12 C 203/2022-189

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 50 785 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 50 885 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 27 238 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení 50 885 Kč s příslušenstvím jakožto ceny za projektovou dokumentaci zhotovenou pro žalovaného. Žalobkyně byla dne [datum] oslovena [celé jméno svědka] ohledně vykonání stavebních prací pro žalovaného, jakožto jeho známého. Jednalo se o stavební úpravy nemovitosti na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], katastrální území Hořejší Vrchlabí, jehož součástí je stavba [adresa] 02 [část obce], vše zapsané na [list vlastnictví] (dále také jen„ nemovitost“). Vlastníky nemovitosti jsou z jedné poloviny žalovaný a z druhé poloviny jeho otec, [celé jméno svědka]. Žalobkyně navázala s žalovaným kontakt přes [celé jméno svědka] a jeho email [email], který následně žalobkyně používala pro kontakt s žalovaným, ať už ze zvyku, nebo aby podklady pro věc byly uchovány na jednom místě. [celé jméno svědka] je technik a spolupracovník žalobkyně. Jeho email byl užíván s ohledem na výše uvedené důvody a žalobkyně si ani nemůže představit, že z toho šlo usuzovat, že žalovaný jednal se společností [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], (dále jako„ [právnická osoba]“) která vstoupila do likvidace [datum] s tím, že za likvidátorku jí byla určena jednatelka žalobkyně, [jméno] [příjmení]. Strany se následně sešly [datum] v [obec], kde měla žalobkyně pronajatou nemovitost, neboť v blízkosti prováděla stavební práce na jiném projektu. Schůzky se za žalobkyni účastnila [jméno] [příjmení], již zmíněná jednatelka žalobkyně, a [celé jméno svědka]. Účastný byl dále žalovaný a jeho otec. Žalobkyně měla za to, že předmětem jednání jsou budoucí stavební práce na nemovitosti. Na následující schůzce dne [datum] souhlasila žalobkyně s tím, že pro žalovaného zajistí projektovou dokumentaci k plánované stavbě pro účely stavebního řízení. Na tvorbě projektové dokumentace se měl účastnit otec žalovaného, a to tak, že zajistí nákres návrhu stavebních úprav. Nákres stavebních úprav žalobkyně obdržela [datum]. Strany následně v prostorách rodinného domu rekonstruovaném žalobkyní dne [datum] v Želivci probíraly stavební materiály použitelné v plánované stavbě. Veškerá ujednání mezi žalobkyní a žalovaným zůstaly pouze v ústní formě, neboť žalobkyně spoléhala na doporučení od [celé jméno svědka] Ani cena projektové dokumentace a případné rekonstrukce nebyly stranami jasně určeny, neboť bylo třeba objekt nejdříve prohlédnout a získat povolení od stavebního úřadu, aby bylo možné odhadnout potřebné materiály na stavbu, a to i s ohledem na požadavky stavebního úřadu a správy Krkonošského národního parku. Žalobkyně však žalovaného ústně informovala, že cena se bude pohybovat mezi 50 000 – 60 000 Kč bez DPH. Projektovou dokumentaci pro žalobkyni zajišťovali projektanti Ing. [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka], s kterými žalobkyně dlouhodobě spolupracuje. Návrh stavebních úprav otce žalovaného projektanti sjednaní žalobkyní sice využili, ovšem jen jako podklad pro své výkresy, když ten nesplňoval nároky příslušných právních předpisů a byl vytvořen neautorizovanou osobou. Žalovaný a jeho otec zároveň v průběhu přípravy dokumentace dodávaly žalobkyni další požadavky dle reakce již zmíněných státních orgánů. Dokumentace tedy musela být odpovídajícím způsobem přepracována. Žalovaný si také nechal některé dílčí části dokumentace zpracovat externě, a to dokumentaci technického zařízení budov a dokumentaci požární bezpečnosti stavby. Žalobkyně předala žalovanému různé části projektové dokumentace celkem čtyřikrát, vždy proti žalovaným vlastnoručně podepsaném předávacím protokolu, a to dne [datum], dne [datum], dne [datum] a nakonec v úplnosti [datum]. Po předání projektové dokumentace čekala žalobkyně na reakci stavebního úřadu. Žalovaný však přestal komunikovat, tedy nebylo jak ověřit výsledky stavebního řízení. Žalobkyně proto zaslala žalovanému na email fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností ke dni [datum] znějící na 70 785 Kč. Tato částka představuje odhadem 7- 10 % předpokládaných nákladů projektované stavby s tím, že žalovaný byl seznámen s předběžnou cenou. K té žalobkyně přičetla 8 500 Kč za různé doplňky. Žalovaný dne [datum] uhradil žalobkyni 20 000 Kč, z čehož žalobkyně usuzuje na uznání dluhu z jeho strany alespoň co do důvodu. I přes předžalobní výzvu zaslanou žalovanému dne [datum], neuhradil ten žalobkyni ničeho dalšího.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal, a to ani z části ani co do základu. Žalovaný je se svým otcem [celé jméno svědka] podílovým spoluvlastníkem nemovitosti v rozsahu . Spoluvlastníci se na základě doporučení společného známého Mgr. [jméno] [příjmení] dohodli se společností [právnická osoba] a s jejím jednatelem [celé jméno svědka] na provedení stavebních úprav nemovitosti. [celé jméno svědka] navrhl, že [právnická osoba] zajistí projektovou dokumentaci pro stavení řízení, a to na základě podkladů poskytnutých otcem žalovaného. Otec žalovaného společnosti [právnická osoba] požadované údaje poskytl emailem ze dne [datum]. Žalovaný nikdy nejednal s žalobkyní, ale pouze s panem [celé jméno svědka], a to přes email [email]. Na některých osobních schůzkách se žalovaný setkal i s [jméno] [příjmení], jednatelkou žalobkyně, ovšem byl přesvědčen, že se jedná o likvidátorku [právnická osoba], neboť ta byla tak zapsaná v obchodním rejstříku od [datum] do [datum]. Žalovaného v tomto ujišťovalo i to, že s ním [jméno] [příjmení] komunikovala z mailu [email] a jako podpis používala pouze své jméno bez označení„ jednatelka žalobkyně“. Žalovaný proto za celých 2,5 roku nepojal podezření, že jedná s někým jiným než se společností [právnická osoba] a jejím jednatelem [celé jméno svědka]. Žalovaný je tak přesvědčen, že žalobkyně postrádá ve sporu aktivní procesní legitimaci. K vyhotovené stavební dokumentaci žalovaný uvedl, že byla neúplná a z majoritní části založená na podkladech dodaných žalovaným, ať už zhotovených třetími osobami, nebo otcem žalovaného. Jednalo se o již zmíněnou výkresovou dokumentaci dodanou otcem žalovaného, kterou dle žalovaného převzal pan [celé jméno svědka] do dokumentace pro stavební řízení až z 95 %, když jediná provedená změna je posunutí příčky na záchodě v přízemí stavby. Žalovaný si nechal zhotovit od [celé jméno svědkyně] dokumentaci technického zařízení budov, když to odmítl provést pan [celé jméno svědka]. Dále pro žalovaného pan [jméno] [příjmení] zhotovil dokumentaci požární bezpečnosti stavby, protože ta zhotovená panem [celé jméno svědka] byla neúplná a chybná. Když žalobkyně zaslala žalovanému fakturu [číslo] na částku 70 785 Kč ze dne [datum] se splatností k [datum], vyjádřil žalovaný svůj nesouhlas s vyúčtovanou částkou emailem ze dne [datum], který zaslal na adresu [email]. Žalovaný si jako laik neuvědomil, že je mu částka účtována neoprávněnou osobou. Žalovaný si byl pouze vědom toho, že plní na neúplnou stavební dokumentaci. Proto žalovaný na fakturu zaplatil 20 000 Kč, částku, kterou považoval za přiměřenou přínosu pana [celé jméno svědka] a [právnická osoba] k celkové stavební dokumentaci. Žalovaný poté ještě zaslal mail dne [datum] na emailovou adresu žalobkyně, neboť byla uvedena na obdržené faktuře. Žalovaný k uhrazené částce dospěl s pomocí sazebníku UNIKA pro navrhování orientačních nabídkových cen projektových prací a inženýrských prací pro rok 2017, a to jako procentuální podíl na celkové ceně stavby, který žalovaný ještě ponížil o 60– 70 % s ohledem na to, že práce učiněná jeho otcem byla z celé dokumentace nejpodstatnější, a tedy i nejvíce ceněná. Žalovaný popírá, že by mu v průběhu prací kdy byl nastíněn jakýkoliv odhad ceny za zpracování projektové dokumentace. Žalovaný v průběhu řízení namítl, že pokud je žalobkyně v řízení aktivně procesně legitimovaná, tak je její návrh promlčen. Dnem rozhodným pro běh promlčecí lhůty je den následující po [datum], kdy si žalovaný převzal poslední část projektové dokumentace. S ohledem na výše uvedené navrhl žalovaný zamítnout žalobu v celém rozsahu a přiznat mu náhradu nákladů řízení.

