Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

12 C 257/2022-100

Rozhodnuto 2023-02-22

Citované zákony (15)

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], [datum narození] sídlem [adresa žalobce, účastníka a žalované] ; zastoupeného advokátem: [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalované], narozena [datum] bytem [adresa žalované] ; zastoupené advokátem: [titul] [jméno] [příjmení] [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] o určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce proti žalované ze dne 21. 2. 2022 o určení vlastnictví k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 20 085 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se po žalované domáhá žalobou ze dne 6. 10. 2022 určení vlastnického práva k nemovitostem s tím, že žalobce je synem vlastníka, resp. dle zápisu v katastru nemovitostí toliko byl synem vlastníka, následujících nemovitostí: - a to pozemku parcelní číslo st. 161 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 143 m, jehož součástí je stavba – budova s číslem popisným [adresa] – rodinný dům, pozemku parcelní [číslo] – orná půda o výměře 235 m, pozemku parcelní [číslo] – orná půda o výměře 252 m a pozemku parcelní [číslo] – zahrada o výměře 279 m, a to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] původně zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], (dále jen„ nemovitosti“). Dle odhadu nemovitosti [právnická osoba] ze dne 11. 3. 2022 má nemovitost tržní hodnotu 6 208 624 Kč. Žalobce je jediným synem a dědicem [celé jméno žalobce], [datum narození] (dále jen„ otec či otec žalobce“) a jako takový se cítí být poškozen jednáním žalované. Žalobci tak svědčí naléhavý právní zájem třetí osoby na určovací žalobě v souladu s ustanovením § 80 zákona č. 99/1963, o. s. ř. Otec žalobce, momentálně v domácím léčení, do dubna 2022 klient [název] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno], dříve klient psychiatrického oddělení v [obec] (srpen 2021), převedl výše zmíněné nemovitosti za částku ve velmi hrubém nepoměru k tržní ceně nemovitosti na nového vlastníka nemovitosti, a to na žalovanou, paní [celé jméno žalované]. Žalobce se domnívá, že žalovaná zneužila známosti, rozumové slabosti a důvěry původního vlastníka nemovitosti, otce žalobce, vloudila se do přízně otce žalobce, a to za účelem koupě zmíněné nemovitosti. Jako kupní cena za shora uvedené nemovitosti byla stanovena cena 250 000 Kč, která však zcela neodpovídá tržní ceně takových nemovitostí ke dni uzavření kupní smlouvy. Dle názoru žalobce, žalovaná otce žalobce neúměrně zkrátila, neboť otce žalobce zavázala k plnění v hrubém nepoměru v jeho neprospěch, pro takové jednání žalovaná zneužila jeho tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení a lehkomyslnosti. U otce žalobce je prokázána demence a v období po uzavření kupní smlouvy byl hospitalizován na psychiatrii v [obec] O opatrovnictví otce dne 10. 3. 2022 zažádal až žalobce, dne 21. 3. 2022 zažádala o opatrovnictví též žalovaná, dle žalobce zcela účelově. Žalovaná nechala připravit kupní smlouvu, jejímž předmětem byla shora zmíněná nemovitost a otec žalobce, jež trpí rozumovou slabostí, ji podepsal dne 24. 3. 2021. Žalovaná pak následně zahájila u [stát. instituce], [stát. instituce], vkladové řízení, na jehož základě došlo k převodu nemovitostí. Jakým způsobem byla vyplacena částka 250 000 Kč za prodej nemovitosti, a zda vůbec k vyplacení této částky došlo, nemá žalobce tušení. Žalobce dokládá zdravotní stav svého otce lékařskými zprávami. Žalobce podal, prostřednictvím svého právního zástupce, dne 10. 3. 2022 návrh na zápis poznámky spornosti k dotčeným nemovitostem. Poznámka spornosti byla u dotčené nemovitosti v katastru nemovitostí zapsána. Žalobce odkazuje, pokud jde o neplatnost, na § 1796 o. z. a § 581 o. z., neboť otec žalobce je rozumově slabý, lehkomyslný a lehce zneužitelný a žalobce proto namítá relativní neplatnost dle § 1796 o. z. Poukazuje rovněž na judikáty týkající se hrubého nepoměru kupní ceny a ceny tržní NS ČR sp. zn. 8 Tdo 402/2017, nález ÚS ČR sp. zn. I. ÚS 3308/16, NS ČR sp. zn. 7 Tdo 717/2013, KS v [obec] sp. zn. 3 To 904/1999. V daném případě tržní cena převyšuje kupní cenu cca 24násobně. Dne 19. 1. 2023 doplnil žalobce, že určovací žaloba podle § 80 písm. c) o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, proto je žaloba na určení vlastnického práva zcela oprávněná. Žalobce doplnil dne 20. 2. 2023 k tvrzení žalované ze dne 13. 1. 2023, že žalobce je jediným synem a potenciálním dědicem [celé jméno žalobce] staršího který, dle žalobce, byl neúměrně zkrácen žalovanou na majetku, kdy k tomuto došlo na základě zneužití rozumové slabosti [celé jméno žalobce] staršího, původního vlastníka nemovitostí. Žalobce, jakožto jediný potenciální dědic [celé jméno žalobce] staršího, se cítí být poškozen jednáním žalované, které by mu tak přivodilo majetkovou újmu na jeho právech souvisejících s dědictvím po otci, protože kdyby nedošlo k uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], která je dle našeho názoru absolutně neplatná, zcela jistě by žalobce potenciálním dědicem zmíněných nemovitostí byl, a proto mu svědčí naléhavý právní zájem. Touto žalobou na určení vlastnictví k nemovitostem se snaží žalobce ochránit, zcela přirozeně, rodinný majetek, o kterém se [celé jméno žalobce] starší, dle žalobce, celý život vyjadřoval jako o své„ chloubě“, kterou jednou přenechá vnoučatům. Žalobce navrhoval přerušení řízení do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o Návrhu na zbavení svéprávnosti a ustanovení opatrovníka [celé jméno žalobce] staršího sp. zn. 4 Nc 1474/2022. Existence naléhavého právního zájmu je zde tedy zcela na místě a v souladu s § 80 písm. c) o.s.ř. a s tím i související věcná legitimace žalobce.

2. Žalovaný se vyjádřil dne 16. 1. 2023 a dne 8. 2. 2023 tak, že žalovaná návrh uplatněný v žalobě v žádném ohledu neuznává. Nehledě na to, že podanou žalobu je na místě zamítnout už jen z procesních důvodů, má žalovaná za to, že se ze strany žalobce jedná o zcela účelové jednání vycházející z nespokojenosti s rozhodnutím jeho vlastního otce, který s částí svého majetku naložil jinak, než jak by si představoval jeho syn – žalobce. Předpokladem úspěšnosti určovací žaloby jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Žalovaná k tomu uvádí, že žalobce není k podání určovací žaloby věcně legitimován a že zde neexistuje ani naléhavý právní zájem na určení. Tvrzení, že žalobce je jediným synem a dědicem původního vlastníka nemovitostí, není pravdivé. Nelze vyloučit, že žalobce je synem původního vlastníka. Zcela jistě ale není jeho dědicem. Dokonce to z jeho dalších tvrzení vyplývá, takže žalobce si zásadně protiřečí. Podle § 1479 o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele, avšak pokud byl podán návrh na omezení svéprávnosti otce žalobce, je zjevné, že otec je naživu, přičemž toto řízení je vedeno pod sp. zn. 4 Nc 1472/2022 a v řízení o omezení svéprávnosti nebylo doposud rozhodnuto, původní vlastník tedy nebyl doposud ve svéprávnosti omezen, natož pak aby bylo rozhodnuto o tom, že nebyl plně svéprávný v době uzavření kupní smlouvy a aby tak byla dovozována její jakákoli neplatnost. Ohledně věcné legitimace lze odkázat na rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 366/2015. Žalobce jednak není účastníkem právního vztahu, tj. kupní smlouvy, na jehož základě byly nemovitosti převedeny, jednak se ani otázka vlastnictví předmětných nemovitostí netýká právní sféry žalobce, neboť dědické právo vzniká až smrtí zůstavitele, původní vlastník žije, dědické právo žalobce nevzniklo a není ani jisté, jestli v budoucnu vůbec vznikne, když žalobce může např. původního vlastníka předemřít. Žalobce se tudíž domáhá ochrany svého domnělého práva, které dosud neexistuje a které žalobci ani v budoucnu vzniknout nemusí. Pokud by původní vlastník v budoucnu byl omezen ve svéprávnosti, mohl by určovací žalobu podat jeho hmotněprávní opatrovník (judikát NS ČR sp. zn. 24 Cdo 1169/2020). Pokud jde o naléhavý právní zájem, ani ten není v tomto případě dán. Žalovaná tedy shrnuje, že žalobce není aktivně věcně legitimován k podání určovací žaloby. Je tomu tak proto, že není účastníkem kupní smlouvy a ani se otázka vlastnictví předmětných nemovitostí netýká jeho právní sféry, přičemž není jisté, jestli někdy v budoucnu (z pozice případného dědice) vůbec bude. Navíc ani nebyl ustanoven hmotněprávním opatrovníkem svého otce, když navíc o případném omezené svéprávnosti jeho otce nebylo doposud rozhodnuto a není vůbec jisté, zda k omezení jeho svéprávnosti vůbec dojde. Žalobce si protiřečí i pokud na jedné straně tvrdí, že otec je a byl nezpůsobilý k uzavření kupní smlouvy, na straně druhé se pokouší vrátit do jeho vlastnictví nemovitosti, aniž by bylo jisto, že otec něco takového chce. Pokud by skutečně byl jeho otec nesvéprávný v rozsahu, který by vylučoval majetkové dispozice spočívající v pozbývání či nabývání majetku v ceně odpovídající ceně nemovitostí, logicky by se k nabytí vlastnictví nemovitostí na základě žaloby na určení vlastnického práva k nemovitostem musel vyjádřit jeho hmotněprávní opatrovník. Ten ale neexistuje. Žalobce viditelně ignoruje fakt, že nikomu nelze vlastnictví k čemukoliv vnutit. Jen jako obiter dictum nutno poznamenat, že je zcela vyloučeno, aby se kdykoliv v budoucnu stal hmotněprávním opatrovníkem otce žalobce, neboť již nyní demonstruje svými soudními aktivitami soukromý zájem o majetek otce, tedy potenciálního opatrovance, což je zjevný konflikt zájmů. Současně zde neexistuje naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem, neboť soudní praxe běžně připouští podání žaloby na určení vlastnického práva zůstavitele ke dni jeho úmrtí s tím, že žalobce by se v takový moment mohl domáhat určení, pokud by se stal dědicem, že předmětné nemovitosti náleží do pozůstalosti. Žalobce nemá a nemůže mít žádný reálný zájem určení vlastnického práva k nemovitostem. Jen na okraj je třeba poznamenat, že žalobce usiluje o to, aby se vlastníkem nemovitosti stal opět jeho otec, o němž tvrdí, že je částečně nebo dokonce snad zcela nesvéprávný. Žalobce se ale nijak nezajímá o to, zda jeho tvrzeně zcela nebo snad částečně nesvéprávný otec má dostatek finančních prostředků, aby mohl vrátit zaplacenou kupní cenu. Pokud ne, pak by logicky po převodu vlastnictví následovala žaloba o vydání bezdůvodného obohacení a v případě následně insolvence exekuce na nemovitost. Jednání žalobce je tedy i v rozporu s dobrými mravy, protože svému otci, o kterém tvrdí, že je nesvéprávný, chce in eventum značným způsobem zkomplikovat zbytek života. K okolnostem uzavření Kupní smlouvy uvedla mj. žalovaná, že původní vlastník nabídnul žalované nemovitosti jako dar, což žalovaná odmítla. Po dlouhých debatách se dohodly na kupní ceně, přičemž k tomu bylo navíc původnímu vlastníku zřízeno bezplatné břemeno doživotní užívání nemovitostí. V současné době žalovaná navíc o původního vlastníka pečuje, tráví s ním čas a zařizuje mu všechny jeho potřebné záležitosti. Pokud se původní vlastník rozhodl žalované předmětné nemovitosti převést, a převést za kupní cenu, která byla sjednaná mezi stranami na základě svobodné a vážné vůle, není možné uzavřít, že by snad byla kupní smlouva absolutně neplatná, anebo relativně neplatná, jak nekonzistentně tvrdí žalobce. Je na vůli každého, aby disponoval se svým majetkem tak, jak uzná za vhodné. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby.

3. Z trestního oznámení o podezření ze spáchání trestného činu lichvy dle § 218 odst. 1 odst. 3, písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, proti podezřelé, tj. žalované, je patrné, že bylo podáno právním zástupcem žalobce dne 17. 5. 2022 s tím, že měla využít rozumové slabosti a rozrušení poškozeného, tj. otce žalobce, a v důsledku toho se obohatit o 5 958 624 Kč.

4. Podle znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], znalkyně, ustanoveného soudem, z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ze dne 3. 8. 2022, otec žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], trpí duševní poruchou, a to demencí v lehkém až středně těžkém stupni, jež má vliv na jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti a hrozí mu reálně závažná újma, lze jej vmanipulovat do jakéhokoliv jednání, které nemusí být v souladu s jeho skutečnými potřebami. Není schopen si za sebe vyřizovat běžné záležitosti, nebyl schopen validní koncentrace na článek v běžném časopisu.

5. Z návrhu na zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí ze dne 10. 3. 2022 je patrné, že byla učiněna právním zástupcem žalobce v souvislosti s podáním návrhu na omezení svéprávnosti otce žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození].

6. Z výpisu z katastru nemovitosti [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parcelní číslo st. 161 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 143 m, jehož součástí je stavba – budova s číslem popisným [adresa] – rodinný dům, pozemku parcelní [číslo] – orná půda o výměře 235 m, pozemku parcelní [číslo] – orná půda o výměře 252 m a pozemku parcelní [číslo] – zahrada o výměře 279 m, je žalovaná (dále jen„ nemovitosti“.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 3. 2022 vyplynulo, že žalovaná byla žalobcem vyzvána k zaplacení částky 5 958 624 Kč, když tržní cena nemovitostí, které koupila od otce žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], za 250 000 Kč, byla 6 208 624 Kč.

8. Z návrhu na omezení svéprávnosti otce žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], a ustanovení opatrovníka ze dne 10. 3. 2022 je patrné, že tento byl podán právním zástupcem žalobce.

9. Z odhadu ceny nemovitostí, zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] realitní kanceláří [právnická osoba] ze dne 11. 3. 2022 vyplývá cena obvyklá 6 208 624 Kč.

10. Z kupní smlouvy ze dne 24. 3. 2021 je patrné, že byla uzavřena mezi otcem žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], jako prodávajícím a žalovanou jako kupující za účasti manžela [jméno] [příjmení], [datum narození], ohledně nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] (dříve [list vlastnictví]) v k. ú. [obec], když sjednaná kupní cena 250 000 Kč byla složena žalovanou před podpisem smlouvy prodávajícímu z jejích výlučných prostředků (nikoliv z prostředků v SJM) a ve prospěch prodávajícího bylo zřízeno bezplatně věcné břemeno spočívající v bezplatném doživotním bydlení a užívání veškerých nemovitostí prodávajícím. Současně daroval prodávající kupující soubor movitých věcí tvořících vybavení převáděných nemovitostí. Smlouva je opatřena ověřenými podpisy.

11. Z Cíleného psychologického vyšetření [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 3. 3. 2021 otce žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], bylo zjištěno, že toto bylo provedeno za účelem zjištění jeho duševního stavu kvůli převodu majetku. Závěrem je, že aktuální úroveň mentálních funkcí (od posledního vyšetření pokles hodnot ve všech subtestech) a mnestických (snížená logická paměť s konfabulací, verbální, vizuální a prostorová paměť) je v průměru, je snížena verbální fluence a byl zjištěn mírný až středně těžký mentální deficit a akcentovaná osobnost.

12. Z lékařských zpráv soud zjistil, že od 27. 12. 2021 do 5. 1. 2022 byl [celé jméno žalobce], [datum], hospitalizován v [nemocnice] [anonymizováno], na interním oddělení, s možností překladu na psychiatrii v [obec], dále že od 1. 3. 2022 do 17. 3. 2022 byl [celé jméno žalobce], [datum], hospitalizován v [nemocnice] [anonymizováno] s tím, že asi 3 roky si stěžuje na poruchy paměti, že v roce 2021 dělal nějaké právní úkony, a vyzýval při vyšetření, aby si personál sundal ty„ škrabošky“, na oddělení následné péče, a že od 5. 1. 2022 do 9. 1. 2022 byl [celé jméno žalobce], [datum], hospitalizován v [nemocnice] [anonymizováno], na oddělení následné péče.

13. Soud zamítl důkaz obsahem spisu vedeného pod sp. zn. 4 Nc 1474/2022 u Okresního soudu v Písku pro nadbytečnost.

14. Soud rozhodl o zamítnutí návrhu na přerušení řízení s tím, že rozhodnutí ve věci sp. zn. 4 Nc 1474/2022, jehož předmětem je omezení svéprávnosti [celé jméno žalobce], [datum narození], by nemělo právní význam ve smyslu § 109 odst. 1, písm. c) o. s. ř., neboť v této věci neprobíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

15. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaná je vlastnicí nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] (dříve [list vlastnictví]) v k. ú. [obec] (odst. [číslo] odůvodnění shora), a to na základě kupní smlouvy ze dne 24. 3. 2021, uzavřené s [celé jméno žalobce], [datum narození], za kupní cenu 250 000 Kč (odst. č. 10 odůvodnění shora), když z odhadu ceny nemovitostí realitní kanceláře byla zjištěna cena 6 208 624 Kč (odst. č. 9 odůvodnění shora). Žalobce žalovanou vyzval k zaplacení částky 5 958 624 Kč jako rozdílu těchto částek dne 23. 3. 2022 (odst. č. 7 odůvodnění shora) a ve stejné době dne 10. 3. 2022 podal návrh na omezení svéprávnosti [celé jméno žalobce], [datum narození] (odst. č. 8 odůvodnění shora), navrhl zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí (odst. [číslo] odůvodnění shora) a podal na žalovanou trestní oznámení o podezření ze spáchání trestného činu lichvy (odst. [číslo] odůvodnění shora). Žalobce doložil lékařské zprávy týkající se hospitalizace [celé jméno žalobce], [datum narození], v době od 27. 12. 2021 do 9. 1. 2022 a od 1. 3. 2022 do 17. 3. 2022 v [nemocnice] [anonymizováno] (odst. č. 12 odůvodnění shora) a znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 3. 8. 2022, z nichž vyplývá, že [celé jméno žalobce], [datum narození], trpí duševní poruchou, a to demencí v lehkém až středně těžkém stupni (odst. č. 4 odůvodnění shora), přičemž soud měl k dispozici i cílené psychologické vyšetření ze dne 3. 3. 2021, z něhož vyplynulo, že aktuální úroveň mentálních funkcí je v průměru (odst. č. 11 odůvodnění shora).

16. Podle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl 21/05 sice„ Žaloba na určení práva (§ 126 občanského zákoníku ve spojení s § 80 písm. c) o. s. ř.) byla a je nástrojem ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy. Jde o žalobu svou povahou preventivní (srov. Hora, J.: Československé civilní právo procesní. Díl I. Nauka o organisaci a příslušnosti soudů. Všehrd, Praha 1922, str. 154 – 155, Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M.: Občanský soudní řád – komentář. I. Díl. 6. vydání. C. H. Beck, Praha 2003, str. 259) – jejím účelem je předejít stavům nejistoty ohledně určitého práva nebo jeho výkonu a její význam je ryze praktický – nastolení jistoty v ohrožených právních vztazích, přičemž je třeba více než u žalob na plnění dbát, aby nedošlo k jejímu zneužití...“ V dané věci však žaloba na určení není nástrojem prevence, ale narušení práva stran kupní smlouvy disponovat majetkem. Pokud jde o judikáty Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1239/2022 a sp. zn. 24 Cdo 1169/2020 platí, že se lze po smrti zůstavitele domáhat určení, že tento byl ke dni smrti vlastníkem nemovitostí, a že„ Ohledně naléhavého právního zájmu lze také připomenout, že určovací žaloba má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k příslušné nápravě nelze dospět jinak (v projednávané věci není naplněn alternativní předpoklad, že by určovací žaloba účinněji než jiné procesní prostředky vystihovala obsah a povahu daného právního vztahu a právě jejím prostřednictvím bylo možné dosáhnout úpravy, představující určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů). Pokud by žalovaná 2) v budoucnu byla omezena ve svéprávnosti, mohl by určovací žalobu podat její hmotněprávní opatrovník. Případné ochrany žalované 2) (pokud vůbec bude omezena ve svéprávnosti) lze tudíž dosáhnout i jiným, právem předvídaným způsobem, na tom ničeho nemění, že o návrhu na omezení svéprávnosti žalované 2) nebylo dosud rozhodnuto. Žaloba na určení vlastnictví a neplatnosti právních jednání zjevně ani nevede k realizaci práva na rodinný život, na které žalobkyně odkázala ve spojitosti s tvrzenou ochranou žalované 2). Odhlédnuto od nedostatku aktivní věcné legitimace, lze pro úplnost doplnit, že naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnictví předmětných nemovitostí ohledně jejího potenciálního budoucího dědického práva nemůže být dán ani z toho důvodu, že (stane-li se žalobkyně v budoucnu skutečně dědičkou žalované 2/) soudní praxe běžně připouští podání žaloby na určení vlastnického práva zůstavitele ke dni jeho úmrtí, smyslem takové žaloby je zjištění, zda tato věc má být projednána v dědickém řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1897/98, uveřejněný pod č. 61 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 3107/2011). Pokud by se žalobkyně v budoucnu skutečně stala dědičkou žalované 2), mohla by se domáhat určení, že předmětné nemovitosti náleží do pozůstalosti, tímto způsobem.“ Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 24 Cdo 1169/2020 platí, že„ Odhlédnuto od nedostatku aktivní věcné legitimace, lze pro úplnost doplnit, že naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnictví předmětných nemovitostí ohledně jejího potenciálního budoucího dědického práva nemůže být dán ani z toho důvodu, že (stane-li se žalobkyně v budoucnu skutečně dědičkou žalované 2/) soudní praxe běžně připouští podání žaloby na určení vlastnického práva zůstavitele ke dni jeho úmrtí, smyslem takové žaloby je zjištění, zda tato věc má být projednána v dědickém řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1897/98, uveřejněný pod č. 61 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 3107/2011). Pokud by se žalobkyně v budoucnu skutečně stala dědičkou žalované 2), mohla by se domáhat určení, že předmětné nemovitosti náleží do pozůstalosti, tímto způsobem.“ 17. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

18. Soud se nejprve zabýval tím, zda je dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na straně žalobce na určení vlastnického práva k nemovitostem a má zato, že tento dán není. Určovací žaloba představuje jistý doplněk soudní ochrany; přichází na řadu v případech, kdy sice již objektivně došlo ke vzniku právní nejistoty, kdy ovšem ještě není možné žalovat na splnění povinnosti. Předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. I když se to často v soudní praxi děje (a to i v publikované judikatuře vyšších soudů), není správné naléhavý právní zájem na požadovaném určení zaměňovat s věcnou legitimací k žalobcem požadovanému určení. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně věcně legitimován. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, samozřejmě nemají jen ti, kteří jsou účastníky sporného právního vztahu nebo o jejichž sporné právo jde. Přípustné je rovněž určení právního vztahu nebo práva, jichž se žalobce – z pohledu hmotného práva – neúčastnil, jestliže se takový právní vztah nebo právo přímo dotýká jeho právní sféry (a jím požadované proto může ovlivnit jeho právní postavení). Ze skutečnosti, že žalobce by mohl být po smrti [celé jméno žalobce], [datum narození], jeho dědicem, a nevyhověním žalobě by tak mohla vzniknout majetková újma žalobci, nelze naléhavý právní zájem žalobce dovodit. Nadto není dána aktivní legitimace žalobce k podání žaloby na určení vlastnického práva z důvodu absolutní neplatnosti pro nezpůsobilost k právním úkonům jedné ze stran kupní smlouvy, neboť žalobce není účastníkem kupní smlouvy a předmět této kupní smlouvy se netýká majetkové sféry žalobce, žalobce totiž nemůže být dědicem, pokud zůstavitel žije. Skutečnost, že žalobce je synem [celé jméno žalobce], [datum narození], spolu s uváděným předpokládaným postavením dědice ze zákona v budoucnu ani v souvislosti s omezením [celé jméno žalobce], [datum narození], ve svéprávnosti, nezakládá jeho právní zájem na výsledku sporu, neboť jeho právní postavení se rozhodnutím soudu nezmění. Výsledek předmětného řízení může mít vliv pouze na rozsah majetku [celé jméno žalobce], [datum narození], a nikoli hmotněprávní postavení žalobce. K jeho případnému budoucímu postavení soud nemohl přihlížet, neboť právní zájem musí existovat alespoň v době vstupu do řízení, budoucí zájem nepostačuje. Jinak řečeno, pro splnění podmínky naléhavého právního zájmu se vyžaduje, aby žalobci hrozila konkrétní újma na jeho právech, resp. aby mu hrozilo uplatnění povinnosti ze strany žalovaného, právní postavení žalobce však ohroženo není, když není dědicem, neboť otec žije, a že takový stav nelze jiným právním prostředkem odstranit, když se lze domáhat po smrti zůstavitele určení, že nemovitosti patří do pozůstalosti (judikáty sp. zn. 28 Cdo 3107/2011 a sp. zn. 20 Cdo 1897/98), a konečně naléhavý právní zájem na požadovaném určení musí být dán v okamžiku vyhlášení rozhodnutí, což v dané věci není splněno, neboť žalobce není dědicem, protože jeho otec žije.

19. Nedostatek věcné legitimace nebo naléhavého právního zájmu na požadovaném určení není důvodem k zastavení řízení nebo k odmítnutí žaloby, ale k zamítnutí žaloby. Zamítá-li soud určovací žalobu pro nedostatek věcné legitimace nebo naléhavého právního zájmu na takovém určení, je vyloučeno, aby se současně zabýval také věcí samou. Protože soud neshledal existenci naléhavého právního zájmu žalobce ve smyslu § 80 o. s. ř. ani jeho aktivní legitimaci k podání určovací žaloby, jak je podrobně popsáno v odst. č. 18 odůvodnění shora, soud žalobu žalobce zamítl, jak je patrné z výroku I. rozsudku shora.

20. O nákladech řízení rozhodl soud dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení v celkové výši 20 085 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 5 úkonů právní služby za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis vyjádření dne 16. 1. 2023 a dne 7. 2. 2023 a dne 22. 2. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a účast na jednání soudu dne 22. 2. 2023 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v cestovném z [obec] do [obec] a zpět tj. 228 km celkem ve výši 2 177 Kč vozidlem tov. zn. SEAT [registrační značka] při ceně pohonných hmot 41,20 Kč, sazbě náhrady vozidla 5,20 Kč/km podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) a § 157 odst. 4 písm. b) zák. práce v platném znění, v náhradě za promeškaný čas za 8 půlhodin po 100 Kč podle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a v 5 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění spolu s 21% DPH podle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. (výrok II. rozsudku shora)

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.