12 C 286/2021-152

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], [datum narození] sídlem [adresa žalobce] ; zastoupeného advokátem: [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalované], narozena [datum] bytem [adresa žalované] ; zastoupené advokátem: [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo] [PSČ] [obec] o určení neúčinnosti právního jednání dlužníka, návrh na přerušení řízení takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba žalobce proti žalované o určení, že právní jednání žalované a dlužníka spočívající v uzavření darovací smlouvy učiněné dne 21. 10. 2016, jejímž předmětem je pozemek stav. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [obec] č. ev. [číslo], stavba pro rodinnou rekreaci, a pozemek parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] [jméno], a to vše zapsáno na [list vlastnictví], není vůči žalobci právně účinné.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 26 819 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se dne 20. 10. 2021 po žalované domáhal určení neúčinnosti právního jednání dlužníka s tím, že žalobce má pohledávku za panem [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] (dále jen jako„ dlužník“), a to z titulu směnky vlastní vystavené dlužníkem dne 21. 09. 2018, jejímž vlastníkem je právě žalobce. Vzhledem k tomu, že výše specifikovaná směnka se stala splatnou dne 30. 12. 2018 a dlužník neuhradil na tuto pohledávku ničeho, přistoupil žalobce k jejímu vymáhání soudní cestou, přičemž dotčené řízení je vedeno u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 82/2021. V rámci výše uvedeného řízení byl dne 20. 09. 2021 vydán směnečný platební rozkaz, č. j. 73 Cm 82/2021-19. Ke dni podání této žaloby pohledávka žalobce za dlužníkem zahrnuje jistinu ve výši 3 000 000 Kč; úrok ve výši 6% p. a. z této částky od 31. 12. 2018 do zaplacení; směnečnou odměnu ve výši 10 000 Kč a náhradu nákladů řízení (ke dni podání této žaloby činí výše nákladů žalobce 225 423,20 Kč). Dne 21. 10. 2016 byla uzavřena darovací smlouva mezi dlužníkem jakožto dárcem na straně jedné a Žalovanou jakožto obdarovanou na straně druhé (dále jen jako„ darovací smlouva“), jejímž předmětem byly následující nemovité věci, jejichž původním vlastníkem byl právě dlužník: pozemek p. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba: [obec], č. e. [číslo]; pozemek p. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví] k. ú. [obec] [jméno], [územní celek], okres [okres] (to vše dále jen jako„ nemovité věci“). Pro úplnost žalobce uvádí, že byť je na darovací smlouvě natištěný datum 20. 10. 2016, darovací smlouva byla dle ověřovacích doložek uzavřena až dne 21. 10. 2016, a to v [obec]. Žalovaná předmětné nemovité věci dále převedla do společného jmění manželů [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození] a [titul] [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], oba bytem [adresa] (dále jen jako„ manželé [příjmení]“), a to na základě kupní smlouvy ze dne 8. 2. 2021. Dlužník přistoupil k uzavření darovací smlouvy, přestože si musel být vědom, že ke dni jejího uzavření měl řadu závazků, z nichž některé byly v rozhodném období vymáhány v exekučním řízení. Lze se domnívat, že dlužník využil časového prostoru, kdy momentálně nebyl omezen v nakládání se svým majetkem v důsledku probíhajících exekučních řízení tzv. inhibitoriem ve smyslu příslušných o. s. ř. a ex. ř. a bezplatně převedl do vlastnictví žalované poslední hodnotný majetek, jehož zpeněžením mohli být jeho věřitelé uspokojeni. Dle přiloženého exekučního příkazu byl exekuční titul, tedy rozsudek Okresního soudu v Mělníku vydán dne 12. 4. 2018, tudíž je zřejmé, že dlužník v okamžiku vystavení směnky měl dalšího věřitele, který následně vymáhal za dlužníkem pohledávku v exekučním řízení. Žalobce dále uvádí, že finanční prostředky byly k rukám dlužníka poskytnuty na základě řady ústních smluv o zápůjčkách již před vystavením výše specifikované směnky. Dlužník následně učinil právní jednání spočívající v uzavření darovací smlouvy, kterým byly nemovité věci bezplatně převedeny do vlastnictví žalované, která je dcerou dlužníka, tedy osobou blízkou ve smyslu ustanovení § 22 o. z. Jeden ze současných vlastníků, [titul] [jméno] [příjmení] je pak bratrem žalované. Dle názoru žalobce všechny shora popsané okolnosti nasvědčují tomu, že dlužník uzavřel darovací smlouvu s cílem zkrátit uspokojení pohledávky žalobce. Z výše uvedených důvodů má žalobce za to, že byly splněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby bylo shora nadepsaným soudem určeno, že právní jednání dlužníka spočívající v uzavření darovací smlouvy není vůči žalobci právně účinné v souladu s ustanovením § 589 odst. 1, odst. 2 o. z. Žalobce má za to, že je oprávněn dovolat se neúčinnosti právního jednání spočívajícího v uzavření darovací smlouvy v souladu s ustanovením § 590 odst. 1 písm. a) o. z., jelikož darovací smlouva byla uzavřena v posledních pěti letech, zcela nepochybně v úmyslu zkrátit uspokojení pohledávky žalobce a druhé straně, tj. žalované jakožto dceři dlužníka, musel být tento úmysl znám. Žalobce dále uvádí, že žalované musel být znám úmysl dlužníka zkrátit uspokojení pohledávky žalobce, neboť v období, kdy probíhala rozsáhlá písemná a telefonická komunikace mezi žalobcem a dlužníkem ohledně uspokojení dotčeného závazku, přistoupila žalovaná k prodeji nemovitých věcí, a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne 8. 2. 2021 mezi žalovanou jakožto prodávajícím na straně jedné a manžely [příjmení] jakožto kupujícími na straně druhé. Jak již bylo výše uvedeno, [titul] [jméno] [příjmení] je bratrem žalované, tedy rovněž osobou blízkou dlužníku ve smyslu ustanovení § 22 o. z. Žalobce upozorňuje rovněž na skutečnost, že žalovaná předmětné nemovité věci prodala za částku v celkové výši 1 400 000 Kč, tedy značně pod cenou, jelikož dle informací dostupných žalobci činí obvyklá cena těchto nemovitých věcí částku ve výši přibližně 3 000 000 Kč. Manželé [příjmení] si měli opatřit negativní výpis z centrální evidence exekucí ve vztahu ke dlužníkovi; manželé [příjmení] si zajistili odborné posouzení obvyklé ceny nemovitých věcí. To svědčí o tom, že při převodu nemovitých věcí v rámci rodiny byly její nabyvatelé až„ extrémně opatrní;“ na tomto místě se pak nabízí otázka, proč tomu tak bylo. Dlužník učinil předmětné právní jednání v úmyslu zkrátit své věřitele (přičemž postačí, aby se jednalo o úmysl nepřímý; k tomuto uvádí komentářová literatura dále následující:„ Zkrácení nemusí být jediným cílem jednání dlužníka, postačí, že o něm ví.“, úmysl byl dán v době právního jednání, tedy v době uzavření darovací smlouvy, neboť v tomto okamžiku již dlužník věděl, že má další věřitele a zkracující úmysl byl žalované znám. Žalobce podává tuto žalobu vůči žalované, jakožto osobě, která s dlužníkem právně jednala, když jakožto obdarovaná uzavřela darovací smlouvu a jsou tedy splněny podmínky dle ustanovení § 594 odst. 1 o. z., kterýžto závěr dovozuje i související komentářová literatura („ Odpůrcem je primárně ten, kdo byl druhou stranou odporovatelného právního jednání – zpravidla smlouvy. Jde o kupujícího, zástavního věřitele, obdarovaného apod. I on musí však z právního jednání získat určitý prospěch“). V daném případě nelze pochybovat o tom, že žalovaná měla z uzavření darovací smlouvy majetkový prospěch, neboť bez jakéhokoliv protiplnění získala shora označené nemovité věci. Žalobce požádal Okresní soud v Mělníku, jakožto obecný soud žalované, o doručení oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání ve smyslu ustanovení § 354 OSŘ a učinil tedy výhradu dle § 593 o. z. Žalobce navrhl přerušení řízení do doby pravomocného ukončení směnečného řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 82/2021. Žalobce navrhuje, aby shora nadepsaný soud vydal tento rozsudek: I. Určuje se, že právní jednání Žalované a Dlužníka spočívající v uzavření darovací smlouvy učiněné dne 21. 10. 2016, jejímž předmětem je pozemek p. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba: [obec], č. ev. [číslo], stavba pro rodinnou rekreaci a pozemek p. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] [jméno], to vše zapsáno na [list vlastnictví], není vůči Žalobci právně účinné. II. Žalovaná je povinna nahradit Žalobci náklady řízení k rukám právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se vyjádřil dne 27. 7. 2022 tak, že má za dlužníkem vykonatelnou pohledávku, a to z titulu rozsudku vydaného Krajským soudem v Praze dne 23. 11. 2021, č. j. 73 Cm 82/2021-31, který nabyl právní moci dne 29. 12. 2021 a vykonatelnosti dne 4. 1. 2022, přičemž pohledávka je v tuto chvíli vymáhána v exekučním řízení. Přestože k vystavení předmětné směnky došlo 21. 9. 2018, představovala tato směnka fakticky„ vypořádání“ předcházejících závazků dlužníka vůči žalobci. Jak žalobce již uvedl, finanční prostředky k rukám dlužníka poskytl v období před vystavením směnky, a to na základě několika smluv o zápůjčce uzavřených ústní formou. Finanční prostředky pak byly k rukám dlužníka poskytnuty v hotovosti, prostřednictvím vícero dílčích plnění. Skutečnost, že tyto ústní smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny platně a finanční prostředky byly k rukám dlužníka skutečně poskytnuty, žalobce dokládá samotnou směnkou, jejíž kopii založil do spisu, jakožto i výše specifikovaným rozsudkem Krajského soudu v Praze. Těžko si lze představit, že by dlužník vystavil ve prospěch žalobce tuto směnku za situace, kdy by si nebyl vědom skutečnosti, že finanční prostředky v této výši obdržel. Ze všech okolností případu je tedy zřejmé, že finanční prostředky ve výši 3 000 000 Kč byly k rukám dlužníka poskytnuty postupně na základě ústních smluv o zápůjčce, před vystavením směnky, přičemž žalobce měl pohledávku za dlužníkem již v době uzavření darovací smlouvy, kterou byly nemovité věci bezplatně převedeny do vlastnictví žalované. Žalobce blíže odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 11. 2018, sp. zn. 20 Co 24/2018. Závěry uvedeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové jsou pak pro daný případ v celém rozsahu aplikovatelné, neboť se jednalo o obdobnou situaci, kdy dlužník převedl nemovitou věc do vlastnictví svého syna. Stejně jako v našem případě byla i zde darovací smlouva uzavřena před tím (29. 3. 2016) než se pohledávka stala vykonatelnou (rozhodnutí bylo vydáno až v květnu 2016). Dále se Krajský soud v Hradci Králové ztotožnil se závěrem soudu prvého stupně, že„ žalovaný obdarovaný, který je synem dárců, neprokázal, že mu nebyl znám a ani mu nemusel být znám úmysl dlužníka – dárce – zkrátit věřitele (§ 590 odst. 1. písm. c/ o. z.)“. Jinými slovy řečeno, oba soudy dospěly k závěru, že darovací smlouva, jíž dlužník převedl nemovitou věc do vlastnictví svého syna, je vůči věřiteli právně neúčinná. To vše i za situace, kdy exekuční titul ve vztahu k předmětné pohledávce byl vydán až po uzavření darovací smlouvy. Rozhodnutí pak bylo odůvodněno mimo jiné i tím, že obdarovaný v procesním postavení žalovaného neprokázal, že mu záměr dárce zkrátit věřitele nebyl a nemohl být znám. Co se týče pasivní legitimace na straně žalované, postupoval žalobce v plném souladu s ustanovením § 594 odst. 1 o. z., neboť to byla právě žalovaná, kdo s dlužníkem uzavřel předmětnou darovací smlouvu a zároveň právě žalovaná měla z tohoto právního jednání majetkový prospěch. Tento postup je v plném souladu nejen s ustanovením § 594 odst. 1 o. z., nýbrž i závěry aktuální komentářové literatury a judikatury. Nad rámec výše uvedeného žalobce poukazuje na následující závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1079/2017. Žalobce dodává, že dle jeho názoru je s podivem, že si manželé [příjmení] opatřili výpis z centrální evidence exekucí ve vztahu k dlužníkovi, když dne 8. 2. 2021 uzavírali kupní smlouvu s žalovanou, nikoliv dlužníkem. Manželé [příjmení] si tedy museli být vědomi toho, že ani žalovaná není v dobré víře ve vztahu k bezdlužnosti svého otce, tj. dlužníka. Sama žalovaná pak ve svém písemném vyjádření k žalobě připouští, že si byla vědoma závazků dlužníka vůči panu [titul] [příjmení]. Žalobce pak považuje za téměř nemožné, že by žalovaná neměla povědomí o tom, že její otec má splatné závazky i vůči dalším osobám včetně žalobce. Žalovaná jednala minimálně v rozporu s ustanovením § 6 odst. 1 o. z. Dle ustanovení § 6 odst. 2 o. z. pak nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého činu či protiprávního jednání. Prodej nemovitých věcí manželům [příjmení] pak lze dle názoru žalobce považovat ze zcela zjevné zneužití práva, které dle názoru žalobce nemůže požívat právní ochrany. V této souvislosti pak žalobce poukazuje na některé závěry judikatury Nejvyššího soudu, který ve svém rozsudku ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 281/2021 a rozsudku ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 21 Cdo 3722/2017. V návaznosti na výše uvedené žalobce uvádí, že převody majetku v rámci rodiny [příjmení] dle jeho názoru naplňují znaky nepoctivého jednání, jakožto i zneužití vlastnického práva ve smyslu shora citovaných závěrů judikatury Nejvyššího soudu. Postup, jakým byl majetek dlužníka„ vyveden“ z dosahu žalobce jakožto věřitele je pak dle jeho názoru v rozporu s dobrými mravy, v důsledku čehož nemůže požívat právní ochrany. Za daných okolností pak žalobci nezbývá než se domáhat svých práv žalobou dle § 589 a násl. o. z., čemuž jsou splněny veškeré zákonné podmínky. Žalobce trvá na své žalobě.

2. Žalovaná se vyjádřila dne 14. 4. 2022 a dne 21. 4. 2022 tak, že považuje žalobu za neopodstatněnou a z hlediska formulace žalobního žádání i nesprávně podanou. Již v žalobě žalobce tvrdí, že nemovité věci, které z majetku dlužníka darovací smlouvou ušly, převedla žalovaná jako odpůrce do vlastnictví dalších osob – jejího bratra s jeho manželkou, a to kupní smlouvou uzavřenou dne 8. 2. 2021. Za této situace již zásadně není dána možnost odporovat právnímu jednání mezi dlužníkem a odpůrcem ve smyslu domáhání se uspokojení z ušlého dlužníkova majetku dle § 589 odst. 1 o. z. s odkazem na některou ze skutkových podstat vymezených v § 590 nebo § 591 o. z., nýbrž je nutno postupovat podle § 595 nebo § 596 o. z., které normují právo věřitele na náhradu potud, pokud není dobře možné domáhat se uspokojení pohledávky z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo, resp. právo věřitele na náhradu škody, pokud k věci, ze které by se věřitel mohl jinak domoci uspokojení, nabyla třetí osoba právo, které brání dovolat se vůči této třetí osobě neúčinnosti původního právního jednání. V obou případech je sice k poskytnutí zvláštní náhrady nebo náhrady škody věcně pasivně legitimován odpůrce, tedy žalovaná, nicméně nelze se již proti němu domáhat určení relativní neúčinnosti předmětné darovací smlouvy ve vztahu k žalobci jakožto věřiteli, nýbrž žalobní žádání musí být jiné. Platí navíc, že převod či přechod prospěchu na právního nástupce odpůrce před podáním odpůrčí žaloby nemá vliv na běh původní lhůty k odporu, převodem nepočíná běh nové lhůty a pokud k převodu ze žalované na současné vlastníky došlo ještě před podáním žaloby, uplynula i maximální pětiletá lhůta, ve které by byla možná změna žalobního petitu na peněžitou náhradu či na náhradu škody (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1676/2012, dle kterého ke stavení prekluzivní lhůty dochází až změnou žaloby). Pro takovou změnu žaloby, resp. pro úspěšnost takto změněné žaloby a absenci prekluze, by byly splněny podmínky pouze potud, pokud by nastala nemožnost uspokojení se z toho, co z majetku dlužníka ušlo, až v průběhu řízení, tedy pokud by k převodu majetku ze žalované na současné vlastníky došlo až po zahájení řízení. Jen tehdy by zůstaly zachované účinky původně podané žaloby (viz rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 19 Cdo 388/2015 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 729/2016). I v předcházejícím řízení vedeném u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 12 C 387/2018 o odpůrčí žalobě tehdejšího věřitele dlužníka [jméno] [příjmení] byla prokazována absence vědomosti žalované o úmyslu dlužníka zkrátit bezúplatným převodem nemovitostí věřitele, jakkoliv to tehdy v označeném řízení nebylo významné s ohledem na bezúplatnost převodu a podání žaloby v dvouleté prekluzivní lhůtě. Pokud tuto vědomost neměla žalovaná, tím spíše neměli relevantní vědomosti ani současní vlastníci, kteří ostatně nebyli informováni ani o uzavření samostatné darovací smlouvy, natož o dluhu dlužníka. Důvod, pro který při uzavírání kupní smlouvy jednali nástupci žalované i samotná žalovaná nadstandardně obezřetně, spočíval především ve skutečnosti, že se v průběhu označeného předcházejícího řízení ukázalo, že dlužník jako otec žalované i jednoho ze současných vlastníků o svých problémech rodinu neinformoval a své finanční záležitosti s nikým z rodiny neprobíral. Ostatně současní vlastníci prověřování případných dalších závazků dlužníka považovali za významné i z toho důvodu, že to byli oni, kdo poskytoval žalované finanční prostředky na vypořádání pohledávky [jméno] [příjmení] za dlužníkem na základě dohody o narovnání uzavřené mezi věřitelem, dlužníkem a žalovanou dne 2. 2. 2021, na základě které byl tehdejší dluh (dle tvrzení dlužníka a výpisu z centrální evidence exekucí jediný) vypořádán. Žalobce tvrdí, že právním titulem jeho pohledávky je směnka vystavená dne 21. 9. 2018 na směnečný peníz 3 000 000 Kč splatný 30. 12. 2018 Darovací smlouva však byla uzavřena již dne 21. 10. 2016 a právní účinky vkladu vlastnictví do katastru nemovitostí podle této smlouvy nastaly dne 25. 10. 2016. Na tuto skutečnost poukázal právní zástupce žalované v reakci na přípis právního zástupce žalobce adresovaný současným vlastníkům nemovitostí [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [celé jméno žalované] datované dnem 5. 8. 2021, přičemž v předmětném přípisu právního zástupce žalobce ze dne 23. 7. 2021 se ničeho o jiném (starším) právním důvodu pohledávky neuvádí. V předmětné reakci bylo také poukázáno na regulaci hotovostních plateb vyplývajících z příslušných ustanovení zák. č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti. Pokud žalobce následně až v žalobě tvrdí, že finanční prostředky poskytoval k rukám dlužníka (tedy v hotovosti) na základě řady ústních smluv o zápůjčkách sjednaných ústně již před vystavením výše specifikované směnky a že dlužník uzavřel darovací smlouvu až následně, pak lze s ohledem na vpředu uvedené považovat toto jeho žalobní tvrzení za účelové. Dle přesvědčení žalované je toto tvrzení nepravdivé, protože ani žalobce není osobou práva neznalou, působí jako soudní exekutor a nelze pochybovat o tom, že neposkytl jiné osobě opakovaně zápůjčky až do výše 3 000 000 Kč na základě pouhých ústních ujednání a až s odstupem kolem dvou let by si nechal vystavit zajišťovací směnku. Taková představa je zcela absurdní. Pokud ovšem ke dni uzavření odporované darovací smlouvy neexistovala předmětná pohledávka žalobce, a pokud v té době neexistoval ani právní vztah, kterým byla založena pohledávka budoucí, pak předmětná darovací smlouva nemůže být ve vztahu k tvrzené pohledávce žalobce zkracujícím právním jednáním. S odkazem na vpředu uvedené žalovaná navrhuje, aby soud po provedeném dokazování žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení. Žalovaná se vyjádřila de 9. 8. 2022 tak, že žalobcem odkazovaný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 11. 2018 sp. zn. 20 Co 24/2018 se zabývá pouze otázkou vykonatelnosti pohledávky a otázkou pasivní legitimace v řízení o relativní neúčinnosti právního jednání, nadto za situace, kdy osoba právně jednající s dlužníkem získaný prospěch (nemovitou věc) stále držela. Žalobce by měl svoje tvrzení doplnit tak, aby bylo zřejmé, kdy a jaké částky dlužníku skutečně poskytl, a označit k tomu řádně důkazy. Žalobcem předkládaná směnka by spíše nasvědčovala tomu, že měla zastřít jednorázové poskytnutí celé částky 3 000 000 Kč v hotovosti, neboť její vystavení dovoluje v případě prověřování věci finančním úřadem právě tu argumentaci, kterou nyní žalobce uplatňuje. To by při pravdivosti verze žalobce znamenalo, že by nejméně po dobu dvou let půjčoval dlužníku peněžní prostředky v řádu statisíců korun, aniž by o tom měl jakékoliv písemné potvrzení, přičemž všechny tyto prostředky zřejmě poskytoval nejen na základě pouhé ústní dohody, jak tvrdí, nýbrž dokonce i v hotovosti, když není schopen označit žádné bezhotovostní transakce, které by jeho tvrzení prokazovaly. Žalobce v této části svého podání řeší otázku pasivní legitimace v řízení o určení relativní neúčinnosti právního jednání a s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2014 sp. zn. 21 Cdo 1079/2017 dovozuje, že žalovaná je tomto řízení pasivně legitimována, neboť je osobou, která s dlužníkem právně jednala a měla z právního jednání prospěch. Odkazovaný judikát neřeší situaci, kdy osoba, která právně jednala s dlužníkem, vlastnictví i držbu převedené věc pozbyla, a kdy tato věc je v držení, resp. ve vlastnictví třetí osoby. Žalovaná nikdy o žádných dluzích otce nevěděla a teprve v souvislosti s řízením o žalobě [titul] [příjmení] seznala, že zde byl nějaký dluh jejího otce. Tím spíše nevěděla ani o žádném závazku dlužníka k žalobci, a pokud je pravdivé žalovanou zpochybňované žalobní tvrzení, že žalobce poskytoval finanční částky dlužníku postupně, v hotovosti a bez jakéhokoliv dokladu (tedy zcela netransparentně a neprokazatelně), pak o takovém téměř pokoutním plnění vyznačujícím se snahou o jeho zakrytí ani vědomost mít nemohla. Skutečnostmi, které [titul] [příjmení] v řízení tvrdil a o kterých do té doby z širší rodiny neměl nikdo žádnou vědomost, byli žalovaná i její bratr natolik zaskočeni, že i s ohledem na vyhýbavé reakce otce považovali za zcela nezbytné učinit vše potřebné k tomu, aby případné další závazky otce jako dlužníka zjistili a buď přispěli k jejich řešení nebo na jakékoliv snahy v tomto směru, včetně snahy udržet chatu jako rodinný majetek, rezignovali. Žalobce doposud nezaujal žádné stanovisko k tvrzenému nesprávně zvolenému žalobnímu žádání a hrozící prekluzi nároku při změně žaloby, které je ve věci na rozdíl od spekulací o tom, v jak úzkých vztazích byl [titul] [příjmení] se svým otcem, relevantní a na základě kterého lze přistoupit k zamítnutí žaloby bez dalšího. Žalobce se vůbec nevyjadřuje k otázce jím zvoleného žalobního žádání za situace, kdy žaloba směřuje proti osobě, která na základě právního jednání s dlužníkem nabyla majetkový prospěch v podobě vlastnického práva k nemovitým věcem, avšak tyto již nedrží a nedržela je ani v době zahájení řízení, neboť je úplatně převedla do vlastnictví třetí osoby, přičemž žalobní žádání směřuje k určení neúčinnosti právního jednání, kteréžto žádání je přípustné pouze tehdy, pokud žalovaný věc nebo prospěch získaný od dlužníka stále drží a je možné se z nich uspokojit. Pokud tomu tak není, pak přichází v úvahu žalobní žádání o poskytnutí náhrady dle §595 o. z., resp. náhrady škody podle § 596 o.. Pokud takto žalováno není, je nutné žalobu bez dalšího zamítnout.

3. Z Darovací smlouvy ze dne 21. 10. 2016 soud zjistil, že [příjmení] [příjmení], [datum narození], daroval [celé jméno žalované], [datum narození], nemovitosti, a to budovu k rekreaci č. e. [číslo] v části [územní celek] postavené na parc. č. stav. [číslo], parc. č. stav. [číslo], parc. č. , vše v k. ú. [obec], [list vlastnictví], přičemž smlouva darovací je opatřena ověřenými podpisy. Právní účinky smlouvy nastaly ke dni 25. 10. 2016.

4. Z Doručenky žádosti Žalobce o doručení oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání ze dne 18. 10. 2021 je patrné, že byla adresována Okresnímu soudu v Mělníku.

5. Podle Exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o provedení exekuce postižením účasti povinného [jméno] [příjmení], [datum narození], v obchodní společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], v souvislosti s exekučním vymáháním pohledávky oprávněného [jméno] [příjmení], [datum narození], ve výši 1 621 385,70 Kč, pověřeným soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres] ve věci sp. zn. [spisová značka], na základě exekučního titulu, a to rozsudku Okresního soudu v Mělníku sp. zn. 6 C 24/2017.

6. Z Kupní smlouvy uzavřené dne 8. 2. 2021 vyplývá, že [celé jméno žalované], [datum narození], prodala [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], a [titul] [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], nemovitosti, a to pozemky parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba – budova č. e. [číslo] a parc. č. , vše v k. ú. [obec] [jméno], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Kupní cena byla sjednána na 1 200 000 Kč a kupní smlouva je opatřena ověřenými podpisy.

7. Z Odpovědi manželů [příjmení] ze dne 5. 8. 2021 žalobci je zjištěno, že o pohledávce [jméno] [příjmení] před uzavřením smlouvy nevěděli, opatřili si před podpisem kupní smlouvy výpis z centrální evidence exekucí, zjistili si cenu obvyklou v místě, a smlouvu uzavírali v dobré víře. Směnečná pohledávka ze směnky vystavené dne 21. 9. 2018 nemohla být známá [celé jméno žalované], když v době darování nemovitostí 20. 10. 2016 neexistovala, navíc uplynula doba 2 let k případnému dovolání se neúčinnosti právního jednání.

8. Z Odpovědi žalované ze dne 13. 8. 2021 žalobci je patrné, že tato neuznává relativní neúčinnost převodu vlastnictví nemovitostí na žalovanou a necítí se být povinna k plnění vůči žalobci.

9. Z Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání ze dne 18. 10. 2021 je zřejmé, že žalobce si dle § 354 odst. 1 o. s. ř., § 593 o. z. a § 594 odst. 1 o. z. vyhradil vůči žalované prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku právo dovolat se neúčinnosti právního jednání spočívajícího v uzavření darovací smlouvy ohledně nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] [obec], přičemž pohledávka žalobce za [jméno] [příjmení] ve výši 3 000 000 Kč z titulu směnky není dosud vykonatelná.

10. Z Předžalobní výzvy ze dne 23. 7. 2021 adresované [celé jméno žalované] je patrné, že žalobce je ochoten v rámci smírného řešení věci přijmout uhrazení částky 3 000 000 Kč, přičemž reakci očekává do 7 dnů, jinak podá odpůrčí žalobu.

11. Z Předžalobní výzvy ze dne 23. 7. 2021 adresované manželům [příjmení] je zjištěno, že žalobce je ochoten v rámci smírného řešení věci přijmout uhrazení částky 3 000 000 Kč, přičemž reakci očekává do 7 dnů, jinak podá odpůrčí žalobu.

12. Podle Směnečného platebního rozkazu vydaného Krajským soudem v Praze dne 20. 9. 2021 č. j. 73 Cm 82/2021-19 byla uložena ve prospěch žalobce povinnost [jméno] [příjmení], [datum narození], zaplatit částku 3 000 000 Kč s 6% ním úrokem p. a. od 31. 12. 2018 do zaplacení, směnečnou odměnou ve výši 10 000 Kč a náklady řízení ve výši 225 423,20 Kč.

13. Ze Směnky vlastní vystavené dlužníkem dne 21. 9. 2018 vyplývá, že [příjmení] [příjmení], [datum narození], žalobci vyplatí částku 3 000 000 Kč dne 30. 12. 2018.

14. Z Výpisu z katastru nemovitostí ([list vlastnictví], k. ú. [obec] [jméno]) prokazující stav evidovaný k datu 19. 10. 2016 je patrné, že nemovitosti, a to pozemky parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba – budova č. e. [číslo] a parc. č. , vše v k. ú. [obec] [jméno], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], byly ve vlastnictví [jméno] [příjmení], [datum narození].

15. Z Výpisu z katastru nemovitostí ([list vlastnictví], k. ú. [obec] [jméno]) prokazující stav evidovaný k datu 16. 6. 2021 je zřejmé, že nemovitosti, a to pozemky parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba – budova č. e. [číslo] a parc. č. , vše v k. ú. [obec] [jméno], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], jsou ve společném jmění manželů [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], a [titul] [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození].

16. Podle Záznamu komunikace mezi žalobcem a dlužníkem v aplikaci WhatsApp za období od 4. 1. 2021 do 12. 2. 2021 bylo komunikováno opakovaně o vyřešení věci a předání peněz bez další specifikace.

17. Podle Žádosti žalobce o doručení oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání ze dne [datum] byla tato podána Okresnímu soudu v Mělníku.

18. Z rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 73 Cm 82/2021-31 ze dne 23. 11. 2021 soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 000 000 Kč s 6% ním úrokem p. a. od 31. 12. 2018 do zaplacení, směnečnou odměnou ve výši 10 000 Kč a náklady řízení ve výši 225 423,20 Kč, který nabyl právní moci dne 29. 12. 2021 a vykonatelnosti dne 4. 1. 2022.

19. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pověřeného usnesením Okresního soudu v Mělníku č. j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že oprávněným je žalobce a exekučním titulem rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 73 Cm 82/2021-31 ze dne 23. 11. 2021.

20. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 06. 11. 2018, sp. zn. 20 Co 24/2018 je zřejmá právní věta:„ V řízení o určení neúčinnosti právního jednání dlužníka spočívajícího v bezúplatném převodu bytové jednotky spolu se zřízením věcného břemene doživotního práva užívat darovaný byt je osobou pasivně legitimovanou ten, kdo s dlužníkem právně jednal podle § 594 odst. 1 o. z.“.

21. Z Trestního oznámení ze dne 13. 06. 2022 soud zjistil, že dle názoru oznamovatele se [příjmení] [příjmení] ocitl v tíživé finanční situaci, když měl splatné závazky vůči [celé jméno žalobce] i dalším osobám. Oznamovatel má za to, že hodlal získat finanční prostředky mimo jiné i spoluprací s [titul] [jméno] [příjmení], a to tím způsobem, že oznamovateli přislíbil, že dojedná uzavření nájemní smlouvy k bytu mezi oznamovatelem a [obec] [anonymizováno] [obec a číslo] s možností následné privatizace tohoto bytu. Za tímto účelem pak oznamovatel složil do advokátní úschovy vedené [titul] [příjmení] částku ve výši 500 000 Kč, přičemž k uzavření kupní smlouvy nikdy nedošlo a složené prostředky oznamovateli nebyly vráceny v souladu s úschovní smlouvou, v důsledku čehož mu byla způsobena škoda ve výši 500 000 Kč. Jak již bylo výše uvedeno, obdobným způsobem [titul] [příjmení] způsobil škodu i celé řadě dalších osob, přičemž jeho trestní stíhání nebylo zahájeno jen a pouze z důvodu jeho úmrtí. Přestože v celé záležitosti hrál primární roli především [titul] [příjmení], dle názoru oznamovatele se minimálně na výše popsaném skutku týkajícím se oznamovatele podílel i [příjmení] [příjmení], který celý kontakt s [titul] [příjmení] zprostředkoval, ačkoliv musel vědět, že k privatizaci bytu nemůže nikdy dojít. Dle názoru oznamovatele [příjmení] [příjmení] od počátku jednal v úmyslu se ve spolupráci s [titul] [příjmení] na jeho úkor obohatit pod záminkou zprostředkování investice. Výše uvedenému nasvědčuje i skutečnost, že v průběhu doby [příjmení] [příjmení] účelově převáděl svůj majetek na rodinné příslušníky, a tito pak dále mezi sebou. To vše probíhalo za velmi zvláštních okolností, kdy si [titul] [jméno] [příjmení] lustroval svého otce v centrální evidenci exekucí.

22. Z Usnesení policejního orgánu o odložení věci Č. j. [číslo] [číslo] [rok] [číslo] ze dne 31. 12. 2021 je zřejmé, že podle ustanovení § 159a odst. 2 trestního řádu ve spojení s ustanovením § 11 odstavec 1 písm. e) trestního řádu policejní orgán Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 2. oddělení, [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], odkládá věc podezření ze spáchání zločinu podvod podle § 209 odst. 1, 4 písm. b), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit: [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], [obec a číslo], trvale bytem [adresa], protože trestní stíhání je nepřípustné proti tomu, kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

23. Z Oznámení o záznamech v seznamu advokátních koncipientů, Věstník České advokátní komory, je patrné, že [titul] [jméno] [příjmení] byl advokátním koncipientem [titul] [jméno] [příjmení] dle Věstníku částka [číslo].

24. Ze Sdělení Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 20. 06. 2022, č. j. 6 NZN 55/2022-7 soud zjistil, že podání [titul] [jméno] [příjmení], [titul] ze dne 13. 6. 2022, jímž podatel oznamuje podle něj protiprávní jednání [jméno] [příjmení] v souvislosti s vylákáním a následným nevrácením částky 500 000 Kč z advokátní úschovy advokáta [jméno] [příjmení], kam měla být vložena v souvislosti se zprostředkováním uzavření nájemní smlouvy [jméno] [příjmení], přičemž finanční prostředky byly do advokátní úschovy podatelem vloženy dne 6. 5. 2019 na základě smlouvy o svěření finančních prostředků do advokátní úschovy sepsané dne 27. 3. 2019 v [obec], mezi podatelem jako složitelem částky a [jméno] [příjmení] jako oprávněným a následně v rozporu s uvedenou úschovní smlouvou nebyly podateli vráceny, bylo postoupeno Obvodnímu státního zastupitelství pro [část Prahy].

25. Ze Sdělení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 dne 15. 7. 2022, č. j. ZN 93/2022-11 vyplývá, že ve věci trestního oznámení [titul] [jméno] [příjmení], [titul] na podezřelého [jméno] [příjmení], [datum narození], byl oznamovatel vyrozuměn, že trestní oznámení [titul] [jméno] [příjmení], [titul], narozeného 12. 4. 1971, ze dne 13. 6. 2022, které obdrželo zdejší státní zastupitelství dne 20. 6. 2022, bylo postoupeno Policii ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] I, SKPV-OOK, pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 3 trestního zákoníku, event. zpronevěry podle § 206 odst. 3 trestního zákoníku O výsledku šetření bude informován přímo policejním orgánem.

26. Soud měl k dispozici fotografie objektu na adrese: [adresa], a dále fotografii osob bez časového označení, na níž je rovněž žalobce.

27. Soud měl rovněž k dispozici dále kopii stavu účtu [číslo] z 8. 10. 2019 za dobu od 26. 9. 2019 do 9. 10. 2019, kopii platby z 30. 8. 2019 na 2 000 000 Kč jako splátky dluhu s variabilním symbolem [číslo] bez bližší specifikace a dopis [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba] o zpoždění převodu peněz k platbě ze 30. 8. 2019 ve výši 2 000 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] z důvodu prověřování původu peněžních prostředků, přičemž platba bude do 3 dnů provedena.

28. Z emailu z 23. 6. 2014 je patrné znění:„ [příjmení] [jméno] posílám č. účtu toho [příjmení] jak jsme se domlouvali...zastavím se příští [jméno] [bankovní účet] [příjmení]“.

29. Z účastnického výslechu soud zjistil, že mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] byl dlouholetý přátelský vztah, nikoliv obchodní, spojoval je zájem o sport, fotbal a tenis, byli spolu na hokejovém MS v Bratislavě. V roce 2013 či 2014 na žádost [jméno] [příjmení] mu začal žalobce půjčovat částky v počtu [číslo] po dobu dvou let na podnikání, a když částka dosáhla celkem 3 miliony korun, chtěl záruku v podobě zástavního práva k chalupě, na což nechtěl přistoupit [příjmení] [příjmení], proto byla sepsána v roce 2015 směnka, která měla být splatná v roce 2018 [příjmení] [příjmení] ničeho na svém závazku nezaplatil ani po opakovaných výzvách žalobce, proto sepsali žalobce a [příjmení] [příjmení] další směnku v roce 2018 po zničení předešlé směnky, aby byla lépe vymahatelná a nezpochybnitelná, přičemž zástavní právo na chalupu [příjmení] [příjmení] odmítl s tím, že mu už nepatří, což žalobce šokovalo. Žalobce zná syna [jméno] [příjmení] [jméno], i jeho ženu, ví o rodinných problémech [jméno] [příjmení] po rozvodu, že se léčil v protonovém centru, a o jeho dobrém vztahu s dcerou [jméno], s níž je hlášen k pobytu na stejné adrese, na níž však ani jeden z nich přinejmenším 3 roky nebydlí. Žalobce zval občas [jméno] [příjmení] domů, ale naopak tomu tak nebylo. Žalobce byl informován o problémech [jméno] [příjmení] s p. [příjmení], posílal mu jeho číslo účtu v červnu 2014 SMSkou, které vyvrcholily v době po sepsání druhé směnky v roce 2018, o čemž žalobce informoval syn [jméno] [příjmení] [jméno], což vadilo [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] přestal po vymáhání druhé směnky žalobcem komunikovat a reagovat na pokusy o komunikaci žalobce, přičemž žalobce přistoupil k vymáhání po sérii výmluv a předkládání falešných výpisů z účtů ze strany [jméno] [příjmení].

30. Soud zamítl pro nadbytečnost provedení důkazů navržených především žalovanou, a to především svědeckým výslechem [titul] [jméno] [celé jméno žalované], [titul] [jméno] [příjmení] a znaleckým posudkem ke zjištění obvyklé ceny nemovitostí, dohody o narovnání 2. 2. 2021 a kupní smlouvy ze dne 8. 2. 2021.

31. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav. Dlužník [příjmení] [příjmení], [datum narození], byl ke dni 19. 10. 2016 vlastníkem pozemků parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba – budova č. e. [číslo] a parc. č. , vše v k. ú. [obec] [jméno], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (odst. č. 14 odůvodnění shora), když dne 21. 10. 2016 s právními účinky vkladu ke dni 25. 10. 2016 převedl darovací smlouvou tyto nemovité věci na žalovanou (odst. č. 3 odůvodnění shora). Žalovaná prodala kupní smlouvou ze dne 8. 2. 2021 nemovité věci za cenu 1 200 000 Kč [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], a [titul] [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] (odst. č. 6 odůvodnění shora), kteří jej vlastní ve společném jmění manželů (odst. č. 16 odůvodnění shora). Dlužník se zavázal zaplatit žalobci dle směnky vlastní ze dne 21. 9. 2018 do 31. 12. 2018 částku 3 000 000 Kč (odst. č. 13 odůvodnění shora), neučinil tak, proto byl vydán dne [datum] směnečný platební rozkaz Krajským soudem v Praze (odst. [číslo] odůvodnění shora) a následně byla rozsudkem ve věci sp. zn. 73 Cm 82/2021 dne 23. 11. 2021 uložena dlužníkovi povinnost zaplatit částku 3 000 000 Kč s 6% ním úrokem p. a. od 31. 12. 2018 do zaplacení, směnečnou odměnou ve výši 10 000 Kč a náklady řízení ve výši 225 423,20 Kč, když vykonatelnosti nabylo toto rozhodnutí dne [datum] (odst. č. 18 odůvodnění shora), a exekučně vymáháno je [exekutorský úřad] ve věci sp. zn. [spisová značka] na základě pověření Okresního soudu v Mělníku č. j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] (odst. č. 19 odůvodnění shora). Proti dlužníkovi byla vedena ve prospěch jiného věřitele [jméno] [příjmení], [datum narození], exekuce Exekutorským úřadem [okres] pod sp. zn. [spisová značka] na základě pověření Okresního soudu v Mělníku vedeného pod sp. zn. [spisová značka] dle exekučního titulu, a to rozsudku Okresního soudu v Mělníku sp. zn. 6 C 24/2017 (odst. č. 5 odůvodnění shora). Žalobce požádal o oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání dne 18. 10. 2021 Okresní soud v Mělníku (odst. č. 4, 9., 17. odůvodnění shora). Mezi účastníky probíhala komunikace v době od 4. 1. 2021 do 12. 2. 2021 po whatsappu (odst. č. 16 odůvodnění shora) a písemně v srpnu 2021 (odst. č. 7, 8. odůvodnění shora) a předžalobní výzvu žalobce adresoval žalované a jejím právním nástupcům dne 23. 7. 2021 (odst. č. 10, 11. odůvodnění shora). Žalobce ve svém účastnickém výslechu mj. uvedl, že peníze [jméno] [příjmení] půjčoval jako svému dlouholetému příteli v rozmezí let 2013 až 2015 na podnikání v celkové výši 3 000 000 Kč, které byly zajištěny směnkou z roku 2015, jež byla následně v roce 2018 poté, co se stala splatnou, zničena a nahrazena směnkou druhou na tutéž částku, na základě níž byla uložena [jméno] [příjmení] povinnost zaplatit dlužnou částku žalobci ve věci sp. zn. 73 Cm 82/2021. Žalobci nebylo dosud [jméno] [příjmení] ničeho uhrazeno, byly mu pouze předkládány falešné výpisy z účtu (odst. č. 26, 27., 29. odůvodnění shora). Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] zabývá podáním oznamovatele týkajícího se údajného spáchání trestného činu podvodu a zpronevěry dlužníkem v roce 2019 (odst. č. 24 a 25. odůvodnění shora), s čímž má souviset působení [titul] [jméno] [příjmení] v advokátní kanceláři [titul] [jméno] [příjmení], vůči němuž bylo trestní stíhání odloženo v důsledku jeho úmrtí (odst. č. 21, 22., 23. odůvodnění shora). Vztahy žalobce a [jméno] [příjmení] vyplývají z SMS zprávy zaslané [jméno] [příjmení] dne 23. 6. 2014 (odst. č. 28 odůvodnění shora).

32. Podle § 589 odst. 1 o. z. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle § 589 odst. 2 o. z. neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

33. Podle § 590 odst. 1 o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. Podle § 590 odst. 2 o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován.

34. Podle § 594 odst. 1 o. z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce. Podle § 594 odst. 2 o. z. vůči jinému právnímu nástupci se lze neúčinnosti dovolat jen tehdy, jestliže a) právnímu nástupci musely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání, b) právní nástupce nabyl právo bezúplatně, anebo c) je právním nástupcem osoba blízká, ledaže jí v době, kdy právo po předchůdci nabyla, nemusely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání.

35. Podle § 595 odst. 1 o. z. neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada. Podle § 595 odst. 2 o. z. kdo je zavázán plnit, považuje se za nepoctivého držitele; jeho dědic nebo jiný všeobecný právní nástupce však jen tehdy, jestliže mu musely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání. Podle § 595 odst. 3 o. z. poctivý příjemce bezúplatného plnění uspokojí věřitele z tohoto plnění v rozsahu, v němž jím byl obohacen. To neplatí, mohl-li se věřitel dovolat neúčinnosti právního jednání, i kdyby se stalo za úplatu.

36. Soud se nejprve zabýval tím, zda je v dané věci dána pasivní legitimace žalované, když žalobním petitem žalobce je určení neúčinnosti právního jednání vůči žalobci dle § 594 odst. 1 o. z., spočívajícího v uzavření darovací smlouvy s dlužníkem dne 21. 10. 2016. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná ke dni podání žaloby dne 20. 10. 2021 již nebyla vlastnicí nemovitých věcí, není dána pasivní legitimace vůči ní ve smyslu § 594 o. z., neboť smyslem určení neúčinnosti právního jednání je možnost uspokojení pohledávky žalobce jako věřitele dlužníka. Pokud tedy žalovaná není vlastníkem nemovitých věcí, nemohl by se i v případě úspěchu žalobce ve věci tento uspokojit z majetku dlužníka převedeného na žalovanou, neboť tato jej nevlastní a nezískala tím tak majetkový prospěch. Proto soud žalobu pro nedostatek pasivní legitimace žalované zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku shora.

37. Pokud jde o případnou pasivní legitimaci žalované dle § 595 o. z., touto se soud nezabýval, neboť žalobce jako věřitel se nedomáhal náhrady škody. Soud neposuzoval výpověď účastníka, tj. žalobce, a její věrohodnost v souvislosti s tvrzením žalované, že dlužník učinil právní jednání, spočívající v darování nemovitostí žalované, kterým měl zkrátit práva věřitele, již dne 25. 10. 2016, přičemž ke vzniku pohledávky žalobce jako věřitele z titulu směnky došlo až poté, a to dne 21. 9. 2018, když tato se stala splatnou 1. 1. 2019 a vykonatelnou dne 4. 1. 2022, a to s ohledem na závěr o nedostatku pasivní legitimace žalované popsaný výše. V obecné rovině však lze přisvědčit žalované, že pokud by ke dni uzavření odporované darovací smlouvy neexistovala předmětná pohledávka žalobce, a pokud by v té době neexistoval ani právní vztah, kterým byla založena pohledávka budoucí, pak předmětná darovací smlouva nemůže být ve vztahu k tvrzené pohledávce žalobce zkracujícím právním jednáním sama o sobě a nebylo by pak na místě se zabývat ani závěry judikátů sp. zn. 21 Cdo 1079/2017, sp. zn. 27 Cdo 281/2021 a sp. zn. 20 Co 24/2018. S ohledem na závěry popsané shora se soud nezabýval ani námitkou žalované o uplynutí prekluzivní lhůty 5 let dle § 589 až § 591 o. z. dne 25. 10. 2021, když dne 25. 10. 2016 došlo k převodu nemovitých věcí, a vykonatelnou se pohledávka žalobce za dlužníkem stala dne 4. 1. 2022 tj. dnem právní moci rozhodnutí o povinnosti dlužníka zaplatit 3 000 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení žalobci.

38. O nákladech řízení rozhodl soud dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení v celkové výši 26 819 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 9 odst. 4, písm. a) ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 5 úkonů právní služby za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis a podání vyjádření dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis stanoviska dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a účast na jednání soudu dne 16. 6. 2022 a dne 25. 8. 2022 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v cestovném z [obec] do [obec] a zpět ve výši 3 564 Kč za dvě cesty o délce 2x135 km při ceně 6,60 Kč nafty podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) a § 157 odst. 4 písm. b) zák. práce v platném znění a vyhl. 511/2021 Sb., v náhradě za promeškaný čas za 16 půlhodin po 100 Kč podle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a v 5 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění spolu s 21% DPH podle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. (výrok II. rozsudku)

Poučení