3. Soud věc posoudil dle níže uvedených zákonných ustanovení:

4. K aktivní procesní legitimaci žalobkyně:

5. Dle § 548 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) o. z. vyvolává právní jednání právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

6. Dle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

7. Dle § 559 o. z. s má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

8. Dle § 1721 o. z. má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

9. Dle § 1723 o. z. vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

10. Dle § 2586 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

11. K promlčení žalované pohledávky:

12. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

13. Dle § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

14. Dle § 619 odst. 1 jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

15. Dle § 629 odst. 1 trvá promlčecí lhůta tři roky.

16. Dle § 610 odst. 1 soud přihlédne k promlčení jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

17. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Dle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

19. Dle § 2610 o. z. vzniká právo na zaplacení ceny díla jeho provedením.

20. K dalším argumentům žalobkyně:

21. Dle § 5 odst. 1 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

22. Dle § 639 o. z. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

23. Dle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

24. K otázce aktivní procesní legitimace žalobkyně: Žalovaný namítal, že žalobkyně není v řízení aktivně procesně legitimovaná, neboť žalovaný nejednal ohledně projektové dokumentace a stavebních úprav nemovitosti s žalobkyní, ale se společností [právnická osoba], tedy s panem [celé jméno svědka] jakožto jejím jednatelem a paní [jméno] [příjmení] jakožto její likvidátorkou. Soud vzal za prokázané ze shodného tvrzení účastníků, že kontakt mezi nimi zprostředkoval [celé jméno svědka], který dne [datum] emailem kontaktoval [jméno] [příjmení] s představbou chaty v Krkonoších. (viz email ze dne [datum] mezi [email] a [email] na č. l. 112 spisu) Následně probíhala komunikace osobně na schůzkách (viz zápis ze schůzky dne [datum] na č. l. 114 spisu, zápis ze schůzky v [obec] dne [datum] na č. l. 115 spisu a zápis ze schůzky v [anonymizováno] dne [datum] na č. l. 116 spisu) a přes email, kdy elektronická komunikace byla vedena mezi adresou [email] a adresou žalovaného. (viz mimo jiné email ze dne [datum] na č. l. 27 spisu, email ze dne [datum] na č. l. 43, email ze dne [datum] na č. l. 44 spisu a email ze dne [datum] na č. l. 61) Emaily zaslané žalovanému byly podepsány buď přímo [celé jméno svědka] (viz email ze dne [datum] na č. l. 44, email ze dne [datum] jako příloha [číslo] email ze dne [datum] jako příloha [číslo] email ze dne [datum] jako příloha [číslo]) nebo [jméno] [příjmení] (viz email ze dne [datum] jako příloha [číslo] email ze dne [datum] jako příloha [číslo] email ze dne [datum] jako příloha [číslo], email ze dne [datum] jako příloha [číslo] [datum] jako příloha [číslo]) Předmětem jednání byly nejdříve stavební úpravy nemovitosti (viz výše uvedené zápisy z osobních schůzek) ve spoluvlastnictví žalovaného a jeho otce, [celé jméno svědka] (viz informace o pozemku z katastru nemovitostí ze dne [datum] na č. l. 26 spisu), a později projektová dokumentace k této stavbě. (viz výše uvedená emailová komunikace) Práce na projektové dokumentaci začaly nejdříve [datum], kdy žalovaný zaslal na email [email] podklady vytvořené jeho otcem. (viz email ze dne [datum] na č. l. 27 spisu) Práce skončily předáním projektové dokumentace, když k tomu docházelo postupně, jak vyplývá z doložených předávacích protokolů s tím, že poslední byl dne [datum] podepsán žalovaným a [jméno] [příjmení] za žalobkyni. Z tohoto protokolu vyplývá, že v den jeho podpisu byla projektová dokumentace žalovanému předána v její úplnosti. (viz předávací protokol opravené projektové dokumentace ze dne [datum] na č. l. 7 rv. spisu) Předávací protokol ze dne [datum] podepsal vedle žalovaného ještě [celé jméno svědka], a to bez bližšího označení zhotovitele. (viz předávací protokol opravených výkresů ze dne [datum] na č. l. 7 spisu) Zbývající dva protokoly jsou podepsány pouze žalovaným. (viz protokol k výkresům C a D ze dne [datum] na č. l. 6 rv. spisu a předávací protokol zpráv A a B ze dne [datum] na č. l. 6 spisu) Na kompletní projektové dokumentaci k nemovitosti je uveden [celé jméno svědka] jakožto autor návrhu. Dokumentaci vypracoval Ing. [jméno] [příjmení], který je zde zároveň označen jako hlavní inženýr projektu. Projektantem zodpovědným za celek dokumentace je [celé jméno svědka] (viz dokumentace pro ohlášení stavby jako příloha [číslo])

25. Soud na jednání dne [datum] vyslechl [celé jméno svědka], který soudu sdělil, že s žalobkyní nárazově spolupracuje přibližně pět až sedm let. Předmětnou zakázku pro žalobkyni realizoval na základě ústní dohody s tím, že se společností [právnická osoba] svědek nikdy nespolupracoval. Své náklady svědek následně vyúčtoval žalobkyni fakturou, která byla řádně uhrazena. Svědek při zhotovování dokumentace spolupracoval s Ing. [příjmení], kterého využívá, pokud sám nemá víc pracovní kapacity. Svědek sám dokumentaci kreslí a Ing. [příjmení] jí pak upravuje, aby obsahovala potřebné náležitosti. Co se právního vztahu mezi paní [příjmení] a panem [celé jméno svědka] týká, tak o tom svědek nic neví.

26. Soud dále na jednání [datum] vyslechl [celé jméno svědka], který k věci sdělil, že v předmětném období pracoval pro žalobkyni, a to na základě příkazní smlouvy. (též dle příkazní smlouvy ze dne [datum] mezi žalobkyní a [celé jméno svědka] na č. l. 126 spisu) Svědek měl při přípravě dokumentace spíše organizační roli, když nedisponoval potřebnými oprávněními. Co se společnosti [právnická osoba] týká, svědek v době zařizování dokumentace pro žalovaného již nebyl jejím jednatelem. Společnost se dostala do potíží během krize a od roku 2015 už nevyvíjela žádnou činnost. Svědek neví, za jakých okolností se [jméno] [příjmení] stala její likvidátorkou. [jméno] [příjmení] ale svědek zná, a to už více než 30 let, když s ní dlouhodobě spolupracuje. Svědek je přesvědčen o tom, že při přípravě projektové dokumentace pro žalovaného vystupovala [jméno] [příjmení] v pozici jednatelky žalobkyně. Co se užívání emailu s doménou [webová adresa] týká, svědek nevylučuje, že má více emailových adres a že je možné, že s žalovaným komunikoval právě z adresy [email].

27. Z úplného výpisu obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že [celé jméno svědka] byl naposled jednatelem této společnosti od [datum] do [datum]. Jednatelka žalobkyně, [jméno] [příjmení], byla jednatelkou společnosti [právnická osoba] od [datum] do [datum] s tím, že likvidátorkou společnosti se stala [datum] a k výmazu společnosti došlo [datum] O likvidaci společnosti rozhodl usnesením ze dne 23. 1. 2017 Krajský soud v Brně, č. j. 19 Cm 127/2016-24. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo zahájeno insolvenční řízení na tuto společnost. Insolvenční řízení následně skončilo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], aby bylo znovu zahájeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], který následně konstatoval úpadek společnosti [právnická osoba] dne [datum] a rozhodl o řešení úpadku konkurzem. Ten skončil pro nedostatek majetku společnosti dne [datum] (viz výpis z obchodního rejstříku ze dne [datum] na č. l. 53-56 spisu)

28. Soud na jednání dne [datum] vyslechl svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který zprostředkoval kontakt mezi panem [celé jméno svědka] a žalovaným. Svědek soudu sdělil, že žalovaný je bývalý manžel jeho ženy a jednatelka žalobkyně je jeho dobrá známá, když s oběma má v současné chvíli dobré vztahy. [příjmení] [celé jméno svědka] a paní [příjmení] zná svědek více než 20 let a považuje je za spolupracující osoby, kdy kontaktování jednoho je i kontaktováním druhého. Svědek si od paní [příjmení] a pana [celé jméno svědka] nechal stavět nemovitost pro své rodiče, kdy také do poslední chvíle nevěděl, s jakou společností právně jedná. Co se vzájemné emailové komunikace týká, svědek uvedl, že pan [celé jméno svědka] není příliš technicky zdatný. Závěrem své výpovědi svědek uvedl, že si, v době, kdy zprostředkovával kontakt mezi žalovaným a panem [celé jméno svědka], byl vědom toho, že kvůli určitým složitým sporům už společnost [právnická osoba] nevykonává stavební činnost. 29. [jméno] [příjmení] dne [datum] zaslala žalovanému z emailové adresy [email] (viz email ze dne [datum] na č. l. 3 spisu) fakturu [číslo] vystavenou téhož dne se splatností [datum] znějící na 70 785 Kč s DPH. (viz fakturu [číslo] ze dne [datum] na č. l. 4 spisu) Žalovaný reagoval téhož dne emailem tak, že navrhl za projektovou dokumentaci uhradit 16 529 Kč + DPH, tedy 20 000 Kč. Žalovaný uvedl, že pokud s jeho nabídkou paní [příjmení] nesouhlasí, tak se sejdou u soudu. (viz email ze dne [datum] na č. l. 63 spisu) Žalovaný následně kontaktoval paní [příjmení] na emailu patřícím žalobkyni a zopakoval svou nabídku. Žalovaný nepovažoval provedenou práci za cennější než 20 000 Kč, když paní [příjmení] nezajistila dokumentaci v souladu s požadavky žalovaného. (viz email ze dne [datum] na č. l. 64 spisu) Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že žalovaný dne [datum] plnil žalobkyni 20 000 Kč. (viz výpis z účtu žalobkyně ze dne [datum] na č. l. 9A spisu)

30. Z dalších ve věci provedených důkazů soud nic významného pro řízení nezjistil, a to s ohledem na sporovanou aktivní procesní legitimaci žalobkyně a vznesenou námitku promlčení. Dále soud na jednání dne [datum] zamítl návrhy na provedení dosud neprovedených důkazů, neboť skutkový stav byl z provedených důkazů zjištěn dostatečně.

31. Soud shledal na základě provedeného dokazování, že žalobkyně je aktivně procesně legitimovaná ve věci. Z množství vzájemné komunikace a výpovědí svědků je zřejmé, že strany spolu komunikovaly a dojednávaly záležitosti týkající se vzájemného plnění. Je také více než zřejmé, že žádná ze stran vzájemné závazky nespecifikovala nad rámec ústních dohod a přibližných odhadů. Přesto nelze přisvědčit tvrzení žalovaného, že si po celou dobu myslel, že jedná se společností [právnická osoba] Je tomu principiálně ze dvou důvodů, a to jak na straně společnosti [právnická osoba], tak na straně žalovaného. Soud shledal věrohodnou výpověď svědka [celé jméno svědka], který vypověděl, že společnost [právnická osoba] od roku 2015 nevyvíjela žádnou činnost. Tuto skutečnost potvrdil i svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který se tuto skutečnost mohl dozvědět od svědka [celé jméno svědka] ještě před tím, než došlo k zápisu likvidace společnosti [právnická osoba] do obchodního rejstříku. Právě z obchodního rejstříku lze usoudit na nedobrou finanční situaci společnosti, když ta byla dne [datum] zrušena s likvidací a byla následně v insolvenci. Není zde žádný důvod, proč by si společnost v likvidaci měla opatřovat další zakázky a proč by jí likvidátor, v tomto případě [jméno] [příjmení], měla vést k získávání dalšího zisku. Naopak žalobkyně měla uzavřenu příkazní smlouvu s [celé jméno svědka] a sjednané kapacity pro předmětné práce u svědka [celé jméno svědka].

32. Pro aktivní procesní legitimaci žalobkyně dále svědčí to, že do podání žaloby žalovaný nikdy nenamítal, že právně jedná vůči společnosti [právnická osoba] a ne vůči žalobkyni. Nedošlo k tomu po podepsání předávacího protokolu dne [datum], kde je jako zhotovitel uvedena žalobkyně a [jméno] [příjmení] jako její jednatelka. Žalovaný nic nenamítal ani proti faktuře mu vystavené ze strany žalobkyně, pouze sporoval výši účtované částky. Pokud by byl žalovaný tak přesvědčen o tom, že celou dobu jednal se společností [právnická osoba], není zde důvod, aby na účet zcela jiné společnosti posílal za vyhotovení projektové dokumentace 20 000 Kč, rozhodně ne bez dalšího jednání s žalobkyní. Soud považuje za rozporné tvrzení žalovaného, že fakturu hradil žalobkyni omylem jako lajk, ale zároveň si myslel, že jedná se společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] jakožto její likvidátorkou. Na situaci nic nemění to, že žalobkyně ve styku s žalovaným užívala email [email], když se jedná o pouhou emailovou adresu, kterou lze užívat i po zániku subjektu, pro který vznikla. Faktický ekonomický stav společnosti [právnická osoba] a jednání žalovaného je pro určení, s kým žalovaný jednal, skutečně rozhodné. Ve světle těchto skutečností se tvrzení žalovaného o nedostatku aktivní procesní legitimace žalobkyně jeví jako účelové.

33. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný spolu buď ústně nebo konkludentně uzavřeli smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo zhotovení projektové dokumentace ke stavebním úpravám nemovitosti.

34. K otázce promlčení závazku: Žalovaný vznesl na jednání dne [datum] námitku promlčení nároku žalobkyně. Soud výše postavil najisto, že předmětný závazek je smlouvou o dílo, kterou mezi sebou uzavřeli žalobkyně a žalovaný. Je proto dále nutné stanovit den rozhodný pro běh promlčecí lhůty v této věci, když se jedná o právo majetkové, které může být promlčeno dle § 611 o. z. V souladu s § 629 odst. 1 o. z. se práva ze smlouvy o dílo promlčují ve lhůtě tří let. Jedná se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, tedy je pro běh promlčecí lhůty rozhodný den, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, to vše dle § 619 odst. 1 o. z. Podmínkou uplatnění práva u orgánu veřejné moci je existence závazku a jeho splatnost. Předmětem mezi stranami uzavřené smlouvy o dílo bylo vyhotovení projektové dokumentace ke stavebním úpravám nemovitosti. Pro určení vzniku závazku mezi stranami je klíčové, kdy bylo dílo provedeno, tedy dokončeno a předáno dle § 2604 o. z. Provedením díla vzniklo žalobkyni právo na zaplacení ceny díla dle § 2610 o. z. Jelikož si strany nesjednaly čas plnění, uplatní se § 1958 odst. 2 o. z., tedy že může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník poté plní bez zbytečného odkladu.

35. Soud má za prokázané z předávacích protokolů, že k předávání projektové dokumentace docházelo po částech, kdy ty procházely dalšími úpravami s ohledem na vývoj situace a požadavky dotčených orgánů. Jelikož z provedených důkazů nijak nevyplývá, že by si strany ujednaly vzájemné plnění po částech, je rozhodné pro stanovení, kdy bylo dílo provedeno, dokončení a předání díla jako celku. Toto datum určuje předávací protokol ze dne [datum] na č. l. 7 rv. spisu. V tomto protokolu je bez dalšího jasně označen projekt jako přestavba nemovitosti a protokol je podepsán oběma stranami sporu. Jedno kompletní paré předávané dokumentace obsahuje veškeré části zmíněné v předcházejících protokolech s tím, že žádná ze stran netvrdila, že by dokumentace byla ještě dále doplňována. Den [datum] je proto dnem dokončení a předání díla s tím, že v tento den vzniklo žalobkyni právo na cenu díla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění až dne [datum] fakturou [číslo] vystavenou téhož dne se splatností k [datum]. Žalobkyně proto namítala, že své právo na cenu díla mohla poprvé uplatnit až [datum], kdy její právo dospělo. S tímto tvrzením se soud nemůže ztotožnit, neboť dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu v případech dle § 1958 odst. 2 o. z.„ (o) kolnostmi rozhodnými pro počátek běhu promlčecí lhůty jsou … ve smyslu § 619 odst. 2 o. z. okolnosti, z nichž se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl) že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu. Ode dne, kdy se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu (právo„ ihned“ požádat o zaplacení dluhu) začíná běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z.“, to dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 31 Cdo 3125/2022. Žalobkyni vzniklo právo požadovat splnění dluhu dne následujícím po dni, kdy vzniklo žalobkyni právo na cenu díla. Tříletá promlčecí lhůta tak začala běžet [datum] a právo žalobkyně na zaplacení ceny díla se promlčelo [datum]. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu dne [datum]. Za situace, kdy žalovaný vznesl v řízení námitku promlčení, má soud za to, že žalovaný není v souladu s § 609 o. z. povinen žalobkyni plnit. pro úplnost lze uvést, že dne [datum] žalovanému poštou žalobkyně zaslala opravené štítky, což ovšem na závěru soudu o promlčení nároku ničeho nemění.

36. Argumenty žalobkyně: Žalobkyně dále namítala, že smlouva uzavřená mezi ní a žalovaným neměla za předmět pouze vyhotovení projektové dokumentace, ale také provedení stavebních prací, tedy právo na cenu díla vzniklo žalobkyni až ve chvíli, kdy bylo postaveno najisto, že stavební práce žalobkyně pro žalovaného už nebude provádět. V tom žalobkyni bránilo to, že nevěděla, kdy bylo skončeno stavební řízení, pro které zajišťovala žalovanému projektovou dokumentaci. Soud shledal, že tato tvrzení žalobkyně nemají oporu ve zjištěném skutkovém stavu. Při úvodních jednáních možná strany (nebo alespoň žalobkyně) jednaly s myšlenkou, že po vypracování projektové dokumentace bude žalobkyně provádět i stavební práce na nemovitosti. Z ničeho však nevyplývá, že by se strany smluvně zavázaly k takto na sebe navázanému plnění, kdy konkrétní rozsah vzájemných práv a povinností nebyl jednoznačně ujednán. Tato skutečnost jde v tomto případě k tíži žalobkyně, která jakožto odborník dle § 5 odst. 2 o. z. nejednala s dostatečnou odbornou péčí, co se ujasnění vzájemných práv a povinností stran týká. Soud proto posoudil smlouvu o vyhotovení projektové dokumentace jako samostatnou.

37. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný svůj dluh uznal alespoň co do důvodu, když dne [datum] žalobkyni v reakci na vystavenou fakturu zaplatil 20 000 Kč. Pokud by žalovaný dluh uznal, došlo by k přerušení promlčecí lhůty a počala by běžet nová desetiletá lhůta dle § 639 o. z. Žalovaný plnil žalobkyni pouze částečně, tedy je na místě uplatnit § 2054 o. z., který upravuje konkludentní uznání dluhu. [příjmení] k uznání při částečném plnění dlužníka došlo, musí být splněny podmínky odst. 2 tohoto ustanovení, kdy je nutné, aby z okolností bylo možné usoudit, že plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Soud neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly závěr o uznání dluhu žalovaným. Z provedených důkazů a obzvlášť z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným vyplývá, že ten plnil 20 000 Kč s očekáváním, že tím se své povinnosti zprostil s ohledem na podíl práce, který žalobkyně do projektové dokumentace vznesla. Není zde důležité to, zdali žalovaný jednal oprávněně, ale pouze to, že z jeho jednání nelze usoudit, že by svou platbou chtěl uznat celý dluh. Naopak lze usoudit na přesný opak, když žalovaný v emailu ze dne [datum] na č. l. 63 spisu zaslaném na adresu [email] uvádí, že adekvátní odvedené práci je pro něj plnění 20 000 Kč a se zbytkem je ochoten se s žalobkyní sejít u soudu.

38. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žaloba byla podána nedůvodně, když nárok žalobkyně je již promlčen. Soud proto výrokem I. rozsudku žalobu v plném rozsahu zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 27 238 Kč, která sestává z odměny za 6 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], další dvě hodiny účasti na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) při sazbě 3 140 Kč za každý úkon podle § 7 bod 5 AT, dále za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 2 AT (žádost žalovaného o opravu zjevné nesprávnosti ze dne [datum]) při sazbě 1 570 Kč, celkem za úkony tedy 20 410 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby, celkem ve výši 2 100 Kč, a dále 21 % DPH v částce 4 728 Kč podle § 137 o. s. ř. Soud žalovanému nepřiznal náhradu nákladů za doplnění tvrzení žalovaného ze dne [datum], neboť žalovaný sice reagoval na výzvu soudu, ovšem doplňoval skutečnosti, které měl uvést již ve svém prvním vyjádření ve věci. Dále soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za písemné podání ze dne [datum] a písemné podání ze dne [datum], neboť ty nepovažuje soud za účelné, když žalovaného k podání vyjádření nijak nevyzýval. Soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů za celkem tři porady s klientem, když žalovaný nejen porady nijak neprokázal, ale ani nedoložil, kdy k nim mělo dojít. Soud tak nemůže posoudit, zda byly porady konány účelně, když neví, v jaké fázi řízení k nim došlo. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náklady řízení žalovaného k rukám jeho advokáta.

40. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení