12 C 195/2014-340

Rubrum

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro: odstranění nedovolené kanalizační přípojky takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna odstranit na vlastní náklady do 180 dnů od právní moci tohoto rozsudku kanalizační trativod, který je umístěn na pozemku žalobce parc. KN [číslo] parc. KN [číslo] v obci a katastrálním území Suchdol nad Lužnicí.

II. Žalovaná je povinna odstranit na vlastní náklady do 180 dnů od právní moci tohoto rozsudku novodurové trubky a jejich zaústění do kanalizace žalobce umístěné na pozemku žalobce parc. KN [číslo] v obci a katastrálním území Suchdol nad Lužnicí.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu v Jindřichově Hradci.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] (upřesněnou dne [datum]) se žalobce domáhá, aby žalované byla uložena povinnost odstranit na vlastní náklady do 180 dnů od právní moci tohoto rozsudku kanalizační trativod, umístěný na pozemku žalobce parc. [číslo] parc. [číslo] v obci a katastrálním území v obci [obec], a novodurové trubky a jejich zaústění do kanalizace žalobce umístěné na pozemku žalobce parc. [číslo] v obci a katastrálním území Suchdol nad Lužnicí. Žalobu žalobce odůvodňuje tím, že dne [datum] podepsali otec žalobce a babička žalobce souhlas s přístavbou domu, který v současnosti vlastní žalovaná. V souhlasu byly stanoveny podmínky k realizaci přístavby a kanalizační přípojky z přístavby rodinného domu [adresa], které však splněny nebyly. I přes nesplnění těchto podmínek byl na pozemku vytvořen trativod ústící do jímky, ze které je splašková voda a kanalizace odváděna potrubím žalobce. Dle názoru žalobce jsou přípojky včetně neschváleného trativodu provedeny na černo, když nesplněním požadavku nebyl původní majitel oprávněn k napojení na kanalizaci žalobce. Kanalizace nestačí odvádět splaškovou vodu, dochází k ucpání a výtokům kanalizace i mimo potrubí a vzniká trativod, který podmočuje nemovitost žalobce, žalobce je obtěžován zápachem z vytékajícího kanalizačního odpadu.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. K věci uvádí, že žalobce nepředložil žádný materiální důkaz, kterým by byl prokázán jeho naléhavý právní zájem odůvodňující vyhovění žaloby. Právní předchůdce žalobkyně postupoval v souladu se souhlasem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Žalovaná je oprávněně přesvědčena a je v dobré víře, že její jednání a chování související s výkonem vlastnických práv k nemovitosti v jejím vlastnictví je lege artis. Žaloba je výrazem osobní nevraživosti žalobce vůči žalované, která v minulosti opakovaně upozorňovala na porušování domovního klidu provozem zámečnické dílny žalobcem. Žalovaná uplatnila právo poctivé držby s tím, že na její straně je dán přesvědčivý důvod, že jí náleží právo, které vykonává. Podle žalované právní titul ke zřízení kanalizační přípojky jednoznačně vyplývá ze souhlasu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], jakožto tehdejších vlastníků nemovitostí žalobce. Předmětná kanalizační přípojka tak není neoprávněnou stavbou, přičemž vlastníci pozemků ani nikdo jiný proti této přípojce téměř 40 let nic nenamítal, stejným způsobem odkanalizování své nemovitosti řeší i žalobce, změna odkanalizování nemovitosti žalované je v současné době nehospodárná a neúčelná, předmětná kanalizace nepůsobí žalobci žádné skutečné problémy, přičemž žalobce její odstranění začal požadovat až v roce 2012, a to jenom z důvodu odplaty za to, že žalovaná nesouhlasila s výstavbou jeho zámečnické dílny.

3. Účastníci učinili nesporným, že kanalizace, do které ústí kanalizace žalované, je ve vlastnictví žalobce.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí evidující stav k [datum] bylo zjištěno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků zapsaných Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec] na [list vlastnictví] pod parc. [číslo].

5. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku zapsaného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec] na [list vlastnictví] pod parc. [číslo] jehož součástí je budova s [adresa]

6. Z písemnosti označené jako„ Souhlas s přístavbou domu p. [jméno] [příjmení]“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (právní předchůdci žalobce) projevili souhlas s přístavbou k rodinnému domu [adresa], přičemž souhlas podmínili následujícími podmínkami: -) současně s realizací uvedené přístavby v délce cca 5 ba po hraniční čáře mezi provedenou přístavbou a parcelou [číslo] zhotoví majitel rod. domku [číslo] v [obec] kanalizaci s revizní šachtou; -) kanalizaci napojí na stávající kanalizaci zhotovenou s . [příjmení] mezi rodinnými domky [adresa] a [adresa]; -) roury použité pro prodloužení výše uvedené kanalizace budou cementové nebo kameninové světlosti 300 mm a budou položeny s minimálním spádem 5 mm; -) odpadní vody z [adresa] budou svedeny do výše uvedené kanalizace pouze za předpokladu, že budou vedeny přes řádně provedený septik umístněný na parcele [číslo]; -) střešní voda bude svedena z provedené přístavby dle platných předpisů okapním žlabem a svodem; -) ke stavebnímu řízení bude za majitele domu [adresa] přizván s . [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], a taktéž bude včas písemně vyrozuměn o kolaudačním řízení.

7. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla zástupcem žalobce vyzvána, aby neoprávněné připojení odpadu ze svého domu do kanalizační přípojky žalobce odstranila do jednoho měsíce od doruční tohoto přípisu s tím, že žalovaná byla upozorněna na to, že v případě, že této výzvě nevyhoví, bude se žalobce domáhat svého práva u soudu.

8. Ze stížnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná si u [stát. instituce] stěžovala na rušení domovního klidu provozem zámečnické dílny, provozované žalobcem.

9. Z písemnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná podala na Krajskou hygienickou stanici Jihočeského kraje podnět pro omezení výroby v nemovitosti žalobce.

10. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná při podání vysvětlení před Policií ČR sdělila, že má strach, že žalobce jí ucpal odpadní trubky vedoucí z jejího domu do kanalizace, která je mezi jejím domem a domem žalobce.

11. Ze závazného stanoviska Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje ze dne 7. 2. 2012, č. j. KHSJC02701/2012/HP, bylo zjištěno, že krajská hygienická stanice souhlasila s projektovou dokumentací pro stavební povolení na stavební úpravy zámečnické dílny na adrese [adresa], jejímž investorem je žalobce.

12. Z protokolu z kontrolní prohlídky stavby ze dne [datum] bylo zjištěno, že stavební úřad shledal, že stavba [adresa] v [obec] není užívána bez povolení (kolaudačního souhlasu), poněvadž její technický stav to neumožňuje.

13. Z vytyčovacího náčrtu ze dne [datum] zachycujícího nemovitosti účastníků, a prostoru mezi jejich nemovitostmi bylo zjištěno, že mezi nemovitostmi účastníků je úzká ulička, která se směrem k ulici [ulice] rozšiřuje, přičemž vlastnická hranice začíná (uvnitř nemovitostí, směrem od ulice [ulice]) na budově ve vlastnictví žalované na jedné straně, a na druhé vede zhruba do poloviny prostoru mezi nemovitostmi (u ulice [ulice]). Tento stav je následně zachycen na fotodokumentaci na l. [číslo] spisu.

14. Z odborného vyjádření vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], ze dne [datum], bylo zjištěno, že stávající technické řešení likvidace a odvádění odpadních a dešťových vod, tedy stávající sdružená domovní kanalizační přípojka, je řešena z dnešního pohledu morálně zastarale, ale její provoz je zcela funkční.

15. Z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne [datum], adresovaného MNV v [obec] bylo zjištěno, že současně se stavbou domu [adresa] byla zhotovena odvodňovací stoka s napojením na uliční kanalizační řád, a to souběžně s obvodovou zdí [adresa], ale na půdorysu parcely [adresa]. Protože v průběhu let 1940 až 1946 se ukázalo udržování odvodňovacího profilu v oplocené části parcely [číslo] pro nedostatek prostoru velmi ztížené, došlo mezi majiteli parcel [číslo] a [číslo] k dohodě o zbourání plotu s tím, že uvedený odvodňovací profil sloužící oběma držitelům bude za účelem údržby daleko přístupnější.

16. Z rozhodnutí komise pro výstavbu, životní prostředí a pro věci zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství v [obec], ze dne 17. 6. 1974, č. j. Výst. 613/74-PO, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] bylo uděleno povolení k přístavbě ložnice, a to za splnění stanovených podmínek. Mezi podmínkami je mimo jiné uvedena podmínka: dodržet požadované podmínky souseda dle písemného vyjádření v příloze dané stavebníku opisem (souhlas s přístavbou ze dne [datum]).

17. Ze znaleckého posudku zpracovaného [jméno] [příjmení], ze dne [datum], [číslo] bylo zjištěno, že nemovitost žalované je připojena na kanalizaci a místní komunikaci, s tím, že na dvorku je vybudována žumpa bez odpadu. V článku 5.2. znaleckého posudku je uvedena přípojka kanalizace v délce 11 m.

18. Z darovací smlouvy s dohodou o zřízení věcného břemene doživotního bydlení ze dne [datum], uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (jako dárkyní a oprávněnou z věcného břemene) a žalovanou (jako obdarovanou, nabyvatelkou, povinnou), bylo zjištěno, že žalované byla mj. darována nemovitost, pozemek [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a na něm postavený rodinný domek [adresa].

19. Z dopisu žalobce ze dne [datum] adresovaného žalované bylo zjištěno, že žalobce žalovanou upozornil mj. na nežádoucí stav ohledně připojení kanalizační přípojky, a navrhnul jí řešení dané situace.

20. Ze znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že současné řešení odkanalizování je nevhodné, nevyhovuje žádným technickým ani hygienickým normám, zamořuje okolí do půdy i do vzduchu a je žádoucí zajistit nápravu i bez ohledu na tento spor. Co se týče otázky vyvedení odpadního potrubí ze dvou koupelen a od myčky nádobí v [adresa], kolmo přes obvodovou stěnu z domu [adresa] jsou prostrčeny novodurové trubky o průměru 40 až 60 mm ze dvou koupelen a od myčky nádobí, které jsou zavedeny a bez destrukce neověřitelným způsobem napojeny přímo na kanalizační trouby o průměru 300 mm v majetku žalobce. Připojení je nestandartní, nesprávné, novodurové napojení je do kanalizační trouby o průměru 300 mm v majetku žalobce zapojeno jinak, než se popisuje v souhlasu ze dne [datum], protože připojovací místo mělo být jenom jedno.

21. Ze sdělení Městského úřadu Suchdol nad Lužnicí, stavebního úřadu, ze dne 16. 9. 2019, č. j. 2978/2019/MěÚSu, bylo zjištěno, že žalované bylo sděleno, že stavba kanalizační přípojky k rodinnému domu podléhá vydání územního souhlasu stavebním úřadem, přičemž k oznámení záměru je třeba přiložit další dokumenty. Podle tohoto sdělení stavební úřad v současnosti nemá k dispozici žádost o zřízení kanalizační přípojky ani stavebně technické řešení či návrh zmíněné stavby kanalizační přípojky, na jehož základě by bylo možné provést úkony stanovené stavebním zákonem.

22. Z dokumentace pro územní souhlas, týkající se projektu„ Přípojka kanalizace do objektu [adresa], na pozemku p. [číslo] k. ú. [obec]“ z listopadu 2019, [číslo] 2019, bylo zjištěno, že žalovaná nechala zpracovat dokumentaci pro územní souhlas týkající se přípojky kanalizace do objektu [adresa].

23. Při místním šetření konaném na místě samém dne [datum], bylo zjištěno, že na místě se nachází kanalizační trativod umístěný na pozemku žalobce a novodurové trubky a jejich zaústění do kanalizace žalobce. Na místě se nachází úzká ulička mezi budovami žalobce a žalované, přičemž vlastnická hranice vede šikmo od budovy ve vlastnictví žalované směrem k silnici na ulici [ulice], přičemž u silnice na ulici [ulice] se vlastnická hranice nachází zhruba uprostřed této uličky. V této uličce je vedena kanalizační přípojka, která je předmětem tohoto řízení. Do kanalizační přípojky jsou svedeny (směrem od hlavní silnice) novodurové trubky (na povrchu se nachází dvě, dle sdělení žalobce se pod povrchem nacházejí ještě další novodurové trubky), odvod srážkových vod ze střechy žalované a kanalizační trativod, který je patrný na dvou místech, a do kterého v těchto místech vede odvod odpadních vod z budovy ve vlastnictví žalované.

24. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] prohlásil, že dle jeho znalostí byla kanalizace mezi domy [adresa] a [adresa] vždy v rozsahu, jako v náčrtku, a to zhruba mezi lety 1970 až 2000. Dle jeho znalostí vždy byla kanalizace provozována bez problému a jakýchkoli stížností.

25. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že svědek v roce 1974 případ kanalizační přípojky projednával v komisi. Komise rozhodla kladně ohledně otázky vybudování kanalizační přípojky, bylo to v rámci stávajících právních předpisů. Komise vydala rozhodnutí, podle práva a předpisů je přípojka v pořádku. Co se týče novodurových trubek, o těch svědek nic neví, přípojka z roku 1974 je naprosto v pořádku. Ohledně toho, zda by právní předchůdce žalobce uzavřel dohodu s právní předchůdkyní žalované ohledně souhlasu s vybudováním přípojky, k tomu se svědek nemohl vyjádřit. Ohledně případného občanskoprávního titulu k výstavbě svědek nic neví. Jako člen komise svědek navštěvoval kolaudace, co se týče tohoto případu, je to již 50 let, svědkovi se k tomu těžko vyjadřuje. Pravděpodobně však svědek na kolaudaci byl se stavebním technikem. Svědek vybudovanou kanalizační přípojku viděl, protože se stavebním technikem musel, vždycky procházeli každou žádost. Svědek po dobu, co byl ve funkci (přibližně do 80. let) nikdy nezaznamenal žádné stížnosti ohledně kanalizační přípojky.

26. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bývalého manžela žalované, bylo zjištěno, že v době, kdy se přiženil do [obec] [anonymizována dvě slova], na místě byla šachta, byla na ni napojena paní [příjmení] (matka žalované) a byla tam vytažena novodurová trubka z koupelny. Svědek uvádí, že si předělali polovinu domu, který se rozdělil na dvě poloviny, a předělali si koupelnu, ze které přidali jeden svod k té šachtě, která již tam byla. Novodurovou trubku tam umisťoval svědek, v té době v nemovitosti žalobce žili jeho rodiče. Kdysi tam nebylo pletivo, ale byl tam vyndavací kus plotu, takže tam byl přístup pro obě rodiny. Právní předchůdci žalobce věděli o tom, že to tam dělá, určitě se tedy o tom bavili. Ohledně nějaké dohody svědek uvádí, že když tam něco dělal, právní předchůdci žalobce nic nenamítali a proti jejich rozhodnutí by to určitě nedělal, případně by se to snažil nějak vykomunikovat. Svědek v domě žalované bydlel v období let 1992 až 2012. Vztahy mezi rodinou [příjmení] a sousedů (rodiny žalované) byly celkem normální, nikdy nebyly žádné problémy, vždy věci komunikovali tak, aby obě strany byly spokojené. [příjmení] nikdy nic nenamítali. Co se týče kanalizace, jedná se o šachtu, která vede někam do silnice, pod silnici. Jestli je to do potoka, svědek netuší. V místě nic nebudoval, vše už tam bylo v době, kdy se přiženil do domu žalované. Svědek do kanalizační přípojky nezasahoval, pouze tam vyvedl a zapojil plastovou rouru, aby odpady odtékaly do šachty.

27. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalované, bylo zjištěno, že někdy v roce 1968, 1969, si dům, který je nyní ve vlastnictví žalované, předělali. Všechno bylo v pohodě. Když se v roce 1974 stavěla kanalizační přípojka, určitě se domlouvali s [anonymizováno], že si ji postaví na jejich pozemku. [příjmení] by jim určitě nedovolili, kdyby si tam něco dělali, hned by na ně vlítli, a řekli jim to. Nikdy se s panem [příjmení] nehádali. Svědkyně neví, na čem se s [anonymizováno] domluvili, podle ní se zřejmě domluvili, protože kanalizační přípojku mohli vybudovat. Co se týče novodurových trubek, které se dělaly v 90. letech, určitě se na tom s [anonymizováno] domlouvali. Domlouvali se s otcem žalobce. Svědkyně si však nevzpomíná, na čem se domluvili. Nedělali by to, kdyby nebyli domluveni, to by si nikdo nedovolil. Do doby, než žalobce začal požadovat odstranění kanalizační přípojky, se nikdo neozval. Svědkyně si nevzpomíná, že byly domluveny v roce 1974 nějaké konkrétní podmínky, podle kterých má být kanalizace provedena. Podle svědkyně se na ně nikdy rodiče žalobce neobrátili, že by s kanalizační přípojkou nesouhlasili.

28. Na základě výše uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

29. V roce 1974 byl právními předchůdci žalované vybudován kanalizační trativod, který je umístěn na pozemcích ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] (v té době pozemcích ve vlastnictví právních předchůdců žalobce).

30. Právní předchůdci žalobce udělili dne [datum] právnímu předchůdci žalované podmíněný souhlas s přístavbou k rodinnému domu [adresa] za splnění následujících podmínek: -) současně s realizací uvedené přístavby v délce cca 5 ba po hraniční čáře mezi provedenou přístavbou a parcelou [číslo] zhotoví majitel rod. domku [číslo] v [obec] kanalizaci s revizní šachtou; -) kanalizaci napojí na stávající kanalizaci zhotovenou s . [příjmení] mezi rodinnými domky [adresa] a [adresa]; -) roury použité pro prodloužení výše uvedené kanalizace budou cementové nebo kameninové světlosti 300 mm a budou položeny s minimálním spádem 5 mm; -) odpadní vody z [adresa] budou svedeny do výše uvedené kanalizace pouze za předpokladu, že budou vedeny přes řádně provedený septik umístněný na parcele [číslo]; -) střešní voda bude svedena z provedené přístavby dle platných předpisů okapním žlabem a svodem; -) ke stavebnímu řízení bude za majitele domu [adresa] přizván s . [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], a taktéž bude včas písemně vyrozuměn o kolaudačním řízení.

31. Přístavba (podle všeho včetně kanalizační přípojky) odpovídala tehdejším veřejnoprávním předpisům.

32. V 90. letech byly z nemovitosti ve vlastnictví žalované vyvedeny minimálně 2 novodurové trubky, které byly zaústěny do kanalizace žalobce umístěné na pozemku žalobce parc. [číslo].

33. Přibližně do roku 2012 byl tento stav účastníky (popř. jejich právními předchůdci) tolerován a nikdy se proti němu nikdo neohradil.

34. Poté, co mezi účastníky došlo ke sporu ohledně provozu zámečnické dílny žalovaným, žalobce začal proti tomuto stavu brojit.

35. Podle závěru znaleckého posudku je současné řešení odkanalizování nevhodné, nevyhovuje žádným technickým ani hygienickým normám, zamořuje okolí do půdy i do vzduchu a je žádoucí zajistit nápravu i bez ohledu na tento spor. Připojení je nestandartní, nesprávné, novodurové napojení je do kanalizační trouby o průměru 300 mm v majetku žalobce zapojeno jinak, než se popisuje v souhlasu ze dne [datum], protože připojovací místo mělo být jenom jedno.

36. Na základě shora uvedeného skutkové závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

37. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, je kanalizační přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.

38. Z definice uvedené ve shora uvedeném ustanovení vyplývá, že kanalizační trativod a novodurové trubky, které jsou předmětem tohoto řízení, splňují podmínky pro jejich podřazení pod pojem kanalizační přípojky, která je v souladu s tímto ustanovením samostatnou stavbou.

39. Pokud se žalobce domáhá jejich odstranění s odůvodněním, že toto připojení je neoprávněné, žalobce se domáhá odstranění neoprávněné stavby. Soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Nejvyšší soudu sp. zn. 22 Cdo 1308/2003, podle kterého kanalizační a vodovodní přípojku neoprávněně zřízenou na cizím pozemku lze projednat jako neoprávněnou stavbu. S ohledem na tuto skutečnost není namístě posuzovat věc s odkazem na ustanovení nového občanského zákoníku upravující poctivou držbu. Co se týče tvrzené absence naléhavého právního zájmu, v daném případě se nejedná o žalobu určovací, proto zde není nutné naléhavý právní zájem prokazovat (i kdyby tomu tak bylo, zcela jistě by tento naléhavý právní zájem spočíval v ochraně vlastnického práva žalobce).

40. Pokud se jako v projednávaném případě jedná o režim odstranění neoprávněné stavby vzniklé před [datum] (kanalizační trativod byl vybudován v roce 1974 a novodurové trubky byly připojeny v 90. letech), věc bude nutno posuzovat ve smyslu ustanovení § 135c zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. z.“), neboť vypořádání neoprávněných staveb, zřízených před nabytím účinnosti občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), se provádí podle dosavadních předpisů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. Zn. 22 Cdo 1828/2012).

41. Podle ust. § 135c odst. 1, 2, 3 obč. z., zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen„ vlastník stavby“). Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

42. Podle judikatury Nejvyššího soudu realizace staveb a jiných úprav na cizím pozemku v sobě nese dva aspekty, které je nezbytné navzájem od sebe odlišovat. V první řadě se jedná o aspekt soukromoprávní, kdy se posuzuje, zda stavebník má k cizímu pozemku soukromoprávní titul, a v této souvislosti se hovoří o tom, zda je stavba oprávněná či nikoliv. Za druhé se pak jedná o aspekt veřejnoprávní, kdy je třeba zkoumat, zda stavebník provádí stavební činnosti v souladu s veřejnoprávními předpisy, zde se hovoří o tom, zda je stavba povolená či nikoliv.

43. Podstata neoprávněné stavby spočívá v tom, že stavebník staví na cizím pozemku, aniž by mu svědčil právní titul umožňující na cizím pozemku stavět. Pro klasifikaci stavby jako neoprávněné není rozhodující, zda stavebník měl stavební povolení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 2612/2003), a bez dalšího není rozhodné ani vydání kolaudačního rozhodnutí (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. Zn. 22 Cdo 3953/2008). K těmto se závěrům se Nejvyšší soud souhrnně přihlásil např. též v usnesení ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 234/2011. Z toho a contrario vyplývá, že závěr o oprávněnosti stavby je spojen výhradně s existencí občanskoprávního titulu k výstavbě, a nikoliv se stavebním povolením a kolaudačním rozhodnutím, resp. jejich absencí. Tedy při rozhodování o neoprávněné stavbě není rozhodující, zda jde ve smyslu stavebních předpisů o stavbu povolenou či nikoliv (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. Zn. 22 Cdo 112/2020). Skutečnost, že má stavebník veřejnoprávní oprávnění, jej však ještě z pohledu soukromého práva zpravidla neopravňuje zasahovat do práva vlastníka pozemků (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 1618/2016).

44. Z výše uvedeného vyplývá, že je zcela nerozhodné, zda žalovaná měla (resp. její právní předchůdci měli) z hlediska veřejného práva oprávnění stavbu provést. To znamená, že i kdyby stavba byla řádně zkolaudována, a i kdyby odpovídala veřejnoprávním předpisům (soud připomíná, že z dnešního pohledu v žádném případě neodpovídá technickým ani hygienickým normám), nemá to pro posouzení věci žádný význam, neboť nastalou situaci je třeba řešit výhradně z pohledu soukromoprávního titulu k výstavbě.

45. Co se týče soukromoprávní roviny, resp. soukromoprávního titulu k výstavbě, věc je třeba posoudit z hlediska toho, z jakého právního základu vychází oprávnění stavebníka k pozemku, na kterém má být stavba realizována. Tímto právním základem může být vlastnické právo stavebníka, věcné břemeno, nebo smluvní vztah s vlastníkem pozemku (například nájemní smlouva) a podobně. Za soukromoprávní titul pak nelze považovat pouhé mlčení či nečinnost vlastníka pozemku, byť by se účastnil stavebního či územního řízení (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2825/2018). Pro klasifikaci stavby jako neoprávněné je nerozhodné, zda stavebník měl stavební povolení, stejně tak není rozhodující samotné vědomí vlastníka pozemku (respektive státních orgánů) o stavbě (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 22 Cdo 2612/2003).

46. V tomto směru byla žalovaná při jednání konaném dne [datum] vyzvána k doplnění svých tvrzení o tom, jaký jí (popř. jejím právním předchůdcům) svědčil občanskoprávní titul k výstavbě předmětné kanalizační přípojky. Žalovaná po poučení soudu doplnila svá tvrzení a navrhla důkazy, které podle jejího názoru prokazují občanskoprávní titul k výstavbě.

47. Co se týče navrhnutých důkazů ze strany žalované, soud po jejich zhodnocení dospěl k závěru, že žalovaná neprokázala, že by jí (popř. jejím právním předchůdcům) svědčil občanskoprávní titul k výstavbě předmětné kanalizační přípojky. Podmíněným souhlasem právních předchůdců žalobce ze dne [datum] byl právním předchůdcům žalované udělen souhlas s přístavbou domu, nikoliv souhlas s výstavbou kanalizační přípojky. I kdyby tento souhlas bylo možné vyhodnotit jako souhlas s provedením stavby, soud poukazuje na provedený znalecký posudek, podle kterého je připojení kanalizace provedeno jinak, než se uvádí v podmíněném souhlasu z [datum], neboť připojovací místo mělo být jenom jedno. Ani žádný z navržených svědků nepotvrdil, že by žalovaná (její právní předchůdci) měla občanskoprávní titul k výstavbě, když všichni svědci v podstatě byli schopni potvrdit jen to, že nikdo nikdy proti tomuto připojení nebrojil (jak vyplývá ze shora uvedeného, klasifikaci stavby jako neoprávněné není rozhodující samotné vědomí vlastníka pozemku o stavbě; za soukromoprávní titul nelze považovat pouhé mlčení či nečinnost vlastníka pozemku). Nezbývá tedy, než uzavřít, že žalovaná neprokázala, že by jí svědčil občanskoprávní titul k výstavbě předmětné kanalizační přípojky.

48. I kdyby snad bylo možné podmíněný souhlas ze dne [datum] vyhodnotit jako souhlas s provedením stavby, popř. pokud by žalované výše zmiňovaný občanskoprávní titul k výstavbě svědčil, z provedených důkazů v žádném případě nevyplynulo, že by žalované (resp. jejím právním předchůdcům) bylo toto právo uděleno na časově neomezenou dobu.

49. K tomu soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2014, č. j. 4 As 61/2014-48, podle kterého spokojí-li se někdo s pouhým prohlášením vlastníka pozemku, že souhlasí s provedením stavby, musí počítat s variantou, že vlastník pozemku později tento souhlas odvolá.

50. Pokud někdo zřídil před [datum] se souhlasem vlastníka stavbu na cizím pozemku, aniž měl zajištěno časově neomezené a jednostranně nevypověditelné právo mít na cizím pozemku stavbu, bere na sebe riziko, že po zániku tohoto práva bude muset stavbu odstranit (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1070/2016, rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 6. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1828/2012). Podle tohoto rozhodnutí dovolací soud nevidí důvod ani po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku měnit dosavadní právní názory týkající se stavby postavené na základě nikoliv neomezeného práva užívání pozemku; zanikne-li takové právo, zanikne též občanskoprávní oprávnění mít na cizím pozemku stavbu. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu z 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4884/2015, ve shodě se zásadou autonomie vůle je uzavření smlouvy na dobrovolném rozhodnutí smluvní strany, která musí zvážit všechny pozitiva či negativa, která s uzavřením takové smlouvy mohou být spojena.

51. I pokud by tedy žalované (jejím právním předchůdcům) byl udělen souhlas s výstavbou kanalizační přípojky, soud vychází z toho, že minimálně podáním žaloby (dne [datum]) dal žalobce jasně najevo, že tento stav nehodlá nadále snášet, což nelze hodnotit jinak, než jako výpověď tohoto práva, což má za důsledek povinnost žalované nedovolenou kanalizační přípojku odstranit.

52. Pro úplnost soud dodává, že si je vědom toho, že mezi účastníky nepanují vřelé přátelské vztahy, a že k podání žaloby došlo až poté, co se žalovaná začala ohrazovat proti provozu zámečnické dílny žalobcem (do té doby byla daná situace ze strany žalobce tolerována). Na druhé straně však soud hodnotil i tu skutečnost, že současný stav zcela jednoznačně nevyhovuje žádným technickým ani hygienickým normám, zamořuje okolí do půdy i do vzduchu, přičemž tato situace je účastníkům známa minimálně od roku 2017, kdy byl vypracován znalecký posudek, přesto však situace na daném místě zůstala do dnešního dne nezměněná. Žalovaná, ač si vědoma nesouhlasu žalobce se stavbou na jeho pozemku přinejmenším od roku 2014, byla teprve v roce 2020 (zřejmě pod tlakem nařízeného místního šetření) schopna soudu předložit projekt na odkanalizování svého objektu. Soud proto shledal, že s ohledem na tyto skutečnosti v posuzovaném případě převažuje zájem na odstranění neoprávněné stavby.

53. S ohledem na situaci, kdy současný stav nevyhovuje žádným technickým ani hygienickým normám, a zamořuje okolí do půdy do vzduchu, nepřipadá v úvahu ani jiné řešení, které nabízí ust. § 135c obč. z., spočívající v přikázání do vlastnictví vlastníku pozemku (tím by se problém odkanalizování nemovitosti žalované zcela jistě nevyřešil), popř. ve zřízení úplatného věcného břemene.

54. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Co se týče stanovené lhůty k odstranění neoprávněné stavby, soud je přesvědčen, že lhůta 180 dní (téměř půl roku) je dobou zcela dostačující.

55. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 o. s. ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, který účtoval náklady řízení podle advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ AT“). Soud přiznal žalobci náhradu za 18 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na přípravě jednání u zdejšího soudu dne [datum] – úkonu, účast na přípravě jednání u zdejšího soudu dne [datum] – úkonu, účast na jednání u zdejšího soudu dne [datum], písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání u zdejšího soudu dne [datum], účast na místním šetření dne [datum], účast na jednání u zdejšího soudu dne [datum], účast na místním šetření při vypracování znaleckého posudku dne [datum], účast na jednání u zdejšího soudu dne [datum], účast na jednání u zdejšího soudu dne [datum], písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na místním šetření dne [datum], účast na jednání u zdejšího soudu dne [datum], účast na jednání u zdejšího soudu dne [datum], písemné podání ve věci samé - závěrečný návrh – ze dne [datum]) po [částka], v souladu s ust. § 9 odst. 3 písm. c), ve spojení s ust. § 7 bod 5. AT, v celkové výši [částka]. Soud žalobci nepřiznal náhradu za celý úkon – účast na jednání dne [datum], a dne [datum], neboť toto jednání představovalo přípravu k jednání, za kterou náleží odměna ve výši mimosmluvní odměny, a to v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. g) advokátního tarifu. Soud žalobci přiznal též paušální náhradu za 19 úkonů právní služby po [částka] v souladu s ust. § 13 odst. 4 AT, v celkové výši [částka].

56. Dále byla účtována náhrada jízdného zástupce žalobce: -) za jízdu vozem k jednáním konaným u zdejšího soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět v délce 500 km (5 x 100 km), při základní sazbě 3,80 Kč/km, při průměrné ceně benzínu 95 oktanů ve výši [částka] l, a při kombinované spotřebě vozidla 9,7 l [číslo] km, v celkové výši [částka], -) za jízdu vozem na místní šetření konané v [obec] dne [datum] za cestu na trase [obec] – [obec] a zpět v délce 84 km, při základní sazbě 3,80 Kč/km, při průměrné ceně benzínu 95 oktanů ve výši [částka] l, a při kombinované spotřebě vozidla 9,7 l [číslo] km, v celkové výši [částka], -) za jízdu vozem na místní šetření konané v [obec] dne [datum] za cestu na trase [obec] – [obec] a zpět v délce 84 km, při základní sazbě 3,90 Kč/km, při průměrné ceně benzínu 95 oktanů ve výši [částka] l, a při kombinované spotřebě vozidla 9,7 l [číslo] km, v celkové výši [částka], -) za jízdu vozem k jednání konanému u zdejšího soudu dne [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět v délce 100 km, při základní sazbě 4 Kč/km, při průměrné ceně benzínu 95 oktanů ve výši [částka] l, a při kombinované spotřebě vozidla 9,7 l [číslo] km, v celkové výši [částka], -) za jízdu vozem k jednání konanému u zdejšího soudu dne [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět v délce 100 km, při základní sazbě 4,20 Kč/km, při průměrné ceně benzínu 95 oktanů ve výši [částka] l, a při kombinované spotřebě vozidla 9,7 l [číslo] km, v celkové výši [částka], -) za jízdu vozem na místní šetření konané v [obec] dne [datum] za cestu na trase [obec] – [obec] a zpět v délce 84 km, při základní sazbě 4,20 Kč/km, při průměrné ceně benzínu 95 oktanů ve výši [částka] l, a při kombinované spotřebě vozidla 9,7 l [číslo] km, v celkové výši [částka], -) za jízdu vozem k jednání konaným u zdejšího soudu ve dnech [datum] a [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět v délce 200 km (2 x 100 km), při základní sazbě 4,40 Kč/km, při průměrné ceně benzínu 95 oktanů ve výši [částka] l, a při kombinované spotřebě vozidla 9,7 l [číslo] km, v celkové výši [částka]. Celkové jízdné pak představuje částku [částka]. Za cestu k jednáním u zdejšího soudu a k místním šetření shora uvedeným byla kromě výše uvedeného účtována též náhrada za promeškaný čas dle § 14 AT, a to celkem za 48 započatých půlhodin po [částka], tedy v celkové výši [částka]. Nákladem řízení je též žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení, jak jsou uvedeny výše ve výroku II.

57. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 93 odst. 3 o. s. ř., když na znalečném byla znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplacena částka [částka] a když na svědečném činily náklady státu [částka] (náhrada ušlého výdělku ve výši [částka] a zákonné odvody ve výši [částka]). Součet těchto částek pak představuje [částka], a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.