12 C 187/2023-138

Rubrum

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou Mgr. Kateřinou Chocholovou sídlem K Vinici 1552, 280 02 Kolín V proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Hoblem sídlem nám. Jana Žižky z Trocnova 2, 286 01 Čáslav o náhradu škody ve výši 142 258 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 142 258 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 258 Kč ode dne následujícího po dni právní moci tohoto rozhodnutí do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 44 431,20 Kč k rukám zástupce žalovaného Mgr. Tomáše Hobla, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 5. 2023 po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 142 258 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody v podobě ztráty příjmu za nájem nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], v k.ú. [obec] za období od 15. 10. 2022 do 19. 5. 2023, což odůvodnila následovně. Proti žalovanému je vedeno u Krajského soudu v Praze insolvenční řízení sp. zn. [insolvenční spisová značka], v rámci kterého došlo k prodeji majetkové podstaty žalovaného, kdy tato majetková podstata mimo jiné zahrnovala pozemky parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a parc. [číslo] to vše v k. ú. a obci [obec], zapsaných na [list vlastnictví] Tyto nemovité věci nabyla žalobkyně kupní smlouvou ze dne 20. 9. 2022, kdy dle čl. 8 mělo k předání nemovitostí dojít do 5 pracovních dnů ode dne povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně do katastru nemovitostí, tj. do 12. 10. 2022; k předání nemovitostí žalovaným však nedošlo. Žalobkyně nabyla citované nemovitosti mimo jiné za účelem jejich pronájmu, proto vyhledala zájemce o uzavření nájemní smlouvy na dům [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] (dále jen„ předmětná nemovitost“), a dojednala s ním nájemné ve výši 20 000 Kč měsíčně s počátkem nájmu od 15. 10. 2022, přičemž za měsíc říjen 2022 bylo sjednáno nájemné v poměrné výši 10 000 Kč. Ke dni podání žaloby měl žalovaný v předmětné nemovitosti stále své věci, proto z důvodu zachování jeho práv nebyl předmět nájmu způsobilý k pronájmu třetí osobě, k pronájmu tedy nedošlo. Žalovaný předmětné nemovitosti vyklidil až dne 19. 5. 2023 v návaznosti na rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 17. 3. 2023, č. j. [číslo jednací], jímž bylo o vyklizení předmětné nemovitosti rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevyklidil předmětnou nemovitost, vznikla žalobkyni v příčinné souvislosti s tímto porušením škoda, která se rovná ušlému nájemnému za dobu, kdy předmětná nemovitost nemohla být pronajata, tj. po částečném zpětvzetí za období od 15. 10. 2022 do 19. 5. 2023 v celkové výši 142 258 Kč. Žalovanému bylo dne 24. 1. 2023 zasláno oznámení o vzniku škody, informace o její výši a splatnosti, kdy součástí tohoto oznámení byla i předžalobní výzva; splatnost škody nastala dne 31. ledna 2023. Žalovaný však v této lhůtě škodu nenahradil ani žalobkyni za tímto účelem nekontaktoval. K výzvě soudu žalobkyně pak doplnila svá tvrzení tak, že od počátku měla zájem předmětnou nemovitost pronajímat, a proto navázala spolupráci s realitní kanceláří [název] [anonymizována dvě slova], která následně vyhotovila odhad tržní ceny nájmu domu ve výši 20 000 Kč za měsíc. O nemovitost projevila zájem [jméno] [příjmení], proto byla vypracována smlouva o nájmu domu mezi žalobkyní a [příjmení] počínaje dnem 15. 10. 2022; tatáž osoba od žalobkyně rovněž odkoupila pozemek parc. [číslo] který chtěla v budoucnu využít jako stavební parcelu.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí, neboť žádnou škodu svým jednáním nezpůsobil. Přestože rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 17. 3. 2023, č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o vyklizení předmětné nemovitosti, ta byla již předtím z větší části vyklizena a žalobkyně nebyla vyloučena z užívání, když měla od předmětné nemovitosti klíče. Žalovaný se musel odstěhovat do podstatně menší nemovitosti, kam logicky nebylo možné si odstěhovat veškeré věci. Žalobkyně požadovala odstranit naprosto vše, včetně sena ve stodole nebo případných přístřešků na pozemku apod., takové vyklizení však nebrání tomu, aby nemovitosti mohli být někým jiným užívány k bydlení. Ostatně žalovaný nabízel, že movité věci, které zbývají k vyklizení, přenechá žalobkyni, mimo to v kupní smlouvě ze dne 20. 9. 2022 bylo uvedeno, že nemovitosti jsou kupovány, jak stojí a leží. Dne 19. 5. 2023 byly nemovitosti zcela vyklizeny a předány. Dále má žalovaný za to, že žalobkyně nemohla mít sehnaného nájemce, když nemohla přesně vědět, kdy nastane skutečnost spočívající v provedení vkladu do katastru nemovitostí; rovněž žalobkyně jednala s žalovaným o možnosti užívat předmětné nemovitosti nadále. Nájemné ve výši 20 000 Kč měsíčně by odpovídalo ceně nájmu v nemovitosti, která je zcela nadstandardně vybavena, je ji možno okamžitě užívat, přičemž předmětná nemovitost má nízký standard užívání, byla odpojena od elektřiny a vody, vykazuje poměrně zásadní vlhkost zdí a vznik plísní a tudíž se jeví pravděpodobné, že není možné ji pronajmout vůbec. Dále žalovaný namítá, že pokud by [jméno] [příjmení] měla zájem si předmětnou nemovitost pronajmout, nemohla ani vidět předmět nájmu, neboť ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí došlo až dne 14. 10. 2022, kdy v tu dobu nemovitost užíval ještě žalovaný; současně [jméno] [příjmení] koupila od žalobkyně pozemek parc. [číslo] kdy návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl podán již dne 3. 11. 2022. Dále namítá, že dne 19. 10. 2022 jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] sdělil manželům [celé jméno žalovaného], že má zájem na tom, aby bydleli v nemovitosti nadále a nabídl jim, aby si ji koupili zpět, současně jim dal další čas k vyklizení do 2. 11. 2022. Žalovaný má tedy za to, že je otázkou, zda nemovitosti vůbec užíval, případně v jakém časovém období a co konkrétně, současně je třeba zabývat se i tím, jaká byla výše obvyklého nájemného v místě a čase; nárok uplatněný žalobkyní považuje za rozporný s dobrými mravy.

3. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudním jednání dne 6. 10. 2023, a to, že žalobkyně je na základě kupní smlouvy ze dne 20. 9. 2022 k dnešnímu dni vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], 4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z kupní smlouvy ze dne 20. 9. 2022 (č. l. 5 - 6) se podává, že žalobkyně jako kupující a [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] jako insolvenční správce žalovaného na straně prodávajícího sjednaly kupní smlouvu na prodej nemovitostí, a to pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Dle čl. 8 kupní smlouvy dojde k předání nemovitostí do 5 pracovních dnů ode dne povolení vkladu vlastnického práva kupující do katastru nemovitostí.

6. Ze sdělení insolvenčního správce a z emailové korespondence (č. l. 41) se podává, že insolvenční správce k výzvě Krajského soudu v Praze dne 14. 6. 2023 sdělil, že v průběhu zpeněžování byl s dlužníkem podrobně komunikován proces zpeněžování předmětného nemovitého majetku a již cca od května 2022 byl dlužník srozuměn s tím, že nemovitý majetek bude zpeněžen a bude mít povinnost vyklidit nemovitosti. Po povolení vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem pro žalobkyni (17. 10. 2022) o tomto vyrozuměl žalovaného dne 20. 10. 2022 a činil kroky k řádnému předání, přičemž fyzické předání měla zajistit realitní kancelář. Dne 29. 10. 2022 sdělila insolvenčnímu správci p. [příjmení], že nejsou schopni předmětné nemovitosti vyklidit. Dne 14. 11. 2022 obdržel insolvenční správce zprávu od žalobkyně, že [žalovaný a jeho rodina] někde nechali klíče od předmětných nemovitostí.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] ke dni 31. 10. 2022 (č. l. 47) se podává, že vlastníkem pozemků parc. [číslo] o výměře 1 046 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům [adresa], rod. dům, a pozemku parc. [číslo] o výměře 1 957 m2, zahrada, je ke dni 31. 10. 2022 žalobkyně; právní účinky zápisu k okamžiku 21. 9. 2022, 14:56:36, zápis proveden dne 14. 10. 2022.

