12 C 154/2018-315

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená obecným [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zaplacení 107 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9% p.a. jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 76 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9% p.a. jdoucím od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 161 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1 Žalobou původně doručenou soudu dne [datum] se totiž původní žalobce ([celé jméno původního účastníka]) domáhal po žalované zaplacení částky 107 000 Kč s příslušenstvím coby náhrady škody způsobené nezákonným trestním stíháním vedeným proti jeho osobě. Původní žalobce uvedl, že v březnu 2015 bylo rozhodnutím Okresního soudu pro [část Prahy] (dále jen„ OS“), sp.zn. 32 T 175/2010, které bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Praze v květnu 2015, pravomocně zastaveno trestní stíhání původního žalobce. Ten nebyl odsouzen, avšak po dobu 5 let musel hradit výdaje spojené s trestním řízením, a to jak v přípravném řízení, tak i výdaje spojené s obhajobou u soudu. Původní žalobce byl v trestním řízení zastupován obhájcem Mgr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení]; v přípravném řízení zaplatil Mgr. [příjmení] částku 50 000 Kč a částku 50 000 Kč JUDr. [příjmení] za obhajobu před obecnými soudy a dovolacím soudem. Dále původní žalobce vynaložil částku 7 000 Kč v souvislosti s řízením po vynesení rozsudku. Nárok uplatnil u žalované dne [datum], a svou žádost doplnil podáním ze dne 20. 2. [číslo] a [datum], avšak žalovaná se až do podání žaloby nevyjádřila. 2 V podání ze dne [datum] žalovaná učinila nesporným, že u ní původní žalobce dne [datum] uplatnil svůj nárok v celkové výši 4 875 764 Kč, sestávající se mimo jiné z částky 109 731 Kč přestavující náhradu vynaložených nákladů na obhajobu, a dále částky 7 800 Kč, představující náklady řízení. Žalovaná však žádosti nevyhověla, což sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Žalované bylo dne [datum] doručeno další podání původního žalobce v téže věci, které bylo doplněno dne [datum] a [datum], kterým opět uplatnil nárok na náhradu škody, a to ve výši 107 000 Kč. Žalovaná svým přípisem ze dne [datum] původnímu žalobci sdělila, že předmětný nárok již byl projednán v rámci předchozího mimosoudního projednání, a nebude přistoupeno k novému projednání nároku. Žalovaná dále stručně popsala průběh trestního řízení s tím, že usnesením OS ze dne [datum] bylo trestní stíhání původního žalobce zastaveno podle § 231 odst. 1 trestního řádu za použití § 223 odst. 1 trestního řádu z důvodu podle § 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu, z důvodu promlčení, neboť od doby vyhlášení odsuzujícího rozhodnutí (rozsudek ze dne [datum]) počala běžet nová promlčecí doba a následně již nenastala žádná okolnost, která by promlčecí dobu přerušovala. Dle žalované v souladu s konstantní judikaturou lze uzavřít, že v daném případě náhrada škody nepřísluší, neboť k zastavení trestního stíhání původního žalobce došlo z důvodu promlčení. Dle žalované tak absentuje odpovědnostní titul. 3 V podání doručeném soudu dne [datum] se původní žalobce vyjádřil ke stanovisku žalované ze dne [datum] a uvedl, že pouze samotné zastavení trestního stíhání nemůže být kompenzací majetkové újmy (to uvedl s odkazem na vyjádření ústavní soud [jméno] [příjmení] a dalších čelních představitelů justice). Původní žalobce uvedl, že stát, který je zodpovědný za vznik škody v důsledku nesprávného postupu, inicioval zcela zbytečné trestní stíhání, které nevedlo a ani nemohlo vést k pravomocnému odsouzení původního žalobce. Ten coby obžalovaný pouze využil svého práva, které mu umožňuje zákon, a jehož využití mu tudíž nemůže být dáváno k tíži a nemůže být důvodem jeho finančního postihu. Původní žalobce poukázal na to, že mu vznikla škoda ve výši 107 000 Kč v příčinné souvislosti s trestním stíháním, a zároveň uvedl, že i kdyby trval na projednání obžaloby, tak by soudu nezbylo nic jiného, než trestní stíhání zastavit. Dále původní žalobce poukazoval na to, že soudy v trestním řízení neprovedly výslech svědků. V dané věci neabsentuje odpovědnostní titul, když původní žalobce nebyl pravomocně uznán vinným. 4 Podáním doručeným soudu dne [datum] původní žalobce navrhl, aby do řízení vstoupila na místo žalobce [právnická osoba], s.r.o., neboť původní žalobce na ni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupil pohledávku, která je předmětem nadepsaného řízení. Usnesením ze dne [datum] soud připustil, aby namísto původního žalobce vstoupil do řízení nabyvatel [právnická osoba], s.r.o., současná žalobkyně. 5 Dne [datum] se ve věci konalo jednání, během něhož účastníci setrvali na svých tvrzeních, přičemž žalovaná uvedla, že absentuje odpovědnostní titul, neboť trestní stíhání právního předchůdce žalobkyně bylo zastaveno z důvodu jeho promlčení. Není dáno nezákonné rozhodnutí ani nesprávný úřední postup. 6 Dne [datum] soud žalobu zamítl s odkazem na ustanovení § 12 zákona, dle něhož je vyloučen vznik nároku na náhradu škody v případě zatavení trestního stíhání z důvodu jeho promlčení; soud rovněž vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 605/2012. 7 Usnesením ze dne 1. 7. 2021, č.j. 18 Co 174/2021-198, Městský soud v Praze odvoláním napadený rozsudek zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu zpět k dalšímu řízení. Odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 605/2012, o ustanovení § 12 zákona se na posuzovanou věc nevztahují. ´ 8 Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl rozsudkem ze dne 26.11.2021, čj. 12 C 154/2018-213 žalobu s poukazem na ustanovení § 12 zákona 82/98 Sb. Městský soud v Praze jako soud odvolací, usnesením ze dne 25.5.2022 pod čj. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně zrušil. Věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že daná věc se skutkově odlišuje od závěrů soudem I. stupně citované judikatury Nejvyššího soudu ČR„ Zatímco ve shora citované judikatuře vycházel soud ze závěru, že škodlivé jednání osoby požadující odškodnění, podřaditelné pod skutkovou podstatu trestněprávní normy se stalo, avšak jen z důvodu plynutí času nebylo trestněprávně postižitelné, v této věci je situace odlišná. Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 2. 2013, č. j. 5 Tdo 1388/2012-28 (čl. 1540 trestního spisu), odsuzující rozsudek vůči prof. [celé jméno původního účastníka] Byl zrušen pro nedostatečně zjištěný skutkový stav věci, když dovolací soud soudům nižších stupňů vytknul, že neprovedly navržené důkazy-zejména výslechy svědků, kteří by mohli vypovídat ve prospěch obviněného, popřípadě i další důkazy, které byly jím navrhovány. Závěr dovolacího soudu vyznívá tak, že bez provedení těchto důkazů nelze zodpovědět otázku„ zda byl naplněn znak ohrožení majetkového práva jiného nebo včasného a řádného vyměření daně“, což shledal jako podstatné pro právní kvalifikaci skutku dle § 254 odst. 1 tr. zákoníku. Jinak řečeno, Nejvyšší soud ČR zrušil trestní rozhodnutí nižších soudů s odůvodněním, že nebylo ani objasněno, zda skutek, pro který byl původní žalobce postaven před soud, je trestným činem, či nikoliv.„ 9 Obvodní soud pro Prahu 2 soud vázaný usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25.5.2022 čj. 18 Co 145/2022-235 vyzval na jednání soudu dne [datum] zástupce žalobce k nutnosti doplnění tvrzení, a to tak, aby tento konkretizoval jednotlivé úkony právní služby ze stran jednotlivých obhájců tak, aby bylo zřejmé, z kterých konkrétních úkonů se obhajoba sestávala, které konkrétní úkony a v jakém rozsahu a v jaké výši požaduje proplatit, a to v řízení vedeném u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 32 T 175/2010. 10 Žalobce navrhl rozšíření žaloby na celkovou částku 168 011 Kč, které soud v rámci hospodárnosti řízení, zamítl. Soud se nadále zabýval původním požadavkem žalobce a to na zaplacení částky 50 000 Kč, která vznikla jako škoda žalobci zaplacením nákladů na obhajobu Mgr. [jméno] [příjmení], částky 50 000 Kč, která vznikla žalobci jako náhrada škody při zastoupení v trestním řízení JUDr. [jméno] [příjmení] a dále částky 7 000 Kč, představovaná administrativními poplatky Obvodního soudu pro [část Prahy]. 11 Skutková zjištění: Ze shodných tvrzení účastníků a listinných důkazů (tj. žádost původního žalobce ze dne [datum] a její upřesnění ze dne [datum], přípis žalované ze dne [datum] a ze dne [datum]) soud zjistil a má za prokázané, že původní žalobce se dne [datum] znovu obrátil na žalovanou s žádostí o náhradu škody ve výši 107 000 Kč ze stejného důvodu jako v žalobě. Ze zmíněného přípisu žalované ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalovaná odkázala původního žalobce na své stanovisko ze dne [datum], v němž nevyhověla žádosti o totožný nárok. Soud dále zjistil, že právní předchůdce žalobkyně v žádosti ze dne [datum] požadoval po žalované náhradu újmy ve výši 4 875 764 Kč s příslušenstvím. Ve stanovisku žalované ze dne [datum] nebylo zmíněné žádosti vyhověno, a to z toho důvodu, že trestní stíhání bylo zastaveno kvůli promlčení, pročež dle žalované není dán nárok na náhradu škody. 12 Soud konstatuje, že původní žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 13 Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. 32 T 175/2010 soud zjistil následující skutečnosti: -) Usnesením Policie ČR ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání právního předchůdce žalobkyně pro podezření ze spáchání trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 125 odst. 1 a 3 trestního zákona. Obžaloba byla podána ze strany Okresního státního zastupitelství [okres] dne [datum]. -) Usnesením OS z [datum] bylo trestní stíhání původního žalobce zastaveno dle § 231 odst. 1 trestního řádu za použití § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu, přičemž v odůvodnění je uvedeno, že řízení bylo zastaveno s ohledem na procesní ekonomii, když bylo možné očekávat, že bude či již byl obžalovanému během trestního řízení uložen trest, který lze považovat vzhledem k účelu ukládaného trestu za dostačující. -) Rozsudkem OS ze dne [datum] byl právní předchůdce žalobkyně uznán vinným ze spáchání přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 254 odst. 1 trestního zákoníku, přičemž bylo rozhodnuto dle § 227 trestního řádu, že se obžalovanému trest neukládá; v odůvodnění rozhodnutí je dále uvedeno, že trest nebyl uložen z toho důvodu, že trestní stíhání bylo původně soudem zastaveno dle § 172 odst. 2 trestního řádu a bylo pokračováno pouze proto, že obžalovaný na projednání věci trval. -) Usnesením ze dne 6. 2. 2013, č.j. 5 Tdo 1388/2012 – 28, Nejvyšší soud ČR dle § 265k odst. 1 trestního řádu zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum] a rozsudek OS ze dne [datum], a věc vrátil k novému projednání s tím, že považoval za nezbytné provést výslech svědka, který byl opakovaně obviněným navrhován. -) Usnesením OS ze dne [datum] bylo trestní stíhání původního žalobce zastaveno z důvodu promlčení. Krajský soud v Praze zamítl stížnost státního zástupce proti usnesení OS ze dne [datum], které dle doložky nabylo právní moci dne [datum]. 