12 C 184/2017-106
Citované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 149 odst. 1
- České národní rady o přestupcích, 200/1990 Sb. — § 49 odst. 1 písm. c
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 12 odst. 4 § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 81 odst. 1 § 81 odst. 2 § 82 odst. 1 § 86 § 2956
Rubrum
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Kotáskovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] adresa pro doručování: [adresa žalobkyně a žalobce], [obec] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalovaného a žalované] adresa pro doručování: [adresa žalobkyně a žalobce], [obec] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [část obce] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalovaného a žalované] adresa pro doručování: [adresa žalobkyně, žalovaného a žalované] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalovaného a žalované] adresa pro doručování: [adresa žalobkyně, žalovaného a žalované] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o ochranu osobnosti takto:
Výrok
I. Žaloba, aby soud rozhodl, že 1. žalovaní 1., 2. jsou povinni smazat zvukové i obrazové záznamy žalobců a), b) pořízené dne 30. 4. 2016 včetně všech případných kopií, 2. žalovaní 1., 2. jsou povinni zaslat žalobcům a), b) každému zvlášť písemnou omluvu v tomto znění:„ [příjmení], níže podepsaní, [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], se tímto omlouváme paní [celé jméno žalobkyně] a panu [celé jméno žalobce] za to, že jsme je osobně dne 30. 4. 2016 natáčeli na videozáznam na veřejném místě, a to bez jejich souhlasu a dokonce proti jejich výslovné vůli, velmi hrubě jim při tom nadávali a tím hrubě a opakovaně zasáhli do jejich osobnostních práv, omezovali je v pohybu, snížili jejich lidskou důstojnost a čest. Tohoto svého jednání hluboce litujeme. Zároveň se také oběma poškozeným omlouváme za to, že jsme o nich v řízeních vedených u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod spisovými značkami 3 T 182/2013, 10 C 66/2013, 19 C 159/2015 a 19 C 281/2015 opakovaně uváděli nejrůznější pomluvy, jako například, že oba na nás píší pomlouvačné dopisy našim zaměstnavatelům anebo jsme opakovaně uváděli pochybnosti o jejich duševním stavu a podobně, 3. žalovaný 1. je povinen zaplatit žalobci a) nemajetkovou újmu ve výši 5 000 Kč, 4. žalovaná 2. je povinna zaplatit žalobci a) nemajetkovou újmu ve výši 5 000 Kč, 5. žalovaný 1. je povinen zaplatit žalobkyni b) nemajetkovou újmu ve výši 5 000 Kč, 6. žalovaná 2. je povinna zaplatit žalobkyni b) nemajetkovou újmu ve výši 5 000 Kč, se zamítá.
II. Žalobci a), b) jsou povinni zaplatit žalovaným 1., 2. náhradu nákladů řízení ve výši 38 188 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných 1., 2.
Odůvodnění
1. Žalobci a), b) se domáhali, aby soud rozhodl, že žalovaní 1), 2) jsou povinni bez odkladu a natrvalo odstranit všechny následky jejich neoprávněného zásahu uvedeného v žalobě, a to vymazat jimi natočené video z 30. 4. 2016, včetně všech případných kopií, dále se domáhali písemné omluvy žalovaných 1), 2) zaslané žalobcům každému zvlášť ve znění:„ [příjmení], níže podepsaní, [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], se tímto opakovaně omlouváme paní [celé jméno žalobkyně] a panu [celé jméno žalobce] za to, že jsme je osobně opakovaně natáčeli na videozáznam na veřejném místě, a to bez jejich souhlasu a dokonce proti jejich výslovné vůli, velmi hrubě jim při tom nadávali a tím hrubě a opakovaně zasáhli do jejich osobnostních práv, omezovali je v pohybu, snížili jejich lidskou důstojnost a čest. Tohoto svého opakovaného jednání hluboce litujeme. Zároveň se také oběma poškozeným omlouváme za to, že jsme o nich opakovaně uváděli pomluvy jako například, že oba na nás píší pomlouvačné dopisy našim zaměstnavatelům anebo jsme opakovaně uváděli pochybnosti o jejich duševním stavu apod.“, dále se domáhali zaplacení nemajetkové újmy každému z nich ve výši 5 000 Kč každým ze žalovaných. Žalobci a), b) tvrdili, že dne 30. 4. 2016 kolem 17. hodiny se žalovaní 1), 2) opětovně dopustili nedovoleného filmování obou žalobců, nyní na veřejném místě, obecní cestě před rodinným domem [adresa] ve [obec], na mobilní telefon žalovaného 1), a to i přes opakované a důrazné vyjádření žalobců a), b), že si to nepřejí. Nedovolené filmování probíhalo za podobného scénáře jako při předešlém protizákonném filmování, které je předmětem řízení sp. zn. 19 C 159/2015. Filmování trvalo asi 5 minut, oba žalovaní ho doprovázeli velmi hlasitými vulgárními nadávkami vůči žalobcům a), b) a rovněž tak částečným omezováním jejich svobody pohybu a svobody konání na místě samém. Oba žalovaní navíc žalobce a), b) opakovaně a dlouhodobě různě pomlouvají, tak například, že žalobci a), b) údajně od r. 2012 psali na zaměstnavatele obou žalovaných pomlouvačné dopisy a oba žalovaní opakovaně při různých příležitostech zpochybňují psychické zdraví žalobců a), b). Tímto způsobem oba žalovaní soustavně, dlouhodobě a opakovaně porušují základní právo žalobců a), b) na soukromí, lidskou důstojnost a občanskou čest, přestože oba žalovaní čelí podobné žalobě v řízení vedeném pod sp. zn. 19 C 195/2015. Z incidentu ze dne 30. 4. 2016 vyplývá, že oba žalovaní jsou zcela nepoučitelní. Proto žalobci a), b) podávají tuto žalobu a domáhají se po žalovaných 1), 2) zadostiučinění ve formě morálního i peněžitého plnění a domnívají, že teprve spojení těchto dvou druhů plnění může vést k účinné nápravě následků, které jim byly způsobeny jednáním žalovaných 1) ,2).
2. V doplnění žaloby soudu došlém dne 13. 11. 2017 žalobci a), b) uvedli, že se domáhají vymazání originálu videozáznamu ze dne 30. 4. 2016 z mobilního telefonu žalovaného 1), který byl pořízen kolem 17. hodiny uvedeného dne, délka záznamu je asi 5 minut a v záběru je většinou zachycen žalobce a). Zda existují kopie předmětného videozáznamu jim není známo, ale s ohledem na dřívější podobné činnosti žalovaných 1), 2), je možno předpokládat, že kopie existují. Pokud v textu navrhované omluvy se v žalobě hovoří o opakovaném natáčení, takto navazuje na fakt, že žalovaní 1), 2) natáčeli oba žalobce už v minulosti, zejména v roce 2012 a toto je předmětem žaloby ve věci sp. zn. 19 C 159/2015. Co se týče pomluv, tak se jedná o pomluvy pronášené žalovanými 1), 2) o duševním zdraví žalobců a), b), o těchto pomluvách existuje několik důkazů a konkrétně ve spisech zdejšího soudu sp. zn. 19 C 159/2015 (ve vyjádření žalovaných 1), 2) k žalobě ze dne 26. 10. 2015), sp. zn. 10 C 66/2013 (podle výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] žalovaní 1), 2) jej v minulosti navštívili v rámci své snahy o zbavení se žalobkyně b), kdy s ním konzultovali možnost jejího převezení na psychiatrii do [obec]), sp. zn. 3 T 182/2013 (ve výpovědi žalované 2) ze dne 17. 10. 2013). O pomlouvačných dopisech na zaměstnavatele žalovaných 1), 2) žalobci a), b) nic neví, protože oni žádné takové dopisy nepsali. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy, žalobci a), b) uvedli, že částka 5 000 Kč každému z nich od každého žalovaného je částkou minimální, symbolickou. Poukazovali na to, že jsou dlouhodobě stresováni neustávající různorodou agresí ze strany žalovaných. V roce 2016 si žalobci a), b) mysleli, že se konečně vše uklidnilo, ale nebyla to pravda. Událost ze dne 30. 4. 2016 byla pro oba žalobce psychickým šokem. Nastalo u nich náhlé nervové vypětí, rozčílení, zvýšení krevního tlaku a celková nepohoda na místě incidentu. Psychické problémy s tím spojené trvají dosud. Navíc zde vznikly i časové a finanční ztráty spojené s právním či soudním řešením věci.
3. Žalovaní 1), 2) v písemném vyjádření ze dne 29. 3. 2018 navrhli zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedli, že dne 30. 4. 2016 žalobce a), b) žádným způsobem nenatáčeli, to znamená, že nepořizovali žádný obrazový, zvukový ani jiný záznam na jakýkoliv nosič. Údaje uvedené v žalobě jsou nepravdivé a jedná se o pouhá tvrzení žalobců a), b). Žalovaní 1), 2) jsou vystaveni opakovaně útokům ze strany žalobců a), b) a tyto útoky jim mají znepříjemnit život, neboť neustále jsou na ně podávány různé podněty ke správním orgánům i k soudu.
4. Žalobce a) v podání soudu došlém dne 23. 4. 2018 v reakci na vyjádření žalovaných 1), 2) uvedl, že vyjádření žalovaných k žalobě je opět, tak jako u všech soudních sporů se žalovanými u tohoto soudu, pouhou snůškou pomluv a lží, či toužebných přání, někdy přímo pomatených blábolů.
5. U přípravného jednání dne 15. 8. 2018 žalobci a), b) upřesnili formulaci žalobního petitu tak, že se domáhali, aby žalovaným 1), 2) byla uložena povinnost smazat zvukové i obrazové záznamy žalobců a), b) pořízené dne 30. 4. 2016 včetně všech případných kopií. Pokud jde o písemnou omluvu, domáhali se, aby z textu omluvy navržené v žalobě, bylo vypuštěno slovo„ opakovaně“ a dále, aby v textu bylo místo„ opakovaně“ za slovy„ …. za to, že jsme je osobně…..“ uvedeno„ dne 30. 4. 2016 natáčeli …“. Pokud jde o náhradu nemajetkové újmy, tato zůstala beze změny. K natáčení žalobců a), b) žalovanými 1), 2) dne 30. 4. 2016 žalobci doplnili, že k němu došlo kolem 17. hodiny na účelové silnici mezi rodinnými domy. [příjmení] rodinného domu [adresa] ve [obec] je žalovaná 2), které dům darovala žalobkyně b) a tato se nyní domáhá vrácení daru. Žalobkyně b) má v domě zřízeno věcné břemeno užívání, ve skutečnosti v domě nebydlí od roku 2013. Žalobce a) v domě nikdy nebydlel, pouze tam docházel na návštěvy. Žalovaní 1), 2) rovněž již v domě nebydlí od 18. 11. 2012. Od té doby dům nikdo neužívá, o zahradu se nadále stará žalobkyně b). Dne 30. 4. 2016 oba žalobci přijeli k domu kolem 16. hodiny za účelem posekání zahrady. Když se sekáním zahrady kolem 17. hodiny končili, přijeli oba žalovaní ve stylu komanda, brzdy kvílely, oba vyskákali z auta a žalovaný 1) začal natáčet na mobil žalobce a). Natáčení trvalo asi 5 minut a většinou je v záběru žalobce a), chvílemi i žalobkyně b). Žalovaná 2) dirigovala svého manžela, tj. žalovaného 1), jak má natáčet. Občas bylo vše doprovázeno peprným komentářem nebo nadávkami vulgárního charakteru. Filmování trvalo asi 5 minut a v jeho průběhu se žalobci a), b) rozhodli, že to ukončí s tím, že s magorami to nemá cenu, urychleně naházeli věci do auta a odjeli. Žalovaní 1), 2) na místě ještě zůstali. V době incidentu na místě samém kromě žalobců a), b) a žalovaných 1), 2) nebyl nikdo další přítomen. Pokud jde o tvrzené pomluvy ze strany žalovaných 1), 2), žalobci doplnili, že konkrétně se jedná o pomluvu ze dne 23. 10. 2013 ze strany žalované 2) v řízení sp. zn. 3 T 182/2013, kdy uvedla, že oba žalobci psali na zaměstnavatele žalovaných 1), 2) pomlouvačné dopisy. Další případy pomluv se odehrály v letech 2014 [číslo], žalobci a), b) nejsou schopni konkretizovat přesnější časové údaje a k pomluvám došlo v soudních řízeních sp. zn. 19 C 159/2015, 19 C 281/2015 (v obou případech se jedná o řízení o ochranu osobnosti) a v řízení sp. zn. 10 C 66/2013 (jedná se o řízení o vrácení daru). Pomluvy se týkaly toho, že žalobci měli rozesílat dopisy na zaměstnavatele žalovaných 1), 2). Další pomluvy se týkaly psychického zdraví obou žalobců. Konkrétně v řízení sp. zn. 19 C 159/2015 žalovaní 1), 2) písemně pochybují o psychickém zdraví žalobců a navrhli jeho zkoumání. K žalobnímu požadavku o náhradu nemajetkové újmy žalobci uvedli, že se vztahuje jak k případu nedovoleného filmování žalobců a), b) žalovanými 1), 2) dne 30. 4. 2016, tak k případu pomluv žalobců a), b) žalovanými 1), 2). Žalobci se cítí dotčeni tím, že žalovaní 1), 2) je bez jejich souhlasu dne 30. 4. 2016 filmovali, omezovali ve volném pohybu a obtěžovali je sprostými hlasitými nadávkami, přičemž se jednalo o případ opakovaného filmování. Pomluvy ze strany žalovaných 1), 2) včetně zpochybňování psychického zdraví žalobců způsobilo oběma žalobcům újmu na zdraví a minimálně od roku 2016 navštěvují psychiatra. V případě žalobkyně b) je újma stupňována ještě tím, že žalovaná 2) je její dcerou a přesto se takto chová.
6. Žalovaní 1), 2) ve vyjádření ze dne 10. 9. 2018 setrvali na zamítnutí žaloby s tím, že dne 30. 4. 2016 žalobce a), b) nenatáčeli, tedy nepořizovali žádný obrazový ani zvukový záznam.
7. Žalobci a), b) v podání došlém soudu dne 9. 1. 2019 v reakci na vyjádření žalovaných 1), 2) uvedli, že žalovaní 1), 2) video v uvedený den pořizovali a nyní uvádějí lživá tvrzení, aby se vyhnuli následkům svého jednání. Oba žalovaní jsou prokazatelně chronicky prolhané osoby a pro jakékoliv závažné tvrzení zcela nevěrohodní.
8. Z listinných důkazů soud zjistil: - z návrhu smíru ze dne 10. 3. 2016, že žalobce a) zaslal žalovanému 1) na adresu jeho zaměstnavatele [právnická osoba] [obec] podání označené jako„ návrh na smír ohledně budoucích vzájemných rozsáhlých soudních sporů“, v němž uvedl, že dne 18. 3. 2016 je čeká jednání u okresního soudu, první z celé řady dalších, o kterých zatím žalovaný 1) určitě ani netuší a žalobce a) je už z toho všeho dost unaven. Uvedl, že prvnímu jednání u soudu se už nevyhnou, ale pokud by byla na druhé straně vůle, je možno dohodnout se mimosoudně, - z podání žalovaných 1), 2) ze dne 16. 4. 2013 adresovaného žalobkyni b) ve věci darovací smlouvy a smlouvy o věcném břemeni ze dne 31. 3. 1999, že vztahy mezi žalovanými 1), 2) a žalobkyní b) nejsou dobré, žalobkyně b) si vodí domů často pánskou návštěvu, která rovněž svým chováním zavdává příčinu k neustálým svárům a žalobkyně b) není ochotna respektovat soukromí a vlastnické právo žalovaných 1), 2). S ohledem na to, že žalobkyně b) vyzvala žalovanou 2) k vrácení daru, žalovaní 1), 2) si představují řešení vzniklého stavu tak, že nechají zpracovat znalecký posudek na hodnotu věcného břemene a znalcem zjištěná částka by pak žalobkyni b) byla vyplacena. Pokud s tímto řešením žalobkyně b) nebude souhlasit, je žalovaná 2) připravena dar vrátit za předpokladu, že proběhne znalecké ocenění hodnoty daru ke dni darování a dále ke dni vrácení daru, neboť dar byl žalovanými 1), 2) výrazně zhodnocen, – ze spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 19 C 281/2015, že žalobou soudu došlou dne 30. 11. 2015 se žalobkyně [celé jméno žalobkyně] domáhá po žalované [celé jméno žalované] zaplacení částky 237 269 Kč, kterou vynaložila v souvislosti se zajištěním náhradního bydlení, částky 17 572 Kč, kterou zbytečně zaplatila za energie v rodinném domě [adresa] ve [obec], částky 49 000 Kč jako náhrady za snížení hodnoty jejího vozidla VW Golf s ohledem na to, že vozidlo od roku 2011 nebylo možno parkovat v garáži a částky 150 000 Kč za dlouhodobé citové strádání v souvislosti s nenadálým nuceným vystěhováním z uvedeného rodinného domu a zajišťováním náhradního bydlení. Žalovaná podala písemné vyjádření ve věci dne 21. 4. 2016 a v tomto vyjádření mimo jiné uvedla, že má pochybnost o zdravotním stavu žalobkyně po stránce psychické, žalobkyně uvádí nepravdivé a smyšlené skutečnosti, které mají za cíl žalovanou a její rodinu poškodit. V dalším písemném vyjádření ze dne 9. 3. 2018 žalovaná mimo jiné uvedla, že rodinný dům ve [obec a číslo], který jí kdysi žalobkyně darovala, s celou svou rodinou opustila výlučně pro chování žalobkyně a pro chování jejího přítele pana [celé jméno žalobce]. V dalším písemném vyjádření ze dne 19. 9. 2018 žalovaná mimo jiné uvedla, že od května 2012 do uvedeného rodinného domu začal chodit přítel žalobkyně pan [celé jméno žalobce], vzájemné soužití se začalo zhoršovat a vyhrotilo se incidentem dne 30. 9. 2012 (účastníci nenavrhovali číst k důkazům další obsah uvedeného spisu), – ze spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 10 C 66/2013, že dne 19. 9. 2013 žalobkyně [celé jméno žalobkyně] podala žalobu proti žalované [celé jméno žalované] o vrácení daru a domáhala se určení, že nemovitosti – rodinný dům [adresa] a pozemky p. [číslo] ideální pozemku p. č. PK [číslo] v k.ú [obec] jsou ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 20. 12. 2013 nesouhlasila s tvrzeními žalobkyně o porušení dobrých mravů. Naopak to podle ní byla žalobkyně, která si domů přivedla cizího muže, chovala se často nepřístojně, vulgárně a aby neutrpělo manželství žalované a její děti, žalovaná s rodinou darované nemovitosti opustila 16. 11. 2012. V dalším písemném vyjádření ze dne 30. 10. 2014 žalovaná uvedla, že z rodinného domu ve [obec a číslo] se neodstěhovala s rodinou dobrovolně. Všechna tvrzení žalobkyně se nezakládají na pravdě, jsou to pouze lži a výmysly. Celou dobu vzrůstajících rozporů a neshod žalobkyně všem a všude tvrdila, že všechno dělá proto, neboť žalovaná je psychicky nemocný člověk. Okresní soud žalobu na určení vlastnictví k nemovitostem z důvodu vrácení daru zamítl. Odvolací soud rozsudek okresního soudu ve věci samé potvrdil. Z odůvodnění jeho rozsudku vyplývá, že v řízení byly prokázány dlouho přetrvávající neshody verbální a fyzické a rovněž bylo prokázáno, že na vzniku hádek se spolupodílela žalobkyně, která byla v řadě případů jejich iniciátorem. Okresní soud proto správně dospěl k závěru, že spolupodílela-li se žalobkyně na vzniku neshod a konfliktů, nelze mít za to, že závadnost chování žalované naplnila skutkovou podstatu pro vrácení daru. Rozsudek nabyl právní moci dne 17. 9. 2018 (účastníci nenavrhovali číst k důkazům další obsah uvedeného spisu), – ze spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 19 C 159/2015, že žalobci [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] podali žalobu na ochranu osobnosti proti žalovaným [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], v níž tvrdili, že dne 30. 9. 2012 je žalovaní nedovoleně filmovali na videokameru a toto filmování bylo součástí předem a záměrně vyprovokovaného incidentu a následného fyzického napadení žalobců. Žalovaní v písemném vyjádření k žalobě ze dne 26. 10. 2015 v části týkající se návrhu důkazů ve věci, navrhli vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví klinická psychologie, případně psychiatrie, zda žalobci a zejména žalobkyně [celé jméno žalobkyně], netrpí poruchou osobnosti, případně jinou duševní poruchou či chorobou. U jednání soudu dne 31. 10. 2018 byl vyslechnut svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], psychiatr, který vypověděl, že zná žalobkyni [celé jméno žalobkyně] a její dceru [celé jméno žalované] ze školy a žalovaní manželé [celé jméno žalovaného] jej navštívili před 5 či 6 lety doma s tím, že mají problémy, nevědí si rady a problém se týkal soužití se žalobkyní paní [celé jméno žalobkyně]. Uváděli, že si nedokážou vzájemně porozumět a spolu vyjít. Nějaké konkrétní situace nezmiňovali. [příjmení] jim obecně řekl, že žalobkyně paní [celé jméno žalobkyně] je svéprávná a musí vyhledat pomoc, pokud to potřebuje, sama. Soud rozhodl v dané věci rozsudkem č. j. 19 C 159/2015-269 ze dne 23. 4. 2019. Součástí spisu sp. zn. 19 C 159/2015 je připojený spis Městského úřadu Třinec sp. zn. MěÚT/02537/2014 OVV/Lp/R 44, který se týká přestupkové věci [celé jméno žalobce]. Ve spise je založen protokol z jednání Okresního soudu ve Frýdku-Místku dne 17. 10. 2013 ve věci sp. zn. 3 T 182/2013, kdy obžalovaným byl [celé jméno žalobce]. U tohoto jednání byla jako svědkyně vyslechnuta [celé jméno žalované], která na straně 5 protokolu v prvním odstavci uvedla, že se z rodinného domu odstěhovali k rodičům od manžela, protože obžalovaný tam chodil dále, oni nevěděli, co se stane, co zase vymyslí, z které strany co přijde apod. Oni psali všude udavačné dopisy na ně, např. na obecní a městský úřad, na policii, do jejího i manželova zaměstnání. Okresní soud usnesením č. j. 3 T 182/2013-285 ze dne 28. 11. 2013 věc obžalovaného [celé jméno žalobce], podezřelého z toho, že dne 30. 9. 2012 kolem 22:30 hodin v obci [obec] v rodinném domě [adresa] po předchozím konfliktu fyzicky napadl [celé jméno žalované], kterou dvakrát udeřil pěstí do levé části obličeje, postoupil Městskému úřadu Třinec, neboť nejde o trestný čin, avšak zažalovaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek. [ulice] orgán rozhodnutím č. j. MěÚT/19431/2014 ze dne 17. 4. 2014 uznal [celé jméno žalobce] vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích. Odvolání [celé jméno žalobce] proti tomuto rozhodnutí Krajský úřad, Moravskoslezský kraj v [obec] rozhodnutím č. j. MSK 78906/2014 ze dne 8. 7. 2014 zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. [celé jméno žalobce] se žalobou domáhal zrušení tohoto rozhodnutí u Krajského soudu v Ostravě a ten rozsudkem č. j. 19A 2/2014-73 ze dne 8. 9. 2015 žalobu zamítl. Kasační stížnost [celé jméno žalobce] proti rozhodnutí v jeho přestupkové věci byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 232/2015-53 ze dne 23. 6. 2016 zamítnuta (účastníci nenavrhovali číst k důkazům další obsah uvedeného spisu a připojeného přestupkového spisu), - ze zprávy prim. MUDr. [jméno] [příjmení], Psychiatrická ambulance [právnická osoba] ze dne 2. 5. 2019, že žalobce a) byl v jeho péči od 8. 1. 2016 do 29. 10. 2019 a odmítl dále spolupracovat. Žalobkyně b) není v jeho péči, nicméně v Psychiatrické ambulanci [anonymizována dvě slova] je léčena u MUDr. [příjmení] od 21. 10. 2016 do 14. 1. 2019.
9. Z výpovědi žalobce a) [celé jméno žalobce] jako účastníka řízení soud zjistil, že dne 30. 4. 2016 přijeli se žalobkyní b) do [obec a číslo] posekat zahradu. Kolem 17. hodiny, kdy práci již měli ukončenou a nakládali věci do motorového vozidla, přijeli na místo žalovaní 1), 2). Přijeli v pracovním oblečení a přijeli velmi rychle, vyskočili z auta a během pár vteřin žalovaný 1) jej začal natáčet na svůj mobilní telefon. [příjmení] v té době stál na cestě, žalobkyně b) byla asi [číslo] metrů od něj a jakmile se přišla podívat, co se děje, byla natáčena i ona. Natáčení trvalo minimálně 5 minut a maximálně 10 minut, v jeho průběhu žalovaná 2) dirigovala žalovaného 1), co má dělat a vyjadřovala se slovy„ podívej, krade nám sekačku, ta svině zkurvená, zlodějská“ a tím mínila žalobce a). Žalovaná 2) nadávala i žalobkyni b) a nejméně 5x až 6x jí řekla„ ty pičo stará“ Při tomto incidentu žalovaný 1) vstupoval do osobní zóny žalobce a) a stavěl se mezi něj a auto, aby nemohl naložit sekačku. Výzvy žalobců, aby žalovaní svého jednání zanechali, neuspěly, proto se rozhodli z místa odjet. Žalovaní 1), 2) na místě ještě zůstali. Incident byl pro oba žalobce stresující, omezující je a snažili se proto místo co nejrychleji opustit. V místě incidentu kromě žalobců a žalovaných nikdo další nebyl. Ve vzdálenosti asi 10 metrů se nachází rodinný dům [příjmení] a žalobce a) si v průběhu incidentu všiml, že se tam v prvním patře pohnula záclona a za ní byl obrys postavy. Je přesvědčen o tom, že to byla [jméno] [příjmení], která žalovaným nebo některým z nich zavolala, že žalobci se nacházejí na zahradě u domu a tomu nasvědčuje, že žalovaní přijeli na místo včetně toho, že přijeli rychle a v pracovním oblečení. Žalobce a) žádný záznam z popsaného natáčení neviděl, ani neví o tom, že by záznam viděla nějaká jiná osoba. Neví, zda existují kopie záznamu, ale obává se, že existují a mohou být zneužity jako tomu bylo v případě projednávaném ve věci sp. zn. 19 C 159/2015. Co se týče pomluv, žalobce a) vypověděl, že žalovaná 2) v trestním řízení sp. zn. 3 T 182/2013 o žalobcích uvedla, že psali na jejich zaměstnavatele pomlouvačné dopisy. Další pomluvy se týkaly psychického zdraví žalobců a pomluvy pronášeli oba žalovaní v letech 2014 -2017 v soudních řízení sp. zn. 19 C 159/2015, 19 C 281/2015 a 10 C 66/2013. Pokud jde o nemajetkovou újmu, žalobce a) vypověděl, že je ve stresu z chování žalovaných 1), 2). Domníval se, že odstěhováním v roce 2012 nastane klid, ale není tomu tak a jejich agresivní chování pokračuje. Od roku 2014 žalobce a) trpí nespavostí a z osobního setkání se žalovanými 1), 2) je mu okamžitě zle, neboť to jsou agresoři, kdo ví, s čím zase přijdou a vždy trvá nějakou chvíli než se s tím vyrovná. Kromě tohoto pocitu zažívá bolesti břicha, mívá zvýšený tep a připadá si nervózní. Důsledkem nespavosti je, že je podrážděný, neurvalý, nepříjemný, má menší výkonnost a došlo i k výraznému úbytku tělesné hmotnosti.
10. Z výpovědi žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně] jako účastnice řízení soud zjistil, že na jaře 1999 rodinný dům ve [obec a číslo] darovala své dceři, tj. žalované 2). V domě bydleli společně ona a žalovaná 2) s rodinou, přičemž žalobkyně dům a zahradu užívala na základě oprávnění z věcného břemene. Soužití bylo výborné a tento stav trval přibližně do konce března 2010, kdy odešla do důchodu. Už před tímto datem se žalovaná 2) začala měnit a měla problém v zaměstnání, kde odcizila peníze a byla za to odsouzena. Odchodem do důchodu se žalobkyně pro ni stala absolutně nepotřebnou. Podle žalobkyně žalovaná 2) byla psychicky nemocná. Žalobkyně se z [obec] odstěhovala 1. 1. 2013, přičemž o odchodu uvažovala už nějakou dobu. Když svůj úmysl sdělila žalované 2), tato se vyjádřila, že odejdou oni a podle žalobkyně proto, aby pak mohli tvrdit, že ona je vyhodila. Podle žalobkyně u žalované 2) se jednalo o intriky psychického nemocného člověka. Žalovaní 1), 2) odešli z předmětného domu 18. 11. 2012. Žalobkyně se domnívala, že bude mít konečně klid, ovšem ve skutečnosti tam žalovaní každý den po práci jezdili, kradli, co chtěli, vypínali elektřinu, aby nemohla vytápět. Proto se žalobkyně rozhodla zajistit si byt a odstěhovat se. Dále žalobkyně b) vypověděla, že žalovaná 2) ji dva roky týrala, vyjadřovala se, aby chcípla a tohoto cíle chtěla dosáhnout. Podle žalobkyně proti takovému magorovi člověk nic nenadělá. Nyní v uvedeném domě nikdo nebydlí a dům chátrá. Žalobkyně se domáhala vrácení daru, ale úspěšná nebyla. Žalobkyně má k rodinnému domu i zahradě citový vztah a rozhodla se, že se bude starat alespoň o zahradu. Dne 30. 4. 2016 přijeli se žalobcem a) do [obec a číslo] přibližně v 16 hodin a žalobce a) začal sekat zahradu. Ona šla do domu otevřít okna a vyvětrat. [ulice] se sekáním zahrady skončila kolem 17. hodiny. V té době se žalovaní 1), 2) přiřítili velkou rychlostí na místo, vyskákali z auta, žalovaný 1) měl v ruce mobil, začal filmovat žalobce a) a přitom mu nadával. Ona chtěla rychle naložit sekačku a odjet z místa, ale žalovaný 1) ve filmování pokračoval a zřejmě zabral i ji. Žalobci a) nadával do sviní zlodějských. Žalovaná 2) stála opodál a nezaujatě průběh incidentu pozorovala. Když žalobkyně kolem ní procházela, žalobkyni asi 5x řekla„ ty p…“, oči měla jako baterky, ona je má vždycky takové vykulené a byla nepříčetná. Žalovaní 1), 2) na místo přijeli v teplácích, což podle žalobkyně znamená, že přijeli z domova velmi rychle, zřejmě na základě sdělení paní [příjmení], že sekají zahradu. Filmování žalovaným 1) trvalo [číslo] minut a podle žalobkyně určitě existuje záznam z natáčení uvedeného dne. Popisovaná událost se žalobkyně dotkla. Kromě toho, že i ona byla určitě na záznam zachycena, tak žalovaná 2) jí nadávala výše uvedeným způsobem. Co se týče pomluv, tak především žalovaná 2) v soudních řízeních u zdejšího soudu se vyjadřovala pochybovačně o duševním stavu žalobkyně s tím, aby se nechala vyšetřit. Žalobkyně b) popřela, že by psala dopisy zaměstnavatelům žalovaných 1), 2). Výjimkou byl pouze jeden dopis v roce 2011 adresovaný zaměstnavateli žalované 2) [právnická osoba] a ten napsala tehdejší právní zástupkyně žalobkyně. V dopise uvedla, v jakých podmínkách žalobkyně žije v rodinném domě ve [obec a číslo] a napsala to proto, aby žalovaná 2) dodržovala darovací smlouvu. Podle žalobkyně chování žalované 2) k ní jako k matce není normální, je to šílené, je to ponížení.
11. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce a) zná pouze z vidění, žalobkyni b) a žalované 1), 2) zná jako sousedy z doby, kdy bydleli ve [obec a číslo]. Nikdy nebyla svědkem napadení ani natáčení žalobců ze strany žalovaných. Co bylo dne 30. 4. 2016 neví, je to už několik let a na nic významného z tohoto dne si nevzpomíná. Toho dne žalovaným netelefonovala. V době, kdy žalobkyně b) ještě bydlela v rodinném domě ve [obec a číslo] a chodila na návštěvy ke svědkyni, často si stěžovala na svou dceru a zetě, tj. žalované 1), 2), například uváděla, že nic nedělají, leží a začalo to někdy v roce 2011 nebo 2012, do té doby soužití bylo dobré.
12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], manžela svědkyně [jméno] [příjmení], soud zjistil, že se žalobci a), b) kontakty neudržuje a obdobně je tomu i pokud jde o žalované 1), 2). Na den 30. 4. 2016 si nevzpomíná. Nikdy nebyl svědkem žádného incidentu mezi žalobci a), b) a žalovanými 1), 2). Před svědkem si žádný z účastníků na druhého nestěžoval.
13. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zná žalobkyni b) z doby, kdy bydlela ve [obec a číslo] a tato tam nebydlí od konce roku 2013. Žalobce a) zná pouze z vidění. Pokud jde o žalované, tak se žalovanou 2), když bydlela ve [obec a číslo], vycházela dobře, problémy byly se žalovaným 1), který jim dělal naschvály. Rodinný dům svědkyně se nachází asi 15 – 20 m od rodinného domu [adresa] ve [obec]. Svědkyně si nevzpomíná, že by dne 30. 4. 2016 došlo k nějaké události. Nebyla nikdy přímým svědkem incidentu mezi žalobci a žalovanými, pouze si vzpomíná, že jednou přiběhl žalobce a) se žádostí, aby přivolala policii s tím, že žalobkyně b) byla napadena. Žalobci a žalovaní si před svědkyní na sebe nestěžovali, vlastně se svědkyní ani nekomunikovali.
14. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], manžela svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že zná žalobkyni b), ale od doby, co tato nebydlí ve [obec a číslo], není s ní v žádném kontaktu. Rovněž zná oba žalované, vztahy s nimi neudržuje a žalovaný 1) není v jeho přízni z důvodu sousedských problémů v minulosti. Svědek si nepamatuje, že by dne 30. 4. 2016 došlo k nějaké události a nikdy nebyl přítomen incidentu mezi žalobci a žalovanými, ani si tito před svědkem na sebe nestěžovali.
15. Důkaz účastnickými výslechy žalovaných 1), 2) proveden nebyl, neboť žalovaní souhlas se svými výslechy vzali zpět. Důkaz videozáznamem ze dne 30. 4. 2016 nemohl být proveden, neboť žalobci a), b) ho nepředložili a žalovaní 1), 2) popřeli, že by záznam uvedeného dne pořídili. Důkazní návrh výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] žalobci a), b) vzali zpět. Důkazní návrhy záznamem rozhovoru z mobilního telefonu mezi žalovanými a [jméno] [příjmení] dne 30. 4. 2016, zjištěním GPS pozice mobilního telefonu žalovaného 1) dne 30. 4. 2016 v rozmezí od [číslo] hod do [číslo] hod a znaleckým posudkem z oboru psychiatrie byly zamítnuty pro nadbytečnost, stejně jako důkaz záběry z České televize. K dalšímu výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud nepřistoupil, neboť jmenovaná byla vyslechnuta u jednání soudu dne 3. 5. 2019 a žalobci a), b), kteří tento důkaz navrhli, měli možnost klást otázky svědkyni a vyjádřit se k její výpovědi. Důkazní návrhy výslechy svědků [jméno] a [jméno] [příjmení] (rodičů žalovaného 1), Ing. [jméno] [příjmení] (ředitele společnosti [právnická osoba]), Ing. [jméno] [příjmení] (ředitele [právnická osoba] s.r.o.) a pana [příjmení] staršího (otce slyšeného svědka [jméno] [příjmení]) pro nadbytečnost byly zamítnuty. Důkazní návrhy trestním oznámením ze dne 22. 11. 2018, barevnou fotografií ze dne 6. 8. 2013 a dotazem na VŠB, fakultu hornicko-geologickou ohledně žalované 2) byly zamítnuty, neboť byly učiněny po poučení o koncentraci řízení a uplynutí lhůty, která byla poskytnuta k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů.
16. Výpověďmi účastníků a obsahem spisů zdejšího soudu shora uvedených spisových značek bylo prokázáno, že žalobkyně b) je matkou žalované 2), žalovaný 1) je zeťem žalobkyně b) a manželem žalované 2). Žalobce a) je druhem žalobkyně b) a k žalovaným 1), 2) je bez příbuzenského vztahu. Žalobkyně b) v roce 1999 darovala své dceři žalované 2) rodinný dům [adresa] ve [obec] s pozemky. V domě bydlela žalovaná 2) se svou rodinou, tj. manželem žalovaným 1) a dětmi a dále žalobkyně b) na základě oprávnění z věcného břemene. Přibližně od roku 2010 nastaly v soužití žalobkyně b) a žalované 2) s rodinou problémy, které se postupně stupňovaly, docházelo k hádkám a různým incidentům. Žalovaní 1), 2) s rodinou a také žalobkyně b) se z domu odstěhovali. Žalobkyně b) se sice v soudním řízení domáhala po žalované 2) vrácení daru, ale úspěšná nebyla. Rodinný dům účastníky užíván není a žalobkyně b) se rozhodla, že se bude starat alespoň o zahradu u rodinného domu. Taktomu bylo i dne 30. 4. 2016, kdy spolu se žalobcem a) přijeli do [obec] za účelem kosení zahrady u rodinného domu [adresa]. Tvrzení žalobců a), b) o pořízení zvukových a obrazových záznamů žalobců a), b) žalovanými 1), 2) dne 30. 4. 2016, hrubé nadávky žalovaných 1), 2) na adresu žalobců a), b) a omezování žalobců a), b) v pohybu na uvedeném místě žalovanými 1), 2) uvedeného dne však prokázány nebyly. Žalovaní 1), 2) pořízení jakéhokoliv záznamu uvedeného dne popřeli, stejně jako slovní napadení žalobců a), b) a jejich omezování v pohybu. Svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení] [příjmení] navržení žalobci a), b) jejich tvrzení, že žalovaní 1), 2) žalobce a), b) dne 30. 4. 2016 natáčeli a hrubě jim nadávali, nepotvrdili. Svědci vypověděli, že na žádnou událost ze dne 30. 4. 2016 si nepamatují a nebyli přítomni u žádného incidentu mezi žalobci a žalovanými. Pokud jde o tvrzení žalobců a), b) o pomluvách žalovanými 1), 2) v soudních řízeních, tak žalovaní 1), 2) se písemně vyjadřovali k různým skutečnostem a vypovídali jako účastníci řízení, případně jako svědci, jak bude níže uvedeno.
17. Závěr o skutkovém stavu: Nebyl prokázán incident, k němuž podle žalobců a), b) mělo dojít dne 30. 4. 2016 u rodinného domu [adresa] ve [obec] a při němž žalobci a), b) měli být natáčeni na mobilní telefon žalovaným 1) za asistence žalované 2). Rovněž nebylo prokázáno, že žalovaní 1), 2) uvedeného dne žalobcům a), b) hrubě nadávali a omezovali je v pohybu. Co se týče tvrzených pomluv, tak v řízení sp. zn. 19 C 281/2015 ve věci žalobkyně [celé jméno žalobkyně] proti žalované [celé jméno žalované] o zaplacení peněžité částky žalovaná se písemně vyjádřila ve věci dne 21. 4. 2016 a ve vyjádření uvedla, že má pochybnost o zdravotním stavu žalobkyně po psychické stránce. V řízení sp. zn. 10 C 66/2013 ve věci žalobkyně [celé jméno žalobkyně] proti žalované [celé jméno žalované] o vrácení daru žalovaná v písemných vyjádřeních ve věci uvedla, že je to žalobkyně, která se chovala často nepřístojně, vulgárně. Odvolací soud ve svém rozhodnutí ve věci konstatoval, že skutečně žalobkyně se spolupodílela na vzniku hádek a v řadě případů byla jejich iniciátorem. V řízení sp. zn. 19 C 159/2015 ve věci žalobců [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně] proti žalovaným [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] o ochranu osobnosti žalovaní v písemném vyjádření ve věci ze dne 26. 10. 2015 navrhli vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví klinická psychologie, případně psychiatrie, zda žalobci netrpí poruchou osobnosti, případně jinou duševní poruchou či chorobou. V tomto řízení svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalovaní jej v minulosti navštívili s tím, že mají problémy a nevědí si rady, přičemž problém se týkal soužití se žalobkyní paní [celé jméno žalobkyně]. Ve věci sp. zn. 3 T 182/2013, která se týkala obžalovaného [celé jméno žalobce], žalovaná 2) u jednání soudu dne 17. 10. 2013 vypověděla, že soužití se jmenovaným a [celé jméno žalobkyně] nebylo dobré, oni psali všude udavačné dopisy na ně, např. na úřady, policii a do jejich zaměstnání.
18. Podle § 81 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
19. Podle § 82 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, nebo aby byl odstraněn jeho následek.
20. Podle § 86 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.
21. Podle [číslo] zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
22. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě vyhovět nelze v žádné její části. Žalobci a), b) neprokázali, že žalovaní 1), 2) pořídili zvukový či obrazový záznam žalobců a), b) dne 30. 4. 2016 ve [obec] poblíž rodinného domu [adresa] a tedy neprokázali existenci takového záznamu, případně jeho kopií. Žalobci a), b) rovněž neprokázali, že dne 30. 4. 2016 žalovaní 1), 2) na uvedeném místě žalobcům a), b) hrubě nadávali a omezovali je v pohybu. Nebyly prokázány ani pomluvy žalobců a), b) ze strany žalovaných 1), 2). Písemná vyjádření žalovaných 1), 2) a jejich výpovědi jako účastníků řízení, případně svědků ve shora uvedených soudních řízení byly jejich procesní obranou, popřípadě popisem událostí, které byly předmětem soudních řízení a pro účely těchto soudních řízení a nelze je proto kvalifikovat jako pomluvy. Nelze odhlédnout ani od emotivního pojetí jednání před soudy a s ohledem na předmět soudních řízení, v nichž byly probírány vzájemné rodinné vztahy mezi účastníky, není možné písemná vyjádření žalovaných 1), 2) a jejich výpovědi kvalifikovat jako pomluvy. To, co bylo nyní uvedeno, tj. že řízení mezi účastníky byla emotivní, dosvědčují i výpovědi a písemná podání žalobců a), b) v nyní projednávané věci, kdy například žalobce a) v podání ze dne 11. 11. 2017 uvedl, že žalovaní jsou prokazatelní chroničtí lháři, u přípravného jednání dne 15. 8. 2018 před soudem na adresu žalovaných uvedl, že s magorami to nemá cenu, žalobkyně b) u jednání soudu dne 15. 3. 2021 vypověděla, že u žalované 2) se jedná o intriky psychicky nemocného člověka, proti takovému magorovi člověk nic nenadělá. Nutno rovněž uvést, že písemné vyjádření žalovaných 1), 2) ve věci sp. zn. 19 C 159/2015 je ze dne 26. 10. 2015 a výpověď žalované jako svědkyně ve věci sp. zn. 3 T 182/2013 je dokonce ze dne 17. 10. 2013, což znamená, že v prvním případě uplynula do podání žaloby ve věci sp. zn. 12 C 184/2017 (žaloba soudu došla dne 4. 7. 2017) doba téměř 2 let, ve druhém případě doba téměř 4 let a tvrzení žalobců a), b) o způsobilosti výroků, respektive vyjádření a výpovědí žalovaných v těchto řízeních, přivodit újmu na právech žalobců a), b) chráněných ustanovením § 81 odst. 1, 2 občanského zákoníku, nelze mít za přesvědčivé.
23. Z uvedených důvodů žalobní požadavek o povinnosti žalovaných 1), 2) smazat zvukové i obrazové záznamy žalobců a), b) pořízené dne 30. 4. 2016 včetně všech případných kopií, stejně jako žalobní požadavek o písemnou omluvu žalovaných 1), 2) adresovanou žalobcům a), b) za jednání v souvislosti s natáčením dne 30. 4. 2016 a za pomluvy ve výše uvedených soudních řízeních byly zamítnuty, protože tvrzení žalobců a), b) o natáčení, slovním napadání a pomluvách prokázána nebyla. Podle § 2956 občanského zákoníku povinnost nahradit nemajetkovou újmu vznikne škůdci v případě povinnosti odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části zákona č. 89/2012 Sb. V daném případě nebylo prokázáno způsobení újmy na přirozených právech žalobců a), b) chráněných tímto zákonem a žalovaní 1), 2) tak nezpůsobili žalobcům a), b) nemajetkovou újmu. Proto byla jako nedůvodná zamítnuta i žaloba o zaplacení částek 5 000 Kč žalovanými 1), 2) každému ze žalobců a), b).
24. Žalovaní 1), 2) měli v řízení úspěch a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. jsou žalobci a), b) povinni zaplatit jim náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení činí celkem 38 188 Kč a sestávají z odměny advokáta 29 760 Kč za 6 úkonů právní služby po 4 960 Kč při zastoupení 2 osob podle § 9 odst. 4 písm. a/, § 7, § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (za přípravu a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, zastoupení u přípravného jednání 15. 8. 2018, zastoupení u jednání 3. 5. 2019, které přesáhlo 2 hodiny a zastoupení u jednání 15. 3. 2021), 6 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 1 800 Kč podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. a DPH 21% z částky 31 560 Kč, tj. 6 628 Kč. Náhradu nákladů řízení jsou žalobci a), b) povinni zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř) k rukám zástupce žalovaných 1), 2) (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.