12 C 182/2023 - 389
Citované zákony (12)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 325 odst. 1
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 127 § 127 odst. 2 § 129 § 142 odst. 1 § 151 odst. 3
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 14
- o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, 169/1999 Sb. — § 5 odst. 2 § 56 odst. 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2910 § 2956
- o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, 254/2019 Sb. — § 28
Rubrum
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [anonymizováno] o 300 000 Kč s přísl. takto:
Výrok
I. Žaloba, ve které se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 300 000 Kč, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 3 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované na nákladech řízení částku 1 800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 100 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy, kterou mu žalovaná způsobila z důvodu nesprávného postupu při poskytování lékařské péče: a) zubní lékařkou [titul] [jméno] [příjmení] dne 25. 4. 2022, kdy mu byl odvrtán zub vpravo nahoře a následně ponechán bez dalšího ošetření, přičemž poté dne 8. 7. 2023 byl zub vytržen, b) praktickou lékařkou [jméno] [příjmení] dne 29. 10. 2021 a 29. 10. 2021, kdy se žalobce dostavil do ordinace pro urologické potíže a lékařka mu nepředepsala žádné léky a nebyl řádně léčen, c) praktickým lékařem [jméno] [příjmení] dne 1. 7. 2022, kdy se žalobce dostavil do ordinace kvůli potížím s varletem, se zažíváním, s křečemi. Lékař mu předepsal léky Ofloxin a Diclofenac duo 75 mg, jejichž současné užití se vylučuje, jak je uvedeno v příbalovém letáku. V průběhu řízení žalobce žalobu rozšířil o částku 200 000 Kč a soud rozšíření žaloby připustil.
2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, měla za to, že žalobce měl svůj nárok nejprve uplatnit u příslušného ministerstva (ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb.), což je podmínkou následného uplatnění nároku u soudu. Z opatrnosti proto vznesla námitku promlčení žalobcova nároku. S tvrzením žalobce o pochybení lékařů žalované nesouhlasila. V případě poskytování zubní lékařské péče to byl žalobce, který si nedodržováním zubní hygieny přivodil zhoršený stav chrupu a k vytržení předmětného zubu došlo vedle toho tím, že nedodržel pokyn lékařky a k dalšímu ošetření se již neobjednal, resp., nedostavil. V poskytování péče praktickými lékaři žalovaná nespatřuje žádné pochybení.
3. Vedlejší účastník na straně žalované, který do řízení vstoupil na návrh žalované, se k uplatněnému nároku žalobce postavil odmítavě. Uvedl, že žalobce je zkušený odsouzený, který je aktuálně ve výkonu trestu odnětí svobody potřetí, přičemž současný trest vykonával ve věznici Ostrov od 26. 11. 2020, tudíž musel být na způsob výkonu trestu v této věznici v předmětném období dostatečně adaptován. Po dobu výkonu trestu si podal 25 stížností, z nichž pouze jedna byla vyhodnocena jako důvodná. Pochybení lékařů při poskytování zdravotní péče žalobci vedlejší účastník odmítl. Pokud jde o předmětný zub, vedlejší účastník je přesvědčen, že žalobce v průběhu jeho potíží se zubem neměl prakticky žádný zájem na spolupráci se zubní lékařkou věznice, natož aby se řídil jejím poučením a pokyny či předchozím poučením a pokyny zubní lékařky Vazební věznice Praha-Ruzyně. K zubní lékařce věznice se mohl kdykoliv dostavit každý pracovní den v ordinačních hodinách, o čemž musel vědět. Na každém oddílu odsouzených je k dispozici kniha hlásících se k lékaři, do které se odsouzený zapíše na následující pracovní den. Druhý den ráno z těchto knih inspektor dozorčí služby vyhotoví elektronický seznam, který rozešle všeobecným sestrám a lékařům věznice, následně je zajištěno předvedení odsouzených do čekárny ordinace.
4. K části nároku na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nesprávným postupem lékařů žalované [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] soud provedl dokazování v níže uvedeném rozsahu:
5. Z knihy odsouzených hlásících se k lékaři„ G“ z roku 2022 soud zjistil, že žalobce se hlásil k zubnímu lékaři dne 25. 4. 2022 pro akutní bolest, dne 8. 6. 2022 k lékaři k objednání odborných vyšetření, dne 1. 8. 2022 s uvedením:„ ukončení léčby – reverz, lékař – akutní“, dne 22. 8. 2022 k prodloužení povolení donášky.
6. Ze seznamu odsouzených hlásících se k ošetření na den 16. 5. 2023 soud zjistil, že žalobce se hlásil do ordinace praktického lékaře s otokem krku, avšak k ošetření se nedostavil.
7. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 28. 8. 2024 soud zjistil, že praktická lékařka žalované [titul] [jméno] [příjmení] ošetřovala žalobce v době od 22. 10. 2021 do 23. 6. 2022, znalec v jejím postupu neshledal žádných pochybení. Pokud ve zdravotní dokumentaci žalobce v zápisu ze dne 22. 10. 2021 a 29. 10. 2021 chybí zápis o objektivním vyšetření na břiše, vyšetření tapotementu, jde pouze o formální pochybení při vedení zdravotnické dokumentace. Při poskytování lékařské péče nedošlo k prodlení či chybě nestanovením diagnózy či k prodlení nebo chybě v zahájení léčby. Postup této lékařky hodnotí znalec jako obvyklý a odborně správný. Praktický lékař žalované [titul] [jméno] [příjmení] ošetřoval žalobce v době od 1. 7. 2022 do 3. 4. 2023. Jeho postup při ošetření žalobce dne 1. 7. 2022 hodnotí znalec jako odborně správný, jeho péčí nedošlo k poškození zdravotního stavu žalobce. Dle znalce bylo společné nasazení léků Oflocin a Diclofenac Duo správné, v klinické praxi je tato kombinace obvyklá. Kombinace by byla při léčbě kontraindikována, pokud by u žalobce byly v jeho anamnéze alergie nebo nesnášenlivost přípravků, nebo pokud by měl žalobce choroby, při kterých jsou NSA kontraindikována.
8. Z vyjádření znalce [celé jméno znalce] ze dne 18. 11. 2024 soud zjistil, že reagoval na připomínky žalobce ke znaleckému posudku a vysvětlil, že použil obecnou formulaci„ bolesti, křeče v břiše před vyprázdněním“ nejsou uvedeny, ale znalec hodnotí, že měly reálný podklad. Po operaci nadvarlete jsou obvyklá. Znalec uvedl, že v posudku není napsáno po operaci varlete žalobce. Znalec připustil, že takto formulovaný text mohl vyvolat dojem, že šlo o operaci žalobce. Správnější a lépe pochopitelná patrně měla být formulace:„ Obecně lze říci, že po operaci varlete a nadvarlete jsou potíže obvyklé a obvyklou je pooperační léčba – nesteroidní antirevmatikum, které má protiotokový a protibolestivý účinek a antibiotikum k prevenci infekce.
9. Soud učinil dílčí skutkový závěr: Soud má ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 28. 8. 2024 ve spojení s jeho vyjádřením ze dne 18. 11. 2024 za vyvrácené tvrzení žalobce o tom, že lékaři žalované [titul] [jméno] [příjmení] při poskytování zdravotní péče žalobci dne 22. 10. 2021 dne 29. 10. 2021 a [titul] [jméno] [příjmení] při poskytování zdravotní péče žalobci dne 1. 7. 2022 pochybili. Znalec prostudoval zdravotní dokumentaci žalobce a dospěl k jednoznačnému závěru, že oba lékaři postupovali odborně správným způsobem. Znalec měl pouze výtku k vedení zdravotní dokumentace [titul] [příjmení], kdy chybí zápis o objektivním vyšetření na břiše, vyšetření tapotementu, avšak současně znalec uvedl, že toto pochybení je pouze formální a nemělo za následek chybně stanovenou diagnózu či prodlení v zahájení léčby. Znalecký posudek považuje soud za formálně správný odpovídající kritériím obsaženým v ust. § 28 zák. č. 254/2019 Sb., jeho závěry jsou i pro laika logické a srozumitelné. Námitka žalobce (podání č. l. 235), že se v roce 2022 hlásil do ordinace [titul] [příjmení] se střevní bolestí a lékař do zdravotní dokumentace napsal, že přichází bez obtíží, je vyvrácena obsahem listinného důkazu (navrženého žalobcem) –„ Knihy k lékaři G“, do které se odsouzení hlásí k lékaři. V záznamech v roce 2022 žádný takový požadavek návštěvy u lékaře v důsledku střevních bolestí žalobce uveden není.
10. K části nároku na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nesprávným postupem lékařky žalované [titul] [jméno] [příjmení] soud provedl dokazování v níže uvedeném rozsahu:
11. Ze zdravotního záznamu Věznice Praha 6 Ruzyně ze dne 11. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce absolvoval vstupní zubní prohlídku, v záznamu stojí: bolest neuvádí, hygiena dutiny ústní (dále jen: DÚ) nedostačující, u svého zubního lékaře ošetřen naposledy před půl rokem v Rakousku, poučen o nutnosti dodržovat hygienu DÚ.
12. Ze zdravotního záznamu Věznice Ostrov ze dne 13. 1. 2022 soud zjistil, že žalobce byl objednán na preventivní zubní prohlídku, v záznamu stojí: nedostavil se, neboť byl na eskortě od 28. 12. 2021 do 3. 2. 2022.
13. Ze zdravotního záznamu Věznice Ostrov ze dne 26. 1. 2022 soud zjistil, že žalobce byl objednán do zubní ordinace, nedostavil se, neboť byl na eskortě od 28. 12. 2021 do 3. 2. 2022.
14. Ze zdravotního záznamu Věznice Ostrov ze dne 7. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce byl objednán do zubní ordinace, nedostavil se, neboť byl dle sdělení VS ČR na eskortě od 28. 12. 2021.
15. Ze zdravotního záznamu Věznice Praha 6 Ruzyně ze dne 14. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce byl ošetřen v zubní ordinaci v rámci pohotovostní služby pro bolest zubu 15, v záznamu stojí: poučen o nutnosti devitalizace zubu v případě nárůstu bolesti, další ošetření doporučeno do 2 měsíců u jeho lékaře, zde nemá dokumentaci, šlo pouze o 1. pomoc.
16. Ze zdravotního záznamu Věznice Praha 6 Ruzyně ze dne 21. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce byl ošetřen v zubní ordinaci v rámci pohotovostní služby, v záznamu stojí: proveden výplach zubu 15, další ošetření doporučeno za 3–4 týdny u jeho lékaře svého útvaru.
17. Ze zdravotního záznamu Věznice Ostrov ze dne 1. 3. 2022 objednán, nedostavil se, neboť byl dle sdělení VS ČR na eskortě od 28. 12. 2021.
18. Ze zdravotního záznamu Věznice Ostrov – 7. 3. 2022 soud zjistil, že žalobce odmítl preventivní zubní prohlídku, podepsal prohlášení o odmítnutí zdravotní péče – negativní revers.
19. Z prohlášení o odmítnutí zdravotní služby pacientem (negativní revers) ze dne 7. 3. 2022 soud zjistil, že žalobce odmítl poskytnutí zubní lékařské péče i poté, kdy byl lékařem poučen o svém zdravotním stavu a potřebných výkonech – preventivní zubní prohlídce a poučen o tom, že odmítání uvedené služby může mít za následek zhoršení zdravotního stavu.
20. Ze zdravotního záznamu Věznice Ostrov ze dne 25. 4. 2022 soud zjistil, že žalobce nebyl objednán do zubní ordinace, hlásil se sám, v záznamu stojí: hygiena DÚ nedostačující, chrup nevyčištěn, uvádí 3 dny bolest zubu 15, ošetřen, důraz na hygienu DÚ, v případě komplikací ihned kontrola u zubního lékaře, resp. kontrola na zubní pohotovosti v Karlovy Vary, doporučen rentgen zubu a doporučena kontrola za týden, objednat nechce, tudíž kontrola při potížích.
21. Ze zdravotního záznamu Věznice Ostrov ze dne 16. 9. 2022 soud zjistil, že výstupní zubní prohlídka žalobce v zubní ordinaci se nekonala z důvodu nepřítomnosti zdravotní sestry.
22. Ve zdravotním záznamu Věznice Ostrov ze dne 16. 5. 2023 se uvádí, že se žalobce hlásil se do ordinace, do čekárny nepřišel (k tomu soud dodává, že žalobce soudu sdělil, že se na tento den do zubní ordinace nehlásil).
23. Ze zdravotního záznamu Karlovarské krajské nemocnice a.s. ze dne 8. 7. 2023 soud zjistil, že žalobce byl ošetřen na zubní pohotovosti a po poučení nevratnosti lékařského výkonu mu byla provedena extrakce zubu 15.
24. Ze zdravotního záznamu Věznice Ostrov ze dne 10. 7. 2023 soud zjistil, že žalobce, ačkoliv se hlásil do zubní ordinace, nepřišel.
25. Z úředního záznamu PČR OO Ostrov ze dne 25. 7. 2023 soud zjistil, že žalobce podřel, že by se na den 16. 5. 2023 hlásil do zubní ordinace.
26. Z přípisu Vězeňské služby ČR ze dne 13. 6. 2022 o vyřízení stížnosti žalobce na nedostatečnou zubní péči soud zjistil, že ji považuje za nedůvodnou. Z přípisu plyne, že žalobce byl ve dnech 14. 2. 2022 a 21. 2. 2022 ve Vazební věznici Praha-Ruzyně ošetřen zubním lékařem, po návratu do Věznice Ostrov odmítl dne 7. 3. 2022 preventivní zubní prohlídku a následnou plánovanou pravidelnou péči o chrup. Dne 25. 4. 2022 se žalobce nahlásil k zubnímu lékaři pro bolest zubu, byl ošetřen. Po ošetření mu bylo doporučeno provedení RTG zubu ke stanovení následného léčebného postupu a doporučena kontrola za týden. Žalobce se při odchodu k dalšímu ošetření neobjednal, a to ani zápisem do knihy hlásících se do ordinace lékaře.
27. Z listiny Ministerstva spravedlnosti z 11. 1. 2024 o vyřízení stížnosti žalobce soud zjistil, že stížnost žalobce na poskytování zdravotních služeb byla shledána důvodnou, neboť úřad vyšel z odborného vyjádření zubního lékaře [titul] [jméno] [příjmení], podle kterého je ponechání kořenového kanálku dlouhodobě bez uzávěru v dnešní době považováno za postup non lege artis.
28. Z vnitřního řádu věznice pro odsouzené – Věznice Ostrov z 28. 12. 2021 – č. l. 9, příloha č. 5 soud zjistil, že upravuje organizaci zdravotní péče v ordinacích lékařů ve Věznici Ostrov včetně rozpisu ordinačních hodin u praktického a zubního lékaře.
29. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 25. 8. 2024 soud zjistil, že zubní lékaři žalované (včetně [titul] [jméno] [příjmení]) při ošetření žalobce v období od listopadu 2020 do dubna 2022) postupovali odborně správným postupem s evidentní snahou žalobci pomoci. Ošetření zubu 15 dne 21. 2. 2022 bylo provizorní a nebylo dokončeno. Došlo k odúmrtí nervu v inkriminovaném zubu 15. Ten byl následně pro znovu objevenou bolest extrahován na pohotovosti dne 8. 7. 2023. Pokud by žalobce neodmítl preventivní ošetření, mohl následovat plán a případná léčba, čímž by se mohl stav zubu vyřešit dříve, než se objeví bolestivé komplikace. To žalobce odmítl a dostavil se do zubní ordinace až v případě bolesti. Logickým a zcela přirozeným důsledkem bylo, že se zub rozpadal čím dál tím více.
30. Z vyjádření znalce [celé jméno znalce] ze dne 30. 12. 2024 soud zjistil, že reagoval na námitku žalobce, který předložil vyjádření žalované ze dne 11. 1. 2024, kde je zmíněn odborný názor zubního lékaře [titul] [jméno] [příjmení], který uvedl, že považuje ponechání kořenového kanálku dlouhodobě bez uzávěru v dnešní době za postup non lege artis, protože dochází k masívnímu osazení kořenového kanálku ústní florou a dlouhodobá prognóza takového zubu je velmi špatná. K tomu znalec uvedl, že primář [titul] [příjmení], který mimochodem není endodontista nýbrž chirurg, pouze posoudil to, že nechat zub otevřený není v současnosti správný postup. S tím znalec naprosto souhlasí, avšak příčinou takového stavu však byla opakovaná nespolupráce žalobce.
31. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že na svém znaleckém posudku a vyjádření k námitce žalobce trvá. Znalec uvedl, že problémy žalobce s chrupem již existovaly před vyšetřením dne 25. 4. 2022, kdy předmětný zub byl předtím ošetřen v pražské věznici (únor 2022). Žalobce se následně k zubnímu lékaři ve své věznici nedostavil a ozval se až v době, kdy zub začal bolet. Již při ošetření 21. 2. 2022 v Praze bylo zjištěno odumření zubního nervu, ten byl odstraněn a zub byl provizorně ošetřen tak, že do něj byla vložena tzv. dezinfekční vložka. Pak měla následovat další ošetření, kdy by se to tzv.„ dodělalo“, tj. stávající dutina v zubu by měla být vyplněna něčím, co tento prostor hermeticky uzavře, neboť v opačném případě by mohlo dojít k bakteriální infekci. Běžně se nervové kanálky vydezinfikují mechanicky a chemicky a zaplní se něčím na bázi kaučuku. V případě zubu 15 by se následně zaplnila i vzniklá dutina nad prostorem bývalých nervů a zakončeno by to mohlo být tzv. korunkou. Žalobce se k zubní lékařce [titul] [příjmení] dostavil až 25. 4. 2022, kdy došlo k hnisání pod zubem a lékařka tedy postupovala tak, že zub dezinfikovala, a následně mělo proběhnout„ dodělání“, výše popsané zhruba do jednoho měsíce, neboť v té době se vypotřebovala dezinfekční výplň v zubu a mohlo tudíž docházet ke vzniku bakteriální infekce.
32. Soud učinil dílčí skutkový závěr: Ze zdravotní dokumentace žalobce plyne, že při vstupní prohlídce dne 11. 11. 2020 ve Věznici Praha – Ruzyně zubní lékař zjistil u žalobce nedostatečnou hygienu dutiny ústní a poučil žalobce o nutnosti jejího dodržování. Další návštěva zubního lékaře následovala až 14. 2. 2022, kdy se dostavil do ordinace zubního lékaře ve Věznici Praha-Ruzyně pro bolest zubu 15, byl ošetřen v rámci pohotovostní služby a poučen o nutnosti devitalizace zubu v případě nárůstu bolesti. Dne 21. 2. 2022 byl ošetřen na pohotovosti tamtéž a bylo mu doporučeno další ošetření u jeho zubního lékaře za 3-4 týdny. Dne 7. 3. 2022 byl na preventivní prohlídce u zubního lékaře ve Věznici Ostrov, tu však odmítl, podepsal negativní revers, který v rámci soudního řízení odůvodnil tím, že předpokládal, že bude z věznice podmíněně propuštěn a navštíví civilního zubního lékaře. Žádosti o propuštění vyhověno nebylo. Do knihy hlásících se do ordinace zubní lékařky se již nezapsal, byť mu v tom nic nebránilo. Dne 25. 4. 2022 se dostavil do zubní ordinace ve Věznici Ostrov bez objednání pro bolest zubu 15. Lékařka [titul] [příjmení] zjistila přetrvávající nedostatečnou hygienu dutiny ústní, zub mu ošetřila, poučila ho o nutnosti dodržování hygieny dutiny ústní, doporučila provedení rentgenu zubu a kontrolu za 1 týden. Žalobce se však objednat nechtěl. Pro případ komplikací mu lékařka doporučila okamžitou návštěvu zubní ordinace, případně zubní pohotovosti v nemocnici v Karlových Varech. Soud neuvěřil tvrzení žalobce uvedeného až při posledním jednání soudu, že mu„ nesedí“ zápis lékařky o tom, že mu měl být doporučen rentgen a další kontrola za týden a že on objednat nežádal. Žalobce nejméně již od července 2023 měl k dispozici kopii své zubní zdravotní dokumentace, kterou žádal dne 9. 7. 2023 (č. l. 225) a obsah záznamu z data 25. 4. 2022 až dosud nezpochybňoval. Námitku považuje soud za účelovou, neboť již od února 2022 věděl o problému se zubem 15, byl opakovaně poučen o potřebě stav zubu řešit, na což dle názoru soudu rezignoval. To dokazuje fakt, že od února 2022 i přes poučení zubního lékaře v Praze, že je třeba otevřený zub 15 řešit u svého lékaře do 3-4 týdnů, se odmítl ošetření dne 7. 3. 2022 podrobit a nic mu nebránilo po zamítnutí podmíněného propuštění se zapsat do knihy hlásících se k zubní lékařce. K té přišel až s bolestí zubu 15 dne 25. 4. 2022, tj. po více než 2 měsících od poslední návštěvy zubaře v Praze. Po ošetření zubu dne 25. 4. 2022 se již do ordinace zubního lékaře neobjednal, byť byl o potřebě další kontroly, resp. ošetření poučen. Teprve až dne 8. 7. 2023, tj. po více než roce navštívil pro bolest zubní pohotovost v nemocnici Karlovy Vary, kde mu zub 15 po poučení a s jeho souhlasem byl vytržen. Lze proto uzavřít, že ke ztrátě zubu 15 došlo u žalobce nikoliv pochybením zubní lékařky [titul] [jméno] [příjmení], jak uvedl soudní znalec [titul] [celé jméno znalce], nýbrž nerespektováním doporučení zubních lékařů včetně jmenované [titul] [příjmení]. Znalec [titul] [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku popsal průběh poskytování zubní lékařské péče plynoucí ze zdravotní dokumentace a uzavřel, že [titul] [příjmení] postupovala dne 25. 4. 2022 při ošetření žalobce odborně správným postupem. Znalecký posudek považuje soud za formálně správný odpovídající kritériím obsaženým v ust. § 28 zák. č. 254/2019 Sb., jeho závěry jsou i pro laika logické a srozumitelné.
33. Soud neprovedl důkaz navržený žalobcem, tj. lékařskými zprávami praktických lékařů, neboť z nich plynou ryze odborné informace, které sloužily jako podklad k vypracování znaleckého posudku, dále výslech zubního lékaře [titul] [příjmení], neboť jeho odborný názor ohledně dalšího postupu po otevření zubu (extrakci zubních kořenů) nebyl žalovanou ani soudním znalcem [titul] [celé jméno znalce] zpochybňován, naopak s ním znalec vyslovil souhlas a současně vysvětlil, že zub zůstal otevřený pro nečinnost žalobce. Nebylo tedy třeba v kontextu skutkového závěru soudu tohoto lékaře vyslýchat. Soud nevyhověl návrhu žalobce na vypracování revizního znaleckého posudku z odvětví zubního lékařství, neboť pro to nebyly splněny podmínky. Soud v tomto směru poukazuje na právní názor NS v jeho rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1290/2007, kde se uvádí:„ Znalecký posudek je možno dát přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí (§ 127 odst. 2 OSŘ). Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být jistě vyvolány i předložením listinného důkazu – posudku znalce, vypracovaného mimo řízení, nicméně bude vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné. Nelze tedy stanovit pravidlo pro postup soudu v případě rozporu mezi znaleckým posudkem a listinným důkazem – posudkem jiného znalce, vypracovaným mimo řízení. V případě rozporu mezi dvěma znaleckými posudky lze rozhodnout o přezkoumání těchto posudků dalším znalcem, příp. znaleckým ústavem, ovšem jen v případě, že soud sám tento rozpor po slyšení obou znalců neodstraní (viz R 45/1984 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jestliže znalec podal posudek mimo řízení na základě žádosti účastníka, nejedná se podle konstantní judikatury o provedení důkazu znaleckým posudkem ve smyslu § 127 OSŘ, nýbrž o důkaz listinou podle § 129 OSŘ; v takovém případě nejde o rozpor ve znaleckých posudcích (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu č. C 1186). V dané věci tak nešlo (na rozdíl od věci uvedené v R 45/1984) o rozpor ve dvou znaleckých posudcích, a soudy se nesouladem obou uvedených důkazů (tj. znaleckého posudku a listiny) věnovaly a vysvětlily, proč i nadále považovaly za správný znalecký posudek vypracovaný ustanoveným znalcem. Postupovaly tak zcela v souladu s R 45/1984. Pokud dovolání odkazuje na zmíněný judikát, opomíjí, že v něm šlo o rozpor posudků vypracovaných soudem ustanovenými znalci a také přehlíží, že v dané věci soudy jednaly zcela v duchu tohoto judikátu, když se rozporem v důkazech řádně zabývaly. Také proto napadené rozhodnutí nemůže být v rozporu s R 45/1984; jde tedy o otázku hodnocení důkazů, přičemž úvahy soudů nejsou zjevně nepřiměřené. Není tu tak nic, co by z napadeného rozsudku činilo zásadní rozhodnutí.“. Soud nevyhověl ani návrhu žalobce, že nechá na svůj náklad vypracovat další znalecký posudek z odvětví zubního lékařství, neboť toto soud nepovažoval za potřebné. Žalobce ke znaleckému posudku znalce [titul] [celé jméno znalce] (písemnému i ústnímu stvrzení) nevznesl žádné námitky, které by správnost znaleckého posudku zpochybnily, a proto soud z tohoto posudku vycházel, aniž by vyvstala potřeba případné revize.
34. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
35. Jak uvedl NS v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 170/2014,„ osoba ve výkonu trestu odnětí svobody může přijmout (samozřejmě i odmítnout) pouze takovou zdravotní péči, kterou indikovali lékaři Vězeňské služby České republiky, či na základě uzavřené dohody lékaři jiných zdravotnických zařízení (event. přivolaný lékař lékařské služby první pomoci nebo zdravotnické záchranné služby), a kterou lze poskytnout ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby České republiky, příp. za podmínek § 5 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb. ve zdravotnickém zařízení mimo objekty spravované Vězeňskou službou České republiky. Jinou zdravotní péči lze poskytnout pouze po rozhodnutí o přerušení výkonu trestu (§ 56 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb. nebo § 325 odst. 1 tr. ř.). Za újmu vzniklou osobě ve výkonu trestu odnětí svobody při poskytování zdravotní péče ze strany lékařů Vězeňské služby České republiky či v jejích zdravotnických zařízeních odpovídá stát podle obecných ustanovení o náhradě škody.“. Námitka žalované, že žalobce měl svůj nárok nejprve uplatnit u příslušného ministerstva (ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb.), což je podmínkou následného uplatnění nároku u soudu, a proto z důvodu uplynutí lhůty k uplatnění takového nároku vznesla námitku promlčení žalobcova nároku, je s poukazem na právní názor NS výše uvedený nedůvodná.
36. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutní ho práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
37. Podle ust. § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
38. Vzhledem k dílčím skutkovým závěrům výše uvedeném lze uzavřít, že žalovaná neporušila žádnou právní povinnost při poskytování zdravotní péče žalobci uvedenými lékaři v uvedených obdobích, proto je vyloučeno, aby zasáhla do absolutního práva žalobce a měla mu v důsledku toho odčinit újmu na jeho přirozeném právu nahrazením nemajetkové újmy. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 3 300 Kč představující 300 Kč za každý z 11 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (účast na jednání soudu dne 16. 11. 2023, 4. 3. 2025, 22. 5. 2025, sepis podání ze dne 14. 7. 2023, 24. 8. 2023, 31. 10. 2023, 9. 1. 2023, 8. 3. 2024, 4. 4. 2024, 16. 12. 2024, 17. 3. 2025 s poukazem na ust. § 1 odst. 3 citované vyhlášky).
40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné vedlejší účastnici na straně žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 300 Kč za každý z 6 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (příprava účasti na jednání soudu dne 4. 3. 2025, účast na jednání soudu dne 4. 3. 2025, příprava účasti na jednání soudu dne 22. 5. 2025, účast na jednání soudu dne 25. 5. 2025, sepis podání ze dne 16. 5. 2024, 17. 7. 2024 s poukazem na ust. § 1 odst. 3 citované vyhlášky).
Poučení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.