14 Dále má soud ze spisu Okresního soudu pro [část Prahy] sp. zn. 32 T 175/2010 za prokázané, že ze strany Mgr. [jméno] [příjmení] byly učiněny úkony tak, jak jsou zachycené v uvedeném spise a to dne [datum] převzetí obhajoby, dále dne [datum] podání stížnosti obviněného proti sdělení obvinění, dne [datum] výslech obviněného od [číslo] do 15.20 hodin a dále co se týká prostudování spisu, toto proběhlo dne [datum], nikoliv [datum], jak doplnil žalobce. 15 Co se týká úkonů ze dne [datum] vrácení zabavených věcí- zde soud nemá za prokázané, že by se tohoto vrácení účastnil i Mgr. [jméno] [příjmení]. 16 Co se týká úkonů ve dnech [datum] a [datum], to byl žalobce, kdo nedoplnil dle požadavků soudu žalobní tvrzení ohledně toho o jaké konkrétní úkony právní služby by se mělo fakticky jednat a nenavrhl ani důkazy k jejich prokázání a dále dne [datum] účast při vyšetřování úkonů PČR v předběžném šetření po domovní prohlídce konané dne [datum]. Zde nemá soud za prokázanou přítomnost Mgr. [jméno] [příjmení]. 17 Co se týká požadavku na proplacení jednotlivých úkonů JUDr. [jméno] [příjmení] v řízení vedeném vůči původnímu žalobci [jméno] [celé jméno původního účastníka], žalobce doupřesnil žalobu, že požaduje proplatit úkony právní služby dle vyhlášky 177/96 Sb. Soud zároveň v následující pasáži uvádí výsledky provedeného dokazování spisem Okresního soudu pro [část Prahy] sp. zn. 32 T 175/2010, tedy, v jakém faktickém rozsahu (který se oproti žalobním požadavkům liší), má soud úkony právní služby za prokázané. Soud má za prokázané z plné moci, že dne [datum] došlo převzetí obhajoby, dne [datum] příprava a podání stížnosti obžalovaného. Dále dne [datum] obhajoba u prvoinstančního soudu, zde soud má za prokázané, že hlavní líčení trvalo od [číslo] do 14.25 hod. Dále žalobce požadoval prolacení vypracování stížnosti proti rozhodnutí soudu o nepřiznání nároku na bezplatnou obhajobu ze dne [datum], kdy soud dohledal tuto stížnost ve spise. Dále [číslo] a [datum] vypracování žádosti o odročení hlavních líčení. K tomuto soud poukazuje na skutečnost, že se dle názoru soudu nejedná o úkony účtovatelné dle vyhlášky 177/96 Sb. Dne [datum] příprava na hlavní líčení u prvoinstančního soudu. Dne [datum] obhajoba u prvoinstančního soudu, tato proběhla, soud má za prokázané, že hlavní líčení probíhalo od 9 do 9.30 hod. Dále dne [datum] vypracování odvolání proti rozsudku ze dne [datum]. Toto soud má za prokázané z uvedeného spisu. Dále nicméně uvádí, že se jedná o postup dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky 177/96 Sb., která je účtována v ceně 1 500 Kč jako jeden úkon právní služby, byť je požadováno šest hodin. Dále dne [datum] příprava na hlavní líčení u odvolacího soudu. Dne [datum] obhajoba u odvolacího soudu. Soud má za prokázané, že proběhlo toto hlavní líčení od 13 do 14.25 hod. Dále vypracování dovolání, toto soud má za prokázané opět z uvedeného trestního spisu. Dne [datum] příprava na hlavní líčení u prvoinstančního soudu. Dne [datum] obhajoba u prvoinstančního soudu, kdy k tomuto soud uvádí, že hlavní líčení proběhlo dne [datum] od [číslo] do 9.15 hod. Dále dne [datum] příprava na hlavní líčení u prvoinstančního soudu, dne [datum] obhajoba u prvoinstančního soudu. Toto proběhlo, hlavní líčení trvalo od [číslo] do 13.50 hod., dále dne [datum] příprava na hlavní líčení u prvoinstančního soudu a dne [datum] obhajoba u prvoinstančního soudu. Hlavní líčení proběhlo od 9 do 9.51 hod. 18 Dále má soud za prokázané, že ze strany Mgr. [příjmení] byl právnímu předchůdci žalobce vystaven příjmový doklad dne [datum], kdy od žalobce byla přijata částka 50 000 Kč jako úhrada právních služeb, aniž by k tomuto byla dotvrzena jakákoliv další tvrzení ze strany žalobce. 19 Dále má potom soud za prokázané z jednotlivých faktur, že ze strany JUDr. [příjmení] byly účtovány klientovi [jméno] –Institut technologických aplikací různé částky a to minimálně dne [datum] částka 28 000 Kč, která byla uhrazena ze strany [jméno] –Institut technologických aplikací právní služby na fakturu 64/ 2010, což je shora uvedená faktura v částce 28 000 Kč. Z příjmového dokladu jednoduchého 2010 [číslo] má soud za prokázané, že [jméno] převzala finanční prostředky ve výši 4500 Kč od RnDr. Ing. [celé jméno původního účastníka] dne [datum]. 20 Dále byla vystavena faktura ze strany JUDr. [příjmení] pro [jméno] –Institut technologických aplikací na částku 24 086 Kč, toto bylo uhrazeno ze strany [jméno] dne [datum] v plné výši na úhradu právní služby a zároveň má soud za prokázané z příjmového dokladu jednoduchého 2011 [číslo], že částka 22 500 Kč byla přijata od RNDr. Ing. [celé jméno původního účastníka] právě pro [jméno] – [právnická osoba] dne [datum]. 21 Dále má soud za prokázané, že byla ze strany JUDr. [příjmení] vystavena faktura dne [datum], [číslo] opět pro [právnická osoba] –Institut technologických aplikací na částku 15 626 Kč. Tato částka byla uhrazena na základě příjmového pokladního dokladu dne [datum]. 22 Dále byla vystavena faktura ze strany JUDr. [příjmení] [číslo] 2011 dne [datum] na částku 4 500 Kč s tím, že [právnická osoba] vložila vkladem v hotovosti částku 4 500 Kč dne [datum], dále faktura ze strany JUDr. [příjmení] 29/ 2011 na částku 19 982 Kč s tím, že soud má za prokázané z vkladu v hotovosti, že [jméno] –Institut technologických aplikací dne [datum] vložil částku 20 057 Kč. 23 Dále byla ze strany [právnická osoba] uhrazena faktura JUDr., [příjmení] 16/ 2011 ze dne [číslo] v částce 28.500 Kč jak toto vyplývá z potvrzení Komeční banky ze dne [datum]. Z jednoduchého příjmového dokladu č. 2012 [číslo] má soud za prokázané, že RNDr. [celé jméno původního účastníka] uhradil [jméno] částku ve výši 54.750 Kč dne [datum]. 24 Dále ze strany soudu byly prováděny další faktury a další příjmové doklady a přefakturace s tím, že nicméně již z takto provedených důkazů má soud za prokázané, že částka 50 000 Kč tak, jak je požadována na náhradu nákladů vynaložených na zastoupení JUDr. [příjmení] byla uhrazena nejprve ze strany [právnická osoba] –Institut technologických aplikací a tato byla následně přefakturována a zaplacena ze strany RNDr. Ing. [celé jméno původního účastníka] na základě jednoduchých příjmových dokladů. 25 Dále má soud za prokázané, že dopisem doručeným Ministerstvu spravedlnosti dne [datum] žalobce žádal vrácení zaplacené částky za náklady trestního řízení ve výši 7 800 Kč z řízení 32 T 175/2010 Okresního soudu pro [část Prahy] a úroků. 26 Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu trestního stíhání RNDr. [celé jméno původního účastníka] vedeného u Obvodního soudu pro [část Prahy], sp. zn. 32 T 175/2010 s tím, že co se týká právního posouzení je soud vázaný rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 25.5.2022 čj. 18 Co 145/2022 a soud tak dospěl k závěru, že ve věci existuje nezákonné rozhodnutí, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. 27 Soud na danou věc aplikoval níže uvedená zákonná ustanovení. 28 Podle § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 29 Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 30 Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 zmíněného ustanovení má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. 31 Dle § 8 odst. 1 zákona platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 32 Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u orgánu uvedeného v § 6 (tj. podle § 6 odst. 2 písm. a) žalovaná). Podle § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 33 Podle § 31 zákona platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu, přičemž náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (tj. advokátní tarif). Právní posouzení dané věci: 34 Žalobkyně se domáhala náhrady škody spočívající v nákladech vynaložených jejím právním předchůdcem na obhajobu v trestním stíhání, které bylo zastaveno z důvodu promlčení. Soud se nejprve zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku žalobkyně na náhradu škody či nemajetkové újmy. 35 Jak plyne ze shora uvedeného, zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Stát přitom za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 zákona) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí (či došlo k nesprávnému úřednímu postupu); (ii) poškozenému vznikla škoda (či nemajetková újma); a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím (či nesprávným úředním postupem), jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku. 36 Jak uvedeno shora, stát stíhá objektivní odpovědnost. Z uvedeného plyne, že vznik nároku na náhradu újmy není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v přímém rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody (či jiné újmy) způsobené zahájením a vedením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 zákona). 37 Soud v obecné rovině konstatuje, že nárok na náhradu škody (či nemajetkové újmy) způsobené zahájením a vedením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, se posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 zákona jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 1 Cz 6/90 ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001 ze dne 31. 3. 2003). Rozhodujícím měřítkem opodstatněnosti (zákonnosti) zahájení (či vedení) trestního stíhání je tudíž pozdější výsledek trestního řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2614/2003 ze dne 9. 12. 2004). 38 Soud se zabýval konkrétními žalobními tvrzeními ohledně požadavku na náhradu nákladů vynaložených na obhajobu. Na jednání soudu dne [datum] byl zástupce žalobce konkrétně poučen o nutnosti konkrétních tvrzení a jasného přehledu jednotlivých úkonů právní služby, které žádá fakticky proplatit a navrhnout důkazy k prokázání toho, že fakticky škoda žalobci vznikla. 39 Co se týká požadavku na jednotlivé úkony k proplacení nejprve za právní služby poskytnuté právnímu předchůdci žalobce ze strany Mgr. [jméno] [příjmení] žalovaná jednak sporovala uvedený příjmový doklad a to v tom směru, že uvedená částka 50 000 Kč byla uhrazena v roce 2009, kdy však trestní stíhání žalobce započalo až v roce 2010. K tomuto soud uvádí, že se jedná o příjmový pokladní doklad s účelem platby úhrady právních služeb, z nichž není zřejmé a nelze ani dovozovat, že by se jednalo o úhradu služeb, které již vznikly, a nebo právě zálohovou fakturu. Soud toto vykládá ve prospěch žalobce, tak že má za prokázané, že úkony právní služby, které žádá žalobce proplatit, byly Mgr. [příjmení] fakticky uhrazené. 