12 C 218/2021-96
Citované zákony (29)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 odst. 3 § 142a § 142 odst. 1
- Občanský zákoník, 40/1964 Sb. — § 39 § 544
- Obchodní zákoník, 513/1991 Sb. — § 497
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 13 odst. 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 3 odst. 1 § 8 § 35 odst. 1 § 35 odst. 2 § 37 odst. 1 § 39 § 52 § 55 odst. 1 § 55 odst. 2 § 56 odst. 1 § 152 § 155 +7 dalších
Rubrum
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 300 000 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 300 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 35 574 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že na základě úvěrové smlouvy reg. [číslo] ze dne [datum] poskytla [právnická osoba] žalované úvěr ve výši 3 000 000 Kč a pohledávka banky byla zajištěna zástavním právem smluvním k nemovitostem - pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] (rod. dům), a pozemku parc. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Boskovice, pro obec a k. ú. [obec], a to dle zástavní smlouvy [číslo] ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, banka úvěr zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávky banka pohledávky za žalovanou s veškerým příslušenstvím a se všemi právy s pohledávkou souvisejícími postoupila žalobkyni, když výše postupované jistiny byla 2 088 861,45 Kč; postoupení bylo žalované oznámeno. Přípisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána, aby dne [datum] (případně [datum]) ve smyslu ust. čl. VI odst. 3 ve spojení s odst. 8 a ve spojení s ust. čl. III odst. 5 písm. a) zástavní smlouvy, zpřístupnila předmět zástavy, a současně byla poučena, že v případě nezpřístupnění jí bude vyúčtována smluvní pokuta. Jelikož předmět zástavy v termínu dle výzvy zpřístupněn nebyl, vyúčtovala žalobkyně žalované přípisem ze dne [datum] smluvní pokutu ve výši 300 000 Kč splatnou [datum]. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení této smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč za porušení ust. čl. VI odst. 3 ve spojení s odst. 8 a ve spojení s ust. čl. III odst. 5 písm. a) zástavní smlouvy, konkrétní porušení spočívá v tom, že žalovaná neposkytla potřebnou součinnost a předmět zástavy tudíž nebyl dne [datum] (ani dne [datum]) za účelem ocenění zpřístupněn. Smluvní pokuta byla uložena na základě ust. VI odst. 8 ve spojení s ust. čl. III odst. 5 písm. a) zástavní smlouvy (Pokud zástavce poruší kteroukoliv povinnost stanovenou v čl. VI, je zástavní věřitel oprávněn uplatnit smluvní pokutu až do výše 300.000 Kč). Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu právě ve výši 300 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu upomínkou ze dne [datum].
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť právo na zaplacení smluvní pokuty nevzniklo, protože (a) žalovaná neporušila povinnost zajištěnou smluvní pokutou, (b) ustanovení čl. VI. odst. 8 zástavní smlouvy je neplatné, neboť je neurčité a smluvní pokuta dle tohoto ustanovení je nepřiměřeně vysoká, (c) žalobce uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy a (d) žalobce není vlastníkem pohledávky na zaplacení smluvní pokuty, a proto není věcně legitimován k podání žaloby ve věci. Z čl. VI. odst. 3 Zástavní smlouvy nevyplývá povinnost ke zpřístupnění zástavy„ pověřeným zástupcům zástavního věřitele“, pouze povinnost poskytnout součinnost k ocenění zástavy odborníkem, nikoliv za účelem kontroly stavebně-technického stavu a způsobu hospodaření, jak žalobkyně uváděla v přípise ze dne [datum]. Žalovaná uvedený právní názor sdělila žalobkyni přípisem ze dne [datum], žalobkyně však opětovně vyzvala žalovanou ke splnění povinnosti přípisem ze dne [datum], na což žalovaná přípisem ze dne [datum] reagovala, že je připravena umožnit prohlídku zástavy soudním znalcem, žalobkyně však na toto nikdy nereagovala a opakovala totožnou výzvu ke zpřístupnění zástavy přípisem ze dne [datum] a poté i dopisem ze dne [datum]. Žalovaná poukázala na neurčitost ustanovení čl. VI. odst. 8 Zástavní smlouvy, kdy není zřejmé, kterou konkrétní povinnost smluvní pokuta zajišťuje (ze zařazení do textu týkajícího se povinnosti k pojištění zástavy má žalovaná za to, že smluvní pokuta zajišťuje pouze povinnosti obsažené v čl. VI. odst. 8 Zástavní smlouvy). Smluvní pokuta musí být dle konstantní judikatury přiměřená významu zajišťované povinnosti, žalobní nárok přitom představuje 10 % výše jistiny úvěru, jehož zaplacení zajišťuje, což je přiměřené pouze pro nejzásadnější porušení povinností žalované ze Zástavní smlouvy, nikoli zpřístupnění zástavy na výzvu žalobkyně, i kdyby k tomu žalovaná skutečně byla povinna. Ustanovení čl. VI. odst. 8 Zástavní smlouvy je proto neplatné pro neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák.), a ohledně přiměřenosti v rozporu s dobrými mravy (ust. § 39 obč. zák.), nemravné je i samotné uplatnění práva na zaplacení smluvní pokuty, neboť neplní funkci zajišťovací, reparační, nebo sankční, ale naopak je pouze prostředkem peněžitého obohacení (32 Odo 202/2006 a sp. zn. 23 Cdo 1599/2010), jelikož žalobkyně výzvou ze dne [datum] uplatnila pokutu výlučně za účelem nedůvodného navýšení dluhu žalované vůči ní, když žalovaná jí od [datum] nabízela smírné vyřešení sporů zaplacením pohledávky včetně veškerého příslušenství a nákladů řízení (v řízeních vedených u [anonymizováno] soudu v [obec] o 991 000 Kč s příslušenstvím pod sp. zn. [spisová značka], a o 1 097 861,45 Kč s příslušenstvím pod sp. zn. 13 C 26/2017) a hlavní příčinou nedosažení smírného vyřízení věci bylo jeho podmiňování zaplacením smluvních pokut dle čl. VI. odst. 8 Zástavní smlouvy. Žalobkyně přitom uplatňovala předmětné smluvní pokuty se stejným záměrem opakovaně, v insolvenčním řízení žalované u Krajského soudu v [obec] sp.zn. [insolvenční spisová značka], přihlásila dne [datum] pohledávky ze smluvních pokut (včetně 2 x 300 000 Kč za nezpřístupnění nemovitostí žalovanou) dle VI. odst. 8 Zástavní smlouvy v celkové výši jistiny 1 500 000 Kč, tj. 50 % poskytnutého úvěru, a následně ještě několikrát. V insolvenčním řízení byl na základě zadání insolvenčního správce zpracován posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne [datum], [číslo] 2018, ze kterého vyplývá, že obvyklá cena zástavy činila v té době částku 7 560 000 Kč, žalobkyně tak v době uplatnění pokuty nemohla mít žádný zájem na zjištění stavu a hodnoty zástavy, neboť tyto informace získala z uvedeného znaleckého posudku a hodnota zástavy vždy značně převyšovala dluhy žalované vůči žalobkyni ze Smlouvy o úvěru, objektivně tedy neměla legitimní důvod domáhat se vůči žalované zpřístupnění zástavy. Navíc ke dni podání žaloby, tj. [datum] byly veškeré dluhy žalované vůči žalobkyni dle Smlouvy o úvěru v plné výši zaplaceny platbami prostřednictvím úschovy právního zástupce žalované dne [datum], o čemž byla žalobkyně vyrozuměna přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně tedy činila výzvy ke zpřístupnění zástavy nikoliv z důvodu potřeby seznámit se se skutečným stavem nemovitosti, ale výlučně za účelem nelegitimního vyúčtování smluvní pokuty žalované ve značné výši a navyšovat tím uměle dluh žalované.
3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Smlouvou o úvěru reg. [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] uzavřela s žalobkyní smlouvu, v níž se banka zavázala poskytnout žalobkyni úvěr ve výši 3 000 000 Kč na účel konsolidace půjčky a dostavbu rodinného domu v [adresa] (čl. I.1) a žalovaná se zavázala úvěr (jistinu a úroky) splatit bance nejpozději do [datum] (III.1.), a to jistinu měsíčními splátkami ve výši rozdílu mezi částkou 17 311 Kč a úroky splatnými za období předcházejícího smluvně dohodnutého termínu úhrady úroků a případně též jistiny vždy k 25. dni v měsíci (III.5), úroková sazba (platná od podpisu smlouvy do [datum]) činila 3,24 % p. a. ze zůstatku jistiny (IV.1); v čl. V se žalovaná zavázala závazek na úhradu všech pohledávek banky včetně příslušenství, které mohou vzniknout z této smlouvy o úvěru nebo ze zákona zajistit zástavním právem k nemovitosti.
4. Zástavní smlouvou k nemovitostem reg. [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že zástavní věřitelka [právnická osoba] uzavřela se žalobkyní (zástavkyní a dlužnicí zajišťované pohledávky) smlouvu, dle jejíhož čl. I. zajišťovaná pohledávka představuje veškeré budoucí pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem na úhradu jistiny, jejího příslušenství, které vyplynou ze smlouvy o úvěru registrační [číslo] znějící na částku 3 000 000 Kč s řádnou konečnou splatností [datum] (zajišťovaná pohledávka); dále platí, že zajišťovanými pohledávkami jsou i pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem na úhradu případné smluvní pokuty a všech ostatních nároků zástavního věřitele ze shora citované smlouvy, zejména nároku na náhradu škody či případného nároku na vydání bezdůvodného obohacení (u něj do výše částky plnění poskytnutého Komerční bankou dlužnici) v případě, že dojde k zániku smlouvy či jiného právního úkonu, na základě kterého zajištěná pohledávka vznikla, za předpokladu, že tyto pohledávky vzniknou do 6 měsíců od data konečné splatnosti příslušné pohledávky; dle čl. žalobkyně k zajištění pohledávky uvedené v čl. I zřizuje zástavní právo k nemovitostem uvedeným v čl. II.1 (zapsaným v katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]) a zástavní věřitelka toto zástavní právo přijímá; v čl. IV. si strany sjednaly, že zástavní právo se zřizuje na dobu existence zajišťované pohledávky zmíněné v čl. I. smlouvy. Dle článku III označeného jako Dispozice se zástavou, bodu 5 písm. a) se podává, že pokud zástavce (žalovaná) poruší kteroukoliv smluvní povinnost uvedenou v tomto článku, je zástavní věřitel oprávněn uplatnit smluvní pokutu ve výši 300 000 Kč. Smluvní pokuta náleží zástavnímu věřiteli za každé jednotlivé porušení smluvní povinnosti samostatně, a to i za opětovné porušení. Z ostatních ujednání v rámci článku III se dále podává, že zástavce prohlašuje, že se zastavovanou nemovitostí uvedenou v článku II této smlouvy nebyla učiněna žádná dispozice, která by znemožnila