12 C 195/2022-342

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], [datum narození] sídlem [adresa žalovaného, žalované a žalobce] ; zastoupeného advokátem: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno]. sídlem [adresa žalobce] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, žalované a žalobce] ; zastoupenému advokátem: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem tř. Národní svobody [číslo], [PSČ] [obec] a žalované: ; [celé jméno žalované], narozena 20.04.1974 bytem [adresa žalovaného, žalované a žalobce] ; zastoupené advokátem: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem tř. Národní svobody [číslo], [PSČ] [obec] o nahrazení projevu vůle při uzavření smlouvy o zřízení služebnosti takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce proti žalovaným o nahrazení projevu vůle při uzavření smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 26. 7. 2022 se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení částku 31 218 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

Odůvodnění

1. Žalobce se po žalovaných domáhal žalobou ze dne 26. 7. 2022 nahrazení projevu vůle při uzavření smlouvy o zřízení služebnosti s tím, že předmětem řízení je žaloba, jíž má být rozhodnuto tak, že se na pozemku parcelní [číslo] zřizuje služebnost (věcné břemeno) inženýrské sítě pro vodovodní přípojku ve prospěch panujícího pozemku parcelní [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec]. Na pozemcích parcelní [číslo] je vybudována stavba SO 02 kanalizace, kterou tvoří splašková kanalizace o celkové délce 305,6 m a dešťová kanalizace o celkové délce 157 a SO 03 vodovod o celkové délce 243 m a to v rámci stavby„ Výstavba komunikace, inženýrských sítí a dvou rodinných domů v lokalitě [ulice], [obec]“. Stavby kanalizace a vodovodu byly zkolaudovány kolaudačním souhlasem [stát. instituce], odbor životního prostředí, pod č.j. [spisová značka] ze dne 2. 7. 2018 Tyto stavby byly předány dne 09.07.2018 městu [obec] do správy provozovateli, [právnická osoba] a.s. a posléze bylo vlastnické právo k citovaným stavbám převedeno na [územní celek]. Žalobce v souladu se smluvním ujednáním s žalovanými a podmínkami [právnická osoba] a.s. realizoval na základě stavebního souhlasu [stát. instituce] č.j. výst [číslo] SSt/Sou ze dne 10. 12. 2018, napojení na vodovodní a kanalizační přípojku. Při její realizace žalobce předpokládal, že stavba vodovodu je umístěna na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Dílo bylo řádně realizováno odbornou firmou v souladu s podmínkami [právnická osoba] a.s. a poté, co se tato společnost stala provozovatelem vodovodu a splaškové kanalizace, byla se [právnická osoba] a.s., jako dodavatelem a žalobcem jako odběratelem uzavřena dne 30. 9. 2019 smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo]. V této souvislosti je vhodné připomenout, že žalobce, který se dlouhodobě snaží o realizaci změny užívání části bývalého kravína (zemědělské stavby) na autodílnu a služební byt se ovšem v mezičase dostal do konfliktu s žalovanými a dalšími spoluvlastníky, kteří si postavili na pozemcích bývalého kravína bytové domy, když ti jej v opakovaných případech svým záměrným úmyslným jednáním poškodili. Nastala tedy situace, kdy vztah osob, které se dříve považovaly za přátele a kamarády se rozvinula vysoká animozita. Postavení žalovaných ovšem bylo specifické, neboť žalovaní navenek tuto animozitu neprojevovali, a naopak při jednáních s žalobcem mu vyjadřovali podporu. Realizace inženýrských sítí nebyla žádným překvapením, když navazovala na dříve dohodnutý postup s žalovaným. Ten mj. za tím účelem prodal žalovaným a manželům [příjmení] svůj podíl na pozemcích parcelní [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Současně si však vymínil zřízení věcného břemene na těchto nemovitých věcech, aby jeho práva byla ochráněna. Žalovaní a manželé [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], se však rozhodli, že se na úkor žalobce obohatí, když budou podmiňovat souhlas se změnou zemědělské stavby na autodílnu a služební byt prostřednictvím úplaty za vodovod, kanalizaci a komunikaci. Tomu se žalobce zprvu nebránil, věc však byla záměrně komplikována přístupem [jméno] [příjmení], který nechtěl ukázat žádné vyúčtování s odůvodněním, že většinu nákladů platí přímo a bez dokladů. Původní podíl [celé jméno žalobce] činit 80 000 Kč. Poté co s ním souhlasil, pak platba byla postupně navyšována až na asi 800 000 Kč s tím, že má nejdřív přinést peníze a teprve poté se rozhodnou, co a za jakých podmínek bude moci žalobce užívat a zda se bude moci vůbec připojit. Tomuto postupu napomáhalo jednání úředních osob [stát. instituce], které„ přehlíží“ v řízeních zásadní skutečnosti, které např. vedli dvojí spisy a žalobci ukazovali jednu verzi, zatímco rozhodováno bylo na základě jiných skutečností. To platí i o zásadně rozdílném rozhodování o totožné věci v případě žalobce a např. žalovaných, kdy ačkoliv pro totožnou přístupovou cestu je vydáno totožné stanovisko odboru dopravy [stát. instituce] v případě žalovaných ji stavební úřad uznává jako řádnou cestu, v případě žalobce pomíjí. Obdobně je možné pokračovat a poukázat, jak [stát. instituce] přehlíží podmínky stanovené územním plánem, kdy vydává nejprve stavební povolení či souhlas na pozemcích, které nesplňují ani minimální výměru (1 000 m2) a ačkoliv zastavěnost nesmí překročit 30 % ničeho mu nebrání v tom, aby povoloval stavbu, která přesahuje 50% výměry. Za to, že na protiprávní jednání úředních osob [stát. instituce] žalobce upozorňuje je ovšem žalobce trestán způsobem výkonu úřední činnosti, kterou lze seznat jako šikanózní výkon práva. Ten se projevuje v tom, že je proti němu postupováno jinak než proti osobám v obdobném postavení, v tom, že nejsou jeho podání do spisu řádně zakládány a řízení o jeho žádostech jsou bezdůvodně zastavována či přerušována. Žalobce byl [stát. instituce] vyrozuměn o tom, že žalovaní podali dne 19. 12. 2019 podnět ve věci nařízení a odstranění stavby„ Připojení stavebního objektu na pozemku st. [číslo] k. ú. [obec] na veřejnou kanalizaci a veřejný vodovod“ a [stát. instituce] za tím účelem nařídil na den 27. 1. 2020 jednání. Při tomto jednání, jehož se za žalované účastnil pouze [celé jméno žalovaného], se projevilo, že jednání žalovaných je vedeno nemravným přístupem žalovaných, kdy jediným smyslem bylo donutit žalobce k plnění, ke kterému nebyl povinen, a to ke škodě své a ve prospěch žalovaných a třetích osob. Protože žalobce na – pro něj likvidační - podmínky žalovaných nepřistoupil zahájil [stát. instituce] řízení o odstranění stavby s tím, že stavba části vodovodní přípojky a šoupěte je na části pozemku žalovaných. [číslo]. Ačkoliv je žalobce přesvědčen o libovůli a protiprávnosti jednání úředních osob [stát. instituce], vzhledem k zákonné ochraně mu nezbylo, než podat žádost o dodatečné stavební povolení a požádat žalované o zřízení služebnosti k umístění vodovodní přípojky a šoupěte na pozemku parcelní [číslo]. Věc se má fakticky tak, že s ohledem na nejistou hranici pozemku mezi pozemkovými parcelami parcelní [číslo] nelze určit, zda je vodovodní přípojka a šoupě na pozemku parcelní [číslo] či pouze na pozemku [číslo]; vše v katastrálním území a obci [obec]. V daném případě je ovšem stavební úřad nekompromisní a trvá na tom, že přípojka je na pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. V této souvislosti není bez významu, že do katastru nemovitostí byla u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce] v řízení vedeném pod sp. zn. V [číslo] smlouva o zřízení služebnosti ze dne 6. 2. 2020 mezi žalovanými a [územní celek]. V rámci citovaného geometrického plánu, je pak věcné břemeno prostorově vymezeno. Ze shora uvedené smlouvy o zřízení věcného břemene je potom najisto postaveno, že zřizované věcné břemeno v tomto řízení v této právní věci je součástí již existujícího věcného břemene, které bylo zřízeno za účelem zřízení a obsluhy vodovodu a kanalizace ve prospěch [územní celek]. Žalobce tvrdí, že postup Městského úřadu je v přímém rozporu s právní úpravou, která poskytuje právo každému k napojení na veřejný vodovod a pouze představuje šikanózní výkon práva. Ve shora uvedených souvislostech žalobce připomíná, že realizace přípojky byla schválena územním souhlasem [stát. instituce], a to na základě požadavků [územní celek] zastoupeného společností [údaje o zástupci] pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], vlastníkem pozemku parc. [číslo] druh pozemku: ostatní plocha - manipulační plocha k.ú. [obec], vlastnické právo je zapsáno na LV [číslo] pro k.ú. i [územní celek] II. [územní celek] je vlastníkem vodovodního řadu a splaškové kanalizace uložených na částech pozemků parc. [číslo] vše k.ú. [obec] a vlastníkem dešťové kanalizace uložené na části pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] v rámci stavby "Výstavba komunikace, inženýrských sítí a dvou rodinných domů v lokalitě [ulice], [obec] III. [celé jméno žalobce] je vlastníkem vodovodní přípojky a šoupěte postavené na pozemku parcelní [číslo] jejíž prostřednictvím je zajišťována dodávka vody z veřejného vodovodu pro pozemek parcelní [číslo] st. [číslo], vše v k.ú. a obci [obec]. IV. Smluvní strany se dohodly na zřízení služebnosti inženýrské sítě ve prospěch pozemku parcelní [číslo] st. [číslo], která zahrnuje oprávnění uložení vodovodní přípojky a šoupěte na části pozemku parcelní [číslo] vše k.ú. [obec] v rozsahu geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene zhotoveného [jméno] [příjmení] podle měřického náčrtu na vyznačení šoupěte a návrhu věcného břemene ze dne 16.06.2022. Tento geometrický plán je nedílnou součástí smlouvy. Obsahem služebnosti inženýrské sítě je právo strany oprávněné vstupovat na pozemky v případě nutných oprava údržby této vodovodní přípojky a šoupěte, dále v právu provádět na vodovodní přípojce a šoupěti úpravy za účelem jejich modernizace nebo zlepšení jejich výkonnosti. V. Strana povinná se zavazuje touto smlouvou strpět uložení vodovodní přípojky na svých pozemcích, umožnit straně oprávněné přístup za účelem nutných oprava údržby vodovodní přípojky a šoupěte a dále provádění úprav vodovodního řadu, dešťové a splaškové kanalizace včetně obslužného zařízení za účelem jejich modernizace nebo zlepšení jejich výkonnosti. Strana oprávněná se zavazuje, že při provozu, opravách, údržbě a úpravách vodovodní přípojky a šoupěte včetně obslužného zařízení bude co nejvíce šetřit práva strany povinné a vstup na její pozemky jí bezprostředně oznámí. Dále se strana oprávněná zavazuje, že po skončení prací uvede pozemky do předchozího stavu na vlastní náklady, a nebude-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčených nemovitostí a bezprostředně oznámí tuto skutečnost straně povinné. Případné škody budou straně povinné nahrazeny. Strana povinná se zavazuje k tomu, že se na pozemku zdrží činností, které by realizaci práva služebnosti inženýrské sítě bránily. V. Zřízení služebnosti inženýrské sítě, uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se zřizuje jako právo věcné a zřizuje se úplatně. Jednorázová úplata činí 1.031,40 Kč. Strana oprávněná se zavazuje ve lhůtě 60 dnů od doručení oznámení o povolení vkladu do katastru nemovitostí dle smlouvy uhradit straně povinné výše uvedenou jednorázovou úplatu, která odpovídá hodnotě zřizovaného práva Služebnost inženýrské sítě se zřizuje k pozemkům, zavazuje tedy každého vlastníka pozemků uvedených v čl. I. této smlouvy. VI. Strana oprávněná právo odpovídající služebnosti inženýrské sítě přijímá a strana povinná je povinna toto právo trpět. Smlouva o zřízení služebnosti inženýrské sítě bude vložena do katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce] na náklady strany oprávněné. Obě smluvní strany jsou touto smlouvou vázány i do provedení vkladu do katastru nemovitostí II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta. Žalobce dne 26. 3. 2023 doplnil, že žalobou ze dne 25. 7. 2022 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, jímž má být nahrazen projev vůle žalovaných tak, že se na pozemku parcelní [číslo] zřizuje služebnost (věcné břemeno) inženýrské sítě pro vodovodní přípojku ve prospěch panujícího pozemku parcelní [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec]. Žalobce při podání žaloby vycházel mj. z podání žalovaných označeného„ Stanovisko manželů [příjmení] k výzvě p. [celé jméno žalobce] k udělení souhlasu s umístěním vodovodní přípojky p. [celé jméno žalobce] na pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] KN k. ú. [obec]“ ze dne 24. 7. 2020. Z připojené kupní smlouvy ze dne 02.05.2019 se podává, že je uzavřena mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jako prodávajícími na straně jedné a [územní celek] jako kupujícím na straně druhé. Obsahem kupní smlouvy ze dne 2. 5. 2019 je prodej stavby a kanalizace vodovodu vybudovaných v rámci stavby„ Výstavba komunikace, inženýrských a dvou rodinných domů v lokalitě [ulice], [obec]“, jak je uvedeno v čl. I. této smlouvy, za dohodnutou kupní cenu 400 000 Kč vč. DPH (slovy čtyřistatisíc korun českých“). Jak již bylo shora uvedeno, žalobce vycházel z toho, že vlastníkem vodovodu je [územní celek] a nikoliv žalovaní. Jak žalobce posléze zjistil, smlouva ze dne 2. 5. 2019 nejenže nikdy nenabyla účinnosti, ale posléze byla od počátku zrušena. Ze zrušené smlouvy, která nenabyla účinnosti, nelze vyvozovat žádné účinky. Proto vlastníkem vodovodu jsou nadále žalovaní a manželé [příjmení]. Důvody, proč vyjádření žalovaných o tom, že byla platně uzavřena kupní smlouva ze dne 2. 5. 2019, je nepravdivá, vychází z právního posouzení věci ve spojení s výslovným projevem vůle zákonodárce. Žalobce nezpochybňuje, že žalovaní a manželé [příjmení] jako prodávající uzavřeli s [územní celek] jako kupujícím dne 2. 5. 2019 kupní smlouvu o předestřeném obsahu, nicméně nelze přehlédnout, že jejich následný postup nebyl souladný s právním řádem. Žalobce považuje za notorietu, že [územní celek] je městem ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., tj. územním samosprávným celkem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 340/2015 Sb. Žalobce uzavírá, že na kupní smlouvu ze dne 2. 5. 2019 nedopadá žádná z výjimek upravených v § 3 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Žalobce uzavírá, že kupní smlouva ze dne 02.05.2019 nebyla nikdy zveřejněna, proto uplynutím tří měsíců, kdy byla uzavřena byla zrušena, a to s účinky ex tunc. Z kupní smlouvy ze dne 02.05.2019, která byla zrušena uplynutím tří měsíců z důvodu jejího nezveřejnění v rejstříku smluv proto nelze vyvozovat žádné důsledky. Vlastnictví vodovodu (ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb.) přináší vlastníkům řadu povinností. Nejvyšší správní soud, s odkazem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu ze dne 12. 10. 2000, sp. zn. III. ÚS 358/99 (Sb. ÚS, sv. 20, str. 53)) a dalších vysokých soudů v rozsudku vydaném rozšířeným senátem pod pod č.j. 2 Afs 81/2004-54 ze 26.10.2005, publikovaném pod [číslo] ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu formuloval mj. závěr, že Právní řád, založený na principech jednoty, racionality a vnitřní obsahové bezrozpornosti, s sebou nutně přináší imperativ stejného náhledu na srovnatelné právní instituty, byť upravené v rozdílných právních předpisech či dokonce odvětvích. Žalobce je toho názoru, že právní řád České republiky je zapotřebí vykládat bezrozporně. Bylo by v rozporu s jakoukoliv logikou, pokud by žalovaní měli povinnost umožnit připojení žalobce na vodovod a současně by mu bránili prostřednictvím znemožnění získání právního titulu k umístění vodovodní přípojky. Vzhledem ke shora uvedenému je najisto postaveno, že požadavek žalovaných ve vztahu k žalobci je v přímém rozporu s právní úpravou, jejich výkon práva je šikanózní a nelze mu přiznat právní ochranu. Naopak žalobce má právo na připojení vodovodní přípojky, přičemž naplnění právní úpravy odpovídá zřízení právního titulu k umístění vodovodní přípojky na pozemku žalovaných. Při jednání dne 29. 3. 2023 doplnil žalobce, že znění zákona o vodovodech a kanalizacích jednoznačně ukládá povinnost umožnit připojit se k sítím, a to bezplatně ve smyslu § 8 odst. 5, ze strany žalovaných jde tedy o očividné obcházení zákona, když tato bezplatnost je zajištěna právě ze zákona a úplata by mohla být vyhodnocena jako přestupkové jednání. V případě, že došlo k tomu, že vlastníkem vodovodu již nejsou žalovaní, tak tady vzniká nějaká mezera v zákoně, kterou je třeba překlenout právě rozhodnutím soudu. Povinnost, které se žalobce domáhá, není upravena zákonem. Podstatou judikátu Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 2142/2018 ze dne 18. 9. 2018, je mimo jiné to, že veřejný zájem představuje významné hledisko i u soukromoprávních staveb, tento judikát se zabývá veřejným zájmem, který představuje významné hledisko při vypořádání neoprávněných staveb, s tím, že řeší kolizi práv vlastníků, a to v návaznosti na článek 11 odst. 4 Listiny. A pokud vezmeme v potaz článek 11 Listiny, který uvádí, že každý má právo vlastnit majetek, s tím, že toto rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR uvádí, že vyvlastnění je jakési možné a přípustné omezení vlastnického práva, a to i přesto, že je možné pouze ve veřejném zájmu a za náhradu. Mám tedy za to, že i zřízení věcného břemene je jakýmsi omezením vlastnického práva. Je potřeba zohledňovat i taková hlediska jako například dobré mravy. Pokud jde o argumentaci žalovaných, že domáhat se žalobou toho, čeho se domáhá žalobce, lze pouze na základě zákona, odkazuje na článek 11 Listiny, která chrání vlastnictví, ale představuje i závazek, a soud by dle názoru žalobce měl, a je to i jeho povinností, případně právo dotvářet.

2. Žalovaní se ve vyjádření ze dne 30. 9. 2022 domnívají, že v uvedené věci nejsou pasivně legitimováni. Jak z obsahu žaloby jednoznačně vyplývá, žalobce své právo na uzavření smlouvy o věcném břemeni umístění vedení inženýrské sítě vodovodní přípojky na pozemku žalovaných parc. [číslo] k.ú. [obec] dovozuje z jednotlivých ustanovení zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je předpisem veřejného a nikoli soukromého práva. Všechny povinnosti ohledně umožnění připojení na vodovodní řády ukládá tento zákon jejich vlastníkům nebo provozovatelům hlavních vodovodních řádů. Žalovaní, jak vyplývá i ze tvrzení žalobce i z jím v žalobě označených návrhů na důkazy, není ani vlastníkem ani provozovatelem hlavního vodovodního řadu, na který je vodovodní přípojka žalobce od jeho domu [adresa] [ulice] [obec] na pozemku p. [číslo] k.ú. [obec] napojena. Vlastníkem je [územní celek] a provozovatelem [právnická osoba], jak uvádí v žalobě sám žalobce. Věc nespadá do pravomoci soudu dle § 7 o.s.ř. Jak již bylo zmíněno výše, zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích (ve spojení s § i dále jen VodKan) není předpisem práva soukromého, ale veřejného. K vynucování plnění případných povinností vlastníků či provozovatelů vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (kterými žalovaní nejsou, jak o tom výše) umožnit připojení k vodovodní síti není soud dle o.s.ř. ani dle jiného zákona nemá soud pravomoc. Tuto pravomoc má patrně, jak opět sám žalobce uvádí v žalobě odkazem na ukládání pokut dle § 32 a § 33 VodKan, správní orgán, a to konkrétně úřad určený dle § 27 odst. 1 [anonymizována dvě slova]. Žalovaní tedy z výše uvedených důvodů navrhují, aby soud buď postupoval v souladu s právní úpravou vedenou v § 104 odst. 1 věta druhá o. s. ř. nebo žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalovaní doplnili dne 23. 3. 2023, že v návaznosti na usnesení KS v [obec] č.j. 5 Co 1218/2022-301 ze dne 27.1.2023, kdy Krajský soud usoudil, že žalovaná věc spadá do pravomoci rozhodování civilních soudů doplňují žalovaní své tvrzení a právní hodnocení věci následovně. Stavba části vodovodní přípojky pro stavbu žalobce na pozemku ve výlučném vlastnictví žalovaných na parc. č. st. [číslo] k. ú. [obec] byla vybudována někdy v lednu 2019. Žalovaní již během provádění stavby přípojky vyslovili svůj nesouhlas s jejím budováním na svém pozemku a brojili již tehdy proti provádění a dokončení stavby na svém pozemku. Stavba přípojky žalobce na tomto pozemku nebyla povolena ani územním souhlasem stavebního úřadu ani jiným veřejnoprávním rozhodnutím a byla realizována v rozporu s vydaným územním souhlasem stavebního úřadu. Žalobci nesvědčil žádný občanskoprávní titul k provedení stavby na tomto pro žalobce cizím pozemku. Žalobce nemohl být v dobré víře. Pokud došlo k realizaci přípojky někdy v lednu 2019, řídí se právní poměry stavby části přípojky žalobce vybudované bez občanskoprávního titulu na cizím pozemku žalovaných dle ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. S velkou dávkou představivosti se z obsahu žaloby dá usuzovat, že se žalobce domáhá zřízení věcného břemene soudem, patrně věcného břemene inženýrské sítě své přípojky na pozemku ve výlučném vlastnictví žalovaných, kde je nyní umístěna a k jejímuž umístění a provozování zde nemá žalobce žádný právní titul. Kdy může soud zřídit svým rozhodnutím věcné břemeno je stanoveno v § 1260 odst. 1 věta druhá o. z. takto:...Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. Žalovaní již ve svých předchozích vyjádřeních k žalobě a k odvolání žalobce podrobně zdůvodnili, že zákon č. 274/2001 Sb. o veřejných vodovodech a kanalizacích, jehož ustanovení se žalobce v žalobě dovolává, žádnou takovou možnost zřízení či nabytí věcného břemene neobsahuje. Po podrobném prostudování možností zřízení či nabytí služebností v českém právním řádu rozhodnutím soudu žalovaní takovou zákonem upravenou možnost zřídit v daném případě věcné břemeno ve prospěch žalobce k jejich pozemku žádnou rovněž nenalezli. Z výše uvedeného žalovaní usuzují, že žádná možnost vyhovět podané žalobě žalobce neexistuje, a proto by žaloba po provedení dokazování jen dosud předloženými návrhy na důkazy měla být soudem zamítnuta. Žalovaní doplnili podání dne 27. 3. 2023, které obsahuje 2 stěžejní body. Prvním z nich je na 14 stranách šestnáctistránkového podání žalobcem učiněná argumentace, že smlouva o převodu vlastnictví vodovodního řadu z vlastnictví žalovaných a dalších spolumajitelů [anonymizováno] do vlastnictví [územní celek] jako nabyvatele ze dne 2. 5.2019 je právně neúčinná, neboť došlo k jejímu zrušení ze zákona pro nesplnění publikační povinnosti u této smlouvy v Registru smluv dle zákona o registru smluv (zák. č. 340/2015 Sb., ve znění na případ dopadajícím) ze strany účastníků do 3 měsíců po jejím uzavření. Závěr o zrušení této smlouvy učiněný žalobcem je však zcela nesprávný, jak lze zjistit i pouhým nahlédnutím do ustanovení § 2 odst. 1 a § 3 odst. 2 písm. a) zákona o registru smluv, neboť zveřejnění kupní smlouvy ze dne 2.5.2019 zveřejňovací povinnosti jednoznačně nepodléhá a s jejím nezveřejněním v Registru smluv není spojena ani její účinnost ani žádná sankce jejího zrušení pro případ nezveřejnění. Z obsahu a z vymezení stran kupní smlouvy ze dne 20. 5. 2019 je patrno, že jde o smlouvu vzniklou v rámci právního jednání [územní celek] s fyzickou osobou či fyzickými osobami ([celé jméno žalovaného] a [příjmení] jako převodci), která jedná (které jednají) mimo rámec své podnikatelské činnosti a že nejde o smlouvu, kterou by byl převáděn majetek města jako územního samosprávného celku (ÚSC) do vlastnictví jiné osoby. V § 3 odst. 2 písm. a) zákona o registru smluv je uvedeno: Povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na: a) smlouvu vzniklou v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva osoby uvedené v § 2 odst. 1 k hmotné nemovité věci... [územní celek] je sice osobou uvedenou v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv: Prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je: b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, ale povinnost zveřejnění smlouvy a sankce zrušení smlouvy při jejím nezveřejnění v Registru smluv by na něj dopadala jen v případě, že by [územní celek] své vlastnické právo ke hmotné nemovité převádělo na jinou osobu a takovou smlouvu o takovém převodu nezveřejnilo. Taktomu však v daném případě nebylo, [územní celek] žádnou svou hmotnou nemovitou věc na nikoho nepřevádělo, ale takovou věc (vodovod) nabývalo v rámci právního jednání s fyzickými osobami, které jednaly mimo rámec své podnikatelské činnosti. Kupní smlouva ze 2. 5. 2019 je tedy platná a účinná. Žalovaní nejsou v případné žalobě na povinnost připojení či určení obsahu smlouvy o dodávkách pitné vody dle § 8 odst. 5 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu pasivně legitimováni. Navíc sám žalobce tvrdí, že takovou smlouvu o dodávkách již má s provozovatelem vodovodu [anonymizováno] platně sjednánu. Žalovaným z obsahu podání žalobce ze 26. 3. 2023 není ani příliš jasné, proč argumentaci o neúčinnosti kupní smlouvy žalovaný v tomto svém podání použil. Snad se tím snažil doložit pasivní legitimaci žalovaných ve sporu, i když to z jeho podání přímo nevyplývá. Nicméně, pokud by tato jeho argumentace byla„ poprávu“, vzhledem k tomu, že se domáhá vzniku služebnosti s odkazem na § 8 odst. 5 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, jeho postavení žalobce by se dle názoru žalovaných ještě více zhoršilo, neboť pokud by převod vodovodu na [územní celek] byl zrušen a jeho spoluvlastníky by byli opět žalovaní manželé [celé jméno žalovaného] a manželé [příjmení], nedopadala by na takový vodovodní řad právní úprava zákona č. 274/2001 Sb. již vůbec, neboť by již nešlo o vodovod pro veřejnou potřebu, ale o vodovod soukromý, u něhož žádná povinnost napojení jiných subjektů i v případě jeho kapacitní dostatečnosti pro budoucí připojení dána a uložena zákonem není. Druhým z bodů důvodů podání žalobce ze dne 26. 3. 2023 dle jeho obsahu je opakovaná argumentace žalobce, že nárok na zřízení služebnosti je dán a lze jej vyvodit z ustanovení § 8 odst. 5 zák. č. 274/2001 Sb., které aktuálně zní: Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Podle § 1260 odst. 1 věta druhá OZ je rozsah oprávnění soudu zřídit svým rozhodnutím věcné břemeno stanoven následovně:...Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. V § 8 odst. 5 zák. č. 274/2001 Sb. není stanovena dle smyslu slov zde zákonodárcem užitých a dle žalovaných ani odvoditelná žádným rozumným výkladem žádná možnost zřízení služebnosti jako absolutního věcného práva k cizímu pozemku jako služebnému pro umístění stavby přípojky vodovodu ve vlastnictví jiné osoby, než je vlastník pozemku, rozhodnutím soudu ani jiného orgánu veřejné moci. Podle § 8 odst. 5 zák. č. 274/2001 Sb. může v souladu s doktrinálním výkladem i s ustálenou judikaturou být uložena rozhodnutím správního orgánu povinnost připojení nebo rozhodnutím soudu stanoven obsah závazkového právního vztahu (obsah smlouvy o dodávce pitné vody), nikoli však absolutní právo odpovídající věcnému břemeni. Pokud však obsah žaloby žalovaní správně pochopili, tak se ani uložení povinnosti k připojení ani určení obsahu smlouvy o dodávce pitné vody žalobce nedomáhá. Ve Čl. 2 odst. 4 Ústavy (ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je mj. uvedeno, že...nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá...Z výše uvedeného žalovaní i nadále stejně jako ve svém podání ze 23. 3. 2023 vyvozují, že pokud se žalobce domáhá u soudu zřízení služebnosti, k jejímuž zřízení soud zákonné zmocnění nemá, není možno s takovou žalobou na zřízení služebnosti naložit ze strany soudu jinak než tak, že žaloba musí být zamítnuta. Žalovaní dne 29. 3. 2023 doplnili při jednání, že zákonné ustanovení neumožňuje postupovat tak, jak chce žalobce ve svém žalobním petitu, neboť pokud odkazuje na § 8 odst. 5, tak je to norma veřejného práva, která zasahuje do soukromého práva, nicméně vychází z ní dvě povinnosti pro vlastníka či provozovatele vodovodní sítě, a to povinnost připojit a povinnost uzavřít smlouvu o dodávce pitné vody. Té první povinnosti odpovídá pravomoc vodoprávního úřadu nařídit takové připojení a té druhé povinnosti odpovídá pravomoc soudu, která může se zabývat obsahem takové smlouvy. Předmětem řízení, pokud je tedy umístění stavby na cizím pozemku, tak takovému návrhu nelze vyhovět, neboť by to odporovalo ústavě. Žalobce vymezil předmět žaloby s tím, že chce zřídit věcné břemeno. Žaloba takto podaná musí být zamítnuta, neboť způsoby zřízení autoritativním rozhodnutím ve jménu veřejné moci upravuje § 1260 o. z. s tím, že hovoří o případech stanovených zákonem. Ustanovení § 8 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích takovou žádnou možnost zřídit věcné břemeno nedává, a to ani zprostředkovaně. Pokud bylo argumentováno stranou žalující judikátem sp. zn. 22 Cdo 2142/2018, tak tento umožňuje zatížit pozemek jiného vlastníka, ale je to pro situaci dle starého občanského zákoníku, a to ve smyslu § 135 písm. c), a to vedle odst. 1 písm. c), kde je formulace, že lze řešit situaci i jinak. Nicméně nový občanský zákoník tuto variantu nepřevzal. Stavba vznikla v roce 2019, což znamená, že poměry účastníků se řídí novým občanským zákoníkem. Pokud jde o skutkovou okolnost, že po realizaci stavby žalovaní kontaktovali úřad, bylo to jeden, možná více dní po realizaci té stavby, s tím, že to neznamená, že souhlasili.

