12 C 173/2021-131

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobkyně: ; [celé jméno žalované], narozena 30.06.1947 sídlem [adresa žalobkyně] ; zastoupené advokátem: Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalované], narozena 12.05.1971 bytem [část obce a číslo], [PSČ] [obec] - [část obce] ; zastoupené advokátem: JUDr. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] o neplatnost výpovědi z nájmu a zaplacení částky 114 375 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba žalobkyně proti žalované o určení, že výpověď ze dne 10. 2. 2021 daná žalovanou žalobkyni z nájmu bytu [číslo] nacházející se v 6. nadzemním podlaží domu [adresa] na adrese [adresa]. [jméno] [příjmení] [číslo], PSČ [číslo], je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 199 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 199 Kč ode dne 22. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Zamítá se nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky ve výši 100 176 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 100 176 Kč ode dne 22. 11. 2020 do zaplacení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu částku ve výši 22 968 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení o zaplacení částky 114 375 Kč s příslušenstvím částku ve výši 27 405 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované, a to v rozsahu 76 %.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Písku částku 1 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované žalobním návrhem ze dne 13. 4. 2021, doplněným dne 10. 5. 2021 a dne 26. 5. 2021 nesouhlasu s výpovědí z nájmu bytu a vrácení přeplatku na nájmu, a to s odůvodněním, že je jí 74 let, má problémy s kolenem, dcera slibovala, že jí zajistí bydlení při jednání ohledně domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Výpověď by měla být zneplatněna a měla by být sepsána nová nájemní smlouva v souladu s dobrými mravy. Žalobkyně doplnila prostřednictvím ustanoveného právního zástupce dne 2. 7. 2021 žalobu tak, že k usnesení okresního soudu v [obec] č. j. 12 C 173/2021-57 ze dne 13. 5. 2021 doplňuje své předchozí podání ze dne 12. 4. 2021 (došlo na soud dne 13. 4. 2021) ve spojení s podáním ze dne 25. 5. 2021 (došlo na soud 26. 5. 2021). Žalobkyně se svým návrhem (žalobou) domáhá vůči žalované ve smyslu § 2290 o. z. přezkumu, resp. určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu z důvodu její neoprávněnosti, a dále vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 1. 9. 2015 smlouvu o nájmu bytu, na základě které žalobkyně užívá bytovou jednotku [číslo] která se nachází v 6. podlaží budovy [adresa] v obci [obec], části [územní celek], na adrese [adresa]. Žalobkyně někdy přibližně v polovině měsíce února 2021 obdržela výpověď z nájmu bytu, kdy uvedeným výpovědním důvodem je § 2288 odst. 2, písm. a) o. z. s odůvodněním, že žalovaná (pronajímatelka) potřebuje byt pro sebe vzhledem k jejímu těžkému zdravotnímu stavu. Žalobkyně vznesla proti této výpovědi námitky a navrhla (byť ne příliš srozumitelným způsobem) soudní přezkum oprávněnosti této výpovědi. Žalobkyně doplňuje, že své námitky nejprve osobně zavezla právnímu zástupci žalované, který připravoval výpověď. Až v návaznosti na jeho sdělení, že si námitky/žádost o přezkum platnosti výpovědi nepřevezme, doručila tento žalobkyně soudu. Žalobkyně se domnívá, že výpověď je neodůvodněná a byla podána pouze za účelem poškození žalobkyně. Uváděný důvod výpovědi nebyl žalovanou nijak doložen a žalobkyně má důvodné podezření, že se nezakládá na pravdě. Žalobkyně předmětný byt (bytovou jednotku [číslo]) fakticky užívá již od roku 2005, přestože nájemní smlouva je datována ke dni 1. 9. 2015, a řádně platí zálohy na služby spojené s užíváním bytu, které byly od 1. 1. 2001 ve výši 1 039 Kč a od 1. 1. 2015 ve výši 2 025 Kč. Za roky 2005 až 2007 byly žalobkyni zálohy za služby řádně vyúčtovány a případné nedoplatky hradila, resp. přeplatky jí byly vraceny. Rokem 2007 toto skončilo, přičemž žalobkyně byla přesvědčena, že veškeré přeplatky jsou započítávány, resp. zůstávají ve fondu oprav bytovému družstvu. V roce 2020 bylo žalobkyni doručeno vyúčtování záloh (za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019) a byl jí vyplacen přeplatek za rok 2019, což žalobkyni překvapilo. Dotazem na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], [IČO], se sídlem [adresa], které spravuje mimo jiné i dům, ve kterém se předmětný byt (bytová jednotka [číslo]) nachází, ke dni 25. 6. 2020 zjistila, že veškeré přeplatky za roky 2008 až 2018 byly zasílány složenkou k vyzvednutí na poště a protože se nevyzvednuté nevrátily zpět, byly přeplatky vyplaceny. Pro žalobkyni toto byla šokující informace, neboť ona si žádné složenky na poště nevyzvedávala. Logická úvaha tedy žalobkyni vedla k tomu, že žalovaná – její dcera shodného jména – chodila na poštu a vyzvedávala si předmětné přeplatky, které ale po právu náleží žalobkyni, neboť zálohy (z nichž přeplatky vyplynuly) hradila. V návaznosti na toto zjištění žalobkyně kontaktovala žalovanou s výzvou, aby jí veškeré přeplatky za roky 2008 (ve výši 6 578 Kč), 2009 (ve výši 5 820 Kč), 2010 (ve výši 6 310 Kč), 2011 (ve výši 9 640 Kč), 2012 (ve výši 8 903 Kč), 2013 (ve výši 7 946 Kč), 2014 (ve výši 11 525 Kč), 2015 (ve výši 15 526 Kč), 2016 (ve výši 14 059 Kč), 2017 (ve výši 13 869 Kč) a 2018 (ve výši 14 199 Kč) vrátila, na což však žalovaná reagovala tím, že žalobkyni zaslala předmětnou výpověď, kterou žalobkyně u soudu napadá. I na základě výše uvedeného je žalobkyně přesvědčena, že se jedná pouze o zneužívání práva, resp. šikanózní výkon práva ze strany žalované (dcery žalobkyně), kdy zamýšleným cílem není naplnit smysl a účel sledovaný právní normou (viz důvody výpovědi v § 2288 o. z.), ale které sleduje poškození žalobkyně. Výkon práva musí být v souladu s obecným principem poctivosti a v opačném případě mu nelze přiznat ochranu (§ 6 odst. 2 občanského zákoníku). Je nezbytné zopakovat, že předmětný byt byl žalobkyni poskytnut jako bytová náhrada za byt 5 + 1 v přízemí domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec], kdy z tohoto důvodu byl sjednán časově neomezený nájem, resp. užívání na dobu neurčitou (zamýšleno na dobu života) bezúplatně (s nulovým nájemným/platbou za užívání). Z důvodu sjednání„ bezúplatného nájmu“ lze i uvažovat o tom, že mezi smluvními stranami, tj. žalobkyní a žalovanou nebyla uzavřena nájemní smlouva, nýbrž smlouva o výpůjčce bytu, kdy se žalovaná nesprávně snaží tuto ukončit„ výpovědí nájemní smlouvy ze dne 10. 2. 2021“, přičemž by formálně měla postupovat jiným způsobem předpokládaným zákonem. Tudíž právní jednání žalované nazvané„ výpověď z nájmu bytu“ je jako takové neplatné a nemá požadované účinky. Žalobkyně je tedy nadále oprávněna bytovou jednotku užívat, dle fakticky existující smlouvy o výpůjčce na dobu jejího života. K čemuž se žalovaná ostatně zavázala při soudním jednání v roce 2001 -2002 (žalobkyně disponuje pouze usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 1. 2002 č. j. 7 Co 2403/2001-61 a ve spisu je kopie listu označená číslem listu 26, kdy se zřejmě jedná protokol z jednání v rámci řízení u prvostupňového soudu, na něž navazovalo rozhodnutí odvolacího soudu – KS ČB; na předmětné listině je zachycen závazek žalované poskytnout žalobkyni byt„ bez jakéhokoliv časového omezení“). Žalobkyni je 74 let a má vážné zdravotní problémy, kdy bohužel nelze očekávat zlepšení jejího zdravotního stavu. Vystěhováním z předmětného bytu by z ní udělalo bezdomovce, přičemž vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se jedná zcela evidentně o postup, který je v rozporu s dobrými mravy. Ze shora uvedených důvodů se proto žalobkyně po žalované dále domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 114 375 Kč, přičemž podotýká, že její výzvou k vyplacení přeplatků ze dne 16. 11. 2020 (odesláno 18. 11. 2020, doručeno 19. 11. 2020) došlo k zesplatnění (§ 1958 odst. 2 o. z.) pohledávky žalobkyně za žalovanou a žalovaná byla povinna bez zbytečného odkladu po výzvě žalobkyně plnit. Žalobkyně prodlení žalované kalkuluje od uplynutí 3 denní pariční lhůty ode dne doručení výzvy. Ze všech shora uvedených důvodů proto žalobkyně navrhuje, aby Okresní soud v Písku coby soud věcně a místně příslušný vydal ve věci následující rozsudek: Určuje se, že výpověď ze dne 10. 2. 2021 daná žalovanou žalobkyni z nájmu bytu [číslo] nacházející se v 6. nadzemním podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], Dr. [jméno] [příjmení] [číslo], PSČ [PSČ] je neplatná. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně je dále přesvědčena, že žalovaná na její úkor získala bezdůvodného obohacení v souhrnné výši 114 375 Kč, které se sestává z neoprávněně inkasovaných přeplatků z vyúčtování záloh za služby spojené s užíváním bytu za rok 2008 až 2018 (viz bod. VII. tohoto podání). Dle § 638 o. z. se právo na vydání bezdůvodného obohacení v případě, že toto bylo nabyto úmyslně, promlčí nejpozději za 15 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Subjektivní promlčecí lhůta počíná běžet od konce června 2020, tj. od okamžiku, kdy se žalobkyně dozvěděla, že k bezdůvodnému obohacení došlo (odpověď [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec]) a nabyla představu o osobě povinné k jeho vydání (zjistila, že docházelo k vyzvedávání složenek a jediný, kdo připadal v úvahu, byla žalovaná). Žalobkyně je dokonce přesvědčena, že se její dcera (žalovaná) na úkor žalobkyně obohatila protiprávním činem a z toho důvodu podala trestní oznámení pro podezření z naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu (ve smyslu § 209 trestního zákoníku). Z těchto shora uvedených důvodů proto žalobkyně dále navrhuje, aby Okresní soud v Písku coby soud věcně a místně příslušný vydal ve věci následující rozsudek: Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 114 375 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení z částky 114 375 Kč ode dne 22. 11. 2020 do okamžiku zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně doplnila dne 15. 9. 2021, že žalobkyně tímto k výzvě soudu ze dne 7. 9. 2021 doručené právnímu zástupci žalobkyně dne 8. 9. 2021 ve lhůtě soudem k tomu stanovené doplňuje svá tvrzení a důkazní návrhy. Žalobkyně k výhradám žalované ohledně formální stránky uvádí, že právě z důvodu vyjasnění podání, které bylo soudu doručeno dne 13. 4. 2021, byla žalobkyně soudem vyzvána k doplnění tohoto podání (v důsledku byl z těchto důvodů žalobkyni i ustanoven právní zástupce), a to Usnesením OS v Písku č. j. 209 Nc 4009/2021 – 47 ze dne 23. dubna 2021, když už z tohoto Usnesení soudu je zcela evidentní, že i soud z obsahu podání žalobkyně pochopil, že se mimo jiné jedná o vyjádření nesouhlasu s podanou výpovědí, když žalobkyni vyzývá, aby odstranila vady podání„ uvedením důvodu a námitek, proč je výpověď z nájmu bytu neplatná.“ Žalobkyně jakožto právní laik ve svém podání mimo jiné uvedla, že podává„ odvolání + přílohy k výpovědi nájmu bytu.“ Žalobkyně tedy setrvává na svém stanovisku, že žaloba byla podána ve lhůtě k tomu zákonem určené. Žalobkyně doplňuje svá tvrzení týkajících se předmětné„ nájemní“ smlouvy. Žalobkyně nerozporuje, že se ve zmíněných čl. II, čl. IV smlouvy hovoří o nájemném, avšak žádné nájemné sjednáno nebylo, ať už formálně ve smlouvě, tak ani fakticky žádné nájemné nebylo žalovanou požadováno a žalobkyní hrazeno. V tomto žalobkyně ve smyslu § 555 o. z. uvádí, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu, přičemž z obsahu smluvního vztahu je zcela evidentní, že byl bezúplatný (zálohy hrazené ve prospěch [zkratka] [obec] logicky nelze považovat za nájemné; jde o zálohové platby na energie, které jsou ročně [zkratka] [obec] vyúčtovávány). Ve smyslu § 2201 a násl. o. z. je nájemní vztah vztahem úplatným (nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímati nájemné). Úplatnost je tedy u nájmu pojmovým znakem. Na rozdíl od toho ve smyslu § 2193 a násl. o. z. u smlouvy o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Zejména z těchto důvodů je žalobkyně přesvědčena, že by se u smluvního vztahu obsahově mělo jednat spíše o výpůjčku. Žalobkyně se domnívá, že důkazní břemeno ohledně úplatnosti by v tomto mělo být přeneseno na žalovanou, neboť prokazování negativní skutečnosti, tedy skutečnosti, že žalobkyně neplatila žalované žádné nájemné či jinou úplatu za užívání bytu, je pro žalobkyni v podstatě nemožné a naopak by mělo dojít k tomu, že žalovaná bude prokazovat svá tvrzení o tom, že se jednalo o úplatný smluvní vztah. Žalobkyně toliko ve stručnosti reagovala rovněž na vyjádření žalované, že se jí výpověď významně nedotkne, což samozřejmě není pravda. Žalobkyně rozhodně nechce hlouběji zabředávat do aktuálního zdravotního stavu své dcery (žalované), ale nelze nezmínit, že sama žalobkyně je o přibližně 24 let starší než žalovaná a rovněž má značné zdravotní potíže (prodělala zlomeninu druhého bederního obratle, od té doby (21 let) nosí zpevňovací korzet, musí nosit zpevňovací bandáž na levé koleno (cca 5 let), po komplikované zlomenině zápěstí má trvalé následky (špatně srostlá kost, omezená hybnost, stálé bolesti apod.), argument o dostupnosti lékařské péče tudíž platí pro žalobkyni dvojnásob. K žalovanou zmiňované nemovitosti na adrese [obec a číslo], žalobkyně uvádí, že na této adrese nevlastní žádnou nemovitosti a zároveň nemá možnost předmětnou nemovitost užívat. Žalobkyně doplňuje, že na předmětné adrese bydlí její známý [jméno] [příjmení]. Žalobkyně považuje tento argument žalované o možnosti bydlení u známého za naprosto absurdní. Ke svému nároku na úhradu částky 114 375 Kč jakožto bezdůvodného obohacení žalobkyně soudu sděluje, že již uvedla veškeré relevantní skutečnosti a označila všechny dostupné důkazy. Žalobkyně toliko zopakuje, že žalovanou vyzývala k vydání bezdůvodného obohacení již v dopise ze dne 16. 11. 2020, tedy dávno před zahájením tohoto sporu o neplatnost výpovědi z nájmu bytu z čehož se podává, že z její strany nejde o nějaký účelový akt reakce na„ výpověď z nájmu“ bytu. Žalobkyně – jak ostatně rovněž uvedla dříve – podala v této věci trestní oznámení a doposud nebyla vyrozuměna o výsledku prověřování, zda došlo nebo nedošlo ke spáchání trestného činu. Podstata spočívá v tom, že žalobkyně v inkriminovaném období let 2008 2018 neobdržela žádné vyúčtování nákladů za užívání bytu a ani žádný přeplatek z těchto vyúčtování vyplývající. Podle informací ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] byly veškeré přeplatky zasílány ve formě složenek a tyto byly vždy vyplaceny (složenky se jako nevyzvednuté nevrátily). Vzhledem k tomu, že žalovaná má shodné jméno se žalobkyní, má i přístup do poštovní schránky předmětného bytu na adrese [adresa], [obec], ale toto nemá zatím ze strany [zkratka] [obec] potvrzeno), došla žalobkyně logickou úvahou k tomu, že složenky, resp. peníze z nich vyzvedávala po celé roky právě žalovaná, která si je neoprávněně ponechala. O tom, že předmětné přeplatky z vyúčtování náleží žalobkyni, která zálohy platila, nemůže býti sporu. Ze všech shora uvedených důvodů je žalobkyně nadále přesvědčena o důvodnosti své žaloby (neplatnost výpovědi i vydání bezdůvodného obohacení). Žalobkyně doplnila dne 20. 9. 2021, že dne 17. 9. 2021 právní zástupce žalobkyně obdržel odpověď od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], na vznesené dotazy, jak je níže uvedeno. Ve vyjádření ze dne 15. 9. 2021, žalobkyně mimo jiné uvedla, že vznesla na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] dotazy, které soudu doložila jako důkaz s tím, že odpověď do dne podání předmětného vyjádření neobdržela. Nyní však žalobkyně disponuje i odpovědí na položené dotazy. Na dotazy žalobkyně [zkratka] [obec] zcela konkrétně odpovídá tak, že:„ Přeplatky byly zasílány vlastníkovi bytové jednotky na jím uvedenou kontaktní adresu paní [celé jméno žalované] dat. [datum narození], adresa trvalého bydliště: [část obce a číslo], [obec] vždy poštovní poukázkou.“ Objektivně tedy nemůže být sporu o tom, že žalovaná neoprávněně inkasovala přeplatky vyplývající z vyúčtování nákladů za užívání bytu, kdy ale vyúčtovávané zálohy, z nichž přeplatky vyplynuly, hradila žalobkyně. Žalovaná se tedy po dobu let 2008 až 2018 úmyslně protiprávně obohacovala na úkor žalobkyně, kdy svým podvodným jednáním zneužívala omylu žalobkyně, resp. této zamlčela podstatné skutečnosti (že přeplatky jsou vypláceny majiteli bytu a nejsou ponechávány ve fondu oprav, jak se žalobkyně domnívala), čímž způsobila žalobkyni škodu ve výši 114 375 Kč. Žalobkyně podotýká, že v tomto ohledu není podstatné, jak dopadne šetření v trestněprávní rovině, když shora popsané skutečnosti – protiprávní jednání žalované, vznik bezdůvodného obohacení a příčinná souvislosti mezi těmito – jsou nesporné, stejně jako nárok žalobkyně na vydání tohoto bezdůvodného obohacení. Tyto skutečnosti rovněž vypovídají o charakteru žalované, resp. nemorálnosti žalované, která po dobu dlouhých 11 let bezostyšně„ okrádala“ svou matku. Žalobkyně dne 8. 12. 2021 doplnila, že nemovitosti v k. ú. [obec] u [obec] jsou v dezolátním stavu, a že v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] jde pouze o pozemek, když zahradní domek byl zbourán.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila dne 31. 8. 2021 tak, že žalovaná žalobu neuznává, a to ani z části, ani co do základu, a považuje ji za nedůvodnou. Žalovaná nejprve vznáší své výhrady týkající se formální stránky. Žalovaná má pochybnosti, nakolik byla žaloba o neplatnost výpovědi z nájmu podána žalobkyní včas, když ze strany žalobkyně bylo ve lhůtě pro podání žaloby doručeno soudu pouze podání došlé soudu ze dne 13. 4. 2021, jehož obsahem však není jakýkoliv nesouhlas s podanou výpovědí z nájmu, ale toliko údajný nárok žalobkyně na vrácení přeplatku. Nesouhlasný postoj k výpovědi z nájmu žalobkyně do uplynutí lhůty pro podání žaloby neprojevila ani podáním námitek v souladu s § 2286 odst. 2 o. z. a nesouhlasný postoj žalobkyně k výpovědi z nájmu se objevuje až v dalších podáních žalobkyně, tato však byla soudu doručena až po uplynutí dvouměsíční lhůty pro podání žaloby. Žalovaná je proto toho názoru, že postup, kdy žalobkyně svými pozdějšími podáními zcela zjevně rozšiřuje původní předmět, je nepřípustný a nemůže požívat právní ochrany. S ohledem na uvedené žalovaná považuje žalobu - o neplatnost výpovědi z nájmu za opožděnou a navrhuje její zamítnutí. Pokud se týká věci samé, žalovaná předně nesouhlasí s polemikou žalobkyně v tom směru, že by se mělo jednat nikoliv o nájemní vztah, ale o výpůjčku. Žalovaná trvá na tom, že vůlí stran nebylo, aby se jednalo o právní vztah bezúplatný; tomu odpovídá i obsah smlouvy, který výslovně hovoří o nájemném (např. čl. II., čl. IV.). I s přihlédnutím k § 2246 odst. 2 o. z. je proto dle názoru žalované vyloučeno, že by nájemní vztah nebyl platně ujednán. Nelze rovněž přehlédnout, že tvrzení žalobkyně v podání ze dne 2. 7. 2021 si odporují, když na str. 4 žalobkyně hovoří o poskytnutí bytu zdarma (za symbolické nájemné) – uvedené pojmy však nejsou synonymy a jejich dopady do právní sféry jsou odlišné. Ostatně ani citace z protokolu z jednání v dřívějším soudním řízení zmiňovaná žalobkyní žádný údaj o tom, že by se mělo jednat o bezúplatný vztah, neobsahuje. Žalovaná rovněž zcela odmítá, že by se mělo z její strany jednat o účelové či nemravné počínání. Žalovaná nadále trvá na tom, že důvodem podání výpovědi je nezbytnost užívání bytu samotnou žalovanou vyvolaná objektivními okolnostmi, a sice dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem žalované (žalovaná prodělala vážnou cévní mozkovou příhodu). Žalovaná nepopírá, že vlastní též jinou nemovitost ([část obce a číslo], [PSČ] [obec]), tato je však (zejména s ohledem na vzdálenost od [nemocnice], kterou je žalovaná s ohledem na svůj nepříznivý zdravotní stav nucena často navštěvovat) pro žalovanou nevhodná, neboť její vzdálenost od [nemocnice] činí cca 12 km, zatímco byt je od [nemocnice] vzdálen pouze 200 metrů. Žalovaná má za to, že výpověď se žalobkyně významně nedotkne, když ta má možnost užívat nemovitost na adrese [adresa], kterou opakovaně uvádí jako svou kontaktní adresu. Žalovaná má proto důvodné pochybnosti, nakolik je byt využíván žalobkyní k trvalému obývání. Žalovaná tak i nadále trvá na tom, že výpovědní důvod je v tomto případě naplněn a výpověď je po právu. Pokud se týká požadavku žalobkyně na uhrazení částky 114 375 Kč s příslušenstvím, tento žalovaná rovněž neuznává. Žalobkyně nikterak neprokazuje, že by si předmětnou částku měla žalovaná přivlastnit. Nadto je žalovaná toho názoru, že takovýto požadavek žalobkyně je přinejmenším částečně promlčen. Na základě výše uvedeného proto žalovaná navrhuje, aby nadepsaný soud rozhodl tak, že žaloba o neplatnost výpovědi z nájmu se zamítá, popř. tak, že se určuje, že výpověď je oprávněná, dále tak, že žaloba o zaplacení částky 114 375 Kč s příslušenstvím se zamítá, a dále uložil žalobkyni povinnosti nahradit žalované náklady řízení.

3. Soud měl k dispozici dopis žalobkyně ze dne 12. 4. 2021 adresovaný JUDr. [jméno] [příjmení] týkající se odvolání proti výpovědi z nájmu bytu, dopis žalobkyně ze dne 10. 4. 2021 adresovaný žalované, formulovaný jako odvolání proti výpovědi z nájmu bytu a vrácení přeplatků, a dále dopis ze dne 16. 11. 2020 adresovaný žalované žalobkyní se žádostí o vrácení přeplatku za energie v souvislosti s bydlením v bytě v domě [adresa] v ulici Dr. [jméno] [příjmení] v [obec], když žalobkyně byla nucena si zakoupit nemovitost na venkově kvůli svému zdraví, přičemž přeplatky činí za roky 2008 až 2018 podle vyúčtování [zkratka] [obec] celkem 112 974 Kč resp. 115 432 Kč.

4. Z výpovědi z nájmu bytu [číslo] v 6. podlaží domu [adresa] v ulici Dr. [jméno] [příjmení] v [obec], v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] bylo zjištěno, že ji dne 10. 2. 2021 dala žalované žalobkyně s odůvodněním, že byt potřebuje pro sebe vzhledem k jejímu těžkému zdravotnímu stavu a potřebě dostupnosti kvalitní lékařské péče ve smyslu § 2288 odst. 2 písm. a) o. z., přičemž součástí je i poučení o možnosti podat žalobu k přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu do 2 měsíců ode dne doručení výpovědi dle § 2286 o. z. Z doručenky, je zřejmé, že tato byla doručena 15. 2. 2021.

5. Ze smlouvy o nájmu ze dne 1. 9. 2015 je zřejmé, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o nájmu bytu [číslo] v 6. podlaží domu [adresa] v ulici Dr. [jméno] [příjmení] v [obec], v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví], na dobu neurčitou při sjednání nájemného a dalších poplatků ve výši 2 205 Kč měsíčně.

6. Z rozpisu příspěvků, poplatků a zálohových plateb za poskytované služby ze dne 31. 8. 2015 je zřejmá výše záloh 2 025 Kč měsíčně.

7. Z protokolu o předání bytu je patrné, že dne 1. 9. 2015 převzala žalobkyně od žalované byt [číslo] v 6. podlaží domu [adresa] v ulici Dr. [jméno] [příjmení] v [obec], v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví].

8. Z dodatku k nájemní smlouvě [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] ohledně stanovení úhrady za užívání bytu od 1. 1. 2000 vyplývá výše měsíční platby 1 346 Kč.

9. Soud měl k dispozici část protokolu ve věci, která není blíže specifikována, a dále kopii občanského průkazu žalobkyně, přihlašovací lístek k trvalému pobytu žalobkyně ze dne 25. 2. 2015 z adresy [adresa], na adresu [adresa], a fotografie blíže neidentifikované nemovitosti.

10. Ze sdělení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 25. 6. 2020 adresovaného žalobkyni je patrné, že přeplatky z vyúčtování jsou zasílány složenkou k vyzvednutí na poště. Protože se složenky jako nevyzvednuté nevrátily, tím přeplatky byly vyplaceny.

11. Ze složenek soud zjistil, že žalobkyně uhradila za komunální odpad 490 Kč za rok 2016, 1 670 Kč za rok 2015, 440 Kč za rok 2018, 440 Kč za rok 2019 a 440 Kč dle příjmového lístku 20. 7. 2020 je patrné, že žalobkyně zaplatila hotově 440 Kč za komunální odpad za rok 2020.

12. Z vyúčtování nákladů za užívání bytu [číslo] v ulici Dr. [jméno] [příjmení] v [obec] je zřejmá výše přeplatků 6 578 Kč za rok 2008, 5 820 Kč za rok 2009, 6 310 Kč za rok 2010, 9 640 Kč za rok 2011, 8 903 Kč za rok 2012, 7 946 Kč za rok 2013, 11 525 Kč za rok 2014, 15 526 Kč za rok 2015, 14 059 Kč za rok 2016, 13 869 Kč za rok 2017 a 14 199 Kč za rok 2018, přičemž tato vyúčtování byla zasílána na adresu [část obce a číslo], [PSČ] [obec].

13. Z ústřižků složenek soud zjistil, že žalobkyně hradila za nájemné a další poplatky spojené s užíváním bytu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], a to 2 025 Kč dne 18. 9. 2018, dne 20. 8. 2018, dne 18. 7. 2018, dne 18. 12. 2018, 19. 11. 2018, dne 18. 10. 2018, za 4/ 2018, za 5/ 2018, za 6/ 2018, za 7/ 2017, za 8/ 2017, za 9/ 2017, dne 20. 12. 2017, dne 20. 11. 2017, dne 18. 10. 2017, dne 22. 3. 2018, dne 19. 2. 2018, dne 19. 1. 2018, dne 19. 12. 2016, za 11/ 2016, za 10/ 2016, dne 20. 3. 2017, dne 20. 2. 2017, dne 18. 1. 2017, dne 19. 6. 2017, dne 18. 5. 2017, dne 18. 4. 2017, za 1/ 2016, za 2/ 2016, za 3/ 2016, dne 20. 6. 2016, dne 18. 5. 2016, dne 18. 4. 2016, dne 19. 9. 2016, dne 19. 8. 2016, dne 18. 6. 2016, dne 18. 12. 2015, dne 18. 11. 2015, 4 050 Kč (2 x 2 025 Kč za 9+10/ 2015) dne 20. 10. 2015, 1 914 Kč za 6/ 2014, za 7/ 2014, za 8/ 2014, dne 18. 11. 2014, dne 17. 10. 2014, dne 18. 9. 2014, dne 18. 2. 2015, dne 19. 1. 2015, dne 18. 12. 2014, za 9/ 2013, za 10/ 2013, za 11/ 2013, dne 18. 2. 2014, dne 17. 1. 2014, dne 18. 12. 2013, dne 19. 5. 2014, dne 18. 4. 2013, dne 18. 3. 2014, za 12/ 2012, za 1/ 2013, za 2/ 2013, dne 18. 3. 2013, dne 18. 4. 2013, dne 20. 5. 2013, dne 18. 6. 2013, dne 18. 7. 2013, dne 19. 8. 2013, za 3/ 2012, za 4/ 2012, za 5/ 2012, dne 19. 6. 2012, dne 20. 7. 2012, dne 29. 8. 2012, dne 18. 9. 2012, dne 18. 10. 2012, dne 19. 11. 2012, za 6/ 2011, za 7/ 2011, za 8/ 2011, dne 20. 9. 2011, dne 20. 10. 2011, dne 18. 11. 2011, dne 27. 12. 2011, dne 23. 1. 2012, dne 17. 2. 2012, za 9/ 2010, za 10/ 2010, za 11/ 2010, dne 21. 12. 2010, dne 18. 1. 2011, dne 21. 2. 2011, dne 21. 3. 2011, dne 22. 4. 2011, dne 19. 5. 2011, za 12/ 2009, za 1/ 2010, za 2/ 2010, dne 20. 3. 2010, dne 21. 4. 2010, dne 18. 5. 2010, dne 18. 6. 2010, dne 21. 7. 2010, dne 18. 8. 2010, za 3/ 2009, za 4/ 2009, za 5/ 2009, dne 18. 6. 2009, dne 17. 7. 2009, dne 18. 8. 2009, dne 18. 9. 2009, dne 19. 10. 2009, dne 19. 11. 2009, dne 22. 12. 2008, dne 19. 1. 2009, dne 19. 2. 2009, dne 21. 10. 2008, dne 19. 11. 2008, 1 695 Kč za 1/ 2007, za 2/ 2007, za 3/ 2007, dne 18. 4. 2007, 1 045 Kč dne 30. 5. 2005, dne 17. 6. 2005, dne 18. 7. 2005, dne 19. 8. 2005, dne 20. 9. 2005, 2 262 Kč dne 25. 9. 2006, 3 343 Kč dne 16. 6. 2006, 1 649 Kč dne 25. 9. 2006, dne 28. 11. 2006.

14. Z Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 7 Co 2403/2001 – 61 soud zjistil, že jde o rozhodnutí odvolacího soudu ve věci výkonu rozhodnutí vyklizením nařízeného usnesením Okresního soudu v Písku č. j. E 1389/2000-4 dne 10. 11. 2000. Z odůvodnění je patrné, že vykonatelným titulem je rozsudek Okresního soudu v Písku č. j. 8 C 302/99-33 ze dne 25. 8. 1999 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 747/2000-65 ze dne 5. 4. 2000 o povinnosti žalobkyně vyklidit dům [adresa] v ulici [ulice] v [obec], a to přestěhováním do náhradního bytu v 6. podlaží domu [adresa] v ulici Dr. [jméno] [příjmení] v [obec].

15. Z Úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 16. 6. 2021 je zřejmé, že žalobkyně požaduje po policii přešetřit, kdo vybíral přeplatky za služby spojené s užíváním bytu v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec], který vlastní její dcera (žalovaná), když nájemné žalobkyně dle dohody neplatila, a když za rok 2005 – 2007 chodily tyto přeplatky složenkou. Poté chodit přestaly a žalobkyně se domnívala, že jsou přičítány k fondu oprav. Po vzniku společenství vlastníků jednotek (SVJ) v roce 2019 došlo k tomu, že žalobkyni osobně vracela zástupkyně SVJ přeplatek za rok 2020 cca 14 000 Kč a za rok 2021 cca 5 000 Kč. V době od roku 2008 do roku 2018 tak někdo vybíral přeplatky ve výši cca 113 000 Kč místo žalobkyně, neboť [právnická osoba] [anonymizována tři slova] tvrdí, že žádná složenka se jim zpět nevrátila a považují je tak za vyplacené.

16. Z Emailové komunikace právního zástupce žalobkyně s Českou poštou s. p. ze dne 9. 9. 2021 je patrné, že zjistit, kdo převzal poukázku, lze pouze po uplatnění reklamace po předložení podací stvrzenky, když pro účely náhrady škody musí být předložen originál této stvrzenky. Poukázka je vyplacena po předložení dokladu totožnosti, přičemž je ověřován adresát dle svého označení – jménem a příjmením či jménem a příjmením a datem narození, pokud je uvedeno.

17. Z odpovědi [zkratka] [obec] ze dne 17. 9. 2021 na dotaz právního zástupce žalobkyně je zřejmé, že přeplatky byly zasílány žalobkyni složenkou na adresu [adresa] p. či adresátů, pak jsou tyto skartovány. Majitel bytu nikdy žádné připomínky ohledně výplaty přeplatků neuplatnil vůči [zkratka] [obec] ani vůči [obec] poště s. p., přičemž s případným nájemníkem není [zkratka] [obec] oprávněno jednat.

18. Ze zprávy [zkratka] [obec] ze dne 1. 11. 2021 je zřejmé, že v době od roku 2005 do roku 2018 byly přeplatky zasílány složenkou na adresu pronajímatelky tj. majitelky bytu, nikdy se složenka nevrátila nevyplacená, nikdy nebyly k výplatě žádné připomínky. Od roku 2020 má SVJ jiného správce, kterému bylo předáno i vyplacení přeplatků za rok 2019.

19. Z lékařské zprávy žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 15. 10. 2021 vyplynulo, že její zdravotní stav neumožňuje osobní účast u soudního jednání.

20. Z lékařské zprávy žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá mj., že žalovaná byla v roce 2018 vyšetřována pro hematopatologické vyšetření pro antifosfolipidový syndrom a recidivující ischemické CMP, současný stav je popsán jako těžké postižení po opakovaných CMP, převládá dysartie, obtížná chůze a závrativost, je sledována v revmatologické poradně a dochází na logopedii.

21. Z lékařské zprávy žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] z října 2021 je patrné, že byla ošetřena v ambulanci ortopedie a traumatologie s dlouhodobou bolestivostí kolene.

22. Z výpisů z katastru nemovitostí je patrné, že žalobkyně je vlastnicí nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] (pozemek parc. č. stav. [číslo], jehož nedílnou součástí je stavba [adresa]), a na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] (pozemek parc. č. stav. [číslo], jehož nedílnou součástí je stavba č. e. [číslo] a pozemek parc. [číslo]).

23. Z výpisů z katastru nemovitostí je zřejmé, že žalovaná je vlastnicí nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], na LV [číslo] pro k. ú. [obec] (bytová jednotka [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem na pozemku parc. č. stav. [číslo] a stavbě [číslo] o velikost [číslo]), na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] (pozemek parc. č. stav. [číslo], jehož nedílnou součástí je stavba [adresa], pozemek parc. č. stav. [číslo], jehož nedílnou součástí je stavba bez č. p./č. e., a pozemek parc. [číslo]) a na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] (spoluvlastnický podíl o velikosti na pozemku parc. [číslo]).

24. Soud zamítl výslech účastníků a provedení dalších dosud neprovedených důkazů zejména ze spisu týkajícího se vyklizení domu žalobkyní (sp. zn. E 1389/2000) pro nadbytečnost, neboť podstatný obsah spisu sp. zn. E 1389/2000 byl proveden, a pokud jde o výslech žalobkyně a žalované ve vztahu ke způsobu placení nájemného za užívání bytu [číslo] v 6. podlaží domu [adresa] v ulici Dr. [jméno] [příjmení] v [obec], tak tento způsob jednoznačně vyplynul z provedeného dokazování, popsaného podrobně výše, a obdobně vyplynul z provedeného dokazování aktuální zdravotního stavu účastnic. Nadbytečným se tak jeví i výslech svědka [jméno] [příjmení] k aktuálnímu zdravotnímu stavu žalované, o níž se stará, a k historii vztahů mezi účastnicemi, neboť tyto vyplynuly z provedeného dokazování, a zpráva o výsledku vyšetření magnetické rezonance bederní páteře žalobkyně v souvislosti s jejím úrazem v roce 2000, když následky tohoto úrazu již ovlivňovaly zdravotní stav žalobkyně v době zajišťování bytové náhrady, při němž byly zohledněny. Zpráva p. [příjmení] o vazbě žalobkyně na jeho nemovitost ve [obec], kam je jí doručována pošta, by rovněž neposkytla žádné zjištění podstatné pro předmět řízení.

25. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli nájemní smlouvu dne 1. 9. 2015 ohledně bytu [číslo] v 6. podlaží domu [adresa] v ulici Dr. [jméno] [příjmení] v [obec], na dobu neurčitou při sjednání nájemného a dalších poplatků ve výši 2 205 Kč měsíčně (odst. č. 5 odůvodnění shora), když výše měsíční platby činila od 1. 1. 2000 částku 1 346 Kč měsíčně (odst. [číslo] odůvodnění shora) a od 31. 8. 2015 částku 2 025 Kč měsíčně (odst. [číslo] odůvodnění shora), přičemž šlo o náhradní byt v souvislosti s povinností žalobkyně vyklidit dům [adresa] v ulici [ulice] v [obec] v rámci řízení o výkonu rozhodnutí (odst. č. 14 odůvodnění shora). Byt převzala žalobkyně dne 1. 9. 2015 (odst. č. 7 odůvodnění shora) a žalobkyně si přihlašovala trvalý pobyt z adresy [adresa], na adresu [adresa] (odst. č. 9 odůvodnění shora). Dne 10. 2. 2021 dala žalobkyně žalované výpověď z nájmu bytu [číslo] v 6. podlaží domu [adresa] v ulici Dr. [jméno] [příjmení] v [obec], jež byl doručena 15. 2. 2021, s odůvodněním, že byt potřebuje pro sebe vzhledem k jejímu těžkému zdravotnímu stavu a potřebě dostupnosti kvalitní lékařské péče ve smyslu § 2288 odst. 2 písm. a) o. z., přičemž součástí je i poučení o možnosti podat žalobu k přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu do 2 měsíců ode dne doručení výpovědi dle § 2286 o. z. (odst. č. 4 odůvodnění shora). Žalovaná doložila svůj zdravotní stav lékařskou zprávou, z níž vyplývá, že trpí těžkým postižením po opakovaných CMP, převládá dysartie, obtížná chůze a závrativost, je sledována v revmatologické poradně a dochází na logopedii (odst. č. 20 odůvodnění shora), a dále, že její zdravotní stav neumožňuje účast u soudního jednání (odst. č. 19 odůvodnění shora). Žalobkyně následně opakovaně kontaktovala žalovanou resp. jejího právního zástupce, a to dopisem ze dne 12. 4. 2021 týkajícím se odvolání proti výpovědi z nájmu bytu a dopisem ze dne 10. 4. 2021 formulovaným jako odvolání proti výpovědi z nájmu bytu a vrácení přeplatků (odst. č. 3 odůvodnění shora). Podání k soudu žalobkyně učinila dne 13. 4. 2021, když toto bylo opakovaně doplněno dne 10. 5. 2021 a dne 26. 5. 2021 a poté ustanoveným právním zástupcem žalobkyně dne 2. 7. 2021, když předmětem žaloby bylo určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu a nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení (odst. č. 1 odůvodnění shora). Zdravotní stav žalobkyně doložila lékařskou zprávou z října 2021, podle níž byla ošetřena na ortopedii s dlouhodobou bolestivostí kolene (odst. č. 21 odůvodnění shora). Žalobkyně prokázala, že za rok 2017 a 2018 hradila nájemné ve výši 2 025 Kč měsíčně řádně a za roky 2005 až 2016 byly prokázány platby jen za některé měsíce (odst. č. 13 odůvodnění shora). Podle vyúčtování činil přeplatek za rok 2017 částku 13 869 Kč a za rok 2018 částku 14 199 Kč, přičemž tato vyúčtování byla zasílána na adresu [část obce a číslo], [PSČ] [obec] (odst. č. 12 odůvodnění shora), a přeplatky byl všechny zasílány složenkou a vyplaceny včetně přeplatku za rok 2018 ve výši 14 199 Kč (odst. č. 10 odůvodnění shora). Žalobkyně rovněž hradila za odpady v letech 2015, 2016, 2018, 2019 a 2020 (odst. č. 11 odůvodnění shora). Žalobkyně se přeplatků domáhala po žalobkyni dopisem ze dne 16. 11. 2020 žádostí o vrácení přeplatku za energie v souvislosti s bydlením v bytě v domě [adresa] v ulici Dr. [jméno] [příjmení] v [obec], když žalobkyně byla nucena si zakoupit nemovitost na venkově kvůli svému zdraví, přičemž přeplatky činí za roky 2008 až 2018 podle vyúčtování [zkratka] [obec] celkem 112 974 Kč resp. 115 432 Kč (odst. č. 3 odůvodnění shora). Podle sdělení [zkratka] [obec] v době od roku 2005 do roku 2018 byly přeplatky zasílány složenkou na adresu pronajímatelky tj. žalované jako majitelky bytu, nikdy se složenka nevrátila nevyplacená, nikdy nebyly k výplatě žádné připomínky, což potvrdila i Česká pošta s. p. (odst. č. 16 odůvodnění shora), a od roku 2020 má SVJ jiného správce, kterému bylo předáno i vyplacení přeplatků za rok 2019 (odst. č. 17 a č. 18 odůvodnění shora). Žalobkyně dne 16. 6. 2021 požádala policii o přešetření, kdo vybíral přeplatky za služby spojené s užíváním bytu v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec], který vlastní její dcera tj. žalovaná, když nájemné žalobkyně dle dohody neplatila, a když za rok 2005 – 2007 chodily tyto přeplatky složenkou (odst. č. 15 odůvodnění shora). Z výpisů z katastru nemovitostí vyplynulo, že žalovaná kromě bytu [číslo] v 6. podlaží domu [adresa] v ulici Dr. [jméno] [příjmení] v [obec] se spoluvlastnickým podílem na pozemku a budově v k. ú. [obec] (LV [číslo]) je vlastnicí nemovitostí v k. ú. [část obce] ([list vlastnictví]) a spoluvlastnicí nemovitostí v k. ú. [část obce] ([list vlastnictví]). Z výpisů z katastru nemovitostí rovněž vyplynulo, že žalobkyně je vlastnicí nemovitostí v k. ú. [obec] u [obec] ([list vlastnictví]) a nemovitostí v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] ([list vlastnictví]) (odst. č. 22 a 23. odůvodnění shora).

26. Podle § 2288 odst. 2, písm. a) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno.

27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Soud se nejprve zabýval důvodností žaloby na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu dle § 2290 o. z. a učinil závěr, že žalobu lze považovat za podanou včas, tj. do dvou měsíců ode dne doručení této výpovědi žalobkyni dne 15. 2. 2021, když žalobu, kterou žalobkyně na výzvu soudu několikrát doplňovala sama a následně i po ustanovení právního zástupce, podala dne 13. 4. 2021. Pokud jde o důvod výpovědi dle § 2288 odst. 2 písm. a) o. z., pronajímatel již nemusí prokazovat, že on nebo jeho manžel pociťuje bytovou potřebu, tedy že nemá vlastní byt, ale postačí, že pronajímatel nebo manžel bude byt po skončení nájmu skutečně užívat. Žalovaná doložila zprávu o jejím zdravotním stavu, z níž vyplývá její těžké postižení po opakovaných CMP, když jí mj. činí obtíže chůze a trpí závrativostí. Soud má tak za to, že zdravotní stav žalované odůvodňuje potřebu jejího bydlení v tomto bytě, jak s ohledem na její zdravotní stav, tak s ohledem na větší dostupnost zdravotnické péče, když ve městě [obec] je nemocnice. Proto soud žalobu žalobkyně neshledal důvodnou a zamítl ji v rozsahu určení neplatnosti výpovědi z nájmu předmětného bytu, jak je patrné ve výroku I. rozsudku shora. Nad rámec odůvodnění lze uvést, že žalobkyně sama uvedla přinejmenším v dopise ze dne 16. 11. 2020 adresovaném žalované se žádostí o vrácení přeplatku za energie v souvislosti s bydlením v bytě v domě [adresa] v ulici Dr. [jméno] [příjmení] v [obec], že„ byla nucena si zakoupit nemovitost na venkově kvůli svému zdraví“ (odst. [číslo] odůvodnění shora) a má tedy zajištěno jiné bydlení, přestože v tvrzeních uváděla, že nemá právo bydlení k této nemovitosti ve [obec] a na předmětné adrese bydlí její známý [jméno] [příjmení], a dále lze konstatovat, že ani dlouhodobá bolest kolene a dlouhodobé následky úrazu páteře či o 24 let vyšší věk než žalovaná, kterými argumentovala žalobkyně, nejsou samy o sobě důvodem, aby bylo možné dovodit v jednání žalované rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 6 a násl. o. z. Obdobně není takovým důvodem samo o sobě ani tvrzení žalobkyně o tom, že náhradní byt jí má být poskytován žalovanou„ navždy“ a„ zdarma“, neboť podmínky vyklizení domu až po zajištění náhradního bytu byly žalovanou splněny, když žalobkyni byl zajištěn nájem bytu žalované na dobu neurčitou, což však neznamená, že se na tento nájem nevztahují ustanovení občanského zákoníku upravující skončení nájmu bytu včetně možnosti dát nájemci výpověď z nájmu bytu sjednaného na dobu neurčitou ze zákonem daného důvodu včetně důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Argumentace žalobkyně výpůjčkou bytu, když nebylo sjednáno žádné nájemné mezi účastnicemi, rovněž nemůže obstát, a to už v souvislosti s účelem vzniku nájemního vztahu mezi účastnicemi, kterým bylo zajištění náhradního bytu pro žalobkyni v rámci vyklizení žalobkyně z domu žalované v podobě nájmu na dobu neurčitou, jemuž dřívější i současný občanský zákoník poskytují specifickou ochranu např. možností nájemce bránit se neplatnosti výpovědi z nájmu bytu jejím soudním přezkumem. Nad rámec odůvodnění nelze opomenout ani skutečnost, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a v k. ú. [obec] u [obec].

29. Pokud jde o nárok žalobkyně na úhradu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z., v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl pouze částečně, neboť bylo sice prokázáno, že do roku 2018 byly přeplatky na vyúčtování plateb spojených s užíváním bytu poukazovány složenkou pronajímatelce tj. žalované, a že žalobkyně řádně za rok 2017 a 2018 hradila sjednané nájemné ve výši záloh na platby spojené s užíváním předmětného bytu, avšak žalovaná vznesla námitku promlčení, jíž považuje soud za převážně důvodnou. Subjektivní promlčecí lhůta v trvání tří let dle § 621 o. z. a § 629 odst. 1 o. z. běžela s ohledem na podání žaloby žalobkyně dne 13. 4. 2021 do 13. 4. 2018, což znamená, že k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně došlo pouze v rozsahu přeplatku za rok 2018 ve výši 14 199 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované částku ve výši 14 199 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení z částky 14 199 Kč ode dne 22. 11. 2020 do zaplacení dle § 2991 o. z. (viz výrok II. rozsudku shora) a ve zbytku nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl (viz výrok III. rozsudku shora). Argumentace žalobkyně o 15tileté objektivní promlčecí lhůtě dle § 638 o. z. nelze aplikovat, neboť k vyúčtování záloh na platby spojené s užíváním bytu dochází každý rok, čehož si žalobkyně musela být vědoma, a mohla se domáhat tohoto vyúčtování včetně případných přeplatků podstatně dříve. Nelze tak dovodit ani důvodnost použití objektivní lhůty jako takové, natož v jejím patnáctiletém rozsahu pro úmyslné obohacení se žalované. Nelze ani argumentovat judikátem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2593/2011, který se zabývá mj. nemožnosti uplatnění námitky promlčení pro rozpor s dobrými mravy:„ Lze odmítnout soudní ochranu i tomu, kdo vznese námitku promlčení, která je v rozporu s dobrými mravy. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby ničím nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku promlčení byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. O jednání vykazující znaky přímého úmyslu poškodit druhého účastníka by ovšem nebylo možno uvažovat z okolností a důvodů, z nichž je vznik uplatněného nároku dovozován, nýbrž jen z konkrétních okolností, za nichž byla námitka promlčení tohoto nároku uplatněna. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení.“ 30. O nákladech řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu rozhodl soud dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení v celkové výši 22 968 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 9 odst. 4 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 5 úkonů právní služby za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis vyjádření 31. 8. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis sdělení soudu z 9. 11. 2021 a z 22. 11. 2021 dle § 11 odst. 2 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, porada s klientkou přesahující 1 hodinu 7. 12. 2021 dle § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a účast na jednání soudu dne 8. 12. 2021 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v cestovném z [obec] do [část obce a číslo] x 52 km a zpět ve výši 646,88 Kč vozidlem tov. zn. Mercedes Benz GLE [registrační značka], při náhradě 4,40 Kč/km, ceně nafty 27,20 Kč /l a spotřebě 6,7 l /100 km a cestovném z [obec] do [obec a číslo] x 43 km a zpět ve výši 534,92 Kč vozidlem tov. zn. Mercedes Benz GLE [registrační značka], při náhradě 4,40 Kč/km, ceně nafty 27,20 Kč /l a spotřebě 6,7 l /100 km podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) a § 157 odst. 4 písm. b) zák. práce v platném znění, v náhradě za promeškaný čas za 8 půlhodiny po 100 Kč podle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a ve 5 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění spolu s 21% DPH podle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. (výrok IV. rozsudku shora).

31. O nákladech řízení o zaplacení částky 114 375 Kč s příslušenstvím rozhodl soud dle zásady úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. tak, že žalované přiznal náklady řízení ve výši 76 % a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení v celkové výši 27 405 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 9 odst. 4 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 5 660 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 5 úkonů právní služby za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis vyjádření 31. 8. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis sdělení soudu z 9. 11. 2021 a z 22. 11. 2021 dle § 11 odst. 2 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, porada s klientkou přesahující 1 hodinu 7. 12. 2021 dle § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a účast na jednání soudu dne 8. 12. 2021 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v 5 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění spolu s 21% DPH podle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění.

32. Soud rozhodl rovněž o povinnosti žalobkyně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Písku na nákladech státu na soudním poplatku částku 1 000 Kč dle § 148 o. s. ř. a § 2 odst. 3 poplatkového zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění, neboť v rozsahu nároku na zaplacení částky 14 199 Kč s příslušenstvím byla žalobkyně úspěšná a poplatková povinnost tak v tomto rozsahu přešla na žalovanou (výrok VI. rozsudku shora).