12 C 26/2022-245

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozený dne [datum] bytem [adresa], [obec] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa], [část obce] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje: [značka automobilu] 2.2 [anonymizováno], v.č.k. [anonymizováno].

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala vypořádání:„ Zhodnocení bytu [obec] ve vlastnictví žalovaného částkou [částka] a [částka]“, zamítá.

III. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala vypořádání hypotečního úvěru [číslo] čerpaného u [právnická osoba], zamítá.

IV. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala vypořádání:„ Zhodnocení bytu z prostředků z překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření od [obec] pyramidy stavební spořitelny, a to z překlenovacího úvěru [číslo] [tel. číslo], z překlenovacího úvěru [číslo] [tel. číslo] a z překlenovacího úvěru ze stavebního spoření [číslo] [tel. číslo]“, zamítá.

V. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala vypořádání:„ úvěru a zápůjčky žalovaného ve výši [částka] a [částka]“, zamítá.

VI. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala:„ návrhu na zhodnocení bytu na [částka]“, zamítá.

VII. Žaloba se v části, kterou se žalovaný domáhal vypořádání:„ úvěru u mBank ve výši [částka], který byl doplacen v částce [částka] z prostředků SJM“, zamítá.

VIII. Žalovaný je povinen na vypořádací podíl žalobkyně vyplatit [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1 Tvrzení účastníků: Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobkyně domáhá (z důvodu absence dohody) soudního vypořádání společného jmění manželů tak, aby bylo žalovanému do výlučného vlastnictví přikázáno auto a vybavení bytu a stanovena mu povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl [částka]. 2 V žalobě tvrdí, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Předmětem vypořádání učinila: [značka automobilu], vybavení bytu, úvěry a zápůjčky žalovaného (tvrdí, že ze SJM byl uhrazen výlučný závazek žalovaného ve výši [částka] a [částka], oba dne [datum]) a„ zhodnocení bytu [obec] ve vlastnictví žalovaného“. K tomu tvrdí, že žalovaný dne [datum] uzavřel Dohodu o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu, za převod členského podílu a práv spojených s užíváním bytu [číslo] o velikosti 4+1 s lodžií o výměře cca 73 m2 v domě [adresa] na adrese [adresa], z toho částku [částka] a [částka] uhradila žalobkyně ze svých výlučných prostředků (druhou částku z úvěru, částka byla zaplacena [datum]). Dne [datum] (v žalobě chybně [rok]) uzavřel žalovaný s SBD [anonymizováno] Smlouvu o převodu družstevního bytu, byt byl při zániku SJM ve výlučném vlastnictví žalovaného. Prostředky na doplacení ceny za převod byly získány z úvěru u [anonymizováno], který byl doplacen z prostředků SJM ve výši [částka]. A dále byl ze SJM splácen hypoteční úvěru u [právnická osoba], který čerpal žalovaný na úhradu kupní ceny za předmětný byt, za dobu trvání manželství bylo splaceno 114 splátek po 8 256 Kč, tj. celkem 941 184 Kč. Dále tvrdí, že za trvání manželství došlo ke zhodnocení předmětného bytu z prostředků SJM, když účastníci za trvání manželství čerpali a spláceli tři překlenovací úvěry ze stavebního spoření od [právnická osoba] – ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]. Navrhla ocenit zhodnocení bytu na [částka]. 3 Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že vozidlo [anonymizováno] je předmětem SJM, je [anonymizováno] let staré a jeho hodnota nepřevyšuje částku [částka]. Jak k převodu členských práv k předmětnému bytu, tak k převodu do osobního vlastnictví žalovaného došlo před uzavřením manželství, tedy před vznikem SJM. Úvěr u [anonymizováno] sjednala žalobkyně před uzavřením manželství, částka [částka] byla doplacena ze SJM a žalovanému tak náleží polovina ve výši [částka]. Tvrdí, že úvěr u [právnická osoba] splácel z výlučných prostředků a že překlenovací úvěry byly použity na pořízení vybavení bytu – nábytek, elektronika, bytové doplňky, které bylo buď spotřebováno užíváním za dobu společného soužití nebo bylo odvezeno žalobkyní. Žalobkyně vybavení bytu blíže nekonkretizuje, movité věci již byly rozděleny. Sporuje tvrzení ohledně úhrady jeho výlučných závazků ze SJM. 4 Při jednání konaném dne [datum] žalovaný uvedl, že nezná právní důvod úhrady částky [částka] žalobkyní údajně na účet rodičů žalovaného a částkou [částka] byl uhrazen kontokorentní úvěr u [jméno] [příjmení], prostředky byly použity na spotřebu a provozní potřeby rodiny a úhrady dovolených. K částkám [částka] a [částka] uvedl, že by bylo možno na ně pohlížet jako na bezdůvodné obohacení a vznesl námitku promlčení. 5 Dokazování Z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno. Manželství účastníků tedy trvalo od [datum] do [datum]. 6 Z dohody o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným soud zjistil, že cena za převod členského podílu a práv spojených s užíváním bytu [číslo] o velikosti 4+1 s lodžií o výměře cca 73 m2 v domě [adresa] na adrese [adresa], byla stanovena na [částka] a bude zaplacena takto: [částka] v hotovosti před podpisem smlouvy a částky [částka] a [částka] na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] nejpozději do [datum]. 7 Ze smlouvy o převodu družstevního bytu ze dne [datum] s účinky vkladu k [datum] uzavřené mezi SBD [anonymizováno] a žalovaným soud zjistil, že výše uvedená bytová jednotka byla převedena do vlastnictví žalovaného s tím, že žalovaný již uhradil družstvu investiční úvěr poskytnutý bankou na výstavbu připadající na převáděnou jednotku v plné výši. 8 Ze smlouvy o neúčelovém hypotečním úvěru č. [anonymizováno] [bankovní účet] soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní (dříve příjmením [příjmení]) a [příjmení] [příjmení] [jméno] jako žadatelkou a předmětem bylo poskytnutí neúčelového hypotečního úvěru ve výši [částka]. 9 Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem a předmětem bylo poskytnutí hypotečního úvěru ve výši [částka] za účelem převodu členských práv, povinností a členství v bytovém družstvu [anonymizováno] z paní [jméno] [příjmení] na žalovaného. 10 Z potvrzení [právnická osoba] o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] bylo na úvěr uhrazeno [částka] na jistině, [částka] na úrocích a [částka] na službách, celkem tedy [částka]. 11 Ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] na základě smlouvy o stavebním spoření [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem a předmětem bylo poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši [částka]. 12 Ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] na základě smlouvy o stavebním spoření [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem a předmětem bylo poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši [částka]. 13 Ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] na základě smlouvy o stavebním spoření [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem a předmětem bylo poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši [částka]. 14 Právní úprava Manželství účastníků a tím i jejich společné jmění manželů zaniklo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství, tj. ke dni [datum]. Stalo se tak po [datum], tedy až po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o.z.“) vzniklo účastníkům právo domáhat se vypořádání společného jmění rozhodnutím soudu (§ 736 věta první, § 740 a § 765 odst. 2 o.z.). Proto podléhá režim jeho vypořádání soudem příslušným ustanovením o.z. (zejména § 736 a násl. o.z.) – (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018 spis. zn. 22 Cdo 6109/2017 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019 spis. zn. 22 Cdo 2020/2018). 15 Podle § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Do vypořádání je tak třeba dle § 736 o.z. zahrnout jmění, které je součástí SJM v době jeho zániku. 16 Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 17 Podle § 742 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. 18 Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. 19 Podle komentáře Beck je toto ustanovení zaměřeno na stanovení hodnoty vnosů a zápočtů ze SJM na výlučný majetek jednoho z manželů, resp. z výlučného majetku jednoho z manželů na SJM. V mezidobí mezi vynaložením výlučných prostředků na SJM, stejně tak jako prostředků ze SJM na výlučný majetek může uplynout značně dlouhá doba. Zákonodárce se snaží postihnout možné výkyvy cen majetku v tomto mezidobí. Hodnota vynaložených prostředků ať již ze SJM na majetek výlučný, nebo z výlučného majetku na SJM má pro účely vypořádání SJM odrážet změnu hodnoty té součásti majetku (ať již společného nebo výlučného), na niž byl náklad vynaložen. Započtena nemá být tedy reálná výše vynaložených prostředků. Smyslem ustanovení je při vypořádání zohlednit možné obohacení výlučného majetku na úkor majetku společného a naopak. Zvýšení či snížení hodnoty vynaložených prostředků se při vypořádání společného jmění vypočte podle toho, jak se zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo. 20 Co je součástí společného jmění stanoví § 709 o.z. Nabytí do společného jmění manželů před 1. 1. 2014 je třeba posuzovat za použití § 3028 odst. 3 o.z. podle předcházející právní úpravy, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, platný a účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“). 21 Podle § 143 odst. 1 občanského zákoníku společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Podle § 144 občanského zákoníku, pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. 22 Předmět řízení Předmětem vypořádání společného jmění manželů může být vše, co do společného jmění manželů náleží, tedy jakákoliv aktiva a pasiva společného jmění. Řízení je ovládáno zásadou dispoziční, soud vypořádá jen ty součásti původně náležející do SJM, které účastníci učinili předmětem řízení. Jmění, které manželé neučiní předmětem vypořádání, vypořádáno nebude. Předmětem vypořádání může být jen majetek, který byl v okamžiku zániku SJM jeho součástí a v době vypořádání existoval jako majetek společný (srovnej rozsudek NS 22 Cdo 243/99). 23 Při jednání konaném dne [datum] žalobkyně uvedla, že od vypořádání vybavení bytu upouští, při jednání konaném dne [datum] žalobkyně uvedla, že přesto by ráda movité věci pořízené v rámci úvěru vypořádala. Soud se však již tímto požadavkem nemohl zabývat, protože byl znovu vznesen až po uplynutí tříleté lhůty od zániku zákonného majetkového společenství - viz níže citace z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 12. 2017, spis. zn. 22 Cdo 3227/2017. 24 Auto [anonymizováno] Mezi účastníky nebylo sporné, že [značka automobilu] je součástí společného jmění, při jednání konaném dne [datum] se shodli na ceně [částka]. 25„ Zhodnocení bytu [obec] ve vlastnictví žalovaného“ 26 Částka [částka] – o částce [částka] žalobkyně tvrdí, že ji uhradila v hotovosti ze svých výlučných prostředků za účelem zaplacení ceny za byt ve výlučném vlastnictví žalovaného, žalovaný se vyjádřil, že platba proběhla [datum], tj. ještě před uzavřením manželství, bylo by možno na ni pohlížet jako na bezdůvodné obohacení, vznesl námitku promlčení. 27 Z dohody o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným soud zjistil, že cena za převod členského podílu a práv spojených s užíváním bytu [číslo] o velikosti 4+1 s lodžií o výměře cca 73m2 v domě [adresa] adrese [adresa] [bankovní účet] vedený u [obec] spořitelny nejpozději do [datum]. 28 Mezi účastníky nebylo sporné, že částka byla uhrazena z výlučných peněz žalované, bylo prokázáno, že se tak stalo před uzavřením manželství. 29 Částka [částka] – o částce [částka] žalovaná tvrdí, že ji uhradila ze svých výlučných prostředků za účelem zaplacení za byt ve výlučném vlastnictví žalovaného a že byla zaplacena [datum]. 30 Ze smlouvy o neúčelovém hypotečním úvěru č. [anonymizováno] [bankovní účet] soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní (dříve příjmením [příjmení]) a [příjmení] [příjmení] [jméno] jako žadatelkou a předmětem bylo poskytnutí neúčelového hypotečního úvěru ve výši [částka]. 31 Již z tvrzení žalované vyplývá, že částka byla zaplacena před uzavřením manželství, soud má za prokázáno, že částka [částka] byla uhrazena z úvěru žalobkyně. Mezi účastníky není sporné, že na uvedený úvěr žalované byla ze SJM uhrazena částka [částka] (tj. ze SJM na výlučný dluh žalobkyně). 32 Protože předmětem vypořádání mohou být dle právní úpravy pouze částky uhrazené ze společných prostředků na výlučný majetek jednoho z manželů podle § 742 odst. 1 písm. b) o.z., tj v daném případě nikoliv částky [částka] a [částka] hrazené z prostředků žalobkyně před uzavřením manželství (protože jde o výlučný majetek manželky vynaložený na výlučný majetek manžela, který podle § 742 odst. 1 o.z. při vypořádání zohlednit nelze, navíc vynaložený před uzavřením manželství), uvedenou situaci lze posoudit jako právo na vrácení obohacení, které se stalo bezdůvodným pro ztrátu očekávané funkce, když účastníci řízení ještě před uzavřením manželství řešili společné bydlení tak, že žalobkyně investovala své prostředky do nemovitosti žalovaného. Promlčecí doba u bezdůvodného obohacení z právního důvodu, který odpadl, počíná běžt od okamžiku odpadnutí právního důvodu, na jehož základě bylo plněno. V době uplatnění nároku tak už právní důvod chybí. Rozhodný okamžitě je vázaný na vztah, ze kterého je možné usoudit, že k dosažení účelu nedojde (viz rozhodnuti spis. zn. 33 Odo 871/2005). 33 Soud má za to, že v daném případě lze za rozhodný okamžik považovat právní moc rozsudku o rozvodu manželství, tříletá promlčecí lhůta tak byla dle názoru soudu zachována. Podle odborné literatury hodnota bezdůvodného obohacení pro úspěšné uplatnění musí převýšit hodnotu protiplnění ve formě možnosti bezúplatného bydleni, kterého se ochuzenému manželu dostalo za trvání manželství. 34 Při jednání dne [datum] byla žalobkyně (po sdělení výše uvedeného předběžného právního názoru) soudem poučena, že je její povinností tvrdit a prokázat, že hodnota bezdůvodného obohacení v částce [částka] převýšila hodnotu protiplnění ve formě možnosti bezúplatného bydlení, které se jí dostalo za trvání manželství. Dále byla poučena, že její povinností je prokázat výši bezdůvodného obohacení (když sice tvrdí, že si vzala úvěr ve výši [částka], ale zároveň je nesporné, že na tento úvěr bylo ze SJM zaplaceno [částka]) a tvrdit a prokázat, že hodnota tohoto bezdůvodného obohacení převýšila hodnotu protiplnění ve formě možnosti bezúplatného bydlení, které se jí dostalo za trvání manželství. Také byla poučena, že v případě nesplnění uvedené výzvy budou její skutková tvrzení žalobkyně neúplná, případně nebudou prokázána, v důsledku čehož soud bude moci učinit závěr o neunesení břemene tvrzení nebo břemene důkazního, což může mít za následek neúspěch ve věci. Ke splnění těchto povinností byla stanovena lhůta 30 dnů. Žalobkyně byla dále poučena, že účastníci mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo – li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 2. 35 Žalobkyně ve lhůtě na výzvu nereagovala, co se týče částek [částka] a [částka] z titulu zhodnocení bytu [obec], soud proto uzavřel, že pro nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní nemůže být žalobkyně z výše uvedených důvodů úspěšná. 36 Částka [částka] Tuto částku požaduje žalovaný jako polovinu z částky 280 806,12 Kč z titulu doplacení úvěru žalobkyně ze SJM ve výši 280 806,12 Kč, který u mBank sjednala žalobkyně před uzavřením manželství. Soud se vzneseným nárokem žalovaného se nezabýval, protože požadavek byl uplatněn až po uplynutí tříleté lhůty od zániku zákonného majetkového společenství viz Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 12. 2017 spis. zn. 22 Cdo 3227/2017:„ Soud může do vypořádání zaniklého společného jmění manželů zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak. I vypořádání nároků spočívajících v investici z výlučného majetku do majetku společného v řízení o vypořádání společného jmění manželů předpokládá, že v takovém řízení účastník uplatní požadavek na úhradu toho, co ze svého vynaložil na společný majetek, a učiní tak tento nárok předmětem řízení. Současně platí časový rámec pro uplatnění takových nároků potud, že soud může vypořádat pouze ty investice, které účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě tří let od zániku zákonného majetkového společenství. Pokud v uvedené tříleté lhůtě není nárok na vypořádání těchto vnosů uplatněn, nelze již vnosy následně zohlednit a nárok na jejich vypořádání zaniká. 37 Částka [částka] Žalobkyně tvrdí, že v této konečné výši byl ze SJM splacen hypoteční úvěr u [právnická osoba], který čerpal žalovaný na úhradu kupní ceny za předmětný byt, za dobu trvání manželství bylo splaceno 114 splátek po [částka], tj. celkem [částka]. Žalovaný tvrdí, že úvěr u [právnická osoba] splácel z výlučných prostředků. 38 Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem a předmětem bylo poskytnutí hypotečního úvěru ve výši [částka] za účelem převodu členských práv, povinností a členství v bytovém družstvu [anonymizováno] z paní [jméno] [příjmení] na žalovaného, splátky byly stanoveny ve výši [částka]. 39 Z potvrzení [právnická osoba] o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] bylo na úvěr uhrazeno [částka] na jistině, [částka] na úrocích a [částka] na službách, celkem tedy [částka]. 40 Z uvedeného má soud za prokázáno, že před uzavřením manželství žalovaný uzavřel Smlouvu o úvěru [číslo] u [právnická osoba] za účelem poskytnutí úvěru ve výši [částka] za účelem převodu členských práv, povinností a členství v bytovém družstvu [anonymizováno] na žalovaného, na úvěru bylo za trvání manželství zaplaceno celkem [částka]. 41 Mezi účastníky bylo sporné, zda byl úvěr splacen ze SJM či z výlučných prostředků žalovaného. 42 Důkazní břemeno leží dle Nejvyššího soudu na účastníkovi, který tvrdí, že kdokoliv z manželů vynaložil za trvání SJM prostředky na oddělený majetek druhého účastníka. Je to totiž právě tento účastník, který požaduje, aby byly takové prostředky nahrazeny, a zvýšil se tak jeho vypořádací podíl (tvrdí tedy skutečnosti, ze kterých vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky) (srovnání rozsudku Nejvyššího soudu 22 Cdo 2263/2005). 43 Při jednání dne [datum] byla žalobkyně soudem poučena, že pokud činí předmětem vypořádání částku [částka], o které tvrdí, že tato částka byla ze SJM uhrazena na hypoteční úvěr u ČS a.s, který čerpal žalovaný na pořízení svého výlučného majetku, je na ní, aby prokázala, že částka byla uhrazena ze SJM na tento úvěr. Byla poučena i o následcích nesplnění důkazní povinnosti v určené lhůtě. 44 Žalobkyně ve lhůtě na výzvu nereagoval, což má za následek, že její tvrzení soud nemá za prokázaná. Pro žalobkyni, která tvrdila, že v této částce byl ze SJM splacen hypoteční úvěr u [právnická osoba], který čerpal žalovaný na úhradu kupní ceny za předmětný byt, to znamená, že neprokázala povinnost žalovaného nahradit částku [částka], o které tvrdí, že byla vynaložena na výhradní majetek žalovaného. 45 Zhodnocení bytu z prostředků z překlenovacích úvěru Žalobkyně tvrdí, že za trvání manželství došlo ke zhodnocení předmětného bytu z prostředků SJM, když účastníci za trvání manželství čerpali a spláceny [anonymizováno] překlenovací úvěry ze stavebního spoření od [právnická osoba] - ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]. 46 Smlouvou o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] (na základě smlouvy o stavebním spoření [číslo]) má soud za prokázáno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem a předmětem bylo poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši [částka], smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] (na základě smlouvy o stavebním spoření číslo: [anonymizováno 5 slov]) má soud za prokázáno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem a předmětem bylo poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši [částka], smlouvou o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] (na základě smlouvy o stavebním spoření [číslo]) má soud za prokázáno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem a předmětem bylo poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši [částka]. 47 Jak již bylo uvedeno výše (viz. právní úprava) hodnota vynaložených prostředků ze SJM na majetek výlučný má pro účely vypořádání SJM odrážet změnu hodnoty té součásti výlučného majetku, na níž byl náklady vynaložen. Započtena nemá být tedy reálná výše vynaložených prostředků. Zvýšení či snížení hodnoty vynaložených prostředků se při vypořádání společného jmění vypočte podle toho, jak se zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na níž byl náklad vynaložen, ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo. 48 Při jednání dne [datum] byla žalobkyně soudem poučena, že je její povinností prokázat tvrzení, že z prostředků nabytých z překlenovacích úvěrů došlo ke zhodnocení předmětného bytu ve výlučném vlastnictví žalovaného, resp. v jaké výši a že toto zhodnocení převýšilo hodnotu protiplnění ve formě možnosti bezúplatného bydlení, které se jí dostalo za trvání manželství. Byla poučena i o následcích nesplnění důkazní povinnosti v určené lhůtě. 49 Žalobkyně ve lhůtě na výzvu nereagovala, což má za následek, že její tvrzení o zhodnocení předmětného bytu z prostředků SJM, které by převýšilo hodnotu protiplnění ve formě možnosti bezúplatného bydlení, které se jí dostalo za trvání manželství, když účastníci za trvání manželství čerpali a spláceli [anonymizováno] překlenovací úvěry ze stavebního spoření od [obec] pyramidy, stavební spořitelny a.s. soud nemá za prokázané. 50 Úvěry a zápůjčky žalovaného Žalobkyně tvrdí, že„ Ze SJM byl zcela uhrazen výlučný závazek žalovaného ve výši 48 500 Kč, a to dne [datum] z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] a že,,Ze SJM byl zcela uhrazen výlučný závazek žalovaného ve výši [částka], a to dne [datum] z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet]“. 51 Žalovaný se vyjádřil tak, že„ činí sporným, že by ze SJM byl uhrazen jeho výlučný závazek [částka] a ohledně tvrzení žalobkyně ohledně částky [částka] uvedl, že nemá bližší informace k této platbě a neví, za co žalobkyně tuto částku zaplatila. Při jednání dne [datum] žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že částka [částka] byla uhrazena na účet rodičů žalovaného a částku [částka] byla úhradou kontokorentního úvěru žalovaného. Žalovaný uvedl, že nezná právní důvod úhrady částky [částka] žalobkyní údajně na účet rodičů žalovaného a částkou [částka] byl uhrazen kontokorentní úvěr u [jméno] [příjmení], prostředky byly použity na spotřebu a provozní potřeby rodiny a úhrady dovolených. 52 Z výpisu z účtu čl. 47 má soud za prokázané, že dne [datum] z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] odešlo na účet [číslo] [částka] a na účet [číslo] [částka]. 53 Při jednání dne [datum] byla žalobkyně soudem poučena, že je její povinností doplnit tvrzení tak, aby byl dostatečně konkretizován předmětný závazek (strany, vznik, jeho obsah) s tím, že doplněná tvrzení a tvrzení o tom, že se jedná o účet rodičů je třeba prokázat. Také byla poučena, že v případě nesplnění uvedené výzvy budou její skutková tvrzená neúplná, případně nebudou prokázána, v důsledku čehož soud bude moci učinit závěr o neunesení břemene tvrzení nebo břemene důkazního, což může mít za následek neúspěch ve věci. 54 Žalobkyně ve lhůtě na výzvu nereagovala, což má za následek, že její tvrzení ohledně předmětného závazku zůstala neúplná. 55 Co se týče částky [částka], žalobkyně prokázala, že byla ze SJM uhrazena na účet č. [bankovní účet], mezi účastníky nebylo sporné, že šlo o úhradu kontokorentního úvěru žalovaného u [příjmení] [příjmení]. [příjmení] soud mohl situaci právně posoudit, bylo třeba doplnit tvrzení tak, aby byl dostatečně konkretizován předmětný závazek (strany, vznik, jeho obsah) a doplněná tvrzení prokázat. 56 K návrhu žalobkyně si soud vyžádal zprávu [právnická osoba] ohledně účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum], z níž však vyplývá, že banka již údaje o produktu, který byl uzavřen více než deseti lety nedisponuje. 57 Soud tedy nemá za prokázané, že šlo o plnění na výlučný závazek žalovaného. 58 Návrh na ocenění zhodnocení bytu na [částka]. Soud neshledal důvodným návrh žalobkyně na zhodnocení bytové jednotky žalovaného, resp. jejího ocenění na [částka], a to z následujících důvodů. 59 Ust. § 742 odst. 2 o.z. upravuje hodnotu investice na výlučná majetek jednoho z manželů, s přihlédnutím k tomu, že v mezidobí mezi vynaložením společných prostředků na výlučný majetek do vypořádání SJM může uplynout značně dlouhá doba a hodnota vynaložených prostředků má odrážet změnu hodnoty té součásti majetku, na níž byl náklad vynaložen. Předpokladem aplikace § 742 odst. 2 o.z. tedy je, že zde je nějaká hodnota ze společného jmění manželů, která byla vynaložena na výhradní majetek žalované. Žádná taková hodnota v projednávané věci není. Finanční prostředky na splátky hypotečního úvěru byly prostředky použité na úhradu dluhu, nikoliv na přímou investici na pořízení či zhodnocení v podobě rekonstrukce či jiné bytové jednotky žalované. Není zde tedy žádná investice ze společného jmění manželů účastníků do výlučného majetku žalovaného (do jeho bytové jednotky) v podobě„ hodnoty“ a jestliže zde není investice v podobě„ hodnoty“, nepřipadá do úvahy její zhodnocení podle § 742 odst. 2 o.z. 60 Právní závěr Zvýše uvedeného vyplývá, že soud shledal důvodným pouze návrh žalobkyně na vypořádání auta [anonymizována dvě slova]. 61 V souladu s návrhem a shodou účastníků na ceně [částka] auto přikázal do vlastnictví žalovaného a stanovil povinnost žalovaného na vypořádání SJM žalobkyni zaplatit [částka], když učinil závěr, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. 62 Vzhledem k výše uvedenému právnímu posouzení soud nepovažoval za nutné provádět další dokazování. Pokud soud v řízení provedl další listinné důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. 63 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Soud vycházel z názoru, že řízení o vypořádání SJM má povahu tzv.„ iuducium duplex“ (shodně např. s řízením o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání), tedy povahu řízení s totožným postavením žalobce i žalovaného. Za takové situace je třeba na procesní úspěch účastníkův řízení pohlížet jako na stejný a náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (zásadně) nepřiznat (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 262/20, příp. nález ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22).

Poučení