12 C 269/2019 - 152

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení hranice pozemků takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že hranice mezi pozemkem parc. [číslo] trvalý travní porost, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], a mezi pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], jak je označena hraničními znaky [číslo] [číslo] [číslo] v geometrickém plánu [číslo] vyhotoveném Ing. [jméno] [jméno], [IČO], místem podnikání [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1., 2. na náhradě nákladů řízení částku 67 365 Kč, k rukám právního zástupce žalovaných 1., 2. Mgr. [jméno] [příjmení] ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se původně domáhala určení hranice mezi pozemkem parc. [číslo] ostatní komunikace, ostatní plocha, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], zapsaného na LV [číslo] pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], zapsaného na [list vlastnictví], která probíhá podle Zaměření skutečné polohy komunikace [číslo] vyhotovené [jméno] [příjmení], [IČO], místem podnikání [adresa], ověřené Ing. [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem.

2. Následně pak žalobkyně žalobu změnila a rozšířila s odůvodněním, že žalobkyně přehodnotila své stanovisko vzhledem k objektivní zjistitelnosti hranice pozemku a má za to, že hranice objektivně zjistitelná je. Hranice pozemků je tak sporná pouze ze subjektivního hlediska mezi účastníky. Proto se domáhá toho, aby: a) bylo určeno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [jméno]. b) dále byla určena hranice mezi pozemkem parc. [číslo] trvalý travní porost, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec] a mezi pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], je označena hraničními znaky [číslo] [číslo] [číslo] podle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [jméno], c) a také byla určena hranice mezi pozemkem parc. [číslo] trvalý travní porost, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec] a mezi pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], je označena hraničními znaky [číslo] [číslo] [číslo] podle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [jméno]. O tomto rozšíření žaloby bylo rozhodnuto usnesením [anonymizována tři slova] [město] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] tak, že tato změna byla podle § 95 o.s.ř. připuštěna.

3. Po té vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o určení hranice mezi pozemkem parc. [číslo] trvalý travní porost, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec] a mezi pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], (viz bod 2.c) tohoto odůvodnění), soud proto řízení v této části zastavil usnesením [anonymizována dvě slova] ve [město] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

4. Následně pak žalobkyně vzala žalobu částečně zpět i o určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [jméno] (viz bod 2.a) tohoto odůvodnění). Proto soud řízení i v této části zastavil usnesením [anonymizována dvě slova] ve [město] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

5. Předmětem řízení proto zůstalo projednání žaloby o určení hranice mezi pozemkem parc. [číslo] trvalý travní porost, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec] a mezi pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], jak je označena hraničními znaky [číslo] [číslo] [číslo] podle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [jméno].

6. Žalobu (která zůstala předmětem tohoto řízení, (viz bod 2.b) tohoto odůvodnění)) žalobkyně odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] neúrodná půda, ostatní plocha, a parc. [číslo] ostatní komunikace, ostatní plocha, to vše v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], zapsaných na [list vlastnictví]. Žalovaní jsou vlastníci pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, a pozemku parc. č. st. [rok], zastavěná plocha a nádvoří, součástí kterého je stavba ev. [číslo] stavba pro rodinou rekreaci (dále také„ chata žalovaných“) to vše v k. ú. [obec a číslo], obci [obec], zapsaných na [list vlastnictví]. Shora uvedené pozemky náleží do společného jmění žalovaných. Pozemek žalobkyně parc. [číslo] (dále také„ cesta žalobkyně“ nebo„ příjezdová cesta“) a pozemek žalovaných parc. [číslo] (dále také„ zahrada žalovaných“) sdílejí společnou hranici. Pozemky parc. [číslo] a parc. [číslo] v k.ú. [obec a číslo] jsou zachyceny v Geometrickém plánu pro rozdělení pozemku č. plánu [číslo], zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení], přičemž oba pozemky, tj. jak pozemek parc. [číslo] tak pozemek parc. [číslo] měly vzniknout oddělením z pozemku parc. [číslo] který mají žalovaní ve společném jmění manželů.

7. Pro orientaci v žalobním nároku pak označila„ levou stranu cesty“ žalobkyně jako stranu, která sdílí hranici s pozemkem žalovaných, a„ pravou stranu cesty“ jako stranu, která sdílí hranici s dalším pozemkem žalobkyně ([parcelní číslo]). Žalobou se žalobkyně domáhala určení společné hranice pozemků podle ust. § 1028 občanského zákoníku, jelikož stav zapsaný v katastru nemovitostí podle žalobkyně neodpovídá reálné držbě pozemků. Naléhavý právní zájem žalobkyně vyplývá z následujících skutečností: a) žalobkyně je faktickým vlastníkem nemovitých věcí v k. ú. [obec a číslo], a to celé příjezdové cesty (v KN označená jako pozemek parc. [číslo] ostatní komunikace) a pozemku nacházejícího se po pravé straně příjezdové cesty (v KN označen jako pozemek parc. [číslo] neplodná půda); b) zakreslení shora uvedených nemovitých věcí v katastrální mapě neodpovídá realitě, tj. reálným hranicím pozemků; c) žalovaní, kteří se stali vlastníky pozemku v k. ú. [obec a číslo] vedeném pod parc. [číslo] si po nabytí vlastnického práva nechali vytýčit pozemek geodetem a geodet označil jako pozemek [parcelní číslo] i část příjezdové cesty a část neúrodné půdy po pravé straně příjezdové cesty; d) žalovaní od okamžiku tohoto vytýčení ignorovali žádosti žalobkyně o řešení této věci dohodou, e) z dokumentů v pozemkových knihách nelze pro diskontinuitu v zápisech předmětných pozemků ve veřejném rejstříku dovodit příčinu chyby zakreslení pozemků v katastrální mapě daného území; f) neexistuje žádný právní nabývací titul, kterým by žalovaní nebo předchozí vlastníci pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec a číslo] nabyli i část příjezdové cesty žalobkyně. Žalobkyně je vlastníkem pozemku p. [číslo] na kterém je příjezdová cesta k téměř všem pozemkům, které se podél této cesty nacházejí. Jedná se o pozemky parc. [číslo] vše v k. ú. [obec a číslo]. Žalobkyně nabyla pozemek p. [číslo] jakož i další pozemky, dle kupní smlouvy ze dne [datum], její vlastnické právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí ke dni [datum] Tyto údaje jsou patrné z listu vlastnictví. Již původní vlastník, pan [jméno] [příjmení], nemovité věci držel a fakticky vykonával vlastnické právo k celé cestě, jak je tato cesta reálně vedena. Žalobkyně v tomto výkonu vlastnického práva po nabytí nemovitých věcí pokračovala. Žalovaní nabyli pozemek p. [číslo] jakož i další pozemky, dle kupní smlouvy ze dne [datum], jejich vlastnické právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí ke dni 15. 8. 2017. Žalovaný 1) ignoroval argumenty, že dosavadní vlastníci vždy respektovali, že cesta (která je na pozemcích parc. [číslo] t.č. ve vlastnictví žalobkyně, ale i na části pozemku žalovaných tj. i na pozemku parc. [číslo]) je celá ve vlastnictví žalobkyně, a tedy v katastrální mapě musí být nepřesnost. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovaným výzvu k jednání za účelem vyřešení sporné hranice pozemků a na to, že vlastnictví části příjezdové cesty je mezi stranami sporné. Žalobkyně se snažila napravit sporný stav zápisu v katastru nemovitostí v řízení před katastrálním úřadem avšak neúspěšně, přestože bylo zjištěno, že příjezdová cesta v realitě vede odlišně, než je její zaznačení v katastrální mapě, a to po celé její délce. Bylo evidentní, že dle zápisu v KN manželé [celé jméno žalovaného] žádnou příjezdovou cestu nevlastní, pouze jejich zahrada dle údajů v KN„ překrývá“ resp.„ zasahuje“ do míst, kde se příjezdová cesta nachází. Žalobkyně byla donucena zadat vypracování znaleckého posudku k průběhu vlastnické hranice mezi pozemky p. [číslo] na straně jedné a pozemky parc. [číslo] na straně druhé. Znalecký posudek se tak věnuje nejen sporné hranici pozemků účastníků řízení, ale také hranici mezi pozemkem žalobkyně a pozemkem ve vlastnictví pana [příjmení] [jméno] [příjmení], ovšem tento soused je ochoten věc vyřešit smírně. V rámci vypracování znaleckého posudku znalec provedl zejména místní šetření a provedl lustraci dokumentů v příslušných pozemkových knihách. Ve znaleckém posudku se znalec věnuje také genezi zápisů do KN v daném případě a tomu, jakým způsobem se mohlo stát, že zápis v KN neodpovídá realitě. Je nepochybné, že hranice mezi pozemkem příjezdové cesty žalobkyně a zahradou žalovaných je sporná. Žalobkyně se stala vlastníkem celé příjezdové cesty, k této se od počátku chovala jako vlastník a tuto držela. Nutno podotknout, že s dřívějším majitelem pozemku zahrady žalovaných neměla žalobkyně žádné spory o tom, kdo je skutečným, řádným a poctivým držitelem a vlastníkem příjezdové cesty. Žalovaní v této věci před žalobkyní a katastrálním úřadem argumentovali tím, že nabyli pozemek parc. [číslo] jehož výměra je dle údajů v KN 501 m2. Žalovaní ignorovali i argumenty žalobkyně, když ta jim předložila listiny z katastru nemovitostí, a to konkrétně usnesení soudu z roku 1958, který rozhodoval o zápisu do KN, kdy je uvedeno, že výměra pozemku [parcelní číslo] je 411 m2. Změna výměry musela nastat v okamžiku překreslování údajů v katastrální mapě. Změně výměry pozemku parc. [číslo] z 411 m2 na 501 m2 neodpovídá žádné právní jednání, žádný právotvorný úkon, žádný nabývací právní titul. Žalovaní bezesporu museli vědět, že nenabývají příjezdovou cestu evidovanou pod p. [číslo]. Žalovaný 1) sám nechal provést geodetické zaměření pozemku. To svědčí o tom, že sám měl pochybnosti o hranici pozemků. Žalovaní se poté, co geodet provedl zaměření, tj. přenesl chybné údaje z KN na zemský povrch, nezačali k příjezdové cestě chovat jako vlastníci. Neudržují ji, nezabezpečují ji, pouze vykáceli okolní stromy. Žalobkyně považuje jednání žalovaných za zcela účelové. Žalovaní nemohli být při koupi nemovité věci utvrzeni o tom, že výměra pozemku zahrady by měla být 501 m2. V podkladech katastrálního operátu chybějí některé dokumenty. Nelze určit, kdy a jak došlo k tomu, že zakreslení v katastrální mapě neodpovídá realitě. Nelze zjistit, od kdy je katastrální mapa vadná. Zakreslení pozemku do mapy není v žádném případě právotvorné. Za těchto okolností nelze určit, komu a od kdy by ev. svědčila dobrá víra v zápis ve veřejném rejstříku. Podstatnou skutečností však je, že všichni vlastníci pozemků i bývalí vlastníci (mimo žalované) faktické vlastnictví všech svých sousedů respektovali a respektují a nebyl důvod ověřovat přesnost zákresu v katastrální mapě. Problém nastal v okamžiku, kdy pozemek [parcelní číslo] nabyli žalovaní a začali příjezdovou cestu uzurpovat. V té chvíli začal spor o hranici pozemku. Žalobkyně zdůrazňuje, že se svého práva snaží domoci od okamžiku, kdy žalovaní nechali pozemek vytyčit (přenesli vadné údaje z katastrální mapy na zemský povrch) a začali se k pozemkům žalobkyně chovat majetnicky. Tento okamžik se dá považovat za okamžik, kdy držba přestala být pokojná. Žalovaným nemůže svědčit argument toho, že by žalobkyně dlouhodobě ignorovala (ve vztahu k předchozím vlastníkům pozemku) závadný zápis v katastru nemovitostí. Žalobkyni navíc v tomto případě svědčí i alternativní způsob určení hranice pozemku dle ust. § 1028, a to určení dle slušného uvážení. Sluší se, aby žalobkyně nadále vlastnila cestu, o kterou se dlouhodobě stará. Žalobkyně nechala provést zaměření reálného stavu příjezdové cesty, tj. nechala přenést údaje z povrchu zemského na papír. Tomu odpovídá dokument: Zaměření skutečné polohy komunikace [číslo] vyhotovené [jméno] [příjmení], [IČO], místem podnikání [adresa], ověřené Ing. [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, který budiž podkladem pro petit žaloby a výkon tohoto rozhodnutí. Z žalobních tvrzení, kterými žalobkyně doprovodila a odůvodnila rozšíření žaloby (a také doložila Geometrický plán pro rozdělení pozemku č. plánu [číslo], zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení]) vyplynulo, že žalobkyně již nepovažuje hranici mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] (pozn. nově v GP vytvořeným pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec a číslo]) za objektivně nezjistitelnou, ale pouze za subjektivně spornou (viz čl. 61 verte spisu), sama pak uvádí, že tato hranice objektivně zjistitelná je, k tomuto dokládá i zmiňovaný geometrický plán.

8. Z vyjádření žalovaných vyplývá, že navrhují zamítnutí žaloby v principu proto, že hranice mezi dotčenými pozemky [číslo] k.ú. [obec] (ve vlastnictví žalobce) a pozemkem [číslo] (pozn. soudu - ve vlastnictví žalovaných, nyní označovaným parc. [číslo] v k.ú. [obec a číslo]) je objektivně zjistitelná – za pomocí geometrického plánu a tzv. vytýčení hranic pozemku, jež bylo provedeno 20.11.2017 panem [jméno] [příjmení], a že tedy žaloba podle § 1028 NOZ není na místě a měla by být pro nedůvodnost zamítnuta. Jak konstatoval Zeměměřický a katastrální inspektorát v [obec] ve svém rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], průběh hranic dotčených pozemků odpovídá všem dostupným listinám založeným v katastru nemovitostí. Ze skutečnosti, že se na části pozemku [číslo] ve vlastnictví žalovaných nachází zpevněná část povrchu, která je užívána všemi okolními pozemky k přístupu jako cesta a z neoprávněné domněnky žalobkyně, že je vlastnicí této cesty, není možné samo o sobě vyvozovat vlastnické právo žalobce k více než 1/4 pozemku [číslo], tak jak se toho domáhá předmětnou žalobou. Při koupi pozemku s chatou byli žalovaní informováni původním vlastníkem o hranicích pozemku, které zasahují za cestu a jsou zde viditelné hraniční body. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně tuto skutečnost rozporovala, zadali žalovaní, jak výše uvedeno, vytýčení hranic pozemku. A dle výsledku vytýčení pozemku dále jednali.

9. Soud provedl dokazování listinami označenými jako trhová smlouva ze dne [datum] č.l. 51-52, Usnesení Lidového soudu civilního ze dne [datum] sp. zn. č.d. [číslo] č.l. 50, výkaz výměr ze dne [datum] č.l. 49, [list vlastnictví] k.ú. [obec a číslo] č.l. 58-59, [list vlastnictví] pro k.ú. [obec a číslo] č.l. 57, kupní smlouva ze dne [datum] č.l. 103-105, dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví a smlouva o zřízení věcného břemene ze dne [datum] č.l. 98-102, znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] (přílohová obálka), rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] č.l. 31-40, kupní smlouva ze dne [datum] (přílohová obálka), a také výslechem svědka [příjmení] [jméno] [jméno].

10. Ostatní, účastníky navrhované důkazy soud neprováděl, když s ohledem na dále uvedený zjištěný skutkový stav a na něj navazující právní hodnocení, by byly zcela nadbytečné, a takto je také soud vyhodnotil. Pokud měl být důkazy prokazován průběh hranice mezi sousedními pozemky, je jeho provedení nadbytečné z toho důvodu, že i kdyby tomu tak bylo, byl by důvod pro zamítnutí žaloby podané podle § 1028 o. z., neboť by takovým závěrem byl pouze potvrzen skutkový stav zjištěný provedeným dokazováním, a totiž, že hranice mezi pozemky účastníků zjistitelná je, což také soud vzal za prokázáno z jiných v řízení provedených důkazů.

11. Z listin označených jako trhová smlouva ze dne [datum] č.l. 51-52, Usnesení Lidového soudu civilního ze dne [datum], sp. zn. č.d. [číslo] č.l. 50, výkaz výměr ze dne [datum], č. zák. [číslo] č.l. 49, [list vlastnictví] k.ú. [obec a číslo] č.l. 58-59, [list vlastnictví] pro k.ú. [obec a číslo] č.l. 57, má soud za prokázané, že pozemek parc. [číslo] který je nyní ve vlastnictví žalovaných, vznikl v roce 1957 oddělením od pozemku parc. [číslo] který byl ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně. Po oddělení pozemku parc. [číslo] v r. 1957 činila jeho výměra 411 m2. Na základě trhové smlouvy ze dne [datum] nabyli manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] od prodávající [jméno] [příjmení], vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] se všemi právy a závazky, a to za částku 411 Kčs, přičemž výměra pozemku činila 411 m2. Uvedený pozemek vznikl oddělením od parc. [číslo] na základě Geometrického plánu Okresního geometrického střediska ve [anonymizována tři slova] dne [datum] č. zak. [číslo] jako parcela [číslo]. Z usnesení Lidového soudu civilního ve [anonymizována tři slova] ze dne [datum], č. d. [číslo] je zřejmé, že nově vzniklá parcela měla v té době výměru 411 m2. Parcela [číslo] byla na základě výše uvedeného geometrického plánu v r. 1957 rozdělena celkem na 4 parcely, a to parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]. Ze způsobu zákresu průběhu hranic pozemku parc. [číslo] (dnes [číslo]) plyne, že cesta dnes označená jako pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha, která je ve vlastnictví žalobkyně, zde vyznačena nebyla, a pokud žalobkyně tvrdila, že„ cesta probíhala v r. 1957 jinak, než v současnosti“, pak tuto skutečnost tvrzenou žalobkyní, soud z označeného důkazu za prokázanou nevzal, když na výkazu výměr z [datum] žádná cesta na parc. [číslo] (ani na parcelách z ní oddělovaných) zakreslena není.

12. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím na straně jedné a žalobkyní jako kupující na straně druhé, nabyla žalobkyně spoluvlastnický podíl o vel. id. k pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – zahrada, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, vše nacházející se v k. ú. [obec a číslo], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Dále mezi žalobkyní na straně jedné a [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], t.č. bytem [adresa], když tyto dvě listiny prokazují nabytí vlastnického práva (vedle zápisu na přísl. [list vlastnictví]) pro žalobkyni, a to tak, že„ stav převáděných nemovitostí odpovídal … zápisům v katastru nemovitostí...", když přesně tento text je obsažen dokonce v textu kupní smlouvy ze dne [datum].

13. Zeměměřický a katastrální inspektorát v [obec] ve svém rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], potvrdil, že průběh hranic dotčených pozemků, mj. pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec a číslo], odpovídá všem dostupným listinám založeným v katastru nemovitostí (rozuměj ke dni vydání tohoto rozhodnutí [datum]), což vzal soud rovněž za prokázané s ohledem na nabývací tituly žalobkyně a žalovaných.

14. Manželé [jméno] a [jméno] [jméno] následně na základě kupní smlouvy ze dne [datum] převedli vlastnické právo k předmětným nemovitostem (mimo jiných také k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec a číslo] úplatně do společného jmění žalovaných, což potvrdil také svědek [jméno] [jméno], toto je rovněž prokázáno zápisem na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec a číslo].

15. Z listiny označené jako znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] ve spojení s geometrickým plánem č. 1953 [číslo] ze dne [datum] (jež byl součástí usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]), vzal soud za prokázané jen to, že průběh hranice mezi pozemky (ve vlastnictví žalovaných) parc. [číslo] ze kterého byla oddělena část, nyní označovaná jako parc. [číslo] která sousedí s dalším (novým) pozemkem žalovaných parc. [číslo] ten sousedí s pozemkem žalobkyně parc. [číslo] v k.ú. [obec a číslo], jednoznačně zjistitelná je – viz také rekapitulace v bodě C tohoto znaleckého posudku.

16. Svědek [jméno] [jméno] (jako jeden z právních předchůdců žalovaných ve vlastnictví pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec a číslo]) potvrdil, že průběh hranice mezi sousedními pozemky (žalobkyní a jím dříve vlastněných) on zná, dokonce si je pásmem kdysi přeměřoval, ukázal na mapce – geometrickém plánu, jež byl součástí usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], triangulační bod, který měl být ještě součástí kdysi„ jeho“ pozemku parc. [číslo] dokonce potvrdil, že„ cesta také částečně vedla přes jeho pozemek parc. [číslo]“, tam, kde byla nově v geometrickém plánu zakreslena parc. [číslo] nikoli jen v té části cesty v sousedícím pozemku žalobkyně, tj. po pozemku [číslo], že on sám se podílel na nákladech na udržování této cesty (na pozemku parc. [číslo] částečně i na jeho pozemku parc. [číslo]) s jinými vlastníky. Nepřímo tak rovněž on potvrzoval, že hranici mezi těmito sousedícími pozemky zná. Nepotvrdil tak tvrzení žalobkyně o tom, že by i on respektoval to, že„ cesta“ (umístěná z části i na„ jeho“ pozemku) je jen žalobkyně a že ji udržovala jen ona sama, když nejméně po dobu od r. 2013 do r. 2017 tyto sousední pozemky vlastnili oni dva (resp. svědek s manželkou).

17. Na základě shora provedeného dokazování jakož i toho, co bylo mezi účastníky nesporné, dospěl soud na základě skutkových zjištění ke skutkovému závěru, že žalobkyně a žalovaní jsou vlastníky sousedících pozemků v k.ú. [obec a číslo], a to pozemku parc. [číslo] (ve vlastnictví žalobkyně) a pozemku parc. [číslo] (ve vlastnictví žalovaných), ze kterého byla oddělena část, nyní označovaná jako parc. [číslo] která sousedí s dalším (novým) pozemkem žalovaných parc. [číslo] ten sousedí s pozemkem žalobkyně parc. [číslo] v k.ú. [obec a číslo]. Hranice mezi pozemkem parc. [číslo] nově oddělovaným pozemkem parc. [číslo] je objektivně zjistitelná za pomocí geometrického plánu, na nově vzniklém pozemku parc. [číslo] je dle označeného geometrického plánu„ ostatní komunikace“, která v jednom bodě (označeném v tomto geometrickém plánu [číslo]) sousedí s pozemkem žalobkyně parc. [číslo] -„ ostatní komunikace“ a dalším (cizím) pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec a číslo]. To, že hranice objektivně zjistitelná je, potvrdil jak znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] v listině ze dne [datum], ale potvrdila to i sama žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] (čl. 61), jde tedy mezi účastníky nejen o prokázanou skutečnost (viz listiny provedené k důkazům, jakož i geometrický plán [číslo] zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení], který se stal součástí usnesení ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], kterým byla připuštěna změna žaloby a který doložila sama žalobkyně), ale i o skutečnost, která není mezi účastníky sporná (tj. že hranice je zjistitelná).

18. Podle ustanovení § 1028 občanského zákoníku jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

19. Soud věc posoudil po právní stránce dle shora uvedeného ustanovení a dospěl k tomu, že žalobu zamítl z následujících důvodů. V nyní projednávané věci vzal soud za prokázané, že hranice mezi pozemky ve vlastnictví žalobkyně a žalovaných je objektivně zjistitelná. To, zda lze průběh určité hranice v terénu zjistit či nikoliv, je otázkou skutkovou; skutkovými zjištěními učiněnými v procesu dokazování, jakož i daných tvrzeními samotné žalobkyně, vyplývá, že tato hranice je jednoznačně zjistitelná – viz provedené důkazy a předložený geometrický plán k usnesení o připuštěné změně žaloby (čl. 70). V takovém případě nelze postupovat podle § 1028 o. z., a hranici stanovit na základě konstitutivního rozhodnutí soudu. Bylo tedy pouze na žalobkyni (nad to právně zastoupenou), aby zvolila přiléhavou žalobu, považovala-li hranici mezi sousedícími pozemky za subjektivně spornou.

20. Právní otázku určení hranic mezi sousedícími pozemky dle žaloby a nároku, jehož se domáhala žalobkyně, podle § 1028 o. soud řešil také v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, a to po té, co zjistil, že hranici mezi pozemky lze objektivně určit. V rozsudku ze dne 27. května 2015, sp. zn. 22 Cdo 4822/2014, Nejvyšší soud uvedl:„ Samotná subjektivní pochybnost o průběhu (jinak, např. odborným zaměřením, zjistitelné) sporné hranice totiž neumožňuje její určení (stanovení) podle poslední pokojné držby ve smyslu § 1028 o. z.; v takovém případě je třeba tak, jako doposud, žádat o určení vlastnictví ke sporné části parcely… K tomu viz např. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2009, sp. zn. 22 Cdo 2403/2007, přiměřeně použitelný i po 1. 1. 2014 (viz též komentář k uvedenému ustanovení in Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013)“.

21. Pouze pro úplnost soud uvádí, že je-li mezi účastníky sporné, kudy vede hranice mezi parcelami, přičemž účastníci nezpochybňují, že jsou vlastníky parcel evidovaných v katastru nemovitostí, nevymyká se řešení této otázky pravomoci katastrálního úřadu a lze ji vyjasnit pomocí znaleckého posudku formou geometrického zaměření. Podle ustanovení § 1028 nelze určit hranici v případě, kdy jsou sousední pozemky účastníků evidovány v katastru nemovitostí v podobě parcel. V takovém případě platí vyvratitelná domněnka, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, pokud ten, kdo to popírá, neprokáže opak (§ 980 odst. 2 o. z.; viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3162/2018, publikovaný v časopise Soudní rozhledy č. 7-8/2019, s. 241).

22. Žaloba na určení sporné hranice mezi pozemky, o které žalobkyně tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky řízení, je jen zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobkyně, tohoto se však žalobkyně nedomáhala. Naopak žaloba podaná a projednávaná žalobkyní podle § 1028 o. z. se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení. Každá z uvedených žalob se opírá o jiný skutkový stav a o jiné zákonné ustanovení. Soud po provedeném dokazování měl za dostatečně vyvrácené tvrzení žalobkyně o„ nezjistitelnosti“ hranice mezi pozemky účastníků řízení dle ust. § 1028 o. z., když toto tvrzení nakonec změnila ve svém podání ze dne [datum] (čl. 61) žalobkyně, když uvedla, že hranice je sporná ze subjektivního hlediska mezi účastníky. Jednalo se tak o subjektivní spor o hranici, jež zjistitelná je, což dokládala sama žalobkyně svými listinnými důkazy (geometrický plán [číslo] zpracovaný Ing. [jméno] [příjmení], znalecký posudek Ing. [příjmení]). K zamítnutí žaloby podle § 1028 o. z. přitom plně postačuje zjištění, že hranice mezi pozemky účastníků řízení je zjistitelná. Vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění, kudy přesně hranice mezi pozemky vede, je proto pro rozhodnutí v této věci zjevně nadbytečné, jestliže závěr o objektivní určitelnosti hranice vyplynul již z jiných důkazů. Nadto by takový důkaz ani nesloužil k prokázání žalobního tvrzení o nezjistitelnosti vlastnické hranice. Naopak navrhovala-li žalobkyně vypracování znaleckého posudku za účelem vytýčení hranice, sama tím implikovala to, že vlastnická hranice ve skutečnosti právě prostřednictvím tohoto důkazního prostředku zjistitelná je. V těchto případech je možné žalovat na určení vlastnického práva podle § 80 o. s. ř. Takový závěr zcela jednoznačně ostatně sdílí i odborná komentářová literatura (k tomu srovnej SPÁČIL, J., KRÁLÍK, M. § 1028 (Žaloby na určení a na stanovení hranice mezi pozemky). In: SPÁČIL, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 192–193).

23. S ohledem na meritorní rozhodnutí o zamítnutí žaloby byl vyčerpán celý předmět řízení (o určení hranice) jak tento předmět řízení zůstal k projednání dle posledních dispozic žalobkyně (viz protokol z ústního jednání dne [datum]), když žalobu o určení vlastnického práva vzala žalobkyně se souhlasem žalovaných u tohoto jednání zpět a řízení o ní bylo zastaveno.

24. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., na jejichž základě soud procesně úspěšným žalovaným 1), 2) přiznal náklady řízení a zavázal žalobkyni, aby jim nahradila na nákladech řízení částku 67 365 Kč, a to za náklady jejich právního zastoupení. Za tyto úkony právní služby náleží pro každého z žalovaných 2 úkony po 2 480 Kč jako sazby odměny z tarifní hodnoty 50 000 Kč (s předmětem sporu: určení hranice k nemovitostem), tj. celkem 4x 2 480 Kč = 9 920 Kč, za přípravu a převzetí zastoupení a vyjádření ve věci samé ze dne [datum], dále pro každého z žalovaných 6,5 úkonů po 4 080 Kč jako sazby odměny z tarifní hodnoty 100 000 Kč (za předměty sporu určení hranice a určení vlastnického práva k nemovitostem) za právní zastupování každého z žalovaných, tj. celkem 13x 4 080 Kč = 53 040 Kč, za repliku žalovaných z [datum], za účast u ústního jednání dne [datum], za účast u ústního jednání dne [datum] (které přesáhlo 2 hodiny) – 2 úkony, za účast u ústního jednání dne [datum] (které přesáhlo 2 hodiny) – 2 úkony, souhlas s částečným zpětvzetím žaloby ze dne [datum] (0,5 úkonu), dle § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bod 5 ve spojení s § 12 odst. 3 a odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ vyhláška“) a 9 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč, tj. 9x 300 = 2 700 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky, a to za společné úkony převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], repliku z [datum], souhlas se zpětvzetím žaloby z [datum] a za účast u ústního jednání dne [datum], [datum] (zde za 2 úkony) a [datum] (zde rovněž za 2 úkony). Dále soud přiznal žalovaným náhradu za promeškaný čas za 3 cesty jejich právního zástupce z [obec] do [město] a zpět k ústním jednáním dne [datum], [datum] a [datum], celkem 3x 200 Kč = 600 Kč dle § 14 odst. 1 vyhlášky, a také cestovné za tyto 3 cesty, celkem ujeto ke každému z jednání 47 km (tam a zpět), a to za cestu dne [datum] cestovné ve výši 351 Kč, a za cesty dne [datum] a [datum] cestovné ve výši 754 Kč, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a cenách paliva (benzín 95) dle vyhl. č. 511/2021 Sb. v ceně 37,10 Kč litr do [datum]; a v ceně 44,50 Kč litr od [datum], a paušální náhradě za ujetý kilometr 4,70 Kč, celkem za cestovné 351 + 754 = 1 105 Kč. Celkovou částku 67 365 Kč je pak žalobkyně povinna zaplatit žalovaným ve lhůtě 3 dní, a to k rukám právního zástupce žalovaných v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud nepřiznal žalovaným vyúčtované náklady za reakci žalovaných na výzvu (takovéto podání není obsahem spisu) a za ústní jednání ze dne [datum], když toto jednání sice bylo nařízeno, ale bylo odvoláno a nekonalo se.

Poučení