12 C 2/2020-214

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] jednající prostřednictvím [anonymizována dvě slova], odštěpného závodu v České republice, [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] zastoupená advokátkou Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 326 720 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované na zaplacení 75 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 326 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 100 430 Kč od 15.6.2019 do 14.8.2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 80 430 Kč od 15.8.2019 do 31.8.2019, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 180 860 Kč od 1.9.2019 do 2.9.2019, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 381 720 Kč od 3.9.2019 do 25.10.2019 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 326 720 Kč od 26.10.2019 do zaplacení

II. Vzájemný návrh žalované, kterým se vůči žalobkyni domáhá zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 180 284,21 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 4.11.2019 domáhala po žalované zaplacení částky 326 720 Kč s příslušenstvím jako neuhrazené odměny za žalobkyní poskytnutá plnění za měsíc květen až srpen 2019 dle mandátní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 28.3.2017. Žalobkyně v žalobě uvedla, že vystavila žalované za poskytnuté služby faktury k úhradě, a to za měsíc květen 2019 fakturu [číslo] se splatností dne 14. 6. 2019, za měsíc červen 2019 fakturu [číslo] se splatností dne 31. 8. 2019, za měsíc červenec 2019 fakturu [číslo] se splatností dne 2. 9. 2019 a za měsíc srpen 2019 fakturu [číslo] se splatností dne 2. 9. 2019. Na výše uvedené faktury nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho, vyjma částečné úhrady faktury [číslo] dne 14. 8. 2019 ve výši 20 000 Kč a dne 25. 10. 2019 částky 55 000 Kč.

2. Žalovaná v žalobě uplatněný nárok odmítla jako zcela neodůvodněný, bránila se zejména tím, že žalobkyně služby v mandátní smlouvě specifikované ve fakturovaném období již nevykonávala, z toho důvodu došlo posléze k ukončení smluvního vztahu výpovědí. Žalobkyně učinila nedostatečná žalobní tvrzení a takto neurčitá a neúplná žalobní tvrzení není schopna podpořit jakýmikoliv relevantními důkazy. Odměna měla být žalovanou poskytnuta jako protiplnění za výkon v mandátní smlouvě specifikovaných služeb, žalobkyně neprokazuje, že by tyto smluvní povinnosti řádně plnila. Co se týče platby ve výši 20 000 Kč a 55 000 Kč na fakturu za měsíc květen 2019, pak tyto platby byly uskutečněny toliko v důsledku administrativního nedopatření, pro její provedení tedy neexistoval žádný právní důvod. Žalovaná v reakci na toto tvrzení uplatnila vůči žalobkyni pohledávku, a to vzájemným návrhem ze dne 20. 10. 2020 na zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, a rozšířením vzájemného návrhu o částku 55 000 Kč s příslušenstvím ze dne 1.12.2020.

3. Soud s ohledem na cizí prvek v tomto řízení (žalovaná je zahraničním subjektem) konstatuje, že dovodil svou pravomoc (mezinárodní příslušnost) dle ust. čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). Zároveň na základě tohoto ustanovení dovodil i svou místní příslušnost, neboť právě toto ustanovení upravuje nejen příslušnost mezinárodní (tj. pravomoc), ale i příslušnost místní. V projednávané věci jde zaplacení odměny za poskytnutou službu, když služba byla z povahy věci poskytnuta v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1, a to na adrese [adresa žalobkyně], tedy na adrese sídla žalobkyně a současně na adrese sídla odštěpného závodu žalované (která učinila změnu adresy na současnou až ke dni 23.9.2021, což vyplývá aktuální výpis z obchodního rejstříku žalované).

4. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi žalobkyní a žalovanou jednajícím prostřednictvím odštěpného závodu byla dne 28.3.2017 uzavřena mandátní smlouva. Smlouva byla uzavřena za účasti p. [celé jméno svědka] za žalovanou a p. [příjmení] za žalobkyni. Z čl. IV. mandátní smlouvy ze dne 28. 3. 2017 má soud za prokázané, že se žalobkyně pro žalovanou zavázala obstarat příležitosti k uzavření obchodů na stavební práce v úhrnné hodnotě alespoň 200 000 000 Kč bez DPH za každý kalendářní rok, s tím, že plán objemu zakázek a na to vázanou výši odměny pro následující roky měly strany upravit dodatkem k této smlouvě. Dále se žalobkyně pro žalovanou zavázala obstarat další záležitosti, tak jak byly vymezeny ve smlouvě (tedy zabezpečit realizaci zakázek, uzavírat jménem žalované obchody na stavební práce se smluvními partnery, poskytovat ji v souvislosti s uzavíráním těchto obchodů poradenské činnosti a vykonávat další činnosti navázané na tyto obchody, organizovat práci pracovního týmu, spolupracovat se zákazníky). Za to se jí žalovaná zavázala platit odměnu (čl. IV odst. 10 a čl. VIII. smlouvy) ve výši 108 000 Kč bez DPH měsíčně, zahrnující i náhradu výdajů žalobkyně spojených s plněním jejích povinností vyplývajících ze smlouvy. Splatnost odměny byla sjednána vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce. V čl. VIII odst. 2 smlouvy se strany smlouvy dohodly na neomezené době plnění dle této smlouvy (po uplynutí zkušební doby). V čl. IX odst. 2 této smlouvy bylo ujednáno, že smlouva zanikne dohodou stran nebo vypovězením smlouvy některou ze stran, s tím, že účinky výpovědi nastanou koncem prvního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé straně.

6. Z faktur [číslo] vystavených žalobkyní se podává, že žalované byla celkem vyfakturována částka 401 720 Kč, představující odměnu za služby poskytnuté žalované v květnu (faktura [číslo]), červnu (faktura [číslo]), červenci (faktura [číslo]) a srpnu 2019 (faktura [číslo]), přičemž každá z těchto faktur zněla na částku 100 430 Kč.

7. Z oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 22.5.2017, ze Smlouvy o dílo ze dne 14.7.2017 a z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že v roce 2017 na základě prvotního podnětu [příjmení] [příjmení] došlo k uzavření zakázky s názvem„ I/57 [obec] obchvat SV s rozpočtem pro žalovanou ve výši 474 mil. Kč.“ Smlouva o realizaci zakázky byla podepsána 14.7.2017 ve sdružení se společností [právnická osoba] Jednalo se o veřejnou zakázku, vhodnou pro vstup [právnická osoba] [anonymizováno] na český trh. Z e-mailové komunikace ze dne 7.2.2018 a ze dne 8.2.2018, z předběžné nabídky ze dne 5.3.2018, z e-mailu ze dne 22.3.2018, voucheru ze dne 20.3.2018 a výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že v roce 2018 mělo dojít na základě podnětu Ing. Arch. Endála prostřednictvím [právnická osoba] k realizaci zakázky výstavby rezidenčního projektu pod názvem [anonymizována dvě slova] s rozpočtem 300 mil. Eur. Celý projekt měla zaštítit [právnická osoba] [anonymizováno] ČR jako generální dodavatel. Za účelem ověření referencí spol. [anonymizována dvě slova], se 23.3.2018 až 26.3.2018 uskutečnila cesta do Řecka. Této cesty se zúčastnili pánové [celé jméno svědka] (vedoucí odštěpného závodu), [jméno] [příjmení] (zástupce vedoucího odštěpného závodu), [jméno] [příjmení] (hlavní projektový manager projektu [anonymizována dvě slova]), Ing. Arch. [jméno] [příjmení] (osobní přítel Hlavního projektového manažera projektu [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení]) a [jméno] [příjmení] ([právnická osoba]).

8. Z kupní smlouvy ze dne 1.4.2019, smlouvy o dílo ze dne 1.4.2019, přehledu referencí, e-mailu ze dne 26.9.2018, z odstoupení od smlouvy ze dne 16.10.2019, z výslechu svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že z podnětu žalobkyně, která obdržela podnět ze stany Ing. Arch. Endála, došlo k jednání ohledně uzavření smlouvy od dílo na zakázku demolice ocelárny [právnická osoba] v rozpočtu [číslo] mil. Kč a prodej železa z demolice ocelárny [příjmení] [příjmení] v rozpočtu 196,2 mil. Kč. došlo vytvoření cenové nabídky, projednání nabídky a následovně byla [právnická osoba] [anonymizováno] vybraná jako dodavatel a 1.4.2019 podepsána smlouva. K realizaci projektu závěrem nedošlo, neboť [právnická osoba] [příjmení] s.a. 17.10.2019 odstoupila od smlouvy z důvodu neplnění sjednaných ustanovení podepsaných smluv ze strany [právnická osoba] v ČR.

9. Z následujících provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně v rozhodném období (od června do září 2019) řádně vykonala pro žalovanou i další činnosti dle mandátní smlouvy. Elektronická komunikace žalované s dalšími osobami a subjekty byla vedena buď přímo přes osobu [jméno] [příjmení] na e-mailové adrese [email] (v hlavičkách též [jméno] [příjmení]), případně byl jako adresát připojen v e-mailové komunikaci v kopii pod stejnou adresou. Konkrétně soud z notifikace datové schránky, z vyrozumění o zápisu změn do živnostenského rejstříku, z plné moci, vše ze dne 30.5.2019 zjistil, že žalobkyně vyřídila v květnu 2019 živnostenské oprávnění pro odštěpný závod žalované. Z e-mailu ze dne 2.5.2019 mezi p. [příjmení] a [jméno] [příjmení] z [obec] [anonymizováno] má soud za prokázáno, že žalobkyně se v květnu 2019 aktivně pracovala zajištění bankovní garance pro zakázku„ Demolice ocelárny [obec]“. Z e-mailu ze dne 5.6.2019 mezi žalobcem a p. [celé jméno svědka] má soud za prokázáno, že v červnu roku 2019 se žalobkyně organizačně podílela na řešení složité ekonomické situace v odštěpném závodu žalované. Z e-mailu ze dne 19.6.2019 a 25.6.2019 mezi p. [příjmení], p. [příjmení] a p. [celé jméno svědka] soud zjistil že žalobkyně v červnu 2019 podnikla kroky k zajištění bankovní garance u [příjmení] [příjmení] [jméno]. Z e-mailové komunikace ze dne 2.7.2019 a 3.7.2019 mezi p. [příjmení], p. [celé jméno svědka] a p. [příjmení] soud zjistil, že v měsíci červenci 2019 se žalobkyně účastnila jednání o realizaci zakázky Demolice oceláren [obec]. Z e-mailu ze dne 30.7.2019 mezi p. [příjmení] a p. [příjmení] má soud prokázáno, že žalobkyně jednala za žalovanou s [anonymizována dvě slova] ohledně přístupu do internetového bankovnictví žalované (p. [celé jméno svědka]). Z e-mailové komunikace ze dne 1.8.2019 mezi p. [příjmení] a p. [příjmení] a p. [příjmení], z e-mailové komunikace z 5.8.2019 mezi p. [příjmení] a p. [příjmení], z e-mailové komunikace z 29.8.2019 mezi p. [příjmení] a p. [jméno], [celé jméno svědka] a p. [celé jméno svědka] má soud za prokázáno tvrzení žalobkyně, že v měsíci srpnu 2019 se činnost žalobkyně zaměřila zejména na řešení ekonomických problému a na činnosti ohledně dodělání již rozestavěných projektů za osobní účasti žalobkyně. Z e-mailu z 11.9.2019 mezi p. [příjmení] a a spol. CCS soud zjistil, že žalobkyně v září 2019 učinila pro žalovanou objednávku služeb ze smlouvy o užívání karet [příjmení] [příjmení] [jméno] se [právnická osoba]. Z e-mailové komunikace z 2.9.2019 a 23.9.2019 mezi p. [příjmení] a p. [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně v září 2019 za žalovanou řešila složitou ekonomickou situaci na rozestavěných projektech. Z e-mailové komunikace z 4.10.2019, 25.10.2019, 4.11.2019, 11.11.2019, 29.11.2019 mezi p. [příjmení] a dalšími osobami soud zjistil, že aktivní činnost žalobkyně pokračovala i v měsících říjnu a listopadu 2019.

10. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále je„ bankovní účet žalobkyně“) ze dne 6.9.2019 soud zjistil, že ve prospěch žalobkyně jako majitele tohoto účtu byla dne 15.7.2019 připsána platba 20 000 Kč, provedená z účtu žalované [číslo] přičemž předmětná platba byla označena variabilním symbolem [číslo] a v poznámce pro příjemce uvedeno„ [anonymizována dvě slova] services [číslo]“, kdy veškeré platební údaje, tedy jak čísla účtů odesílatele i příjemce platby, tak variabilní symbol, přitom odpovídají údajům uvedeným v mandátní smlouvě a na faktuře [číslo]. Z dopisu ze dne 30. 9. 2019 (dále jen„ první upomínka“) a dopisu ze dne 8. 10. 2019 (dále jen„ druhá upomínka“) vyplývá, žalovaná byla žalobkyní upomenuta na to, že z její strany nedošlo k uhrazení částky 381 720 Kč, když na fakturu [číslo] již byla dne 14. 8. 2019 provedena částečná úhrada ve výši 20 000 Kč. K uhrazení dlužných částek byla žalované v obou případech stanovena lhůta sedmi kalendářních dnů od doručení příslušné upomínky. Z detailu datových zpráv se podává, že obě upomínky byly žalované doručeny prostřednictvím veřejné datové sítě stejného dne, jako jsou datovány. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně ze dne 8.11.2019 soud zjistil, že ve prospěch žalobkyně byla dne 25.10.2019 připsána platba 55 000 Kč, provedená z účtu žalované [číslo] přičemž předmětná platba byla označena variabilním symbolem [číslo] a v poznámce pro příjemce uvedeno„ [anonymizováno] partially payment vs [číslo]“, kdy veškeré platební údaje, tedy jak čísla účtů odesílatele i příjemce platby, tak variabilní symbol, přitom odpovídají údajům uvedeným v mandátní smlouvě a na faktuře [číslo].

11. Soud dále provedl k důkazu další výpisy z bankovního účtu žalobce spolu s jednotlivými fakturami vystavenými žalobkyní, přičemž z těchto důkazů soud zjistil, že žalovaná hradila žalobkyni v období předcházejícím posuzovanému fakturovanému období (květen až srpen roku 2019) žalobkyní měsíčně fakturovanou částku 100 430 Kč, a to často po datu splatnosti a často v částečných úhradách, kdy pod variabilním symbolem bylo vždy uvedeno číslo faktury, ke které byla platba zaslána, a kdy téměř pravidelně bylo ve„ zprávě pro příjemce“ žalovanou uvedeno období, za které bylo z její strany žalobkyni hrazeno. Jmenovitě tedy soud z výpisu ze dne 8.1.2019 soud zjistil, že ve prospěch žalobkyně byla dne 18.12.2018 připsána platba ve výši 100 430 Kč, provedená z účtu žalované, s variabilním symbolem [číslo], a to za období říjen 2018; dále téhož dne byla provedena platba ve výši 100 430 Kč, s variabilním symbolem [číslo], a to za období září 2018; a dále dne 8.1.2019 byla připsána platba ve výši 100 430 Kč, provedená z účtu žalované, s variabilním symbolem [číslo], a to za období listopad 2018. Dále soud z výpisu ze dne 8.2.2019 zjistil, že ve prospěch žalobkyně byla dne 11.1.2019 připsána platba ve výši 100 430 Kč, provedená z účtu žalované, s variabilním symbolem [číslo], a to za období prosinec 2018. Dále soud z výpisu ze dne 8.3.2019 zjistil, že ve prospěch žalobkyně byla dne 15.2.2019 připsána platba ve výši 100 430 Kč, provedená z účtu žalované, s variabilním symbolem [číslo], a to za období leden 2019. Dále soud z výpisu ze dne 7.5.2019 zjistil, že ve prospěch žalobkyně byla dne 23.4.2019 připsána platba ve výši 50 000 Kč s variabilním symbolem [číslo], a to za období únor 2019. Dále soud z výpisu ze dne 7.6.2019 zjistil, že ve prospěch žalobkyně byla dne 7.6.2019 připsána platba ve výši 50 430 Kč, provedená z účtu žalované, s variabilním symbolem [číslo], a to jako další platba za období únor 2019. Dále soud z výpisu ze dne 8.7.2019 zjistil, že ve prospěch žalobkyně byla dne 19.6.2019 připsána platba ve výši 40 000 Kč, provedená z účtu žalované, s variabilním symbolem [číslo], a to za období březen 2019 a dále byla dne 26.6.2019 připsána platba ve výši 30 000 Kč, s variabilním symbolem [číslo], též za období březen 2019. Z výpisu ze dne 8.8.2019 soud zjistil, že ve prospěch žalobkyně byla dne 15.7.2019 připsána platba ve výši 20 000 Kč, s variabilním symbolem [číslo] za období březen 2019 a dne 18.7.2019 připsána platba ve výši 10 430 Kč s variabilním symbolem [číslo], též za období březen 2019; dále byla dne 18.7.2019 připsána platba ve výši 100 430 Kč, s variabilním symbolem [číslo], a to za období duben 2019.

12. Z výpovědi mandátní smlouvy ze dne 25. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaná mandátní smlouvu podle čl. IX odst. 2 vypověděla, aniž po skutkové stránce vymezila důvod této výpovědi. V řízení nebylo prokázáno, že by v průběhu spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou došlo k vytčení vad plnění, a to ani ústní ani písemnou formou.

13. Z výslechu svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně], zaměstnankyně spolupracující [právnická osoba] - promo engineering s. r. o., která zajišťovala komplexní organizační podporu všech výběrových řízení, soud zjistil, že svědkyně vnímala p. [příjmení] jako vztyčnou osobu jednající za žalovanou, osobu, která řídila kancelář žalované, resp. celou pobočku žalované v České republice. Svědkyně uvedla, že p. [příjmení] zde pobočku žalované fakticky založil, jednal s úřady, dojednával zakázky. [ulice] p. [příjmení] se žalovanou trvala až do konce roku 2019, přes velké finanční problémy se dokončoval projekt násep [obec], p. [příjmení] se na řešení problému po celou dobu aktivně podílel. Co se týká rozdělení pravomocí p. [příjmení] a p. [celé jméno svědka], p. [celé jméno svědka] měl jako vedoucí pobočky na starost technickou část, tedy technické zázemí, zajištění odborných osob, technických strojů, stavbyvedoucích, p. [příjmení] měl na starost administrativní úkoly, v pobočce žalované neuměl nikdo jiný česky, p. [příjmení] řešil organizační úkoly. Svědkyně dále uvedla, že v rámci realizace projektů [právnická osoba] dělala spíše silnice, dálnice a železnice a [právnická osoba] stavby vodovody, kanalizace a plyn, působnost těchto dvou firem byla zcela oddělená, [právnická osoba] realizovala zakázku s násobně vyšším rozpočtem. V roce 2019 se realizoval projekt [obec]. K projektu demolice oceláren [obec] svědkyně uvedla, že výběrové řízení bylo úspěšné, k realizaci však nedošlo, neboť žalovaná nedoložila bankovní garanci a tudíž v podstatě nezahájili práce. Zakázku na projekt ocelárny [obec] donesl p. [příjmení], pokyn k nachystání nabídky vždy dostala svědkyně od p. [příjmení], svědkyně jej vnímala jako iniciátora celé té stavby. Stejně tomu bylo v roce 2019 i v případě projektu rekonstrukce železniční stanice [obec] či u projektu modernizace a elektrifikace [obec].

14. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že v roce 2016 se svědek dohodl s p. [příjmení], že se pokusí pro [právnická osoba] stavby domluvit spolupráci se žalovanou, neboť spol. MS stavby jako společnost stavební, která dělala inženýrské sítě a dopravní stavby, dlouhodobě hledala zahraničního partnera, který by jim mohl pomoci realizovat velké zakázky. Došlo ke spolupráci se žalovanou, byla zřízena pobočka – odštěpný závod. Svědek vykonával funkci zástupce vedoucího odštěpného závodu, měl pro [anonymizováno] měl zajišťovat přípravu soutěží a následně pomáhat s realizací staveb. Tím, že svědek měl zkušenost na českém trhu se zadáváním veřejných zakázek, kdy se jeho společnost účastnila těchto soutěží, tak hlavním cílem bylo, že [anonymizováno] si vytipuje zakázky, nebo přijde s nějakým doporučením zakázek, svědek je prověří a zakázku odsoutěží a dále pomůže s realizací. Dále svědek uvedl, že zástupci [anonymizováno], kteří byli v ČR, neuměli česky, všechna komunikace přebíhala přes spol. [anonymizováno], resp. přes p. [příjmení], který kancelář celou vedl od začátku. P. [příjmení] přišel za svědkem s nějakou zakázkou, svědek prozkoumal, zda je zakázka realizovatelná, pokud byla, p. [příjmení] návrh přednesl spol. [anonymizováno], pokud [anonymizováno] souhlasil, poté zbytek připravoval svědek se spolupracovníky ve spolupráci s p. [příjmení]. Všechna jednání šla přes p. [příjmení], který jediný uměl česky. Svědek dále uvedl, že žalobkyně měla se žalovanou uzavřenu mandátní smlouvu, neznal podrobnosti, ale věděl, že p. [příjmení] byl za výkon měsíčně placen, ten výkon měl být v tom, že zástupce [anonymizováno] p. [příjmení] měl vykonávat veškerou agendu kanceláře žalované, kterou zároveň fakticky vedl, pomáhat s překlady, komunikace s úřady, zajišťovat pomoc autorizovaným osobám, vyhledávat možnosti zakázek a pokud možno přinést v nějaké hodnotě nějaké zakázky pro [právnická osoba], to znamená, vytipovat pomoc s tím výběrovým řízením. Svědek vypověděl, že ví o skutečnosti, že v mandátní smlouvě bylo nastaveno kritérium objemu ročních zakázek a byla nastavena měsíční paušální úhrada. V roce 2019 s ohledem na problémy s financováním přestala spolupráce fungovat, dle výpovědi svědka žalobkyně aktivně fungovala do konce roku 2019, všichni se snažili zachránit situaci, běžel projekt [obec]. K projektu demolice [právnická osoba] svědek uvedl, že se na něj v roce 2019 obrátil p. [příjmení], že je možná zakázka demolice, svědek ji vnímal jako realizovatelnou, zakázka se podařila získat, byly podepsány dvě smlouvy, na demolici a na nákup/prodej šrotu, projekt se nakonec neuskutečnil, neboť žalovaná nedodala bankovní garanci. Svědek uvedl, že p. [příjmení] dále přinesl zakázku rekonstrukce žel. stanice [obec], stejně tak [obec].

15. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], bývalého zaměstnance žalované ve funkci hlavního stavbyvedoucího pro železniční stavby a mosty soud zjistil, že svědek ukončil pracovní poměr u žalované přibližně v březnu roku 2020 z důvodu platební neschopnosti žalované. [příjmení] p. [příjmení] u žalované vnímal jako osobu ve funkci výkonného ředitele.

16. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], bývalého zaměstnance žalované ve funkci projektového manažera soud zjistil, že v pracovních věcech svědek komunikoval s ředitelem české pobočky žalované, tedy nejprve s [jméno] [příjmení], později [jméno] [celé jméno svědka]. K osobě p. [příjmení] svědek uvedl, že ten zprostředkoval to, že [anonymizováno] přišel do České republiky, a prostřednictvím p. [příjmení] mohla žalovaná vstoupit do styku s klienty. Byl to vlastně zprostředkovatel, prostřednictvím něhož se žalovaná mohla účastnit výběrových řízení, přiváděl nové zakázky. Zajišťoval kontakty v české republice, tlumočil, jednal s českými úřady. Svědek spolu s p. [příjmení] řešil systém používání CCS karet.

17. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno svědka], bývalé zaměstnankyně žalované, soud zjistil, že svědkyně pro žalovanou od roku 2017 pracovala jako inženýr architekt, měla na starosti také ekonomické otázky a od roku 2019 byla odpovědná též za realizaci plateb. Jejím nadřízeným byl p. [celé jméno svědka]. K osobě p. [příjmení] svědkyně uvedla, že to byl člověk, který dohodl první smlouvy, když [anonymizováno] přišel do České republiky, ostatní z [anonymizováno] nemluvili česky, tak proto p. [příjmení] domlouval projekty v České republice, domlouval smlouvy a další projekty, které přicházely potom, zajišťoval realizaci projektů, zprostředkovával zajištění personálu. Účtoval odměnu měsíčně, dle smlouvy o spolupráci. P. [příjmení] odešel pro spory s mateřskou společností žalované v Řecku o cca 6 měsíců dříve než svědkyně, která odešla koncem června 2021, do odchodu vykonával pro žalovanou činnost ve stejném objemu a rozsahu jako po celou dobu spolupráce. Co se týká fakturace posledních odměn ze strany žalobkyně, svědkyně uvedla, že je jí známo z doslechu, že poslední faktury nebyly vyplaceny, neboť [právnická osoba] v Řecku nebyla spokojena se službami p. [příjmení]. Neví o tom, že by byla žalobkyni sdělena výtka.

18. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], bývalého zaměstnance žalované, od roku 2017 byl projektovým manažerem, od r. 2018 zástupce ředitele pobočky p. [celé jméno svědka], soud zjistil, že v jeho náplni byl dohled na stavbách, dohled nad chodem kanceláře. [příjmení] p. [příjmení] svědek popsal tak, že ten byl poradcem [právnická osoba] v České republice, domlouval schůzky s potenciálními spolupracovníky, a to na základě smlouvy o poskytování poradenství. V roce 2019 se úplně změnilo vedení společnosti, změnilo se jak vedení společnosti, tak i majitelé společnosti a to nové vedení, které přišlo z Řecka, se z nějakého důvodu rozhodlo přerušit spolupráci s panem [příjmení]. Ke změně vedení a majitele společnosti došlo v únoru 2019, rozhodnutí o rozvázání spolupráce s panem [příjmení], přišlo na přelomu srpna a září 2019, do té doby p. [příjmení] vyvíjel činnost. Úkolem pana [příjmení] bylo shánět potenciální nové zakázky, potenciální další spolupráci v Česku. Svědek odmítl hodnotit kvalitu odvedené práce žalobkyní s ohledem na nedobré vztahy mezi svědkem a p. [příjmení]. Svědek nevěděl o tom, že by byla žalobkyni sdělena výtka. Pokyn k proplacení faktur dával do konce roku 2019 ředitel [celé jméno svědka], potom paní [příjmení] z Atén. Pokyn neproplatit žalobkyni platbu zhruba v době, kdy se nové vedení společnosti rozhodlo rozvázat spolupráci s p. [příjmení]. Proplácení faktur nemělo hladký průběh z důvodu finančních důvodů společnosti, ale proplácení probíhalo v pravidelných časových intervalech a postupně, kdy například společnost uhradila deset procent částky a třeba po dvaceti dnech nějakou další část té částky a pan [příjmení] to akceptoval. K odkladu platby dával pokyn p. [celé jméno svědka], ten komunikoval s p. [příjmení]. K zakázce demolice oceláren [obec] svědek uvedl, že má za to, že tuto zakázku přinesl do společnosti p. [celé jméno svědka]. Svědek dále uvedl, že pan [příjmení] byl přítomen u veškerých jednání s panem [celé jméno svědka] a s panem [celé jméno svědka] a se zástupci železáren. Svědek uvedl, že má za to, že p. [příjmení] měl pracovat na základě pokynů pana [celé jméno svědka] a jestli něco dělal z vlastní iniciativy, to svědek nevěděl. Svědek uvedl, má za to, že obecně zakázky přinášel do společnosti pan [celé jméno svědka], kterého přivedl do společnosti p. [příjmení]. Mezi svědkem a p. [příjmení] probíhaly velmi často konflikty, všichni pracovali podle pokynů, které nám posílal pan [celé jméno svědka], a i na základě pokynů, které [celé jméno svědka] získával od svých nadřízených v Aténách. Svědek dále uvedl, že květnová faktura vystavená žalobkyní nebyla v květnu proplacena z důvodu finančních problémů, dostali pokyn z Atén, aby tyto faktury nebyly proplaceny. Svědek nerozuměl tomu, proč by platba ve výši 22 000 Kč a 55 000 Kč proběhla omylem, pokud proběhla na základě faktury. Faktury propláceli částečně, protože byli v takové finanční situaci, v jaké byli. Společnost měla finanční problémy, spousta faktur, stejně jako faktura pana [příjmení], nebyla hrazena vcelku, hradili je částečně. Na chybu při úhradě faktury žalobkyni si svědek nevzpomínal. Po zásadní roztržce někdy v srpnu, září, říjnu 2019 přišel definitivní pokyn vedení společnosti neproplatit žalobkyni žádnou fakturu. Do té doby platby probíhaly na základě pokynu pana [celé jméno svědka]. Svědek uvedl, že přestože po roztržce mezi p. [příjmení] a vedením dostal od vedení pokyn, aby s p. [příjmení] dále nekomunikoval, určitě s ním byl znovu v kontaktu. Jinak to nešlo, protože to nebylo možné. Určitě měli nějaké nedořešené záležitosti, které museli dořešit. Je velmi pravděpodobné, že mu poslal nějaký mail, anebo že mu zavolal.

19. Veškeré tyto provedené důkazy soud hodnotil v souladu s § 132 o.s.ř. dle své volné úvahy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována, u překladu listin z cizího jazyka - neopatřených tlumočnickou doložkou - byl překlad listin prohlášen účastníky jako nesporný. U sporných skutkových tvrzení, zejména ohledně obsahu a rozsahu činností žalobkyně vykonávající po dobu trvání smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, a jejich řádného plnění v rozhodném období, soud vycházel ze svědeckých výpovědí svědků, kteří vypovídali pod hrozbou trestněprávního postihu v případě křivé výpovědi a v jejich výpovědích, v kontextu provedených listinných důkazů, nebylo shledáno nic, co by odůvodňovalo uvádění nepravdivých skutečností ve prospěch jedné či druhé strany sporu. Zejména vypovídající hodnotu výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud hodnotil jako zásadní, neboť tato svědkyně nebyla ve smluvním vztahu s žádnou ze stran sporu. Námitku žalované ohledně nevěrohodnosti svědka [celé jméno svědka] soud nehodnotí jako přiléhavou, a to z důvodu, že svědek neuvedl pří výslechu nic, co by bylo v rozporu se skutkovými zjištěními učiněných z jiných provedených důkazů a dále nic, co by odůvodňovalo uvádění nepravdivých skutečností ve prospěch jedné či druhé strany sporu.

20. Ze všech svědeckých výpovědí, podpořených listinnými důkazy má soud prokázáno, že žalobkyně pro žalovanou poskytnula v rozhodném období května až srpna roku 2019 služby, které vyplývají z dikce mandátní smlouvy. Soud má prokázáno tvrzení žalobkyně, že činnost [právnická osoba] a.s. pro žalovanou byla od začátku spolupráce až do října roku 2019 kontinuální a nepřerušená. Žalobkyně v letech 2017, 2018 i v roce 2019 obstarala pro žalovanou příležitost k uzavření smluv na stavební práce v úhrnné ceně více než 200 000 000 Kč bez DPH ročně a dále žalované poskytovala poradenskou, konzultační a administrativní činnost. Konkrétně v roce 2019 došlo na základě aktivní činnosti žalobkyně k uzavření smlouvy o dílo na zakázku demolice ocelárny [právnická osoba] v rozpočtu [číslo] mil. Kč a prodej železa z demolice ocelárny [příjmení] [příjmení] v rozpočtu 196,2 mil. Kč a žalobkyně až do listopadu 2019 vykonávala pro žalovanou i další poradenskou a administrativní činnost dle dikce smlouvy. Tato spolupráce byla ukončena až v listopadu 2019.

21. Závěr o řádném plnění smluvních povinností má soud prokázáno z výslechu svědků, zejména svědků [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a [jméno]. Výpovědní hodnotu sdělení svědka [celé jméno svědka], při které svědek naznačil nedobrou kvalitu odvedené práce ze strany žalobkyně, soud hodnotí jako nikoliv objektivní, neboť sám svědek připustil, že vztahy mezi ním a p. [příjmení] nebyly dobré a z postoje a chování svědka při jeho výpovědi u jednání bylo soudu zřejmé, že mezi svědkem a p. [příjmení] existuje jistá osobní nevraživost. Stejně tak výpověď svědka [celé jméno svědka] ohledně skutečnosti, že příležitosti k uzavření smluv obstarával p. [celé jméno svědka], nikoliv p. [příjmení], soud hodnotí jako nevěrohodnou, když ostatní svědci (a to včetně p. [celé jméno svědka]) jednoznačně označili p. [příjmení] jako osobu, která žalované zajišťovala nové zakázky.

22. K okolnostem uzavření mandátní smlouvy soud zjistil, že mandátní smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou dojednával na straně žalované [celé jméno svědka] jako vedoucí odštěpného závodu a [příjmení] [jméno], jako zástupce vedoucího odštěpného závodu a na straně žalobkyně [jméno] [příjmení] jako místopředseda představenstva [právnická osoba] a.s.. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z mandátní smlouvy a z tvrzení žalobkyně, kdy žalovaná toto tvrzení nesporovala. Co se týká obsahu smlouvy, všichni vyslechnutí svědci shodně vypověděli, že přesný obsah písemné smlouvy jim nebyl znám, vycházeli z toho, že žalobkyně úzce s žalovanou spolupracuje, a to na základě jisté smlouvy o spolupráci.

23. Ohledně právního hodnocení soudem zjištěného skutkového stavu, je třeba předně uvést, že soud věc právně posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen„ obč.z.“), byť smlouva ze dne 28.3.2017, označená jako smlouva mandátní, obsahuje odkaz na ustanovení zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, který však byl ke dni 1.1.2014 (den účinnosti obč.z.) zrušen.

24. Podle § 2430 obč.z. se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

25. Podle § 2432 odst. 1 obč.z. příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce.

26. Podle § 2438 odst. 1 obč.z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Podle odst. 2 citovaného ustanovení příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

27. Podle § 2054 obč.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

28. Ohledně smluvního základu nároku soud uzavřel, že byla mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena příkazní smlouva ve smyslu § 2430 obč.z., na základě níž se měla žalobkyně jako příkazník zavázat pro žalovanou jako příkazce obstarat příležitosti k uzavření obchodů na stavební práce v objemu alespoň 200 mil. Kč bez DPH za kalendářní rok a v souvislosti s těmito obchody vyvíjet též další činnosti, tak jak byly specifikovány v čl. IV příkazní (mandátní) smlouvy. Za to jí měla žalobkyně, jak bylo v souladu s § 2438 obč.z. ujednáno v čl. VIII. smlouvy, platit odměnu ve výši 108 000 Kč měsíčně, navýšenou o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, s tím, že odměna měla být žalobkyní zaplacena oproti vystavené faktuře, splatné k desátému dni příslušného kalendářního měsíce. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou (čl. VIII odst. 2 smlouvy).

29. V příkazní smlouvě bylo dále ujednáno (čl. IV. odst. 4 smlouvy), že strany upraví smluvním dodatkem plán objemu zakázek, jakož i na to vázanou výši odměny pro následující roky. K námitce žalované soud učinil výklad předmětného smluvního ujednání, kdy vycházel ze zákonného ustanovení obč. z., že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1) a že každý projev vůle se vykládá podle úmyslu jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl poznala nebo o něm musela vědět; není-li možné zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (§ 556 odst. 1 obč. z.). Zjevným úmyslem stran byla možnost uzavřít dodatek smlouvy, bez změn v dalších ustanoveních smlouvy, týkající se případné předpokládané změny v objemu zakázek (obstarání příležitosti k uzavření obchodů na stavební práce) a na to navázané výše odměny. Kromě úmyslu jednajícího se při výkladu projevu vůle soud přihlédl také k praxi zavedené mezi stranami v právním styku a k tomu, co projevu vůle předcházelo (srov. § 556 odst. 2 obč. z.). V řízení bylo prokázáno, že strany od počátku platnosti smlouvy až do května 2019 své smluvní povinnosti ze smlouvy vzájemně plnili dle dikce mandátní smlouvy. Vřízení nebylo tvrzeno, a ani prokázáno, že by po dobu platnosti smlouvy došlo k uzavření jakéhokoliv smluvního dodatku. S ohledem na tuto skutečnost soud vychází z obsahu smlouvy bez dalšího, tedy, že žalobkyně jako příkazník měla povinnost pro žalovanou jako příkazce obstarat příležitosti k uzavření obchodů na stavební práce v objemu alespoň 200 mil. Kč bez DPH za kalendářní rok a v souvislosti s těmito obchody vyvíjet též další činnosti, tak jak byly specifikovány v čl. IV smlouvy.

30. K výši žalobkyní požadované odměny, tedy fakturované částce ve výši 83 000 Kč (bez DPH) měsíčně, soud uvádí, že vyšel z tvrzení žalobkyně ohledně snížení výše odměny právě na částku 83 000 Kč bez DPH s odkazem na neformální dohodu mezi účastníky z listopadu 2018, kdy při jedné z pracovních návštěv p. [celé jméno svědka] v [obec] byl p. [příjmení] požádán, zda by nebylo možné dočasně snížit fakturovanou částku na dobu 2 až 3 měsíců z důvodů nepříznivého situace cashflow na straně žalované. Tato neformální dohoda nebyla žalovanou nijak sporována. Stejně tak soud postupoval i v případě další žalobkyní tvrzené neformální dohody z června 2019 ohledně ujednání mezi p. [celé jméno svědka] a p. [příjmení] týkající se odložení fakturace za měsíc červen a červenec [číslo] na konec srpna 2019 z důvodu nepříznivé ekonomické situace v odštěpném závodu žalované.

31. Plnění ze strany žalované bylo dle smlouvy navázáno na měsíční fakturaci žalobkyně a plnění činností v rozsahu daném smlouvou. Odměna nebyla vázána na objem služeb poskytnutých v konkrétním měsíci, ale v konkrétním kalendářním roce. Je zjevné, že šlo o plnění, u nichž nelze dopředu přesně časově odhadnout, kdy budou poskytována a která jsou v průběhu trvání závazkového vztahu poskytována nepravidelně a nerovnoměrně. Protiplnění tak bývá v těchto případech typicky zvoleno formou měsíčních plateb nezávislých na skutečném objemu dodaného plnění – tzv. paušální platba, jak tomu je i v daném případě. Povahou paušální odměny se již zabýval Nejvyšší soud České republiky, a to například v rozsudku ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 23 Cdo 2654/2013, v němž dospěl k závěru, že jde o odměnu sjednanou ve formě měsíčních plateb nezávislých na skutečném objemu poskytnutých služeb, která najde své uplatnění především tam, kde je sjednané plnění v době trvání závazkového vztahu poskytováno nepravidelně a nerovnoměrně. Podstata paušální odměny tkví ve zprůměrování příslušných nákladů tak, že vybočení z tohoto průměru jedním či druhým směrem je oběma stranám takového vztahu vynahrazeno zjednodušením systému dokládání těchto náhrad či úhrad a tím vede ke snížení administrativní náročnosti při vykazování příslušných výdajů a při jejich kontrole (k tomu například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 25 Cdo 5192/2007).

32. Sjednání úplaty (v podobě dohody o paušální úhradě) však neopravňuje příkazníka požadovat úplatu, aniž by byla z jeho strany činnost vymezená v příkazní smlouvě řádně vykonávána, nebylo-li ujednáno jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 11. 2017, sp. zn. 32 Cdo 3612/2017). K námitce žalované se soud dále zabýval skutečností, zda žalobkyně v rozhodném období květen až srpen roku 2019 pro žalovanou určité činnosti vykonala a že tyto (svým rozsahem a způsobem jejich provedení) odpovídaly zákonu (právní normě obsažené v § 2432 odst. 1 OZ), jakož i příslušnému smluvnímu ujednání a zda tedy žalobkyni vzniklo právo na odměnu ve formě paušální měsíční platby.

33. Žalovanou bylo namítáno, že žádná činnost žalobkyní dlouhodobě vykonávána nebyla (předmět smlouvy nebyl řádně plněn), načež mělo z tohoto důvodu dojít k jejímu vypovězení. Na tomto místě je nutno podotknout, že žalovaná nikterak nedoložila, že by žalobkyni, co se případného (ne) plnění příkazní smlouvy týče, ještě před jejím vypovězením čehokoli vytkla a že ve výpovědi nebylo po skutkové stránce nijak rozvedeno, z jakých důvodů k ní žalovaná přistoupila. Zde soud vycházel z absence jakéhokoliv listinného důkazu obsahující výtku, a dále z výslechu svědků p. [celé jméno svědka] p. [celé jméno svědka], kteří ve shodě se žalobkyní uváděli jako hlavní příčinu narušené smluvní spolupráce neshody mezi novým řeckým vedením žalované a žalobkyní, nikoliv vadné plnění ze strany žalobkyně. Jak uvedl soud výše, závěr o řádném plnění smluvních povinností má soud jednoznačně prokázán z výslechu svědků, zejména svědků [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a [jméno], kteří uvedli, že rozsah a obsah činností prováděné žalobkyní se až do roztržky mezi žalobkyní a vedením na podzim roku 2019 neměnil, žalobkyně ve své činnosti pro žalovanou pokračovala až do konce roku 2019.

34. Soud má na základě provedeného dokazování prokázáno, že žalobkyně žalované poskytnula v rozhodném období květen až srpen 2019 plnění dle dikce mandátní (příkazní) smlouvy, tedy, že obstarala příležitosti k uzavření obchodů na stavební práce v objemu více než 200 mil. Kč bez DPH za kalendářní rok 2019 a v souvislosti s těmito obchody vyvíjela též další poradenskou, konzultační a administrativní činnost, a dále že tato plnění učinila řádně. Žalobkyni tak náleží za poskytnutí těchto služeb odměna, a to ve formě odměny paušální ve výši, která byla mezi účastníky ujednána.

35. K odměně za květen 2019 je nutno na tomto místě uvést, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná ve prospěch žalobkyně učinila dvě platby, a to ve výši 20 000 Kč a 55 000 Kč, které lze podle platebních údajů (a výslechu svědka [celé jméno svědka]) bez jakýchkoli pochybností přiřadit k faktuře [číslo] jíž byla žalované vyfakturována odměna za květen 2019, neboť předmětné platby byly uskutečněny z účtu žalované [číslo] vedeného u [právnická osoba], ve prospěch účtu žalobkyně č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba], a to s uvedením variabilního symbolu [číslo] a konstantního symbolu [číslo], tedy prostřednictvím účtů uvedených v záhlaví smlouvy a s použitím variabilního a konstantního symbolu uvedeného v záhlaví předmětné faktury.

36. Z těchto plateb lze přitom usoudit, že žalovaná svůj dluh co do částky vyčíslené touto fakturou (konkludentně) uznala ve smyslu § 2054 obč. z. Podmínkám, za nichž dojde k aplikaci ustanovení upravujícího konkludentní uznání dluhu, se již opakovaně zabýval Nejvyšší soud, a to například ve svém rozsudku ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 32 Cdo 2402/2018, v němž dovodil, že při posuzování toho, zda dlužník svým plněním uznal i zbytek závazku, je třeba vycházet z celkového jednání dlužníka. Jinými slovy, nelze uzavřít, že došlo k celkovému uznání zbytku dluhu, ani když dlužník při částečném plnění výslovně nesdělil, že neuznává zbytek dluhu, pokud z jeho celkového jednání před tím, než částečné plnění poskytl, bylo možno usuzovat, že dluh neuznává a nemá v úmyslu platit celou dlužnou částku. Dlužník tedy není povinen sdělovat věřiteli, že se jedná pouze o dílčí platby a že nehodlá zbytek dluhu doplatit, jestliže dal již předtím jasně najevo, že zbytek dluhu neuznává, a z okolností předcházejících hrazení dluhu a z jednání dlužníka muselo být věřiteli jasné, že nehodlá celkový dluh uhradit. Existence takových okolností nebo takového jednání však v daném případě žalovanou ani k výzvě učiněné soudem namítána nebyla. Důsledek provedených plateb spočívající v uznání zbylé dlužné částky se žalovaná pokusila zvrátit tvrzením, že obě platby byly uskutečněny toliko administrativním nedopatřením, což však soud vzhledem k značnému časovému odstupu od jejich provedení považuje za argumentaci účelovou a nevěrohodnou, přičemž nelze pominout, že takové nedopatření by muselo vyjít najevo již dříve při průběžném sestavování účetních výkazů.

37. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že žalobkyně i z právě uvedeného důvodu prokázala, že má za žalovanou pohledávku ve výši 25 430 Kč představující neuhrazenou část odměny za měsíc květen 2019. S ohledem na tento závěr soud zamítl vzájemný návrh žalované na zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenstvím (výrok II. rozsudku).

38. S ohledem na vše výše uvedené soud shledal nárok žalobce důvodným a žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. rozsudku), a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy splatnosti jednotlivých nároků je odvozena z faktury [číslo] za období květen 2019 se splatností dne 14. 6. 2019 na částku 100 430 Kč (dne 14.8.2019 uhrazeno 20 000 Kč a dne 25. 10. 2019 uhrazeno 55 000 Kč), faktury [číslo] za období červen 2019 se splatností dne 31. 8. 2019 na částku 100 430 Kč, faktury [číslo] za období červenec 2019 se splatností dne 2. 9. 2019 na částku 100 430 Kč a faktury [číslo] za období srpen 2019 se splatností dne 2. 9. 2019 na částku 100 430 Kč.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 180 284,21 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 16 819 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”). Zde je třeba předeslat, že předmětem řízení byl mimo původně uplatněného nároku žalobkyně na zaplacení částky 326 720 Kč též vzájemný návrh žalované na zaplacení částky 75 000 Kč. Advokátovi žalobce náleží odměna z tarifní hodnoty ve výši 326 720 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis žaloby, písemné podání ze dne 12.10.2020) a z částky 4 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 401 720 Kč (po podání vzájemného návrhu) sestávající z částky 9 940 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (písemné vyjádření ze dne 16.2.2021, písemné vyjádření ze dne 2.8.2021, účast na jednání dne 3.8.2021, účast na jednání dne 21.4.2022, písemné vyjádření ze dne 20.5.2022, účast na jednání dne 28.6.2022, účast na jednání dne 8.9.2022 – 3 úkony, účast na jednání dne 6.12.2022) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Advokátovi žalobce dále náleží cestovní náhrada v celkové výši 26 195,21 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 8. 2021 náhrada 4 629,51 Kč za 566 ujetých km v částce 3 429,51 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., dále v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 4. 2022 náhrada 5 106,59 Kč za 566 ujetých km v částce 3 906,59 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., dále v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 6. 2022 náhrada 5 486,37 Kč za 566 ujetých km v částce 4 286,37 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., dále v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 9. 2022 náhrada 5 486,37 Kč za 566 ujetých km v částce 4 286,37 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 12. 2022 náhrada 5 486,37 Kč za 566 ujetých km v částce 4 286,37 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t.

40. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení