12 C 21/2022-128

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobkyně: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa], [obec] [příjmení] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], [IČO] bytem [adresa], [obec] - [část obce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec a číslo] o zaplacení 38 206,71 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 206,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 206,71 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 072,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1 Tvrzení účastníků Žalobou soudu doručenou dne [datum] a doplněnou podáním soudu doručeným dne 5. 4., [číslo] a [datum] se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 38 206,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. V žalobě tvrdí, že je provozovatelem elektroenergetické distribuční soustavy a že na odběrném místě žalovaného č. EAN [číslo] na adrese [adresa] (dále jen předmětné OM) nebyl po dobu od [datum] do [datum] evidován u operátora trhu s elektřinou (dále jen„ OTE) žádný dodavatel elektřiny a subjekt zúčtování, když předchozí smlouva uzavřená dne [datum] mezi obchodníkem s elektřinou [právnická osoba] a zákazníkem [právnická osoba] [IČO] byla obchodníkem s elektřinou ukončena ke dni [datum] a nová smlouva o připojení byla uzavřena dne [datum] mezi obchodníkem s elektřinou [právnická osoba] a zákazníkem [celé jméno žalovaného] – [příjmení] [jméno], [IČO] (žalovaný) a subjekt zúčtování byl u OTE zaevidován až [datum]. Tedy došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie za období od [datum] do [datum]. Skutečně odebraná elektřina za uvedené období byla naměřena v množství 7,681 MWh a celková výše škody je ve výši žalované částky. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky vystavením faktury [číslo] splatné dne [datum], kterou žalovaný nezaplatil a reagoval sdělením, že za neoprávněný odběr je odpovědná společnost [právnická osoba], [IČO], žalobce pak od insolvenčního správce uvedeného [anonymizováno] zjistil, že s.r.o. využívala odběrné místo do [datum], neboť k tomuto dni jí byla žalovaným jako vlastníkem předmětné nemovitosti vypovězena nájemní smlouva. Přes upomínku ze dne [datum] a předžalobní výzvu ze dne [datum] dlužná částka žalovaným uhrazena nebyla. 2 Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz dne 26. 1. 2022 [číslo jednací], proti kterému podal žalovaný včas odpor, žádal zamítnutí žaloby a uvedl, že již dne [datum] došlo mezi výše uvedenou [anonymizováno] a [právnická osoba] a.s. k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN pro odběrné místo, a to pro období od [datum] do [datum], o nichž není žalovanému známo, že by byla předčasně ukončena, proto má žalovaný za to, že pro dané odběrné místo byla zajištěna řádná distribuce elektřiny ze strany obchodníků s elektřinou a nemohlo jít o neoprávněný odběr. 3 V podání soudu doručenému dne [datum] svá tvrzení doplnil tak, že již dne [datum] byla [právnická osoba] [anonymizováno] doručena podepsaná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro předmětné odběrné místo a ještě dne [datum] pan [příjmení] výslovně potvrzoval sjednání kapacit dodávek elektřiny pro spol. [právnická osoba] na měsíc leden [rok], následně pan [příjmení] v emailové komunikaci ze dne [datum] sděluje, že došlo k několika chybám na jejich straně a sděluje, že k přepisu na žalovaného došlo až od [datum]. Dále žalovaný tvrdí, že před i po ukončení období, za které žalobce požaduje uhradit údajný neoprávněný odběr, byla elektřina dodávaná společnosti [právnická osoba] i v období od [datum] do [datum] to byla tato společnost, kdo odebíral elektřinu. Závěrem uvádí, že [právnická osoba] a.s. přihlásila do insolvenčního řízení svou pohledávku za společnost [právnická osoba] za dodávky elektřiny za období od [datum] do [datum], a to na základě smlouvy ze dne [datum]. K důkazu předložila fakturaci za uvedené období a emailovou komunikaci. 4 Dokazování Žalovaný nesporoval výpočet škody ani doručení upomínky a předžalobní výzvy. 5 Z faktury [číslo] na částku 38 206,71 Kč vystavenou na žalovaného a splatné dne [datum] soud zjistil, že jejím předmětem je náhrada škody a náklady na zjištění neoprávněného odběru elektrické energie za období od [datum] do [datum] v předmětném odběrném místě. Celková částka sestává při odebrané energii ve výši 7,681 MWh z ceny za silovou elektřinu ve výši 18 050,35 Kč ([číslo] x 7,681), daně z elektřiny ve výši 217,37 Kč (28,30 x 7,681), ceny za měsíční rezervovanou kapacitu 7 587,45 Kč (při naměřeném čtvrthodinovém maximu 48 kWh x 196, 119 Kč za kWh x období 25 dní z 31 tj. 0,806), ceny za použití sítí ve výši 457,33 Kč (7 681 x 59,54), ceny za systémové služby 716,64 Kč (7,681 x 93,30), ceny za činnosti OTE ve výši 3,15 Kč (3,9 x 0,806), ceny na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výši 3 802,1 Kč (7,681 x 495) a z ceny na nevyžádanou dodávku jalové energie ve výši 741,4 Kč (při naměřených 1,685 MVAr x 440 Kč za MVAr). Tj. celkem 31 575,79 je zvýšena o daň z přidané hodnoty ve výši 21%. 6 Z dopisu žalovaného žalobci ze dne [datum] soud zjistil, že v něm [celé jméno žalovaného] sděluje žalobci, že obdrželi fakturu na částku 38 206,71 Kč vystavenou na žalovaného a že ji neakceptují, neboť elektřinu za uvedené období na předmětném odběrném místě odebírala spol. [právnická osoba], která je v insolvenčním řízení. Dále sděluje, že na něj jako na žalovaného bylo odběrné místo přepsáno ke dni [datum], kdy došlo k aktivaci smlouvy. 7 Ze zprávy OTE ze dne [datum] soud zjistil, že na předmětném odběrném místě č. EAN [číslo] na adrese [adresa], když dne [datum] [právnická osoba] jako tehdejší dodavatel elektřiny provedl v CS OTE u předmětného odběrného místa tzv. zkrácení dodávky elektřiny s účinností k datu [datum], tzn. ukončila registraci a následně se v CS OTE k předmětnému odběrnému místu přiřadila na základě standardní žádosti o změnu dodavatele jako nový dodavatel elektřiny [právnická osoba] a.s., s účinností od [datum]. 8 Ze zprávy [anonymizována tři slova] ze dne [datum] soud zjistil, že na předmětném odběrném místě zajišťovala dodávku elektřiny od [datum] do [datum]. 9 Ze Smlouvy o připojení soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] (za kterou na základě plné moci jednala [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba]) na předmětné odběrné místo s tím, že odběrné místo bude připojeno k soustavě dne [datum], pokud již není připojeno). 10 Z konečného vyúčtování ze dne [datum] soud zjistil, že dodavatel [právnická osoba] fakturuje odběrateli – společnosti [právnická osoba] za odběr elektrické energie v předmětném odběrném místě za období od [datum] do [datum] doplatek 19 887 Kč při ceně silové elektřiny 1 380 Kč za MWh. 11 Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] (zastoupenou [jméno] [příjmení]) a společností [právnická osoba] na předmětné odběrné místo na období od [datum] do [datum] za cenu 1 313 Kč za MWh. 12 Z e-mailové komunikace mezi adresami [příjmení] [příjmení] (za [právnická osoba] a [právnická osoba] mezi osobami [jméno] [příjmení] (manažerem prodeje) a [jméno] [příjmení] (asistentkou jednatele společnosti [právnická osoba]) soud zjistil, že asistentka zasílá dne [datum] podepsanou smlouvu na dodávku elektřiny, dne [datum] zasílá dotaz ohledně roční rezervované kapacity a zasílá telefonní kontakty na sebe a na pana [celé jméno žalovaného] a pan [příjmení] obratem dne [datum] potvrzuje sjednání kapacit na měsíc leden 2021. 13 Z e-mailové komunikace mezi adresami [příjmení] [příjmení] a [právnická osoba], mezi osobami [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (asistentkou [celé jméno žalovaného] – [příjmení] [jméno]) ze dne [datum] soud zjistil, že asistentka sděluje, že obdrželi rozpis záloh a fakturu od 26. 1. do 31. 1., obě vystavené na [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova]. Výslovně uvádí:„ Jsme z toho nějací zmatení, můžete se na to, prosím podívat, ke kterému datu je vlastně vše přepsané na [celé jméno žalovaného] – [příjmení] [jméno]“. [příjmení] [příjmení] dne [datum] odpovídá:„ Bohužel se stalo několik chyb, při změně dodavatele nedošlo k aktivaci naší uzavřené smlouvy. K aktivaci došlo až k [datum], z tohoto důvodu je faktura vystavena pouze na toto období… Ještě bude vystavena jedna faktura, a to do [datum], kdy došlo k přepisu na pana [celé jméno žalovaného]„. 14 Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dodavatel [právnická osoba] fakturuje odběrateli – společnosti [právnická osoba] za odběr elektrické energie v předmětném odběrném místě za období od [datum] do [datum] částku 24 464,03 Kč a opravným daňovým dokladem č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] vrací za stejné období přeplatek 18 632,39 Kč. 15 Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dodavatel [právnická osoba] fakturuje odběrateli – společnosti [právnická osoba] za odběr elektrické energie v předmětném odběrném místě za období od [datum] do [datum] částku 10 824,03 Kč. 16 Z přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že uvedená (výše podtržená období) dodavatel [právnická osoba] uplatnil pohledávku celkem ve výši 16 655,67 Kč. 17 Ze smlouvy o připojení soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným (za kterého na základě plné moci jednal [jméno] [jméno] ze [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]) na předmětné odběrné místo s tím, že odběrné místo bude připojeno k soustavě dne [datum], pokud již není připojeno. 18 Z plné moci ze dne [datum]„ ke všem úkonům směřujícím k zajištění dodávek elektřiny“ na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do předmětného odběrného místa, kterou žalovaný dal [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že v něm žalovaný čestně prohlašuje, že je vlastníkem nemovitosti, ve které se nachází předmětné odběrné místo a je oprávněn užívat nemovitost a také odběrné zařízení, které se na této nemovitosti nachází s tím, že původní zákazník [anonymizováno] nebo se [anonymizována dvě slova] kam. 19 Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že jednatelem společnosti [právnická osoba] zapsané do obchodního rejstříku dne [datum] byl od té doby do [datum] [celé jméno žalovaného], který byl i jediným společníkem a poté od [datum] [jméno] [příjmení], také jediný společník. Dne [datum] nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení, které skončily pravomocně [datum] odmítnutím návrhu, dne [datum] nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení u [název soudu] spis. zn. [spisová značka], usnesením ze dne [datum] byl zjištěn úpadek a bylo rozhodnuto o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka. 20 Z výpisu živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný má od roku [rok] na dobu neurčitou živnostenské oprávnění na broušení a leptání skla a výrobu skla. 21 Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem stavby (průmyslového objektu) na adrese [adresa]. 22 Ze sdělení insolvenčního správce [název soudu] ke spis. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalobkyně u něj uplatnila pohledávku za majetkovou podstatou spočívající v odběru elektrické energie v předmětném odběrném místě, ale insolvenční správce se domnívá, že tato pohledávka není pohledávkou za dlužníkem, když společnost [právnická osoba] (dlužník) ukončila nájem uvedených prostor k [datum], nájem byl ukončen výpovědí ze strany vlastníka [celé jméno žalovaného]. Pokud jde o dopis vlastníka nemovitosti ze dne [datum], ve kterém vlastník potvrzuje, že elektrickou energii odebíral dlužník, uvádí insolvenční správce, že vlastníkem je [celé jméno žalovaného], který zároveň podniká pod názvem [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova] a tudíž jeho vyjádření o tom, že v období od [datum] do [datum] odebíral elektrickou energii dlužník nelze považovat za věrohodné. 23 Z výpovědi smlouvy o nájmu nemovitosti ze dne [datum] soud zjistil, že jí vlastník nemovitosti [celé jméno žalovaného] vypovídá společnosti [právnická osoba] smlouvu o nájmu nemovitosti na adrese [anonymizováno] 505, [anonymizována tři slova] z důvodu prodlení s placením nájemného tak, že nájem bude ukončen k [datum]. 24 Skutkový závěr Žalobce provozoval elektroenergetické distribuční soustavy a na odběrném místě č. EAN [číslo] na adrese [adresa], nebyl po dobu od [datum] do [datum] evidován u OTE žádný dodavatel elektřiny a subjekt zúčtování. Předchozí smlouva uzavřená dne [datum] mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] (sjednaná cena za elektřinu 1 380 Kč za MWh) byla ukončena ke dni [datum]. Dne [datum] sice byla uzavřena jednatelem [právnická osoba] [celé jméno žalovaného] Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN s [právnická osoba] zastoupenou [jméno] [příjmení] na předmětné odběrné místo na období od [datum] do [datum] (za cenu 1 313 Kč za MWh.), ale chybou na straně [právnická osoba] (obchodníka s elektřinou) byla tato smlouva evidována u OTE až od [datum] [ulice] smlouva o připojení byla uzavřena [datum] mezi [právnická osoba] a zákazníkem [celé jméno žalovaného] – [příjmení] [jméno], [IČO] (žalovaným), k zaevidování u OTE došlo [datum]. 25 Skutečně odebraná elektřina za uvedené období byla naměřena v množství 7,681 MWh, následně žalobce vyčíslil škodu za neoprávněný odběr na 38 206,71 Kč (při ceně silové elektřiny stanovené rozhodnutím ERU ve výši 2 350 Kč za MWh) a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky vystavením faktury [číslo] splatné dne [datum], kterou žalovaný nezaplatil a reagoval dopisem ze dne [datum] tak, že obdrželi fakturu na částku 38 206,71 Kč vystavenou na žalovaného a že neakceptují, neboť elektřinu za uvedené období na předmětném odběrném místě odebírala společnost [právnická osoba], která je v insolvenčním řízení s tím, že na něj jako na žalovaného bylo odběrné místo přepsáno ke dni [datum], kdy došlo k aktivaci smlouvy. 26 Na základě této informace žalobce od insolvenčního správce uvedeného s.r.o. zjistil, že uplatněnou pohledávku za majetkovou podstatou spočívající v odběru elektrické energie v předmětném odběrném místě za období od [datum] do [datum] insolvenční správce nepovažuje za pohledávku za dlužníkem, když společnost [právnická osoba] (dlužník) ukončila nájem uvedených prostor k [datum], nájem byl ukončen výpovědí ze strany vlastníka [celé jméno žalovaného], jehož tvrzení, že elektrickou energii odebíral dlužník insolvenční správce považuje za nevěrohodné, když vlastníkem nemovitosti je [celé jméno žalovaného], který zároveň podniká pod názvem [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova]. 27 Přestože ke dni [datum] byla žalovaným společnosti [právnická osoba] jako vlastníkem nemovitosti vypovězena nájemní smlouva (jak má soud za prokázáno z výše uvedené výpovědi), dne [datum] [celé jméno žalovaného] jako jednatel společnosti [právnická osoba] uzavíral smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN a předmětné odběrné místo. 28 Informace žalovaného žalobci, že na něj bylo odběrné místo přepsáno ke dni [datum], kdy došlo k aktivaci smlouvy je nesprávná, jak vyplývá ze Smlouvy o připojení uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným a z emailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum], z něj je také zřejmé, že asistentka žalovaného v něm byla informována o chybách, v důsledku kterých k aktivaci smlouvy uzavřené [datum] došlo až [datum]. 29 Z emailové komunikace, kterou soud provedl důkaz, je také zřejmé, že dne [datum] tj. v době, kdy [celé jméno žalovaného] již podle výpisu z obchodního rejstříku ve společnosti [právnická osoba] jako společník ani jako jednatel nefiguroval, [jméno] [příjmení] jako asistentka jednatele společnosti [právnická osoba] zasílá dotaz ohledně roční rezervované kapacity a zasílá telefonní kontakty na sebe a na pana [celé jméno žalovaného]. 30 V Plné moci ze dne [datum]„ ke všem úkonům směřujícím k zajištění dodávek elektřiny“ na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do předmětného odběrného místa žalovaný čestně prohlašuje, že je vlastníkem nemovitosti, ve které se nachází předmětné odběrné místo a je oprávněn užívat nemovitost a také odběrné zařízení, které se na této nemovitosti nachází s tím, že původní zákazník zemřel nebo se odstěhoval neznámo kam. 31 A z e-mailové komunikace mezi adresami [příjmení] [příjmení] a [právnická osoba] mezi osobami [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (asistentkou [celé jméno žalovaného] – [příjmení] [jméno] ze dne [datum] vyplývá, že asistentka předpokládala, že rozpis záloh a faktura od [anonymizováno] do [anonymizováno] vystavená na [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova] bude již vystaveno na [celé jméno žalovaného] - [příjmení] [jméno], když výsledně uvádí„ Jsme z toho nějací zmatení, můžete se na to prosím podívat, ke kterému datu je vlastně vše přepsané na [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova]“. 32 Přestože tedy faktury za období před a po neoprávněném odběru byly prokazatelně vystaveny na [právnická osoba] při skutečnostech vyplývajících z výše uvedené plné moci a emailové komunikace soud nemůže učinit závěr, že neoprávněného odběru se dopustila právě tato společnost, jak tvrdí žalovaný, když dne [datum] žalovaný v plné moci čestně prohlašuje, že je to on, kdo je oprávněn užívat odběrné zařízení a také jako vlastník nemovitosti k poslednímu [anonymizováno] [rok] vypověděl [právnická osoba] nájemní smlouvu. 33 Přes upomínku ze dne [datum] a předžalobní výzvu ze dne [datum] dlužná částka žalovaným uhrazena nebyla. 34 Právní úprava Nejvyšší soud České republika v bodě 14 odůvodnění rozsudku č.j. 25 Cdo 2692/2019-524 ze dne 28. 4. 2021 uvedl:, Odpovědnost za škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektrické energie je pojímána jako objektivní s tím, že základ nároku na náhradu škody dodavatele proti jeho odběrateli i jeho výše se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž podle zvláštního právního předpisu zákona č. 458/2000 Sb., který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3606/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 229/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2412/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1165/2018). 15. 35 Z uvedeného je zřejmé, že právně je třeba věc posoudit podle zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen EZ). Který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a v tom rozsahu, v jakém předmětné právní vztahy (v režimu speciality) tento zákon neupravuje, použije se občanský zákoník, jako předpis obecné povahy (tj. vzhledem k účinnosti předmětných práv a povinností – období od 1.1. 2021 – to bude zák. č. 89/2013, dále jen o.z.) 36 Podle § 51 odst. 1 písm. a) EZ neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, Podle § 51 odst. 1 písm. g) EZ je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy i odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Podle § 51 odst. 2 EZ se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle § 51 odst. 4 EZ v případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování. 37 Podle § 33 vyhlášky č. 408/2015 Sb. platí pro změnu dodavatele následující: 1) Podmínkou pro podání žádosti o změnu dodavatele je smlouva o dodávce elektřiny nebo smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená mezi účastníkem trhu s elektřinou a novým dodavatelem. (2) Nejdříve 4 měsíce před a nejpozději v 10.00 hodin desátého pracovního dne před datem, od kterého se má dodávka uskutečnit, podává nový dodavatel u operátora trhu žádost o změnu dodavatele. Je-li žádost o změnu dodavatele podána u operátora trhu později než v 10.00 hodin, platí, že žádost byla podána následující pracovní den. (3) Žádostí o změnu dodavatele v odběrném místě se rozumí žádost o změnu dodavatele v každém předávacím místě odběrného místa. Při změně dodavatele v předávacím místě výrobny pro TVS dochází ke změně dodavatele v každém předávacím místě výrobny pro TVS. (4) Žádost o změnu dodavatele obsahuje a) registrační číslo nového dodavatele, b) typ smlouvy, jejímž předmětem má být dodávka elektřiny, c) datum účinnosti změny dodavatele, d) dobu trvání právního vztahu založeného smlouvou, e) registrační číslo subjektu zúčtování, který odpovídá za odchylku za odběrná místa, pro která bude dodávka uskutečněna, f) identifikační číselný kód odběrného místa nebo předávacího místa výrobny pro TVS a g) informaci, zda byla smlouva o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřena spotřebitelem v obchodních prostorech držitele licence, distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence. (5) Operátor trhu umožní podání žádosti o změnu dodavatele pro odběrné místo nebo předávací místo výrobny pro TVS i v případech, kdy v informačním systému operátora trhu není odběrné místo s jeho předávacími místy nebo předávací místo výrobny pro TVS registrováno. (6) Operátor trhu informuje nejpozději do 12.00 hodin dne, ve kterém byla žádost podána, stávajícího dodavatele, stávající subjekt zúčtování, nového dodavatele, nový subjekt zúčtování, případně další dotčené subjekty zúčtování, dotčeného provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy o podání žádosti o změnu dodavatele. Operátor trhu současně předá novému dodavateli a novému subjektu zúčtování údaje v rozsahu podle odstavce 4. Operátor trhu dále předá stávajícímu dodavateli a stávajícímu subjektu zúčtování údaje v rozsahu podle odstavce 4 písm. c), f) a g) a dále provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy údaje v rozsahu podle odstavce 4 písm. a) až d), f) a g). (7) Pokud odběrná nebo předávací místa, u nichž má dojít ke změně dodavatele, nejsou registrována v informačním systému operátora trhu, provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy taková odběrná nebo předávací místa registruje v informačním systému operátora trhu do 12.00 hodin pátého pracovního dne ode dne předání informací podle odstavce 6. 38 Podle § 51 odst. 3 EZ při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 39 Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. 40 Podle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z: a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu. 41 Podle bodu 7.8. cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/ 2020 účinného od 1. 1. 2021 (t. v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny) činí cena za za silovou elektřinu 2.350 Kč za MWh, podle bodu 4.17 cena za měsíčně rezervovanou kapacitu 196 119 Kč za MWh, podle bodu [číslo] cena za použití sítí činí 59,54 Kč za MWh, podle bodu 3.1 cena za systémové služby 93,30 Kč za MWh, podle bodu 6 cena za činnost OTE (součet položek dle bodu 6.2 tj. 1+0,52+2,39), tj. 3,90 Kč za odběrné místo za měsíc, podle bodu 5.4 cena na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů 495 Kč za MWh a podle bodu 4.55 činí cena za nevyžádanou dodávku jalové energie 440 Kč za MWAr. 42 Právní závěr Na předmětném odběrném místě, které se nachází v nemovitosti ve vlastnictví žalovaného, došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie za období od [datum] do [datum], když při změně dodavatele elektřiny probíhal odběr elektřiny v doběrném místě zákazníka po dobu delší než 10 pracovních dní, když při kratší době se nejedná o neoprávněný odběr. Rozhodující pro uvedenou lhůtu přitom není samo uzavření smlouvy s novým dodavatelem elektřiny, ale až zaevidování nového smluvního subjektu zúčtování (dodavatele) v systému OTE (§ 51 odst. 4 [příjmení]), pro něž je smlouva s dodavatelem pouze podmínkou (§ 33 vyhl. č. 408/15 Sb.). Jinými slovy, po dobu delší deseti pracovních dnů byla na předmětném odběrném místě odebírána elektřina, aniž byl u odběrného místa evidován subjekt zúčtování odchylek. Takový odběr je zakázán a vzniká jím škoda 43 Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně předložený závěr o osobě škůdce. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 31. 8. 2017 spis. zn. 25 Cdo 1803/2017:„ Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, která s odběrným místem či prostorem, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr pojí určitý relativní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem. 44 Jak je uvedeno výše, soud pro provedeném dokazování nemohl bezpečně učinit závěr, zda v předmětném období elektřinu odebírala společnost [právnická osoba] (kterou s odběrným místem pojil obligační vztah – nájemní smlouva do [datum] a byly na ni vystaveny faktury před a po rozhodném období ze smluv o dodávkách elektřiny) nebo žalovaný podnikající pod jménem [jméno] [celé jméno žalovaného] – [příjmení] [jméno], evidovaný na odběrném místě od [datum]. Protože je však žalovaný zároveň i vlastníkem nemovitosti a tedy jej k odběrnému místu pojí i relevantní věcný vztah, za výše uvedených (podtržených) okolností a zainteresovanosti [celé jméno žalovaného] i ve společnosti [právnická osoba] má soud za to, že mu lze jako vlastníku nemovitosti přičítat k tíži nedodržení ústavní zásady, že vlastnictví zavazuje (článek 11 odst. 3 věta první Listiny základních práv a svobod, vyhlášené zákonem [číslo]) a tedy lze učinit závěr, že je to žalovaný, kdo za škodu odpovídá a to přesto, že neoprávněný odběr nezavinil, ale vznikl chybou obchodníka s elektřinou, neboť zákon stanoví objektivní odpovědnost za neoprávněný odběr. Proto absence zavinění na straně žalovaného nemůže mít za následek zamítnutí žaloby a je na žalovaném, zda na základě obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody uplatní po jiném subjektu regres. 45 Co se týče stanovení výše náhrady škody, v daném případě došlo ke zmaření skutečně odebrané elektřiny za uvedené období, a to v množství 7,681 MWh. Stanovením výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny se Ústavní soud podrobně zabýval v usnesení spis. zn. Pl.ÚS 29/13 ze dne 1. 4. 2014 a v nálezu spis. zn . ÚS 668/15 ze dne 11. 8. 2015, šlo o případy určení výše škody na základě fiktivního výpočtu podle prováděcího předpisu k energetickému zákonu. 46 Ústavní soud dospěl k závěru, že je nutné ověřit, zda vypočtená výše škody podle převáděcího předpisu nepředstavuje pro škůdce nepřiměřené a nadměrné břemeno. To nastane např. v situaci, ve které je škůdce nucen bez dostatečného odůvodnění jako náhradu škody zaplatit částku mnohonásobně vyšší, než jakou platil za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem. Pokud by taková situace nastala, nemůže obecný soud prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce tím, že by vypočtená výše škody plnila v převážné míře funkci sankční a nikoliv kompenzační. V takovém případě musí o výši škody soud rozhodnout podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností. 47 V daném případě soud z konečného vyúčtování ze dne [datum] zjistil, že dodavatel [právnická osoba] fakturoval odběrateli – společnosti [právnická osoba] za odběr elektrické energie v předmětném odběrném místě za období od [datum] do [datum] cenu silové elektřiny 1.380 Kč za MWh, ve Smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a společností [právnická osoba] na předmětném odběrném místě na období od [datum] do [datum] byla ujednána cena 1.313 Kč za MW. Při ceně silové elektřiny určené vyhláškou ve výši 2.350 Kč za MWh tak soud činí závěr, že nejde o tak výraznou disproporci, která by zakládala přijetí závěru, že výše náhrady škody překračuje kompenzační funkci (nejde o částku mnohonásobně vyšší, jak tomu bylo v nálezu spis. zn. I. ÚS 668/15 ze dne 11. 8. 201), když je třeba si uvědomit, že náklady na dodávku nasmlouvané elektřiny jsou nižší, než na dodávku tzv. regulační energie určené na pokrytí odchylky (rozdíly mezi skutečným a sjednaným odběrem). 48 Soud proto žalobě zcela vyhověl včetně úroku z prodlení, když z dopisu žalovaného ze dne [datum] vyplývá, že faktura mu byla doručena nejpozději tento den, od [datum] se tak žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením žalované částky. Podle § 1 970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení s placením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o osm procentních bodů. 49 Jak je zřejmé z výše uvedeného, soud nepřisvědčil námitkám žalovaného, pokud soud v řízení provedl další listinné důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. 50 Vzhledem k uvedenému soud podané žalobě zcela vyhověl. 51 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého ve věci úspěšný účastník má proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Toto právo má však v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Soud konstatuje, že žalobkyně předložila listiny, které osvědčují vyhotovení a zaslání výzvy k plnění. 52 Náhrada nákladů řízení zahrnuje náhradu hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění (dále jen vyhláška). Podle § 2 odst. 1 vyhlášky při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky v případech neuvedených v odstavcích 1 a 2 činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a pro účely § 89a exekučního řádu 300 Kč za každý úkon. 53 Soud tedy přiznal náhradu hotových výdajů dle § 2 odst. 1 vyhlášky za následující úkony (při náhradě 100 Kč za úkon): -) předžalobní výzva k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, -) vyjádření k žalobě dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, 54 Dále soud přiznal náhradu hotových výdajů dle § 2 odst. 3 vyhlášky za následující úkony (při náhradě 300 Kč za úkon): -) vyjádření ze dne [datum] dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, -) vyjádření ze dne [datum] dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, -) vyjádření ze dne [datum] dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, -) účast na jednání před soudem dne [datum] dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky, -) 2x účast na jednání před soudem dne [datum] dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny. 55 Pokud se týká žalobkyní požadované náhrady hotových výdajů za vyjádření ze dne [datum], soud uvádí, že se nejedná o účelně vynaložený náklad, neboť tímto vyjádřením se žalobkyně pouze vyjadřovala ke sdělení [právnická osoba], a.s., jež soud vyžádal k žádosti žalobkyně. Nejedná se tedy o úkon, bez něhož by žalobkyně nebyla v předmětné věci se svou žalobou úspěšná. 56 Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady žalobkyně ve výši 753,30 Kč (2 cesty na trase [ulice], [obec] – [ulice a číslo], [obec] a zpět učiněné dne [datum] a dne [datum] osobním vozidlem [anonymizováno], [registrační značka]), tedy celkem 2x 190,4 Km při kombinované spotřebě vozidla 4,2 litru [číslo] km a při ceně motorové nafty 47,10 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb., v účinném znění. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,70 Kč/km, tj. 1 789,80 Kč. 57 K tomu soud připočetl náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 529 Kč Celkem tedy soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 072,10 Kč. 58 Rozsudek byl odůvodněn v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř.

Poučení