prostředí pro svou potřebu a své známé. Receptura likéru v rámci dědictví nebyla nalezena, nebyl k tomu ani žádný patent, žalobce má k dispozici jen původní recept svého dědy, ale ten se neshoduje s recepturou zůstavitelky. Ochrannou známku [anonymizováno] měla zůstavitelka zaregistrovanou na Úřadu průmyslového vlastnictví a duševního vlastnictví, ale ta je předmětem dědického řízení. Podle žalobce zůstavitelka občas řídila pod vlivem alkoholu a po smrti pana [příjmení] nebyl její psychický stav v pořádku, o čemž dle žalobce svědčí listiny, nalezené v jejím bytě po její smrti, včetně nespecifikovaného řízení o omezení svéprávnosti zůstavitelky. Před úmrtím měla zůstavitelka vyměřený důchod, přesto podávala žaloby k soudu a brala si právníky, přestože nemohla slušně vyžít a nebyla na tom finančně nejlépe, když řešila půjčky, insolvence a přivydělávala si výrobou likéru. Žalobce v posledních 5 letech před její smrtí zůstavitelku nikdy neviděl opilou, v té době pracoval podle jeho slov„ od nevidím do nevidím“, staral se o rodinu a splácel velké dluhy svého otce, proto ani insolvenci zůstavitelky neřešil.

5. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný po vysoké škole od září [rok] pracoval v advokátní kanceláři Mgr. [jméno] [příjmení] asi do března [rok], kdy výkon advokacie přerušil a zároveň od ledna [rok] do konce roku [rok] pracoval ve [právnická osoba], kde spolupracoval na projektu [příjmení] [anonymizováno]. Od července [rok] žalovaný pracoval v advokátní kanceláři JUDr. [příjmení], v roce [rok] udělal advokátní zkoušky a od července [rok] je advokátem, zapsaným pod [IČO] s adresou [adresa žalovaného]. V rámci projektu [příjmení] [anonymizováno] žalovaný obesílal jednotlivé dlužníky, mezi nimiž byla i zůstavitelka, neboť byla vyhlášena dražba jejího podílu na předmětném bytě, který měla již v té době ve spoluvlastnictví s dalšími osobami. Zůstavitelka se stala spoluvlastníkem tohoto bytu tak, že žila v rodinné domácnosti s panem [příjmení] jako druhem, který v roce [rok] zemřel a ona v rámci dědického řízení získala jako spolužijící osoba v rodinné domácnosti polovinu podílu na bytě, přičemž druhou polovinu získala sestra pana [příjmení], tedy matka [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří v současnosti vlastní druhou polovinu předmětného bytu, respektive podílu. [příjmení] [jméno] [příjmení] žalovaný zná, protože s ním asi v letech [rok] - [rok] jednal o tom, že by mu s bratrem prodali jejich podíl na předmětném bytu, oni však licitovali o ceně a navrhovali žalovanému neúměrnou výši ceny, kterou odmítl. V lednu [rok] pak oba bratři [příjmení] podali ke zdejšímu soudu návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví, toto řízení je nyní přerušeno a žalovaný je v tomto řízení jako vedlejší účastník na straně žalované. Zůstavitelka měla důchod asi 7 000 Kč a nemohla z toho poplatit své životní potřeby i dluhy, proto jí žalovaný v období od ledna [rok] do června [rok] pomohl s tím, aby jí bylo povoleno oddlužení, což se povedlo se zákonným pětiletým splátkovým kalendářem, který nakonec do roku [rok] řádně zaplatila, a to vůči zástavnímu věřiteli [anonymizováno], který nenavrhoval zpeněžení předmětného podílu na bytu jako nemovitosti. V červnu nebo červenci [rok] žalovaný vyplatil za zůstavitelku částku v přibližné výši [částka] zástavnímu věřiteli [anonymizováno], protože byl se zůstavitelkou nadále v kontaktu a platil za ni dluhy (rovněž dluh SVJ ve výši [částka] v listopadu 2018), když zjistil, že zůstavitelka nemá dobré vztahy s rodinou. Žalovaný se následně se zůstavitelkou dohodli, že žalovaný bude následně za zůstavitelku platit příspěvek SVJ, zatímco zůstavitelka platila oddlužení a žalovaný jí někdy půjčoval finanční prostředky na běžný život. Žalovaný v dubnu či květnu 2018 nabídl zůstavitelce, že odkoupí podíl od [anonymizováno] a ona by mu rovněž prodala svou polovinu, když se o ni žalovaný postará. S řešením vlastnictví nemovitosti přišla sama zůstavitelka, jenže v roce 2018 vznikl přelom s ustanovením § 1124 o. z., proto situaci vyřešili podpisem zástavního práva smluvního ve prospěch žalovaného. Dne [datum] proto žalovaný poslal zůstavitelce e-mailem návrh smlouvy o zápůjčce a návrh zástavní smlouvy se zajištěním zástavního práva smluvního, kdy tyto smlouvy byly z její strany podepsány dne [datum], stejně jako závěť, o čemž byl žalovaný informován, ale k úřednímu ověření podpisů se zůstavitelkou nešel, neboť byl v zaměstnání u [příjmení] [příjmení]. Do vlastních rukou obdržel závěť od zůstavitelky asi týden po jejím sepsání. Žalovaný nikdy neměl podezření na duševní chorobu u zůstavitelky, dokonce k sepisu závěti chtěla jít k notáři, ale s ohledem na její dobrý zdravotní stav to nepožadoval, neboť si s ním aktivně dopisovala e-mailem, používala PC, chodila do bank, jednala s úřady a ani v insolvenčním řízení neměla opatrovníka. Zůstavitelka měla ochrannou známku na [anonymizována dvě slova] pod názvem [anonymizováno], který vyráběla. Podle žalovaného měla zůstavitelka v minulosti havárii, kdy údajně nadýchala, ale nikdy nebyla pod vlivem alkoholu, když se s ní setkal. Faktem zůstává, že měla vždy problémy s chůzí. V mezidobí zůstavitelka zkolabovala, a protože jí žalovaný večer nesl na její žádost nákup, přivolal jí rychlou pomoc a poté byla zůstavitelka asi 2 dny hospitalizována ve Fakultní nemocnici [anonymizováno] [část obce]. Zůstavitelka měla podle žalovaného špatné vztahy se žalobcem a nechtěla, aby po ní někdo z její rodiny dědil. Žalovaný chtěl zůstavitelce pomoct, ale nebyl nějak krytý a proto mu připadalo vyřešení celé záležitosti zápůjčkou a zástavním právem smluvním jako nejlepší řešení, přičemž souhlasil s návrhem zůstavitelky, že na něj závětí převede svůj podíl na nemovitosti i s vědomím toho, že zástavní právo smluvní se nemohlo vložit do katastru nemovitostí, dokud nebyla zaplacena insolvence, respektive skončeno oddlužení, což nastalo až 2 roky po podpisu předmětných smluv a závěti. Další nemovitosti žalovaného, zapsané v katastru nemovitosti, jsou převážně nemovitosti zakoupené v době jeho studia právnické fakulty, kdy vstupoval do dražeb jako fyzická osoba a koupil nějaké nemovitosti za nižší částky. Dále žalovaný uvedl, že má podíl na nemovitosti v [obec a číslo] - [obec], kterou získal od svého klienta jako vlastníka této nemovitosti, a to až po určité době vlastnění nemovitosti tímto klientem žalovaného jako advokáta, přičemž jeho klient tuto nemovitost nabyl v dražbě. Tržní hodnotu bytu zůstavitelky o velikosti 80m, skládajícího se z předsíně, koupelny, WC, nějakého kumbálu a tří místností ve zdevastovaném stavu, žalovaný ke dni [datum] odhadl částkou 1,5 milionu korun s tím, že dle domluvy se zůstavitelkou měl následně platit veškeré příspěvky vlastníka a poplatky spojené s bytem a nechat zůstavitelku bezúplatně dožít v předmětném bytu.

6. Z internetového výpisu ze dne 15. 3. 2022 soud ověřil, že žalovaný vykonává advokacii pod [IČO] na adrese [adresa žalovaného].

7. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] jako advokáta soud zjistil, že někdy v období let [rok] až [rok] jej oslovil soudce z [obec], zda by mohl právně pomoci zůstavitelce po úmrtí jejího partnera, který byl členem spolku, odkud jej tento soudce znal. Svědek proto jel asi 3x čistě pracovně zdarma (vždy s půlroční pauzou) asi na hodinu za zůstavitelkou do [obec], pak už o ní nikdy neslyšel. Jednalo se vždy o jednorázové právní porady, právní zastoupení nikdy nepřevzal, ale o obsahu společných hovorů není oprávněn mluvit jako advokát. Při každé návštěvě zůstavitelky svědek dole zazvonil, poté šel do schodů a zůstavitelka mu vždy otevřela, měla na dveřích asi 4 bezpečnostní různé zámky. Na setkání s ní nemůže svědek zapomenout, protože zůstavitelka měla bohatou slovní zásobou, až archaickou, a vyprávěla mu neuvěřitelné příběhy, z nichž některé vyzněly jako bludy, avšak věděla, jaký je rok a kdo je svědek. Popisovala mu i příběhy takového charakteru, že je obětí série spiknutí a možná si myslela, že pan [příjmení] byl zavražděn. Přesto byla zůstavitelka dle svědka milá a otevřená paní, která se jen mýlila ve svých úsudcích, proto ji vždy vyslechl a řekl jí svůj názor.

8. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že svědek pracuje jako [anonymizována dvě slova] na místním oddělení [stát. instituce] ve [obec]. Zůstavitelka bydlela v [obec a číslo] – [obec], na [anonymizováno] [číslo] kde svědek osobně nikdy nebyl, avšak se zůstavitelkou, jakožto oznamovatelem, řešil celkem 3 spisy se speciálními podáními, která jsou ročně maximálně 3 až 4, proto si je dobře vybavuje. Jednou se zůstavitelkou přišel do styku, bylo to asi v letech [rok] až [rok], když řešil její oznámení, že z areálu [právnická osoba] měla jít nějaká modrá světla přes křižovatku, měly vycházet nějaké signály a mělo to být v souvislosti s úmrtím jejího přítele; dále to byla oznámení na exekutory a soudce kvůli zadržování jejího majetku. Se zůstavitelkou jednal svědek osobně pouze jednou v roce [rok] nebo [rok], a to přibližně hodinu nebo hodinu a půl, a vše si pamatuje mlhavě, v ostatních případech však komunikovala zůstavitelka s Policií ČR písemně. Podání zůstavitelky svědek neshledal jako smysluplná či důvodná, proto 2 spisy skončili na policii ad acta a 1 spis byl na základě příslušnosti postoupen mimo [část Prahy] mu není jeho výsledek znám. Svědek měl částečné pochybnosti o duševním zdraví zůstavitelky, připisoval to však jejímu vysokému věku, neboť podání nebyla nic neobvyklého stran policejní práce, a přestupky zůstavitelky nikdy neřešil. Teprve v souvislosti s úmrtím zůstavitelky, nahlášeným dne [datum] v [údaj o čase] hod., se svědek dozvěděl, že tato byla držitelkou zbraně a několika set kusů střeliva, které byly na pokyn svědka následně zajištěny policejní hlídkou a řádně předány na oddělení zbraní a střeliva. Při úmrtí zůstavitelky se řešilo cizí zavinění, proto svědek věc předal svému nadřízenému a následně primář [příjmení] z [nemocnice] sdělil, že při pitvě se vyloučila násilná smrt a věc se odložila ad acta, neboť se mělo jednat o smrt násilnou, ale bez podezření na cizí zavinění, tj. například smrt bez poskytnutí pomoci třetí osobou. O tom, že by se na Policii ČR, místní oddělení [obec], obrátila někdy zůstavitelka s tím, že ji chce někdo zabít, svědek nevěděl, ale v takovém případě by věc řešila Služba kriminální policie a vyšetřování, neboť k tomu místní oddělení není příslušné.

9. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] ve [údaj o čase] hodin vyplývá, že žalovaný informoval zůstavitelku o společném setkání dne [datum] s panem [příjmení] a paní [příjmení] v restauraci dole v domě.

10. Z e-mailové zprávy ze dne 29. 5. 2019 soud ověřil, že svědkyně [jméno] [příjmení] informovala zůstavitelku a žalovaného o tom, že dne [datum] proběhlo shromáždění vlastníků jednotek, na které se zůstavitelka nedostavila, a kde se řešil převod jednotek, kdy byl nutný stoprocentní souhlas všech spoluvlastníků domu, a zároveň zůstavitelku vyzvala, aby toto dopodepsala.

11. Z dohody o narovnání ze dne 22. 1. 2019, vyplývá, že smlouva byla uzavřena mezi SVJ [ulice a číslo], zastoupeným [jméno] [příjmení], a dále [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného], kdy na listině jsou uvedeny podpisy všech osob, týkající se narovnání veškerých vzájemných práv a povinností vyplývajících ze sporných skutečností uvedených v dohodě s uvedením v bodě A toho, že SVJ přihlásilo pohledávku v insolvenčním řízení zahájené v souvislosti s úpadkem paní [příjmení] a podalo odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze, kterým soud schválil oddlužení paní [příjmení] jako dlužníka a konstatováním, že žalovaný uhradil na účet SVJ určitou částku odpovídající jistině pohledávky.

12. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce znala před 15 lety a poté jej opět viděla až 14 dnů po smrti zůstavitelky, když žalobce ji sám kontaktoval asi před čtvrtrokem kvůli svědectví v této věci jako předsedkyni SVJ. O smrti zůstavitelky se svědkyně dozvěděla po upozornění sousedů, že zůstavitelku již delší dobu neviděli. Nejprve proto svědkyně telefonovala žalovanému a poté panu [jméno] [příjmení], oba jí však řekli, že klíče od bytu nemají, ale žalovaný zavolal Policii ČR, která v bytě nalezla mrtvou zůstavitelku, ležící na zemi u vchodových dveří. Svědkyně žije v domě asi 30 let a od prosince 2017 je předsedkyní společenství vlastníků jednotek, kdy společně s ní vykonává funkci místopředsedy pan [příjmení], který v domě nebydlí, a zároveň donedávna ve výboru byla paní [příjmení], která v domě stále bydlí. Zůstavitelka v bytě vždy nebydlela, naopak byt měl ve vlastnictví pan [příjmení], za kterým zůstavitelka docházela. Asi rok před smrtí zůstavitelky přišel za svědkyní žalovaný, který jí oznámil, že na něj přešla polovina bytu po zůstavitelce. Běžně se o změně vlastnictví či spoluvlastnictví domu dozví svědkyně jako předsedkyně SVJ, když dostane z katastru nemovitostí výpis o změně vlastníka a od vlastníků dostane předávací protokol k bytu s vyčíslením stavu elektroměru a plynoměru, ve vztahu k žalovanému však takovou informaci z katastru nemovitostí svědkyně nikdy neobdržela. Svědkyně byla ze situace velmi zaskočena, protože zůstavitelka byla velmi nedůvěřivá k ostatním lidem. Partner zůstavitelky byl vědec, za nímž chodilo relativně velké množství studentů na konzultace, a po jeho smrti v tom ještě chvíli zůstavitelka pokračovala, ale pak to ustalo a nikdo za ní do bytu nechodil. Poté, ještě po dobu života zůstavitelky, viděla svědkyně žalovaného asi 3x a 2x spolu telefonovali, když řešili dluhy zůstavitelky ve výši asi [částka], vyčíslené ze strany SJV, které žalovaný zaplatil. Dluhy vznikaly za posledních 6 let před smrtí zůstavitelky, kdy byl předpis cca 3 000 Kč měsíčně, ale ona platila různě a někdy nezaplatila nic, někdy pouze část, proto nedoplatek byl každoročně zhruba stejný od 20 000 do 30 000 Kč. To vše bylo až do roku 2020, neboť poslední rok před smrtí platil řádně a včas všechny dluhy a poplatky žalovaný, proto se SVJ nehlásilo jako věřitel do dědického řízení. Když se svědkyně se zůstavitelkou spolu potkaly, tak se pouze pozdravily, ale jinak svědkyně za zůstavitelkou nechodila ani jako předsedkyně SJV, protože zůstavitelka neotvírala dveře a měla 4 zámky. Zůstavitelka za svědkyní přišla, když něco potřebovala ohledně domu a bytu, například přišla svědkyni říct, že nadále už bude za ni jednat jen žalovaný. Přibližně 3 roky před smrtí již zůstavitelka obtížně chodila a měla francouzskou hůl, při setkání na chodbě z ní byl cítit alkohol, ale nevrávorala ani se nemotala. V té době však hodně mluvila a ptala se svědkyně, proč jako předsedkyně SVJ nic nedělá s tím, že z budovy [anonymizováno] na ni svítí modrá světla a ona z toho má zdravotní problémy, proto má na oknech hliníkové fólie; že jí svědkyně bere poštu ze schránky, přečte si ji, a poté ji dává zpátky; od sousedů jí proniká do bytu fosgen a ona má z toho zdravotní problémy; svědkyně jí nedala výpočtový list na nájem, a podobně. Zůstavitelka nebyla v domě oblíbená, neboť na schůzích vyvolávala konflikty, na všechny útočila a všechny napadala, byla zlá, zákeřná a extrémně nedůvěřivá. Nikdo však nepodal stran podivného chování zůstavitelky nějaký podnět či návrh na úřady, přestože vylepovala na domovní nástěnku nějaké své upozornění, k oznámením předsedkyně SVJ dopisovala své poznámky, a sama svědkyně měla poslední 2 roky před smrtí zůstavitelky pochybnosti o jejím duševním zdraví. V té době v domě kolem [údaj o čase] hod. zasahovali hasiči, kteří oknem vynášeli zůstavitelku, protože údajně nedokázala odemknout dveře a byla odvezena do nemocnice, kdy druhý den už byla zpět doma.

13. Z podstatného obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 10, vedeného pod sp. zn. 67 Nc 19/2015, zejména usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2015 pod č. j. [spisová značka], se podává, že bylo povoleno řešení zůstavitelky jako dlužníka oddlužením.

14. Z podstatného obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 10, vedeného pod sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že ve věci dědického řízení po [jméno] [příjmení], narozeném [datum], a zemřelém [datum], posledně bytem [adresa], dle úmrtního listu ze dne [datum] pohřeb vypravil známý [příjmení] [příjmení], bytem [adresa]. Dle úředního záznamu ze dne 23. 1. 2013 Policie ČR OŘ [obec] IV MO [obec] bydlela v bytě po zemřelém 4 roky [jméno] [příjmení], [datum narození], přičemž dle výpisu z katastru nemovitostí ke dni 14. 3. 2013 byl zemřelý [příjmení] výlučným vlastníkem bytu [číslo] dle LV [číslo] pro [katastrální uzemí], a dle dědické dohody uvedené v protokolu ze dne 1. 7. 2013 převzali předmětný byt rovným dílem pozůstalá sestra [jméno] [příjmení] a pozůstalá družka [jméno] [příjmení], kdy družka zdědila rovněž pistole po zemřelém.

15. Ze sdělení OŘ [obec] IV MO [obec] ze dne 17. 5. 2022 pod [číslo jednací], vyplývá, že zůstavitelka ve spisech figurovala jako oznamovatelka, pouze v případě spisu KRPA [číslo] figurovala v pozici podezřelá, když na Policejní akademii ČR zaslala dopis adresovaný panu [příjmení] s přílohou dopisu oslavující členy klubu [anonymizováno]. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] s [jméno] [příjmení], poznatek Policie ČR ze dne 26. 2. 2016, soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je držitelkou zbrojního průkazu skupiny E a držitelkou třech samonabíjecích pistolí a vyrozumění podle ustanovení § 58 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích ze dne 6. 4. 2016 a oznámení příslušnému správnímu orgánu k projednání ve věci přestupku proti občanskému soužití dle ustanovení § 49 odst. 1c) zákona č. 200/1990 Sb., kdy [jméno] [příjmení] dočasně do vyřešení případu odevzdala dobrovolně všechny své legálně držené zbraně na odbor pro zbraně a nebezpečný materiál, dále úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení], narozeným [datum], ze dne 26. 2. 2016. V trestním spise byla zůstavitelka vedena jako podezřelá s upozorněním pana [příjmení] na psychické problémy paní [příjmení] již za doby života pana [příjmení].

16. Z listiny, adresované Policii ČR MO [obec] dne 28. 5. 2016, s dodáním lékařského posudku o způsobilosti k držení zbraní se sdělením, že zůstavitelka byla vyšetřena v souladu s ustanovením § 20 odst. 5 zákona č. 119/ 2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, když vyšetření se podařilo ukončit až 23. 5. 2016 a z toho důvodu zaslala dodatečně policii vyjádření psychologa a praktického lékaře, posudek o zdravotní způsobilosti k držení zbrojního průkazu pro osobu [jméno] [příjmení], narozené [datum], ze dne 23. 5. 2016 podepsané MUDr. [jméno] [příjmení] s výsledkem lékařské periodické prohlídky tak, že posuzovaná je zdravotně způsobilá k držení zbrojního průkazu skupiny B a platnost posudku končí dle zákona a psychologické vyšetření proběhlo dne [datum]. Dále lékařská zpráva ze dne 11. 5. 2016 vystavená psychologem docentem PhDr. [jméno] [příjmení], Dr., kdy posuzovaná byla vyšetřena na vlastní žádost ohledně prodloužení platnosti zbrojního pasu s tím, že posuzovaná chodí s berlou, adekvátně se chová, je hovorná, má kvalitní výrazivo, adekvátně orientovaná časem i prostorem, celkový projev kultivovaný a příjemný, mentální kapacita odpovídá dobrému průměru až nadprůměru, zřejmě s přijatelně vyrovnanou složkou teoretické a praktické inteligence, emoční projev je uměřený a adoptovaný s poznámkou, že vzdor dramatické situaci okolo její podnikatelské aktivity nedochází k neadaptivním projevům, její osobnost je dostatečně strukturovaná, vyvážená s odpovídající mírou zralosti a závěrem tedy doporučil prodloužení platnosti zbrojního pasu.

17. Z protokolu z jednání před soudním komisařem ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], se podává, že k jednání se před notáře Mgr. [jméno] [příjmení] dostavil [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalobce] a Mgr. [jméno] [příjmení], advokátka.

18. Z kopie závěti ze dne 3. 7. 2018 s ověřovací doložkou pro legalizaci ze dne 3. 7. 2018 vyplývá podpis zůstavitelky, [jméno] [příjmení], kdy originál této listiny je uložen v trezoru u notáře.

19. Ze smlouvy o zřízení zákazu zcizení a zákazu zatížení nemovitosti vyplývá, že tato listina byla podepsaná [jméno] [příjmení] jako vlastníkem s ověřovací doložkou ze dne 3. 7. 2018.

20. Z lékařské zprávy Fakultní nemocnice [anonymizováno] [část obce] ze dne 2. 7. 2018 soud ověřil, že zůstavitelce nebyla nasazena žádná terapie, byl doporučen absolutní zákaz příjmu alkoholu, a dodržování diabetické diety a pitného režimu, bez neurologického nálezu.

21. Z výpisu katastru nemovitostí ke dni 26. 7. 2021 pro LV [číslo] soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] je vlastníkem jedné čtvrtiny celku, pan [jméno] [příjmení] jedné čtvrtiny celku a zůstavitelka, paní [jméno] [příjmení], jedné poloviny k celku nemovitostí – bytu [číslo] v domě [adresa] na parc. [číslo] s věcnými právy zatěžující nemovitosti uvedené v části B a zapsané v části C výpisu z katastru nemovitostí s oprávněním pro žalovaného stran zástavního práva smluvního k pohledávce ve výši 475 000 Kč s příslušenstvím, vzniklé do 29. 6. 2025 k podílu jedné poloviny k celku k povinné [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 29. 11. 2019, a dále zákazu zcizení zatížení po dobu trvání zástavního práva uvedeného s oprávněním pro žalovaného a povinností k podílu [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle občanského zákoníku ze dne 29. 11. 2019; dále v části E s uvedením nabývacích titulů, včetně oznámení o změně obsahu prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek ze dne 16. 8. 2019 s právními účinky zápisu k okamžiku 19. 8. 2019.

22. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o.s.ř., listinné důkazy považuje za pravé a věrohodné, nebyly žádnou ze stran zpochybněny. Dále soud neprovedl důkaz dalšími listinami navrženými žalobkyní, jelikož tyto považoval za nadbytečné s ohledem na již provedené obsáhlé a dostatečné dokazování.

23. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Podle ust. § 568 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“) je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. To platí i v případě, že byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanoví zákon. Podle § 580 odst. o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle odst. 2 téhož ustanovení je neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného. Dle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Podle § 587 odst. 1 o.z. kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 1672 o.z. uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. Podle § 1673 odst. 1 o.z. proti dědici, který se opírá o dědickou smlouvu nepopřenou co do pravosti, se k podání žaloby odkáže každý dědic ze závěti nebo dědic zákonný. Proti dědici, který se opírá o závěť nepopřenou co do pravosti, se odkáže k podání žaloby každý zákonný dědic. Podle § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění (dále jen„ z.ř.s.“) v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

24. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: U Obvodního soudu pro Prahu 10 je pod sp. zn. [spisová značka] vedeno řízení o pozůstalosti po paní [jméno] [příjmení], [datum narození], posledním bydlištěm na adrese [adresa], zesnulé dne [datum], kdy zdejší soud pověřil notáře Mgr. [jméno] [příjmení], aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o pozůstalosti. Zůstavitelka byla bezdětná vdova, její rodiče předemřeli, a žádnou spolužijící osobu neměla, měla však jediného sourozence, bratra [jméno] [celé jméno žalobce], který zemřel dne [datum], a zanechal jedno dítě, proto jako jediný dědic ze zákona ve III. dědické třídě by přicházel v úvahu pozůstalý synovec, pan [celé jméno žalobce]. Zůstavitelka však zanechala právní jednání pro případ smrti, a to holografní závěť se svým úředně ověřeným podpisem ze dne [datum], na základě které povolala [celé jméno žalovaného] za dědice svého podílu ideální k celku na bytové jednotce [číslo] v k.ú. [obec], obec Praha. Zůstavitelka byla dne [datum], tedy den před sepsáním závěti, propuštěna z Fakultní nemocnice [anonymizováno] [část obce], kde byla hospitalizována pro akutní intoxikaci, ke které došlo nadměrným požitím bylinkového alkoholického nápoje, který si sama vyráběla. Závěť nemá žádné obsahové ani formální nedostatky, jeví se, že vyhovuje formálním požadavkům stanoveným v § 1533 o.z. pro pořízení právního jednání pro případ smrti, tedy je psána vlastnoručně, obsahuje datum a podpis zůstavitelky, a navíc obsahuje ověřovací doložku pro legalizaci, kdy podle ověřovací knihy Magistrátu hl. m. Prahy, poř. č. legalizace [číslo] [rok] zůstavitelka listinu vlastnoručně podepsala dne [datum]. Tvrzení žalobce o manipulaci zůstavitelky ze strany žalovaného do sepisu závěti ze dne [datum] nebyla žádným způsobem prokázána. Naopak z provedeného dokazování jasně vyplynulo amorální jednání žalobce, který se v minulosti stýkal se zůstavitelkou v souvislosti s navštěvováním jejího druha Ing. [obec], u kterého podstupoval výcvik sebeobrany a mentální cvičení. Vystupování zůstavitelky i jejího partnera dle svědků vždy vykazovalo znaky určité nestandardnosti a opatrnosti vůči ostatním lidem vyjma studentů [anonymizováno] [obec], avšak za života [anonymizováno] [obec] takové chování zůstavitelky žalobci nijak nevadilo a nenapadal jej, přestože v současné chvíli z něj, navzdory absenci jakékoliv erudice či jiných důkazů, usuzuje na duševní poruchu vylučující zůstavitelku z právního jednání, čímž dokazuje zřejmou účelovost svých tvrzení. Současně z dokazování vyplynulo, a to nejen svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], ale i samotného žalobce, že od smrti [anonymizováno] [obec] až do smrti zůstavitelky žalobce zůstavitelku nenavštěvoval, neposkytoval jí pomoc ve stáří a v nemoci, nepomáhal ji s finančními ani právními záležitostmi. Z lékařských zpráv i svědeckých výpovědí provedených k dokazování vyplynula mentální kapacita zůstavitelky odpovídající dobrému průměru až nadprůměru s bohatou slovní zásobou a vyrovnanou složkou teoretické a praktické inteligence, kdy kognitivní funkce nevykazovaly znaky deteriorace, osobnost zůstavitelky byla dostatečně strukturována, vyvážena a odpovídajícím způsobem zralá. Dokazováním bylo prokázáno, že zůstavitelka jednala racionálně, když za pomoci žalovaného urovnala své finanční záležitosti k předmětnému bytu, avšak cenné pro ni byly knihy [anonymizováno] [obec] a receptura na bylinný likér [anonymizováno], které mimo jiné měl získal z dědictví žalobce. Bylo prokázáno, že zůstavitelka měla blízký vztah k žalovanému, který ji poskytoval pomoc, což bylo potvrzeno nejen účastnickou výpovědí žalovaného, ale i svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], kdy žalovaný měl klíče od bytu zůstavitelky, byl svědkyni představen stran jednání k předmětnému bytu, žalovaný jednal ve prospěch zůstavitelky, kdy jí zajistil lékařskou pomoc a nakonec to byl žalovaný, kterého [jméno] [příjmení] kontaktovala k pomoci zajištění vstupu do bytu k již zemřelé zůstavitelce. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaný jednal se zůstavitelkou zprvu pracovně ohledně vyřízení její insolvence, později však jeho jednání vůči zůstavitelce vykazovalo znaky pomoci ve stáří a v nemoci, bez manipulace zůstavitelkou stran nakládání s jejím majetkem. S ohledem na citovanou judikaturou, nemá soud za prokázané, že by zůstavitelka nebyla způsobilá právně jednat a v této souvislosti, že by jí pořízená závěť byla neplatná. Vzhledem k tomu, že soud neshledal jakékoli pochybnosti o jednání zůstavitelky za jejího života, neprovedl k návrhu žalobce dokazování znaleckým posudkem o duševním stavu zůstavitelky ke dni pořízení závěti, neboť tvrzení žalobce vykazuje znaky účelovosti za účelem získat nemovitý majetek z dědictví po zůstavitelce.

25. Rozhodnutí o tom, zda člověk byl či nebyl pro duševní poruchu či nedostatečnost schopen v konkrétním okamžiku (in concreto) právně jednat, nelze vyslovit bez jednoznačných přesvědčivých důkazů. Musí být prokázáno, že dotyčný člověk nebyl pro momentální duševní poruchu či momentální duševní nedostatečnost (bez ohledu na to, čím byla způsobena nebo vyvolána) schopen posoudit následky svého jednání (tj. posoudit práva či povinnosti, které z jeho jednání vzniknou, změní se nebo zaniknou), event. nebyl (ani) schopen své jednání ovládnout. Je třeba dodat, že tzv. světlé okamžiky, jež jsou známým jevem u duševních poruch, které nejsou jen přechodné, u osoby, jejíž svéprávnost byla omezena, nejsou relevantní, ale mohou mít význam u osoby duševně nemocné, jejíž svéprávnost omezena nebyla. Světlé okamžiky mají své místo zejména pro posouzení protiprávního jednání, tj. pro hodnocení deliktní způsobilosti (a tím také povinnosti nahradit škodu). Je nesprávné zaujímat závěr o neplatnosti právního úkonu již nežijící osoby z důvodu, že tato osoba učinila právní úkon v duševní poruše, která ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou, na základě pravděpodobnosti. Výsledek důkazní verifikace všech v úvahu přicházejících právně relevantních důkazních prostředků, resp. důkazů, které byly v řízení navrženy, případně které jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu, musí představovat nikoliv možný či pravděpodobně možný skutkový stav, nýbrž musí bezpečně představovat zjištěný skutkový stav bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti, jejž bude podřaditelný pod uvedené hmotněprávní pravidlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1560/2011)

26. Vzhledem k tomu, že se žalovanému předloženými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení o platnosti sepsané závěti, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (písemné vyjádření ze dne 26. 7. 2021 a účast na jednání soudu dne 30. 6. 2022 v rozsahu 2 hodin) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 3 000 Kč za účast na jednání soudu dne 15. 3. 2022 v rozsahu 2,5 hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne 21. 6. 2022 v rozsahu 2 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 4 500 Kč za účast na jednání soudu dne 23. 6. 2022 v rozsahu 6 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

28. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.