12 C 166/2018 - 407

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] zastoupena kolizním opatrovníkem [Jméno opatrovníka] se sídlem [Adresa opatrovníka] zastoupeny advokátkou [Jméno advokátky] se sídlem [Adresa advokátky] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Určuje se, že ke dni [datum], náležely do společného jmění manželů [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum] a [jméno FO], nar. [Datum narození žalované B], nemovité věci: - bytová jednotka č. [číslo] zapsaná na LV č. [hodnota] nacházející se v budově č. p. [číslo] bytový dům, který je zapsán na LV č. [hodnota], stojící na pozemku parc. č. [číslo], který je zapsán na LV č. [hodnota], - podíl na společných částech domu č. p. [číslo] ve výši 7590/286810, stojící na pozemku parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], - podíl na pozemku parc. č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 336 m2, a to podíl ve výši 33/1247, zapsaný na LV č. [hodnota], - podíl na pozemku parc. č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 370 m2, a to podíl ve výši 7590/573750, zapsaný na LV č. [hodnota], - podíl na stavbě bez č. p./č. e. – tech. vyb. na parcele č. [číslo], a to podíl ve výši 7590/573750, zapsaný na LV č. [hodnota], to vše zapsáno u [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], katastrální území [adresa], obec [adresa].

II. Žalované jsou povinné společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 456 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalované jsou povinné společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [adresa] soudní poplatek ve výši 5000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalované jsou povinné společně a nerozdílně zaplatit České republice 100% na náhradě nákladů řízení, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobou, došlou soudu dne 10. 5. 2018, se žalobkyně původně domáhala určení neplatnosti darovací smlouvy, uzavřené dne 12. 6. 2017 mezi manžely [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] a [jméno FO] jako dárci a [Jméno žalované A] jako obdarovanou. Žalobu odůvodnila tím, že v měsíci dubnu 2018 se náhodou při nahlédnutí do katastru nemovitostí dozvěděla, že byt jejich rodičů byl přepsán na její sestru (žalovanou 1). Žalobkyně se domnívala, že přepis byl učiněn buď pod nátlakem na otce anebo otec trpěl duševní poruchou. Naléhavý právní zájem spatřovala v tom, že určení neplatnosti smlouvy je nezbytné pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí a k novému vypořádání dědických podílů, když otec žalobkyně zemřel dne [datum].

2. Podáním ze dne 10. 3. 2019 žalobkyně navrhla změnu žaloby a soud tuto změnu připustil ve znění, aby soud určil, že nemovité věci, specifikované ve výroku tohoto rozsudku, náležely ke dni úmrtí [tituly před jménem] [jméno FO], tj. ke dni 21. 4. 2018, do společného jmění manželů [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]. Žalobkyně zopakovala, že v době uzavření darovací smlouvy byl její otec stižen duševní poruchou, která jej činila neschopným právně jednat a darovací smlouva je tudíž neplatná.

3. Obě žalované navrhovaly zamítnutí žaloby. Žalovaná 1 uvedla, že na základě darovací smlouvy ze dne 12. 6. 2017 se stala výlučným vlastníkem v žalobě specifikovaných nemovitostí, přičemž současně k nim zřídila služebnost doživotního užívání ve prospěch svých rodičů. Darovací smlouvu považuje za platnou, když rodiče jí nemovitosti darovali na základě svého svobodného rozhodnutí a ona dar přijala. Popřela, že by její otec byl k převodu nemovitostí veden nátlakem, nebo že by trpěl duševní poruchou, která by jej činila nezpůsobilým k právním úkonům. Poukázala na to, že žalobkyně se o rodiče nezajímala a nepomáhala jim v nemoci a ve stáří. Od té doby, co se žalobkyně dozvěděla o převodu nemovitostí, začala na žalované útočit, vulgárně jim nadávat a psát výhružné SMS zprávy. Dle žalované byl její otec psychicky zdráv, trpěl pouze neuropatii, pro duševní poruchu se nikdy neléčil. K rapidnímu zhoršení jeho zdravotního stavu došlo až v dubnu 2018, kdy byl převezen do nemocnice, kde [datum] zemřel.

4. Obdobně se k věci vyjádřila i žalovaná 2, která potvrdila uzavření darovací smlouvy s tím, že tuto považuje za platnou. Popřela, že by manžel byl k uzavření darovací smlouvy veden nátlakem nebo že by trpěl duševní poruchou. Uvedla, že manžel zemřel [datum] na zápal plic a celkově oslabený organismus. Není si vědoma toho, že by se manžel léčil s jakoukoliv duševní poruchou. S manželem žili po celou dobu ve společné domácnosti. Ještě na Vánoce 2017 manžel hrál na klavír, zpíval koledy, pamatoval si texty i hudbu, komunikoval s návštěvami, rodinou, úřady apod. Léčil se kvůli neuropatii, byl omezen pohybově, nicméně mentálně byl naprosto v pořádku. Rozhodnutí darovat byt žalované 1 bylo společným rozhodnutím jejím a jejího manžela, a to z obou stran dobrovolné a uvážené. K tomuto rozhodnutí je vedlo to, že žalovaná 1 se o ně po celou dobu starala, vozila je k lékařům, nakupovala, pomáhala jim v domácnosti. Žalobkyně nikdy nic takového nedělala, maximálně přišla na návštěvu, a to zpravidla zištně za účelem půjčení finančních prostředků. O otce a jeho zdravotní stav se žalobkyně nikdy nezajímala. S manželem je k převodu nemovitostí vedlo i to, že za dobu života žalobkyni opakovaně pomáhali finančně, když řešila své dluhy a exekuce. Takto ji v období od 2012 do 2017 půjčili celkem asi 100 000 Kč. Nikdy jim z toho nic nevrátila. Žalobkyně si půjčovala i od dalších příbuzných. Jelikož žalobkyně měla exekuce, chtěli s manželem předejít tomu, aby v případě smrti jednoho z nich o byt nepřišli a druhý manžel tak neměl kde bydlet. Proto byt darovali žalované 1 s tím, že současně jim byla zřízena služebnost doživotního bydlení.

5. Z nesporných tvrzení účastníků, z výpisů z katastru nemovitostí - [číslo], vše pro k. ú. [adresa], bylo zjištěno, že jako výlučný vlastník žalobou specifikovaných nemovitých věcí je v katastru nemovitostí zapsaná žalovaná 1, a to na základě smlouvy darovací ze dne 12. 6. 2017. Z darovací smlouvy s datem 12. 6. 2017, podepsané mezi manžely [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] jako dárci a žalovanou 1 jako obdarovanou vyplývá, že dárci darovali v žalobě specifikované nemovité věci ze svého společného jmění do výlučného vlastnictví obdarované, přičemž obdarovaná současně zřídila ve prospěch dárců služebnost doživotního bydlení v bytové jednotce č. [číslo] a užívání a požívání dalších převáděných nemovitostí. Smlouva obsahuje prohlášení o pravosti podpisů smluvních stran, které učinila [Jméno advokátky], advokátka se sídlem v Havířově. Z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 18. 10. 2018, č.j. 47 D 470/2018-22, , které nabylo právní moci dne 3. 11. 2018, bylo zjištěno, že v řízení o pozůstalosti po [tituly před jménem] [jméno FO] soud schválil dohodu účastníků o vypořádání společného jmění a dohodu o rozdělení pozůstalosti, přičemž předmětem pozůstalosti nebyla žádná z nemovitých věci uvedených v žalobě. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že zůstavitel zemřel jako ženatý, pořízení pro případ smrti nezanechal, jeho zákonnými dědici jsou manželka ( žalovaná 2) a dvě dcery ( žalobkyně a žalovaná 1).

6. Spornou skutečností mezi stranami byla tvrzení žalobkyně o tom, že dárce [tituly před jménem] [jméno FO] trpěl v době darování duševní poruchou, pro kterou nebyl schopen předmětný právní úkon platně učinit.

7. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že je dcerou žalované 2 a sestrou žalované 1, s oběma má nepřátelský vztah, s otcem [jméno FO] měla dobrý vztah. Rodiče navštěvovala až do úmrtí otce, četnost návštěv byla asi jednou měsíčně. Návštěvy trvaly několik hodin, většinou proběhly jenom v bytě, někdy šli i s otcem ven na procházku. Otec žalobkyně pracoval jako hutní inženýr, byl inteligentní. Po odchodu do starobního důchodu už nikde nepracoval. V rámci návštěv u rodičů si žalobkyně všimla, že přibližně posledních 5 let před smrtí otec býval unavený, polehával, někdy měl zájem se bavit, jindy nikoliv. Pokud jde o období 2016 – 2017, otec při rozhovorech s žalobkyní někdy vnímal, někdy nikoliv. Když vnímal a měl zájem, tak se normálně spolu bavili, zajímalo ho všechno. Ohledně předmětného bytu otec vždy říkal, že byt připadne dceři žalobkyně – Adéle. V rámci dědického řízení se byt už neprojednával, žalobkyně však notářce sdělila, že o byt se bude soudit. Připustila, že je sociálně slabá, nepracuje, má dluhy a exekuce.

8. Špatnou finanční situaci a dluhy žalobkyně potvrdila rovněž svědkyně [jméno FO] , která žalobkyni půjčila 120 000 Kč , žalobkyně však půjčku nesplácela , žalobkyně jí nadále dluží 60 000 Kč. S [jméno FO] se naposledy viděla asi v roce 2015, když tam byla ohledně té půjčky a tehdy se [jméno FO] vyjádřil tak, že nic na uvedený dluh platit nebude, už dále žalobkyni nebudou dotovat. Při rozhovoru se jmenovaným, tento na svědkyni působil normálně. V dalším období, když s [jméno FO] telefonovala tak hovor se týkal pouze toho, zda má doma manželku či nikoliv, působil radostným dojmem a to bylo všechno. Pokud jde o zdravotní stav [jméno FO], tak svědkyně od žalované 2 věděla, že má problémy s chůzí a toho si i všimla, že nohy jakoby neovládal, zakopával.

9. Svědek [jméno FO] , bývalý manžel žalobkyně, se vyjadřoval zejména k majetkové situaci žalobkyně, která neuměla hospodařit s penězi. K osobě [jméno FO] uvedl, že jej viděl naposledy v roce 2018, než byl převezen do nemocnice, po fyzické i psychické stránce vypadal normálně. [jméno FO] vycházel se žalobkyní dobře, měl žalobkyni rád.

10. K posouzení způsobilosti [tituly před jménem] [jméno FO] právně jednat a uzavřít darovací smlouvu soud opatřil znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který podala [tituly před jménem] [jméno FO]. V posudku znalkyně uvedla, že [tituly před jménem] [jméno FO] trpěl ke dni uzavření darovací smlouvy duševním onemocněním trvalého charakteru, kdy diagnosticky se jednalo o syndrom demence, smíšeného původu se složkou cévní, atroficko-degenerativní a Alzheimerovou nemocí. I s odkazem na klinické nálezy [tituly před jménem] [jméno FO] (ošetřující psychiatr) znalkyně dospěla k závěru, že posuzovaný nebyl ke dni [datum] schopen činit řádně a racionálně zvážená rozhodnutí stran nakládání se svým majetkem a nebyl také schopen žádného racionálního právního jednání. Tyto závěry znalkyně stvrdila i u ústního jednání, kde dále doplnila, že již v roce 2015, při prvním psychiatrickém vyšetření posuzovaného, [tituly před jménem] [jméno FO] zkonstatovala přítomnost demence, smíšeného původu, s převahou Alzheimerovy složky, kdy ten stav byl již tak pokročilý, že psychiatrička konstatovala těžkou poruchu, resp. zvláště těžkou poruchu, kdy pacient potřebuje pomoc i při základních životních funkcích. Z psychiatrického hlediska byl tedy stav posuzovaného minimálně na stupni středně těžký. V září 2016 kdy bylo psychiatrické vyšetření zopakováno, sama manželka sdělila, že došlo ke zhoršení zdravotního stavu a tento zhoršený zdravotní stav nezvládá, nezvládá tu celkovou péči. Ošetřující lékařka v té době (rok 2016) doporučila umístění posuzovaného do domova se zvláštním režimem. Domov se zvláštním režimem, dříve nazývaný ústav sociální péče, je určený pro pacienty, kteří mají závažnou duševní poruchu, zejména těžší formy demence, agresivní raptové formy, mentální retardaci, neléčitelné, resp. na léčbu nereagující schizofrenie, apod. O závažném duševním onemocnění posuzovaného svědčí rovněž zpráva Okresní správy sociálního zabezpečení, z níž vyplývá, že posuzovanému bylo přiznáno navýšení stupně závislosti z druhého na třetí stupeň. Znalkyně brala v úvahu rovněž zprávy Nemocnice ve [adresa] z roku 2018, měla k dispozici kompletní dokumentace praktické lékařky [tituly před jménem] [jméno FO] a lékařské zprávy Beskydského rehabilitačního centra. Znalkyně dále uvedla, že nelze vyloučit, že v roce 2017 se posuzovaný mohl dostat do nějakého okamžiku (tzn. 5 – 10 min.), kdy byl schopen zavnímat na krátký okamžik realitu, ale obecně platí, že člověk s takovou diagnózou není schopen činit rozumově zvážená rozhodnutí, i s ohledem na předpokládaný dostatečný čas rozmýšlení si takového svého úkonu. Posuzovaný byl dlouhodobě špatně orientován v čase, prostoru, apod. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu by posuzovaný nebyl schopen předmětnou darovací smlouvu ani dočíst do konce, a už vůbec by nebyl schopen, kromě nadpisu, popsat její obsah. Pokud by měl tzv. lucidní okamžik, tak v takovém stavu by byl schopen pochopit obsah slova darování. Ovšem s ohledem na jeho diagnózu posuzovaný po většinu času v takovém stavu nebyl. S ohledem na to, v jakém tom afektivním nebo emočním stavu se osoby s takovou diagnózou nacházejí, je u nich přítomna snadnější ovlivnitelnost i manipulativnost. Pokud Beskydské rehabilitační centrum ve své zprávě června 2015 uvedlo, že posuzovaný byl správně orientován, znalkyně nemá jistotu, že prozkoumali tu orientaci kompletně takovým způsobem jako se to dělá např. na interně nebo na psychiatrii. V roce 2015 demence posuzovaného nebyla ještě v takovém stadiu, že by jeho orientace byla narušena vždy. Je možné, že po dobu roku 2015 byl ve většinovém kontaktu s realitou, orientoval se, spolupracoval a věděl co se po něm chce, jaké jsou souvislosti, apod. Tzv. lucidní okamžiky nastávají náhle, jedná se o spontánní změny. Do určité míry lze zdravotní stav ovlivnit medikací, podávají se nootropika a kognitiva. Posuzovaný užíval nootropika, které pomáhají prokrvit mozek, a Tyaprid na zklidnění chování a poruchy spánku. Proč neměl při tak závažném stavu předepsaná i kognitiva, to znalkyně neumí vysvětlit. Je to rozhodnutí lékaře, znalkyně by rozhodla jinak. Medikace zabraňuje progresi nemoci, ale demence jako taková, je stav nezvratný.

11. Další navržené důkazy k prokazování zdravotního stavu [tituly před jménem] [jméno FO] soud neprováděl, když v tomto směru považoval závěry znaleckého posudku za dostačující a přesvědčivé, když všechna lékařské zprávy a zprávy týkající se zdravotního stavu posuzovaného měla znalkyně k dispozici a z těchto zpráv vycházela a ve svém posudku se s těmito odborně vypořádala. Obě žalované účastnické výslechy odmítly. Stejně tak nebyly prováděny další důkazy k majetkové situaci žalobkyně a k jejímu chování ve vztahu k účastníkům smlouvy, když tuto otázku nepovažuje soud za podstatnou pro rozhodnutí. Výslech advokátky jako svědkyně, zastupující obě žalované v daném řízení, k okolnostem uzavření smlouvy a ověřování podpisů stran darovací smlouvy, soud rovněž neprováděl, když tato svědkyně byla přítomna celému průběhu dokazování v daném řízení, což vylučuje důkazní hodnotu takového výslechu.

12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že dne 12. 6. 2017 podepsali manželé [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno žalované B] (žalovaná 2) jako dárci s žalovanou 1 jako obdarovanou darovací smlouvu, na základě které dárci převedli ze svého společného jmění do výlučného vlastnictví obdarované nemovité věci, označené ve výroku I. tohoto rozsudku. Darovací smlouva byla sepsána advokátkou [Jméno advokátky], která ke smlouvě připojila prohlášení o pravosti podpisů smluvních stran. V době uzavření darovací smlouvy [tituly před jménem] [jméno FO] trpěl [podezřelý výraz] onemocněním trvalého charakteru, a to syndromem demence smíšeného původu se složkou cévní, atroficko-degenerativní a Alzheimerovou nemocí. Co se týče slyšených svědků, ti sice uvedli, že na ně [jméno FO] působil „normálně“, ovšem vzhledem k tomu, že se jednalo o osoby bez medicinského vzdělání, které navíc s dotyčným přicházely do kontaktu pouze sporadicky a na krátkou chvíli, nemůže jejich laický názor na duševní stav jmenovaného obstát v konfrontaci s opačným jednoznačným názorem znalkyně – psychiatričky, jež vycházel z lékařských zpráv . V důsledku znalkyní popsaného onemocnění nebyl [tituly před jménem] [jméno FO] schopen činit řádně a racionálně zvážená rozhodnutí stran nakládání se svým majetkem a nebyl schopen žádného racionálního právního jednání. Na základě této darovací smlouvy došlo v katastru nemovitostí k zápisu vlastnického práva žalované 2 k předmětným nemovitostem. Tyto nemovitosti po smrti [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] již tedy nebyly v řízení o pozůstalosti projednávány, zákonnými dědičkami byly účastnice tohoto řízení, které v rámci pozůstalostního řízení uzavřely dohodu o vypořádání společného jmění a dohodu o rozdělení pozůstalosti. V řízení nebylo tvrzeno ani zjištěno, že by byl [tituly před jménem] [jméno FO] soudem omezen ve svéprávnosti.

13. Soud se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem dle § 80 o.s.ř. Za situace, kdy žalobkyně se domáhá změny v zápise v katastru nemovitostí, když tato skutečnost má vliv na její právní postavení jako zákonného dědice v návaznosti na její dědický podíl z předmětných nemovitostí , jež měly být projednány a vypořádány v řízení o pozůstalosti, přičemž změny v zápisu v katastru nemovitostí se nelze domáhat žalobou na určení neplatnosti právního úkonu – darování, ale v rámci předmětné žaloby, je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určení, že předmětné nemovitosti patřily ke dni smrti otce žalobkyně a žalované 1 do společného jmění manželů.

14. Podle § 2057 odst.1 o. z. při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu.

15. Podle § 545 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o .z.“) právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

16. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

17. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

18. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v [podezřelý výraz] poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

19. Podle § 714 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

21. V řízení bylo prokázáno, že [tituly před jménem] [jméno FO] ke dni [datum] trpěl duševním onemocněním trvalého charakteru (syndromem demence), které jej činilo neschopným právně jednat. Soud se proto zabýval otázkou, jestli jednání jmenovaného, spočívající v uzavření darovací smlouvy, bylo jednáním platným.

22. Vzhledem k tomu, že znaleckým posudkem bylo zjištěno, že posuzovaný v době uzavření darovací smlouvy nebyl schopen žádného racionálního právního jednání, přičemž se nejednalo pouze o momentální poruchu, ale o trvalý stav, který byl důsledkem progredujícího duševního onemocnění, dospěl soud k závěru, že [tituly před jménem] [jméno FO] v rozhodné době vůbec nebyl schopen projevit svou pravou a vážnou vůli a podpis darovací smlouvy tak v jeho případě představoval pouze zdánlivé právní jednání ve smyslu § 551 o. z. Platí přitom, že ke zdánlivému právnímu jednání nelze přihlížet, a to ani v případě, kdy se této skutečnosti nikdo nedovolá.

23. Právě s ohledem na trvalou povahu duševního onemocnění dotyčného soud na věc neaplikoval ustanovení § 581 věta druhá o. z., které dle názoru soudu dopadá pouze na jednání v momentální (tj. přechodné) duševní poruše. Neschopnost právně jednat v důsledku takové momentální duševní poruchy zakládá toliko relativní neplatnost právního jednání, které se dotčená osoba musí dovolat, jinak se právní jednání považuje za platné (§ 586 o. z.) Ovšem za situace, kdy osoba trpí trvalou duševní poruchou, pak nejenomže není schopna právně jednat, ale nemůže se ani dovolávat relativní neplatnosti svého jednání, což by vedlo k tomu, že taková osoba by se nemohla účinně dovolat právní ochrany. Projev, učiněný v důsledku duševní poruchy, není projevem volným a vážným, jednající je v takovém případě k právnímu jednání nezpůsobilým pro nedostatek vážnosti projevu, svobody vůle v důsledku choroby.

24. Ze stejného důvodu nebyla věc posuzována ani v intencích ustanovení § 714 o. z.

25. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 21 Cdo 3918/2015 ze dne 25. 8. 2016, ve kterému Nejvyšší soud ve skutkově srovnatelné věci konstatoval, že „jsou-li účastníky zástavní smlouvy, podle které se zřizuje zástavní právo k věci patřící do společného jmění manželů, jako zástavci oba manželé a jednal-li jeden z manželů v době uzavření zástavní smlouvy v duševní poruše, která jej činila k tomuto právnímu úkonu neschopným, nelze úspěšně dovozovat, že by zástavní smlouva byla uzavřena jen jedním z manželů bez souhlasu druhého. Směrodatné totiž je, že podle obsahu zástavní smlouvy byli oba manželé jejími účastníky (jako zástavci); smlouva tedy netrpí tím, že by se zastavením věci druhý manžel nesouhlasil, ale tím, že tento manžel v době podpisu zástavní smlouvy v důsledku duševní poruchy nedokázal posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že zástavní smlouva o zastavení věci patřící do společného jmění manželů, jejímiž účastníky jsou oba manželé a při jejímž podpisu jeden z manželů trpěl duševní poruchou, která jej činila k tomuto právnímu úkonu neschopným, je absolutně neplatná (§ 38 odst. 2 obč. zák.), a že proto na základě takové smlouvy nemůže vzniknout zástavní právo.“ Citovaný judikatorní závěr sice vychází z přechozí právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb.), ovšem v podstatné části, je dle názoru soudu použitelný i pro nyní posuzovanou věc, a to zejména pokud jde o závěr, že na smlouvu uzavřenou oběma manžely, z nichž jeden jednal v duševní poruše, která jej činila neschopným právního jednání, nelze nahlížet jako na smlouvu uzavřenou pouze jedním z manželů.

26. Z uvedených důvodů soud uzavření darovací smlouvy ze dne 12. 6. 2017 vyhodnotil jako zdánlivé právní jednání, ke kterému nelze přihlížet, a proto rozhodl tak, že určil, že ke dni smrti [tituly před jménem] [jméno FO] byly nemovité věci součástí společného jmění manželů [jméno FO].

27. Pro výše uvedené nebylo možno na danou věc použít ani rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.2.2019, 22 Cdo 124/2019, které se týká nakládání s majetkem SJM bez souhlasu druhého manžela, který nebyl vůbec účastníkem smlouvy, neboť v daném případě oba manželé byli účastníky předmětné písemné darovací smlouvy.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16 456 Kč. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.”), tj. ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby s tím, že právní zástupce žalobkyně ve věci provedl 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, seznámení se se spisem a účast u jednání dne 6. 12. 2023 (9.00-11.24 hod.) a na odměně advokáta tak žalobkyni náleží částka 12 400 Kč a dále náhrada 4 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. (tj. 1 200 Kč), to vše navýšeno o 21% DPH. Oproti předloženému vyúčtování nebyla žalobkyni přiznána náhrada nákladů souvisejících se dvěma dalšími poradami, které měly být provedeny ve dnech 25. 3. a 13. 4. 2022. Vzhledem k tomu, že právní zástupce převzal zastoupení žalobkyně dne 23. 2. 2022, přičemž součástí tohoto úkonu právní služby je i první porada s klientem, považuje soud další dvě porady, konané v krátké časové návaznosti, za neúčelné.

29. Vzhledem k tomu, že procesně úspěšná žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků, byla žalovaným podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 5000 Kč dle položky 4 bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.

30. V souvislosti se znaleckým posudkem a náklady státu za ustanoveného procesního zástupce žalované 2 vznikly státu náklady, které s odkazem na § 148 odst. 1 o.s.ř. budou povinny zaplatit neúspěšné žalované, když u nich nejsou splněny podmínky pro osvobození od placení soudních poplatků. O výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením.