12 C 240/2024 - 133

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] 7 pro náhradu škody ve výši 28 730,70 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že vůči žalobci bylo Policií ČR, KŘP [Anonymizováno] kraje, územní odbor [adresa], kancelář ředitele územního odboru, č.j. [Anonymizováno] vedeno řízení ve věcech služebního poměru pro jednání mající znaky přestupků proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a), písm. c) bod 3, 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a přestupku proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Řízení ve věcech služebního poměru bylo zahájeno dne [datum], jak se podává ze záznamu o zahájení řízení ve věcech služebního poměru, č.j.: [Anonymizováno]. Usnesením o postoupení věci pro nepříslušnost ze dne [datum] č.j.: [Anonymizováno] byla část věci postoupena [právnická osoba] [adresa] jako orgánu věcně a místně příslušnému. Následně bylo usnesením ředitele územního odboru [adresa], KŘP [Anonymizováno] kraje ve věcech služebního poměru ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] řízení zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž bylo řízení vedeno, nebylo příslušníkovi prokázáno. Žalobce svou vinu od počátku zcela popíral. V řízení ve věcech služebního poměru byla provedena celá řada svědeckých výpovědí. Provedenými výslechy svědků, ani jinými důkazními prostředky se však nepodařilo prokázat vinu žalobce. Pokud jde o oprávněnost nároku na náhradu škody při tomto způsobu ukončení řízení, poukazuje žalobce na nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 1099/19. V části věci postoupené [právnická osoba] [adresa] jako orgánu věcně a místně příslušnému, vedené městským úřadem pod sp. zn. [Anonymizováno], došlo podle ust. § 76 odst. 1 písm. f) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich k odložení věci, neboť odpovědnost za přestupek zanikla. Žalobce byl o odložení informován vyrozuměním ze dne [datum]. Žalobce nenese žádné zavinění na tom, že správní orgán neprojednal jeho věc v zákonné lhůtě. Žalobce se nedopustil žádné obstrukce, kterou by řízení zdržoval. Ani nemohl, neboť Městským úřadem [adresa] nebylo vydáno ani oznámení o zahájení řízení o přestupku ve smyslu ust. § 78, případně § 79 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky, správní orgán byl zcela nečinný. Tím, že byl žalobce přestupkově stíhán, přičemž řízení ve věcech služebního poměru bylo zastaveno, neboť spáchání skutku mu nebylo prokázáno a část věci vedená Městským úřadem [adresa] byla odložena v důsledku zániku odpovědnosti za případný přestupek, je dána v obou případech odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění. Žalobce nárokuje vzniklou škodu. Škoda spočívá v nákladech, které vynaložil na svou obhajobu. Náklady na obhajobu činí [částka]. Podrobný rozpis úkonů se podává z přiloženého přehledu úkonů a průvodního dopisu a vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu v platném znění. Žalobce má za to, že projednání jeho nároku a povinnost k náhradě škody spadá v rámci státní správy České republiky do kompetence [právnická osoba]. Žalobce žádostí ze dne [datum] požádal žalovaného o náhradu škody způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění. Žádost byla žalovaným vedena pod sp. zn. [právnická osoba]. Vyjádřením žalovaného k žádosti o náhradu škody ze dne [datum] bylo žalobci sděleno, že jeho žádost nebude v zákonné šestiměsíční lhůtě projednána. Žalobci proto nezbývá než se nároku domáhat touto žalobou. Podáním ze dne [datum] žalobce k výzvě soudu rozdělil uplatněnou náhradu škody podle jednotlivých řízení na částku [částka] (řízení o služebním poměru) a [částka] (přestupkové řízení před MěÚ [adresa]), když částku [částka] s DPH za přípravu a převzetí a RP za tento úkon ve výši [částka] s DPH mezi obě řízení rozdělil.

2. Podáním ze dne [datum] se žalovaná vyjádřila tak, že žalobcem uplatněný nárok neuznává a poukazuje na závěry skutkové a zejména právní vtělené do vyrozumění ministerstva o vyřízení nároku žalobce ze dne [datum], které bylo právnímu zástupci žalobce doručeno do jeho datové schránky dne [datum] a kterým ministerstvo nárok žalobce v rámci předběžného projednání nároku podle ustanovení § 14, odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb. nevyhovělo. Následně ve svém vyjádření žalovaná shrnula průběh řízení před správními orgány a v rámci právního posouzení pak odkázala na ustanovení § 5, 7, 8, 13 a 31 zákona č. 82/1998 Sb., když zdůraznila, že nezbytnou podmínkou vzniku nároku na náhradu škody nebo na odčinění nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., je naplnění tří předpokladů stanovených tímto zákonem a tedy existence nesprávného úředního postupu orgánu státu, případně vydání nezákonného rozhodnutí tímto orgánem, vznik škody, případně nemajetkové újmy a přímá příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem orgánu státu, případně vydáním nezákonného rozhodnutí tímto orgánem a tvrzenou škodou nebo nemajetkovou újmou. Existence všech těchto podmínek musí být v rámci předběžného projednání nároku bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno leží na poškozeném. Není-li splněna, byť jen jedna z výše uvedených podmínek, odpovědnost státu nenastává bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky ostatní. Podle žalované v dané věci byl postup správních orgánů zcela v souladu se zákonem, a to jak při zahájení řízení ve vztahu k řízení před služebním funkcionářem, tak i ve vztahu k řízení před správním orgánem [adresa], který řízení nezahajoval a při zjištění, že došlo k zániku odpovědnosti uplynutím promlčecí doby, věc odložil. Podle žalované v předmětných přestupkových řízeních nebyly zjištěny skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že došlo v činnosti správních orgánů k flagrantnímu pochybení nebo k vydání nezákonného rozhodnutí a není tudíž splněna první ze tří výše uvedených podmínek podle zákona č. 82/1998 Sb. Zdůraznila, že v posuzovaném případě nebylo prokázáno, že by došlo ke zrušení rozhodnutí správního orgánu pro nezákonnost, tedy pro porušení právního předpisu, když řízení „A“ bylo služebním funkcionářem zastaveno a toto rozhodnutí nabylo právní moci a v řízení „B“ došlo k odložení věci a rovněž toto rozhodnutí nabylo právní moci. Pravomocná rozhodnutí pak nebyla příslušným orgánem zrušena pro nezákonnost. V rámci projednávání přestupků nedošlo ani k nesprávnému úřednímu postupu. V rámci svého podání dále odkázala na stávající judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud z jednotlivých důkazů následující skutečnosti:

4. Z rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie [Anonymizováno] kraje ve věcech služebního poměru ze dne [datum] vyplývá, že dnem [datum] byl žalobce přijat do služebního poměru příslušníka [právnická osoba] na dobu určitou do [datum]. Zkušební doba byla v délce šesti měsíců. Den nástupu k výkonu služby byl [datum].