3. Soud ve věci rozhodl usnesením č. j. 12 C 195/2022-145 ze dne 10. 10.2022, kterým pro nedostatek pravomoci soudu bylo řízení zastaveno, odvolací soud však dne 27. 1. 2023 rozhodl tak, že se řízení nezastavuje, a že pravomoc soudu je dána:„ Základem žalobních tvrzení je, že žalobce realizoval prostřednictvím odborné firmy v intencích smluvního ujednání se žalovanými„ napojení na vodovodní a kanalizační přípojku“ a podle jeho předpokladu měla být stavba„ vodovodu“ umístěna na pozemku v jeho vlastnictví, parcele [číslo]. Následně uzavřel s provozovatelem vodovodu a kanalizace, [právnická osoba] a.s. smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod. Oproti jeho původnímu předpokladu, že stavěl na svém pozemku se podle [stát. instituce] ukázalo, že stavba části vodovodní přípojky a šoupěte se nachází na pozemku žalovaných, parcele [číslo] (přestože podle žalobce hranice mezi oběma parcelami je nejistá a není tak možno určit přesně umístění stavby) a zmíněným úřadem bylo zahájeno řízení o jejím odstranění. Žalobce na to podal žádost o dodatečné stavební povolení a požádal žalované o zřízení služebnosti k umístění vodovodní přípojky a šoupěte na pozemku parcela [číslo]. Žalobce ve své žalobě ne ve zcela přesném významu užívá pojmů„ vodovod“,„ vodovodní přípojka“,„ napojení na vodovodní a kanalizační přípojku“, v rámci svých tvrzení obsáhle rozebírá příslušná ustanovení zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ukládající povinnosti vlastníku vodovodu nebo kanalizace a dalším tam uvedeným subjektům umožnit napojení na vodovod či kanalizaci, poukazuje na Smlouvu o zřízení služebnosti inženýrské sítě, uzavřenou mezi žalovanými jako stranou povinnou a [územní celek] jako stranou oprávněnou, kterou byla ve prospěch [územní celek] zřízena služebnost zahrnující oprávnění uložení vodovodního řadu a splaškové kanalizace včetně obslužného zařízení, mimo jiné, na části pozemku parc. [číslo] popisuje též neuspokojivý průběh svého jednání na Městském úřadu v [obec], což v souhrnu mohlo vést prvoinstanční soud k mylnému závěru o nedostatku pravomoci. Co do definice pojmů„ vodovod“,„ vodovodní řad“„ přípojka“ je třeba vyjít z příslušných ustanovení zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Jeho ust. § 2 odst. 1 definuje vodovod jako provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem. Podle § 2 odst. 5 provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen "provozovatel") je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6. Ustanovení § 3 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích definuje přípojku jako samostatnou stavbu, tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem. Podle § 3 odst. 6 vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Ze žalobních tvrzení tedy lze dovodit, že žalobce vybudoval vodovodní a kanalizační přípojku, která je napojena na veřejný vodovod a kanalizaci ve vlastnictví [územní celek]. Dodávku vody a odvádění odpadních vod má smluvně zajištěny od provozovatele vodovodu a kanalizace, [právnická osoba] a.s. Předmětná přípojka, která je dle výše citovaného ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích samostatnou stavbou, je však zčásti zřízena na cizím pozemku. Svou žalobou, kterou se domáhá nahrazení projevu vůle žalovaných k uzavření„ Smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě“ ve znění jež je součástí žalobního návrhu, na jejímž základě má žalobci vzniknout oprávnění k umístění vodovodní přípojky a šoupěte na části pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných v rozsahu geometrického plánu zhotoveného [jméno] [příjmení], jakožto nedílné součásti smlouvy, za cenu 1 031,40 Kč, žalobce tedy usiluje o získání právního titulu k umístění stavby na cizím pozemku. Ve věci tak jde o uspořádání vztahů mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku, což je nárok typicky soukromoprávní, k jehož projednání a rozhodnutí je pravomoc soudu v občanskoprávním řízení podle části třetí o.s. dána. Předmětem žaloby není umožnění napojení žalobce na veřejný vodovod a kanalizaci, ze žalobních tvrzení naopak vyplývá, že žalobce je na veřejný vodovod i kanalizaci připojen a má uzavřenu smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod s jejich provozovatelem, nejedná se tedy o věc veřejnoprávní povahy ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích, o níž by měl pravomoc rozhodovat příslušný správní orgán.“ 4. Ze záznamu podrobného měření změn z roku 1996 soud zjistil, že stavební parcela [číslo] byla rozdělena na pozemky stav. parc. [číslo] stav. parc. [číslo] stav. parc. [číslo] stav. parc. [číslo] stav. parc. [číslo].

5. Z Kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 09.01.2013 bylo zjištěno, že žalovaní, žalobce a manželé [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále také„ manželé [příjmení]“), se dohodli na tom, že žalobce prodal manželům [příjmení] pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] ([list vlastnictví]) za 13 500 Kč, a tito zřídili věcné břemeno věcné povahy spočívající v právu chůze a jízdy zřízení inženýrských sítí ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] stav. parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], a to po celých pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], a to za 1500 Kč.

6. Z Kolaudačního souhlasu [stát. instituce] č.j. [spisová značka] ze dne 02.07.2018 je patrné, že byl vydán manželům [příjmení] a žalovaným podle § 122 odst. 3 stav. zákona k užívání stavby – vodního díla kanalizace a vodovodu v rámci akce„ Výstavba komunikace, inženýrských sítí a dvou rodinných domů v lokalitě [ulice] [obec]“.

7. Ze Souhlasu s připojením na vodovodní přípojku, splaškovou a dešťovou kanalizaci na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] – souhrnné závazné stanovisko pro stavební povolení ze dne 20. 11. 2016 [stát. instituce] č.j. [spisová značka], [číslo] je patrné, že bylo poskytnuto souhlasné závazné stanovisko žalobci k záměru připojení nemovitosti na pozemku stzav. parc. [číslo] v k.ú. [obec] na veřejný vodovod, splaškovou a dešťovou kanalizaci.

8. Ze Žádosti o územní souhlas ze dne 21. 11. 2018, doplněné dne 22. 11. 2018, žádal žalobce [stát. instituce], odbor výstavby a ÚP, v souvislosti se záměrem Připojení stavebního objektu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] na veřejnou komunikaci a veřejný vodovod na pozemcích parc. [číslo] [číslo] stav. parc. [číslo] v k. ú. [obec].

9. Ze Žádosti ze dne 28. 11. 2018 o sdělení podmínek napojení na veřejnou kanalizaci a vodovod budovy bez čp/če., postavené na pozemku stav. parc. [číslo] v k. ú. [obec], je patrné, že ji zaslal žalobce [právnická osoba] a.s., která zaslala Technické požadavky na vnitřní kanalizaci a kanalizační přípojky napojené na kanalizaci ve správě [právnická osoba], Technické požadavky na umístění vodoměrů ve správě [právnická osoba], Technické požadavky na vnitřní vodovod a na vodovodní přípojky napojené na vodovod ve správě [právnická osoba]

10. Ze Stanoviska [právnická osoba] a.s., [číslo jednací] ze dne 05.12.2018 je patrné, že žalobci bylo sděleno, že [právnická osoba] souhlasí se změnou užívání stavby zemědělského stavení na autoservis se služebním bytem (územní a stavební řízení), když projektová dokumentace řeší mj. i napojení na nově vybudované hospodářské sítě. Vodovodní přípojka je plánovaná napojit na vodovodní řad PE 90 Těsně za hranicí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] je navržená vodoměrná šachta. Stanovisko je platné 2 roky.

11. Z Územního souhlasu MěÚ [obec] ze dne 10. 12. 2018 č.j. výst [číslo] [číslo] St/Souh je zřejmé, že dne 21. 11. 2018 žalobce podal oznámení záměru pro stavbu:„ Připojení stavebního objektu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] na veřejnou kanalizaci a veřejný vodovod“, přičemž stavba bude obsahovat přípojky oddílné kanalizace i přípojku vody, které jsou navrženy od objektu šikmo přes pozemek [číslo] a [číslo] k. ú. [obec], splaškovou kanalizaci, dešťovou kanalizaci a vodovodní přípojku. Územní souhlas byl vydán s odkazem na PD [číslo] [jméno] [příjmení].

12. Z Prohlášení zhotovitele o odborné montáži kanalizačních přípojek ze dne 9. 1. 2019 a z protokolu zkoušky vodotěsnosti je patrné, že [právnická osoba] za přítomnosti firmy [anonymizováno] jako budoucího provozovatele realizovala montáž kanalizačních přípojek (dešťová, splašková) pro objekt parc. [číslo] v k. ú. [obec].

13. Z Kupní smlouvy ze dne 20.05.2019, schválené v zastupitelstvu města dne 28.03.2019 – [číslo] jehož součástí je výpis z katastru nemovitostí a zaměření skutečného provedení kanalizace a vodovodu Lokalita na Jihru, soud zjistil, že manželé [příjmení], žalovaní a [územní celek] se dohodli na tom, že splašková kanalizace a dešťová kanalizace, umístěné na částech pozemků parc. [číslo] budou po převodu vlastnictví [územní celek] jako kupujícího na částech těchto parcel zřízena bezúplatná věcná břemena práva uložení předmětné kanalizace a vodovodu a práva provádění údržby a oprav ve prospěch kupujícího za 400 000 Kč. Koridory věcných břemen budou vyznačeny geometrickým plánem, který bude vyhotoven na náklady prodávajících, toto bude řešeno samostatnými smlouvami. Z článku I. kupní smlouvy konkrétně vyplývá:„ Prodávající jsou vlastníky staveb SO 02, kterou tvoří splašková kanalizace o celkové délce 305,6 m a dešťová kanalizace o celkové délce 157 a SO 03 vodovod o celkové délce 243 m vybudovaných v rámci stavby„ Výstavba komunikace, inženýrských sítí a dvou rodinných domů v lokalitě [ulice], [obec]“. Předmětné stavby jsou umístěné na částech těchto pozemkových parcel v k.ú. [obec]: - parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] které jsou ve vlastnictví kupujícího, - parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] které jsou ve vlastnictví prodávajících, - parc. [číslo] který je ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [jméno], bytem [adresa], - parc. [číslo] které jsou ve vlastnictví osob zapsaných na listu vlastnictví [číslo]. Výpis z listu vlastnictví [číslo] tvoří přílohu č. 1 této smlouvy. - Na částech pozemkových parcel [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vše k.ú. [obec], které jsou ve vlastnictví osob, jak je uvedeno výše, budou po převodu vybudovaných staveb do vlastnictví kupujícího zřízena bezúplatná věcná břemena práva uložení předmětné kanalizace a vodovodu a práva provádění údržby a opravy ve prospěch kupujícího. Koridory věcných břemen budou vyznačeny geometrickým plánem, který bude vyhotoven na náklady prodávajících, toto bude řešeno samostatnými smlouvami. Zaměření skutečného provedení staveb kanalizace a vodovodu vypracované Ing. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] ze dne 17.04.2018 tvoří přílohu [číslo] této smlouvy.“.

14. Ze Smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] ze dne 30.09.2019, jejíž součástí jsou podmínky ke smlouvě o dodávce vody a o odvádění odpadních vod a reklamační řád, je patrné, že ji uzavřeli žalobce a [právnická osoba], když adresa odběru je [ulice], stav. parc. [číslo] – stavba autoservis, byt, odběratel je vlastníkem vodovodní a kanalizační přípojky a připojení stavby nebo pozemku. Vlastníkem vodovodu a kanalizace je [územní celek].

15. Ze Smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě ze dne 06.02.2020, vložené do katastru nemovitostí v řízení vedeném Katastrálním pracovištěm pro Jihočeský kraj, [stát. instituce] pod sp.zn. V [číslo], jejíž součástí je geometrický plán, vyplývá, že bylo mezi žalovanými a [územní celek] dohodnuto bezúplatné zřízení inženýrské sítě ve prospěch [územní celek], která zahrnuje oprávnění uložení vodovodního řadu a splaškové kanalizace včetně obslužného zařízení na částech pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] a uložení dešťové kanalizace na části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] v rozsahu geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene. Obsahem služebnosti je právo strany oprávněné vstupovat na pozemky v případě nutných oprav a údržby tohoto vodovodního řadu, dešťové a splaškové kanalizace, dále v právu provádět na vodovodním řadu a dešťové a splaškové kanalizaci včetně obslužného zařízení úpravy za účelem jejich modernizace nebo zlepšení jejich výkonnosti. Konkrétně je obsahem této smlouvy v odst. III.:„ Smluvní strany se dohodly na zřízení služebnosti inženýrské sítě ve prospěch strany oprávněné ([územní celek]), která zahrnuje oprávnění uložení vodovodního řadu a splaškové kanalizace včetně obslužného zařízení na částech pozemků parc. [číslo] vše v k-=u [obec] a uložení dešťové kanalizace na části pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], v rozsahu geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene zhotoveného [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], číslo plánu [číslo] 2019 ze dne 10.10.2019, tento gemometrický plán je součástí smlouvy. Obsahem služebnosti inženýrské sítě je právo strany oprávněné vstupovat na pozemky v případě nutných oprav a údržby vodovodního řadu, dešťové a splaškové kanalizace, dále v právu provádět na vodovodním řadu a dešťové a splaškové kanalizaci včetně obslužného zařízení úpravy za účelem jejich modernizace nebo zlepšení jejich výkonnosti. IV Strana povinná se zavazuje touto smlouvou strpět uložení vodovodního řadu a dešťové a splaškové kanalizace na svých pozemcích, umožnit straně oprávněné přístup za účelem nutných oprav a údržby vodovodního řadu, dešťové a splaškové kanalizace a dále provádění úprav vodovodního řadu, dešťové a splaškové kanalizace včetně obslužného zařízení za účelem jejich modernizace nebo zlepšení jejich výkonnosti. Strana oprávněná se zavazuje, že při provozu, opravách, údržbě a úpravách vodovodního řadu, dešťové a splaškové kanalizace včetně obslužného zařízení bude co nejvíce šetřit práva strany povinné a vstup na její pozemky jí bezprostředně oznámí. Dále se strana oprávněná zavazuje, že po skončení prací uvede pozemky do předchozího stavu na vlastní náklady, a nebude-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčených nemovitostí a bezprostředně oznámí tuto skutečnost straně povinné. Případné škody budou straně povinné nahrazeny. Strana povinná se zavazuje k tomu, že se na pozemku zdrží činností, které by realizaci práva služebnosti inženýrské sítě bránily. V. Zřízení služebnosti inženýrské sítě, uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se zřizuje jako právo věcné a zřizuje se bezúplatně. Služebnost inženýrské sítě se zřizuje k pozemkům, zavazuje tedy každého vlastníka pozemků uvedených v čl. I. této smlouvy.“. Dále z této smlouvy vyplývá z odst. I.:„ Strana povinná je podle výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], vlastníkem pozemků parc. [číslo] druh pozemku: trvalý travní porost, parc. [číslo] druh pozemku: trvalý travní porost a parc. [číslo] druh pozemku: ostatní plocha – manipulační plocha vše k.ú. [obec], které jsou zapsány na LV [číslo] pro k.ú. i [územní celek] II. Strana oprávněná je vlastníkem vodovodního řadu a splaškové kanalizace uložených na částech pozemků parc. [číslo] vše k.ú. [obec] a vlastníkem dešťové kanalizace uložené na části pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] v rámci stavby "Výstavba komunikace, inženýrských sítí a dvou rodinných domů v lokalitě [ulice], [obec] III. Smluvní strany se dohodly na zřízení služebnosti inženýrské sítě ve prospěch strany oprávněné, která zahrnuje oprávnění uložení vodovodního řadu a splaškové kanalizace včetně obslužného zařízení na částech pozemků parc. [číslo] vše k.ú. [obec] a uložení dešťové kanalizace na části pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] v rozsahu geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene zhotoveného [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], číslo plánu [číslo] [anonymizováno] [rok] ze dne 10.10.2019. Tento geometrický plán je nedílnou součástí smlouvy. Obsahem služebnosti inženýrské sítě je právo strany oprávněné vstupovat na pozemky v případě nutných oprava údržby tohoto vodovodního řadu, dešťové a splaškové kanalizace, dále v právu provádět na vodovodním řadu a dešťové a splaškové kanalizaci včetně obslužného zařízení úpravy za účelem jejich modernizace nebo zlepšení jejich výkonnosti. IV. Strana povinná se zavazuje touto smlouvou strpět uložení vodovodního řadu a dešťové a splaškové kanalizace na svých pozemcích, umožnit straně oprávněné přístup za účelem nutných oprava údržby vodovodního řadu, dešťové a splaškové kanalizace a dále provádění úprav vodovodního řadu, dešťové a splaškové kanalizace včetně obslužného zařízení za účelem jejich modernizace nebo zlepšení jejich výkonnosti. Strana oprávněná se zavazuje, že při provozu, opravách, údržbě a úpravách vodovodního řadu, dešťové a splaškové kanalizace včetně obslužného zařízení bude co nejvíce šetřit práva strany povinné a vstup na její pozemky jí bezprostředně oznámí. Dále se strana oprávněná zavazuje, že po skončení prací uvede pozemky do předchozího stavu na vlastní náklady, a nebude-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčených nemovitostí a bezprostředně oznámí tuto skutečnost straně povinné. Případné škody budou straně povinné nahrazeny. Strana povinná se zavazuje k tomu, že se na pozemku zdrží činností, které by realizaci práva služebnosti inženýrské sítě bránily. V. Zřízení služebnosti inženýrské sítě, uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se zřizuje jako právo věcné a zřizuje se bezúplatně. Služebnost inženýrské sítě se zřizuje k pozemkům, zavazuje tedy každého vlastníka pozemků uvedených v čl. I. této smlouvy. VI. Strana oprávněná právo odpovídající služebnosti inženýrské sítě přijímá a strana povinná je povinna toto právo trpět. Smlouva o zřízení služebnosti inženýrské sítě bude vložena do katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce] na náklady strany oprávněné. Obě smluvní strany jsou touto smlouvou vázány i do provedení vkladu do katastru nemovitostí.

16. Soud měl k dispozici Výzvu k plnění – udělení souhlasu s vodovodní přípojkou ze dne 16.07.2020, kterou zaslal žalobce žalovaným, a Stanovisko manželů [příjmení] k výzvě ze dne 24.07.2020 k případnému umístění vodovodní přípojky žalobce na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], neboť žalovaní iniciovali dne 17. 12. 2019 řízení odstranění vodovodní přípojky. Ze Stanoviska k výzvě ze dne 24. 7. 2022 lze dovodit mj., že v bodu 2 stanoviska se mj. podává:„ Smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 6.2.2020, kterou argumentujete, tj. ta smlouva, dle které byla do KN zapsána služebnost pod zn. V757/2020-305 není ani smlouvou s p. [celé jméno žalobce], ani smlouvou, která by byla sjednána v jeho prospěch. Tato smlouva nezakládá právo p. [celé jméno žalobce] umístit vodovodní přípojku na našem pozemku p. [číslo]. Je smlouvou o umístění a provozování jiných sítí jiného vlastníka, než je vodovodní přípojka p. [celé jméno žalobce]. To jednoznačně vyplývá z připojeného plného znění této smlouvy, které předkládáme v příloze a také ze smlouvy kupní ze dne 02.05.2019 a zejména z její grafické přílohy zaměření skutečného provedení kanalizace a vodovodu lokalita na [anonymizováno], kteroužto smlouvu též k této naší smlouvě přikládáme. V rámci stanoviska k výzvě ze dne 24. 7. 2020 žalovaní též uvádí:„ Jak jsme již několikrát p. [celé jméno žalobce] osobně sdělili, jsme ochotni souhlas s umístěním jeho přípojky na našem pozemku p. [číslo] KN k.ú. [obec] udělit, přestože to pro nás znamená další zatížení areálu našeho domu, který chceme v budoucnu oddělit od okolí plotem, ale jen tehdy, když se [celé jméno žalobce] přestane chovat jako„ černý pasažér" a uhradí svůj podíl na něj připadající na zasíťování celé lokality a přivedení hlavních řadů 15 do lokality, když toto přivedení IS a naše nemalé investice pozemky p. [celé jméno žalobce] podstatně zhodnotily. Pokud se však s námi a s ostatními, do investice na přivedení 15 do lokality platili, p. [celé jméno žalobce] slušně a spravedlivě nevyrovná, budeme nuceni vůči p. [celé jméno žalobce] podat žalobu na vyklizení (odstranění) přípojky z našeho pozemku p. [číslo] KN k.ú. [obec] u civilního soudu.“.

17. Soud měl k dispozici Odvolání proti usnesení [stát. instituce] č.j. [spisová značka] ze dne 31.12.2021, kterým bylo přerušeno řízení o dodatečném povolení stavby, a rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeský kraj [číslo jednací], sp.zn. [spisová značka] ze dne 03.06.2022, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno a vráceno. Dále měl soud k dispozici Usnesení [stát. instituce] o přerušení řízení č.j. [spisová značka] ze dne 31.12.2021 týkajícího se stavby žalobce„ Přístavba zemědělské stavby [adresa] a zpevněná plocha u objektu – lokalita [ulice], [obec], na pozemcích stav. parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Soud měl k dispozici Usnesení [stát. instituce] o zastavení řízení o změně v užívání stavby zahájené dne 14. 12. 2016 na základě žádosti žalobce sp.zn. výst [číslo], č.j. [spisová značka] ze dne 02.03.2022, týkající se stavby: Zemědělská stavba bez čp./če. v lokalitě [obec], [ulice] – změna užívání na autodílnu a služební byt, a dále Odvolání žalobce proti tomuto usnesení [stát. instituce] výst [číslo], č.j. [spisová značka] ze dne 02.03.2022.

18. Soud měl k dispozici Měřický náčrt na vyznačení vodovodního šoupěte a návrh věcného břemene vypracovaný [jméno] [příjmení], geodetickou kanceláří, ze dne 16.06.2022. Soud měl k dispozici rovněž Technickou zprávu určování bodů ze dne 3. 6. 2022. Z geodetické technické zprávy ze dne 16. 6. 2022 vypracované [jméno] [příjmení] mj. lze zjistit:„ Předmět zakázky: Vyznačení vodovodního šoupěte a návrh věcného břemene v šířce 1 m – pro vedení vodovodní přípojky, přístupu pro opravu a údržbu. Popis prací: Výpočet souřadnic bodů navrhovaného věcného břemene byl proveden 0,5 m od osy vodovodní přípojky na obě strany a souřadnice bodů [číslo] byly vypočteny jako průsečíky navrhovaného věcného břemene se stávající hranicí KN mezi pozemky [číslo]. Tato hranice vznikla mapováním během první poloviny 19. století s grafickou přesností v měřítku mapy 1: 28800 a [anonymizováno] č. [rok] (viz příloha) byly určeny souřadnice lomovým bodům, kde základní střední souřadnicová chyba mxy = 1,00 m. 4.

3. Přesné vytýčení vodovodní přípojky a šoupěte – bez zohlednění souřadnicové chyby mxy = 1,00 m – je zřejmé z následujícího obrázku...“ 19. Soud měl k dispozici Výzvu k plnění – udělení souhlasu s vodovodní přípojkou ze dne 23.05.2022, kterou zaslal žalobce žalovaným, a Stanovisko manželů [příjmení] k výzvě ze dne 26.05.2022 k případnému umístění vodovodní přípojky žalobce na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec].

20. Soud měl k dispozici Podnět k přezkoumání rozhodnutí„ Společný souhlas a územní souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru“ vydaného [stát. instituce] č.j. [spisová značka] ze dne 23.03.2022, kterým navrhoval žalobce, aby Krajský úřad Jihočeský kraj v rámci přezkumného řízení vydal rozhodnutí, I. jímž zruší Společný souhlas, územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru [stát. instituce] spis. zn. [spisová značka], č.j. [spisová značka] ze dne 23.03.2022, II. přijme takové opatření, aby nemohl být dále obcházen územní plán [územní celek], přičemž„ souhlas“ se týkal novostavby rodinného domu na pozemcích odlišných od pozemků žalobce.

21. K žádosti žalobce o vydání dodatečného povolení stavby: Připojení objektu [adresa] [ulice] na veřejný vodovod – část vodovodní přípojky (úsek na pozemku parcelní [číslo] k. ú. [obec]) (dále jen "stavba") na pozemku parcelní [číslo] k. ú. [obec] bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby. Vzhledem k tomu, že předložené podání spolu s přílohami neposkytuje dostatečný podklad pro jeho řádné posouzení, [stát. instituce], jako stavební úřad příslušný dle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád“) vyzval stavebníka, aby nejpozději do 01. 09. 2022 předložené podání doplnil (li) o poklady: souhlas vlastníka pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] s umístěním stavby (dle § 184a stavebního zákona), projektovou dokumentaci autorizovanou oprávněnou osobou, vypracovanou v souladu s vyhláškou o dokumentaci staveb 499/2006 Sb. (2x) prohlášení zhotovitele o odborné montáži vodovodní přípojky, protokol o zkoušce, vytýčení skutečného provedení závazné stanovisko MÚ [obec], odboru životního prostředí stanoviska dotčených vlastníků a správců inženýrských sítí + souhlas s napojením.

22. Soud měl k dispozici Žádost o dodatečné povolení stavby žalobce ze dne 16. 7. 2020 s popisem situace žalobce o připojení objektu [adresa] [ulice], [obec] na veřejný vodovod - část vodovodní přípojky (úsek na pozemku parcelní [číslo] k. ú. [obec]. Řízení o jejím odstranění bylo zahájeno oznámením [stát. instituce] č.j. výst [číslo] [anonymizováno] [spisová značka] ze dne 16.07.2020. Stavba byla řádně realizována na základě územního souhlasu [stát. instituce] č.j. výst [číslo] [spisová značka] ze dne 10. 12. 2018, vysloven souhlas s jejím užíváním a nyní je provozována. Důvodem rozhodnutí [stát. instituce] je zneužití postavení orgánu veřejné moci za účelem poškození zájmů stavebníka. Stavebníkovi tak nezbývá z opatrnosti podat předmětnou žádost.

23. Soud měl k dispozici návrh ze dne 26. 7. 2022 na přerušení řízení do třiceti (30) dnů od právní moci rozhodnutí Okresního soudu v Písku o žalobě [celé jméno žalobce] jako žalobce proti žalovaným manželům [celé jméno žalovaného], a [celé jméno žalované], oba bytem [adresa žalovaného, žalované a žalobce], v řízení o žalobě o nahrazení projevu vůle při uzavření smlouvy o zřízení služebnosti.

24. Rozhodnutím [stát. instituce], odboru výstavby a územního plánování č.j. [spisová značka] [obec] ze dne: 18.08.2022 bylo přerušeno řízení o dodatečném povolení stavby do třiceti dnů od pravomocného rozhodnutí Okresního soudu v Písku o předběžné otázce: řízení o žalobě o nahrazení projevu vůle při uzavření smlouvy o zřízení služebnosti (věcného břemene) ve prospěch pozemku parcelní [číslo] st. [číslo] k. ú. [obec] - oprávnění uložení vodovodní přípojky a šoupěte na části pozemku parcelní [číslo] k. ú. [obec] (žaloba ze dne 26.07.2022).

25. Z Oznámení o zahájení správního řízení o odstranění stavby č.j. výst [číslo] - [anonymizováno] [spisová značka] ze 16. 7. 2020 je zřejmé, že [stát. instituce], jako stavební úřad příslušný dle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), oznamuje v souladu s ustanovením § 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád") zahájení řízení dle ustanovení § 129 odst. 2 stavebního zákona o odstranění stavby: Připojení objektu čp [číslo] [ulice], [obec] na veřejný vodovod - část vodovodní přípojky (úsek na pozemku parcelní [číslo] k. ú. [obec]), realizované bez souhlasu vlastníka pozemku a předchozího projednání dle stavebního zákona a zvláštních předpisů, když současně upouští od ústního jednání 26. Ze záznamu z provedení kontrolní prohlídky stavby ze dne 14. 1. 2019 v 10.00 hodin bylo mj. zjištěno, že dle záznamu [stát. instituce] ze dne 11. 1. 2019 bylo vlastníkem pozemku parc. č. stav. [číslo] k. ú. [obec] předloženo skutečné vytýčení vodovodní sítě, vydaný územní souhlas ze dne 10. 12. 2018 k umístění přípojek nebyl tento pozemek v žádosti uveden ani ve vydaném souhlasu, souhlas proto nevychází ze skutečného stavu vedení vodovodní sítě. Vlastník stavby, tj. žalobce, byl vyrozuměn o vzniklém problému písemně dne 11. 1. 2019 a zároveň byl žalobce upozorněn na to, že územní souhlas může být zrušen v případě přezkumu.

27. Podle Záznamu do spisu 14. 1. 2019 v 8,00 hodin telefonicky sdělil žalovaný, že jsou zahájeny výkopové práce pro uložení sítí. Telefonický kontakt na žalobce ani jeho právního zástupce nebyl úspěšný. V 10.00 h byla provedena kontrolní prohlídka stavby. V [číslo] h telefonicky informoval žalobce, že možná dojde k dohodě s žalovaným. Dne 16. 1. 2019 sdělil žalovaný, že žalobce ukončí vod. přípojku na pozemku žalobce, do pozemku [číslo] nechce vstupovat, případné provedení bude řešeno samostatně.

28. Z Upozornění žalobci ze strany stavebního úřadu MěÚ [obec] k realizaci záměru z 11. 1. 2019 (č.j. výst [číslo] [číslo] [spisová značka] lze dovodit, že žalobce byl informován o tom, že územní souhlas k umístění vodovodní a kanalizační přípojky ze dne 10. 12. 2018 byl vydán pouze pro umístění na pozemcích parc. č. stav. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec]. V případě vstupu na jiné pozemky a umístění stavby na jiné pozemky (nad rámec žádosti) není vydaný územní souhlas platný.

29. Ze záznamu do spisu z 11. 1. 2019 (č.j. výst [číslo] [číslo] [spisová značka]) je patrné, že žalovaný informoval stavební úřad o tom, že v případě napojení objektu žalobce na pozemku parc. č. stav. [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec] vodovodní přípojkou bude nutné vstupovat na soukromý pozemek [číslo] žalovaného a žádný souhlas vlastníka pozemku nebyl stavebníkovi dán. Územní souhlas k umístění vodovodní a kanalizační přípojky ze dne 10. 12. 2018 byl vydán pouze pro umístění na pozemcích parc. č. stav. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec].

30. Soud pro nadbytečnost zamítl provedení dalších důkazů, zejména navržených žalobcem, a to za účelem prokazování okolností realizace stavby přípojky, a to s ohledem na to, že rozhodnutí ve věci, vymezené žalobním petitem, záviselo pouze na právním posouzením věci.

31. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Pozemek parc. č. stav. [číslo] byl rozdělen na 4 pozemky parc. č. stav. [číslo], parc. č. stav. [číslo], parc. č. stav. [číslo] a parc. č. stav. [číslo] v k. ú. [obec] (odst. č. 4 odůvodnění shora). Ve prospěch vlastníka pozemku parc. č. stav. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] bylo zřízeno věcné břemeno spočívající v právu chůze a jízdy a vedení inženýrských sítí po celých pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] ve vlastnictví manželů [příjmení] (odst. č. 5 odůvodnění shora). Manželům [příjmení] byl vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby – vodního díla kanalizace a vodovodu a dvou rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] (odst. č. 6 odůvodnění shora). Žalobci jako vlastníku pozemku parc. č. stav. [číslo] v k. ú. [obec] bylo dán souhlas s připojením na vodovodní přípojku, splaškovou a dešťovou kanalizaci na pozemku parc. č. stav. [číslo] v k. ú. [obec] - souhrnné závazné stanovisko pro stavební povolení ze dne 20. 11. 2016 [stát. instituce] (odst. č. 7 odůvodnění shora). Žalobce proto podal žádost o územní souhlas dne 21. 11. 2018 s připojením stavebního objektu na pozemku parc. č. stav. [číslo] v k. ú. [obec] na veřejnou komunikaci a veřejný vodovod na pozemcích parc. [číslo] parc. č. stav. [číslo] v k. ú. [obec] (odst. č. 8 odůvodnění shora), které bylo vyhověno dne 10. 12. 2018 (odst. [číslo] odůvodnění shora) poté, co žalobce požádal o podmínky připojení dne 28. 11. 2018 [právnická osoba] (odst. č. 9 odůvodnění shora), jenž mu stanovisko sdělil dne 5. 12. 2018 v podobě souhlasu, když vodovodní přípojka je plánovaná připojit těsně za hranicí pozemku parc. [číslo] (odst. č. 10 odůvodnění shora). Stavba přípojky byla realizována odbornou firmou dne 9. 1. 2019 (odst. č. 12 odůvodnění shora), a to přesto, že dne 11. 1. 2019 a dne 14. 1. 2019 byl žalobce upozorněn na to, že územní souhlas se nevztahuje na pozemek žalobce (odst. č. 26, 27., 28. a 29. odůvodněni shora). Dne 30. 9. 2019 byla uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod mezi žalobcem a [právnická osoba] a.s. jako správcem vodovodů a kanalizací, jejichž vlastníkem je [územní celek] (odst. č. 14 odůvodnění shora). [územní celek] se dohodlo v kupní smlouvě ze dne 20. 5. 2019 s manželi [příjmení] a žalovanými o zřízení bezúplatných věcných břemen práva uložení předmětné kanalizace a vodovodu (odst. č. 13 odůvodnění shora). Konkrétní bezplatné věcné břemeno zřízení inženýrské sítě ve prospěch [územní celek] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] ve vlastnictví žalovaných, zahrnující uložení kanalizačního řadu, splaškové kanalizace a uložení dešťové kanalizace, bylo sjednáno dne 6. 2. 2020 (odst. č. 15 odůvodnění shora). Dne 16. 7. 2020 bylo oznámeno žalobci zahájení řízení o odstranění stavby přípojky žalobce (odst. č. 25 odůvodnění shora), proto žalobce podal žádost o dodatečné povolení stavby„ Připojení k veřejnému vodovodu“ dne 16. 7. 2020 (odst. č. 21, 22. odůvodnění shora), přičemž toto bylo přerušeno dne 31. 12. 2021, když rozhodnutí o tomto přerušení bylo dne 3. 6. 2022 zrušeno, a znovu přerušeno bylo řízení dodatečném povolení stavby dne 18. 8. 2022 s ohledem na podání žaloby žalobcem (odst. č. 17, 23., 24. odůvodnění shora). Současně byli žalovaní vyzváni žalobcem k udělení souhlasu s vodovodní přípojkou dne 16. 7. 2020, k níž se vyjádřili dne 24. 7. 2020 (odst. č. 16 odůvodnění shora) a dne 23. 5. 2020, k níž se vyjádřili dne 26. 5. 2020 (odst. č. 19 odůvodnění shora). Dne 3. 6. 2022 nechal žalobce realizovat Měřičský náčrt geodetem (odst. č. 18 odůvodnění shora) a ze strany žalobce byl podán podnět k přezkumu dne 23. 3. 2022 ohledně souhlasu se stavbou rodinného domu pro třetí osoby (odst. č. 20 odůvodnění shora).

32. Podle § 161 odst. 3 o.s.ř. pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

33. Podle § 1260 odst. 1 o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

34. Podle § 1267 odst. 1 o. z. služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě. Podle § 1267 odst. 2 o. z. je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti. Podle § 1267 odst. 3 o. z. oprávněná osoba zpřístupní vlastníku pozemku dokumentaci inženýrské sítě v ujednaném rozsahu, a není-li ujednán, v rozsahu nutném k ochraně jeho oprávněných zájmů.

35. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 274/2001 Sb. v platném znění o vodovodech a kanalizacích (dále„ zákon o vodovodech a kanalizacích“ nebo„ VodKan“) vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem. Podle § 3 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Podle § 3 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

36. Podle § 8 odst. 4 zák. o vodovodech a kanalizacích vlastníci vodovodů nebo kanalizací, jakož i vlastníci vodovodních řadů, vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů provozně souvisejících, jsou povinni umožnit napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti. Současně uzavřou vlastníci těchto vodovodů a kanalizací písemnou dohodu podle odstavce 3. Možnost napojení k zabezpečení dodávek pitné vody nebo odvádění odpadních vod nesmí být podmiňována vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci napojení vodovodu nebo kanalizace hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace 37. Podle § 8 odst. 5 zák. o vodovodech a kanalizacích vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace 38. Podle § 8 odst. 6 zák. o vodovodech a kanalizacích vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

39. Podle § 1087 odst. 1 o. z. zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. Podle § 1087 odst. 2 o. z. kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.

40. Podle § 1 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě, přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku. Podle § 1 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.

41. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobce vybudoval v lednu 2019 přípojku k vodovodu a kanalizaci, když mu byl vydán územní souhlas s tímto připojením s tím, že tato bude umístěna na pozemcích parc. č. stav. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Část připojení však je umístěno na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], jež je ve vlastnictví žalovaných, kteří s umístěním této přípojky nesouhlasí, proto bylo zahájeno řízení o odstranění stavby a žalobce požádal o dodatečné povolení stavby přípojky, přičemž má za to, že souhlas žalovaných s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene služebnosti inženýrské sítě na jejich pozemku lze nahradit rozhodnutím soudu dle § 161 odst. 3 o. s. ř. Povinnost učinit prohlášení vůle musí pro žalované vyplývat ze zákona, ze smlouvy nebo porušení povinnost (NS ČR sp. zn. 26 Cdo 1249/2005 a sp. zn. 22 Cdo 1564/2019), neboť ust. § 161 odst. 3 o. s. ř. nepředstavuje nějakou univerzální klauzuli, která by bez dalšího zmocňovala žalobce žádat po žalovaném libovolné prohlášení vůle, jde pouze o procesní ustanovení. Žaloba o nahrazení projevu vůle je žalobou na plnění, nikoliv žalobou určovací či právotvornou, neboť žalovaný byl povinen projevit určitou vůli. S úspěchem lze na nahrazení projevu vůle žalovat jenom tehdy, pokud je žalovaný skutečně povinen projevit určitou vůli, ale neprávem tak odmítá učinit. Povinnost projevit určitou povinnost ukládá žalovanému předně buď přímo právní předpis nebo se k němu zaváže žalovaný sám svým právním jednáním. Žalobce argumentoval tím, že povinnost žalovaných je dána ustanovením § 8 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích, podle níž jsou žalované povinni uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene spočívajícího v umožnění uložení vodovodní přípojky a šoupěte na části pozemku žalovaných. Služebnost inženýrské sítě zřídit v daném případě„ pojmově“ nelze, neboť přípojka k veřejnému vodovodu a veřejné kanalizaci není vodovodním a kanalizačním vedením ve smyslu § 1267 o. z., které jsou liniovými stavbami, jež nejsou součástí pozemku dle § 509 o. z., a dle právního názoru odvolacího soudu (odst. č. 3 odůvodnění shora), je třeba vycházet z definice přípojky podle § 3 odst. 1, 2 zák. o vodovodech a kanalizacích, dle kterého je přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí, a podle § 3 odst. 6 zák. o vodovodech a kanalizacích, podle něhož vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel a vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Soud proto vycházel z toho, že jde o pojmově o nárok žalobce na zřízení věcného břemene stavby na cizím pozemku, a dovodil, že věcné břemeno jako služebnost ve smyslu § 1260 o. z. se obecně nabývá buď smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením, tj. z vůle povinného, nebo ze zákona, tj. jako„ omezení vlastníka pozemku ve veřejném zájmu“ (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1624/2000), či rozhodnutím orgánu veřejné moci. Soud může zřídit služebnost výhradně v případech, kdy je mu to zákonem umožněno (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2186/2001, 22 Cdo 2317/2004, sp. zn. 22 Cdo 5917/2017) a v případě, že zákon tuto možnost soudu pro určitou situaci nestanoví, soud nemůže svým rozsudkem oprávnění ze služebnosti založit, a to ani tehdy, kdyby se z okolností případu jevilo zřízení služebnosti vhodným východiskem k jeho řešení. V této souvislosti tak nelze přistoupit na argumentaci žalobce, že soud by měl ve smyslu § 2 odst. 1, 2 o. z. a čl. 11 Listiny posuzovat veřejný zájem a dobré mravy, neboť vlastnictví též zavazuje a požadavek omezení vlastnického práva žalovaných ve prospěch žalobce je tak důvodné, ani na argumentaci judikátem NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2142/2018. Pokud jde o zmiňovaný judikát, jehož právní věta zní:„ Se zřízením služebnosti (věcného břemene) je vždy pojmově spojeno omezení v užívání té části pozemku, který je služebností (věcným břemenem) zatížen. Jestliže zákonná úprava výslovně předpokládá zřízení věcného břemene, nemohou důsledky s tím spojené představovat„ protizákonný zásah“., tak jednak jde o věc posuzovanou dle ust. § 135c obč. zák., které bylo zrušeno novým občanským zákoníkem, a jednak posuzování veřejného zájmu je možné pouze v případě, že zákonná úprava výslovně„ předpokládá“ zřízení věcného břemene. Ustanovení § 8 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích, na které odkazuje žalobce, pouze ukládá povinnost vlastníku vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovateli, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci, přičemž žalovaní nejsou vlastníky vodovodu nebo kanalizace, ani jejich provozovatelem. Vodovodní a kanalizační přípojka navíc je samostatnou stavbou, není vodním dílem dle § 3 odst. 1, 2 zákona o vodovodech a kanalizacích a podle § 3 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích je pořizuje na své náklady odběratel a vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. [příjmení] přípojky je tak žalobce, avšak vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] jsou žalovaní, jde tak v případě stavby přípojky žalobce o stavbu na cizím pozemku, tj. pozemku žalovaných, když dle územního souhlasu přípojka neměla na tomto pozemku být umístěna, a nelze se tak zabývat veřejným zájmem. Ani hledisko dobrých mravů ve smyslu § 6 o. z. by nemohlo být uplatněno ve prospěch žalobce, neboť přípojku vybudoval i přesto, že v souvislosti se zahájením stavebních prací byl dne 11. 1. 2019 a opětovně dne 14. 1. 2019 stavebním úřadem vyrozuměn o nesouhlasu žalovaných s budováním této přípojky, jak bylo prokázáno. Z obdobných důvodů by nebylo možné uvažovat ani o přestavku ve smyslu § [číslo], pro který je podstatná dobrá víra stavitele.

42. Soud se přiklání k názoru žalovaných ohledně argumentace žalobce o tom, že smlouva o převodu vlastnictví vodovodního řadu z vlastnictví žalovaných a dalších spolumajitelů [anonymizováno] do vlastnictví [územní celek] jako nabyvatele ze dne 2. 5. 2019 by měla být právně neúčinná, neboť došlo k jejímu zrušení ze zákona pro nesplnění publikační povinnosti u této smlouvy v Registru smluv dle zákona o registru smluv (zák. č. 340/2015 Sb., ve znění na případ dopadajícím) ze strany účastníků do 3 měsíců po jejím uzavření. Žalovaní mají závěr o zrušení této smlouvy učiněný žalobcem za zcela nesprávný, jak lze zjistit i pouhým nahlédnutím do ustanovení § 2 odst. 1 a § 3 odst. 2 písm. a) zákona o registru smluv, neboť zveřejnění kupní smlouvy ze dne 2. 5. 2019 zveřejňovací povinnosti jednoznačně nepodléhá a s jejím nezveřejněním v Registru smluv není spojena ani její účinnost ani žádná sankce jejího zrušení pro případ nezveřejnění. Z obsahu a z vymezení stran kupní smlouvy ze dne 20. 5. 2019 je patrno, že jde o smlouvu vzniklou v rámci právního jednání [územní celek] s fyzickou osobou či fyzickými osobami ([celé jméno žalovaného] a [příjmení] jako převodci), která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti, a že nejde o smlouvu, kterou by byl převáděn majetek města jako územního samosprávného celku do vlastnictví jiné osoby. V § 3 odst. 2 písm. a) zákona o registru smluv je uvedeno: Povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na: a) smlouvu vzniklou v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva osoby uvedené v § 2 odst. 1 k hmotné nemovité věci... [územní celek] je sice osobou uvedenou v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv: Prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je: b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, ale povinnost zveřejnění smlouvy a sankce zrušení smlouvy při jejím nezveřejnění v Registru smluv by na něj dopadala jen v případě, že by [územní celek] své vlastnické právo ke hmotné nemovité věci převádělo na jinou osobu a takovou smlouvu o takovém převodu nezveřejnilo. Taktomu však v daném případě nebylo, [územní celek] žádnou svou hmotnou nemovitou věc na nikoho nepřevádělo, ale takovou věc nabývalo v rámci právního jednání s fyzickými osobami, které jednaly mimo rámec své podnikatelské činnosti. Soud tak považuje kupní smlouvu ze dne 2. 5. 2019 za platnou a účinnou a za vlastníka„ vodovodního řadu a splaškové kanalizace uložených na částech pozemků parc. [číslo] vše k.ú. [obec] a vlastníkem dešťové kanalizace uložené na části pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec]“ tak lze jednoznačně označit [územní celek], jak je ostatně zřejmé i ze žalobního petitu žalobce.

43. Žalobce argumentoval na podporu svých tvrzení i odborným komentářem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který k povinnosti umožnit vodu a kanalizace jiného vlastníka v odborném komentáři 1 mj. uvádí: Odst. 4 ukládá vlastníkům vodovodů a kanalizací, jakož i vlastníkům vodovodních řadů, vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů provozně souvisejících, povinnost umožnit napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti. Stanovení této povinnosti je s ohledem na povahu a specifika vodárenství jakožto síťového odvětví žádoucí pro efektivní provozování vodovodů a kanalizací. Termín technické možnosti nahradil od 1. 1. 2014 dříve použitý termín další technické požadavky, jehož výklad vyvolával nejasnosti a objevily se i případy, kdy byl účelově interpretován restriktivně za účelem oddálení či nesplnění povinnosti umožnit napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka. Nový termín technické možnosti se v porovnání s dřívějším označením jeví jako lépe objektivně zjistitelný. Přínos změny úpravy se však projeví 1 [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. § 8 (Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Zákon o vodovodech a kanalizacích. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 115. až v praxi. Pod termín technické možnosti lze zahrnout u vodovodu např. tlakové poměry, u kanalizace např. její kvalifikaci (oddílná, jednotná). (…) Neumožnění napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka dle § 8 odst. 4 VodKan je u vlastníka vodovodu nebo kanalizace – fyzické osoby přestupkem dle § 32 odst. 2 písm. f), u vlastníka – právnické nebo podnikající fyzické osoby správním deliktem dle § 33 odst. 2 písm. f). Za takový přestupek, resp správní delikt lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč (§ 32 odst. 7 písm. d) zákona, resp. § 33 odst. 9 písm. d)). V případě právnické nebo fyzické podnikající osoby může být pokuta uložena až ve výši dvojnásobku horní hranice sazby pokuty, byl-li delikt spáchán opakovaně (§ 33 odst. 10). Poslední věta tohoto odstavce stanoví, že náklady na realizaci napojení vodovodu nebo kanalizace hradí vlastník, jemuž je napojení umožněno. Stanovení subjektu, který má povinnost hradit náklady na napojení, je závazné, a s ohledem na povahu zákona jakožto veřejnoprávní normy se nelze od ustanovení odchýlit dohodou stran. Podobně odkazoval žalobce na důvodovou zprávu zákona [číslo] kde zákonodárce mj. uvedl: K § 8: Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace je nutné specifikovat vzhledem k tomu, že se jedná o službu„ pro veřejnou potřebu“ a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nejsou pouze obce, ale i soukromé společnosti, které by mohly diskriminovat některé odběratele nebo zcela vyřadit vodovod nebo kanalizaci bez náhrady z provozu. Negativní zkušenosti z praxe jsou důvodem ustanovení o povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování. Z uvedených důvodů je nutné upravit i vztah mezi vlastníky provozně souvisejících vodovodů nebo kanalizací. Povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace jsou vyrovnány právem na úplatu za poskytované služby. Z praktických důvodů je umožněno vlastníkovi vodovodu nebo kanalizaci právo na úplatu převést smlouvou na provozovatele. K § 9: Práva a povinnosti provozovatele je nutné specifikovat vzhledem k tomu, že se jedná o službu„ pro veřejnou potřebu“ s charakterem přirozeného monopolu. Z obou výše uvedených zdrojů vyplývá jednoznačně, že se týkají vlastníka vodovodu a kanalizace, kterým žalovaní nejsou, jak je odůvodněno výše.

44. S ohledem na podrobné odůvodnění shora lze shrnout, že žalobce se domáhal proti žalovaným nahrazení projevu vůle při uzavření smlouvy o zřízení služebnosti s tím, že jde o služebnost, resp. věcné břemeno inženýrské sítě pro vodovodní přípojku. Žalovaný argumentoval mj. tím, že v § 8 odst. 5 zák. o vodovodech a kanalizacích není stanovena žádná možnost zřídit služebnost jako absolutní věcné právo k cizímu pozemku pro umístění přípojky vodovodu rozhodnutím soudu či jiného orgánu veřejné moci. Soud se přiklonil k argumentaci, tj. především právnímu výkladu žalovaného, když žalobě žalobce nebylo možno vyhovět s ohledem na právní posouzení věci, popsané výše, především v odst. 41. a 42. odůvodnění shora, proto soud neposkytoval poučení dle § 118a o. s. ř. a žalobu zamítl pro nedostatek pasivní legitimace žalovaných dle § 161 odst. 3 o. s. ř., neboť povinnost žalovaných učinit prohlášení vůle, specifikované v žalobním petitu v odst. 1. odůvodnění shora, nevyplývá ze zákona, tj. konkrétně z § 8 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích, když obecně taková povinnost musí pro povinného vyplývat ze zákona, ze smlouvy nebo z porušení povinnosti. (výrok I. rozsudku)

45. O nákladech řízení rozhodl soud dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, náklady řízení v celkové výši 31 218 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 9 odst. 3 písm. b) za použití § 12 odst. 4 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 4 000 Kč za jeden úkon právní služby (2 500 Kč + 80% za oba zastupované účastníky), a to za 6 úkonů právní služby za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis a podání vyjádření k žalobě dne 30. 9. 2022, vyjádření k odvolání dne 17. 10. 2022, doplnění tvrzení a důkazů dne 23. 3. 2023 a vyjádření k doplnění tvrzení žalobce ze dne 27. 3. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a účast na jednání soudu dne 29. 3. 2023 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v 6 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění spolu s 21% DPH podle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. (výrok II. rozsudku)

Poučení