12 C 227/2021-43

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 6 slov] [adresa] pro zaplacení náhrady škody takto:

Výrok

I. Řízení se co částky v celkové výši 6 783 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 111 808,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 21 500 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení celkové částky 10 647 471,09 Kč s přísl. coby náhrady škody, která jí měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu Exekutorského úřadu v [obec] – JUDr. [jméno] [příjmení] v rámci mnoha exekučních řízení (celkem [anonymizováno]), která byla vedena k vymožení pohledávek žalobkyně. Tvrzený nesprávný úřední postup má spočívat v tom, že JUDr. [obec] nevyplatila žalobkyni pro ni vymožené peněžní prostředky, které si naopak ponechala. Celková žalovaná částka se skládala z: (i) 6 126 245,64 Kč odpovídající jistině vymožené v exekučních řízeních, (ii) z 43 098 Kč odpovídající vymoženým správním či soudním poplatkům nalézacího řízení, (iii) z 555 847,60 Kč odpovídající vymoženým úrokům z prodlení, a (iv) z vymožených nákladů právního zastoupení ve výši 3 922 279,85 Kč.

2. V podání ze dne [datum] žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná zároveň učinila nesporným, že žalobkyni vznikl nárok co do základu, stejně jako to, že požadovaná náhrada škody spočívá v újmě, která nastala v příčinné souvislosti s postupem, která zakládá odpovědnost žalované za škodu; žalovaná nesporovala ani výši škody. Žalovaná však v rámci mimosoudního projednání nevyhověla žádosti žalobkyně, neboť neměla dostatek podkladů pro její posouzení.

3. V podání doručeném soudu dne [datum] žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že je JUDr. [obec] nevyplatila žalobkyni plnění vymožené v exekucích, přestože vydala oznámení o ukončení exekuce vymožením pohledávky. JUDr. [obec] vydání osvědčení o ukončení exekuce vymožením žalobkyni zatajila, což jí umožnilo výtěžek exekuce nevyplatit. V opačném případě by se žalobkyně logicky po výtěžku sháněla. Nicméně povinnému (ten zase logicky trval na osvědčení, že svůj závazek v rámci exekuce splnil) i soudu JUDr. [obec] osvědčení zaslala. Žalobkyně dále tvrdila, že o ukončení exekucí nevěděla, neboť jí o tom JUDr. [obec] nevyrozuměla. Žalobkyně se tudíž dozvěděla o ukončení exekucí a o tom, že jí nebyly vyplaceny vymožené peněžní prostředky, až v únoru roku 2018, kdy nahlédla do spisů JUDr. [obec] v místě [exekutorský úřad], který nově vede [titul]. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se rovněž snažila přihlásit se svým nárokem do trestního řízení vedeného proti JUDr. [obec], ale policie to odmítla s ohledem na již hrozící maximální trestní sazbu a s ohledem na velké množství (přes 4 000) případů možného poškození [příjmení] [příjmení]. Žalovaná rovněž navrhla změnu žaloby, resp. postavila najisto, že se nedomáhá úroků z prodlení ze souhrnných částek tvrzené škody za jednotlivé roky, jak uvedeno v žalobě (z čehož nebylo zřejmé, jaké příslušenství požaduje ve vztahu k jednotlivým nárokům), ale nadále požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z každé jednotlivé částky (ve vztahu k jednotlivým nárokům) od [datum] do zaplacení, a to v kapitalizované výši uvedené v tabulce s přehledem všech nároků, žalobkyně tedy rovněž upravila způsob výpočtu úroků z prodlení. Soud uvedené posoudil jako změnu žaloby, neboť žalobkyně změnila způsob výpočtu úroků z prodlení i období a konkretizovala, jaké příslušenství je požadováno ve vztahu k jednotlivým dílčím nárokům. Změna žaloby byla připuštěna při jednání dne [datum].

4. Usnesením ze dne [datum] bylo vyloučeno 10 jednotlivých nároků žalobkyně do samostatného (nadepsaného) řízení.

5. V podání ze dne [datum] žalovaná namítla, že žalobkyní předložené důkazy (tj. listiny i výtažky ze systému [příjmení], který používají exekutoři) jsou pouhými prostými kopiemi, aniž by bylo k tomu kompetentní osobou verifikováno, že všechny tyto údaje a listiny skutečně pocházejí z dotčených [anonymizováno] spisů bývalé soudní exekutorky JUDr. [obec], resp. že další evidenční údaje a informace skutečně pocházejí z evidenčního systému exekutorského úřadu [příjmení]. Žalovaná proto namítla jejich pravost a autentičnost. Žalovaná dále sporovala vznik škody na straně žalované a rovněž vznesla námitku promlčení žalovaných nároků.

6. Při jednání soudu dne [datum] žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět co do částky ve výši 6 783 Kč s přísl. (uvedené bylo postaveno najisto při jednání dne [datum]). K částečnému zastavení řízení:

7. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti, nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o.s.ř platí, že je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Dle § 96 odst. 3 a odst. 4 o.s.ř. pak platí, že jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. To však neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

8. Jelikož žalobkyně vzala částečně zpět žalobu, s čímž žalovaná souhlasila, soud v daném rozsahu řízení zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Skutková zjištění:

9. Ze shodných tvrzení účastníků a z listinných důkazů (tj. žádost žalobkyně ze dne [datum] s podacím razítkem žalované ze dne [datum], přípis žalované ze dne [datum] a stanovisko žalované ze dne [datum]) soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně se dne [datum] obrátila na žalovanou se žádostí o náhradu škody z důvodu a výši uvedené v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žalovaná žádosti žalobkyně nevyhověla.

10. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

11. Ve vztahu k jednotlivým nárokům, resp. exekučním řízením soud zjistil následující skutenčosti: a. Proti povinnému – [jméno] [příjmení] - byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky žalobkyně ve výši 10 267,90 Kč s přísl. na základě rozhodnutí [anonymizována tři slova]; provedením exekuce byla pověřena JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]; náklady žalobkyně činily 6 156 Kč; exekuce skončila vymožením pohledávky vč. příslušenství a nákladů exekuce, o čemž žalobkyně nebyla vyrozuměna; žalobkyni nebylo vyplaceno ničeho (srov. rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne [datum], Rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum], Příkaz k úhradě nákladů exekuce, vydaný JUDr. [příjmení] dne 4.7.2011, sp.zn. 084 EX 952/07, Vyrozumění JUDr. [obec] ze dne [datum], informace ze systému [příjmení] k předmětnému exekučnímu řízení). b. Proti povinnému - [jméno] [příjmení] - byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky žalobkyně ve výši 4 430,30 Kč s přísl. na základě rozhodnutí [anonymizována tři slova]; provedením exekuce byla pověřena JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]; náklady žalobkyně činily 2 856 Kč; exekuce skončila vymožením pohledávky vč. příslušenství a nákladů exekuce, o čemž žalobkyně nebyla vyrozuměna; žalobkyni nebylo vyplaceno ničeho (srov. vyrozumění JUDr. [obec] ze dne 19.5.2009, sp.zn. 084 EX 3125/05, Rozhodnutí [anonymizováno] z [datum], informace ze systému [příjmení] k předmětnému exekučnímu řízení). c. Proti povinnému – [jméno] [příjmení] - byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky žalobkyně ve výši 6 478,50 Kč s přísl. na základě rozhodnutí [anonymizována tři slova]; provedením exekuce byla pověřena JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]; náklady žalobkyně činily 6 069 Kč; exekuce skončila vymožením pohledávky vč. příslušenství a nákladů exekuce, o čemž žalobkyně nebyla vyrozuměna; žalobkyni nebylo vyplaceno ničeho (srov. příkaz k úhradě nákladů exekuce vydaný JUDr. [příjmení] dne 5.12.2007, sp.zn. 084 EX 587/07, Vyrozumění o právní moci příkazu k úhradě nákladů exekuce ze [datum], Vyrozumění JUDr. [obec] ze dne [datum], Usnesení Městského soudu v Brně ze dne [číslo], informace ze systému [příjmení] k předmětnému exekučnímu řízení). d. Proti povinnému – [jméno] [příjmení] - byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky žalobkyně ve výši 6 064 Kč s přísl. na základě rozhodnutí [anonymizována tři slova]; provedením exekuce byla pověřena JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]; náklady žalobkyně činily 6 069 Kč; exekuce skončila vymožením pohledávky vč. příslušenství a nákladů exekuce, o čemž žalobkyně nebyla vyrozuměna; žalobkyni nebylo vyplaceno ničeho (srov. vyrozumění JUDr. [obec] ze dne 28.12.2008, sp.zn. 084 EX 1133/07, Usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze [datum], Rozhodnutí [anonymizováno] z [datum], Příkaz k úhradě nákladů exekuce vydaný JUDr. [příjmení] ze dne [datum], informace ze systému [příjmení] k předmětnému exekučnímu řízení). e. Proti povinnému – [jméno] [příjmení] - byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky žalobkyně ve výši 5 802,50 Kč s přísl. na základě rozhodnutí [anonymizována tři slova]; provedením exekuce byla pověřena JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]; náklady žalobkyně činily 6 069 Kč; exekuce skončila vymožením pohledávky vč. příslušenství a nákladů exekuce, o čemž žalobkyně nebyla vyrozuměna; žalobkyni nebylo vyplaceno ničeho (srov. vyrozumění JUDr. [obec] ze dne [datum], Usnesení Okresního soudu v Kladně z [datum], Rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum], Příkaz k úhradě nákladů exekuce vydaný JUDr. [příjmení] dne 28.4.2008, sp.zn. 084 EX 630/07, informace ze systému [příjmení] k předmětnému exekučnímu řízení). f. Proti povinnému – [jméno] [příjmení] - byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky žalobkyně ve výši 4 053,90 Kč s přísl. na základě rozhodnutí [anonymizována tři slova]; provedením exekuce byla pověřena JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]; náklady žalobkyně činily 4 284 Kč; exekuce skončila vymožením pohledávky vč. příslušenství a nákladů exekuce, o čemž žalobkyně nebyla vyrozuměna; žalobkyni nebylo vyplaceno ničeho (srov. usnesení Městského soudu v Brně ze dne [datum], Příkaz k úhradě nákladů exekuce z 12.11.2009, sp.zn. 084 EX 131/07, Vyrozumění JUDr. [obec] ze dne [datum], informace ze systému [příjmení] k předmětnému exekučnímu řízení). g. Proti povinnému – [příjmení] [příjmení] - byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky žalobkyně ve výši 8 264,30 Kč s přísl. na základě rozhodnutí [anonymizována tři slova]; provedením exekuce byla pověřena JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]; náklady žalobkyně činily 6 069 Kč; exekuce skončila vymožením pohledávky vč. příslušenství a nákladů exekuce, o čemž žalobkyně nebyla vyrozuměna; žalobkyni nebylo vyplaceno ničeho (srov. usnesení Okresního soudu [obec] – venkov z [datum], Rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum], Vyrozumění JUDr. [obec] ze dne 21.10.2011, sp.zn. 084 EX 97/07, informace ze systému [příjmení] k předmětnému exekučnímu řízení). h. Proti povinnému – [jméno] [příjmení] - byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky žalobkyně ve výši 3 575,20Kč s přísl. na základě rozhodnutí [anonymizována tři slova]; provedením exekuce byla pověřena JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]; náklady žalobkyně činily 4 284 Kč; exekuce skončila vymožením pohledávky vč. příslušenství a nákladů exekuce, o čemž žalobkyně nebyla vyrozuměna; žalobkyni nebylo vyplaceno ničeho (srov. usnesení Okresního soudu v Břeclavi z [datum], Rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum], Příkaz k úhradě nákladů exekuce vydaný JUDr. [příjmení] dne 13.10.2008, sp.zn. 084 EX 1449/07, Vyrozumění JUDr. [obec] ze dne [datum], informace ze systému [příjmení] k předmětnému exekučnímu řízení). i. Proti povinnému – [jméno] [příjmení] - byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky žalobkyně ve výši 5 445,10 Kč s přísl. na základě rozhodnutí [anonymizována tři slova]; provedením exekuce byla pověřena JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]; náklady žalobkyně činily 6 069 Kč; exekuce skončila vymožením pohledávky vč. příslušenství a nákladů exekuce, o čemž žalobkyně nebyla vyrozuměna; žalobkyni nebylo vyplaceno ničeho (srov. Usnesení Městského soudu v Brně, Rozhodnutí [anonymizováno] z [datum], informace ze systému [příjmení] k předmětnému exekučnímu řízení). j. Proti povinnému – [jméno] [příjmení] - byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky žalobkyně ve výši 5 217,80 Kč s přísl. na základě rozhodnutí [anonymizována tři slova]; provedením exekuce byla pověřena JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]; náklady žalobkyně činily 6 069 Kč (žalobkyně se domáhala úhrady nižší částky 4 284 Kč); exekuce skončila vymožením pohledávky vč. příslušenství a nákladů exekuce, o čemž žalobkyně nebyla vyrozuměna; žalobkyni nebylo vyplaceno ničeho (srov. vyrozumění JUDr. [obec] ze dne 11.2.2010, sp.zn. 084 EX 220/07, Rozhodnutí ČTÚ ze dne [datum], informace ze systému [příjmení] k předmětnému exekučnímu řízení).

12. U všech shora uvedených exekučních řízení soud dále zjistil, že kopie ze systému [příjmení] (soubor„ index“) byla vytvořena v únoru 2018, z čehož má soud za prokázané, že žalobkyně skutečně nahlížela do spisů u [titul]. [anonymizováno] v únoru 2018, jak tvrdila (srov. informace ze systému [příjmení] k předmětnému exekučnímu řízení).

13. Soudu je z vlastní úřední činnosti známo, že exekutorský úřad JUDr. [jméno] [příjmení] zanikl dne [datum] a na její místo nastoupil [titul]. [jméno] [příjmení]. 14. [titul]. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], sdělil žalované, že všech 778 řízeních, ve kterých zdejší žalobkyně žádá o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem JUDr. [obec] (původně vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 94/2019), bylo skončeno JUDr. [příjmení] již v době před jmenováním [titul]. [anonymizováno] soudním exekutorem, a ten tak k jejich vedení není pověřen. Dále odkázal na přílohu [číslo] žádosti oprávněného, nazvanou„ Složky z oficiálního systému [příjmení] obsahující informace exekučních řízení vedených JUDr. [jméno] [příjmení], která jsou vykázána jako skončená (každá složka představuje jeden exekuční spis JUDr. [obec]“). [titul] [anonymizováno] uvedl, že se jedná skutečně o spisy JUDr. [obec], které oprávněný (tj. zdejší žalobkyně), získala mnohahodinovým nahlížením do spisů, resp. do systému [příjmení], v kanceláři [titul]. [anonymizováno] a jejich převedením na nosič DVD (srov. přípis [exekutorský úřad], soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení], ze dne [datum] a ze dne [datum]).

15. Přípisem ze dne [datum] Policie ČR sdělila zdejší žalobkyni, že je vedeno trestní řízení [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum]; [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [částka]; [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [právnická osoba]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] ([anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací]).

16. Soud zamítl provedení navrženého důkazu spisem Policie ČR o vyšetřování JUDr. [obec], výslechem [titul]. [anonymizována dvě slova], JUDr. [jméno] [příjmení] a výslechem JUDr. [jméno] [příjmení], dotazem na stav účtů JUDr. [obec], výslechem blíže neurčeného vyšetřovatele, dotazem na soudního exekutora [titul]. [anonymizováno], proč nezaslal vyžádané spisy, rozsudkem [název soudu] ze dne 30.9.2016, čj. 4 T 88/2015-979, a rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka [obec] ze dne 30. 3. 2021, čj. 81 T 3/2020-19795 a celým trestním spisem, novinovým článkem, usnesením policie ze dne [datum], trestním spisem vedeným u [název soudu] sp.zn. 4 T 88/2015, vyžádáním všech spisů v listinné podobě k posuzovaným řízením od Exekutorského úřadu v [obec], a to pro nadbytečnost, neboť dle soudu byl skutkový stav dostatečně zjištěn již na základě shora provedeného dokazování.

17. K námitce žalované ohledně pravosti kopií listin a autenticity systému [příjmení], z něhož bylo prováděno dokazování, soud uvádí, že ji nepovažuje za opodstatněnou. Naopak soud nemá jakýkoli rozumný důvod pochybovat o tom, že kopie předložené žalobkyní a údaje ze systému [příjmení], které žalobkyně předložila na nosiči USB flash disk, jsou autentické tak, jak byly vedeny a zaznamenávány JUDr. [příjmení], neboť v předložené kopii ze systému [příjmení] lze snadno vyhledávat, odkazy a záložky jsou interaktivní, a to v některých případech včetně odkazů na jednotlivá rozhodnutí vydaná v rámci exekučních řízení (zejména v záložce„ Dokumenty“). Nadto nový exekutor [titul]. [jméno] [příjmení] ve svém přípise ze dne [datum] a ze dne [datum] potvrdil ve vztahu ke všem [anonymizováno] exekučním řízením, která byla předmětem původního řízení pod sp. zn. [spisová značka], že žalobkyně skutečně obdržela spisy JUDr. [obec] v návaznosti na mnohahodinové nahlížení v kanceláři [titul]. [anonymizováno] a jejich převedením na nosič DVD, resp. že se skutečně jedná o dané spisy a informace ze systému [příjmení] [jméno] [příjmení]. Pokud tedy měla žalovaná důvodné pochybnosti o autenticitě takto předložených důkazních návrhů, jistě jí nic nebránilo, aby od počátku řízení (tj. duben 2019) sama vyžádala údaje od [exekutorský úřad] a provedla srovnání, příp. provedla kontrolu v rámci své dohlédací pravomoci nad činností exekutorů. S ohledem na uvedené je tedy dle soudu velmi obecná a ničím nepodložená námitka žalované zcela nedůvodná a neopodstatněná.

18. Předmětem nadepsaného řízení jsou následující nároky na náhradu škody: ; jméno povinného; RČ povinného; IČO povinného; vymožená jistina v Kč, avšak nevyplacená žalobkyni coby oprávněné; vymožené úroky z prodlení v Kč, ale nevyplacené žalobkyni coby oprávněné; vymožené náklady právního zastoupení, avšak nevyplacené žalobkyni coby oprávněné; vyrozumění o skončení exekuce odesláno soudu a/nebo povinnému, ale nikoli žalobkyni sp. zn. exekučního řízení; celkem vymoženo v Kč pro žalobkyni, ale nikdy nepoukázáno (škoda) 1; [příjmení] [jméno]; [číslo]; 10 267,90; 1 473,00; 6 156,00; ano; 084 EX 952/07; 17 896,90 2; [příjmení] [jméno]; [číslo]; 4 430,30; 289,00; 2 856,00; ano; 084 EX 3125/05; 7 575,30 3; [příjmení] [jméno]; [číslo]; 6 478,50; 452,00; 6 069,00; ano; 084 EX 587/07; 12 999,50 4; [příjmení] [jméno]; [číslo]; 6 064,00; 364,00; 6 069,00; ano; 084 EX 1133/07; 12 497,00 5; [příjmení] [jméno]; [číslo]; 5 802,50; 413,00; 6 069,00; ano; 084 EX 630/07; 12 284,50 6; [příjmení] [jméno]; [číslo]; 4 053,90; 326,00; 4 284,00; ano; 084 EX 131/07; 8 663,90 7; [příjmení] [jméno]; [číslo]; 8 264,30; 469,00; 6 069,00; ano; 84 EX 97/07; 14 802,30 8; [příjmení] [jméno]; [číslo]; 3 575,20; 570,00; 4 284,00; ano; 084 Ex 1449/07; 8 429,20 9; [příjmení] [jméno]; [číslo]; 5 445,10; 308,00; 6 069,00; ne; 084 EX 325/07; 11 822,10 10; [příjmení] [jméno]; [číslo]; [číslo]; 5 217,80; 2 119,00; 4 284,00; ano; 084 EX 220/07; 11 620,80 Celkem se žalobkyně domáhá náhrady škody; 118 591,50 Kč Právní úprava:

19. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

20. Podle § 3 písm. a), b), c) OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

21. Podle § 4 odst. 1 OdpŠk se za výkon státní správy podle § 3 písm. b) zákona se považují mj. i úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu. Podle § 4 odst. 2 OdpŠk se činnost soudního exekutora považuje za úřední postup.

22. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

23. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

24. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem. Jelikož zákon č. 82/1998 Sb. blíže nedefinuje pojem škody ani neupravuje rozsah její náhrady, je třeba v této otázce vycházet z obecných právních předpisů o škodě. Dle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012, Sb., občanský zákoník, v platném znění, platí, že právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů (tj. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v tehdy platném znění). Jelikož k nesprávnému úřednímu postupu ze strany JUDr. [obec] došlo do [datum], soud věc posuzoval dle dosavadní právní úpravy. Podle § 442 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník platilo, že se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Škodou zákon míní majetkovou újmu, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu) a je objektivně vyjádřitelná v penězích, a je tudíž tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především penězi. Skutečnou škodou se rozumí újma, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1158/2004 ze dne 18. 8. 2005). Dle § 46 exekučního řádu platí, že: (1) Pověřený exekutor postupuje při provádění exekuce rychle a účelně; při tom dbá ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem. (2) Pověřený exekutor činí i bez návrhu úkony směřující k jejímu provedení. Exekutor provádí exekuci až do vymožení pohledávky a jejího příslušenství nebo vynucení jiné vymáhané povinnosti, nákladů exekuce a nákladů oprávněného; tím bude exekuce provedena. Úkony a rozhodnutí exekutora a exekučního soudu jsou evidovány v exekučním spise, který vede exekutor v listinné nebo v elektronické podobě. (3) Exekutor je povinen provádět exekuce v pořadí, v jakém mu byla doručena usnesení o nařízení exekuce. (4) Peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po právní moci usnesení o nařízení exekuce zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. K námitce promlčení:

25. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení nároků žalobkyně, kterou vznesla žalovaná, neboť uplatní-li odpovědný subjekt v občanském soudním řízení důvodně námitku promlčení, velí zásada hospodárnosti řízení, aby soud nejprve posoudil, zda je námitka důvodná a pokud tomu tak je, aby žalobu zamítl, aniž bude najisto postavena otázka splnění podmínek odpovědnosti za újmu či prokázána její výše.

26. Podle § 32 odst. 1 Odpšk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle § 35 Odpšk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

27. Z uvedeného ustanovení plyne, že u nároků na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že vznikla. Nejde o vědomost o škodné události (nesprávný úřední postup), která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozeného. Pouhá možnost o vzniku škody se dozvědět nepostačuje, neboť zákon předpokládá vědomost skutečnou vztahující se k odškodnitelné újmě určitého druhu a rozsahu, kterou lze objektivně vyčíslit v penězích (srov. [příjmení], P., [příjmení], V.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář.

4. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2017, s. 323).

28. Z provedeného dokazování vyplynulo, že ve všech shora uvedených exekučních řízeních žalobkyně nebyla ze strany exekutorky JUDr. [obec] informována o tom, že její pověření zaniklo a že exekuce skončila vymožením celé pohledávky žalobkyně, včetně příslušenství a nákladů exekuce. Dle soudu se tak žalobkyně legitimně domnívala, že exekuční řízení nadále pokračují, a to i po zániku exekutorského úřadu JUDr. [obec] dne [datum], kdy na její místo nastoupil nový exekutor. Soud má tedy za to, že běh tříleté subjektivní promlčecí lhůty stanovené v § 32 OdpŠk započal až když žalobkyně nahlédla do spisů exekučních řízení u [titul]. [anonymizováno] (který převzal Exekutorský úřad v [obec] po JUDr. [obec]).

29. Žalobkyně tvrdila, že do spisů exekučních řízení nahlížela v únoru 2018, přičemž v některých případech obdržela informace ze systému [příjmení] až později. Z provedeného dokazování v daném ohledu vyplynulo, že kopie systému [příjmení] byly ve vztahu ke zde posuzovaným řízením vytvořeny v únoru 2018. Soud proto uvěřil žalobkyni a vycházel z toho, že v únoru 2018 při nahlížení do spisů zjistila či zjistit mohla, že předmětná exekuční řízení jsou již skončena, aniž by žalobkyni bylo vyplaceno jakékoli vymožené plnění, a kdy se tak žalobkyně mohla dozvědět, že jí vznikla škoda. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalobkyně od srpna 2018 do října 2018 vedla komunikaci s Policií ČR ohledně možnosti uplatnění nároků na náhradu škody v rámci trestního řízení, a kdy žalobkyně byla odkázána na domáhání se náhrady škody proti žalované. Konkrétně přípisem ze dne [datum] policie požádala žalobkyni o vyčíslení škody, přičemž žalobkyně následně policii sdělila, že v době, kdy obdržela zmíněný přípis, právě dokončovala analýzu podkladů ze systému [příjmení]. I uvedené nasvědčuje tomu, že žalobkyně na jaře 2018 nahlížela do spisů exekučních řízení a získala z nich podklady a informace. Z uvedeného je zřejmé, že nejpozději v této době (tj. v srpnu 2018) již žalobkyně musela o existenci škody vědět. V daném ohledu soud dále doplňuje, že trestní stíhání JUDr. [obec] se netýkalo exekučních řízení, která jsou předmětem nadepsaného řízení, pročež námitka žalované, že JUDr. [obec] byla stíhána již dřívě a žalobkyně tak mohla o vzniku škody vědět, je tudíž nerelevantní.

30. S ohledem na shora uvedené soud vycházel na základě provedeného dokazování z toho, že promlčecí lhůta by uplynula nejdříve v únoru 2021 a nejpozději v srpnu 2021. Žaloba byla podána dne [datum] (původní řízení sp. zn. 12 C 94/2019). Z uvedeného plyne, že žaloba byla podána u soudu včas a námitka promlčení žalované je tudíž nedůvodná. Právní posouzení dané věci:

31. Žalobkyně se domáhala náhrady škody vzniklé nesprávným úředním postupem exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], která žalobkyni nevyplatila peněžní prostředky, které ve prospěch žalobkyně coby oprávněné vymohla v rámci exekucí vedených proti povinným.

32. Jak plyne ze shora uvedeného, zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Stát přitom za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla škoda (či nemajetková újma); a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011). Existence těchto podmínek musí být bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno tíží poškozeného.

33. Jedním ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem je vznik škody na straně poškozeného. Škoda musí existovat nejpozději v době, kdy soud o uplatněném nároku rozhoduje (§ 154 o.s.ř.). Rozhodující je tedy skutkový stav věci existující v době vyhlášení soudního rozhodnutí.

34. Soud se nejprve zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem exekutorky JUDr. [obec].

35. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR plyne, že nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O„ úřední“ postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006).

36. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] byla pověřena vedením shora uvedených exekucí k vymožení pohledávek oprávněné (tj. zdejší žalobkyně) proti povinným, přičemž JUDr. [obec] vymohla pro žalobkyni celé plnění, včetně příslušenství a nákladů řízení, avšak takto vymožené peněžní prostředky žalobkyni nikdy nevyplatila, přestože vydala oznámení o skončení exekuce vymožením (o čemž však žalobkyni nikdy neinforomovala), resp. žalované se nepodařilo prokázat, že by žalobkyně obdržela byť část takto vymoženého plnění.

37. Exekutorka přitom měla ve smyslu § 46 odst. 4 exekučního řádu povinnost veškeré vymožené finanční prostředky vyplatit oprávněné, a to ve lhůtě 30 dnů od doby, kdy je obdržela, resp. do 30 dnů od sdělení čísla účtu ze strany žalobkyně (na který měly být vymožené peněžní prostředky poukázány), příp. ve lhůtě stanovené dle dohody se žalobkyní.

38. V dané souvislosti soud zdůrazňuje, že exekutor, jemuž se svěřují finanční prostředky získané exekucí, je povinen počínat si tak, aby je v co nejvyšší možné míře ochránil a použil v souladu s průběhem exekuce; nakládá-li s nimi svévolně, nemůže se odpovědnosti za jejich ztrátu zprostit podle § 32 odst. 2 exekučního řádu. Nebyla-li tedy exekutorkou splněna povinnost vyplatit oprávněné osobě vymoženou částku, je takové počínání v rozporu s požadavkem zákona, a jde proto o nesprávný úřední postup, a to bez ohledu na to, z jakých důvodů se tak stalo.

39. Jak uvedeno shora, odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem je přitom odpovědností objektivní, tj. bez ohledu na zavinění, jíž se nelze zprostit (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2321/2016 ze dne 2. 11. 2016). S ohledem na uvedenou judikaturu, dle níž excesem exekutora není nevyplacení vymožených peněžních prostředků, ale jedná se o odpovědnost státu, jíž se nelze zprostit, by bylo nadbytečné, aby soud zkoumal příp. exces exekutorky JUDr. [obec].

40. Žalobkyně se (po částečném zpětvzetí žaloby) domáhala zaplacení celkové částky ve výši 111 808,50 Kč za 10 shora popsaných exekučních řízení. Zmíněná částka byla prokazatelně ve prospěch žalobkyně skutečně vymožena, a měla být žalobkyni poukázána, což se však nestalo. V přímém důsledku nesprávného úředního postupu exekutorky tak žalobkyni vznikla škoda odpovídající vymoženým, avšak nevyplaceným peněžním prostředkům.

41. Soud tedy dospěl k závěru, že v daném případě je dán odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu, který spočívá v tom, že ze strany exekutorky JUDr. [obec] nebylo žalobkyni plněno to, co jí v souladu s citovaným zákonným ustanovením náleželo. V příčinné souvislosti s tím vznikla žalobkyni škoda, za níž odpovídá stát.

42. Ze shora uvedeného plyne, že v řízení byly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle OdpŠk. Soud proto s ohledem na uvedené závěry uložil žalované ve výroku II. povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 111 808,50 Kč.

43. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že nepřisvědčil námitce žalované, že na bankovních účtech JUDr. [obec] se mohou nacházet vymožené peněžní prostředky, které by mohly být žalobkyni vyplaceny. Soudu je vlastní úřední činnosti známo, a rovněž vyplynulo z provedeného dokazování, že JUDr. [obec] byla trestně stíhána za to, že v jí vedených exekučních řízeních nevyplácela oprávněným vymožené peněžní prostředky, čímž způsobila škodu přes 20 mil. Kč. S ohledem na velké množství poškozených soud považuje za velmi nepravděpodobné, že by žalobkyně mohla být uspokojena jiným způsobem, než od žalované. Ostatně i Policie ČR žalobkyni s jejím nárokem na náhradu škody odmítla z důvodu velkého množství poškozených, a odkázala ji na žalovanou.

44. Zejména však soud v daném ohledu zdůrazňuje, že otázku pasivní legitimace ve vztahu k exekučním řízením zahájeným před [datum] (tj. ve zde posuzovaných řízení) řeší přechodné ustanovení obsažené v části druhé čl. IV bodu 1. zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kde je výslovně uvedeno, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti novely se dokončí podle dosavadních právních předpisů, tedy ve znění před nabytím účinnosti předmětné novely. Toto potvrdil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28. 4. 2015 pod sp.zn. 30 Cdo 825/2014, kde zároveň odkazoval na předchozí koncepci spočívající v tom, že ani jedna z odpovědností není upřednostněna a poškozený má možnost uplatnit náhradu škody vůči státu nebo vůči exekutorovi, případně vůči oběma současně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006, rozhodnutí ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. 30 Cdo 193/2017). Ve světle uvedené judikatury se tak žalobkyně může dle své volby domáhat náhrady škody rovněž po žalované, a to bez ohledu na to, zda se domáhala náhrady škody po samotné JUDr. [obec], resp. bez ohledu na to, zda na jejích účtech zbyly nějaké peněžní prostředky, z nichž by žalobkyně teoreticky mohla být uspokojena, či nikoli. K úrokům z prodlení:

45. Žalobkyně dále požadovala úroky z prodlení od [datum] do zaplacení.

46. Jak uvedeno shora, dle § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat se náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2060/2001 ze dne 24. 4. 2003, či sp. zn. 30 Cdo 2779/2012 ze dne 12. 6. 2013).

47. Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne [datum] Lhůta 6 měsíců by tak žalované uplynula dne [datum] (středa). Žalovaná se tedy dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne [datum] a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky. Z uvedeného důvodu soud přiznal žalobkyni zákonné úroky z prodlení v zákonné výši od uvedeného data. Zákonné úroky z prodlení jsou pak odůvodněny ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (srov. výrok II.). K nákladům řízení:

48. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

49. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí 300 Kč za každý úkon.

50. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, byť vzala svou žalobu částečně zpět, nicméně se jedná jen o velmi malou část předmětu řízení, nadto žalobkyně tak učinila za účelem zjednodušnení řízení, nikoli proto, že by její nárok prima facie nebyl dán. Žalobkyni tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 500 Kč odpovídající paušální náhradě za 5 úkonů (vyjádření k námitkám žalované, 2x účast na jednání soudu a 2x příprava na jednání) a dále soudnímu poplatku ve výši 20 000 Kč. Uvedené je odůvodněno § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. (srov. výrok III.). Ke lhůtě k plnění:

51. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

Poučení