8. Z informace o řízení (č. l. 56) se podává, že řízení č. [číslo] [číslo] [rok] mezi převodcem [právnická osoba] a nabyvatelem [jméno] [příjmení] bylo u Katastrálního úřadu pro SK, KP [obec] založeno dne 3. 11. 2022.

9. Z návrhu smlouvy o nájmu domu (č. l. 7 – 9) se podává, že na straně pronajímatele figuruje žalobkyně a na straně nájemce [jméno] [příjmení]. Předmětem nájemní smlouvy je pronájem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a to za účelem zajištění bytových potřeb nájemce, popř. i členů jeho domácnosti s počátkem nájmu od 15. 10. 2022 na dobu neurčitou za nájemné ve výši 20 000 Kč měsíčně s tím, že první nájemné v poměrné výši 10 000 Kč je splatné k rukám pronajímatele při uzavření smlouvy. V nájemném nejsou zahrnuty služby spojené s užíváním domu.

10. Z čestného prohlášení (č. l. 10) se podává, že [jméno] [příjmení] dne 18. 1. 2023 prohlásila, že měla vážný zájem o pronájem předmětné nemovitosti za nájemné ve výši 20 000 Kč plus zálohy na služby, a to od 15. 10. 2022 na dobu neurčitou. Nájem nebyl sjednán, neboť nemovitost nebyla vyklizena původním vlastníkem a nebyla k nájmu způsobilá.

11. Z emailu žalovaného ze dne 12. 12. 2022 (č. l. 102) se podává, že žalovaný tímto emailem sdělil Krajskému soudu v Praze svou doručovací adresu ke dni 12. 12. 2022, tj. [adresa žalovaného] [anonymizováno] [obec].

12. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 1. 2023, z opisu podací stvrzenky ze dne 27. 10. 2023 a výpisu sledování zásilek České pošty a.s. (č. l. 11, 103, 101) se podává, že žalobkyně zaslala dne 24. 1. 2023 žalovanému na adresu: [adresa žalovaného], předžalobní výzvu a tato byla žalovanému dodána dne 31. 1. 2023; předžalobní výzva obsahovala základní skutkový rozbor a současně vyzývala žalovaného k uhrazení částky ve výši 64 839 Kč do 31. 1. 2023.

13. Z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 17. 3. 2023, č. j. [číslo jednací], pravomocného ke dni 3. 5. 2023 (č. l. 42 – 43) se podává, že žalovaný byl povinen do 15 dnů od právní moci rozsudku vyklidit a vyklizený předat žalobkyni pozemek parc. [číslo] jeho součástí je dům [adresa], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]; ve vztahu k pozemku parc. [číslo] byla žaloba zamítnuta, neboť pozemek byl k okamžiku rozhodování soudu již ve vlastnictví [jméno] [příjmení].

14. Z protokolu o předání a převzetí ze dne 19. 5. 2023 (č. l. 32) se podává, že účastníci sepsali a podepsali dne 19. 5. 2023 protokol o předání a převzetí pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] s tím, že klíče od domu byly zlikvidovány předávajícím.

15. Z odhadu tržní ceny (č. l. 34 – 36) se podává, že odhad byl vyhotoven [jméno] [příjmení], [realitní kancelář] [anonymizována dvě slova], a to na rodinný dům 4+kk s vlastním sociálním zařízením na pozemku 1 046 m2 s možností parkování v [obec], bez uvedení data zpracování. Byla stanovena minimální cenu nájmu předmětných nemovitostí na 10 000 Kč, maximální pak 20 000 Kč. Průměr byl stanoven na 20 000 Kč.

16. Ze znaleckého posudku, zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] ke dni 19. 5. 2020 (č. l. 88 – 100) se podává, že obvyklá cena nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] – pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] byla ke dni 19. 5. 2020 stanovena na částku 2 900 000 Kč; objednavatel [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [PSČ] [obec].

17. Z inzerátu zveřejněného ke dni 6. 10. 2023 (č. l. 124 - 126) se podává, že je na realitním serveru nabízen k prodeji rodinný dům [adresa] v obci [obec] u [obec] spolu se stodolou, zahradou o výměře 957 m2 a pozemkem o výměře 1 046 m2.

18. Z inzerátu zveřejněného ke dni 6. 12. 2023 (č. l. 127) se podává, že je na realitním serveru nabízen k prodeji rodinný dům [adresa] v obci [obec] u [obec] spolu se stodolou, zahradou o výměře 957 m2 a pozemkem o výměře 2 003 m2.

19. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] ze dne 6. 12. 2023 (č. l. 130 – 132) soud zjistil, že svědkyně byla v loňském roce kontaktována svým známým panem [příjmení] ohledně možnosti koupě nemovitosti, konkrétně domu a pozemku v obci [obec]. Jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] zná svědkyně z dřívější doby z dovolené. K dotazu soudu svědkyně vyloučila, že by podepsala jakékoli čestné prohlášení. Původním záměrem byla koupě nemovitosti a pozemku, záměr se pak změnil, neboť jí [příjmení] sdělil, že dům prodat nemůže, protože původní majitelé mu nechtějí dům předat. Měla to za dobrou investici do budoucna. [příjmení] jí sdělil, že je zde možnost koupě pozemku zahrady za podmínky, že si současně pronajme i dům, nejprve byla připravena smlouva na koupi pozemku s tím, že ta byla podepsána. [jméno] neměla v úmyslu nemovitosti užívat, vlastní byt v [obec] a dům na [obec]. Protože byly komplikace s prodejem, tak zvažovala pronájem s tím, že pokud by v budoucnu ten prodej již možný byl, tak by o něj nepřišla. Nemovitosti si chtěla pronajmout za účelem dalšího pronájmu. V nemovitostech se osobně podívat nebyla, viděla pouze fotografie; jaké fotografie viděla, kdo jí je předkládal, co na nich viděla, v jakém stavu byly nemovitosti, zda byly vyklizeny, si nevzpomněla. Nájemné bylo případně 10 000 Kč za jednotku s tím, že tam byly dvě jednotky; jak byly veliké, nevěděla. Nájemní smlouvu nepodepsala, vyloučila, že by viděla koncept nájemní smlouvy; jak se zpracovatel dozvěděl o jejích osobních údajích, k tomu uvedla, že se tyto údaje řešily při prodeji pozemků. K dotazu, kdy, při jaké příležitosti jí [příjmení] sdělil, že nájemní smlouvu nemůže uzavřít, nebyla schopna říct. K dotazu, proč nyní nekoupí dům [adresa], který je inzerován, uvedla, že se o tuto záležitost již dále nezajímala. K dotazu, zda nyní nabízí k prodeji pozemek či jeho část parc. [číslo] uvedla, že nenabízí; zda na pozemku, který koupila, vázne zástavní právo, nevěděla.

20. Soud při jednání konaném dne 6. 10. 2023 vyzval žalobkyni dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. mj. k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně skutečnosti, že by na straně žalobkyně skutečně došlo k zisku za nájemné nemovitosti parc. [číslo] v k. ú. [obec] v celkové výši 150 000 Kč, a to za celé období od 15. 10. 2022 do 19. 5. 2023, a že měla vážného zájemce na pronájem nemovitosti na dané období, který jí byl ochoten zaplatit na nájemném požadovanou částku. Při tomto jednání soud rovněž účastníky poučil o koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř. Účastníci shodně požádali o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů, přičemž soud poskytl účastníkům lhůtu 30 dnů; v této lhůtě žalobkyně navrhla jako důkaz toliko výpis z KN na č. l. 47, svědeckou výpověď paní [jméno] [příjmení], znalecký posudek ze dne 19. 5. 2020, opis podací stvrzenky ze dne 27. 10. 2023, výpis Sledování zásilek České pošty a.s., e-mail žalovaného ze dne 12. 12. 2022, vše bylo soudem následně provedeno. Posléze při jednání dne 6. 12. 2023 žalobkyně navrhla provést účastnický výslech jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení]. Žalobkyně tak navrhla další důkaz až po uplynutí lhůty stanovené účastníkům soudem podle ust. § 118b odst. 1 věty druhé o. s. ř. k doplnění rozhodných skutečností a navržení důkazů v rámci koncentrace řízení, a proto je na místě takový důkaz zamítnout, neboť se nejedná o žádnou ze zákonem taxativně stanovených výjimek prolamujících koncentraci řízení uvedených v ust. § 118b odst. 1 věta třetí o. s. ř. Současně je na místě připomenout, že účastnický výslech je pouze podpůrným důkazem právě s ohledem na zájem účastníka na výsledku řízení.

21. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

22. Žalobkyně je na základě kupní smlouvy ze dne 20. 9. 2022 vlastníkem předmětné nemovitosti o výměře 1 046 m2, kdy právní účinky zápisu do katastru nemovitostí nastaly dne 21. 9. 2022, zápis byl proveden dne 14. 10. 2022. Předmětem kupní smlouvy byl také pozemek parc. [číslo] o výměře 1 957 m2, k předání předmětné nemovitosti a citovaného pozemku kupující žalobkyní mělo dojít do 5 pracovních dnů ode dne povolení vkladu vlastnického práva kupující do katastru nemovitostí. Insolvenční správce vyrozuměl žalovaného o povolení vkladu vlastnického práva k nemovitostem pro žalobkyni dne 20. 10. 2022. Žalovaný byl na základě rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 17. 3. 2023, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 3. 5. 2023, povinen do 15 dnů od právní moci rozsudku vyklidit a vyklizený předat žalobkyni pozemek parc. [číslo] jeho součástí je dům [adresa], zapsaný na listu vlastnictví 307 pro obec a [katastrální uzemí]; pozemek parc. [číslo] již byl v okamžiku rozhodování soudu o vyklizení ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. K předání a převzetí předmětné nemovitosti došlo dne 19. 5. 2023, v protokolu je obsažen také pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec].

23. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 24. 1. 2023 předžalobní výzvu, ta mu byla dodána dne 31. 1. 2023.

24. Ke dni 6. 12. 2023 je nabízena na realitním serveru k prodeji předmětná nemovitost a to včetně části pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení].

25. Ve věci byla mezi účastníky sporná především ta skutečnost, zda měla žalobkyně vážného zájemce na pronájem předmětné nemovitosti na dané období, který jí byl ochoten zaplatit na nájemném žalobou uplatněnou částku. K prokázání této sporné skutečnosti žalobkyně navrhovala jediný přímý důkaz, a to svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], tu však soud shledal zcela nevěrohodnou. Především je třeba poukázat na vztah svědkyně k jednateli žalobkyně [jméno] [příjmení], kterého svědkyně zná z dovolené a který jí měl nabídnout pronájem předmětné nemovitosti, přestože nevěděl o tom, že sama uvažuje o nějaké investiční příležitosti. Byť svědkyně od žalobkyně odkoupila pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], svědčí tato skutečnost o provázanosti svědkyně s žalující společností, neboť k provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně k předmětné nemovitosti došlo dne 14. 10. 2022 a již dne 3. 11. 2022 byl podáván návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch svědkyně ve vztahu k pozemku parc. [číslo] přičemž sama žalobkyně se ve věci zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ještě ke dni 17. 3. 2023 domáhala vyklizení pozemku, který již převedla na svědkyni; stejně tak protokol o předání a převzetí ze dne 19. 5. 2023 obsahuje stále oba dva pozemky. Mimoto znalecký posudek, který ve věci předložila žalobkyně a který byl vyhotoven již v roce 2020 na oba předmětné pozemky, byl objednáván objednavatelem [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [PSČ] [obec], kdy dům na této adrese vlastní svědkyně [jméno] [příjmení]. K dotazu soudu pak svědkyně při svém výslechu nebyla schopna zodpovědět, v jaké stavu předmětná nemovitost byla, pamatovala si pouze, že zde byly dvě bytové jednotky, dům však nikdy neviděla a při dohodě na nájemném ve výši 20 000 Kč měsíčně bez poplatků měla vycházet pouze z fotografií. O jaké fotografie se jednalo, kdo jí je předkládal, co na nich bylo, si ale nevybavila ničeho. Přestože je ke dni rozhodování soudu předmětná nemovitost nabízena k prodeji, o tomto svědkyně neví, už jí to nezajímá, přestože to měl být právě ten důvod, proč byla připravena nájemní smlouvu s žalobkyní uzavřít (aby nepřišla o případný prodej). Současně z provedeného dokazování vyplynulo, že je k prodeji společně s předmětnou nemovitostí nabízena podstatná část pozemku ve vlastnictví svědkyně. Ze všech těchto uvedených skutečností soud nepovažuje výpověď tohoto svědka za věrohodnou, a proto z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně by v předmětném období za obvyklých okolností v daném místě získala na nájemném žalobou vymáhanou částku, respektive že měla reálnou možnost nabytí ekonomického prospěchu.

26. Podle § 2910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

27. Dle ustálené judikatury platí, že ušlým ziskem, jejž lze podle § 442 zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.”, resp. § 2910 o. z.) požadovat v rámci náhrady škody, může být též nájemné, které by poškozený vlastník nemovitosti při normálním běhu událostí obdržel za její pronájem, nebýt protiprávního jednání škůdce. V podobných případech se však na straně poškozeného musí jednat o reálnou (nikoli hypotetickou) možnost nabytí ekonomického prospěchu, jež byla počínáním škůdce zmařena; musí tedy být tvrzeno a prokazováno, že žalobce v předmětném období hodlal a měl zároveň příležitost tvrzeného majetkového přínosu dosáhnout. O ušlém zisku tak nelze hovořit tam, kde údajný poškozený nedoloží, že mohl věc za určitou částku pronajmout, přičemž realizace této potenciality byla znemožněna jednáním škůdce. Současně se sluší podotknout, že ušlý zisk (na rozdíl od bezdůvodného obohacení) nelze bez dalšího ztotožňovat s obvyklým nájemným placeným v daném místě a čase za užívání srovnatelných nemovitostí (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 25 Cdo 676/2001, ze dne 14. 10. 2004, sp. zn. 25 Cdo 540/2004, a ze dne 12. 5. 2005, sp. zn. 25 Cdo 2434/2004, nebo jeho usnesení ze dne 22. 7. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1139/2009, a ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 25 Cdo 65/2017).

28. Hodnocením provedených důkazů pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala existenci konkrétní hospodářské příležitosti ke sjednání nájmu předmětné nemovitosti protiprávně užívané žalovaným a nedoložila, respektive neunesla důkazní břemeno ohledně reálné majetkové újmy, již měla utrpět v důsledku jednání žalovaného, pročež jí nárok z titulu náhrady škody nemohl být přiznán. Z výše uvedených důvodů soudu nezbylo než žalobu zamítnout.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 431,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 150 000 Kč k okamžiku provedení úkonů, sestávající z částky 7 100 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (první porada s klientem, podání ze dne 16. 6. 2023, podání ze dne 3. 11. 2023, účast na jednání dne 6. 10. 2023) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, dále z tarifní hodnoty ve výši 142 258 Kč (vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala podáním ze dne 3. 11. 2023 žalobu částečně zpět v rozsahu 7 742 Kč) sestávající z částky 6 820 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne 6. 12. 2023) včetně jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36 720 Kč ve výši 7 711,20 Kč, neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH.

30. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.