40 Co se týká jednotlivých úkonů právní služby Mgr. [jméno] [příjmení], soud jako úkony právní služby, které má za prokázané a za ně účelně vynaložené náklady, jsou úkony převzetí obhajoby po sdělení obvinění dne [datum], dále podání stížnosti obviněného proti sdělení obvinění dne [datum], avšak pouze ve výši jedné poloviny odměny dle konstantní judikatury. Dále dne [datum] účast u výslechu obviněného, avšak pouze za jednu hodinu, neboť tento probíhal od [číslo] do 15.20 hodin, dále prostudování trestního spisu, kdy zde je evidentně chyba v podání žalobce, neboť prostudování trestního spisu proběhlo dne [datum]. Jedná se o úkony, které soud shledal jako úkony, na nichž byly vynaloženy náklady na právní zastoupení, které jsou vynaložené za účelem zrušení nezákonného rozhodnutí a u nichž má soud za prokázané, že fakticky shora uvedeným příjmovým pokladním dokladem byly uhrazené. 41 Co se týká dalších úkonů a to ze dne [datum], [datum] a [datum], jedná se o úkony, které jednak nebyly dostatečně formálně popsány ani k výzvě soudu ze strany žalobce, soud se tak jimi nemohl zabývat. Soud také uvádí, že se taktéž jednalo o úkony, které předchází faktickému zahájení trestního stíhání, tj. vydání nezákonného rozhodnutí, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání vedeného vůči právnímu předchůdci žalobce. Nejedná se o úkony, které by přímo vedli ke zrušení nezákonného rozhodnutí. Soud shora uvedené tři požadované úkony právní služby neproplatil a stejně tak ani náhradu za úkon ze dne [datum] tj. vrácení zabavených věcí Policií ČR, když k tomuto soud uvádí, že u uvedeného vrácení zabavených věcí soud nedohledal, že by byl právní zástupce žalobce přítomen. Soud v tomto směru přiznal dohromady částku za tři a půl úkonu právní služby. 42 Co se týká výše náhrady odměny za poskytnuté právní služby, soud uvádí, že původně bylo sdělováno obvinění dne [datum] podle § 125 odst. 1 a 3 trestního zákoníku, následně podle § 254 odst. 1 nového trestního zákoníku, kdy žalobci hrozil trest odnětí svobody až na dva roky, jednalo se o postup podle § 10 odst. 3 písm. b) vyhlášky 177/1996 Sb. v tarifní hodnotě 10 000 Kč, kdy za jeden úkon právní služby tak přísluší částka 1 500 Kč. 43 Soud přiznal za zastoupení Mgr. [jméno] [příjmení] částku 5 250 Kč. 44 Co se pak týká jednotlivých úkonů ze strany JUDr. [příjmení], zde soud jako účelně vynaložené náklady taktéž za odměnu ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby uznal ze dne [datum] převzetí obhajoby. Dne [datum] přípravu a podání stížnosti obžalovaného, že trvá na projednání věci u soudu ve výši však jedné poloviny této odměny. Dále účast u líčení dne [datum] za jednu hodinu účasti. Dále za vypracování stížnosti proti rozhodnutí soudu ze dne [datum], opět ve výši jedné poloviny odměny. 45 Soud nepřiznal odměnu za vypracování žádosti o odročení hlavního líčení [číslo] a [datum] neboť se nejedná o účelně vynaložený náklad právní služby, ale o procesní požadavek žalobce zaviněný žalobcem, tj. úkon který fakticky nevedl ke zrušení nezákonného rozhodnutí. 46 Dále soud přiznal odměnu ve výši 1 500 Kč za obhajobu u prvoinstančního soudu dne [datum] za jednu hodinu účasti, neboť jednání proběhlo od 9 do 9.30 hodin, dále za odvolání proti rozsudku dne [datum] částku 1 500 Kč, dále obhajoba u odvolacího soudu dne [datum] za jeden úkon právní služby, neboť líčení probíhalo od 13 do 14.25 hodin, dále k vypracování dovolání k Nejvyššímu soudu částku 1 500 Kč dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu za jeden úkon právní služby, dále obhajoba u hlavního líčení dne [datum] za jednu hodinu, neboť hlavní líčení probíhalo od [číslo] do 9.15 hodin, dále [datum] obhajoba u prvoinstančního soudu za dvě hodiny, neboť hlavní líčení probíhalo od [číslo] do 13.50 hodin a dále dne [datum] obhajoba u prvoinstančního soudu za jednu hodinu, hlavní líčení probíhalo od 9 do 9.51 hodin, ve výši 1 500 Kč. 47 Co se týká požadavku na přípravu u hlavních líčení [datum], [datum], [datum], [datum] k tomuto soud uvádí, že tyto úkony neuznal, neboť je nemá za prokázané, když ani po výzvě na jednání soudu dle ustanovení § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř. ze dne [datum] žalobce nepředložil soudu žádné doklady prokazující, že fakticky shora uvedená příprava ze strany právního zástupce fakticky proběhla. V tomto směru se soud ztotožňuje se žalovanou, že přílohy jednotlivých faktur neprokazují nijak, že by shora uvedené úkony fakticky ze strany advokáta proběhly, když i podle použitého textu se jedná o doplňující vyjádření ze strany zástupce žalobce. 48 Celkem se jedná o částku 25 000 Kč, která představuje účelně vynaložené náklady na právní zastoupení ze strany JUDr. [příjmení]. 49 Ve zbytku soud tvrzené úkony právní služby neshledal buď jako účelně vynaložené náklady řízení nebo je nemá za prokázané, a to ani po výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3, kdy žalobce ani zejména co se týká příprav na hlavní líčení soudu žádný důkaz nepředložil ohledně proběhnutých porad nebo přípravy na hlavní líčení a jejich stručného odůvodnění fakticky ani k výzvě soudu nepředložil. 50 K výslovnému dotazu soudu na jednání dne [datum] žalobce uvedl, že jiné částky, jiné úhrady, než shora uvedené úkony tak, jak jsou zachyceny v podání ze dne [datum] nepožaduje. Soud se tedy nezabýval ani požadavky na úhradu režijních paušálů nebo daně z přidané hodnoty, když ani z předložených faktur úhrada za režijní paušály zřejmá není. Soud v celkovém součtu žalobci přiznal částku ve výši 30 250 Kč. 51 Co se týká požadavku žalobce na úhradu zaplacených nákladů Okresnímu soudu Praha – východ sp. zn. 32 T 175/2010, žalobce předložil soudu doklad o zaslání přípisu Ministerstvu spravedlnosti a přímo ministru spravedlnosti dne [datum], kde požaduje proplacení částky 7 800 Kč jako nákladů zaplacených trestnímu řízení, když však ani k výzvě soudu potom nedoplnil tvrzení, ani nepředložil důkazy o tom, že by shora uvedenou částku žádal po prvotním dlužníkovi, kterým je právě Okresní soud Praha – východ. Soud má za to, že Ministerstvo spravedlnosti jako orgán zastupující stát Českou republiku podle zákona 82/98 Sb. má až pozici druhotného dlužníka, tím prvotním dlužníkem v tomto směru je Okresní soud pro [část Prahy], který měl být v tomto směru také žádán o vydání shora uvedené částky 7 800 Kč. Žalobce však ani k výzvě a po poučení soudu na jednání dne [datum], kdy byl poučen o tom, že má tvrdit skutečnosti, že se domáhal náhrady této částky přímo od Okresního soudu pro [část Prahy] ke sp. zn. 32 T 175/2010 žádná konkrétní tvrzení neuvedl ani nenavrhl žádné důkazy. V tomto směru má soud za to, že žaloba je předčasná, neboť se žalobce domáhal výplaty shora uvedené částky až od druhotného dlužníka, aniž by se však zákonným způsobem domáhal vydání této částky od prvotního dlužníka, přímo od Okresního soudu Praha – východ. 52 Soud přiznal i zákonný úrok z prodlení a to od [datum], když je mezi účastníky nesporné, že mimosoudní uplatnění nároku bylo u žalované uplatněno již ke dni [datum]. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení po uplynutí šestiměsíční lhůty dané zákonem 82/98 Sb. žalované k mimosoudnímu projednání nároku. 53 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 osř. Žalovaná byla ve sporu úspěšnější. Žalované by příslušela náhrada nákladů řízení ve smyslu ust. § 151 odst. 3 osř za vyjádření k žalobě dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a [datum], vyjádření k odvolání dne [datum], účast na jednání dne [datum] a vyjádření k odvolání dne [datum], dne [datum], [datum] a [datum] účast na jednání, ve výši 300 Kč za každý úkon. Celkem za 9 úkonů 2700 Kč. Žalovaná byla úspěšná ve výši 43 %. Soud jí tak přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1161 Kč.