12 C 20/2019-212

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Procházkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 565 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 282 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 11. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku 282 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 11. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 177 596,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhají vůči žalované částky každý 282.500 Kč s příslušenstvím s tím, že mají nárok na úhradu jedné čtvrtiny kupní ceny členského podílu v bytovém družstvu spojeného s nájmem bytu. Otec žalobců, [jméno] [příjmení], jenž zemřel dne [datum], byl do 14. 2. 1998 manželem žalované, se kterou se společně za trvání manželství stali společnými členy družstva a nabyli družstevního podílu spojeného s nájmem bytu. V pozůstalostním řízení po [celé jméno žalobce] soud rozhodl mj. tak, že dva dědicové (žalobci) nabývají rovným dílem právo na vypořádání společného družstevního podílu odpovídajícího ke dni úmrtí zůstavitele jedné polovině družstevního podílu. Žalovaná dne 6. 9. 2017 převedla družstevní podíl za kupní cenu 1, 130.000 Kč, aniž by jim odpovídající část plnění poskytla. Neučinila tak ani poté, co ji dopisem ze dne 9. 10. 2017 vyzvali k úhradě dlužných částek v termínu do 30. 10. 2017.

2. Žalovaná nárok neuznává a činí sporným, že družstevní podíl byl předmětem SJM otce žalobců a žalované a právo na vypořádání dotčeného družstevního podílu bylo majetkovou hodnotou, která byla předmětem aktiv dědictví po otci žalobců. Žalovaná namítla promlčení uplatněného nároku. Vedle toho nesouhlasila s výši uplatněného nároku, neboť by se mělo vycházet ze stavu i obvyklé ceny podíle v době zániku společného nájmu a společného členství rozvedených manželů v družstvu. Později svou obranu rozvinula o další skutková tvrzení, na jejichž základě mělo dojít mezi ní a bývalým manželem k uzavření dohody o zrušení práva společného nájmu bytu.

3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne [datum] sňatek se [celé jméno žalobce], [datum narození], jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum] (prokázáno rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], úmrtním listem ze dne [datum]). Žalovaná společně s manželem [celé jméno žalobce] se za trvání manželství stali společnými členy družstva a nabyli družstevního podílu v [anonymizována čtyři slova], [IČO], spojeného s nájmem bytu [číslo] ve [obec], [ulice] ul. [číslo]. Společného jmění manželů nebylo dohodou ani soudním rozhodnutím v zákonné lhůtě vypořádáno, a proto se transformovalo včetně členství v družstvu ani družstevního podílu, ze zákona na podílové spoluvlastnictví. Po smrti [jméno] [příjmení] [název soudu] usnesením pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] potvrdil v pozůstalostním řízení nabytí poloviny družstevního podílu k bytu v [anonymizována čtyři slova], [IČO], s bývalou manželkou [celé jméno žalované], [datum narození], spojeného zejména s právem nájmu bytu [číslo] ve [obec], [ulice] ul. [adresa], poz. synovi [celé jméno žalobce], [datum narození] a poz. dceři [celé jméno žalobkyně], [datum narození], rovným dílem. Každému z žalobců vznikl ke dni smrti zůstavitele nárok na vypořádání právě uvedeného družstevního podílu (prokázáno usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], protokol o jednání před soudním komisařem sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], námitky proti protokolaci ze dne [datum]). Dne 6. 9. 2017 uzavřela žalovaná smlouvu o převodu družstevního podílu spojeného s členstvím v bytovém družstvu, jejímž předmětem se stal převod členských práv a povinností souvisejících s užíváním bytu [číslo] umístěného v [anonymizováno] NP budovy [adresa], ulice [ulice], [obec], a to na podkladě zmocnění k takovému úkonu [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. Za převod členských práv a povinností žalované žalovaná utržila částku 1.130.000 Kč. Část kupní ceny korespondující se čtvrtinovým podílem každého z žalobců činí 282.500 Kč (prokázáno smlouvou o převodu družstevního podílu spojeného s členstvím v bytovém družstvu ze dne 6. 9. 2017, plná moc ze dne 6. 9. 2017 udělená [celé jméno žalobkyně] [celé jméno žalované], plná moc ze dne 6. 8. 2017 udělená [celé jméno žalobce] [celé jméno žalované]). Žalobci dopisem ze dne 9. 10. 2017 svůj nárok uplatnili a vyzvali žalovanou k úhradě částky odpovídající dědickému usnesení. Lhůtu k plnění stanovili do 30. 10. 2017. Žalované dále dne 23. 8. 2018 zaslali předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř. Žalovaná žalobcům ničeho nezaplatila (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 9. 10. 2017).

4. Podle § 2991 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o.z.“) odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1475 a násl. o. z. odst. 1 dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Podle odst. 2 pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Podle odst. 3 komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím. Podle § 737 zákona o obchodních korporacích odst. 1 na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených. Podle odst. 2 družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na pozůstalého manžela; k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Podle § 551 o.z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 552 o.z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle. Podle § 553 o.z. odst. 1 o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle odst. 2 byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. Podle § 554 o.z. ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle § 705 odst. 2 obč. zák. odst. 1 nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu bytu, soud na návrh jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu. Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce. Podle odst. 2 nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem; právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, nedohodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu; tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu. Pro absenci tvrzení o době uzavření dohody, soud mohl jenom předpokládat v návaznosti na zánik společného jmění manželů rozvodem v roce 1998, že by se na smluvní ujednání bývalých manželů měla vztahovat úprava dle zák. č. 40/1964 Sb. Podle rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 354/15 pokud se nejedná o případ uvedený v § 705 odst. 2 věta první obč. zák., do tří let od zániku manželství nedošlo dohodou ani rozhodnutím soudu ke zrušení práva společného nájmu družstevního bytu a k dohodě či rozhodnutí o tom, kdo z bývalých manželů bude jako nájemce, a jestliže následně v této lhůtě nedošlo ani k vypořádání hodnoty členského podílu dohodou či soudním vypořádáním, přechází hodnota členského podílu do podílového spoluvlastnictví bývalých manželů s tím, že každému z bývalých manželů bude přináležet jedna polovina této hodnoty. Odepřít přiznání této hodnoty pak v zásadě není možné, neboť tím by došlo„ de facto“ k odnětí vlastnického práva bez náhrady.“ Podle rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 2036/2008 (zopakovaný například v rozh. sp. zn. 22 Cdo 3044/2011 při oceňování členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání společného jmění manželů - bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva - je třeba vyjít ze stavu družstevního bytu i obvyklé ceny členského podílu v době zániku společného nájmu družstevního bytu a společného členství rozvedených manželů v družstvu.

5. Každý z žalobců pravomocně nabyl dědictví, jehož součástí je - nikoliv právo na vypořádání družstevního podílu s žalovanou, odpovídající ke dni úmrtí zůstavitele jedné polovině členského podílu (jak uvedeno v rozhodnutí o pozůstalosti) - ale jedna polovina členského podílu v bytovém družstvu (§ 737 ZOK), jak vyplývá §1633 a §1635 o.z., podle nichž dědí žalobci pozůstalost stejným dílem. Žalobci tudíž měli dle § 1143 o.z. právo navrhnout zrušení vlastnictví a vypořádání spoluvlastníků, ačkoli to rozhodnutí o dědictví výslovně neuvádí.

6. Žalovaná ke dni převodu smluvního převodu členského podílu (prokázáno smlouvou o převodu družstevního podílu spojeného s členstvím v bytovém družstvu) byla podílovým spoluvlastníkem pouze jedné poloviny členského podílu, což k převodu společné věci nepostačuje (§ 1132 per analogiam). K převodu žalovaná přistoupila teprve na základě projevu vůle ostatních spoluvlastníků, obsažené v plných mocích (prokázáno pnou mocí [celé jméno žalobce] ze dne 6. 8. 2017 a plnou mocí [celé jméno žalobkyně] ze dne 6. 9. 2017). Plné moci zmocnitele [celé jméno žalobce] ze dne 6. 8. 2017 a [celé jméno žalobkyně] ze dne 6. 9. 2017 byly opravňovaly žalovanou k uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu spojeného s členstvím v bytovém družstvu (prokázáno časovou posloupností úkonů, tj. smluvního převodu v návaznosti na plné moci udělené žalobci žalované, a s ohledem na jejich obsah viz dosl. citace:„ …zplnomocňuji tímto zmocněnce [celé jméno žalované] ke všem úkonům spojeným s převodem členských práv a povinnosti k [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo] s právem užívání družstevního bytu [číslo] včetně sjednání a podpisu příslušné smlouvy o převodu členských práv, dalších dokumentů a k zastupování před příslušným bytovým družstvem“.). Žalovaná existenci plných mocí nečinila spornou, proti předloženým listinným důkazům námitku nevznesla. Pokud by tak učinila, musel by soud dle § 580 o.z. i bez návrhu převodní úkon žalované při absenci zmocnění ostatními spoluvlastníky pokládat pro rozpor se zákonem a zjevné narušení veřejného pořádku (§588 o.z.) za neplatný. Žalobci a žalovaná by tak i nadále zůstali spoluvlastníky předmětného družstevního podílu.

7. Soud však na podkladě prokázaných skutkových tvrzení žalobců nahlíží na právní akt žalované jako na úkon platný s tím, že prodejem družstevního podílu spoluvlastněného žalovanou z a každým ze žalobců z zaniklo právo žalobců na vypořádání spoluvlastnictví družstevního podílu. Žalovaná se přijetím majetkových hodnot náležejících žalobcům bezdůvodně obohatila.

8. Při stanovení ceny v souladu s rozhodnutími sp. zn. 31 Cdo 2036/2008 se při oceňování členského podílu vychází ze stavu družstevního bytu i obvyklé ceny členského podílu v době zániku společného členství v družstvu. Vzhledem k tomu, že členství v družstvu není možné vypořádat mimosoudně bez souhlasu jednoho ze spoluvlastníků členského podílu, nedošlo k zániku společného členství v družstvu dříve než dnem převodu družstevního podílu. Z provedeného dokazování ani z tvrzení žalované nevyšel najevo důvod, pro který by cena, na niž sama přistoupila, nebyla cenou v místě a čase obvyklou. Soud vzhledem k důkaznímu návrhu žalované byl připraven s důrazem na argumentaci právního zástupce při posledním jednání o neúčelném prodlužování sporu a zvyšování nákladů řízení, jakož i se zřetelem k aplikaci shora citovaného judikátu na posuzovaný skutkový stav, poučit žalovanou pod sankcí neúspěchu ve věci samé o tom, aby doplnila svá skutková tvrzení o důvod svých pochybností o ceně obvyklé a doložila, že cena ve smlouvě o převodu družstevního podílu ze dne 6. 9. 2017 sjednaná se významně odchyluje od běžných poměrů na trhu. Žalovaná však svou neúčastí soudu takový postup znemožnila, výhradně ke své tíži (viz §101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost dle § 120 o. s. ř.).

9. K promlčení soud uvádí, že právo žalobců na vydání bezdůvodného obohacení se promlčení nejdříve tři roky ode dne, kdy se žalovaní dozvěděli o tom, že byl družstevní podíl žalovanou za konkrétní cenu prodán, tedy nejdříve dne 6. 9. 2017, kdy došlo ke sjednání smlouvy o převodu družstevního podílu. Právo na vydání bezdůvodného obohacení vzhledem k datu podání žaloby 17. 9. 2018 promlčeno není.

10. Soud dále uvádí, že v průběhu řízení plně reflektoval obranu žalované, která doznala oproti původnímu vyjádření během řízení významných změn. Před koncentrací řízení předložila nová skutková tvrzení o tom, že žalovaná se svým bývalým manželem uzavřela dohodu o zrušení práva společného nájmu bytu. Soud proto poučil žalovanou o povinnosti doplnění skutkových tvrzení stran toho, z jakého důvodu nebyl družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Instruoval ji k popisu smluvních stran, povahy a obsahu jí tvrzené dohody se zaměřením na okamžik vzniku práv a povinností smluvních stran, k doplnění údajů o tom, kdy byla smlouva uzavřena, jak probíhal kontraktační proces, event. okolností provázejících uzavření smlouvy (v zájmu zjištění projevů vůle při uzavírání smluv). Zavázal ji také k tomu, aby sdělila, zda ji, případně, kdy a jakou formou, vyzývali žalobci k vydání majetkového prospěchu a jaký postoj k výzvám zaujala. Svá tvrzení byla povinna doložit s tím, že všechny skutkové okolnosti vylíčí jednotlivě tak, jak jdou za sebou a jak se jedna od druhé odvíjejí s konkretizací důkazů, na něž se odvolává (sp. zn. 2 Odon 154/97).

11. Žalovaná argumentovala existencí dohody, podle níž měla převést na sebe členská práva k bytu a stát se výlučnou členkou bytového družstva, jakož i vyřídit veškeré s tím spojené formality. Přes poučení soudu ale nedoložila, kdy přesně mělo k uzavření smlouvy dojít (např. kontraktační proces skutkově popisuje jako opakovaný, aniž by se zaměřila na jeho završení), neboli kdy přesně se měla stát jedinou členkou družstva a za jakou náhradu. Soud v této souvislosti krom nedostatků v poslední skutkové verzi žalované, které nemohl zhojit dalším poučením pro neúčast žalované strany u jednání dne 29. 6. 2021, upozorňuje na původní variantu žalovanou vylíčeného skutkového stavu i důkazní prostředky patrné z dědického spisu a dospívá k závěru, že jsou vůči pozdějším tvrzením žalované strany v postavení kontrárním. Soud z hlediska absence určitosti (při různých typech obrany – viz distinkce mezi prvním a pozdějšími vyjádřeními žalované) a úplnosti skutkových tvrzení (při chybějící finalitě kontraktačního procesu) podtrhuje fakt, že tyto druhy nedostatků tvrzení nelze zhojit dodatečně, ve fázi dokazování (usnesení sp. zn. I. ÚS 705/07 ze dne 12. 7. 2007).

12. Z obsahu protokolu sp. zn. [spisová značka] [název soudu] vyplývá, že k dotazu notářky sdělila přítomná [celé jméno žalované] (žalovaná), že po rozvodu nedošlo mezi ní a zůstavitelem k žádné dohodě o vypořádání společného členství, a to ani k dohodě mlčky uzavřené. Z dokazovaní soud zjistil, že soudní mocí nebylo vyhověno návrhu žalované na zrušení práva společného nájmu účastníků nebo určení vlastnictví k předmětné nemovité věci, ba ani určení, že žalovaná je výlučným členem okresního stavebního bytového družstva (prokázáno žalobou na určení ze dne 26. 11. 2017, žalobou o určení ze dne 15. 6. 2020, usnesením č. j. [číslo jednací] o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě stanovené [název soudu], usnesením č. j. [číslo jednací] o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku u [název soudu]). Se zřetelem ke smlouvě o převodu družstevního podílu spojeného s členstvím v bytovém družstvu a listinným důkazům o zmocnění k takovému úkonu, jakož i k usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací], kterým byla pravomocně schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti a na jehož základě bylo potvrzeno žalobcům právo na vypořádání družstevního podílu v [anonymizována čtyři slova] - odpovídající ke dni úmrtí zůstavitele jedné polovině členského podílu v bytovém družstvu - je zjevné, že žalovaná svým jednáním aktualizovala své prohlášení do protokolu před soudním komisařem. Vědomě nakládala s plnými mocemi žalobců (bez nichž by nemohlo dojít k platnému převodu družstevního podílu) v úmyslu disponovat svým i jejich majetkem při jeho převodu na další osobu ve výši podílů deklarované v konečném rozhodnutí soudu. O tom svědčí také pozdější modifikovaný způsob její dosavadní obrany, zaměřený na popření důkazně doloženého jednání, byť jím už projevila ve vnějším světě svou autentickou vůli za synchronního explicitního vyjádření k absenci dohody i soudního rozhodnutí spojeného s vypořádáním společného členství před soudním komisařem. Tuto argumentaci (učiněnou ještě v rámci zákonné koncentrace řízení) soud hodnotí jako ryze účelovou. Ač se žalovaná dovolávala obsahu písemnosti ze dne 19. 7. 2016, v níž uvedla, že dne 13. 7. 2016 nechápala, co znamená dohoda učiněná ústně nebo mlčky a jen proto sdělila, že dohoda uzavřena nebyla, soud podotýká, že v protokolu o jednání ze dne 13. 7. 2016 se bez ohledu na své právní vědomí o jeho následcích vyjádřila kategoricky, uvedla-li, že nedošlo k dohodě ani mlčky učiněné. Lze předpokládat, že jako svéprávná osoba rozlišila tehdy pravdivý údaj od nepravdivého, přičemž skutečnost, zda měla povědomí a do jaké míry o právním následku svého prohlášení, je nerozhodná.

13. Na pozadí výše uvedené úvahy je pak jakákoli skutková verze stojící v kontradikci s důkazně autenticky zaznamenaným verbálním i faktickým jednáním žalované problematická.

14. Jde-li o uzavření dohody, soud upozorňuje, že ve smyslu ust. 754 o.z. popř. § 705 odst. 1 může být sice dohoda manželů uzavřena ústně, avšak musí obsahovat údaje o zániku společného práva o určení výlučného nájemce, případně též ujednání o vyklizení druhého manžela včetně případného zajištění náhradního bytu. Nezbytnou náležitostí dohody je určení nájemce po zániku společného nájmu bytu manžely, dohoda může být učiněna i konkludentně. Z výslovného vyjádření žalované jednoznačně vyplynulo, že k žádné dohodě nedošlo, a to ani mlčky učiněné, přičemž její výrok je následně podepřen jednáním, směřujícím k převodu družstevního zjevně na podkladě výsledků dědického řízení. Jinými slovy řečeno, žalovaná přes svou výhradu v písemnosti z 19. 7. 2016 akceptovala způsob vypořádání v usnesení ze dne 5. 8. 2016, učinila-li právní úkon, k němuž byla předtím zmocněna oběma žalobci.

15. Po uskutečnění převodu byla žalovaná povinna vypořádat přiznané právo žalobcům ve smyslu citovaného usnesení ve výši jedné poloviny výše družstevního podílu v [anonymizována čtyři slova]. Jelikož se žalobcům plnění nedostalo, požadují důvodně každý jednotlivě, tj. každý ve výši kupní ceny dle převodní smlouvy (tj. z kupní ceny ve výši 1, 130.000 Kč) částku 282.500 Kč. Žalobci logicky odvíjejí svůj nárok od příslušného smluvního základu, tj. převodní smlouvy, který vedl fakticky k zániku podílového spoluvlastnictví. Vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů tj. [celé jméno žalované] a [celé jméno žalobce] po rozvodu manželství má původ v právní domněnce dle ust. §150 odst. 4 obč. zák., podle níž se hodnota členského podílu v bytovém družstvu (prokázáno rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a doložkou PM dne [datum]) po uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů, resp. od rozvodu manželství (viz. §149 odst. 1 obč. zák.), transformuje z režimu společného jmění manželů do režimu podílového spoluvlastnictví účastníků řízení. Podíl [celé jméno žalobce] přešel ke dni jeho úmrtí na zákonné dědice.

16. Soud vycházel z výsledků řízení o dědictví, které korespondují s uskutečněním převodu členského podílu k bytu v kontextu udělených plných mocí. Žalovaná bezrozporně za řízení neprokázala existenci dohody o zrušení práva společného nájmu bytu a společného členství v bytovém družstvu, která by výsledek dědického řízení negovala (rozh. sp. zn. 21 Cdo 4197/2013, v němž se uvádí, že z výsledků řízení o dědictví vychází soud jen tehdy, nebude-li účastníky tvrzeno a prokázáno něco jiného). Nejenom, že nepředložila potřebná skutková tvrzení dle poučení soudu, nýbrž se zbavila svou neúčastí u posledního jednání možnosti je doplnit. Nadto se žalovaná dostala svým tvrzením do rozporu s účastníky nezpochybněnými listinnými důkazy, které obsahově i časově konzistentně dokládají naprostý opak toho, co později tvrdila. Žalovaná jednak v protokolu ze dne 13. 7. 2016 existenci dohody popřela a jednak její pozdější jednání vychází kontinuálně z usnesení č. j. [číslo jednací], neboli je ve shodě s prohlášením učiněným do protokolu v dědickém řízení. Tvrzení žalované, že teprve po poradě s právníky zjistila, za jakých okolností může být dohoda uzavřena (prokázáno dále z listiny nazvané Věc – námitky proti protokolaci ze dne 19. 7. 2016), je vyvráceno způsobem jejího prohlášení (prokázáno protokolem o jednání před soudním komisařem sp. zn. [spisová značka] ze dne 13. 7. 2016). Lze tedy s logickou a důkazní jistotou konstatovat, že ve shodě se svým verbálním projevem vůle před soudním komisařem postupovala také během uzavírání smlouvy o převodu družstevního podílu, k němuž byla zmocněna žalobci (prokázáno udělenými plnými mocemi ke sjednání a podpisu smlouvy o převodu členských práv ze dne 6. 8. 2017 a 6. 9. 2017 a převodní smlouvou ze dne 6. 9. 2017).

17. Jde-li o efektivitu dalšího řízení vzhledem k provedení výslechů svědků navržených žalovanou, soud znovu připomíná, že skutková tvrzení zůstala v prvé řadě se zřetelem k hmotněprávnímu poučení neúplná a nejednoznačná. Nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní v kvalitě a rozsahu požadovaném soudem nelze nahrazovat v pozdější fázi řízení, během dokazování. I kdyby se nadřízený soud s takovým závěrem neztotožnil, nezbývalo by než dodat, že pokud žalovaná uzavření smlouvy spojuje s manželovou úsečnou hrubou odpovědí, je evidentní, že za jí udávaných okolností nemohlo k tzv. formálnímu dořešení smlouvy po právní stránce dojít. Krom toho, není vůbec patrno, kdy takový okamžik nastal a chybí tvrzení o určení náhrady. Projev vůle manžela sám o sobě postrádal dostatečnou obsahovou určitost a byl pronesen v afektu, a proto nemohl reprezentovat jeho pravý úmysl navenek. Pouhé mimovolní reflexivní pohyby a afekt (prudká citová reakce) se pokládají za projevy mimovolní, iracionální. Nemají povahu uvědomělého (svobodného) rozhodnutí. V tomto případě tudíž není možné vzhledem k tvrzení žalované přijmout konkluzi o uzavření smlouvy s poukazem na projev impulzivní emoce (zlosti, vzteku) viz č.l. 131 spisu. Chybí tu předpoklad vážné vůle jednající osoby, proto tento druh jednání je v souladu s ust. §551 - §554 o.z. jednáním zdánlivým, k němuž se ze zákona nepřihlíží.

18. Jak vidno, existuje hned několik důvodů, pro něž je nadbytečné podrobovat žalovanou navržené svědky bezprostřednímu výslechu před soudem. Soudu je zapovězeno vycházet s ohledem na zásadu bezprostřednosti, z tzv. čestných prohlášení, předložených žalovanou stranou bez odůvodnění výjimky ze zásady koncentrace. Nelze si navíc nepovšimnout totožného obsahu obou prohlášení s odlišností postřehnutelnou pouze v osobních údajích svědků, které je činí pro účely dokazovaní nevěrohodnými. Doplňkově řečeno, i kdyby výpovědi navržených svědků vyzněly ve prospěch žalované strany, musely by se za takové situace nutně dostat do rozporu s důkazy listinnými, tj. s prohlášením žalované před soudním komisařem i důkazy o jejím dalším postupu dokládajícímu vůli žalované navenek. Soud v neposlední řadě vyzdvihuje důkazní sílu stranami nezpochybněných listinných důkazů, o něž soud svá zjištění opřel, a to zejména pro jejich dobovou autenticitu a dodatečnou nezměnitelnost. Rovněž tak důkaz listinou v podobě výstrahy před vyloučením z družstva a rozhodnutí o vyloučení manželů z družstva se v právě probíhajícím sporu neuplatní. Obě listiny byly předloženy opožděně, bez patřičného odůvodnění.

19. Žalovaná nezaplatila žalobci nárokovanou částku do dne vyhlášení rozsudku a ocitla se tak s placením dluhu v prodlení. Soud z tohoto důvodu přiznal žalobcům též úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., počínaje od 1. 11. 2017. Podkladem pro úvahu soudu se stala předžalobní výzva k plnění ze dne 9. 10. 2017, v níž žalobci stanovili lhůtu k plnění do 31. 10. 2017 (prokázáno žádostí o vypořádání dědických podílů pro [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] ze dne 9. 10. 2017).

20. Vzhledem k tomu, že se žalobcům předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 177 596,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 125 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jež představuje odměna advokáta stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT”), z tarifní hodnoty 565 000 Kč, která podle § 12 odst. 4 AT advokátu náleží za každou společně zastupovanou osobu ve výši snížené o 20 %, tedy v celkové částce 16 928 Kč za každý ze 7,5 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1, § 11 odst. 2 AT (převzetí a příprava právního zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 4. 4. 2019, účast na jednání dne 14. 1. 2020, účast na jednání dne 16. 6. 2020, vyjádření ve věci samé ze dne 7. 7. 2020, účast na jednání dne 29. 6. 2021), celkem tedy 126 960 Kč, dále náhrada hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý z 8 společných výše jmenovaných úkonů, celkem tedy 2 400 Kč, náhrada cestovného ve výši 4 767,60 Kč vč. DPH (cesta na jednání soudu a zpět dne 14. 1. 2020, a tedy 200 km při ceně 31,80 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě vozidla dle TP 7,6 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.; cesta na jednání soudu a zpět dne 16. 6. 2020, a tedy 200 km při ceně 31,80 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě vozidla dle TP 7,6 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.; cesta na jednání soudu a zpět dne 29. 6. 2021, a tedy 200 km při ceně 27,20 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě vozidla dle TP 7,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky 589/2020 Sb.) dle ust. 13 odst. 5 AT, náhrada za ztrátu času v trvání 18 x 30 min. v částce 1 800 Kč dle ust. 14 AT a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 131 160 Kč ve výši 27 543,60 Kč.

Poučení