5. Z připojeného spisu PČR, Krajského ředitelství [Anonymizováno] kraje, ÚO [adresa], kancelář ředitele územního odboru č. j. [Anonymizováno] vyplývá následující: K rukám ředitele policie MSK, ÚO [adresa], byla dne [datum] předána věc žalobce, který byl podezřelý z jednání, které mělo znaky přestupku na úseku přestupků proti občanskému soužití a přestupku proti majetku, kterých se měl dopustit tím, že: 1) v přesně nezjištěnou dobu od [datum] do [datum], při osobní komunikaci ve společném obydlí na adrese [adresa] a zároveň i přes aplikaci Messenger hrubě urazil v té době svou manželku [jméno FO], a to tím, že ji nazval vulgárními výrazy. Při komunikaci doma na výše uvedené adrese dne [datum] nazval [jméno FO] výrazy „[adresa], špíno, kurvo“ a dále při osobním kontaktu dne [datum] v dopoledních hodinách na výše zmíněné adrese ve [Anonymizováno] nazval [jméno FO] výrazy „Ty svině jedna, nemáš tu co dělat, jsi ubohá“, „Vypadni z mého domu, ty kurvo, špíno“, „Ty svině jedna, nemáš tu co dělat, jsi ubohá“. V dopoledních hodinách dne [datum] na uvedené adrese ve [Anonymizováno] pak sdělil při stěhování [jméno FO] následující: „Táhni už pryč, ty kurvo“. Přes aplikaci Messenger napsal [Jméno žalobce] v té době své manželce následující zprávy: „Ty jsi taková svině“, „Nesnáším svině“. „Jdi do prdele“. Tyto zprávy poskytla ke vzniklému problému [jméno FO] bez konkrétního data. [právnická osoba] 2), v přesně nezjištěnou dobu v době od [datum] do [datum] vyhodil k popelnici domu na adrese [adresa] tři obrazy fotoportrétu [jméno FO], kdy tímto jednáním byly obrazy poškozeny dle přiložené fotodokumentace a vznikla tak jmenované škoda na tomto majetku ve výši [částka]. Dne [datum] podala vysvětlení [jméno FO], dne [datum] [jméno FO], dne [datum] [jméno FO], dne [datum] [jméno FO], dne [Anonymizováno] [jméno FO], dne [datum] [Jméno žalobce], dne [datum] [jméno FO], dne [datum] [jméno FO], dne [datum] [adresa], dne [datum], [jméno FO], dne [datum], [jméno FO] a dne [datum] [jméno FO]; svědci [jméno FO] a [jméno FO] popsali, že žalobce manželce v popsaném období vulgárně nadával. Dále byli do spisu založeny záznamy z komunikace žalobce s jeho (tehdejší) manželkou, které nejsou blíže datovány, nicméně je v nich uvedeno: „Ty jsi taková svině, nesnáším svině“, „Znám 2 kurvy na světě. S tebou už nic“, „Jdi do prdele“; je u nich obrazovka mobilního telefonu s datem 4. července. Spis také obsahuje další SMS komunikaci mezi žalobcem a jeho manželkou z období července 2021, která mezi nimi měla probíhat v rámci rozvodového řízení. Dále je ve spise založen úřední záznam o incidentu se znaky domácího násilí ze dne [datum], podle něhož si oba zúčastnění v současné době procházejí rozvodovým řízením, již nejsou ve společném obydlí; každý bydlí na rozdílných adresách a byla mezi nimi přerušena komunikace. Záznam o zahájení řízení ze dne [datum] pak uvádí, že s vrchním asistentem [Jméno žalobce] bylo zahájeno řízení ve věcech služebního poměru pro následující skutky, kterých se měl dopustil vůči své manželce [jméno FO]: 1) dne [datum] v čase 21:10 hodin a 21:29 hodin tím, že jí prostřednictvím dvou krátkých textových zpráv SMS napsal: „Okamžitě vypadni z mého domu“ a dále „Seber se a vypadni, prosím“ ačkoliv měla v uvedeném domě trvalé bydliště, 2) dne [datum] v nezjištěném čase na adrese [adresa] tím, že když kolem něj uvnitř domu procházela, tak ji měl urážet vulgárními slovy: „Svině, špíno, kurvo“, 3) dne [datum] okolo desáté hodiny v domě na adrese [adresa] tím, že jí měl sděLIT: „Vypadni z mého domu ty kurvo, špíno“, ačkoliv měla v uvedeném domě trvalé bydliště, 4) dne [datum] v nezjištěném čase na adrese [adresa], když si odstěhovávala věci z domu, tím, že ji měl sděLIT: „Táhni už pryč, ty kurvo“, 5) v nezjištěných dnech měsíce července 2021 ji prostřednictvím mobilní aplikace Facebook Messenger napsal zprávy s textem: „Ty jsi taková svině“, „Jsi ubohá“ a „Jdi do prdele“, 6) v nezjištěný den a čas v období od [datum] do [datum] ji na adrese [adresa], vyhodil před dům k popelnicím tří její fotoportréty, u nichž poškodil rohy a způsobil tak škodu ve výši [částka]. Se záznamem byl žalobce seznámen dne [datum]. Podle záznamu o ústním projednání jednání, které má znaky přestupku, ze dne [datum], se ústního projednání zúčastnil právní zástupce žalobce, který se k jednotlivým obviněním vyjádřil, když ke skutkům pod body 1, 2, 3, 5 a 6 uvedl, že nejsou v pravomoci služebního funkcionáře, protože v té době nebyl žalobce příslušníkem PČR. Ve spise je založena plná moc právního zástupce žalobce ze dne [datum]. Poté byl do spisu založen náčrt domu, žalobce, fotografie (6 ks). Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o postoupení věci pro nepříslušnost, kdy shora uvedené skutky vedené původně pod čísly 1, 2, 3, 5, 6 byly postoupeny [právnická osoba] [adresa] v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 a § 60 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., když pouze jednání mající znaky přestupku proti občanskému soužití podle § 7, odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích, ke kterému podle podání paní [jméno FO] došlo při stěhování dne [datum], zůstává předmětem řízení ve věcech služebního poměru. Účastníci pak byli o postoupení vyrozuměni podáním ze dne 17. a [datum]. Dne 18. 1 2022 došlo fakticky k postoupení věci pro nepříslušnost. Dne [datum] byli policií v části věci, která nebyla postoupena MěÚ [adresa], předvoláni k výslechu svědci na dny 1. – [datum]. Podle úředních záznamů ze dne [datum] se několik svědků omluvilo. Svědecké výslechy pak byly provedeny dne [datum] (svědek [jméno FO]), dne [datum] (svědek [jméno FO], Dressler), dne [datum] (svědkyně [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]); svědci [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] byli následně nově předvoláni na den [datum], kdy byli také vyslechnuti. [jméno FO] pak do spisu doplnila další textové zprávy, které jí měl žalobce posílat. Právní zástupce žalobce se osobně nebo prostřednictvím substituta účastnil všech výpovědí svědků. Dne [datum] byl právní zástupce žalobce vyrozuměn o termínu seznámení se podklady před vydáním rozhodnutí. Záznam o vyjádření se k podkladům před vydáním rozhodnutí je ze dne [datum]. Ve spise je založen závěrečný návrh právního zástupce žalobce ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení ve věci jednání mající znaky přestupku proti občanskému soužití vůči žalobci, kterého se měl dopustit tím, že své manželce [jméno FO] při odstěhování věcí z domu měl sděLIT: „Táhni už pryč, ty kurvo“ a ublížit ji na cti tím, že ji jiným způsobem hrubě urazil, zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se řízení vede, nebylo příslušníkovi prokázáno.

6. Ze spisu v přestupkové věci vedené u [právnická osoba] [adresa] pod sp.zn. [Anonymizováno], že věc byla [právnická osoba] [adresa] doručena dne [datum], včetně listinných důkazů, a sice úředních záznamů o podání vysvětlení, fotografií a komunikace mezi účastníky. Dne [datum] se dle úředního záznamu dostavil právní zástupce žalobce k nahlížení do spisu a předložil plnou moc. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobce městskému úřadu návrh na odložení věci. Usnesením ze dne [datum] [právnická osoba] [adresa] předmětné věci-přestupky proti občanskému soužití, jež mu byly postoupeny příslušným policejním orgánem, odložil, neboť podle ust. § 76, odst. 1, písm. f) zákona č. 250/2016 Sb., odpovědnost za přestupky zanikla. Dopisem ze dne [datum] o tom vyrozuměl právního zástupce žalobce a [jméno FO].

7. Z přehledu úkonů [Anonymizováno] vyplývá, kterých úkonů se účastnil právní zástupce žalobce v řízení pod sp. zn. [Anonymizováno] a sp. zn. [Anonymizováno]. Jedná se o převzetí věci a přípravu zastoupení dne [datum], ústní projednání dne [datum], výslech svědka ([jméno FO]) dne [datum], výslech svědků ([jméno FO], [jméno FO], 14:00 – 16:25) dne [datum], výslech svědků ([jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], A. [jméno FO] – 13:00 –17:04) dne [datum], výslech svědka ([jméno FO]) dne [datum], výslech svědků ([jméno FO], [jméno FO] – 14:00 – 16:19) dne [datum], seznámení se s podklady dne [datum], sepis závěrečného návrhu dne [datum], nahlížení do spisu MěÚ [adresa] dne [datum] a sepis návrhu na odložení věc dne [datum]. V rámci přehledu úkonů byly tyto oceněny dle advokátního tarifu, v součtu pak částkou [částka] za jednotlivé úkony, částkou [částka] za režijní paušály a částkou ve výši [částka] za promeškaný čas (bez DPH). Právní zástupce žalobce provedl celkem osm cest (4x do [adresa], 3x do [adresa] na PČR a 1x do [adresa] k MěÚ) - tyto vyčíslil celkem na částku [částka] bez DPH. Včetně DPH pak celková částka za právní zastoupení dle přehledu úkonů činí [částka]. Z osvědčení o registraci vozidla vyplývá, že právní zástupce žalobce je vlastníkem vozidla [Anonymizováno], které má průměrnou spotřebu 12,4, když palivem je benzín. Z rozhodnutí o změně registračních údajů vyplývá, že od [datum] je právní zástupce žalobce plátcem DPH.

8. Z vyúčtování odměny a hotových výdajů za zastupování vyplývá, že právní zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtoval žalobci dne [datum] za zastupování v řízeních ve shora uvedených spisových značkách částku ve výši [částka].

9. Ze žádosti o náhradu škody ze dne [datum] vyplývá, že žalobce uplatnil u žalované náhradu škody ve výši [částka], představující náklady na obhajobu, a to ve věcech přestupkových řízení před Policií ČR. KŘP Moravskoslezského kraje, územní odbor [adresa], kancelář ředitele územního odboru č. j. [Anonymizováno] a vedeného Městským úřadem ve [Anonymizováno] pod č. j. [Anonymizováno]

10. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobci, že jí byla doručena žádost ze dne [datum], kterou uplatnil nárok na náhradu škody ve výši [částka]. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná se omlouvá žalobci za nedodržení lhůty podle zákona č. 82/1998 Sb.

11. Z podání ze dne [datum] adresovaného žalovanou právnímu zástupci žalobce vyplývá, že žalovaná nevyhověla žádosti o náhradu škody ve výši [částka], která měla být žadateli způsobena v důsledku správních řízení vedených za a) služebním funkcionářem – ředitelem územního odboru policie [adresa], krajského ředitelství policie [Anonymizováno] kraje a za b) [adresa] odborem vnitřních věcí – přestupky.

12. Shora uvedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, když mezi jednotlivými listinami není žádného rozporu a soud tak mohl na základě nich dospět k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Na základě rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie [Anonymizováno] kraje ze dne [datum] byl žalobce přijat do služebního poměru příslušníka [právnická osoba] na dobu určitou od [datum] do [datum] s šestiměsíční zkušební dobou. Dne [datum] byla k rukám ředitele policie [Anonymizováno], ÚO [adresa] předána věc žalobce, který byl podezřelý z jednání, jež mělo znaky přestupku na úseku přestupku proti občanskému soužití a přestupku proti majetku, kdy těchto jednání se měl dopustit jednak v přesně neurčené době od [datum] do [datum] a dále dne [datum]. Ve dnech od [datum] do [datum] podalo vysvětlení celkem [hodnota] svědků, z nichž dva potvrdili, že žalobce měl manželce vulgárně nadávat. Kromě toho byla k důkazům předložena komunikace mezi žalobcem a jeho manželkou, v níž se žalobce směrem k manželce vyjadřoval (mimo jiné) takto: „Ty jsi taková svině“, „Nesnáším svině“. „Jdi do prdele“. Dne [datum] bylo Policií ČR, KŘP [Anonymizováno] kraje, územní odbor [adresa], kancelář ředitele územního odboru, pod č.j. [Anonymizováno] vůči žalobci zahájeno řízení ve věcech služebního poměru pro jednání mající znaky přestupků proti občanskému soužití, a to pro následující skutky, kterých se měl žalobce dopustit vůči své manželce [jméno FO]: 1) dne [datum] v čase 21:10 hodin a 21:29 hodin tím, že jí prostřednictvím dvou krátkých textových zpráv SMS napsal: „Okamžitě vypadni z mého domu“ a dále „Seber se a vypadni, prosím“ ačkoliv měla v uvedeném domě trvalé bydliště, 2) dne [datum] v nezjištěném čase na adrese [adresa] tím, že když kolem něj uvnitř domu procházela, tak ji měl urážet vulgárními slovy: „[adresa], špíno, kurvo“, 3) dne [datum] okolo desáté hodiny v domě na adrese [adresa] tím, že jí měl sděLIT: „Vypadni z mého domu ty kurvo, špíno“, ačkoliv měla v uvedeném domě trvalé bydliště, 4) dne [datum] v nezjištěném čase na adrese [adresa], když si odstěhovávala věci z domu, tím, že ji měl sděLIT: „Táhni už pryč, ty kurvo“, 5) v nezjištěných dnech měsíce července 2021 ji prostřednictvím mobilní aplikace Facebook Messenger napsal zprávy s textem: „Ty si, taková svině“, „Jsi ubohá“ a „Jdi do prdele“, 6) v nezjištěný den a čas v období od [datum] do [datum] ji na adrese [adresa], vyhodil před dům k popelnicím tří její fotoportréty, u nichž poškodil rohy a způsobil tak škodu ve výši [částka]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o postoupení věci pro nepříslušnost, kdy shora uvedené skutky vedené původně pod čísly 1, 2, 3, 5, 6 byly postoupeny [právnická osoba] [adresa] v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 a § 60 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., když pouze jednání mající znaky přestupku proti občanskému soužití podle § 7, odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích, ke kterému podle podání paní [jméno FO] došlo při stěhování dne [datum], zůstalo předmětem řízení ve věcech služebního poměru. Dne [datum] byli ve věci, která nebyla postoupena MěÚ [adresa] (skutek pod bodem 4), předvoláni k výslechu svědci na dny 1. – [datum], nicméně pro omluvy svědků část výslechů proběhla až dne [datum]. Dne [datum] byl právní zástupce žalobce vyrozuměn o termínu seznámení se podklady před vydáním rozhodnutí, což učinil dne [datum] a následně [datum] podal ve věci závěrečný návrh. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení ve věci jednání majícího znaky přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl žalobce dopustit tím, že své manželce [jméno FO] při odstěhování věcí z domu měl sděLIT: „Táhni už pryč, ty kurvo“ a ublížit ji na cti tím, že ji jiným způsobem hrubě urazil, zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se řízení vede, nebylo žalobci prokázáno. V části věci postoupené [právnická osoba] [adresa] jako orgánu věcně a místně příslušnému, vedené městským úřadem pod sp. zn. [Anonymizováno], došlo podle ust. § 76 odst. 1 písm. f) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, k odložení věci, neboť odpovědnost za přestupek zanikla; právní zástupce žalobce přitom dne [datum] nahlížel do spisu u MěÚ [adresa] a předložil plnou moc a téhož dne zaslal městskému úřadu návrh na odložení věci. Žalobce byl o odložení informován vyrozuměním ze dne [datum]. V rámci obou řízení vyúčtoval právní zástupce žalobce žalobci částku ve výši [částka] za následující úkony: převzetí věci a příprava zastoupení dne [datum], ústní projednání dne [datum], výslech svědka ([jméno FO]) dne [datum], výslech svědků ([jméno FO], [jméno FO], 14:00 – 16:25) dne [datum], výslech svědků ([jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] – 13:00 –17:04) dne [datum], výslech svědka ([jméno FO]) dne [datum], výslech svědků ([jméno FO], [jméno FO] – 14:00 – 16:19) dne [datum], seznámení se s podklady dne [datum], sepis závěrečného návrhu dne [datum], nahlížení do spisu MěÚ [adresa] dne [datum] a sepis návrhu na odložení věc dne [datum]; a to včetně cestovného za osm cest (4x do [adresa], 3x do [adresa] na PČR a 1x do [adresa] k MěÚ). Dne [datum] žalobce uplatnil u žalované náhradu škody ve výši [částka], představující náklady na obhajobu, a to ve věcech přestupkových řízení před Policií ČR. KŘP [Anonymizováno] kraje, územní odbor [adresa], kancelář ředitele územního odboru č. j. [Anonymizováno] a vedeného Městským úřadem ve [Anonymizováno] pod č. j. [Anonymizováno]. Dopisem ze dne [datum] žalovaná žalobci sdělila, že žalovaná nevyhověla žádosti o náhradu škody ve výši [částka].

14. Podle ustanovení § 5 písm. a) a b) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

15. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

16. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

17. Podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

18. Podle ustanovení § 13 odst. 1 věty první zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

19. Podle ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

20. Podle ustanovení § 31 odst. 1, 2, 3 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (odst. 1). Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána (odst. 2). Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (odst. 3).

21. Podle ustanovení § 94 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.

22. Shora uvedený skutkový stav soud posuzoval dle citovaných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Soud předně připomíná, že pro odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb. musí být vždy splněny tři předpoklady, a to deliktní jednání státu, škoda jako újma na jmění nebo nemajetková újma a příčinná souvislost mezi deliktem a škodou. Nenaplnění, byť jen jednoho z výše uvedených předpokladů znamená, že odpovědnost státu nenastane.

23. Prvním z uvedených předpokladů je deliktní jednání státu, jimiž je vydání nezákonného rozhodnutí či nesprávný úřední postup.

24. Pokud se týká nezákonného rozhodnutí, pak podle ust. § 8 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. V projednávané věci ani nebylo tvrzeno, natož pak prokázáno, že by bylo ve smyslu cit. ustanovení některým ze shora uvedených orgánů vydáno nezákonné rozhodnutí.

25. Pokud se týká nesprávného úředního postupu, ten není zákonem přímo definován (s výjimkou níže), a lze za něj považovat všechna ta deliktní jednání způsobená orgány a osobami uvedenými v § 3 zákona č. 82/1998 Sb., která jsou v jejich obvyklé rozhodovací činnosti nesprávná (a tudíž ve svém důsledku nezákonná), která se přímo nepromítla do obsahu rozhodnutí (viz Zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci: Komentář, Wolters Kluwer, Ištvánek a kol.). Přímo ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. považuje za nesprávný úřední postup porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

26. Pokud se obecně týká přestupkového řízení, pak soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 2 .2022, sp. zn. IV. ÚS 41/22, ze kterého se podává následující: „Ústavní soud v minulosti judikoval, že na rozhodování o náhradě škody způsobené zahájením či vedením přestupkového řízení je za určitých okolností analogicky aplikovatelný závěr o škodě způsobené zahájením či vedením trestního řízení, které skončilo pravomocným zproštěním obžaloby. Podle této judikatury týkající se trestního řízení platí, že ukáže-li se, že se obviněný nedopustil trestné činnosti, pro kterou byl stíhán, pak má být odškodněn za veškeré úkony, kterým ho stát neoprávněně v trestním řízení podrobil [viz např. nálezy ze dne 17. 6. 2008 sp. zn. II. ÚS 590/08 (N 108/49 SbNU 567), bod 36. odůvodnění; a ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 1540/11 (N 32/68 SbNU 343)]. Tuto judikaturu lze přitom analogicky uplatnit i na přestupkové řízení, které skončilo pravomocným rozhodnutím, že se obviněný přestupku nedopustil (viz výše zmíněné nálezy sp. zn. II. ÚS 1099/19, bod 13.; sp. zn. IV. ÚS 2841/19; sp. zn. III. ÚS 917/21, bod 24. odůvodnění). K této možnosti Ústavní soud dodal, že ne každé zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí o shledání viny ze spáchání přestupku, je možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí zakládající odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. V každém jednotlivém řízení je zapotřebí samostatně zkoumat, zda zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů lze považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí, a zda tedy vzniká nárok na náhradu škody (viz zmíněný nález sp. zn. II. ÚS 1099/19, body 12. a 16. odůvodnění, nález sp. zn. IV. ÚS 2841/19). Při popsané analogické aplikaci závěrů vztahujících se k náhradě škody v trestním řízení nelze ztrácet ze zřetele, že v trestním řízení je obviněný vystaven riziku uplatnění řady omezujících institutů, které jsou daleko závažnější než v přestupkovém řízení. Obecně pak v trestním řízení oproti řízení o přestupku hrozí citelnější tresty, což platí zejména o trestu odnětí svobody, který v přestupkovém řízení není možné uložit. Vedení trestního řízení zpravidla představuje pro obviněného větší psychickou zátěž v porovnání s přestupkovým řízením (u méně závažných přestupků navíc o znatelné psychické zátěži spojené s jejich vedením nelze ani uvažovat). Samotný fakt trestního stíhání má na obviněného, navzdory zásadě presumpce neviny, nezřídka difamační dopad (srov. usnesení ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 1845/08), což pro přestupkové řízení neplatí. Popsané rozdíly mezi trestním řízením a přestupkovým řízením je třeba mít na paměti při analogické aplikaci závěrů judikatury týkající se náhrady škody způsobené zahájením či vedením trestního řízení, které skončilo pravomocným zproštěním obžaloby. Jak bylo již výše uvedeno, při rozhodování, zda je dán nárok na náhradu škody za zahájení či vedení přestupkového řízení, je třeba důsledně zohledňovat konkrétní okolnosti věci a zejména okolnosti postupu orgánů veřejné moci. Za ústavně přijatelný Ústavní soud v bodě 13. odůvodnění usnesení ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 1470/19 označil závěr, že samotná okolnost zahájení přestupkového řízení pro svou nižší společenskou závažnost ve srovnání s trestním řízením nezakládá odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb. jen z toho důvodu, že nedošlo k uznání viny či k uložení sankce za přestupek. V přestupkovém řízení, které skončilo jeho zastavením z důvodů, že se skutek, o němž se vede řízení, nestal nebo není přestupkem, skutek nespáchal obviněný či spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno [srov. § 86 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich], Ústavní soud v minulosti shledal neústavnost v rozhodnutí soudů, které zamítly žalobu na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na zastoupení v přestupkovém řízení, bylo-li takové řízení stiženo zřetelným pochybením správního orgánu.“ 27. Dále soud připomíná usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 586/02, podle něhož nemůže záležet na libovůli správního orgánu, zda řízení, které lze zahájit pouze z moci úřední, zahájí či nikoliv, neboť jeho činnost je ovládána mj. principem oficiality, podle kterého správní orgán má právo a povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjistí; k tomu srovnej i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 655/24.

28. V souladu s výše uvedenými judikatorními závěry Ústavního soudu nelze než v projednávané věci konstatovat, že řízení ve věcech služebního poměru, které bylo vůči žalobci zahájeno dne [datum], jak se podává ze záznamu o zahájení řízení ve věcech služebního poměru, č.j.: [Anonymizováno], bylo zahájeno po oznámení (nyní již bývalé) manželky žalobce, ke kterému byla doložena komunikace prostřednictvím zpráv mezi žalobcem a jeho manželkou, v níž se žalobce vyjadřoval k osobě manželky velmi urážlivě, přičemž dále bylo správním orgánem vyžádáno vysvětlení od celkem dvanácti osob, a nejméně dvě tyto osoby potvrdily nevhodné chování (urážky) žalobce k manželce, když právě toto chování žalobce bylo vytýkaným deliktním jednáním. Byly tedy jednoznačně dány konkrétní okolnosti nasvědčující spáchání přestupku a přestupkové řízení proto nebylo zahájeno svévolně. V samotném zahájení řízení (ve věcech služebního poměru) tak podle názoru soudu nelze spatřovat nesprávný úřední postup ani nezákonné rozhodnutí, když soud znovu zdůrazňuje, že samotná okolnost zahájení takového řízení nezakládá odpovědnost státu podle cit. zákona jen proto, že nedošlo k uznání viny či uložení sankce.

29. Při hodnocení dalšího postupu příslušného orgánu ve věci je již třeba rozlišit řízení ve věcech služebního poměru, v němž byl projednáván toliko jeden ze skutků, pro které bylo řízení zahájeno, a přestupkové řízení před Městským úřadem [adresa], kam byla věc týkající se zbylých pěti skutků postoupena.

30. Pokud se týká řízení ve věcech služebního poměru, je ze zjištěného skutkového stavu zřejmé, že ředitel územního odboru postupoval velmi rychle, neprodleně po postoupení části věci Městskému úřadu [adresa] nařídil výslechy svědků v rozmezí pouhých čtyř dnů (1. – [datum]), a pouze pro omluvy svědků byly jejich výpovědi provedeny v náhradních termínech ve velmi rychlém časovém sledu (dne [datum]). Výslechy byly provedeny důkladně a po umožnění seznámení se s podklady před vydáním rozhodnutí ([datum]) bylo do cca tří týdnů ve věci vydáno rozhodnutí, kterým bylo řízení zastaveno, neboť žalovanému nebyl shora popsaný skutek prokázán. Od předání věci dne [datum] do vydání rozhodnutí o zastavení dne [datum] uplynulo 5 měsíců a 10 dnů, což je vzhledem k průběhu řízení zcela přiměřené okolnostem. Zároveň lze učinit závěr, že řízení ve věcech služebního poměru vedené proti žalobci bylo zcela prosto procesních pochybení či excesů. Vzhledem k výše uvedenému judikatorně konstantnímu závěru Ústavního soudu, kdy předmětné řízení ani nebylo stiženo žádným zřetelným pochybením správního orgánu, nelze než konstatovat, že nebyla naplněna první z podmínek pro vznik nároku na náhradu škody, a sice podmínka nesprávného úředního postupu, a proto soud nárok uplatněný žalobcem v části, ve které se týkal řízení ve věcech služebního poměru (tj. co do částky [částka] vč. příslušenství, viz níže) zamítl. Pokud žalobce argumentoval, že byla vyslechnuta řada svědků (z rodiny a přátelé), kterým byla pokládána řada nepříjemných otázek atd., kdy žalobce měl obavu, aby nedošlo k narušení jeho vztahu s rodinou a přáteli, tak je nutno připomenout ve vztahu k projednávanému skutku, že ke stěhovaní (při němž mělo dojít k urážkám manželky) si tyto svědky - přátele (a to nejméně čtyři z nich) sám žalobce přizval právě z důvodu, aby v případě „provokací manželky“ při stěhování následně svědčili. Pokud žalobce zdůrazňoval, že řízení ve věcech služebního poměru představovalo ohrožení jeho kariéry, nelze než připomenout, že vzhledem k předloženým důkazům (zejm. zprávám s urážlivými výrazy žalobce vůči jeho manželce) nemohl služební funkcionář konat jinak, než zahájit řízení; je spíše s podivem, že žalobce nejprve uráží prostřednictvím textových zpráv svou manželku a pak lká nad možností ohrožení jeho začínající kariéry u policie.

31. Pokud se týká části řízení postoupeného [právnická osoba] [adresa], pak je nutno konstatovat, že došlo k naplnění všech tří předpokladů pro přiznání nároku na náhradu škody představující náklady na právní zastoupení žalobce v přestupkovém řízení, když deliktním jednáním je zde naprostá nečinnost správního orgánu ve smyslu ust. § 13 odst.1, věta druhá, zákona č. 82/1998 Sb., který v rozporu se shora citovaným ustanovením § 94 zákona č. 250/2016 Sb. od převzetí postoupené věci neučinil žádný úkon směřující k vyřízení věci (k rozhodnutí) a následně věc odložil, neboť odpovědnost za přestupek zanikla. Pokud se týká náhrady nákladů vynaložených na právní zastoupení žalobce, pak v rámci úkonů, které právní zástupce žalobce v přestupkovém řízení účelně učinil, a za které mu vznikl nárok na odměnu, se jedná: o nahlížení do spisu (§11 odst.1 písm. f) a § 11 odst. 3 advokátního tarifu v hodnotě [částka]) a sepis návrhu na odložení věci (§11 odst. 1 písm. d) a.t. v hodnotě [částka]), 2x režijní paušál za dva úkony ve výši [částka] (§ 13 a.t.), náhrada za promeškaný čas ve výši [částka] (2x půlhodina dle § 14 a.t.) a cestovné ve výši [částka] na cestě z [adresa] a zpět (40km), vozidlem se spotřebou 12,4 litrů benzínu natural na 100 km, při ceně [částka] za litr, při sazbě náhrady ve výši [částka] (tj. [částka] za 1 km jízdy), vše zvýšené o DPH, celkem tedy [částka]. Náklady řízení za úkon a režijní paušál, představující přípravu a převzetí věci, byly vynaloženy ještě v řízení ve věcech služebního poměru, a proto je soud do účelně vynaložených nákladů v rámci řízení, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu, nezahrnul, a v této části byla žaloba zamítnuta (viz výše). Z důvodu nesprávného úředního postupu tedy žalobci vznikly účelně náklady na právní zastoupení ve výši [částka], a žalovaná je tak povinna dle ust. §§ 5, 13 a 31 zákona č. 82/1998 Sb. zaplatit je žalobci včetně úroků z prodlení podle ust. § 1917 zákona č. 89/2012 Sb., které však lze žalobci přiznat pouze od [datum], když stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem teprve marným uplynutím lhůty šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil u ústředního orgánu, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Protože žalobce uplatnil u žalované nárok dne [datum], uplynula šestiměsíční lhůta dne [datum], a den následující je prvním dnem prodlení žalované.

32. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“), podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětem řízení byly dva (relativně samostatné) nároky za dvě řízení, přičemž v rámci prvního z nich byla v řízení úspěšná žalovaná a v rámci druhého z nich byl úspěšný žalobce, rozhodl soud o nákladech řízení dle shora uvedeného ustanovení § 142 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení