12 C 279/2021-146

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] c) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] všichni zastoupeni advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o náhradě nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 49 368 Kč, k rukám právního zástupce žalované, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalované se po právní moci tohoto rozsudku vrací z účtu soudu nespotřebovaná záloha, složená na náklady důkazu – svědečného ve výši 3 000, neboť po provedení uvedeného důkazu svědek svědečné nežádal. Žalované se ukládá, aby ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí sdělila soudu číslo účtu pro vrácení nespotřebované zálohy.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou (společným návrhem žalobců [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce]) podanou u zdejšího soudu dne 30. 7. 2021 domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla žalobou uložena povinnost zaplatit náhradu nemajetkové újmy žalobkyni [celé jméno žalobkyně] jako pozůstalé dceři ve výši 630 000 Kč, žalobci [celé jméno žalobce] jako pozůstalému bratrovi ve výši 315 000 Kč a žalobci [celé jméno žalobce] jako pozůstalému bratrovi ve výši 315 000 Kč. Žalobu společným návrhem odůvodnili tak, že dne [datum] přibližně v době od [anonymizováno] do [údaj o čase] hodin došlo na stavbě na pozemku parc. [číslo] [územní celek], k. ú. [obec] při vykládání tvárnic zn. Ytong z ložné plochy nákladního vozidla [registrační značka] pomocí hydraulického nakládacího jeřábu a závěsného prostředku EZP [číslo] k sesunutí jedné z přepravovaných palet s tvárnicemi z vidlic závěsného prostředku a jejich pádu z výšky 155 cm na pana [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], který tímto utrpěl četná závažná poranění hlavy, mozku, míchy, neslučitelná se životem, v důsledku kterých na místě zemřel. Žalobci tvrdí, že má trestní soud za prokázané, že zaměstnanec žalované vykládal palety pomocí hydraulického jeřábu, ačkoliv viděl, že do jeho pracovní oblasti, pod zavěšené přepravované břemeno opakovaně vstupuje [jméno] [celé jméno žalobce], nakonec však byl za přečin usmrcení z nedbalosti byl podle § 143 odst. 1 trestního zákoníku obžaloby zproštěn. Žalobci mají za to, že došlo k pochybení žalované stran nezajištění dostatečné odborné způsobilosti zaměstnance žalované, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, neznalosti spočívající v podcenění rizik s manipulací s břemeny pomocí hydraulického jeřábu, v den nástupu absolvoval zaměstnanec e-learningová školení z bezpečnosti práce, požární ochrany, práce ve výškách a práce s manipulačními vozíky, avšak tato školení mají být přizpůsobena konkrétní práci vykonávané zaměstnanci. Žalobci namítli, že žalovaná sice měla zpracovanou analýzu rizik vypracovanou stejnou společností zajišťující školení, nebyla však přizpůsobena konkrétní práci a odkázali na znalecký posudek. Žalobci tvrdili, že zaměstnanec žalované měl absolvovat školení pro jeřábníky a vazače v délce 20 hodin, ačkoliv trval pouze hodinu ve formě vyplnění testů. Naopak irelevantním shledali to, že zemřelý [jméno] [celé jméno žalobce] vystupoval jako manažer stavby, na kterou žalovaná dodávala stavební materiál a vystupoval autoritativně s poukazem na dosaženou praxi 40 let ve stavebnictví. V té souvislosti však poukázali na předmět činnosti žalované, která dlouhodobě porušuje předpisy bezpečnosti práce a veškerý takto dovážený materiál zákazníkům by měla vykládat kvalifikovaná osoba, kdy při vykládání palet je potřeba dvou osob (jedna osoba obsluhuje jeřáb a druhá vazač nasazuje vidlici jeřábu na paletu). Žalobci mají za to, že žalovaná odpovídá za škodu způsobenou při její činnosti a jelikož rezignovala na zajištění a kontrolu řádného školení svých zaměstnanců, nemůže se této objektivní povinnosti za náhradu škody zprostit. Škodní událost je zdokumentovaná v trestní řízení, žalovaná má objektivní odpovědnost podle § 2924 o. z., liberační důvody nebyly naplněny, újma byly způsobena příbuzným žalobcům ve smyslu § 22 o. z., smrt [jméno] [celé jméno žalobce], otce a bratra žalobců, má citelný dopad do jejich osobnostní sféry a způsobila jim dlouhotrvající duševní útrapy. Žalobci zpochybňují popis události zaměstnance žalované, který byl jediným svědkem této události a vyjadřoval se v trestním řízení z pozice obžalovaného. K výši škody poukazují na zásady slušnosti a považují tímto návrhem požadovanou částku náhrady nemajetkové újmy za přiměřenou s odkazem na judikaturu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí a navrhla její zamítnutí. Žalovaná úvodem vyjádřila lítost nad úrazem s následkem smrti [jméno] [celé jméno žalobce], odmítla však žalobou uplatněný nárok, neboť k úrazu a úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] došlo výlučně jeho vlastním jednáním a zaviněním a rovněž porušením povinností [právnická osoba] s.r.o., jejímž byl zemřelý [jméno] [celé jméno žalobce] statutárním orgánem a společníkem. Žalovaná setrvává na stanovisku, že se ona ani její zaměstnanec [jméno] [příjmení] žádného protiprávního jednání, jenž by bylo v příčinné souvislosti s úmrtím [jméno] [celé jméno žalobce] nedopustili, což je důvod zproštění obvinění ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti, za nějž byl původně stíhán zaměstnanec žalované s odkazem na odůvodnění trestního soudu, který dospěl k výslovnému závěru, že [jméno] [příjmení] zachoval náležitou míru opatrnosti, nemohl předejít nedovolenému vstupu poškozeného do pracovního prostoru jeřábu a není proto dána příčinná souvislost se smrtí poškozeného. Jelikož byl zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] v trestním řízení zcela zproštěn obvinění, kdy k úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] došlo dne [datum] v [anonymizováno] hodin zcela nečekaně a nepředvídatelně a v rozporu s bezpečnostními pokyny udělenými [jméno] [příjmení] obsluhujícím hydraulický autojeřáb, kdy [jméno] [celé jméno žalobce] vstoupil do pracovního prostoru autojeřábu a výskokem na základovou desku rozestavěného rodinného domu ztratil rovnováhu, zavadil o přepravovanou paletu tvárnic Ytong, kterou na sebe převrhl a utrpěným zraněním na místě podlehl. Žalovaná zdůraznila, že k úrazu došlo na staveništi [právnická osoba] s.r.o., které musel jako jednatel a zaměstnavatel [jméno] [celé jméno žalobce] znát a měl zajistit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele (žalované) vykonávající práci na jeho pracovišti obdrželi před zahájením těchto prací vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Požadované informace však [jméno] [celé jméno žalobce] zaměstnanci žalované neposkytl a ignoroval požadavky na úseku BOZP včetně povinností za jím samotným, když svým excesivním jednáním porušil bezpečnostní pokyny nevstupovat do pracovního prostoru jeřábu v době jeho chodu. Žalovaná tvrdila, že vyhodnocení rizik neprovedla [právnická osoba] s.r.o., nestanovila žádná opatření k ochraně před takovými rizika, nezabezpečila školení BOZP a odkázala také na výpověď [jméno] [příjmení], manželky zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], jako druhé jednatelky [právnická osoba] s.r.o., která uvedla, že společně s manželem dospěla k závěru, že žádné bezpečnostní školení nepotřebují a neměli. Žalovaná má za to, že zemřelý [jméno] [celé jméno žalobce] nepravdivě předstíral jejímu zaměstnanci, že má kvalifikaci vazače a účastnil se vykládky materiálu, když vstupem do pracovního prostoru jeřábu porušil přímý pokyn udělený zaměstnancem žalované, obešel zezadu jeřábníka i rozestavěný dům a mimo jeho zorný úhel pohledu pak vyskočil na základovou desku v okamžiku blížící se zavěšené palety tvárnic, přičemž zaměstnanec žalované reagoval„ ukázkově správně“, pokud okamžitě zastavil pohyb jeřábu při zahlédnutí [jméno] [celé jméno žalobce], avšak pádu palety, o níž [jméno] [celé jméno žalobce] zavadil již zabránit nemohl. Žalovaná odkázala na provedené dokazování v trestním řízení s důrazem na to, že ač je povinností autojeřábníka hydraulického nakládacího jeřábu nepřetržitě sledovat pohyb naloženého břemene od okamžiku zdvihu po uložení, je tato činnost neslučitelná s tím, aby autojeřábník současně sledoval prostor mimo pohyb naloženého břemene s odkazem na zorný úhel oka. Žalovaná poukázala na princip„ omezené důvěry v dopravě“, jehož podstatou je předpoklad řidiče spoléhat se na dodržování pravidel provozu ostatními účastníky (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3807/2014) a stejný princip se má uplatnit i při výkonu obdobných rizikových činností. Ke znaleckému posudku v rámci trestního řízení namítla žalovaná, že závěry soudního znalce byly jako nesprávné v průběhu trestního řízení vyvráceny, avšak vyplývají z něj pochybení [jméno] [celé jméno žalobce] jako osoby odpovědné za [právnická osoba] s.r.o. K namítanému školení zaměstnance pak žalovaná uvedla, že vedle teoretického školení proběhlo měsíční praktické zaučení a nemá vliv na škodní událost. Žalovaná se důrazně ohradila proti tvrzení žalobců, že [jméno] [příjmení] v trestním řízení uváděl na svou obhajobu lživá tvrzení, označila je za urážlivé a nepravdivé spekulace s cílem znevěrohodnit zaměstnance žalované, který se vždy vyjadřoval ve věci konzistentně. Závěrem s poukazem § 103 odst. 1 písm. g) zákoníku práce uvedla, že jelikož došlo ke škodě zaviněním [jméno] [celé jméno žalobce], za bezpečnost práce na staveništích odpovídal [jméno] [celé jméno žalobce], nikoliv zaměstnanec žalované. K výši škody sporuje žalovaná průměrnou výši mzdy v roce 2017 ve vazbě na náhradu ve výši dvacetinásobku. K osobám žalobců rozporuje vazbu osoby blízké ve vztahu ke kvalitě a intenzitě příbuzenského vztahu jako skutečné a intenzivní a tvrdí, že v tomto případě není tato podmínka splněna. Stran náhrady újmy pozůstalým žalovaná dobrovolně před skončením trestního řízení ve věci poskytla finanční kompenzaci vdově po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], a to ve výši přesahující částku určenou podle podrobných pravidel formulovaných Nejvyšším soudem ČR v rozhodnutí sp.zn. 25 Cdo 894/2018, protože byla smrtí manžela skutečně zasažena (emocionálně, příjmově) a žalovaná považovala za vhodné pomoci jí překonat tuto situaci.

3. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.

4. Účastníci učinili nesporným, že dne [datum] došlo ke škodní události, při které došlo k úrazu a úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce], kdy hydraulický nakládací jeřáb obsluhoval zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] s tím, že tento jeřáb může obsluhovat a provádět nakládku a vykládku materiálu i jen jedna osoba. Dále účastníci učinili nesporným doručení předžalobní výzvy ze dne 20.7.2021 k rukám žalované.

5. Z rozsudku Okresního soudu Praha – východ ze dne 29.10.2020 pod č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dnem 4.12.2020, soud zjistil, že obžalovaný [jméno] [příjmení], [datum narození], byl podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěn obžaloby OSZ [okres] sp. [značka automobilu] [číslo] pro skutek spočívající v tom, že dne [datum] v době cca od [anonymizováno] hodin do [anonymizováno] hodin na stavbě rodinného domu v obci [obec] na pozemku parc. [číslo] stavebníka [právnická osoba], jako zaměstnanec – řidič a skladník dodavatelské společnosti [právnická osoba], při provádění vykládky dovezeného stavebního materiálu – tvárnic Ytong uložených na paletách, z ložné plochy nákladního vozidla zn. Iveco pomocí hydraulického nakládacího jeřábu a závěsného prostředku, do prostoru staveniště na základní desku domu, měl v rozporu s povinnostmi, které mu na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývaly z obecně závazných právních předpisů, pokynů zaměstnavatele a konkrétního návodu k provozu používaného hydraulického nakládacího jeřábu, pokračovat ve vykládce pomocí hydraulického nakládacího jeřábu, přestože do jeho pracovní oblasti, pod zavěšené přepravované břemeno, měl opakovaně vstupovat přítomný spolumajitel a jednatel společnosti [právnická osoba], poškozený [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], v důsledku čehož při sesunutí jedné z přepravovaných palet s tvárnicemi z vidlic závěsného prostředku došlo k jejímu pádu na poškozeného [jméno] [celé jméno žalobce], který tím utrpěl četná, závažná poranění hlavy, obličeje, mozku a míchy, neslučitelná se životem, v důsledku kterých na místě zemřel, čímž smrt jmenovaného výraznou měrou spoluzapříčinil, čímž měl dle podané obžaloby naplnit skutkovou podstatu přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl obžalovaný stíhán.

6. Z informace Oblastního inspektorátu práce pro [územní celek] o výsledku kontroly smrtelného pracovního úrazu [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne [datum] soud zjistil, že tato informace byla zaslána Policii ČR s tím, že Oblastní inspektorát práce pro [územní celek] prováděl kontrolu příčin a okolnosti smrtelného pracovního úrazu [jméno] [celé jméno žalobce], přičemž zmatečně pak v textu dále uvádí„ rozhodující příčiny a okolnosti pracovního úrazu [jméno] [příjmení], narozeného [datum], zjištěné kontrolou“, tj. třetí osoby nemající se smrtelným pracovním úrazem [jméno] [celé jméno žalobce] souvislost.

7. Z plánku manipulace se stavebním materiálem uloženým na paletách pomocí hydraulického nakládacího jeřábu a závěsného prostředku jsou zobrazeny tři fáze provádění vykládky z ložné plochy nákladního vozidla do prostoru staveniště na základní desku domu, a to zobrazením úhlu naložení materiálu (první fáze), manipulace s materiálem (druhá fáze) a střet materiálu s [jméno] [celé jméno žalobce], kdy mělo dojít k dotočení jeřábu k zídce do prostoru staveniště na základní desku domu (třetí fáze).

8. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum] soud zjistil, že komisař por. [jméno] [příjmení] popsal celý výjezd Policie ČR a ve [anonymizováno] hodin byla vyrozuměna o úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] jeho manželka.

9. Ze seznamu účastníků kurzu jeřábníků a vazačů soud zjistil, že [jméno] [příjmení] se dne [datum] úspěšně účastnil u žalované kurzu jeřábníků a vazačů, což je doloženo potvrzením žalované jako zaměstnavatele a lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti k práci jako vstupní prohlídky [jméno] [příjmení] ze dne 22.6.2018 s výsledkem zdravotní způsobilosti k práci manipulace s břemeny, obsluha jeřábu, vazač, manipulace s vysokozdvižnými vozíky a jejich obsluha, práce ve výškách, řidič nákladního vozidla, vykonávání práce související se sjednaným druhem práce.

10. Ze seznamu účastníků kurzu řidičů manipulační techniky soud zjistil, že [jméno] [příjmení] se dne [datum] úspěšně účastnil u žalované kurzu řidičů manipulační techniky.

11. Z certifikátů o úspěšném absolvování školení v bezpečnosti práce – manuální práce, požární ochrany – zaměstnanci, práce ve výškách pro skladníky a řidiče a manipulační vozíky a skladování, soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne [datum] úspěšně absolvoval u žalované tato školení.

12. Ze zkušebního testu vazačů soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne [datum] úspěšně absolvoval u žalované prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] test vazačů s výsledkem, že dle provedeného testu zkoušený vyhovuje jako vazač.

13. Z výslechu žalobkyně jako účastníka řízení soud zjistil, že žalobkyně byla dcerou zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], který se odstěhoval, když žalobkyni bylo 9 let a následně žil s ženou, která byla jeho manželkou ke dni jeho úmrtí. Žalobkyně se s otcem stýkala bez jeho manželky, asi 10x ročně, byla i dědicem v dědickém řízení po něm. O smrti svého otce se dozvěděla dne [datum] od žalobců jako svých strýců telefonicky, poté se setkala s manželkou svého otce za účelem vyřešení dědictví, avšak neuvědomuje si, že by společně řešili s žalovanou cokoli ohledně náhrady nemajetkové újmy za smrt otce žalobkyně. O odškodnění manželky svého otce se dozvěděla v roce [rok].

14. Z výslechu žalobce [celé jméno žalobce] jako účastníka řízení soud zjistil, že žalobce s druhým žalobcem [celé jméno žalobce] jsou dvojčata, oba byli bratry zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], se kterým byl v rodinném pravidelném kontaktu a žalobce [celé jméno žalobce] s ním byl v každodenním kontaktu, jezdili spolu na motorky, ryby, houby, atd. O smrti svého bratra se dozvěděl dne [datum] od žalobce [celé jméno žalobce] a citelně zdravotně ho tato zpráva zasáhla, kdy ještě měsíc poté se zotavoval. Žalobce nebyl dědicem v dědickém řízení po [jméno] [celé jméno žalobce] O finančním odškodnění druhé manželky [jméno] [celé jméno žalobce] se žalobce dozvěděl asi v roce [rok], přičemž ho na švagrové štvalo, že se snažila celou dobu vydědit neteř žalobce z prvního manželství [jméno] [celé jméno žalobce] (žalobkyni).

15. Z výslechu žalobce [celé jméno žalobce] jako účastníka řízení soud zjistil, že žalobce s druhým žalobcem [celé jméno žalobce] jsou dvojčata, oba byli bratry zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], se kterým byl v rodinném pravidelném kontaktu, dělali rodinné oslavy, pomáhal [jméno] [celé jméno žalobce] při stavbě domů – dělal pro něj elektromontážní práce, chodili spolu na ryby, atd. O smrti svého bratra se dozvěděl dne [datum] od syna manželky [jméno] [celé jméno žalobce] telefonicky. O finančním odškodnění manželky [jméno] [celé jméno žalobce] se žalobce dozvěděl od ní samotné, přičemž žalobcům a žalobkyni nabízela na odškodnění každému částku 50 000 Kč a říkala, že s žalovanou jedná o vyplacení peněz za smrt [jméno] [celé jméno žalobce].

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je zaměstnancem žalované od [datum] dosud jako řidič a skladník. Uvedl, že dne [datum], poté co prošel dvoudenním školením, jel na stavbu poprvé, a to na stavbu rodinného domu v obci [obec], kde byl šéfem stavby [jméno] [celé jméno žalobce]. V ten den se svědek na stavbě objevil 2x, poprvé s latěmi a asi za hodinu poté s paletami s Ytongem. Když tam přijel ráno v 7 hodin poprvé, tak už ho čekal [jméno] [celé jméno žalobce] s tím, že ode něj přebíral zboží a určoval složení zboží, představil se svědkovi jako šéf stavby, že má vazačské zkoušky a s ohledem na to, že chtěl skládat palety na konkrétní místo, tak ho potřeboval svědek pouze u prvních dvou palet. Ta stavba měla základovou desku, byla v počátečním stadiu a nikdo jiný na stavbě nebyl. Byly tam nějaké obvodové zdi. Ta stavba byla uprostřed dalších staveb, na kterých nějací pracovníci byli, ale této stavby se to vůbec netýkalo. Když svědek na stavbu přijel poprvé i podruhé, byl tam vždy jenom s [jméno] [celé jméno žalobce] a kdyby tam pan [jméno] [celé jméno žalobce] nebyl, svědek by pracoval sám, resp. zboží by si složil sám, absolutně bez pomoci, bez místa určení, prostě mimo stavbu, vedle toho domu. Protože tam [jméno] [celé jméno žalobce] byl, tak si sám určil jako šéf stavby, kam chce palety složit. Latě byly asi na vidlici a palety s Ytongem byly určitě na vidlici, tj. svědek nepotřeboval vazačství. Stačilo prostě napíchnout na vidlici palety a složit je a v případě určení místa natočit směr vidlí, což si svědek mohl udělat sám, ale protože tam byl [jméno] [celé jméno žalobce] a chtěl pomáhat, a bylo to rychlejší, tak mu svědek řekl, jak natočit vidlici. Stavba nebyla opáskovaná. Pokud se týká tedy druhého skládání palet s Ytongem tak na svědka při jeho příjezdu již [jméno] [celé jméno žalobce] čekal. Jednalo se o 11 palet a [jméno] [celé jméno žalobce] chtěl skládat všechny palety za zídku na základovou desku, proto svědkovi nabídnul pomoc se složením prvních dvou palet, respektive jeho pomoc spočívala v natočení vidlic. Než svědek začal palety skládat, tak zaparkoval vůz kvůli stabilitě a po složení těch dvou palet už pomoc [jméno] [celé jméno žalobce] nepotřeboval, ale [jméno] [celé jméno žalobce] u skládání palet zůstal. Poté v průběhu skládání palet odběhl, protože se u stavby objevil nějaký jeho zákazník, se kterým někam odešel. Pak se vrátil směrem z louky, svědek ho viděl a současně ho poprosil, aby mu natáčel vidle pod paletu, protože potom ta práce a skládání zboží bylo rychlejší. [jméno] [celé jméno žalobce] znovu svědkovi pomáhal s natáčením vidlic, stál vzadu u auta, respektive vepředu za kabinou, kdy mezi domem se základovou deskou, kam se skládali palety bylo auto a pak teprve stál pan [jméno] [celé jméno žalobce]. Svědek ovládal rameno s vidlicí, po jeho levé ruce byla stavba a po jeho pravé ruce byl [jméno] [celé jméno žalobce], který natáčel vidlici při nakládání palet z vozu, tj. mezi [jméno] [celé jméno žalobce] a stavbou, kam se skládaly palety, bylo auto. Svědek nemohl předpokládat, že [jméno] [celé jméno žalobce] auto obejde od natáčení vidlice a přejde na stavbu, kde se pak objevil a došlo k nešťastné události. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] upozorňoval, že k paletám nemá přistupovat dřív, než když jsou těsně nad zemí při skládání palet, respektive takové upozornění činí vždy vůči třetím osobám a udělal tak i vůči [jméno] [celé jméno žalobce] hned, když na tu stavbu přijel, pod vidlicí se prostě nikdo nesmí nikdy„ motat“, může k ní přistoupit, až když je asi 50 cm nad zemí předmětný náklad. [jméno] [celé jméno žalobce] v průběhu pomoci svědkovi vždy udělal to, co mu svědek určil a svědek zdůraznil, že ho upozornil i na to, že nesmí být pod paletou. Svědek neví, proč při skládání jedné z posledních palet, asi desáté palety, se stala ta nešťastná událost, kdy svědek zahlédl [jméno] [celé jméno žalobce], když padala ta paleta, neví, proč padala, zda byla špatně zabalená, nebo zda do ní údajně měl [jméno] [celé jméno žalobce] nějak strčit. Poté svědek skočil po paletě a stáhnul ji z [jméno] [celé jméno žalobce], volal o pomoc na ostatní lidi, kteří byli na ostatních stavbách a„ složil se“, poté přijela záchranka a svědek dostal nějaké prášky, následně přijela Policie ČR. Svědek upřesnil, že za zabalení zboží na palety a na vůz jsou odpovědní skladníci, když v daném případě palety kontroloval a vizuálně všechny palety vypadaly nepoškozeně, Ytongy na paletě byly pevně spojeny folií. Dále doplnil, že pokud mu [jméno] [celé jméno žalobce] pomáhal, když výslovně prohlásil, že má vazačské zkoušky, tak v daném případě pouze nasměroval vidlici na kraj palety, pak byl poučen svědkem, že musí odstoupit, neboť potom ta vidlice zajede pod paletu a zboží napíchne k přesunu na konkrétní místo. Uvedl dále, že základová deska byla asi půl metru vysoká, okolo byla obvodová zeď a v okamžiku, kdy padlo břemeno na [jméno] [celé jméno žalobce], tak jmenovaný stál za obvodovou zdí na té základové desce půl metru vysoké, přičemž obvodová zeď byla asi metr vysoká. Zdůraznil, že [jméno] [celé jméno žalobce] mu při prvních dvou paletách pomáhal zboží skládat, naopak při posledních paletách mu pomáhal zboží natáčet a napichovat, resp. po celou dobu spolupracoval dle pokynů svědka. K vazačství vysvětlil, že vazač pomáhá při skládání zboží, ale nesmí být on ani nikdo jiný pod břemenem, a to od napíchnutí po složení břemene, kdy se může objevit u břemene, až když je 50 cm nad zemí, pak břemeno natočit pro složení, případně pokud je svázáno tak odváže a odejde, aby mohlo dosednout zboží na zem. Předmětná paleta s Ytongem, která na [jméno] [celé jméno žalobce] spadla, byla napíchnuta správně, jinak by nemohl svědek to břemeno s paletou ani vidlicí zvednout. Ke komunikaci vazače a řidiče uvedl svědek, že spolu komunikují nahlas slovně, aby přehlušili motor a současně si ukazují rukama, je to běžná praxe, a když někdo prohlásí, že je vazač, tak je upozorněn ze strany svědka, aby se pod břemenem prostě nepohyboval.

17. Soud neprovedl další důkazy, neboť s ohledem na již provedené dokazování je považoval za nadbytečné, a v rozporu se zásadami hospodárnosti a ekonomie vedení řízení.

18. Shora uvedené listinné důkazy, výslechy žalobců i svědka, považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných.

19. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne [datum] došlo přibližně v [anonymizováno] hodin na stavbě rodinného domu [obec]„ [ulice]“ v obci [obec] na pozemku parc. [číslo] při vykládce tvárnic Ytong z ložné plochy nákladního vozidla pomocí hydraulického nakládacího jeřábu a závěsného prostředku Ero závěs k vykládce palet, při vykládce poslední palety s tvárnicemi z vidlic závěsného prostředku došlo k jejímu pádu z výšky 155 cm na pana [jméno] [celé jméno žalobce], který utrpěl četná závažná poranění hlavy, míchy, mozku, neslučitelná se životem, v důsledku kterých zemřel na místě. Zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] v době nehody pracoval jako řidič a skladník u žalované, byl ve věci trestně stíhán pro přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 trestního zákoníku, obžaloby byl zproštěn.

20. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

21. Věcnou legitimací je stav vyplývající z hmotného práva, podle něhož účastník je subjektem práva či povinností, jež je předmětem řízení. Její nedostatek je důvodem k zamítnutí žaloby. Soud shledal žalobce aktivně legitimní.

22. Podle § 229 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, soud při zproštění obžalovaného obžaloby odkáže poškozené s nárokem na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích na řízení ve věcech občanskoprávních.

23. Podle § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“) je osoba blízká příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen„ partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

24. Podle § 5 odst. 1 o.z. je stanovena zvláštní způsobilost takto: Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

25. Podle § 2924 o.z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

26. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

27. Podle § 2959 o.z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

28. Podle § 6 odst. 1 o. z. a § 7 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

29. Na základě shora uvedeného skutkového závěru s odkazem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k právnímu závěru, že intenzita vztahů žalobců se zemřelým [jméno] [celé jméno žalobce] není významná pro posouzení aktivní legitimace žalobců ve věci a ač lze všechny žalobce považovat za druhotné oběti s odkazem na § 22 odst. 1 o.z., kdy soudu prokázali charakter újmy způsobené jim úmrtím jejich příbuzného, soud neshledal důvody pro náhradu nemajetkové újmy, neboť za úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] žalovaná nenese odpovědnost. Shledávání příčiny v rozsahu školení, v údajném e-learningovém rozsahu a provedení analýzy rizik školitelem není objektivně srozumitelné pro určení příčinné souvislosti. Žalovaná doložila školení svého zaměstnance dílem e-learningové a dílem intenzivní měsíční školení řidiče. Tato e-learningová školení jsou ceněna právě pro administrativní organizační a technické úspory a snížení náročnosti pro školené zaměstnance, kdy odpadá nutnost dojíždění, na druhé straně zajištění prostor pro školení. Zpracování analýzy rizik z provedeného školení školitelem není rovněž nezákonné ani nesystematické. Při zpracování rizikových faktorů jde o to pokrýt veškerá rizika (jako život, zdraví osob, ochrana majetku svěřeného či vlastního, cizího, zábor a plynulost dopravy, místní právní předpisy aj.). Příměr na pád z výšky 1,5 m není přiléhavý, protože spadne-li z této výšky síťovina či jiný stavební materiál v nízké váze, pak následky nebudou fatální. Meritem tvorby analýzy rizik jsou vedle vis major i lidský faktor, ty nikdy nelze vyloučit a s chybovostí člověka se musí počítat v každé analýze, záměrem je spíše vyloučit a eliminovat možná rizika právě školením, duplicitní kontrolou, zpětnou kontrolou, přípravou staveniště, sestavená rizika vyhodnotit jejich výskyt, nebezpečnost. Soud z popisu průběhu události konstatuje, že se tvárnice Ytong měly skládat dle pokynu zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce] podél obvodové zdi s cílem úspory sil a vytíženosti pracovníků na stavbě. Na stavbách jsou zpravidla v dispozici rudly, zdvihy, kladky, jsou-li stavby menšího rozsahu, tak se snižují i požadavky na množství těchto technických prostředků a počet pracovníků, při úsporách finanční náročnosti stavby dochází i k úsporám na materiálu. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] byl společníkem a statutárním orgánem [právnická osoba] s.r.o., jejíž předmět podnikání je zapsáno od 22. 4. 2013„ provádění staveb a jejich odstraňování“. S praxí v oboru stavebnictví více než 8 let se klade na stavebníka požadavek znalosti technických postupů ve stavebnictví, úroveň zvláštních dovedností, znalostí právních předpisů a standardizace. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] věděl, že mu žalovaná přiveze objednaný stavební materiál, tedy nejednalo se o výjimečné mimořádné dodání jiného než objednaného materiálu, byl na staveništi sám, bez zastoupení. A to je právě jedna ze zásad minimalizace rizik, od odcizení dodaného skládaného materiálu, po jeho zničení, kontroly objednaného zboží až po jeho uskladnění. [jméno] [celé jméno žalobce] musel prostor staveniště znát a s ohledem na požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, měl zajistit podmínky pro ochranu svého zdraví a zdraví ostatních osob přítomných na staveništi. Nadto se průběhu celé vykládky neúčastnil, resp. účastnil se přerušovaně, odbíhal komunikovat s jiným zákazníkem, takto necíleně, nesoustředěně a bez zástupu na staveništi asistoval při vykládce palet. K tomu je prokázáno výslechem svědka, že k jeho výzvě jako zaměstnance žalované výslovně [jméno] [celé jméno žalobce] prohlásil, že má vazačské zkoušky, resp. nebyl prokázán ani v trestním řízení ani v tomto řízení opak. Soud posoudil výkon odborné péče postupem podle § 5 o.z. se závěrem, že jde k tíži [jméno] [celé jméno žalobce], který se veřejně přihlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání, dával tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s tímto povoláním spojena. Podle věty druhé § 5 o. z. jedná-li bez této odborné tíže, jde to k jeho tíži.

30. Soud doplňuje, že popírají-li žalobci skutečnost, že se nemohl [jméno] [celé jméno žalobce] při své váze a věku na základovou desku dostat, soud ji musí jako nedůvodnou a logicky nesprávnou odmítnout, s odkazem na provedené dokazování orgánů činných v trestním řízení, přičemž škodní událost byla zdokumentována, a to včetně popisu vlastností poslední palety. K vyjádření žalobců o stavu zaměstnance žalované bezprostředně navazujícím po této tragické události soud vyhodnotil tak, že je pro rozhodnutí v této věci nerozhodný, navíc popis stavu zaměstnance žalované jako svědka škodní události uvedený v trestním řízení se dá obecně předpokládat jako lidský a omluvitelný.

31. Jak výše soud konstatoval, pro aplikaci § 2924 o.z., resp. § 2958 o.z. a § 2959 o.z. nejsou splněny podmínky, když žalovaná se povinnosti nahradit škodu vzniklou z provozu zprostila, neboť prokázala, že vynaložila veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo, resp. ke škodě došlo v důsledku jednání zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalovaná není odpovědná za úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce], které nepochybně mělo citelný dopad do osobnostní sféry žalobců. Soud však neshledal příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a ublížením na zdraví a následné smrti [jméno] [celé jméno žalobce]. Vzhledem k tomu, že se žalobcům nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 49 368 Kč, a to jednotným postupem podle metodiky aplikací tarifní hodnoty 50 000 Kč k odčinění utrpěných duševních útrap podle § 2959 o.z., neboť tento typ nároků se dlouhodobě považuje za nároky ve smyslu § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu („a.t.”), u kterých je nutné vycházet z tarifní hodnoty 50 000 Kč, nikoliv 1 260 000 Kč, jak předkládal soudu právní zástupce žalované. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3. z tarifní hodnoty 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 3 100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. za každé vyjádření (ze dne 24.9.2021, 14.12.2021, 21.10.2022, 22.12.2022) a z částky 3 100 Kč za každou účast na jednání ve věci (dne 29.3.2022 po dvou úkonech, 20.10.2022 po dvou úkonech, 17.1.2023 po dvou úkonech, 7.3.2023), dále pak včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 40 800 Kč ve výši 8 568 Kč, kterou je právní zástupce žalované povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalované.

33. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., avšak výrazně prodloužil termín splatnosti, a to z obvyklých tří dnů od právní moci rozhodnutí na 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kdy lhůtu splatnosti nákladů řízení považuje soud za adekvátní s ohledem na předmět sporu.

34. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o tom, že se po právní moci tohoto rozsudku vrací žalované z účtu soudu nespotřebovaná záloha složená na náklady důkazu – svědečné ve výši 3 000 Kč, když svědek [jméno] [příjmení] nežádal po provedení jeho výslechu u soudu svědečné. Současně soud žalované uložil povinnost, aby ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí sdělila soudu číslo účtu pro vrácení nespotřebované zálohy.

Poučení