nebo zpochybnila vznik zástavního práva dle této smlouvy (písm. a) bodu 1 čl. III), do podpisu této smlouvy nebyla provedena žádná dispozice se zástavou, která by ztížila nebo znemožnila její realizaci (písm. b) bodu 1 čl. III). Dle bodu 2 článku III zástavce dále ujišťuje, že neexistují žádné skutečnosti, které by zástavní věřitel měl znát pro řádné posouzení hodnoty zástavy, zejména na zástavě čí jakékoliv její části, součásti nebo příslušenství, nevázne žádné věcné či jiné právo (například jiné zástavní právo, služebnost, nájemní právo nebo předkupní právo) ať již smluvně nebo jinak (například rozhodnutím Finančního úřadu) zřízené ve prospěch zástavce nebo jiné třetí osoby, ani se nelze důvodně domnívat, že by k založení nebo vzniku takového práva mělo dojít (písm. a) bodu 2), neexistuje žádná skutečnost, například soudní či jiný spor, která by mohla ohrozit právní postavení zástavce jako majitele zástavy a podle nejlepšího vědomí zástavce se nelze domnívat, že by jeho majetková práva k zástavě měla či mohla být jinak zpochybněna (písm. b) bodu 2). Dle bodu 3 článku III se zástavce zavazuje, že po dobu existence pohledávky uvedené v článku I této smlouvy, nebude zástava bez souhlasu zástavního věřitele smluvně převedena. Dle bodu 4 článku III smlouvy si strany sjednaly, že se zástavce zdrží jakékoliv dispozice se zástavou, zejména takové, která by znesnadňovala nebo znemožňovala realizaci zástavy, například že bez souhlasu zástavního věřitele nesjedná předkupní právo, věcné břemeno či nájem zástavy. Dle bodu 5 písm. a) článku III smluvní pokuta je splatná poté, kdy na ní vznikne zástavnímu věřiteli nárok, tj. od porušení příslušné povinnosti. Zástavce je povinen její úhradu provést jakoukoliv formou. Zástavní věřitel sdělí zástavci doporučeným dopisem, v němž uplatní nárok na smluvní pokutu dle této smlouvy, číslo účtu, na který musí být úhrada smluvní pokuty směřována. Pokud zástavce neuhradí smluvní pokutu do 10 pracovních dnů od okamžiku doručení tohoto doporučeného dopisu, je zástavní věřitel oprávněn realizovat úhradu v této smlouvě sjednaným způsobem. Okamžik doručení písemností je pro účely této smlouvy definován v článku VI. odst. 5 této smlouvy. Zástavní věřitel je též oprávněn vymáhat smluvní pokutu právní cestou. Dle bodu 5 písm. c) článku III zaplacením smluvní pokuty nezaniká zástavnímu věřiteli nárok na náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Zástavní věřitel je též oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu. Dle článku VI. označeného jako Ostatní ujednání bodu 2 písm. e) tohoto článku se zástavce dále zavázal, že mimo jiné poskytne zástavnímu věřiteli veškeré dokumenty týkající se zástavy, a to v rozsahu a lhůtách rozumně určených zástavním věřitelem. Dle článku VI. bodu 3 je zástavní věřitel oprávněn kdykoliv, pokud to bude považovat za vhodné či účelné, provést ocenění zástavy odborníkem jím jmenovaným. Zástavce je povinen poskytnout zástavnímu věřiteli a takovému odborníkovi včas a řádně veškerou požadovanou součinnost k ocenění zástavy. V případě, že se zástavní věřitel na základě tohoto posouzení hodnoty zástavy bude důvodně domnívat, že hodnota zástavy je nižší ve srovnání s posledně provedeným posouzením hodnoty zástavy, je zástavce povinen na žádost zástavního věřitele poskytnout bance dodatečné zajištění alespoň ve výši zjištěného rozdílu, zejména zástavním právem k nemovitosti. Předmět i podmínky dodatečného zajištění budou odpovídat standardním postupům a pravidlům zástavního věřitele pro přijímání zajištění. Dle článku VI bodu 8 je zástavce povinen zabezpečit pojištění zástavy uvedené v článku II této smlouvy po celou dobu existence zajišťované pohledávky proti případům zničení a poškození. Zástava musí být pojištěna na pojistné plnění odpovídající její hodnotě v době uzavření pojistné smlouvy. Pokud zástavce neprokázal při uzavření této zástavní smlouvy existenci zmíněného pojištění zástavy, je povinen prokázat zástavnímu věřiteli pojištění zástavy za výše uvedených podmínek, a to ve lhůtě nejpozději do 30 dnů od okamžiku uzavření této zástavní smlouvy, pokud není v úvěrové smlouvě uvedené v článku I této zástavní smlouvy stanoveno, jinak. Zástavce je povinen zabezpečit vinkulaci pojistného plnění z pojištění dle tohoto článku ve prospěch zástavního věřitele, a prokázat vinkulaci písemným potvrzením pojišťovny nejpozději do dvou měsíců od uzavření zástavní smlouvy pokud není v úvěrové smlouvě uvedené v článku I této zástavní smlouvy stanoveno jinak. Pokud zanikne pojištění a vinkulace pojistného plnění prokázaného dle tohoto odstavce, je zástavce povinen zabezpečit bez zbytečného odkladu nové pojištění a jeho vinkulaci dle tohoto odstavce a tyto skutečnosti shora uvedeným způsobem prokázat zástavnímu věřiteli. Dále se z bodu 8 poslední věty podává, že pokud zástavce poruší kteroukoliv smluvní povinnost uvedenou v tomto článku, je zástavní věřitel oprávněn uplatnit smluvní pokutu ve výši maximálně 300 000 Kč. V ostatním platí ohledně smluvní pokuty článek III odst. 5 písm. a) druhá věta, písm. b) a c) této smlouvy.
5. Výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] vyzvala žalovanou k okamžitému splacení celých úvěrových pohledávek ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum], kdy dlužná částka činí 603 653,42 Kč, a dále ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum], podle které byl čerpán úvěr ve výši 3 000 000 Kč a k datu [datum] činí pohledávka celkem 2 184 307,17 Kč, když splatnost pohledávky nastane dle úvěrových podmínek nejbližší následující pracovní den po dni doručení výzvy, z dodejky vyplývá, že výzva byla odeslána doporučeně na adresu žalované dne [datum] a nevyzvednutá vrácena odesílateli dne [datum].
6. Smlouvou o postoupení pohledávek identifikační číslo 2016 [číslo] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], jako postupitelka, uzavřela dne [datum] s žalobkyní jako postupnicí, smlouva o postoupení pohledávek, přičemž v rámci článku I, bodu 1. pohledávky byly vymezeny v příloze [číslo] této smlouvy, kdy dle bodu 2 příslušného článku se pohledávky postupují včetně veškerého příslušenství zahrnujícího pro účely této smlouvy rovněž jakékoliv smluvní pokuty, poplatky, náklady a všechna práva s nimi spojená. Pro vyloučení pochyb smluvní strany prohlašují, že pohledávky se postupují i za jakýmikoliv právními nástupci původních dlužníků pohledávek, včetně dědiců, kdy pohledávky byly specifikovány a vyčísleny ke dni [datum]. V příloze [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek (bod 4 článku I) bylo specifikováno zajištění pohledávek, z níž vyplývá, že došlo k postoupení pohledávek za žalovanou ze 3 smluv (hypoteční úvěr registrační číslo smlouvy [číslo] ze dne [datum], úvěr Garant ze dne [datum] a běžný účet č. úvěrového účtu [číslo]), včetně zajištění - zástavní smlouvy registrační [číslo] ze dne [datum] a zástavní smlouvy registrační [číslo] ze dne [datum] [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek ze smluv o úvěru registrační [číslo] žalobkyni.
7. Výpisy z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Boskovice pro obec a k. ú. [obec] bylo prokázáno, že k datu [datum] a [datum] byla na [list vlastnictví] žalovaná zapsána jako výlučný vlastník pozemků parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra], v části C je mj. zapsáno zástavní právo smluvní budoucí pohledávky do výše 3 000 000 Kč ve prospěch žalobkyně ve vztahu k parc. č. St. [anonymizováno] a [anonymizováno], a to dle smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. [číslo] ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum], a dle souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum], zápis proveden dne [datum]; dále je zde zapsáno zástavní právo smluvní pohledávky ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím a budoucí pohledávky do výše 2 067 850 Kč a do výše 110 300 Kč vzniklé do [datum], vše ve prospěch [právnická osoba] (žalovaného) ve vztahu k parc. č. St. [anonymizováno] a [anonymizováno], a to dle smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. [číslo] ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum], a dle souhlasného prohlášení o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum], zápis proveden dne [datum].
8. Z listiny označené jako Protokol o provedené kontrole stavu zástavy soud zjistil, že [jméno] [příjmení] sem zapsal údaje týkající se nemovitostí ve vlastnictví žalované v [adresa] včetně pozemků parc. č. St. [anonymizováno] a [anonymizováno] a dne [datum] v 17.35 hod. pro vedl šetření, kde jako důvod nezpřístupnění uvedl„ nikdo neotevřel“, protokol dále obsahuje technické údaje o stavu nemovitostí a nečitelný podpis (pracovník ZAPK).
9. Z přihlášky pohledávky podané u Krajského soudu v [obec], sp. zn. [insolvenční spisová značka] vyplývá, že v insolvenčním řízení žalobkyně přihlásila pohledávky za žalovanou na zaplacení smluvních pokut za porušení zástavní smlouvy [číslo] to včetně smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč týkající se dřívějšího nezpřístupnění nemovitostí žalovanou na základě výzvy ze dne [datum].
10. Sdělením ze dne [datum] bylo prokázáno, že insolvenční správce dlužnice (žalované) [anonymizována dvě slova] zaslal insolvenčnímu soudu ke zveřejnění v insolvenčním rejstříku znalecký posudek obvyklé ceny nemovité věci náležející do majetkové podstaty žalované, když z uvedeného posudku vyhotoveného odhadcem [právnická osoba] dne [datum] vyplývá, že obvyklá cena nemovitostí žalované zapsaných na [list vlastnictví] k. ú. [obec] činila 7 560 000 Kč.
11. Výzvou ze dne [datum] (odeslanou žalované doporučeně téhož dne – viz podací lístek) bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou na základě čl. 9 zástavní smlouvy [číslo] ze dne [datum] a čl. VI zástavní smlouvy [číslo] ze dne [datum] ke zpřístupnění předmětu zástavy (nemovitostí zde specifikovaných včetně stavby [adresa], zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]), a to dne [datum] nebo [datum] mezi 17 – 19 hod. pověřeným zástupcům zástavního věřitele s odůvodněním, že žalovaná má povinnost na výzvu zpřístupnit předmět zástavy za účelem kontroly stavebně-technického stavu a způsobu hospodaření s ním, povinnost se rovněž vztahuje k účelu zpracování aktualizovaného odhadu obvyklé ceny předmětu zástavy; současně upozornila žalovanou, že pokud nezpřístupní předmět zástavy v daném termínu, bude mít dle čl. VI. odst. 8 a čl. III. odst. 5 a) zástavní smlouvy [číslo] ze dne [datum] povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 300 000 Kč a vedle toho nahradit vzniklou škodu (mj. cestovné).
12. Stanoviskem žalované ze dne [datum] bylo prokázáno, že adresovala žalobkyni sdělení k její výzvě ke zpřístupnění nemovitostí dne 20. nebo [datum] tak, že předmětné nemovitosti nezpřístupní zejména z důvodu, že na to žalobkyně nemá právo, jelikož smlouva žalované ukládá povinnost zpřístupnit nemovitosti pouze odborníkovi určenému bankou za účelem jejich ocenění, nikoli kontrolovat jejich stavebně technický stav, natož způsob hospodaření s nimi, navíc jsou nemovitosti proti její vůli užívány G. [příjmení], s nímž vede žalovaná soudní spor, což je žalobkyni známo; vyzvala dále žalobkyni, aby se zdržela opakovaného účtování nepřiměřeně vysokých smluvních pokut.
13. Výzvou ze dne [datum] (odeslanou žalované doporučeně dne [datum] – viz podací lístek) bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč ve lhůtě do [datum], neboť žalovanou dopisem ze dne [datum] vyzvala ke zpřístupnění zástavy dle čl. VI. odst. 8 a čl. III. odst. 5 a) zástavní smlouvy [číslo] ze dne [datum], avšak předmět zástavy nebyl dne [datum] ani [datum] zpřístupněn.
14. Výzvou ke zpřístupnění ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou ke zpřístupnění nemovitostí dle čl. VI. zástavní smlouvy [číslo] ze dne [datum] dne [datum] mezi 12. – 14. hod. pověřeným zástupcům zástavního věřitele, na což reagovala žalovaná stanoviskem ze dne [datum], že zpřístupnění odmítá (s totožnou argumentací jako ve vyjádření ze dne [datum]).
15. Návrhem na vyřízení věci ze dne [datum] bylo prokázáno, že zástupce žalované adresoval zástupci žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] návrh na smírné vyřešení vzájemných sporů účastníků tím způsobem, že žalovaná zaplatí pohledávky ze smluv o úvěru registrační [číslo] tím způsobem, že žalovaná uhradí jistiny úvěrů, smluvní úroky, úroky z prodlení a ve dvou zahájených soudních řízeních u [anonymizováno] soudu v [obec] na zaplacení smluvních pokut 2 x 300 000 Kč vyčkají na rozhodnutí soudu. Výpisem z účtu zástupce žalované [číslo] u [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že ve prospěch účtu žalobkyně č. [bankovní účet] byly poukázány částky 344 516,50 Kč, 858 388,91 Kč, 693 109,06 Kč, 2 088 861,45 Kč a 24 363 Kč.
16. Nepravomocným rozsudkem [anonymizováno] soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], že soud I. stupně zamítl žalobu žalobkyně vůči žalované o zaplacení smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč s příslušenstvím dle zástavní smlouvy [číslo] ze dne [datum] za porušení povinnosti žalované předložit žalobkyni dokumenty k předmětu zástavy, rozsudek byl předložen s odvoláním žalobkyně Krajskému soudu v [obec] a dosud nebylo odvolacím soudem jednáno ani rozhodnuto.
17. Výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou opětovně ke zpřístupnění předmětu zástavy (nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec]) dne [datum] mezi 8 – 10 hod., žalovaná na výzvu reagovala vyjádřením ze dne [datum], kde odmítla nemovitosti zpřístupnit, neboť na to žalobkyně nemá právo (viz argumentace v předchozích vyjádřeních).
18. Soud z úřední činnosti zjistil, že žalobkyně se v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] domáhá u zdejšího soudu žalobou vůči [právnická osoba] určení neexistence zástavních práv a ve vyjádření ze dne z [datum] argumentovala, že případný nárok [právnická osoba] na příslušenství, zajištěný zástavním právem na nemovitostech, se pohybuje dle propočtů žalované v řádu stokorun a jsou sporné i náklady řízení.
19. Předžalobní výzvou ze dne [datum] (odeslanou doporučeně téhož dne – viz podací arch) bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč za nezpřístupnění předmětu zástavy a náhradu nákladů řízení, vše ve lhůtě 3 dnů s poučením dle ust. § 142a o. s. ř., že v případě nezaplacení bude podána k soudu žaloba.
20. Soud přitom postupoval v souladu s přechodným ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), podle nějž se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy; a proto věc posoudil mj. podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), a zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (obch. zák.).
21. Podle ust. § 497 obch. zák., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
22. Podle ust. § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
23. Podle ust. § 35 odst. 1, 2, obč. zák. projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.
24. Podle ust. § 37 odst. 1 obč. zák., právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.
25. Podle ust. § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
26. Podle ust. § 55 odst. 1, 2, 3 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení (odst. 1). Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná (odst. 2). V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější (odst. 3).
27. Podle ust. § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
28. Podle ust. § 152 obč. zák. zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Podle ust. § 155 odst. 1, odst. 3 obč. zák., zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá, zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky (odst. 1). Zástavním právem může být zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky. Podle ust. § 157 odst. 1 zástavní právo k nemovitým věcem vzniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.
29. Podle ust. § 544 odst. 1, 2 obč. zák., sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Podle ust. § 545 odst. 1, 2, 3 obč. zák., nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacení. Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu, jen když to je mezi účastníky dohodnuto. Nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil.
30. Podle ust. § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
31. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že na základě úvěrové smlouvy reg. [číslo] uzavřené dne [datum] dle ust. § 497 obch. zák., poskytla právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], žalované úvěr ve výši 3 000 000 Kč a tato pohledávka banky z úvěrové smlouvy byla zajištěna zástavním právem smluvním dle ust. §§ 155 a 157 odst. 1 obč. zák. na základě zástavní smlouvy reg. [číslo] ze dne [datum] k nemovitostem ve vlastnictví žalované zapsaným na [list vlastnictví] v k. ú. [obec]; následně [právnická osoba] uzavřela s žalobkyní za účinnosti o. z. smlouvu o postoupení pohledávek č. 2016 [číslo] dne [datum], kde je v čl. I.1 definován předmět smlouvy s odkazem na pohledávky vymezené v příloze [číslo] v níž jsou v tabulce kromě jiných pohledávek uvedeny pohledávky jak ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], tak ze smlouvy o zřízení zástavního práva [číslo] ze dne [datum]; v čl. I.2 je pak výslovně uvedeno, že pohledávky se postupují včetně veškerého příslušenství zahrnujícího pro účely této smlouvy rovněž jakékoliv smluvní pokuty, poplatky, náklady a všech práv s nimi spojených; soud tedy uzavřel, že v obecné rovině pohledávka na zaplacení smluvní pokuty (ujednané v zástavní smlouvě), jakožto právo spojené s pohledávkou ve smyslu ust. § 1880 odst. 1 o. z., které vzniklo porušením smluvní povinnosti v budoucnu, na žalobkyni jakožto postupnici platně přešlo, postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem postupitelky ze dne [datum], a proto je žalobkyně ve sporu aktivně věcně legitimována.
32. V posuzované věci přitom nebylo pochyb o tom, že žalovaná vystupovala v právních vztazích (uzavřených smlouvách) s původní věřitelkou [právnická osoba] jako spotřebitelka, tj. ve smyslu ust. § 52 a násl. obč. zák. jako fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, zatímco žalobkyně (i její právní předchůdkyně) naopak ve vztahu k žalované vystupovaly v rámci své obchodní (podnikatelské) činnosti.
33. V řízení bylo dále prokázáno a mezi účastnicemi nesporné, že žalobkyně přípisem ze dne [datum] vyzvala žalovanou, aby dne [datum] (případně [datum]) ve smyslu čl. VI odst. 3 ve spojení s odst. 8 a ve spojení s čl. III odst. 5 písm. a) zástavní smlouvy zpřístupnila předmět zástavy, což žalovaná výslovně odmítla dopisem ze dne [datum] s odůvodněním, že žalobkyně na zpřístupnění nemá právo. Žalobkyně vyúčtovala žalované přípisem ze dne [datum] smluvní pokutu za porušení povinnosti spočívající v neposkytnutí potřebné součinnosti a nezpřístupnění předmětu zástavy dne [datum] (ani dne [datum]) za účelem jeho ocenění, a to ve výši 300 000 Kč se splatností dne [datum].
34. Soud se dále zabýval důvodností nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč i procesní obranou žalované, když ujednání o smluvní pokutě v (zástavní) smlouvě ze dne [datum] posoudil v souladu s přechodným ust. § 3028 odst. 3 o. z. podle ust. § 544 a násl. zák. č. 40/1964 Sb. (obč. zák.), a dospěl k následujícím právním závěrům:
35. Z odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2014 čj. 26 Cdo 3968/2013 přitom vyplývá, že konstantní judikatura dovolacího soudu (3 Cdon 1398/96, 33 Odo 771/2001, 32 Odo 1113/2003, 32 Cdo 815/2007 a 33 Cdo 1216/2010) je ustálena v názoru, že institut smluvní pokuty zakotvený v ust. § 544 a § 545 obč. zák. je jedním z právních prostředků zajištění závazků, jehož účelem je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. Smluvní pokuta je tedy peněžitá částka, kterou je dlužník povinen zaplatit věřiteli v případě, že nesplní svou smluvní povinnost, a to bez ohledu na to, zda porušením povinnosti vznikla věřiteli škoda. Pokutu lze dohodnout jak pro případ nesplnění vůbec, tak pro případ porušení jakékoliv jiné smluvní povinnosti. Judikatura NS ČR (sp. zn. 33 Odo 875/2005, sp. zn. 33 Odo 1385/2004, sp. zn. 33 Cdo 2239/2007 a sp. zn. 33 Cdo 296/2008) je rovněž jednotná v názoru, že v občanskoprávních vztazích – na rozdíl od obchodněprávních vztahů – není soud oprávněn snížit účastníky sjednanou výši smluvní pokuty aplikací § 3 odst. 1 obč. zák. a na základě úvahy o nepřiměřené výši pokuty částečně nevyhovět požadavku na její zaplacení tím, že výkon práva v tomto rozsahu odporuje dobrým mravům. Může jen posoudit ujednání o smluvní pokutě jako platné nebo neplatné z důvodu jeho souladu či rozporu s dobrými mravy podle § 39 obč. zák. a shodně i výkon práva na smluvní pokutu lze podle § 3 odst. 1 obč. zák. hodnotit jako příčící se dobrým mravům. Protože pro posouzení, zda je právní úkon v rozporu s dobrými mravy podle § 39 obč. zák., zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet, závisí vymezení hypotézy právní normy v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční). V souvislosti s výší smluvní pokuty je také třeba, aby pokuta zahrnovala všechny škody, které lze rozumně v daném konkrétním vztahu s porušením určité povinnosti očekávat, a musí mít dostatečnou, nikoliv však přemrštěnou pobídkovou výši. Smluvní pokuta, jejíž výše výrazně převyšuje výši skutečně vzniklé škody, je nepřiměřená a pro rozpor s dobrými mravy neplatná. Při posouzení přiměřenosti smluvní pokuty soud přihlíží zejména k jejímu účelu, k okolnostem, za nichž byla sjednána, k charakteru, příp. hodnotě zajištěného závazku, ke vzájemnému poměru hodnoty hlavního závazku a smluvní pokuty apod. Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posuzovat z pohledu zajištěné povinnosti (sp. zn. 33 Odo 890/2002, 33 Odo 875/2005, 28 Cdo 3714/2007, 33 Cdo 4986/2009, 33 Cdo 4932/2010). Odvolací soud se při posouzení přiměřenosti smluvní pokuty od výše uvedené judikatury dovolacího soudu neodchýlil. Nelze se ztotožnit s námitkou dovolatele, že by posuzoval otázku neplatnosti ujednání o smluvní pokutě pro rozpor s dobrými mravy jen z hlediska její uhrazovací funkce, naopak z obsahu jeho rozhodnutí vyplývá, že přihlédl i k celkovým okolnostem úkonu, k účelu smluvní pokuty a k charakteru zajištěné povinnosti. Je však pravdou, že za situace, kdy žalobce netvrdil, že mu porušením povinnosti ze strany žalovaného skutečně nějaká škoda vznikla, bylo posouzení přiměřenosti smluvní pokuty z hlediska její uhrazovací funkce v dané věci zásadní. Jak vyplývá z rozhodnutí 33 Odo 890/2002, skutečnost, že smluvní pokuta výrazně převyšuje vzniklou škodu, totiž způsobuje její neplatnost pro rozpor s dobrými mravy. V daném případě přitom výsledná výše smluvní pokuty nebyla způsobena dlouhodobým prodlením žalovaného (prodlení trvalo zhruba 1 a půl měsíce) a závěr odvolacího soudu o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě pro rozpor s dobrými mravy nebyl založen pouze na samotné výši smluvní pokuty.
36. Soud tedy nejprve posuzoval platnost ujednání o smluvní pokutě z důvodu souladu či rozporu z dobrými mravy, případně zda lze hodnotit jako rozporný s dobrými mravy výkon práva na smluvní pokutu, a posuzoval přiměřenost smluvní pokuty vzhledem k jejímu účelu, k okolnostem, za nichž byla sjednána, k charakteru, příp. hodnotě zajištěného závazku a ke vzájemnému poměru hodnoty hlavního závazku a smluvní pokuty.
37. V tomto konkrétním případě přitom soud zohlednil jednak skutečnost, že právo na zaplacení smluvní pokuty bylo zástavní smlouvou vázáno na porušení jakékoli povinnosti upravené v čl. VI odst. 8 zástavní smlouvy („ pokud zástavce poruší kteroukoli smluvní povinnost uvedenou v tomto článku, je zástavní věřitel oprávněn uplatnit smluvní pokutu ve výši maximálně Kč 300 000“), když strany si v zástavní smlouvě sjednaly en block vymezení maximální přípustné výše smluvní pokuty pro porušení kterékoli smluvní povinnosti vymezené v tomto ustanovení (např. notifikační povinnost o změnách osobních informací a identifikačních údajů, změnách týkajících se zástavy, řádné informování o všech skutečnost, u nichž lze předpokládat, že budou mít pro zástavního věřitele význam při vyhodnocení jeho postavení ve vztahu k zajištění atd.). Takové ujednání je součástí smlouvy, aniž by bylo rozlišováno mezi jednotlivými smluvními povinnostmi a jejich porušením. Z hlediska závažnosti porušení konkrétních povinností a následků, které porušení konkrétní povinnosti bude znamenat pro zástavního věřitele, lze přitom předpokládat, že bude mít zcela rozdílné následky (i z hlediska zájmu sledovaného zástavním věřitelem) porušení jednotlivých smluvních povinností.
38. Soud se dále zabýval při posuzování kritéria přiměřenosti výší požadované smluvní pokuty, kdy žalovaná jistina 300 000 Kč představuje maximální možnou částku uplatněnou dle předmětného smluvního ujednání v čl. III bodu 5 písm. a) a čl. VI bodu 8 smlouvy reg. [číslo] za situace, kdy žalobkyně podle téhož článku uplatnila nárok na smluvní pokutu z téhož právního důvodu (porušení povinnosti žalované zpřístupnit předmět zástavy) v maximální výši 300 000 Kč již v minulosti výzvou ze dne [datum] a tuto pohledávku přihlásila v insolvenčním řízení žalované (vedle dalších smluvních pokut uplatněných na základě obou úvěrových a obou zástavních smluv v celkové výši 1 200 000 Kč, přičemž za každé jednotlivé porušení uplatnila smluvní pokutu zásadně vždy v maximální výši 300 000 Kč, ačkoli ze smluvního ujednání vyplývala možnost požadovat i pokutu nižší), a přihlédl i k tomu, pro jaká konkrétní porušení smluvních povinností žalovanou žalobkyně k uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty přistoupila. Soud rovněž považuje za významné, že žalobkyně v průběhu insolvenčního řízení měla v době, kdy opětovně vyzývala žalovanou ke zpřístupnění nemovitostí (dne [datum]), k dispozici znalecký posudek vyhotovený v říjnu 2018 a zveřejněný v insolvenčním rejstříku (veřejném seznamu), který stanovil obvyklou cenu zástavy (nemovitostí žalované) částkou 7 560 000 Kč za situace, kdy dluh žalované ze smluv o úvěru tehdy činil cca 3 000 000 Kč a nedosahoval tak ani 50 % hodnoty zástavy, soudu je navíc známo z úřední činnosti, že v uvedeném období docházelo postupně k poměrně výraznému růstu cen nemovitostí na trhu, a nebylo tedy namístě očekávat jakýkoli pokles hodnoty zástavy v čase. Soud proto přisvědčil žalované, že výše popsaný způsob uplatnění práva na zaplacení smluvní pokuty, aniž by byla zohledněna míra a intenzita porušení smluvní povinnosti s dopadem do majetkové sféry zástavní dlužnice (žalované), s přihlédnutím k poměru mezi hodnotami zajištěné povinnosti (zpřístupnit nemovitost za účelem„ aktualizace“ hodnoty předmětu zajištění) a hrozbou majetkové ztráty tímto jednáním (porušením smluvní povinnosti) způsobené, při celkové výši zajištěného dluhu cca 3 000 000 Kč k datu výzvy [datum], je skutečně rozporný s dobrými mravy pro nepřiměřenost, a tedy neplatný dle ust. § 39 zák. č. 40/1964 Sb. (obč. zák.).
39. Dle názoru soudu lze přitom při posouzení konkrétních okolností daného případu dospět i k závěru, že výkon práva na smluvní pokutu je rozporný s dobrými mravy také z důvodu, že smluvní pokuta neplní funkci motivační, zajišťovací, reparační, nebo sankční, ale naopak je pouze prostředkem peněžitého obohacení (viz např. sp. zn. 26 Cdo 2626/2013, 32 Odo 202/2006 a sp. zn. 23 Cdo 1599/2010), kdy tendence žalobkyně k uplatňování smluvních pokut za účelem peněžitého obohacení je zřejmá i z jejího následného postupu, kdy vyzývala žalovanou ke zpřístupnění nemovitosti s upozorněním na povinnost zaplatit smluvní pokutu také výzvami ze dne [datum] a ze dne [datum], přičemž poslední výzvu zaslala žalované až poté, co tato v květnu 2021 dluhy z obou úvěrových smluv žalobkyni uhradila ohledně jistiny, úroku i zákonného úroku z prodlení v celkové výši 3 984 875,92 Kč a odmítla hradit pouze účtované smluvní pokuty; dále soud souhlasí se žalovanou, že nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty účtované za porušení povinností daných zástavní (nikoli úvěrovou) smlouvou není zajištěn zástavním právem k nemovitostem žalované, a i z tohoto důvodu není dán žádný legitimní důvod provádět opakovaně ocenění předmětu zástavy stanovené v r. 2018 částkou 7 560 000 Kč a domáhat se za tím účelem zpřístupnění nemovitostí, které jsou navíc obydlím žalované, obzvlášť pokud neuvádí žádné okolnosti svědčící o významném zhoršení stavu nemovitostí. V této souvislosti proto soud hodnotí jako příčící se dobrým mravům ve smyslu ust. § 3 odst. 1 obč. zák. i výkon práv žalobkyně (výzvou ze dne [datum]) zakotvených v článku VI. bodu 3 zástavní smlouvy, podle něhož je oprávněna kdykoliv, pokud to bude považovat za vhodné či účelné, provést ocenění zástavy odborníkem jím jmenovaným (a vyžadovat po žalované veškerou požadovanou součinnost, k níž se ve smlouvě zavázala), přičemž posouzení vhodnosti a účelnosti ocenění spočívá výlučně na subjektivním vyhodnocení žalobkyní, nikoli na objektivních hlediscích vhodnosti a účelnosti, což může vést až ke zneužívání tohoto institutu ve smyslu ust. § 8 o. z., navíc žalobkyně je s ohledem na aktuální úroveň cen nemovitostí (zástav) ve vztahu k aktuální výši zajišťovaného závazku ve výrazně výhodnější situaci ve srovnání s původní zástavní věřitelkou [právnická osoba] při uzavření smlouvy v r. 2005.
40. Soud proto z výše popsaných důvodů dospěl k závěru, že výkon práva žalobkyně na smluvní pokutu je absolutně neplatný podle ust. § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 3 odst. 1 obč. zák., a žalobu v celém rozsahu zamítl včetně příslušenství – zákonných úroků z prodlení, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku.
41. Pokud jde o další námitku žalované, soud pro úplnost uvádí, že ustanovení čl. VI. bodu 8 zástavní smlouvy neshledal absolutně neplatným pro neurčitost dle § 37 odst. 1 obč. zák., když především stanovení výše smluvní pokuty na podkladě určitého rozmezí dle ustálené judikatury (např. sp. zn. 29 Odo 426/2001) nelze považovat za neurčité, tj. neplatně sjednané ujednání. Lze sice souhlasit s žalovanou, že některé formulace v zástavní smlouvě stanovující konkrétní povinnosti jsou poněkud vágní a členění smlouvy v některých částech nesystematické a nepřehledné, avšak soud je toho názoru, že za použití výkladových pravidel daných ust. § 35 odst. 1, 2 obč. zák. lze dospět k závěru, že ujednání čl. VI. bodu 8 zakotvuje právo zástavního věřitele uplatnit smluvní pokutu ve výši maximálně 300 000 Kč (ve spojení s čl. III. bodem 5 písm. a), na nějž odkazuje, i za každé jednotlivé porušení smluvní povinnosti samostatně, i za opětovné porušení), a to za porušení kterékoli smluvní povinnosti uvedené„ v tomto článku“, tj. v čl. VI., v jehož bodě 3 je pak výslovně, jednoznačně, srozumitelně a určitě definována smluvní pokutou zajištěná povinnost žalované poskytnout zástavnímu věřiteli a odborníku jím jmenovanému včas a řádně veškerou požadovanou součinnost k ocenění zástavy.
42. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), když ve sporu byla plně úspěšná žalovaná, proto soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované zastoupené advokátem náhradu nákladů řízení ve výši 35 574 Kč; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) podle obsahu spisu. Zástupce žalované učinil ve věci 3 úkony právní služby potřebné k účelnému uplatňování práv žalované dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u jednání dne [datum]. Dle ust. § 7 bodu 6 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (z tarifní hodnoty dle ust. § 8 odst. 1 vyhlášky) činí 9 500 Kč, celkem tedy za 3 úkony právní služby náleží žalované mimosmluvní odměna ve výši 28 500 Kč. Dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalované náleží náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč, a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů ve výši 6 174 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.