12 C 209/2021-174

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem JUDr. Milanem Plhalem ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] ; trvale bytem [adresa] [anonymizováno] [obec] ; zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] ; bytem bytem [adresa] t. č. [ulice a číslo], [PSČ] [obec] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazuje - pozemek st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - objekt k bydlení, - pozemek [parcelní číslo] – ostatní plocha, - pozemek [parcelní číslo] – ostatní plocha, - pozemek [parcelní číslo] – zahrada, - pozemek [parcelní číslo] – zahrada - pozemek [parcelní číslo] – zahrada, vše v [katastrální uzemí], [územní celek].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2 410 000 Kč do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hradci Králové náklady řízení 1 528,09 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hradci Králové náklady řízení 1 528,09 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 12. 12. 2021 domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále také jen„ SJM“). Tvrdila, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] před [anonymizována tři slova] v [obec] rozvedl Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 8. 6. 2020, č. j. 8 C 102/2019 – 28. Předmětem vypořádání SJM učinila shora označené nemovitosti (dále také jen„ nemovitosti“).

2. Žalobkyně uvedla, že nemovitosti nabyli s žalovaným kupní smlouvou ze dne 18. 12. 1986 a kupní smlouvou ze dne 19. 4. 2012. Navrhla nemovitosti přikázat do jejího vlastnictví a žádala, aby soud přikročil k disparitě podílů a žalovanému nepřisoudil žádný vypořádací podíl. V závěrečném návrhu souhlasila s vypořádacím podílem 1 mil. Kč. Poukazovala na to, že žalovaný nepečoval o jejich společnou rodinu, o děti, a ani se nepodílel na nabytí a udržení majetku v SJM. Žalovaný spíše naopak prostředky spadající do SJM utrácel a svým jednáním SJM zadlužoval. Chod domácnosti a veškeré výdaje rodiny zhruba od roku 2008 financovala sama. Žalovaný pak všechny své finanční prostředky investoval do opakovaných pokusů o podnikání (systém MLM apod.), avšak podnikání žalovaného bylo ztrátové. Syn [jméno] zaplatil dluhy žalovaného zhruba 500 000 Kč a částku kolem 2 mil. Kč vynaložil na rekonstrukci domu. Žalovaný se výrazným způsobem podílel na rozpadu manželství, kdy jednou z příčin rozvratu manželství byly známosti žalovaného s jinými ženami, kvůli kterým neváhal rodinu opakovaně opustit. Trvale se žalovaný z domu odstěhoval v roce 2017. Předtím, než rodinu opustil, obdržela od něj rodina dopis k Vánocům 2016, ve kterém souhlasil s rozdělením domu mezi žalobkyni a děti. Žalovaný žalobkyni i jejich společné děti fyzicky a psychicky terorizoval.

3. V roce 2021 se žalovaný znovu oženil. Krátce po svatbě členy rodiny kontaktoval. Předmětem telefonických hovorů byla otázka vypořádání nemovitostí, kdy žalovaný zjišťoval přání synů. Ti mu shodně potvrdili, že dům by měl být přepsán na žalobkyni. Žalovaný pak zaslal žalobkyni e-mail s tím, že nechá advokátem připravit dohodu o vypořádání společného jmění. Návrh dohody navzdory slibům žalovaný nedodal a urgence žalobkyně si vyložil jako nevděk. Od úmyslu přenechat nemovitosti žalobkyni pak žalovaný upustil a začal jednat s realitním makléřem o jejich prodeji.

4. Žalovaný souhlasil s přikázáním nemovitostí žalobkyni. Požadoval však vyplacení vypořádacího podílu ve výši odpovídající polovině ceny nemovitostí s odůvodněním, že podíly obou bývalých manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, přičemž pro jakoukoliv disparitu podílů není důvod.

5. Soud vyšel ze shodných tvrzení, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] před [anonymizována tři slova] v [obec] rozvedl Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 8. 6. 2020, č. j. 8 C 102/2019 – 28. Z tohoto rozsudku vyplývá, že hlavní příčinou rozvratu manželství soud shledal ve vzájemném odcizení, názorových neshodách a nevěře manžela.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že nemovitosti jsou součástí SJM.

7. Podle § 765 odst. 2 o. z., nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

8. Podle § 742 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

9. Z posledně citovaného ustanovení vyplývá a soudní praxe se ustálila v závěru, že z důvodu spravedlivého vypořádání SJM se soud může odklonit od obecně přijímaného principu zakotveného v ustanovení § 742 odst. 1 písm. a/ o. z., že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Využití nerovnosti tzv. disparity podílů zohledňuje konkrétní okolnosti daného případu, když zmíněný obecný princip by se jevil jako nespravedlivý.

10. Nejvyšší soud ve své judikatuře považuje za konkrétní důvody disparity zejména negativní okolnosti na straně jednoho z manželů za trvání manželství, zásluhovost o nabytí a udržení majetku značné ceny, zájem nezletilých dětí (§ 742 odst. 1 písm. d/, e/ a f/ o. z.) a všechny další okolnosti případu, které mohou mít vliv na posouzení věci v souladu s principem dobrých mravů.

11. V případě negativních okolností v manželství, je důvodem disparity pouze takové negativní jednání, které se nějakým způsobem promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 22 Cdo 5384/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018). Za takové jednání judikatura považovala například alkoholismus, či užívání návykových látek, gamblerství a domácí násilí (sp. zn. 22 Cdo 1137/2012).

12. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2921/2005, ke kterému se přihlásil i v usnesení sp. zn. 22 Cdo 2959/2020 vyložil, že nelze snížit vypořádací podíl jednoho z manželů na zaniklém společném jmění jen proto, že zjevnou příčinou rozvratu manželství byl jeho mimomanželský vztah.

13. Ve vztahu k zásluhovosti vychází judikatura z principu, že důvod pro disparitu je dán za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty. Zároveň je však třeba vždy zohlednit péči druhého manžela o společnou domácnost, jakož i jeho péči o nabytí a udržení majetku s ohledem na jeho možnosti (viz sp. zn. 22 Cdo 1096/2011 a sp. zn. 22 Cdo 2362/2018).

14. V rozsudku ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1683/2013 Nejvyšší soud vyjádřil, že při vypořádání SJM je třeba při úvaze o stanovení výše podílů zohlednit i skutečnost, že se účastník dopouštěl vůči členům rodiny násilného jednání (domácího násilí); přitom je třeba vzít do úvahy i jeho intenzitu, dobu trvání a všechny další okolnosti případu, které mohou mít vliv na posouzení věci v souladu s principem dobrých mravů.

15. Konečně v rozsudku ze dne 21. 7. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1488/2013 Nejvyšší soud uvedl, že disparitu vypořádacích podílů nemusí nutně založit toliko jeden důvod o dostatečné intenzitě, nýbrž je možno uvažovat také o tom, že v určitém případě bude shledáno více okolností, které by samy o sobě nemusely disparitu založit, ale ve svém souhrnu či kombinaci uplatnění disparity opodstatňují. Dále pak, že pro posouzení možné disparity podílů je vedle okolností samotných nutno přihlédnout také k jejich intenzitě, době trvání či časovému rozsahu jejich existence.

16. Soud se proto zaměřil na zjištění, zda je v této věci naplněn jeden či dokonce více důvodů pro disparitu.

17. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že manželství s žalovaným uzavřeli v roce [rok] a jejich vztahy byly dobré. Z manželství se narodil v roce [rok] syn [jméno], [rok] [jméno], [rok] [jméno] a [rok] [anonymizováno]. Po uzavření manželství od jejich rodičů obdrželi družstevní byt 3+1 v [obec] a koupili od nich garáž. Tento byt a garáž v roce 1986 prodali a koupili nemovitosti v [obec]. Z peněž, které utržili za prodej bytu, musela vyplatit i své sourozence. Následně dům rekonstruovali, ale k dokončení nikdy nedošlo. První rekonstrukce proběhla v roce 1999, kdy vybudovali novou střechu. Zajišťoval to žalovaný tak, že sjednal firmu, ona vařila řemeslníkům a starala se o děti. Od roku 1997 vztahy v manželství nebyly dobré, avšak společně provedli nutnou rekonstrukci střechy za společné peníze. Od roku 1997 se chování žalovaného změnilo. Byl zlý na děti i na ni a byl jí nevěrný. Ve vzteku nekontroloval své chování. Jedenkrát ji v průběhu manželství uhodil, ale týral psychicky celou rodinu. Všechno jí vyčítal, ničím se nezavděčila. Říkal, že dává přednost dětem a domácnosti před ním. V roce 2001 z důvodu psychických problémů potratila, což on dával za vinu synovi [jméno], který tehdy zlobil. [jméno] na zemi zkopal. Říkal, že je špatná, že by měla postoupit pokání, argumentoval vírou a tvrdil, že bude potrestána. K bankovnímu účtu žalovaného měla přístup vždy střídavě, když odešel, tak přístup znemožnil a následně zase povolil. Naposledy ho zakázal v roce 2016.

18. Od roku 1982 do roku 1990 žalobkyně pracovala ve [anonymizována dvě slova] [obec] jako technik a dále jako uklízečka v kadeřnictví. Žalovaný vykonával práci strojvedoucího. Po roce 1989 žalovaný podnikal. Žalobkyně byla postupně na 4 rodičovských dovolených a pomáhala žalovanému s vedením účetnictví v jeho firmách. V roce 1991 žalovaný ukončil podnikání a začal pracovat v [příjmení] na stavbách. Po určité době se s dětmi odstěhovala za ním a bydleli tam po dobu jednoho roku. Starala se tehdy o domácnost své rodiny a rodiny zaměstnavatele žalovaného. V roce 1992 žalovaný přestavěl automobil Avia na obytný, čemuž věnoval veškerý čas i peníze. Používali ho na dovolené. Následně oba jako podnikatelé pracovali úspěšně pro [právnická osoba] [anonymizováno] [obec], pro kterou zajišťovali klienty, kteří do této firmy vkládali peníze za účelem jejich zhodnocení. 3 synové začali studovat střední školy v [obec], a proto se přestěhovali do bytu sestry žalovaného, aby synové nemuseli dojíždět. Pečovala o čtvrtého syna a pomáhala žalovanému s účetnictvím; tehdy se zabýval tónováním skel automobilů a dosahoval výdělků. V roce 2004 syn [jméno] maturoval a vrátili se do domu v [obec] a mladší dva synové zůstali bydlet u její matky v [obec]. Žalovaný získal řidičské oprávnění pro řízení autobusu, zaplatila mu ho, protože tehdy pomáhala v podnikání synovi [jméno], který provozuje e-shop. Částku si následně z účtu žalovaného převedla na svůj účet, protože tehdy měla ještě přístup k jeho účtu. Žalovaný v průběhu manželství nepil alkohol v nadměrné míře, nehýřil ani nic podobného. V roce 2012 a 2014 odešel od rodiny vždy na několik měsíců, následně se omlouval, chtěl zpátky a ona ho přijala. V březnu 2017 odešel a ona ho již zpátky nepřijala, přestože se vrátit chtěl.

19. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že v době uzavření manželství žalobkyně studovala 3. ročník průmyslové školy a převzali byt po jejích rodičích. Jejich vztahy byly velmi dobré a v roce [rok] se narodil syn [jméno], u kterého se projevil atopický ekzém. Z tohoto důvodu v listopadu 1986 koupili dům v [obec] a přestěhovali se tam. Žalobkyně tehdy pracovala jako technička ve [anonymizována dvě slova] v [obec], a k tomu uklízela v kadeřnictví. Žalovaný vykonával práci strojvedoucího, a k tomu žalobkyni pomáhal s úklidem. Navíc sekal trávu kolem bytových domů v [obec]. Po přestěhování do [obec] dojížděl do práce do [obec], v roce [rok] se narodil syn [jméno] a v roce [rok] syn [jméno]. V domě v [obec a číslo] let nikdo nebydlel. Dům byl v havarijním stavu, museli proto vybudovat koupelnu, kuchyň, provést izolaci proti vlhkosti. Vše dělali svépomocí, pomohl i jeho otec. K další rekonstrukci došlo v roce 1999, kdy chtěli vybudovat střechu. S tím pomáhal jeho strýc s jeho synem a zetěm. Žalobce pomáhal navážet materiál, který předtím zajistil. Rekonstrukci se nepodařilo dokončit. K poslední rekonstrukci došlo v roce 2008, kdy syn [jméno] chtěl zrekonstruovat přízemí domu pro sebe a další nadzemní podlaží pro žalovaného a žalobkyni. Plánem bylo, že v domě budou všichni společně bydlet. Nestihlo se to v plánovaném termínu, avšak žalovaný s rekonstrukcí nesouhlasil, protože investice do takto starého domu považoval za zbytečné. Snažil se zajistit finance pro rodinu, a proto vedle své práce strojvedoucího vozil vejce z jejich chovu slepic do [obec], a tam je prodával. V srpnu 1990 [obec] [anonymizováno] snižovaly stav zaměstnanců, a proto se dohodl na ukončení pracovního poměru. Začali s žalobkyní péct vafle, které prodávali v [obec], a dařilo se jim. Mohli proto zaplatit úvěr, který si od [anonymizována dvě slova] vzal ve výši 50 000 Kč na koupi domu. Následné pekl vafle v [obec] a prodával a po celé republice rozvážel vejce z vajíčkárny z [obec]. K tomu později koupil Škodu [číslo] a Avii [anonymizováno]. Podařilo se mu získat práci v Německu, kde se vypracoval ve sklářské firmě na hlavního technického manažera a ještě o víkendech pro majitele pracoval v lese s motorovou pilou. Asi po roce se za ním přistěhovala manželka spolu se syny. Projevil se u něho syndrom únavy a v roce 1994 byl v pracovní neschopnosti. Matka žalobkyně a později žalobkyně sama se věnovaly nabízení penzijního připojištění, což později převzal. Začal pracovat pro [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] a po 6 měsících se z něho stal školitel a manažer, trávil v práci i soboty a neděle. Zde skončil v září 1997. V roce 1998 začal podnikat v oboru tónování autoskel a čistění interiéru. To provozoval ve statku [obec] u [obec] a měl později i pobočku v [obec] u [obec] a v [obec]. Po určitou dobu bydleli v [obec] v přízemí domu, které jim přenechala k užívání jeho sestra. On dál pracoval v [obec], spal v dílně a rodina za ním o víkendu přijížděla. V roce 2006 pracoval pro [právnická osoba] [obec] jako hlavní manažer v [obec]. Projevila se u něho přechozená borelióza a v létě 2007 přestal chodit. Následně se ocitl v pracovní neschopnosti, měl částečný invalidní důchod a pomáhal synovi [jméno] v podnikání. Úřad práce mu zaplatil 13 000 Kč na získání řidičského oprávnění pro řízení autobusu v roce 2011. Žalobkyně na to přispěla stejnou částku a následně si jí z jeho účtu převedla. Postupem času pracoval jako řidič autobusu u různých firem, V zimě pomáhal synovi [jméno]. V prosinci 2014 žalobkyně koupila startovací balíček za 35 000 Kč od firmy, která nabízela výživové doplňky. Pro tuto firmu začal pracovat, a dařilo se mu. V roce 2017 pracoval jako řidič [anonymizována dvě slova] [územní celek] a vozil zaměstnance ze [obec] a [obec] do [obec]. To bylo rovněž velmi časově náročné. Projevil se u něho problém se zády a opět se ocitl v pracovní neschopnosti. 25. 6. 2021 utrpěl pracovní úraz jako řidič popelářského vozu u [ulice] [anonymizováno]. Žalovaný považoval manželství za spokojené. Konflikt se synem [jméno] vznikl v době, kdy [jméno] byl dospělý, po vysoké škole. Došlo k potyčce, vše si následně vyříkali a je za nimi. Syna poprosil o odpuštění. Manželku jedenkrát v životě uhodil, omluvil se jí za to a doposud ho to mrzí.

20. Žalovaný dále uvedl, že se dopustil maximálně v 5 případech manželské nevěry, byl to vždy krátkodobý úlet, nikoliv vážný vztah. S žalobkyní si o Vánocích o těchto problémech popovídali a vzájemně si odpustili. Od rodiny odcházel, avšak nikdy ne dobrovolně. Od roku 2008 ho žalobkyně a synové postavili na vedlejší kolej. Nikam ho s sebou nebrali a žalobkyně mu vždy pouze oznamovala, jaké má plány. Na poslední společné dovolené byli v roce 2002 a pak jednou v lázních. V roce 2012 mu žalobkyně stanovila okamžik, ke kterému se má odstěhovat. On jí vyhověl a přestěhoval se do protilehlého domu v [obec]. Tehdy měl nejmladší syn zákaz se s ním stýkat. V roce 2014 od rodiny opět odešel. Důvod spatřoval v tom, že na něho všichni tlačili, abych si našel práci, a když se vraceli domů, tak se vždy rozklepal. Zajistil si proto práci řidiče v cestovní kanceláři v [anonymizováno], bydlel u bratrance žalobkyně a později na tamní ubytovně. V březnu 2017 žalobkyně odjela do Itálie, což mu předtím jen oznámila. Reagoval odchodem z domácnosti, po 14 dnech se chtěl vrátit, avšak žalobkyně s tím nesouhlasila. K prvnímu odchodu došlo začátkem června 2012 a vrátil se v říjnu 2012. K druhému 9. 5. 2014 a vrátil se v říjnu 2014. Žalobkyně mu zakázala vstupovat do domu a také přijíždět do [územní celek]. V průběhu manželství s penězi, které společně vydělávali, hospodařila žalobkyně. Do roku 1998 měli pouze jeden účet a žalobkyně k němu měla přístup, vyjma období, kdy odešel. V roce 1998 si zřídila vlastní účet a on na něj posílal požadované částky. Od roku 2017 se se syny stýká minimálně, chtěl vidět děti [jméno], což mu povolil po dlouhých peripetiích. V roce 2019 byl 2 měsíce v nemocnici, a nikdo ze synů ho nenavštívil. Po první rekonstrukci v roce 1986 byl dům obytný. Obývali plochu 18 x 10 m, která byla vytápěná podlahovým topením. Užívali kuchyň, obývací místnost, kterou přepažili tak, aby každé dítě mělo svůj kout. S žalobkyní pro sebe užívali malou ložnici na vytápěné chodbě. Dům byl vybaven koupelnou, sprchou, teplou vodou a děti měly postele. Postupně bydlení zlepšovali, synům vytvořili vlastní pokoj, dva bydleli společně a [jméno] zvlášť. V roce 1992 se souhlasem žalobkyně koupil nový podvozek Avie. Zaplatil ho částkou 260 000 Kč jeho otec. Svépomocí na tomto podvozku vybudoval obytný prostor.

21. Svědek [jméno] [příjmení], syn žalobkyně a žalovaného, vypověděl, že žalovaný byl vždy autoritativní a některé věci přeháněl. Byl velmi náladový a hned po jeho příchodu domů poznali podle výrazu v jeho obličeji, co se bude dít. V případě, že měl náladu špatnou, tak se báli, u večeře nepromluvili, protože by se hněval a nikdy nešel pro ránu daleko. Asi ve svědkových 7 letech při psaní úkolů do školy mu otec dal facku a pokračoval v jeho bití do hlavy a po celém těle otevřenou rukou. V době, kdy neměl dobrou náladu, tak se báli i zasmát. Svědek nebyl schopen říci, kolikrát v životě ho otec uhodil, ale nebylo to ojedinělé. V roce 2011 se otci poprvé postavil, a to aby chránil nejmladšího bratra. Tehdy byl na vysoké škole a tam si uvědomil, že to jak se k nim otec chová, není normální. Někdy v roce 2001 matka potratila, což otec dával za vinu jemu, s odůvodněním, že tehdy zlobil. Posledních 20 let více přispívala na chod rodiny matka, protože před 20 lety začala pomáhat v podnikání bratrovi [jméno]. Spolu s bratry se snažili např. zlepšit jejich bydlení, otec však s ničím nesouhlasil. Namísto, aby jim poradil, tak vždy říkal, že všechno dělají špatně.

22. Svědek [jméno] [příjmení], syn účastníků řízení, uvedl, že jako malý slýchával, že se rodiče hádají. Matka potratila a otec se nestaral o ni ani o děti, nebyl doma. Bratrovi [jméno] vyčítal, že matka potratila kvůli němu. Vůči svědkovi se otec nikdy žádného fyzického násilí nedopouštěl. To směřoval vůči [jméno]. Otec [jméno] fyzicky napadl tak, že do něho ležícího na zemi kopal. Běžná byla dusná atmosféra v rodině. Otec je za nic nechválil a vše co udělali, bylo špatně. V roce 2009 2010 otec pracoval ve svědkově firmě [právnická osoba] a dohodli se, že tržba z činnosti, kterou měl na starost, bude použita na rekonstrukci domu. Takto proinvestovali 2 000 000 Kč pouze v cenách materiálu. Chod domácnosti financovala ze mzdy matka od okamžiku, kdy ji svědek zaměstnal ve své firmě. V domě podnikal asi 3 roky, používal půdu a žádné nájemné neplatil. Na rekonstrukci vynaložil zmíněných 2 mil. Kč a na půdní prostory dalších 200 000 Kč.

23. Svědek [jméno] [příjmení], třetí syn účastníků řízení, vypověděl, že dětství a dospívání nebylo příjemné. Otec často křičel, docházelo u něho k výbuchům vzteku. Nejvíc to odnášel nejstarší bratr [jméno]. Svědka otec fyzicky nenapadal, a když k tomu mělo dojít, tak zasáhla matka. Otec se mu posmíval, že šišlá, z toho důvodu se bál ve škole mluvit nahlas a měl problémy se čtením. Otec se jim často omlouval, sděloval, že jim není vzorem, avšak po nějaké době se projevy vzteku a křik opakovaly. Poté, co se odstěhoval, tak napsal dopis, že dům rodině ponechává k dispozici.

24. Zástupce žalovaného sdělil, že jediným společníkem [právnická osoba] [anonymizováno] v roce 2009 až 2010 byl žalovaný, což zástupkyně žalobkyně potvrdila.

25. Soud došel k závěru, že důvody pro odklon od rovnosti podílů v této věci dány nejsou. Negativní okolnosti na straně žalovaného za trvání manželství, zásluhovost o nabytí a udržení majetku značné ceny, zájem nezletilých dětí a všechny další okolnosti případu, které mohou mít vliv na posouzení věci v souladu s principem dobrých mravů, každá sama o sobě ani všechny ve vzájemné souvislosti nemohou odůvodnit odklon od principu rovnosti podílů na nemovitostech.

26. Za zásadní soud považuje skutečnost, že manželství trvalo téměř 40 let a narodili se z něho 4 synové. Manželé shodně popsali, jak se společnou pílí od počátku manželství a v jeho průběhu po desítky let snažili svoji majetkovou situaci, bydlení a život zlepšovat. V průběhu manželství hospodařili společně, vzájemně si pomáhali, společně i podnikali a dařilo se jim, ze společně dosaženého zisku rekonstruovali nemovitosti. Problémy překonávali, odpouštěli si a manželství pokračovalo. Žalovaný nepil v nadměrné míře alkohol a nijak nehýřil. Pracoval v různých oborech, on i žalobkyně měli najednou i více zaměstnání, pracovali v Německu. Žalovaný se podílel na rekonstrukci nemovitostí, na podvozku vozidla Avie vybudoval obytné vozidlo, které využívali na dovolené. Manželé vychovali 4 syny, kteří studovali. Nemovitosti koupili i s ohledem na zájem o dobrý zdravotní stav dětí. Děti s nimi pobývali i v [země]. V době od roku 2001 do roku 2004 se dětmi přestěhovali k sestře žalovaného do [obec], aby synové do školy nemuseli každý den dojíždět. Žalobkyně považovala manželství za spokojené od roku 1984 do roku 1997.

27. Žalobkyně a žalovaný společně nemovitosti koupili a postupně se je snažili rekonstruovat. Žalobkyně netvrdila, že vynaložila zvýšené úsilí a měla mimořádné zásluhy o nabytí a udržení nemovitostí. Rekonstrukce prováděli manželé společně za společné peníze a 2 mil. Kč měl podle tvrzení žalobkyně na rekonstrukci vynaložit syn [jméno]. Žalovaný se z nemovitostí v roce 2017 odstěhoval a ve vyjádření ke znaleckému posudku žalobkyně popsala současný nedobrý stav nemovitostí. Žalovanému nelze vyčítat, že se od svého odstěhování nepodílel na údržbě nemovitostí. Ještě do roku 2016 měla žalobkyně přístup k bankovnímu účtu žalovaného a např. peníze, kterými měla žalovanému zaplatit za získání řidičského oprávnění, si z jeho účtu převedla na svůj. Soud proto neshledal větší zásluhy žalobkyně o nabytí a udržení společných nemovitostí.

28. V době rozhodování soudu o vypořádání SJM jsou všichni synové zletilí, a proto disparitu nelze odůvodnit zájmem nezletilých dětí.

29. Žalovaný nezanedbával finanční povinnosti týkající se rodiny a společného majetku. Okolnost, že z podnikání vždy nedosahoval zisku, popř. se mu vždy výdělkové dobře nedařilo, nelze za zanedbávání považovat. Žalobkyně popsala dobu, kdy žalovaný samotný, nebo oni oba byli v podnikání úspěšní. V roce 2017 se žalovaný z domu odstěhoval a poté, co se chtěl vrátit, tak mu to žalobkyně neumožnila, jak popsala.

30. Žalovaný uvedl, že byl žalobkyni v manželství opakovaně nevěrný a rovněž rozvodový rozsudek za jednu z hlavních příčin rozvratu manželství považuje jeho nevěru. Tyto skutečnosti však ve světle všech výše popsaných skutečností, délce manželství a jeho popsaného průběhu nemohou disparitu odůvodnit.

31. Důvodem pro disparitu podílů nemůže být to, že syn [jméno] zaplatil dluhy žalovaného a částkou kolem 2 mil. Kč financoval rekonstrukci domu z peněz [právnická osoba] [anonymizováno], kterou ve skutečnosti nevlastnil žalovaný. Disparitu pak nemůže odůvodnit ani to, že žalovaný nedodržel slib, že nemovitosti přenechá rodině.

32. Svědecké výpovědi synů vedou k závěru, že žalovaný svoji pravidelnou nedobrou náladou negativně ovlivňoval psychiku svých dětí v dětství a v dospívání. Děti se ve strachu bály zasmát, u večeře hovořit atp. Žalovaný je za nic nechválil, vysmíval se jim, vše co udělali, označoval za špatné a zrazoval je v jejich snahách zlepšit společné bydlení. Žalovaný se ve vzteku nekontroloval, křičel, v jednom případě fyzicky napadl žalobkyni a opakovaně fyzicky napadal syna [jméno]. Žalovaný si tento zlý vliv na děti uvědomoval, protože se jim často omlouval, sděloval, že jim není vzorem. Opanovat se však nedokázal a po nějaké době se projevy vzteku a křik opakovaly. Soud v žádném případě nechce zlehčovat nedobrý vliv žalovaného na psychický vývoj synů v dětství a dospívání, avšak intenzita jednání žalovaného není taková, aby s přihlédnutím k ostatním popsaným skutečnostem odůvodnila nerovnost podílů. Žalovaného nelze za popsané jednání nelze sankcionovat tím, že mu bude odepřen vypořádací podíl. V tomto řízení se jedná o vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství trvajícího desítky let a nikoliv o určité zadostiučinění náležející synům za chování žalovaného vůči nim.

33. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum], [číslo] [rok], soud zjistil, že nemovitosti dosahují obvyklé ceny 4 820 000Kč.

34. Ke znaleckému posudku žalobkyně namítala, že obvyklá cena obdobného majetku v dané lokalitě nepřesahuje částku tři milióny korun. Uvedla, že znalec při určení obvyklé ceny použil porovnávací metodu, avšak vyšel pouze z cen, za které prodávající obdobné nemovitosti nabízejí, nikoliv z cen, ze které byly skutečně prodány. Skutečnost, zda byl prodej nemovitosti realizován (popř. za jakou cenu) lze přitom ověřit v katastru nemovitostí. Z nemovitostí porovnávaných znalcem je však možné identifikovat pouze záznam pod č. 3, kdy jde o rodinný dům [adresa], který nakonec byl prodán za nabízenou cenu, tj. 2 550 000 Kč (účinky zápisu do katastru nemovitostí však nastaly až ke dni 7. 9. 2022). Mezi údaji o dosažených cenách nemovitostí v k. ú. [obec] u [obec] (rok 2022) je pak například stavba [adresa] – rodinný dům, který byl včetně pozemků prodán za 2 790 000 Kč. Dále znalci vytýkala, že nepřihlédl k faktickým vadám domu, které popsala. Soud žalobkyni vyzval, aby označila důkazy o vadách, na což její zástupkyně sdělila, že důkazy k tomu označovat nebude.

35. Soud znalce vyslechl a z jeho výslechu zjistil, při určení obvyklé ceny vyšel ze srovnatelných realizovaných prodejů nemovitostí, které jsou označeny jako příloha znaleckého posudku. Cena nemovitostí účastníků řízení je vyšší především z toho důvodu, že nemovitosti zahrnují rozsáhlé pozemky. Výměra pozemků je celkem 4 019 m2. Pozemky, a to především zahrady, jsou dobře využitelné, protože dosahují v případě zahrad celkové výměry necelých 2 500 m2 Spodní pozemek je svažitý a jeho ekonomická využitelnost proto taková není. Na straně 46 posudku jsou uvedeny ceny nemovitostí použitých k porovnání, avšak ceny odpovídají cenám, za které byly nemovitost nabízeny k prodeji v období, kdy nemovitosti byly poprvé nabízeny, do okamžiku, kdy již nabízeny nebyly. Dále přihlížel k tomu, za jaké částky byly nemovitosti použité k porovnání prodány, a to je popsáno v příloze realizované smluvní vztahy. Pro zpracování posudku použil metody oceňování, a to cenou zjištěnou, tržní a obvyklou. Vycházel z výměr domů, užitných ploch a ploch pozemků. Při použití nemovitostí ke srovnání z katastru nezjistí, jaký je stavebně-technický stav domu. Z tohoto důvodu zmíněné metody kombinuje tak, aby vzájemně byla kalkulována výměra užitných ploch, celková výměra srovnatelných pozemků a stavebně konstrukční vybavenost oceňovaných objektů. V daném případě určil cenu zjištěnou ve výši 4 909 000 Kč, cenu obvyklou 4 820 000 Kč a cena dle skutečně realizovaných prodejů 4 418 000 Kč. Z tohoto vyplývá, že i při použití všech tří metod jsou celkové rozdíly v daném případě minimální. Nemovitost použitá ke srovnání číslo 3 má výrazně menší užitnou plochu. Rozdíl je v případě užitné plochy domu 60 m2 a v případě výměry pozemku 3 300 m2. Srovnávací nemovitosti č. 2 jsou po rekonstrukci, což zohlednil na straně 46 posudku tak, že zde použil koeficient K3-stav 1,10. Koeficient redukce na pramen na straně 46 vyjadřuje to, že nemovitosti použité ke srovnání nemohl shlédnout a zjistit jejich skutečný stavebně-technický stav. Tím se vytváří určitá rezerva. Tímto koeficientem je pak cena porovnávaných nemovitostí snížena.

36. Soud hodnotil znalecký závěr za logicky a přesvědčivě odůvodněný a vyšel z ceny nemovitostí 4 820 000 Kč.

37. Soud nemovitosti přikázal do vlastnictví žalobkyně, protože je žalobkyně požadovala a žalovaný s tím souhlasil. Vypořádací podíl náležející žalovanému stanovil na 2 410 000 Kč Lhůtu k zaplacení soud určil na 2 měsíce, protože kratší doba by byla vůči žalobkyni nepřiměřeně tvrdá (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

38. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky vychází z ustanovení § 142 dost. 2 o. s. ř. Žalovaný požadoval náklady nahradit s odůvodněním, že uspěl v obraně svého práva na rovný vypořádací podíl. Vypořádání společného jmění manželů má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval (viz obdobně sp. zn. IV. ÚS 404/22). Navíc soud i zde přihlédl k délce manželství, z kterého se narodili 4 synové a k předprocesnímu stádiu sporu, kdy žalovaný projevoval vůli přenechat nemovitosti rodině a následně v e-mailové korespondenci požadoval vypořádací podíl 3 450 000Kč.

39. Česká republika vynaložila na zaplacení znalečného, které nepokryly zálohy účastníků řízení, 3 056,18 Kč. Soud uložil každému z účastníků povinnost zaplatit tyto náklady jednou polovinou (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení