12 C 282/2018-236

Rubrum

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalované] zastoupený zákonným zástupcem Ing. [celé jméno žalovaného], narozeným [datum] bytem [adresa žalované] 2) [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] o stanovení povinnosti zdržet se zásahu do vlastnického práva a o uložení vhodného opatření odvrácení hrozící újmy takto:

Výrok

I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni provést opatření k odvrácení hrozící škody spočívající v pokácení douglasky tisolisté tvořené dvěma kmeny srostlými do výšky 1,1 m, která je součástí skupiny věkově mladší douglasky tisolisté a břízy bělokoré, která se nachází se při pohledu ze silnice za přístřeškem na pozemku parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec] zapsaném na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim.

II. Co do žalované povinnosti provést opatření k odvrácení hrozící škody, spočívající v pokácení zbývajících kusů jehličnatých stromů – douglasek tisolistých (jedlí), které se nacházejících se na pozemku parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec] zapsaném na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim se žaloba zamítá.

III. Co do žalované povinnosti zdržet se rušení žalobkyně stíněním pozemků parcela st. [číslo], na němž stojí a jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a pozemku parcela [číslo] vše v k.ú. a obci [obec], nemovitosti zapsaných na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, 5 kusy jehličnatých stromů - douglasek tisolistých (jedlí) nacházejících se na pozemku parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec] zapsaném na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, a u hranice s pozemkem parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec], kdy 3 kusy jehličnatých stromů se nacházejí u pozemku parcela st. [číslo] v k.ú. a obci [obec] na němž stojí a jehož součástí je stavba [adresa], a dva kusy jehličnatých stromů se nacházejí při pohledu ze silnice za přístřeškem na pozemku parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec] se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu České republice na náhradu nákladů řízení částku 58 115 Kč na účet Okresního soudu v Chrudimi státu do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit státu České republice společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku 8 302 Kč na účet Okresního soudu v Chrudimi státu do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou soudu doručenou dne 28.11.2018 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným 1) a 2) zdržet se rušení žalobkyně stíněním pozemků parcela st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí a jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v obci [obec], pozemku parcela [číslo] – zahrada o výměře 1131 m2, obci [obec], to vše v k.ú. a obci [obec], nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, a to stromy nacházejícími se na pozemku parcela [číslo] zahrada o výměře 1428 m2, v obci [obec], to vše v k.ú. a obci [obec], nemovitost zapsána na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, a dále povinnosti provést opatření k odvrácení hrozící škody, spočívající v pokácení stromů – jedlí (douglasek tisolistých) nacházejících se na pozemku parcela [číslo] zahrada o výměře 1428 m2, v obci [obec], to vše v k.ú. a obci [obec], nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim a nahradit náklady řízení. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem pozemků st.p. [číslo] na němž stojí a jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a p.p. [číslo] vše v obci a v k.ú. a obci [obec], zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim. Žalovaní 1) a 2) jsou podílovými spoluvlastníky, každý o podílu , pozemků st.p. [číslo] na němž stojí a jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a p.p.č [číslo], vše v obci a k.ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim. Shora uvedené nemovitosti žalobkyně přímo sousedí s nemovitostmi žalovaných. Na pozemku v podílovém spoluvlastnictví žalovaných při hranici s pozemkem žalobkyně a cca 5 metrů od jejího rodinného domu se nacházejí stromy, mezi nimiž jsou mj. i jedle, případně douglasky tisolisté, pro zjednodušení dále "jedle" a to v jižní a východní části pozemku žalovaných. Předmětné jedle nyní dosahují výšky cca 18 metrů, přičemž každý rok se jejich výška zvětší cca o 1 metr. Jedle jsou poměrně husté, přičemž jehličí ze stromů neopadává v žádném ročním období. Přibližná poloha jedlí je zakreslena na schématickém plánku vyhotoveném žalobkyní a rovněž zachycena na fotografiích. Na pozemky žalobkyně vnikají imise v podobě stínu v míře nepřiměřené místním poměrům, které podstatně omezují obvyklé užívání jejího pozemku, kdy stín způsobují jedle nacházející se na pozemku žalovaných. Jedle v počtu asi 8 ks se nacházejí téměř po celé délce společné hranice mezi pozemky, a to na jižní a západní straně, tedy ze směru, z něhož slunce v průběhu dne svítí převážně. Umístění jedlí v letním období brání většinu dne v dopadu slunečního svitu na větší část pozemku žalobkyně vč. domu. V zimním období, kdy se slunce nachází nízko nad obzorem, nedopadá sluneční svit na pozemek žalobkyně vůbec. V okolní zástavbě obdobné jedle vyskytují, v žádném jiném případně však nejsou umístěny v takovém množství a výšce při hranici se sousedním pozemkem tak, aby většinu dne vrhaly na dotčený pozemek stín. Tento stín je imisí nepřiměřenou místním poměrům, a podstatně omezuje užívání pozemku žalobkyní. Dále se žalobkyně dovolává soudní ochrany návrhem na uložení vhodného opatření k odvrácení hrozící újmy podle § 2903 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., s odkazem na rozhodnutí Nevyššího soudu ČR, např. rozsudku sp.zn. 25 Cdo 3164/2011 ze dne 24.4.2013, kdy je opakovaně dovodil, že podmínkou pro aplikaci § 417 odst. 2 občanského zákoníku (ve znění účinném do 31.12.2013) je vážné ohrožení žalobce nebo jeho majetku. Žalobkyně je toho názoru, že předmětná rozhodnutí lze bezezbytku vztáhnout i na daný případ, neboť znění ustanovení § 417 odst. 2 občanského zákoníku (ve znění účinném do 31.12.2013) a § 2903 odst. 2 (nového) občanského zákoníku jsou prakticky totožná. Žalobkyně je přesvědčena, že v důsledku umístění jedlí, výšky jedlí a jejich stavu je vážně ohrožen její majetek, konkrétně dům [adresa], jakož i zdraví. Při silnějším větru zde hrozí reálné riziko zlomení jedlí a jejich pádu na dům žalobkyně a zároveň riziko zranění osob nacházejících se v domě, případně na pozemku. posudku. Soudní znalci vždy požadovali přístup k předmětným stromům, když však na tomto se nebylo možné se žalovanými dohodnout. Žalobkyně tedy tuto část žaloby podává v podstatě z opatrnosti a předpokládá, že znalecký posudek bude vypracován v rámci soudního řízení. Na základě výsledku znaleckého posouzení zváží další postup ve věci. Touto žalobou se tak žalobkyně domáhá, aby bylo žalovaným uloženo pokácet jedle nacházející se na jejich pozemku u hranice s pozemkem žalobkyně. Žalobkyně se opakovaně před podáním žaloby snažila řešit spor mimosoudně, ať již sama v průběhu roku 2017 nebo prostřednictvím právního zástupce v průběhu roku 2018. K žádné dohodě však nebylo možné dospět – žalovaní (resp. předchůdce žalovaného 1) nejprve vznesené nároky zcela odmítali, poté již zůstali nekontaktní. Žalobkyně se touto žalobou domáhá stanovení povinnosti žalovaným zdržet se zásahů do vlastnického práva dle § 1013 obč. z. a zároveň uložení žalovaným vhodného opatření k odvrácení hrozící újmy dle § 2903 odst. 2 obč.z. – takový postup je přípustný – viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1733/2004 ze dne 11.5.2005.

2. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby, protože žalovaný nárok plně neuznávají, tvrdili, že stavební pozemky vznikly rozparcelováním [anonymizována dvě slova] v roce 2002, na kterých byly pěstovány zejména douglasky tisolisté, během výstavby rodinného domu žalovaní pokáceli minimum těchto stromů, které v době koupě dosahovaly cca 14 m, právě proto parcelu zakoupili. Jedle douglasky jsou u většiny rodinných domů ve [anonymizováno] ulici. Sousedi ze strany žalobce pokáceli veškeré své stromy a začali to vyžadovat i po žalovaných, před 4 lety na žádost žalobkyně pokáceli žalovaní 3 stromy na vlastní náklady u terasy žalobkyně, ořezali dolní větve douglasek a špičky smrků u přístavku v reakci na další stupňující se požadavky sousedů. Ve stavebním povolení byli žalovaní žádáni Stavebním úřadem [obec] o pokácení pouze naprostého minima vzrostlých stromů, což je v rozporu se záměrem žaloby. Předmětné stromy nestíní prostory a objekt žalobkyně a určitě ne způsobem opodstatňující vyhovění žalobě, stíní-li, pak pouze dům žalovaných. Na tlak žalobkyně podali žalovaní žádost o pokácení, 12.4.2017 odbor rozhodnutím kácení nepovolil. Žalovaní navrhovali zvážení místního šetření.

3. Při jednání dne 19.6.2019 byla připuštěna změna žaloby na znění: Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zdržet se rušení žalobkyně stíněním pozemků parcela st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí a jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v obci [obec], pozemku parcela [číslo] – zahrada o výměře 1,131 m2, obci [obec], to vše v k.ú. a obci [obec], nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, a to 5 kusy jehličnatých stromů - douglasek tisolistých (jedlí), které se nacházejí na pozemku parcela [číslo] zahrada o výměře 1.428 m2, v obci [obec], to vše v k.ú. a obci [obec], nemovitost zapsána na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, a u hranice s pozemkem parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec], přičemž 3 kusy jehličnatých stromů se nacházejí u pozemku parcela st. [číslo] v k.ú. a obci [obec] na němž stojí a jehož součástí je stavba [adresa], a dva kusy jehličnatých stromů se nacházejí při pohledu ze silnice za přístřeškem na pozemku parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni provést opatření k odvrácení hrozící škody, spočívající v pokácení 5-ti kusů jehličnatých stromů – douglasek tisolistých (jedlí), které se nacházející se na pozemku parcela [číslo] zahrada o výměře 1.428 m2, v obci [obec], to vše v k.ú. a obci [obec], nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, přičemž 3 kusy jehličnatých stromů se nacházejí u pozemku parcela st. [číslo] v k.ú. a obci [obec] na němž stojí a jehož součástí je stavba [adresa], a dva kusy jehličnatých stromů se nacházejí při pohledu ze silnice za přístřeškem na pozemku parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Žalovaní 1 a 2 doplnili svá tvrzení, že odborné stanovisko je uvedeno v rozhodnutí Městského úřadu Chrudim ze dne 12.4.2017, kde je uveden i kořenový systém stromů. Stromy stojí na pozemku po celou dobu 15 let, co žalovaní mají pozemek, z porovnání fotografií je patrné, že ani moc nevyrostly, už nerostou do výšky a za posledních 15 let se riziko spojené s přítomností stromů nijak nezměnilo, ani při poryvech větru nedošlo k žádným poškozením, stále jde o mladé stromy, které jsou zdravé a bezpečné. Jejich stáří odhadují žalovaní na 30 let. V celém sídlišti [ulice] v [obec] se nachází více než 100 takových stromů a za celou dobu nedošlo k vývratu nebo zlomení ani jediného z nich.

4. K výzvě soudu podle § 118a o.s.ř. žalobkyně doplnila, že v dané lokalitě - ulici [ulice] v [obec] není umístění stromů douglasek tisolistých, zvlášť o výšce cca 20 metrů, případně vyšších, běžné. Kromě pozemků ve vlastnictví žalovaných se douglasky tisolisté nacházejí pouze na několika málo dalších pozemcích, cca osmi pozemcích z několika desítek, což žalobkyně dokládá vlastním zákresem stromů (modrá a zelená barva) na plánku předmětné lokality a výběrem fotografií. Žalobkyně navrhla ohledání na místě k ověření umístění, počtu stromů a jejich výšky – douglasek tisolistých v lokalitě ke zjištění, zda douglaska tisolistá je strom v zahradách u rodinných domů v dané lokalitě běžný. Pokud se douglasky tisolisté na několika zahradách nalézají, jejich stíny nedopadají na nejčastěji používané části zahrady (např. terasu, zimní zahradu) a neomezují užívací práva na sousedních pozemcích. Podle žalobkyně douglasky tisolisté umístěné na pozemku parcela [číslo] [číslo] nestíní žádné jiné pozemky užívané k rekreačním účelům, jejich stín primárně směřuje na pozemní komunikaci a stromy na pozemcích parcela [číslo] [číslo] [číslo] stíní v podstatě pouze na uvedených parcelách totožného vlastníka, o čemž svědčí vlastní zákres žalobkyně stínění jednotlivých stromů v měsících březen a červen s využitím podkladů znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Žalobkyně navrhla místní šetření v jiných lokalitách se zástavbou rodinných domů v [obec], zda se tam nacházejí douglasky tisolisté, to i v řadě pěti stromů vedle sebe na hranici pozemků vrhající stín na sousední pozemek, a to na nejčastěji používaná místa zahrady a okolí domu, např. lokality kolem ulic [ulice], [ulice], [ulice], [ulice], lokality ulice [ulice], příp. ulice [ulice], [ulice]. Žalobkyně k prokázání tvrzení, že pět stromů douglasek tisolistých stíní pozemky žalobkyně nad míru přiměřenou místním poměrům, navrhla doplnění znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] k tomu, kolik hodin v současné době činí doba oslunění pozemku žalobkyně parcela [číslo] za rok a kolik hodin by činila doba oslunění pozemku parcela [číslo] za rok v případě, pokud by došlo k odstranění každého jednotlivého stromu, dále ke změně doby oslunění ve vegetačním období, a jak se bude změna oslunění projevovat v následujících (např. pěti) letech s ohledem na růst stromů (více než 0,6 metrů rok). Žalobkyně má za to, že znalkyně nevyloučila, že i u zdravých stromů (tedy s výjimkou rozdvojeného stromu), zde existuje riziko jejich zlomení a pád, příp. i pád větví stromů, což nebylo podrobněji specifikováno. Navíc s ohledem na vývoj stromů, kdy se hmota stromu přesouvá směrem ke koruně (část větví nad zemí byla ořezána žalovaným, část větví byla zlomena větrem), dochází ke zvyšování těžiště stromu, takže při větrech hrozí rozkmitání stromů, což pravděpodobně také zvyšuje pravděpodobnost jejich zlomení. Žalobkyně navrhla doplnění znaleckého posudku znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně], příp. nový znalecký posudek k zodpovězení procentní šance na zlomení jednotlivých stromů při různých rychlostech větru, např. v rozmezí rychlosti větru 50 km/h – 130 km/h (po desítkách km), což je síla větru v ČR běžně se vyskytující, otázky rizika zlomení stromu, resp. větví zvyšuje s rostoucí výškou stromů, tj. zda se riziko zvyšuje např. za 5 či 10 let, a jak může ovlivnit habitus stromu, tj. položení těžiště pravděpodobnost jeho zlomení, dále otázky, jaké povětrnostní podmínky (síla námrazy) jsou předpokladem zlomení větví jednotlivých stromů, a pokud rizika existují, zda existují nějaké vážné důvody, aby tato rizika byla akceptována. Podle žalobkyně znalkyně musí zohlednit i aktuální výšku stromů, která se dle měření žalobkyně pohybuje okolo cca 20 metrů, oproti znalkyní uváděné výšce cca 18 metrů v době místního šetření znalkyně. Znalkyně by se podle žalobkyně měla podrobněji vyjádřit i k otázce poškozování kořenového systému stromu č. 2, kdy uvedla, že tento je poškozován pojezdem automobilů, strom sice kořenový systém obnovuje, ale žalobkyně předpokládá, že žalovaní automobilem přes kořenový systém jezdí opakovaně a tedy dochází k opakovanému poškození kořenového systému. Žalobkyně dále navrhla vypracování znaleckého posudku znalcem – statikem k zodpovězení otázky, aby se vyjádřil k následkům případného pádu stromů na dům žalobkyně vzhledem ke stavební konstrukci domu (dřevěné trámy, podlahy a stropy ze dřeva, stěny ze slámy) a posoudil důsledky případného průniku vody do konstrukce domu, a zda by došlo k ohrožení zdraví osob v domě pobývajících s ohledem na umístění pokojů v domě (např. ložnice v patře přímo proti stromům). Žalobkyně navrhla svou účastnickou výpověď k otázce stínění a ohrožení majetku a zdraví. Je podstatné, že dalším růstem stromů se bude dále zvyšovat nejen míra stínění, ale i míra jejich nebezpečnosti (dle veřejně dostupných údajů je douglaska tisolistá rychle rostoucí strom - 3x rychleji než smrk, v ČR dorůstá až 60 metrů). Dle znalkyně se jedná o stromy, které jsou do běžné zástavby nevhodné. Dle názoru žalobkyně toto neznamená, že je zakázáno sázet jehličnany v zahradách, ale je nutno po dosažení jisté velikosti stromy obnovovat či zakracovat, aby nedocházelo k omezování práv sousedních vlastníků nemovitostí. Stromy mají důležitou funkci pro životní prostředí, nejedná se však o stromy s např. historickou nebo kulturní hodnotou. Pokácením sice dojde k znehodnocení ekologického významu stromu, tento společenský důsledek však není nevratný, neboť stromy lze nahradit vysázením jiných dřevin dále od pozemku žalobkyně a vysázet stromy, které se svými vlastnostmi a vzrůstem lépe hodí do husté zástavby rodinných domů a neomezují užívání pozemku a neohrožují majetek a zdraví. Např. žalovaní mají skupinu stromů na druhé straně pozemku, takže nic jim nebrání vysadit tam další stromy.

5. Soudu byla předložena fotodokumentace s předmětnými jedlemi a vlastnoručně vyhotovený plánek se zákresem výsadby. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně vlastní pozemek st.p. [číslo] o výměře 152 m2, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a p.p. [číslo] o výměře zahrada o výměře 1131 m2, vše v obci a v k.ú. a obci [obec], zapsaných na [list vlastnictví], žalovaní 1) a 2) jsou podílovými spoluvlastníky, každý o podílu , pozemků st.p. [číslo] na němž stojí a jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a p.p.č [číslo], vše v obci a k.ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví], obojí LV vedeny u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim. Ze vzájemné korespondence bylo zjištěno, že bylo zjištěno, že 11.1.2018 byla sepsána výzva žalovaným zástupcem žalobkyně k odstranění předmětných jedlí, smrků a bříz s tím, že stromy podstatným způsobem omezují využívání pozemku žalobkyně a žalobkyni ohrožují na zdraví, životě a majetku, dále byli žalovaní vyzýváni k opatřením bránícím vzniku škod a k ukončení omezování, buď pokácením, případně zakrácení do 15 cm nad drátěným plotem, a nevysazovat na hranicích stromy s výškou, která by mohla přesáhnout 3 m. 31.1.2018 sdělovali manželé [celé jméno žalovaného] zástupci žalobkyně, že smrky vedle přístavku žalovaných pro auta nikdy nedosahovaly 3,5 m a jsou ve výši přiměřené přístavku zastřiženy. Pravidla § 1017 občanského soudního řádu se vztahují na sázení nových stromů na hranicích pozemků, nikoliv na stromy kupované v roce 2003 15.5.2018 byla sepsána reakce zástupcem žalobkyně na přípis žalovaných z 31.1.2018, argumentaci žalovaných považovala žalobkyně za nedůvodnou, poukazovala na případnou soudní cestu řešení věci, kde žádala schůzku za účelem smírného vyřešení. 15.11.2018 byla vůči 1. žalovanému sepsána výzva téhož obsahu jako byla výzva z 11.1.2018.

6. Kácení douglasky tisolisté na p.p. [číslo] v k.ú. [obec] otci 1. žalovaného a 2. žalované Městský úřad Chrudim nepovolil ve svém rozhodnutí z 12.4.2017, č.j. CR 016943/2017 OŽP/Ko. Žádost byla podána 25.1.2017 z důvodu zastínění sousedního pozemku, bylo provedeno 21.3.2017 místní šetření, kdy úřad uzavřel, že se jedná o vzrostlý solitérní strom bez závažných růstových deformací s vyváženým obrostem koruny, stabilním kořenovým systémem bez nežádoucího působení na přilehlou stavbu, bez příznaku prosýchání, napadení chorobami či škůdci, poranění či růstových deformací, jde o zdravý vitální strom se soudržnou a stabilní korunou vykazující dostatečnou odolnost ke zlomu, kdy odolnost k vývratu je rovněž vysoká vzhledem ke kůlovému typu kořenového systému. Strom je vzhledem k dostatečně vysokým parametrům vitality a stability schopen odolat zvýšené zátěži i při zhoršených povětrnostních podmínkách, kdy nebezpečí ohrožení okolí nepřesahuje úroveň běžného rizika. Strom byl shledán vhodným pro další vývoj na stanovišti při plnění ekologické a zdravotní funkce.

7. Při provedeném místním šetření dne 23.5.2019 byly zadokumentovány předmětné stromy a stavby, u jedné douglasky jde o dva srostlé kmeny, nikoli dva jedince. Další místní šetření bylo provedeno 15.4.2021 k návrhu žalobkyně za účelem zadokumentování výskytu vzrostlých stromů v lokalitě [anonymizováno] ulice v [obec], byly pořízeny fotografie jednotlivých douglasek tisolistých a dalších stromů vysokého vzrůstu, které se v lokalitě vyskytují. Souvislý pás tvoří lesík po celé hranici výstavby nacházející se na protilehlé straně než je kolem lokality vedoucí pozemní komunikace [obec] – [obec], k této komunikaci je naopak nejblíže souvislý porost na pozemku žalovaných a na pozemku jejich sousedů z opačné strany, než je žalobkyně. Další souvislý porost jehličnatých stromů se nachází přes silnici od žalovaných na dvou k žalovaným protilehlých pozemcích. Dům žalobkyně má na střeše domu zabudovány sluneční kolektory a to na straně přilehlé ke třem žalovaným douglaskám tisolistým (vyjma dvoukmenné douglasky nacházející se až v úrovni za zadní stěnou domu žalobkyně), na této straně domu je vybudována i zimní zahrada žalobkyně.

8. Z fotografií předložených otcem 1. žalovaného vyplývá, že vzrostlé stromy se na pozemku žalovaných nacházely už v době nákupu pozemku a výstavby domu.

9. Ze znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně] z oboru ochrana přírody, odvětví dendrologie, bylo zjištěno, že byly posuzovány čtyři kusy douglasek tisolistých na hranici pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec], [ulice], kdy jeden kmen je rozdvojený nad úrovní terénu, přičemž znalkyně dospěla k závěru, že ponechání stromu č.1 – nejvzdálenějšího od pozemní komunikace je rizikové bez navržených zásahů, znalkyně doporučila tento strom, který je součástí skupiny věkově mladší douglasky tisolisté a břízy bělokoré pokácet, u tohoto stromu je problémem stav kmene, kde je v důsledku tlakového větvení nutné konstatovat sníženou provozní bezpečnost, kdy v důsledku tohoto větvení se zvyšuje riziko roztržení obou kmenů a tedy i riziko jejich pádu. Daný strom je tvořený dvěma kmeny srostlými do výšky 1,1 m, v místě srůstu je patrná prasklina od úžlabí až k patě stromu, kmeny rostou v úzkém úhlu a tvoří právě tzv. tlakové větvení. Ostatní tři stromy blíže k pozemní komunikaci jsou v dobrém zdravotním stavu. Posouzením dřevin vyjma stromu č. 1 – dvoukmenný, nebyly zjištěny žádné známky nasvědčující poškození kořenového systému, nebyla zjištěna přítomnost dřevokazných hub ani trhliny v půdě signalizující špatné kotvení stromu, i když u všech douglasek lze usuzovat na částečně tvarové deformace kořenového systému způsobeného zadlážděním u stromu č. 2 nebo v blízkosti oplocení u stromu č. 1 a blízkosti oplocení a zadláždění u stromu č. 3 a 4, evidentně jsou stromy k těmto podmínkám přizpůsobené a současný stav kořenového systému nemá viditelný vliv na vitalitu dřevin. Co se týče vyvětvování, jsou koruny všech stromů průběžně vyvětvované do cca 5 m výšky, čímž se mírně zvyšuje těžiště stromu, ale u douglasek je vyvětvení pouze mírné, nedošlo k němu jednorázově v poslední době a stromy jsou navíc kryté před větrem, okolní zástavbou, takže vyvětvování nepředstavuje významnější snížení provozní bezpečnosti stromů. Nebezpečí pádu velkých větví s těžkým mokrým sněhem je u douglasek předvídatelné a nepředstavuje tak snížení provozní bezpečnosti stromů. Douglaska tisolistá patří k rychle rostoucím dřevinám, v horizontu následujících desítek let dosáhnou parametrů, kdy se jejich další existence na stanovišti stane neúměrně rizikovou a pak je na vlastníkovi dřevin, kdy požádá příslušný orgán ochrany přírody o povolení ke kácení a případnou náhradu douglasek tisolistých dřevinami s parametry vhodnějšími do zastavěného území města. Z výpovědi znalkyně u jednání bylo zjištěno, že se nedá říct přesně, o kolik do výšky stromy vyrostou za rok, je to složité, záleží to na stanovišti, podnebí, půdě. Velmi významné, zda jde o půdu zhutněnou pojezdem, zpevněnou plochu, tam stromy rostou pomaleji jako v tomto případě, v domovině – Severní Americe rostou douglasky rychleji do větších rozměrů. Kořenový systém se zvětšuje úměrně koruně, ale ideálně je to v parku, kde je volná půda, ve zhutněné půdě se kořenový systém zvětšuje velice pomalu jako tady. Kořeny jsou pod zpevněným povrchem, většinou k nějakému zásahu do kořenového systému dochází, obecně však lze uzavřít, že většinou stav kořenového systému odpovídá stavu koruny. Vyjma nebezpečného rozdvojeného stromu č. 1 jsou koruny vitální, bez známek prosychání a evidentně jsou v dobrém stavu i kořeny. U stromu č. 2 je nesporný negativní vliv pojezdu automobilu na kořenové vlášení kořenu stromu, ale to znovu strom obnovuje, i když ideální pro vývoj stromu to není. U douglasky je jeden kůlovitý kořen a postranní kořeny, které rostou v těch místech, kde není překážka, kde je měkčí půda. Při budování oplocení určitě nedošlo k fatálnímu zásahu do kořenového systému stromů. Menší zásahy se strom snaží nahradit. V případě nějakého vnitřního defektu kořene by teoreticky mohlo dojít ke snížení stability stromu, ale u douglasky se díky kůlovitému kořenu nevyvrátí jako třeba smrk. Postranní kořeny slouží zejména k výživě stromu, za 20 let praxe znalkyně neviděla vyvrácenou douglasku tisolistou, spíš se setká s tím, že se vlivem těžké námrazy ulomí část větve. Nic nenasvědčuje zásadnímu poškození kořenového systému všech stromů včetně jedničky, vitální stav koruny svědčí o opaku. Znalkyně nezaznamenala ani houbovité onemocnění kořenů stromů. Nemůže se vyjádřit k tomu, jaká rychlost větru by dokázala strom zlomit. Strom je chráněný domem a je ve skupině, což má svůj význam. Kdyby se zahrada projektovala dnes, již by výsadba takto nešla, musí to být 3 metry od plotu i druh stromu by nebyl vhodný, ale v dané lokalitě jsou všude douglasky tisolisté v zahradách. Ty stromy tam však byly už před výstavbou domů a stromy se obecně chrání, protože mají velký ekologický přínos. I u zdravého stromu se může stát, že se zlomí, to se nedá dopředu odhadnout. Je třeba vidět přínos stromu. Může nastat situace, že stav kořenového systému neodpovídá stavu koruny, to je tehdy, když dojde k velkým výkopům a kořeny se poškodí a u stromu se důsledky projeví, třeba až za 5 let, časté to bývá třeba u dubů. V daném případě se však výkopy prováděly v době výstavby domu, což je mnohem více než 5 let, tady by se to už muselo projevit, tady už k poškození stromu z tohoto důvodu nedojde. Ta reakční doba 5 let je i u douglasky. Může se stát, že kořeny začnou u stromu zahnívat, a to v situaci, kdy dojde k neodbornému odstranění části kořene o průměru 5-10 cm, který není odborně zaříznut a zatřen a vlivem sucha, např. ve vegetačně nevhodném období v létě nebo zimě, nebo vlivem mrazu začne nahnívat. Strom č. 1 má tlakové větvení, což znamená, že kmeny nejsou dostatečně srostlé a v důsledku toho dochází k rozlomení. U listnatých stromů, např. lip se používá ke stabilizaci koruny popruhy, čímž se jednak minimalizuje rozlomení, ale i v případě ulomení zůstává větev zabezpečena popruhem. U jehličnanů se však tento způsob zabezpečení používá naprosto minimálně je v případě jehličnanů památkového charakteru nebo mimořádně hodnotných. V tomto případě o takový jehličnan nejde a už to nyní v tomto stavu nelze napravit, sílením stromů může dojít k rozlomení, doba do rozlomení může být 10 nebo i 20 let, lze to těžko odhadnout. Ovšem, že k tomu dojde je vysoce pravděpodobné.

10. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] z oboru stavebnictví odvětví stavby obytné a průmyslové bylo zjištěno, že stromy rostoucí na p.p. [číslo] v k.ú. [obec] brání vnikání slunečných paprsků na p.p. [číslo] v k.ú. [obec], a to v letním období od 12 do 18 hodin, respektive 19 hodin v červnu, v zimním období pak od 11 hodin do 14 hodin, respektive pak do 15 hodin v prosinci. Pokud by se vycházelo z proslunění jako z oslunění alespoň 50% plochy, pak by v zimním období byla doba proslunění zkrácena o 37%, v letním období od 15%. Znalec vyznačil v letecké mapě (příloha 8 posudku) dalších cca kolem 60-65 stromů obdobného stáří a vzrůstu, které se v lokalitě [ulice] nacházejí, na lokalitu navazuje dále celý souvislý pás stromů. Dále se znalec vyjadřoval k tomu, zda stínění je v míře přiměřené místním poměrům či tuto míru přesahuje, zde posouzení vztahoval k pozemku, kdy na něm porost není či kdy porost stíní po méně než polovinu doby slunečního svitu, zde dospěl k závěru, že v porovnání s tímto stíněním představuje míru přesahující místní poměry. Stín stromů omezuje obvyklé užívání pozemku žalobkyně zastíněním, a to v pásu pěti metrů podél společné hranice pozemků účastníků co do pěstování rostlin, stromů a keřů, podle znalce zastínění omezuje i provádění běžné rekreační činnosti na jednotlivých částech pozemku. Co je myšleno běžnou rekreační činností uvedeno v posudku není. Dva stromy omezují zastíněním možnost využití zimní zahrady v letním období. Podle fotografií znalce v posudku jsou na střeše domu žalobkyně na její straně směrem ke třem žalovaným douglaskám tisolistým situovaným od komunikace zabudovány sluneční kolektory a na stěně domu je vybudována zimní zahrada. Podle leteckého snímku použitého znalcem se na pozemku p. č. 1070/32nenachází žádná osázení pěstební plocha, resp. kulturně obhospodařovaná plocha, tj. žádný záhon a to ani na nezastíněné ploše za domem a před domem.

11. V letecké mapě na webových stránkách [webová adresa] je patrná výsadba stromů v lokalitě [ulice], kdy právě v místě, kde mají postaveno účastníci, jde o jednu z nejvíce osázených částí stromy, zahrada žalobkyně je typická travnatým porostem, je zcela prosta osázení jak na stíněných tak na osluněných místech. Soudem byla pořízena fotodokumentace z webových stránek [webová adresa] zástavby a zeleně dané lokality, tuto žalobkyně zpochybnila jako zastaralou, přičemž trvala na novém místním šetření, předkládala vlastní aktuální fotografie.

12. Ze zprávy Stavebního odboru Městského úřadu Chrudimi bylo zjištěno, že ve spise u rodinného domu ve [anonymizováno] ulici [adresa] je žadatel Ing. [příjmení] (tehdejší manžel žalobkyně) upozorňován, že pokud by chtěl zasahovat do vzrostlé zeleně, je nutné to projednat na Odboru životního prostředí Městského úřadu Chrudim. Stavební povolení na dům bylo vydáno žalobkyni 11.8.2004, žalovaným 15.4.2003.

13. Ze zprávy Odboru životního prostředí Městského úřadu v Chrudimi soud zjistil, že v předmětné lokalitě [ulice] [obec] se nacházely plochy pro pěstování sadovnického materiálu včetně stromů druhu douglaska tisolistá a po ukončení této činnosti v lokalitě řada dřevin zůstala. A proto je zde typický výskyt vzrostlých jehličnatých stromů, zejména douglasek tisolistých. Tyto dřeviny se v místě nacházely už v době, kdy byla celá lokalita určena k zástavbě rodinnými domy a budoucí vlastníci pozemky kupovali s vědomím, že na nich tyto dřeviny jsou. Proto výskyt předmětných pěti douglasek tisolistých není výskytem nepřiměřeným místním poměrům, ale naopak je takový výskyt v dané lokalitě typický a obvyklý.

14. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], vedoucího Odboru životního prostředí Městského úřadu v Chrudimi bylo zjištěno, že naposledy ve [anonymizováno] byl asi před 10 – 15 lety. Zprávu soudu z 5.10.2020 svědek nevypracovával, vypracovávala ji kolegyně [příjmení], svědek ji odsouhlasil a podepsal. Kolegyně vycházela ze svých zkušeností s danou lokalitou, je zaměstnána na odboru 20 let a prováděla řadu šetření v dané lokalitě ve správních řízeních. Zůstala tam řada stromů z tzv. [anonymizována dvě slova], které tam byly už před výstavbou rodinných domů. Svědek má za to, že stromy tam mohou mít 20-30 m na výšku, vydávali v té lokalitě nějaké rozhodnutí k žádosti o kácení stromu. Svědek neví, zda tam převládá strom douglaska tisolistá, asi ne, protože v těch školkách byl další sadovnický materiál, který tam po zrušení školek zůstal. Výška stromu 20-30 běžná i v jiných lokalitách v [obec], rozhodovali o žádosti o kácení 50 nebo 60 let starých vzrostlých jehličnanů, tehdy se jednalo o jehličnany nacházející se 1,5 m od základů stavby a posuzoval se i zdravotní stav stromů. Sadovnický materiál sice nejsou původní stromy té lokality, ale tvoří v daném místě část zeleně, která je z pohledu odboru životního prostředí zelení významnou a proto je chráněna. Vždy je zkoumán hlavně zdravotní stav stromu. Stínění není důvodem pro kácení stromu. Na fotografiích předložených svědkem souvislé pásy byly jeden druh stromů a jednalo se o velmi zajímavou lokalitu v [obec], která byla se zelení, přičemž v okolí lokality byla pouze pole. Pro danou lokalitu je výskyt douglasky tisolisté typický a obvyklý, jak v minulosti tak v současnosti. Ta lokalita, když se měnil územní plán z [anonymizována dvě slova] na zástavbu rodinných domů, byla typická tím, že tam byla podmínka, že nedojde k masivnímu kácení a mýcení stromů, i povolování zástavby bylo úřadem navrhováno a povolováno s tím, že se zeleň v dané lokalitě musí zachovat. Zájemci o výstavbu tam kupovali pozemky s vědomím jistého břemene zachování zeleně, tedy i parcelace probíhala právě za podmínky zachování zeleně. Je pravda, že dnes je tam výskyt zeleně nižší než před 20 lety, že už tam jsou ostrůvky zeleně pouze sporadicky, ale je to důsledek 20letého vývoje lokality. Ona zeleň obecně spíše mizí namísto vysazování, právě proto má odbor svou úlohu na ochraně zeleně jako orgán ochrany přírody podle zákona č. 114/1992 Sb.. V té lokalitě je typický výskyt douglasky tisolisté, což dovozuje svědek z vývoje té lokality, kdy právě douglaska tisolistá tam byla v liniové výsadbě, pro lokalitu je tedy typická. Ta lokalita je totiž atypická právě tím, že tam byly [anonymizována dvě slova] a byl tam proto větší rozsah zeleně. Původně tam zamýšlely orgány ochrany přírody vyhlásit lokální biokoridor k ochraně zeleně, ale nakonec k tomu nedošlo z toho důvodu, že vyskytující se stromy nebyly historicky typické výskytem pro dané území. Proto ta zeleň zůstala evidována jako zeleň hodná vyššího zřetele. Původně tam byl záměr vybudovat přírodní park, kdy se rozhodovalo o změně územního plánu, ale následně se tam povolila výstavba a zeleň tam zůstala jako významný prvek zohledňovaný při výstavbě. Svědek setrval na písemné zprávě podané soudu. Na odporu svých tvrzení předložil svědek fotografii lokality [anonymizována dvě slova] z roku 2000 před zástavbou, na fotografii se nacházejí seskupení stromů v určitých liniích a letecké měřičské snímky z roku 2004, kdy již v lokalitě probíhala výstavba a na snímku jsou patrné vzrostlé stromy, kdy se jich velké množství nacházelo právě na dnešním pozemku žalobkyně, což je lehce určitelné, protože dům žalovaných již stál.

15. Ve své účastnické výpovědi žalobkyně uvedla, že vyhotovila zákres jednotlivých douglasek vyšších 12 metrů v lokalitě, kde bydlí. Žalobkyně má za to, že v jejím případě jde o stínění nad míru přiměřenou poměrům, protože nikde mezi domy nejsou takové stromy. Stínění nad míru obvyklou dokládá skutečnost, že když žalovaní chodí po svém pozemku v tričku, žalobkyně musí chodit v zimní bundě. Žalovaní si na svém pozemku před domem pokrátili zeleň, aby jim tam šlo sluníčko. Žalobkyně uváděla, že má problém s výsadbou rostlin na svém pozemku v důsledku stínění stromů, protože ty stromy mají velmi husté kořeny a brání rostlinám v životě tam. Žalobkyně vypovídala, že jí spousta rostlin uschla, i když je hodně zalívá, protože loni bylo vlhčeji, tak se jí snad něco i ujmulo. Ohledně tří velkých stromů má žalobkyně za to, že jí hrozí nebezpečí z jejich zlomení, protože v lokalitě vanou jihozápadní větry a znalkyně nevyloučila, že by mohlo dojít ke zlomení stromu. To by pak strom spadl podle žalobkyně na její dřevostavbu, na ložnici, ve které bývají její děti nebo vnoučata, a mohlo by se jim něco stát, což je velice stresující. S ohledem na charakter stavby ze slámových panelů a dřeva by větev stromu snadno mohla prorazit střechu i zdi. Střechou by pak do domu zatékalo a stěny by nabobtnaly, což by spolu s pádem stromu mohlo vést i k deformaci dřevěné konstrukce a tím k porušení statiky domu, což by si vyžádalo totální rekonstrukci. Žalobkyně má dosud nesplacenou hypotéku, proto by to pojišťovna vyplatila hypotéční bance, ta by si strhla nedoplatek úvěru a žalobkyně by dostala jen zbytek pojistného plnění, ze kterého by nebyla schopna postavit nový dům, protože jde do důchodu, tak mě to všechno velmi omezuje a do budoucna vůbec nelze předpokládat, že by získala novou hypotéku. Žalobkyně má za to, že jí hrozí velké majetkové škody. [příjmení] stromy žalobkyně na svých fotografiích nezachycovala, protože je zakreslila do svých zákresů. Pády větví ze stromů jsou na pozemku běžné, po větším větru jich bývá více. Na pozemku [anonymizováno] už není douglaska tisolistá, protože ji vloni pokáceli. Sousedi naproti nim si dělali bazén, tak ji taky pokáceli, aby jim to nestínilo. Z celkem 70 jsou douglasky pouze u pár domů, navíc lesíky nikomu nestíní, jen u [anonymizováno], ale ti mají douglasky na svém pozemku a nevadí jim to a až jim to začne vadit, tak si to pokácejí. Podle žalobkyně lesík přes silnici žalovaným nestíní, což plyne z jejích nákresů, které provedla v jednotlivých hodinách podle posudku znalce [celé jméno znalce]. Ten lesík podle žalobkyně nikomu nestíní. Žalovaným patrně stínila pouze jejich výsadba za plotem dovnitř jejich pozemku, kterou pokrátili, nějaké borovice, túje apod.. Žalobkyně uváděla, že má stín na svém pozemku po celou dobu, zatímco žalovaní stín na svém domě nemají. Zakreslené stíny v jejích nákresech podle žalobkyně jednoznačně prokazují, že jediní komu v lokalitě stíní douglasky na dům jsou [obec] a žalobkyně, jinak jde o garáž, dílnu a pak na pozemky.

16. Žalovaní nákresy vyhotovené žalobkyní rozporovali, neuznávali pro neodbornost a subjektivitu žalobkyně. Podle nich zeleň od žalobkyně není zachycena úplným způsobem, např. pás pozemků úplně vlevo, kde je mezi tímto pásem a zástavbou úzký proužek, je celý pruh vysokého lesa, kdy stromy vrhají stín na veškerou přilehlou zástavbu v době, kdy žalovaní stavěli, tak jim bylo ze strany města slibováno, že tam bude vybudovaný lesopark. Žalobkyně by si měla uvědomit, že v okamžiku, kdyby byly skáceny stromy žalovaných bude i nadále vrhat stín na její dům dům žalovaných, stejně tak jako vrhá její dům stín na dům [anonymizováno], kteří si kvůli tomu museli přemístit zimní zahradu, protože jim žalobkyně stínila domem. Žalobkyně k vyjádření žalovaných uznala, že je tam pás vysokého lesa, ale podle ní stíní pouze na krajích a nijak významně, žalobkyně les jako stíny nekreslila, protože nejsou předmětem řízení, určitě by dům nestínil v takové míře, jako stíní vzrostlé stromy žalovaných.

17. Podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Podle § 2903 odst. 2 občanského zákoníku při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

18. Na základě provedeného odkazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Žalovaní a žalobkyně jsou vlastníky bezprostředně sousedících pozemků, kdy na pozemku žalovaných se u hranice s pozemkem žalobkyně nacházejí čtyři vzrostlé douglasky tisolisté, kdy jedna z nich je tvořena dvěma kmeny srostlými do výšky 1,1 m (viz v podrobnostech bod 9 odůvodnění rozsudku). Všechny čtyři stromy vrhají stín v určité denní době na pozemek žalobkyně (v podrobnostech viz bod 10 odůvodnění rozsudku-posudek znalce [příjmení] [celé jméno znalce]). Strom tvořený dvěma srostlými kmeny má sníženou provozní bezpečnost, kdy v důsledku tlakového větvení se zvyšuje riziko roztržení obou kmenů a tedy i riziko jejich pádu, tři ostatní douglasky tisolisté nemají sníženou provozní bezpečnost, což bylo ověřeno z jejich stavu, jejich habitu a z jejich umístění, které je chráněné zástavbou (viz v podrobnostech bod 9 odůvodnění rozsudku-posudek znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně]). K výstavbě domu žalobkyně, potažmo i žalovaných, došlo v době, kdy se na pozemcích uvedené stromy nacházely a nebyly malého vzrůstu, na pozemku dnes ve vlastnictví žalobkyně se nacházely stromy hustě téměř po celé jeho ploše (viz v podrobnostech bod 8,12,13,14 odůvodnění rozsudku). Už v době výstavby byla lokalita typická výskytem stromové vegetace, protože v daném místě se předtím vyskytovala tzv. [ulice] [anonymizováno], právě v této lokalitě se typicky vyskytují douglasky tisolisté z té doby. Tato vegetace je v dané lokalitě pod ochranou orgánu péče o životní prostředí, kdy se například žalovaní nedomohli skácení douglasky tisolisté v roce 2017, které žádali z důvodu zastínění sousedního pozemku (viz v podrobnostech bod 6 odůvodnění rozsudku). Dům žalobkyně má na střeše domu zabudovány sluneční kolektory a vybudovanou zimní zahradu a to na straně přilehlé ke třem žalovaným douglaskám tisolistým, vyjma dvoukmenné douglasky nacházející se až v úrovni za zadní stěnou domu žalobkyně.

19. Soud neprovedl pro nadbytečnost žalobkyní navržený důkaz místním šetření v jiných lokalitách v [obec] se zástavbou rodinných domů ohledně výskytu douglasky tisolisté i v řadě pěti stromů vedle sebe na hranici pozemků vrhající stín na sousední pozemek, a to na nejčastěji používaná místa zahrady a okolí domu. Jiné lokality nejsou významné k porovnání s atypickou lokalitou [ulice] v [obec], na tuto lokalitu ani místně nenavazují. Soud nezadal ani doplnění znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] ohledně stínění pozemků žalobkyně nad míru přiměřenou místním poměrům, neboť má za to, že stínění stromy je jednoznačně prokázáno již podaným (a poměrně finančně nákladným) posudkem ve věci, kdy není třeba vědět pro soudní rozhodnutí, kolik hodin v současné době činí doba oslunění pozemku žalobkyně parcela [číslo] za rok a kolik hodin by činila doba oslunění pozemku parcela [číslo] za rok v případě, pokud by došlo k odstranění každého jednotlivého stromu, ani ke změně doby oslunění v následujících (např. pěti) letech s ohledem na růst stromů (více než 0,6 metrů rok), soud je totiž při svém rozhodování vázán stavem v době rozhodnutí a k tomuto již má zpracován znalecký posudek. Soud rovněž jako nadbytečný neprovedl navržený důkaz doplněním znaleckého posudku znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně] ohledně procentní šance na zlomení jednotlivých stromů při různých rychlostech větru a v závislosti na rostoucí výšce stromů, ke vlivu habitu stromu, tj. položení těžiště na pravděpodobnost zlomení stromu, otázky povětrnostních podmínek (síla námrazy) jako předpokladu zlomení větví jednotlivých stromů, a pokud rizika existují, zda existují nějaké vážné důvody, aby tato rizika byla akceptována, kdy by znalkyně měla zohlednit narostlou výšku stromu od jejího znaleckého posudku dosud, kterou žalobkyně odhaduje na 2 metry. Jednak proto, že se znalkyně již k větru, lámání větví, vlivu pojezdu na kořenový systém i rizikům zlomení podrobně vyjádřila, jednak proto, že akceptací takového návrhu by mohlo dojít k nedůvodnému prodlužování řízení, kdy by soud opakovaně doplňoval posudky z důvodu růstu stromů, poněvadž by stále nebyly aktuální. Co se týče žalobkyní navrženého vypracování znaleckého posudku znalcem – statikem k zodpovězení otázky následků případného pádu stromů na dům žalobkyně vzhledem ke stavební konstrukci domu, tento soud považuje rovněž za nadbytečný, protože je postaven na předpokladu pádu stromů, čímž vychází z konstrukce, která nebyla jako reálně hrozící prokázána.

20. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav v závislosti na povaze nároku u rušení stíněním podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku a u tvrzeného ohrožení nemovitosti žalobkyně podle § 2903 odst. 2 občanského zákoníku. V rámci tzv. sousedských práv se soud zabýval imisí formou stínění a to čtyřmi douglaskami tisolistými rostoucími na pozemku žalovaných na pozemek žalobkyně. Je nepochybné, že fakticky ke stínění dochází, neboť si nelze představit, že by stromy rostoucí u hranice pozemků na vedlejší pozemek v žádné denní době nevrhaly stín. Rodinným domem zastavěný pozemek žalobkyně o výměře 152 m2 a zahrada o výměře 1131 m2 jsou zasaženy stíněním předmětných stromů z pozemku žalovaných, podrobně se ke stínění vyjádřil znalec, který uvedl i časové rozpětí, kdy jsou pozemky z větší části zastíněny, resp. zejména jejich přední část. Vlastník se má zdržet mimo jiné i všeho, co působí, že stín vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Soud zkoumal místní poměry a ve vztahu k nim i míru stínění žalovanými stromy. Po provedeném dokazování má soud za to, že už v době výstavby byla lokalita typická hustým výskytem stromové vegetace, protože se v daném místě předtím vyskytovala tzv. [ulice] [anonymizováno], místní poměry tím byly ovlivněny a jsou tak poměrně odlišné od jiných lokalit, kde se nová výstavba v [obec] prováděla. Sadovnický materiál byl na místě ponechán a část z něj se právě přímo na pozemku žalovaných a v okolí stále nachází. Podle leteckých snímků a místního šetření se na pozemku žalobkyně žádné stromy nevyskytují, vyskytují se ve větším počtu na pozemku žalovaných a jejich sousedů v bezprostředním okolí. Soud tak nemůže uzavřít, že by stínění žalovanými stromy bylo nepřiměřené místním poměrům. Tam, kde se stromy tohoto vzrůstu vyskytují, je naopak stínění obvyklým jevem a je tak místním poměrům přiměřené. S tím logicky musela být žalobkyně seznámena při nákupu pozemku. Co se týče podstatného omezení obvyklého užívání pozemku, které by v důsledku stínění mělo jako předpoklad naplnění generální klauzule § 1013 odst. 1 občanského zákoníku být splněno, soud neshledal ani tuto podmínku jako danou. I když žalobkyně ze svého pozemku stromy zcela odstranila, nevyužívá pozemek ani v části nacházející se za jejím domem k pěstování rostlin, ani k žádné jiné činnosti závislé na vysokém stupni oslunění. Kromě toho nelze pominout stín, který vrhají domy stavěné zhruba ve stejné linii jeden na druhý, respektive na pozemek nejbližšího souseda. Žalobkyně sice v průběhu řízení pořídila na střechu domu přilehlou stromům žalovaných sluneční kolektory a na stěnu domu přistavěla zimní zahradu, ovšem obojí tam umístila za situace, kdy jí byl výskyt stromů žalovaných jednoznačně dlouhodobě znám a nemohla tak kalkulovat, že by tímto způsobem ovlivnila soudní rozhodnutí. Protože soud neshledal, že by stínění předmětnými stromy vnikalo na pozemek žalobkyně v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezovalo obvyklé užívání pozemku žalobkyní, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl.

21. Dále se soud zabýval tvrzeními žalobkyně, že je stromy vážně ohrožována, kdy požaduje uložení vhodného opatření žalovaným k odvrácení hrozící újmy. Znaleckým posudkem znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] byla prověřena kondice žalovaných stromů a jejich provozní bezpečnost ve vztahu k nemovitostem žalobkyně, kdy znalkyně dospěla k závěru, že u douglasky tisolisté tvořené dvěma kmeny srostlými do výšky 1,1 m, která je součástí skupiny věkově mladší douglasky tisolisté a břízy bělokoré, která se nachází se při pohledu ze silnice za přístřeškem na pozemku parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec] je namístě její pokácení, neboť je provozně nebezpečná, kdy hrozí rozlomení srostlého kmene, a jiným způsobem, například svázáním, nelze tento strom zajistit (blíže viz bod 9 odůvodnění rozsudku) proti hrozícímu vzniku škody. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovaným opatření, kdy stanovil na základě znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalkyně] nejkrajnější řešení, tedy pokácení stromu. U zbývajících tří stromů nebylo provozní nebezpečí zjištěno, a proto byla žaloba v této části zamítnuto. Znalkyně se podrobně vyjádřila i k jednotlivým námitkám ze strany žalobkyně, které následně žalobkyně uplatnila a žádala dopracování znaleckého posudku. Soud považuje vyjádření znalkyně ve stávajícím posudku a jeho doplnění formou výslechu znalkyně u jednání za plně dostačující i ve vztahu k jednotlivým rychlostem větru, lámání stromu a větví za větru a námrazy, vlivu pojezdu na kořenový systém. Obdobně soud nezadal ani doplnění znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] ohledně stínění pozemků žalobkyně a vypracování znaleckého posudku znalcem – statikem k zodpovězení otázky následků případného pádu stromů na dům žalobkyně vzhledem ke stavební konstrukci domu, tento soud považuje rovněž za nadbytečný, protože je postaven na předpokladu pádu stromů, čímž vychází z konstrukce, která nebyla jako reálně hrozící prokázána (v podrobnostech viz bod 20 odůvodnění rozsudku).

22. V souvislosti se zadáním znaleckých posudků soudem znalkyni [celé jméno znalkyně] bylo na nákladech za znalecký posudek uhrazeno přiznaných 10 853,70 Kč, za účast znalkyně u soudního jednání z důvodu její výpovědi přiznáno 676,80 Kč, znalci [celé jméno znalce] bylo na nákladech za znalecký posudek uhrazeno přiznaných 54 886,50 Kč, tj. celkem 66 417 Kč, o jejichž přiznání již bylo rozhodnuto. Jde o náklady státu, které soud stanoví k úhradě účastníkům řízení podle § 148 občanského soudního řádu v závislosti na procesním úspěchu ve věci samé. V daném případě byla procesně neúspěšná žalobkyně, kdy ze dvou uplatněných nároků byla úspěšná pouze s jednoho nároku a neúspěšná ve zbývající části, což soud hodnotil jako 1/8 nároku oproti 7/8 úspěchu žalovaných (reálně šlo o 4 stromy, úspěch měla žalobkyně s jedním odstraněním stromu). Soud proto žalobkyni uložil zaplatit 7/8 z 66 417 Kč odpovídajících 58 115 Kč, které ji soud uložil k úhradě ve lhůtě tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku. Žalovaným 1) a 2) soud určil k úhradě 1/8 z 66 417 Kč odpovídajících 8 302 Kč, které jim soud uložil k úhradě společně a nerozdílně ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

23. Pro většinový úspěch žalovaných ve věci by jim soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, ovšem žalovaní nebyli právně zastoupeni a náhradu nákladů řízení nežádali, a proto ji soud nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení