12 C 192/2022 - 190

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že pohledávka žalovaného v části [částka], uplatněné přihláškou pohledávky žalovaného ze dne [datum] a uplatněné v rozvrhovém řízení exekuční věci vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], exekutorským úřadem v Kroměříži, pod sp. zn. [spisová značka], je pohledávkou připadající do osmé skupiny ve smyslu ust. § 337c odst. 1 písm. h) o. s. ř. a neuspokojuje se podle příslušného pořadí jako pohledávka zajištěná zástavním právem, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši, která bude stanovena až v písemném vyhotovení rozhodnutí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne [datum] žalobu nazvanou jako žaloba na popření části přihlášené pohledávky jiného věřitele povinných dle § 267a odst. 1 o. s. ř. Učinila tak dle rozhodnutí soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Tou se domáhala určení, že pohledávka žalovaného, jako věřitele ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], přihlášená do dražby v exekučním řízení oprávněné žalobkyně a povinných [adresa] a [jméno FO], v části [částka] není pohledávkou připadající do čtvrté skupiny dle ust. § 337c odst. 1 písm. d) o. s. ř. a neuspokojuje se podle příslušného pořadí jako pohledávka zajištěna zástavním právem. Tvrdila, že přihlášenou pohledávku žalovaného podáním ze dne [datum] částečně popřela co do pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí podáním exekutorskému úřadu. Uvedla, že zápůjčka žalovaného byla zajištěna zástavním právem k nemovitostem jen co do [částka]. Co do částky [částka] s příslušenstvím se jedná o nezajištěnou pohledávku, neboť se jednalo o reálný kontrakt - zápůjčku, která vzniká až předáním prostředků, což se stalo v uvedené výši dle transakční historie až dne [datum]. Zástavní smlouva byla vložena do katastru nemovitostí dne [datum], takže podle žalobkyně je zajištěna pouze částka poskytnutá před vznikem zástavy. Žalobkyně má za to, že další část zápůjčky nemůže být zajištěna zástavním právem. Dále poukazovala na neurčitost přihlášky žalovaného do dražby ze dne [datum]. V žalobním petitu se domáhala určení, že pohledávka žalovaného v části [částka], uplatněné přihláškou pohledávky žalovaného ze dne [datum] a uplatněné v rozvrhovém řízení exekuční věci vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorským úřadem v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka], není pohledávkou připadající do čtvrté skupiny ve smyslu ust. § 337c odst. 1 písm. d) o. s. ř. a neuspokojuje se podle příslušného pořadí jako pohledávka zajištěná zástavním právem.

2. Okresní soud rozsudkem ze dne [datum] žalobu ve znění tohoto žalobního petitu zamítnul s odůvodněním, že žaloba o popření skupiny nebo pořadí pohledávky je žalobou určovací, kde skupinu pohledávky popírá ten, kdo tvrdí, že pohledávka nemá při rozvrhu skupinu uváděnou přihlašovatelem, popřípadě že pohledávka má být zařazena do jiné skupiny než přihlašovatelem uvedená skupina. V žalobním petitu musí žalobkyně přesně označit pohledávku, vůči níž uplatňuje odpor, a čeho se svým odporem domáhá. Popírá-li se pravost pohledávky, domáhá se určení, že zde taková pohledávka není. Spočívá-li však popření pohledávky v námitkách proti její výši, zařazení do skupiny nebo pořadí, není možné formulovat žalobní petit negativně tj. že pohledávka nepatří do určité skupiny nebo nemá určité pořadí. Žalobkyně prvotně formulovala petit negativně a okresní soud proto takové žalobě nevyhověl, když na takovém negativním určení neshledal naléhavý právní zájem, neboť negativním určením se nedosáhne žalobou zamýšleného účinku.

3. Okresní soud rozhodoval ve věci poprvé rozsudkem ze dne [datum] a žalobu zamítl z důvodu negativně formulovaného petitu, který podle okresního soudu nebyl určitý a vykonatelný. Podle rozhodnutí krajského soudu ze dne [datum] měl okresní soud žalobkyni ve vztahu k takto formulovanému žalobnímu petitu poučit a vyzvat k odstranění vad dle § 43 o. s. ř. Okresní soud vázaný pokynem odvolacího soudu tak učinil. Žalobkyně poté navrhla změnu žaloby a okresní soud u jednání dne [datum] tuto změnu připustil tak, že žalobkyně se nově domáhala toho, aby bylo určeno, že pohledávka žalovaného v části [částka], uplatněné přihláškou pohledávky žalovaného ze dne [datum] a uplatněné v rozvrhovém řízení exekuční věci vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorským úřadem v Kroměříži, pod sp. zn. [spisová značka], je pohledávkou připadající do osmé skupiny ve smyslu ust. § 337c odst. 1 písm. h) o. s. ř. a neuspokojuje se podle příslušného pořadí jako pohledávka zajištěná zástavním právem.

4. Okresní soud pak o změněné žalobě rozhodoval [datum] dne a žalobu zamítl. Ve svém rozhodnutí uzavřel, že byla porušena koncentrace řízení určená v exekučním řízení. Na tuto koncentraci byla žalobkyně jako oprávněná exekutorem v jeho rozhodnutí ze dne [datum] č. j. [spisová značka] v bodě 24. upozorněna. Stejně tak ji zdůraznil ve svém usnesení ze dne [datum] i krajský soud, který okresnímu soudu přímo uložil k tomuto přihlédnout. Krajský soud pak ve věci rozhodoval z podnětu podaného odvolání dne [datum]. Předtím však u jednání před odvolacím soudem dne [datum] žalobkyni krajský soud vyzval ke sdělení „co žalobkyně doplněným petitem popírá, když ze žalobních tvrzení ve spojení s petitem není bez pochybnosti zřejmé, zda žalobkyně popírá toliko zařazení části pohledávky do příslušné skupiny.“ Na to žalobkyně uvedla, že „popíraná pohledávka žalovaného je popírána co do skupiny, tomu koresponduje ten žalobní petit.“ Poté krajský soud rozsudek okresního soudu zrušil s tím, že podle odvolacího soudu „samotná skutečnost, že konkrétní žalobní petit formulovala žalobkyně až na základě výzvy soudu v upravené podobě (jinými slovy) při vylíčení týchž rozhodujících skutečností jako v exekučním řízení, nezakládá porušení zásad koncentrace řízení, obsahově se požadavek žalobkyně neliší od požadavku uvedeného při rozvrhovém jednání.“ Soudu prvního stupně pak uložil zabývat se skutečnostmi tvrzenými v žalobě a provést dokazování navržené účastníky. Okresní soud tedy doplnil poté dokazování listinnými důkazy, výpověďmi svědků a žalovaného.

5. Žalovaný zaujal k žalobě zamítavé stanovisko. Tvrdil, že pokud v rozvrhovém usnesení soudní exekutor dne [datum] uvedl, že pohledávka žalovaného bude uspokojena v celé výši [částka], když exekutor pohledávku žalovaného nezpochybnil, pouze ji učinil spornou na základě námitek žalobkyně s tím, že bude projednána dodatečně. Měl za to, že nárok žalobkyně nemá oporu v žádném hmotném ani procesním právu. Zástavní právo je možné zřídit jak k zajištění dluhu existujícího splatného či ještě nesplatného, tak dokonce i k zajištění dosud podmíněného nebo i neexistujícího. Žalovaný platně uzavřel smlouvu o zápůjčce a zástavní smlouvu s povinnými dne [datum] a to k zajištění pohledávky žalovaného až do výše [částka]. Pokládal tedy svou pohledávku za řádně přihlášenou a připadající do čtvrté skupiny jako pohledávka zajištěná zástavním právem. Po změně žaloby žalovaný doplnil své vyjádření tak, že nyní žalobkyně nově nenamítá nic proti pohledávce a pouze uvádí, že nemůže být uspokojena jako pohledávka zajištěna zástavním právem. Žalobkyně mění tedy svá tvrzení, když v exekučním řízení tvrdila, že pohledávka vůbec neexistuje. Žalovaný poukazoval na výpis z katastru nemovitostí, kde je v části C uvedeno zajištění pohledávky do výše [částka] a také budoucích pohledávek až do výše [částka].

6. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkaz a učinil z nich tato skutková zjištění: ze smlouvy o zápůjčce, že byla uzavřena dne [datum] mezi zapůjčitelem [Jméno žalovaného] a vydlužiteli [adresa] a [jméno FO] ohledně částky [částka] splatné i s úrokem 8 % ročně do [datum]. A z dodatku, že je ze dne [datum] ke smlouvě o zápůjčce ze dne [datum]. Prodlužuje se tímto splatnost zápůjčky do [datum]. Podpisy byly ověřeny dne [datum]. ze zástavní smlouvy, že je uzavřena dne [datum] mezi zástavním věřitelem [Jméno žalovaného] a zástavci [adresa] a [jméno FO] ohledně nemovitostí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. e. 1 rod. rekr. a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/7 zapsáno pro obec [jméno FO], [adresa] a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], neboť mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce na částku [částka] splatnou [datum]. z transakční historie, že dne [datum] byl proveden obrat ve výši [částka] s poznámkou zástava na vrub účtu č. [č. účtu]. Protiúčet byl č. [č. účtu]. z dohody o změně úrokové sazby, že je ze dne [datum] mezi zapůjčitelem [Jméno žalovaného] a vydlužiteli [adresa] a [jméno FO] ke smlouvě o zápůjčce ze dne [datum]. Touto byla sjednána změna úrokové sazby z 8 % ročně na 19 % ročně počínaje dnem [datum]. z uznání dluhu, že je ze dne [datum], kdy vydlužitelé Oldřich a [jméno FO] uznali svůj dluh vůči [Jméno žalovaného] ve výši [částka] z titulu nesplacení zápůjčky ze dne [datum]. Podpisy byly ověřeny dne [datum]. z výpisu z katastru nemovitostí, že ke dni [datum] i [datum] bylo zapsáno pro obec [jméno FO], [adresa] a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], vlastnické právo SJM Oldřich a [jméno FO] k parcele St. č. [hodnota], jejíž součástí je stavba č. e. 1 [adresa] rod. rekr. a parc. č. [Anonymizováno]/7 s tím, že zde bylo zapsáno dne [datum] zástavní právo smluvní k zajištění pohledávek ve výši [částka], splatnost do [datum] a budoucích do výše [částka], které vzniknou do [datum] pro oprávněného [Jméno žalovaného] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. Souvisejícím zápisem byl závazek nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh, závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a zákaz zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva. Později bylo zapsáno zřízení zástavního práva z rozhodnutí správního orgánu OSSZ na základě rozhodnutí ze dne [datum] a pak i zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši [částka] pro společnost [právnická osoba]. na základě exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva ze dne [datum], vyrozumění soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] o zahájení exekuce ze dne [datum] a exekuční příkaz k prodeji nemovitosti ze dne [datum]. z usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] č. j. [spisová značka], že je ze dne [datum] ve věci oprávněného [právnická osoba]. proti povinným [jméno FO] a [jméno FO], kterým exekutor rozhodl o nařízení elektronického dražebního jednání dne [datum] ohledně předmětných nemovitostí. Výsledná cena nemovitých věci byla určena částkou [částka]. z přihlášky pohledávky věřitele, že je ze dne [datum] věřitele [Jméno žalovaného] proti povinným [adresa] a [jméno FO] určená exekutorskému úřadu [tituly před jménem] [jméno FO]. Tímto věřitelem přihlásil svou pohledávku zajištěnou zástavním právem ve výši [částka] s tím, že se jedná o pohledávku zajištěnou zástavním právem a zajišťovacím převodem práva na základě zástavní smlouvy ze dne [datum]. z usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] č. j. [spisová značka], že je ze dne [datum] ve věci oprávněného [právnická osoba]. proti povinným [jméno FO] a [jméno FO] a tímto soudní exekutor udělil vydražiteli příklep na nemovitých věcech za nejvyšší podání [částka] při elektronickém dražebním jednání konaném [datum]. z popření části přihlášené pohledávky jiného věřitele povinných, že dne [datum] adresoval [Jméno advokáta A] za oprávněnou [právnická osoba]. exekutorskému úřadu [tituly před jménem] [jméno FO] podání, kterým popíral část přihlášené pohledávky věřitele [Jméno žalovaného] s tím, že část přihlášené pohledávky ve výši [částka] neexistuje a v této části je pohledávka nezajištěnou, proto navrhoval, aby přihláška pohledávky [Jméno žalovaného] byla v této části odmítnuta jako nedůvodná/neexistující. z dodejky datové zprávy, že dne [datum] byla podána datová zpráva odesilatele [Jméno advokáta A] adresátovi [tituly před jménem] [jméno FO]. Jednalo se o popření části přihlášené pohledávky jiného věřitele. z usnesení soudního exekutora č. j. [spisová značka], že je ze dne [datum] ve věci oprávněného [právnická osoba]. proti povinným [jméno FO] a [jméno FO] a tímto soudní exekutor rozhodl ve výroku III., o výzvě oprávněné, aby do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podala podle § 267a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. návrh, kterým vůči zástavnímu věřiteli [Jméno žalovaného] uplatní popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí sporné pohledávky. K námitkám, které nebudou včas uplatněny, nebude přihlíženo. V návrhu nemohou být uplatněny nové skutečnosti. Dle odůvodnění v bodu 12. se jedná o popíranou část ve výši [částka], která se stala spornou a exekutor tak o ní tímto usnesením nerozhodl, respektive projedná ji dodatečně po právní moci rozhodnutí o tzv. popěrné žalobě podle § 267a odst. 1 o. s. ř. z vyrozumění o právní moci usnesení, že [tituly před jménem] [jméno FO], soudní exekutor sdělil [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], že usnesení č. j. [spisová značka] ze dne [datum] nabylo právní moci dne [datum]. z čestného prohlášení vydlužitelů [adresa] a [jméno FO], kteří tímto prohlásili, že ke dni [datum] činí jejich dluh zapůjčiteli [Jméno žalovaného] na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] částku [částka]. Podpisy byly ověřeny [datum]. z přípisu právního zástupce žalovaného, že je ze dne [datum] od [tituly před jménem] [jméno FO] adresovaný [tituly před jménem] [jméno FO] s návrhem mimosoudního odstranění případných rozporů tak, aby soudní exekutor mohl spravedlivě rozhodnout o rozdělení zbývající části podstaty ve výši [částka]. z připojeného spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka], že se jedná o věc oprávněného [právnická osoba]. proti povinným [jméno FO] a [jméno FO] ohledně částky [částka], kdy návrh byl soudu podán [datum]. Jednalo se o návrh na zahájení exekuce na základě notářského zápisu ze dne [datum] a [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], notáře v Holešově, kdy se jednalo o dohodu o přímé vykonatelnosti závazku ve výši [částka] splatné [datum] na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Soud pověřil vedením exekuce [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. Z výpovědi svědka [jméno FO], že se zná s žalovaným asi 35-40 let, když potřeboval peníze, tak mu poskytl žalovaný půjčku a domluvili se, že zastaví chatu ve [adresa]. Chatu mají s manželkou v SJM, takže smlouvu také podepsala. Už si nepamatuje, zda podepisovali zvlášť smlouvu zástavní a zvlášť o půjčce. Pak se půjčka navyšovala o [částka], které si také půjčil. Na to asi uzavírali další smlouvu, pak se to dalo na katastr. Úroky byly domluvené 8 %. Na zástavní smlouvě, smlouvě o zápůjčce, uznání dluhu, dohodě a čestném prohlášení se nachází jeho vlastní podpis. Pokud to šlo, tak závazek platil, neví už kolik, splácel jen úroky. Když neplatil, uzavřeli nějaký dodatek. Pak už byl covid a úroky se zvyšovaly. Uzavíral uznání dluhu na nějakou částku přes 2 mil. Kč, ale už neví, z čeho se ta částka skládala. Půjčili si s manželkou od žalovaného [částka] a pak [částka]. Zástavní smlouvu uzavíral jen jednu, ale byl tam nějaký dodatek. Předtím si od žalovaného půjčoval asi 3x, částky si nevzpomíná, vždycky je vrátil, platil to hotově a doklady od toho nemá. Podepisovali nějaké listiny v zimě. Neví, zda a jak započítávali to, co už zaplatil a nepamatuje si, jak došli k částce uvedené v uznání dluhu. Listiny podepisovali v [právnická osoba]. Má potíže s pamětí, asi poslední rok až dva. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], že zná žalovaného asi od roku 1990. Ohledně chaty ve [adresa] ví jen to, že manžel si to domlouval s žalovaným a byla u podpisu zástavní smlouvy. Nebyla přítomna žádných dohod mezi nimi. Šlo o půjčku peněz, žalovaný chtěl mít krytí, a proto se uzavírala ta smlouva o zástavě chaty. Manžel si od něj půjčoval peníze, souhlasila s tím, jednalo se o částku 1 200 000 nebo [částka]. Nesplácela nic a jak to měl domluvené manžel, to neví. Neví, jestli manžel něco splácel. Na zástavní smlouvě, smlouvě o zápůjčce, uznání dluhu, dohodě a čestném prohlášení se nachází její vlastní podpis. Podepisovala tyto dokumenty, ale časově už si nevzpomíná, je to snad už 10 let. Neví, jak se došlo k té částce, která je uvedena v uznání dluhu, někdo to předtím počítal. Neví, zda si manžel od žalovaného v minulosti již dříve půjčoval, on se jí s tímto nesvěřoval. Z výpovědi žalovaného [Jméno žalovaného], že se zná s p. [jméno FO] asi 40 let. Půjčoval si od žalovaného peníze častokrát. Někdy sepisovali zástavní smlouvy na nemovitosti, a když půjčku vrátil, tak zástavu zrušili. Vždy se vše řádně zdanilo. U tohoto případu, mu před smlouvou půjčil [částka], ale chtěl mít jistotu zástavy. Pak mu půjčil ještě částku [částka]. Vždycky to podepisovali společně, byla u toho vždy i p. [jméno FO]. Zřejmě si to p. [jméno FO] již špatně pamatuje, protože na tuto půjčku nezaplatil ani korunu. Ani jedinou splátku, neboť už neměl žádné peníze. Pokud mluvil o splátkách, mluvil asi o těch předchozích půjčkách. Všechny částky vždy měli spočtené a zkontrolované od účetní a vše si odsouhlasili, včetně p. [jméno FO]. Protože mu nic neplatil, uzavírali ještě další dodatky. Vždy u právníka [tituly před jménem] [jméno FO]. Na zástavní smlouvě, smlouvě o zápůjčce a dohodě se nachází jeho vlastní podpis. Nepamatuje si, proč jen na některých listinách jsou podpisy ověřené, protože dělá měsíčně asi 30 smluv. Neví, proč v uznání dluhu a v čestném prohlášen jsou jiné částky. Vždy se to spočítalo i s účetní, odsouhlasilo se to s p. [jméno FO] i s p. [jméno FO] a pak podepsalo. Důkazní návrh na vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví byl zamítnut pro nadbytečnost, když všichni účastníci smluv prohlásili před soudem své podpisy za pravé.

7. Z těchto skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi zapůjčitelem [Jméno žalovaného] a vydlužiteli [adresa] a [jméno FO] ohledně částky [částka] splatné i s úrokem 8 % ročně do [datum]. Dle dodatku ze dne [datum] ke smlouvě o zápůjčce byla prodloužena splatnost zápůjčky do [datum]. Současně byla uzavřena dne [datum] i zástavní smlouva mezi zástavním věřitelem [Jméno žalovaného] a zástavci [adresa] a [jméno FO] ohledně nemovitostí pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. e. 1 rod. rekr. a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/7 zapsáno pro obec [jméno FO], [adresa] a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Dne [datum] byl proveden obrat ve výši [částka] z účtu č.[č. účtu] na účet č.[č. účtu]. Dne [datum] byla uzavřena mezi zapůjčitelem [Jméno žalovaného] a vydlužiteli [adresa] a [jméno FO] dohoda o změně úrokové sazby zápůjčky z 8 % ročně na 19 % ročně počínaje dnem [datum]. V uznání dluhu dne [datum] vydlužitelé Oldřich a [jméno FO] uznali svůj dluh vůči [Jméno žalovaného] ve výši [částka] z titulu nesplacení zápůjčky ze dne [datum]. V katastru nemovitostí bylo zapsáno pro obec [jméno FO], [adresa] a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], vlastnické právo SJM Oldřich a [jméno FO] k parcele St.č.[hodnota], jejíž součástí je stavba č. e. 1 [adresa] rod. rekr. a parc. č. 21/7. Bylo zde ke dni [datum] zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávek ve výši [částka], splatnost do [datum] a budoucích pohledávek do výše [částka], které vzniknou do [datum] pro oprávněného [Jméno žalovaného] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. Souvisejícím zápisem byl závazek nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh, závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a zákaz zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva. Později bylo zapsáno zřízení zástavního práva z rozhodnutí správního orgánu OSSZ na základě rozhodnutí ze dne [datum] pro pohledávku [částka]. Poté pak zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši [částka] pro společnost [právnická osoba]. na základě exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva ze dne [datum], vyrozumění soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] o zahájení exekuce ze dne [datum] a exekuční příkaz k prodeji nemovitosti ze dne [datum]. Soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] ve věci sp. zn. [spisová značka] oprávněného [právnická osoba]. proti povinným [jméno FO] a [jméno FO] rozhodl o nařízení elektronického dražebního jednání dne [datum] ohledně předmětných nemovitostí. Dne [datum] se přihlásil věřitel [Jméno žalovaného] se svou pohledávkou zajištěnou zástavním právem ve výši [částka]. Exekutor udělil příklep na nemovitých věcech za nejvyšší podání [částka] při elektronickém dražebním jednání konaném [datum]. Dne [datum] popřel část přihlášené pohledávky věřitele povinných [Jméno žalovaného] právní zástupce za oprávněnou [právnická osoba]. u soudního exekutora ve výši [částka] s tím, že neexistuje a je pohledávkou nezajištěnou. V usnesení ze dne [datum] soudní exekutor rozhodl ve výroku III., o výzvě oprávněné, aby do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podala podle § 267a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. návrh, kterým vůči zástavnímu věřiteli [Jméno žalovaného] uplatní popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí sporné pohledávky. K námitkám, které nebudou včas uplatněny, nebude přihlíženo. V návrhu nemohou být uplatněny nové skutečnosti. Dle odůvodnění v bodu 12. se jedná o popíranou část ve výši [částka], která se stala spornou a exekutor tak o ní tímto usnesením nerozhodl, respektive projedná ji dodatečně po právní moci rozhodnutí o tzv. popěrné žalobě podle § 267a odst. 1 o. s. ř. Toto snesení č. j. [spisová značka] nabylo právní moci dne [datum]. V čestném prohlášení vydlužitelé prohlásili, že ke dni [datum] činí jejich dluh zapůjčiteli [Jméno žalovaného] částku [částka]. V připojeném spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] oprávněného [právnická osoba]. proti povinným [jméno FO] a [jméno FO] byl podán návrh na zahájení exekuce na základě notářského zápisu ze dne [datum] a [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], notáře v Holešově. Jednalo se o dohodu o přímé vykonatelnosti závazku ve výši [částka] splatné [datum] na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Soud pověřil vedením exekuce [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. Dle výpovědi svědků manželů [jméno FO], se znají s žalovaným přes 35 let, a že zastavili žalovanému chatu ve [adresa], kterou mají v SJM, neboť si půjčili od žalovaného [částka] a pak [částka]. Podepsali vlastní rukou zástavní smlouvu, smlouvu o zápůjčce, uznání dluhu, dohodu a čestné prohlášení. Úrok byl 8 %, pak se zvyšoval. Když žalovanému neplatili, uzavřeli dodatek. Nepamatují si, kdy listiny podepisovali, ani jak došli k částce uvedené v uznání dluhu. Svědek Bartoněk má potíže s pamětí poslední 1-2 roky. Půjčoval si od žalovaného ve více případech, dřívější půjčky splatil, doklady od toho nemá. Svědkyně [jméno FO] věděla a souhlasila, že se jednalo se o půjčku peněz od žalovaného a zástavu chaty. Ona nesplácela nic a neví, jestli manžel něco splácel. Dle výpovědi žalovaného si od něho svědek Bartoněk půjčoval peníze častokrát, někdy sepisovali zástavní smlouvy na nemovitosti, vždy se to zdanilo. U tohoto případu mu před smlouvou půjčil [částka], ale chtěl mít jistotu zástavy. Pak mu půjčil ještě [částka]. Na tuto půjčku mu svědek Bartoněk nic nezaplatil, ani jedinou splátku, protože už neměl žádné peníze. Protože neplatil, uzavírali ještě dodatky. Ve splátkách mu platil jen ty předchozí půjčky. Na zástavní smlouvě, smlouvě o zápůjčce a dohodě se nachází jeho vlastní podpis. Už neví, proč v uznání dluhu a v čestném prohlášen jsou jiné částky. Vždy se to spočítalo i s účetní, odsouhlasilo se to s [jméno FO] a pak podepsalo. Listiny podepsal vlastní rukou.

8. Podle § 80 občanského soudního řádu (dále o. s. ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Podle ustanovení § 267a odst. 1 o. s. ř. návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, nemovitostí a podniku. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán.

10. Soud po vyhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl opět k právnímu závěru, že žaloba ani po doplnění dokazování dle návrhů účastníků není důvodná. Předpoklad úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Co se týče právního hodnocení sporné věci, pak věcná legitimaci účastníků je dána, neboť žalobkyně jako oprávněný a žalovaný jako zástavní věřitel byli účastníky exekučního řízení jako věřitelé povinných Oldřich a [jméno FO], a v jeho rámci přihlásili své pohledávky, ohledně nichž pak vznikl v exekučním řízení mezi věřiteli spor. K žalobě bylo doloženo usnesení soudního exekutora č. j. [spisová značka] ze dne [datum] ve věci oprávněné, tj. žalobkyně proti povinným [jméno FO] a [jméno FO], kterým soudní exekutor rozhodl ve výroku III., o výzvě oprávněné, aby do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podala podle § 267a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. návrh, kterým vůči zástavnímu věřiteli, tj. žalovanému uplatní popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí sporné pohledávky. Uvedl, že k námitkám, které nebudou včas uplatněny, nebude přihlíženo a poučil, že v návrhu nemohou být uplatněny nové skutečnosti. Jednalo se o popíranou část pohledávky, která se stala spornou a exekutor tak o ní tímto usnesením nerozhodl, respektive projedná ji dodatečně po právní moci rozhodnutí o tzv. popěrné žalobě podle § 267a) odst. 1 o. s. ř. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] a žaloba v této věci byla podána u zdejšího soudu dne [datum], tedy řádně a včas ve stanovené lhůtě.

11. Žalobkyně předmětem řízení učinila tzv. odporovou žalobou spor o zařazení pohledávky žalovaného do skupiny v rozvrhovém řízení v rámci exekučního řízení, a nikoliv spor o pravost či existenci části pohledávky. Poněvadž se jedná o určovací žalobu ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř., soud se nejprve zabýval otázkou, zda má žalobkyně na požadovaném určení dán naléhavý právní zájem. Určovací žaloba ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. je nástrojem ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy. Jde o žalobu svou povahou preventivní, jejím účelem je předejít stavům nejistoty ohledně určitého práva nebo jeho výkonu a její význam je ryze praktický - nastolení jistoty v ohrožených právních vztazích, přičemž je třeba více než u žalob na plnění dbát, aby nedošlo k jejímu zneužití. Především k této obraně je tedy požadována jistá kvalita žaloby na určení práva spočívající v tom, že musí být dán u žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, jež musí být vyvoláno stavem, který způsobuje, že právní stav žalobkyně k věci se stal nebo stává nejistým, tj. je zpochybněn. Současně také platí, že jakmile bylo právo již porušeno, nemá preventivní ochrana postavení žalobkyně žádného smyslu, neboť jejím prostřednictvím již v zásadě nelze spory, které by o ně mohly v budoucnu vzniknout nebo jejichž vznik již bezprostředně hrozí, odvrátit. Současně taktéž platí, že naléhavý právní zájem je dán tehdy, pokud vyhovění určovací žaloby poskytne pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám. Současně může jím v daném případě o naléhavý právní zájem pouze tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobkyně, nebo by se její právo stalo nejistým. Naléhavý právní zájem však není dán tehdy, pokud žaloba sama neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Pokud nelze v daném případě očekávat, že tyto skutečnosti nebude navržená určovací žaloba plnit, nebude shledán ani naléhavý právní zájem na takovémto určení (srov. Bureš, Drápal, Krčmář a kol. Občanský soudní řád Komentář, [adresa] [právnická osoba]. Beck 2006). O naléhavém právním zájmu lze uvažovat pouze v případě, bude-li navrhovaný výrok způsobilý vystihnout úplný obsah hmotným právem vymezeného vztahu, což logicky předpokládá, že bude přesný, jasný, určitý a závazný pro všechny jeho subjekty.

12. Existence naléhavého právního zájmu je v této projednávané věci dána podle názoru krajského soud již proto, že u odporové žaloby není nutno tvrdit ani prokazoval naléhavý právní zájem. Dále odvolací soud ve svém usnesení č. j. [spisová značka] uvedl: Popřením pravosti se ve smyslu ustanovení § 337b odst. 3 o. s. ř. rozumí popření základu pohledávky; o popření pravosti tedy jde tehdy, má-li popírající účastník rozvrhu za to, že uplatněná pohledávka vůbec nevznikla nebo že sice vznikla, ale také již zcela zanikla (např. splněním, započtením, prekluzí), anebo že je zcela promlčená. Dále krajský soud zdůraznil, že : „pokud po řádném poučení budou vady žaloby odstraněny a budou obsahovat všechny náležitosti žaloby na popření pohledávky, okresní soud věc posoudí věcně a přihlédne zejména k tomu, že při podání tzv. odporové žaloby se uplatňuje koncentrace řízení; znamená to zejména, že v žalobě lze při vylíčení rozhodujících skutečností uvést jen takové skutečnosti, které byly uvedeny při rozvrhovém jednání, tedy ty, které jsou obsahem podání oprávněné (žalobkyně) ze dne [datum] na č. l. 19, a že při projednání tzv. odporové žaloby a při rozhodnutí o ní se k jiným skutečnostem nepřihlíží i kdyby byly za řízení o žalobě (v rozporu se zákonem) uplatněny“. Tímto se okresní soud řídil, když žalobu zamítl rozsudkem ze dne [datum]. Krajský soud však porušení koncentrace následně neshledal, jak uvedl ve svém usnesení ze dne [datum].

13. Účelem tzv. odporové žaloby je vyloučit, podle platných právních předpisů u vymezených druhů řízení o exekuci, z uspokojení ty z přihlášených nebo jinak uspokojovaných pohledávek, které ve skutečnosti neexistují, nebo uspokojit projednávané pohledávky v nižší než přihlášené výši nebo tyto projednávané pohledávky při uspokojování zařadit do jiné skupiny či uspokojit v jiném pořadí, než se domáhá jejich věřitel, při dodržení zákonných pravidel platných pro uspokojení více pohledávek ve stejném řízení o exekuci. Žalobkyně ve změněném žalobním petitu požadovala po soudu rozhodnutí o určení zařazení části pohledávky do osmé skupiny. Jednalo se tedy dle úkonu žalobkyně o žalobu na popření skupiny pohledávky, kterou popírá ten, kdo tvrdí, že pohledávka nemá při rozvrhu skupinu uváděnou přihlašovatelem, popřípadě že pohledávka má být zařazena do jiné skupiny než přihlašovatelem uvedená skupina. Nejde však ale o popření pravosti a existence předmětné pohledávky, takže soud musel konstatovat, že žalobkyně se dopustila porušení koncentrace řízení dle § 267a odst. 1 o. s. ř., pokud na rozdíl od podání ze dne [datum], kterým podala exekutorskému úřadu návrh na „Popření části přihlášené pohledávky jiného věřitele povinných“, se nyní domáhala zařazení části pohledávky do jiné skupiny. Ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že jako oprávněná popírá přihlášenou pohledávky, neboť neexistuje a nemá právní důvod. V petitu tohoto svého podání exekutorovi před rozvrhovým jednáním navrhovala, aby v rozvrhovém rozhodnutí byla přihláška pohledávky v části [částka] odmítnuta jako nedůvodná/neexistující. Na tuto koncentraci byla žalobkyně jako oprávněná exekutorem v jeho rozhodnutí ze dne [datum] č.j. [spisová značka] v bodě 24. upozorněna. Stejně tak ji zdůraznil ve svém usnesení i krajský soud, který okresnímu soudu přímo uložil k tomuto přihlédnout. Porušení koncentrace žalobkyní však odvolací soud, který vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení u svého jednání, poté nepotvrdil.

14. V rámci exekučního řízení je pro popření pravosti pohledávky důležitá vymahatelnost pohledávky podle ustanovení § 274 o. s. ř. či zda je pohledávka zajištěna hmotným právem pro splnění podmínky přihlášení pohledávky. Pokud tyto tituly splňují všechny náležitosti, soud dále zkoumá, zda nedošlo k změně či zániku povinnosti plnit z přihlášené pohledávky. U popření skupiny či pořadí pohledávky je podstatný právní důvod pohledávky, ale zkoumání soudem se provádí podle práva procesního, tj. podle občanského soudního řádu. Řízení odporového sporu je ovládáno dispoziční a projednací zásadou. Žalobkyně musí při popření pravosti tvrdit a prokázat, že odporovaná pohledávka nevznikla, neexistuje, pozbyla platnosti. Odporová žaloba dává věřiteli možnost napadnout pohledávku jiného věřitele popřením pravosti, nebo výše, popř. pořadí či skupiny, když občanský zákoník výslovně tento institut neupravuje a je zde pouze ustanovení § 267a o. s. ř. Jejím účelem je vyřešit spor mezi oprávněnými, dalšími oprávněnými a jinými věřiteli, kteří se účastní exekučního řízení, popř. též povinným o to, které pohledávky, v jaké výši, v jaké skupině nebo v jakém pořadí mají být uspokojeny při rozvrhu výtěžku. O popření skupiny se jedná, namítá-li popírající v exekuci prodejem nemovitosti nebo prodejem podniku, že pohledávka oprávněného nebo jiného věřitele má být uspokojena z hlediska § 337c) o. s. ř. nebo § 338ze) o. s. ř. v jiné skupině než se oprávněný, další oprávněný nebo jiný věřitel domáhá. Popřením pořadí se rozumí námitka, že vymáhaná pohledávka má v exekučním řízení jiné pořadí, než které uvádí oprávněný, další oprávněný nebo jiný věřitel. V žalobním petitu musí žalobkyně přesně označit pohledávku, vůči níž uplatňuje odpor, a čeho se svým odporem domáhá.

15. Žalovaný poukázal na rozhodnutí NS ČR [spisová značka] s právní větou: „Pohledávkou, která má vzniknout v budoucnu se rozumí pohledávka, jež bude založena na základě smlouvy o smlouvě budoucí případně na základě jiného ujednání obsahujícího závazek zřídit v budoucnosti určitou pohledávku.“ V odůvodnění tohoto rozhodnutí NS ČR je uvedeno, že zástavním právem může být zabezpečena také pohledávka, která vznikla teprve v budoucnu, že tedy může být platně zajištěna pohledávka smlouvy o půjčce i tehdy, jestliže k půjčce (odevzdání předmětu půjčky) dojde (má dojít) podle vůle stran až v budoucnu, například teprve po uzavření zástavní smlouvy, a že ke vzniku zástavního práva dojde, bude-li půjčka skutečně poskytnuta. [právnická osoba] odkazovala na rozhodnutí NS ČR [spisová značka] s právní větou: „Neexistence pohledávky, která má být zajištěna zástavním právem, není důvodem neplatnosti uzavřené zástavní smlouvy, ale má za následek, že zástavní právo nevznikne.“ V odůvodnění citovaného rozhodnutí NS ČR je uvedeno, že zákon k platnosti zástavní smlouvy nevyžaduje, aby v ní určená pohledávka, kterou má zástavní právo zajišťovat, skutečně existovala. Platná je proto zástavní smlouva i tehdy, jestliže zajišťovaná pohledávka nikdy nevznikla, jestliže zajišťovaná pohledávka zanikla ještě před uzavřením zástavní smlouvy, jestliže zajišťovaná pohledávka, která má vzniknout teprve v budoucnu, ve skutečnosti nevznikne, jestliže se nesplní podmínka, na níž je závislý vznik zajišťované pohledávky. Žalobkyně pak poukazovala na rozhodnutí Ústavního soudu. II. ÚS 1148/07 s právní větou: „Okolnost, že v zástavní smlouvě je uvedeno, že zástavní věřitel poskytl půjčku dlužníkovi, k jejímuž zajištění měla zástava sloužit, ačkoliv fakticky byla půjčka poskytnuta až po uzavření zástavní smlouvy, a navíc v jiné výši, než jaká byla deklarována v zástavní smlouvě, nemůže mít zásadní vliv na vznik zástavního práva. Zástavní právo totiž vznikne, jde-li o nemovitost, jako tomu bylo v souzené věci, vkladem do katastru nemovitostí. Zástavní právo je ovšem právem akcesorickým a jeho faktický vznik je podmíněn faktickým vznikem pohledávky, k jejímuž zajištění má sloužit. Je-li půjčka, jak bylo řečeno, reálným závazkem, pak zástavní právo vznikne jen v rozsahu skutečně poskytnuté půjčky. Vyjádření výše půjčky v zástavní smlouvě proto nemá zásadní význam na vznik zástavního práva. Musí ovšem být zřejmé, k jaké půjčce se zástava váže.“ 16. Všechna tato zmiňovaná judikatura je přiléhavá předmětné věci, je obdobného významu, není protichůdná, a soud z ní při posuzování této věci mohl vycházet. Na základě provedených důkazů a s ohledem na uváděnou judikaturu NS ČR i Ústavního soudu těchto uzavřel, že smlouva o zástavním právu smluvním ze dne [datum] byla platně uzavřena včetně dodatků, když všichni účastníci smlouvy potvrdili pravost svých podpisů na všech dokladech s jejich podpisy, které soud prováděl k důkazu. Nebylo nutno proto provádět důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, když všechny osoby, které listiny podepisovaly přímo před soudem prohlásily své podpisy za pravé. Bylo nadevší pochybnost prokázáno, že v katastru nemovitostí bylo ve prospěch žalovaného zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění jeho pohledávky [částka] - splatnost [datum] a budoucích pohledávek, které vzniknou do [datum] a to až do výše [částka]. V řízení bylo zjištěno, že pohledávka žalovaného uplatněná v exekučním řízení nepřesáhla částku [částka] a je tedy řádně dle názoru soudu zajištěna zástavním právem smluvním. Jak stanovil i Ústavní soud - výše půjčky v zástavní smlouvě nemá zásadní význam na vznik zástavního práva, ale musí být zřejmé, k jaké půjčce se zástava váže. Tato skutečnost je v daném případě pohledávky žalovaného zřejmá a všem zúčastněným subjektům jasná. Předmětné zástavní právo bylo zapsáno v katastru nemovitostí ke dni [datum] a to jako první nejstarší. Teprve po něm později byla zapsána další zástavní práva jiných subjektů. Zástavní právo exekutorské pro žalobkyni bylo zapsáno až o více než 5 let později než zástavní právo žalovaného. Soud proto uzavřel, že přihlášený žalovaný má tedy právo na její uspokojení v exekučním řízení proti povinným manželům [jméno FO]. Soud má za to, že pohledávka žalovaného je pohledávkou důvodnou a platnou v celém rozsahu, když dle výsledků dokazování byla manželům [jméno FO] úročená zápůjčka ze strany žalovaného fakticky poskytnuta, smluvně písemně zakotvena včetně dodatků i uznání dluhu, a zajištění zástavním právem včas zapsáno ve veřejném registru katastru nemovitostí. Je tedy dle soudu existující pohledávkou a uspokojuje se podle příslušného pořadí dle § 337c odst. 1d) o. s. ř. jako pohledávka zajištěná zástavním právem. Soud proto žalobu zamítnul výrokem I. rozsudku, když projednávaná pohledávka žalovaného není pohledávkou označenou jako „ostatní“ ve smyslu ust. § 337c odst. 1 písm. h) o. s. ř.

17. O nákladech řízení bylo ve výroku II. rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu ve věci. V daném případě zcela procesně úspěšnému žalovanému vznikly náklady řízení [částka], které se skládají z odměny advokáta za 8 úkonů právní služby po [částka] dle § 7 a § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. Jedná se o úkony: převzetí a příprava zastoupení, podání vyjádření k žalobě, účast u jednání okresního soudu dne [datum], vyjádření k odvolání žalobkyně, účast u odvolacího jednání dne [datum], účast u jednání okresního soudu dne [datum], vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání [datum]. Dále úkon po [částka] za účast při vyhlášení rozhodnutí krajského soudu dne [datum] a pak 2 úkony po [datum] po [částka] za účast u jednání okresního soudu dne [datum] (přes 2 hodiny). K tomu pak 9x režijní paušál po [částka] a 2x po [částka] za každý z úkonů dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. Vše je pak navýšeno o 21% DPH, neboť zástupce žalovaného je plátcem této daně. Lhůtu k plnění soud určil u výroku II. dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou lhůtu třídenní a místo plnění k rukám právního zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení