12 C 29/2019 - 423

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení 428 433,20 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen uhradit České republice státu náhradu nákladů řízení ve výši [částka], kdy tato částka bude převedena ze zálohy složené žalobcem na znalecký posudek v původní výši [částka].

IV. Ze zálohy složené žalobcem v původní výši [částka], se žalobci po právní moci tohoto rozsudku vrací částka [částka].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal náhrady škody ve výši [částka] s příslušenstvím, jež mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem v rámci trestního řízení vedeného Policií ČR, Městské ředitelství policie [adresa], SKPV, 7. OOK [adresa], pod sp. zn. KRPT-[Anonymizováno]/TČ-2015-[Anonymizováno]-0712 (dále jen „předmětné trestní řízení“). Úkony trestního řízení byly zahájeny dne [datum] a dne [datum] byla trestní věc odložena, neboť ve věci nešlo o podezření ze zločinu. Na základě příkazu k domovní prohlídce Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. 0 Nt [č. účtu], byla dne [datum] provedena domovní prohlídka bytu žalobce, v rámci níž byla vydána numismatická sbírka žalobce, a rovněž domu na adrese [adresa], v rámci níž byla rovněž vydána numismatická sbírka žalobce. Numismatická sbírka byla žalobci vrácena usnesením policejního orgánu ze dne [datum], č. j. KRPT-[Anonymizováno]-280/TČ-[Anonymizováno]-070777. Fakticky byla sbírka žalobci vydána ve dnech 29. a [datum]. Při převzetí žalobce zjistil, že došlo k poškození některých mincí. Mince v kvalitě „Proof“ (prvotřídní kvalita) byly znehodnoceny nalepením papírových štítků s číslem jednacím či jiným označením důkazu na kapsli mince. Nalepením papírových štítků na kapsli došlo ke znehodnocení mincí, které nelze napravit ani sebešetrněším odstraněním nálepek nebo vyčistěním mince či kapsle. Lepidla používaná na samolepících štítcích reagují chemicky s plastovým materiálem kapslí a dříve nebo později v místě nalepením štítku kapsle zmatní a stane se neprůhlednou. V případě, že by mělo dojít k výměně poškozených kapslí, je nutné, aby tato výměna u mincí v kvalitě „Proof“ proběhla v interním laboratorním prostředí nebo v podmínkách mincovní výroby zařízené na ražbu mincí v kvalitě „Proof“. Poškození žalobce uvádí u 218 specifikovaných mincí. Výši škody žalobce stanovil jako rozdíl mezi obvyklou cenou mince před nalepením štítků „kvalita Proof“ a po nalepení štítků (zpravidla jako „běžná kvalita“ nebo „původně Proof“). Kapsli je sice možno vyměnit ale tuto službu v České republice nikdo nenabízí. Navíc jen výměna kapsle znamená, že by se mince neměli nabízet na prodej jako kvalita „Proof“, ale jako kvalita, „původně Proof“, která je méněcenná. [právnická osoba] žalobce požaduje z titulu nesprávného úředního postupu policejního orgánu v rámci trestního řízení s odkazem na § 2403 o. z., dle nějž je schovatel povinen opatrovat převzatou věc tak, aby na věci nevznikla škoda. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne [datum].

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění práva u žalované den [datum]. Uvedla, že zajištění a ohledání věcí proběhlo v souladu s právními předpisy. U všech úkonů policejního orgánu byla pořízena fotodokumentace. Žalobce byl včas vyrozuměn o provádění soupisu věcí zajištěných při domovních prohlídkách s tím, že tomuto úkonu může být vždy osobně přítomen nebo může být přítomen jeho právní zástupce. Ohledání bylo prováděno ve dnech 22. – [datum], 29. 3. – [datum], 4. 4. – [datum], 11. 4. – [datum]. Žalobce se však účastnil pouze ve dnech [datum], [datum] a [datum], přičemž nevznesl žádnou námitku ohledně označování věcí papírovými štítky či připomínku k postupu policejního orgánu. Dne [datum] při předání věcí zajištěných během domovní prohlídky v [adresa] neměl žádných námitek. Argumentace žalobce, že neměl dostatek finančních prostředků na právního zástupce a musel chodit do zaměstnání, jde k tíži žalobce. Žalovaná tudíž neshledala existenci odpovědnostního titulu. Nadto namítla, že žalobcem tvrzená škoda byla určena žalobcem toliko odhadem.

3. Obvodní soud pro [adresa] rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č. j. 12 C 29/2019- 308, kde výrokem I. uložil žalované zaplatit částku [částka] a v částce [částka] žalobu zamítl, dále rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum], č. j. 13 Co 188–[Anonymizováno]/2023–331, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Předmětem řízení tak zůstala částka [částka], když odvolací soud zrušil pouze zamítavý výrok rozsudku. K věci samé uvedl, že soud prvního stupně nesprávně uchopil požadavek na náhradu škody, příčinnou souvislost tak, jak je tvrzena ze strany žalobce, když žalobce netvrdil, že by policejní orgán pochybil neodstraněním štítku. Skutková konstrukce žaloby stojí na tom, že k pochybení policejního orgánu došlo již nalepením štítku, neboť již toto počínání mělo mít podle žaloby nevratně za následek vznik škody, tj. znehodnocení mincí kvality PROOF. Právě proto žalobce tvrdí, že u polepování kapslí nebyl, a tudíž na nevhodnost tohoto jednání, škodu působící důsledky nemohl policejní orgán upozornit. Žalobní konstrukce byla taková, že žalobce nespojoval vznik škody s neodlepením štítků, ale ani výměnou etují, když podle žalobních tvrzení nemohla být škoda reparována pro nemožnost navrácení mincí do PROOF kvality, vyhověl-li tedy soud prvního stupně žalobě jakkoliv jen v rozsahu jím uvažovaných nákladů na výměnu etují z důvodu neodlepení a nikoliv nalepení štítků, rozhodoval o žalobním požadavku na jiném než žalobou tvrzeném skutkovém základě, což je v řízení ovládaném dispoziční a projednací zásadou, o něž jde, i zde nepřípustné. Zamítavý výrok rozsudku byl zrušený z toho důvodu, že byl ve věci proveden znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], v situaci, kdy měl již znalecký posudek od znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který však za znalecký posudek nesprávně nepovažoval, a mělo dojít k výslechu a eventuálně konfrontaci znalců k možnostem podání znaleckého posudku.

4. Z příkazů k domovním prohlídkám Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. 0 Nt [Anonymizováno]/2016, soud zjistil, že prvním příkazem byla nařízena domovní prohlídka bytu č. [hodnota] ve 2. nadzemním podlaží v obytném domě na [adresa] v [Jméno advokáta B], který podezřelý žalobce obývá společně s manželkou, a to včetně prostor k bytu náležejících. Druhým příkazem byla nařízena domovní prohlídka rodinného domu na adrese [adresa].

5. Z usnesení Policie ČR ze dne [datum] vydaného v rámci předmětného řízení soud zjistil, že tímto usnesením bylo rozhodnuto o vrácení tam specifikovaných věcí z domovních prohlídek včetně mincí.

6. Z protokolu o vrácení věci ze dne [datum] vydaného v rámci předmětného řízení soud zjistil, že žalobce mimo jiné namítal ke kufru číslo [hodnota], že na kapslích od mincí jsou nalepeny papírové štítky s označením čísla (ztráta proof kvality). Stejnou námitku žalobce učinil ke kufru číslo [hodnota]. V poznámce č. [hodnota] je uvedeno, že žalobce byl vyrozuměn o dnech a časech, v nichž bude prováděn soupis věcí zajištěných při domovních prohlídkách s tím, že tomuto úkonu může být osobně přítomen nebo může být tomuto přítomen jeho právní zástupce. Žalobce byl však přítomen pouze ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Při prováděných úkonech, kterým byl přítomen, nevznesl žádnou námitku ohledně označování věcí papírovými štítky, neměl k ničemu žádných připomínek.

7. Z protokolu o vrácení věci ze dne [datum] vydaného v rámci předmětného řízení soud zjistil, že byly vráceny veškeré věci z domovní prohlídky prováděné na adrese [adresa] specifikované v příloze č. [hodnota], pod pořadovými čísly 1. – 5891. Věci byly převzaty bez námitek.

8. Z přípisu Policie ČR, vrchního inspektora nprap. [jméno FO], ze dne [datum], soud zjistil, že dne [datum] byly žalobci předány veškeré věci z domovní prohlídky prováděné na adrese [adresa]. Veškeré věci byly panem Pawlasem převzaty dne [datum] bez námitek.

9. Ze seznamu mincí s fotografiemi předložených žalobcem soud zjistil, že na kapslích jsou umístěny nálepky s číslem.

10. Z odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne [datum] soud zjistil, že znalec dospěl k závěru, že vyjmutím mincí kvality „Proof“ z ochranných kapslí mimo laboratorní prostředí došlo jednoznačně k jejich nevratnému poškození, a to tím spíše, pokud se jich dotkla lidská ruka (otisk prstu). To má za následek ztrátu hodnoty mincí, které již nelze označovat kvalitou „Proof“. Polepením ochranných kapslí došlo k poškození kapslí a jejich výměna je možná pouze na specializovaných pracovištích, má-li být zachovaná kvalita „Proof“ v nich uložených mincí (pokud tyto nebyly předtím vyjmuty!).

11. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že svědkyně se účastnila dokumentace mincí, přičemž při dokumentaci měli rukavice, mince nevytahovali z obalu a nálepky s předem napsaným číslem lepili na obaly. Nebylo používáno speciální lepidlo, jen samolepící štítky. Žalobce byl při těchto úkonech několikrát přítomen. Svědkyni nebyly známy žádné výhrady žalobce k tomuto postupu.

12. Z výslechu svědkyně Věry Lichoroběcové soud zjistil, že svědkyně se účastnila dokumentace mincí. [adresa] se lepily buďto na kazety nebo na plastové obaly. Při postupu měli zakázáno sahat na mince. Tento postup byl dohodnut s žalobcem.

13. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že svědek se osobně účastnil domovní prohlídky v [adresa]. Věci se účastnil jako vyšetřovatel. K označení mincí byly používány bílé samolepící štítky určené k oceňování zboží. Byly používány rukavice a štítky se lepily na obaly. Postup byl s žalobcem konzultován, neboť byl přítomen první den. K postupu žalobce neměl žádné připomínky. Svědek potvrdil, že fotografie mincí s nalepenými štítky v seznamu mincí předloženém žalobcem odpovídají jejich postupu.

14. Ze znaleckého posudku č. 44/2022 ze dne [datum] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], soud zjistil následující závěry: Nalepený papírový samolepící štítek na plastových kapslích mincí nevede ke snížení sběratelské, peněžní či jiné hodnoty dané mince. Plastová kapsle není nedílnou součástí mince, tvoří pouze její ochranný obal, který je zaměnitelný. V případě vratného či nevratného snížení funkčnosti tohoto obalu spočívá rozdíl hodnoty celku jen v nákladech nutných k uvedení ochranného obalu do původního stavu, pokud při této manipulaci nedojde k poškození samotné mince. Vyjmutí mince vyrobené v kvalitě „Proof“ z původní plastové kapsle a vložení do nové plastové kapsle nevede ke snížení sběratelské, peněžní či jiné hodnoty dané mince, pokud je provedeno se zachováním základních konzervátorských pravidel (opatrná manipulace v konzervátorských rukavicích v bezprašném prostředí). Plastové kapsle, ve kterých jsou mince umístěny, nemají individuální charakter a jsou jako obalový numismatický materiál běžně nabízeny na sběratelském trhu. Kapsli je možné otevřít i zavřít. Je-li tento úkon proveden odborně, nedá se ani v případě mincí v kvalitě „proof“ poznat, zda jde o plastovou kapsli původní či ve stejné kvalitě vyměněnou. Nalepené papírové samolepící štítky lze z plastových kapslí žalobce odstranit bez následků na kapsli, které by snižovaly sběratelské, peněžní či jiné hodnoty dané mince. Při opatrné manipulaci v podmínkách specializovaného pracoviště bylo možné nálepky z plastových kapslí sloupnout (i opakovaně sloupnout a nalepit), aniž by na plastových kapslích zůstávaly okem zřetelné jakékoli stopy po nalepení či zbytky lepidla. Lze to provést jednoduchým mechanickým úkonem bez použití chemikálií a bez poškození kapslí. Ani případné mikroskopické zbytky lepidla, které by ulpěly na plastové kapsli (vyrobené z velmi odolného akrylátu) a nebyly by okem viditelné, nemohou ani v horizontu mnoha let způsobit na povrchu kapsle nějaké chemické změny (např. zmatnění apod.). Časovou náročnost odstranění jednoho samolepícího štítku znalec stanovil na základě fyzicky provedeného opakovaného testu na 3 minuty, celkem tedy [hodnota] hodin práce muzejního konzervátora na specializovaném numismatickém pracovišti. Aktuální náklady na jednu hodinu práce odborného konzervátora představují [částka] + 21 % DPH, celkem tedy [částka].Předpokládané náklady na výměnu kapslí znalec stanovil tak, že kapsle jsou nabízeny v baleních po 10 kusech za částku [částka]. K pořízení je potřeba vynaložit [částka] + poštovné a balné ve výši [částka]. Náklady na konzervátorský zásah znalec konzultoval na pracovišti příslušného typu (východočeské museum v [adresa]). Zásah vyžaduje zvýšenou opatrnost (manipulace s mincemi v ochranných rukavicích, zajištění bezprašného prostředí). Časovou náročnost znalec stanovil na 6 minut, celkem [hodnota] hodin práce muzejního konzervátora na specializovaném numismatickém pracovišti. Náklady na jednu hodinu práce konzervátora představují částku [částka] + 21 % DPH, tedy za 22 hodin celkem [částka]. Souhrnné náklady na pořízení nových ochranných kapslí a výměnu kapslí polepených za nově koupené znalec stanovil na částku [částka]. Obvyklou cenu mincí ke dni [datum] znalec stanovil na [částka]. Ke dni [datum] byla obvyklá cena v zásadě stejná. Rozdíl představují pouze výše uvedené náklady, které je nutné vynaložit na uvedení obalů mincí do původního stavu, tedy v případě sejmutí štítků z 218 plastových etují jde o částku [částka], v případě výměny etují jde o částku [částka]. (tato částka byla přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] a proti ní nebylo podáno žalovanou odvolání)

15. Znalec dále v písemném podání ze dne [datum] uvedl, že náklady na výměnu kapslí konzultoval se statutární zástupkyní ředitele Východočeského muzea ing. [jméno FO] s tím, že v případě reálné objednávky by se jednalo o soukromou osobu, nikoli muzejní či jinou instituci. Výsledné náklady na opravu byly kalkulovány z platných mzdových tabulek konzervátorů.

16. Výše uvedené závěry znalec rovněž potvrdil v rámci svého výslechu při jednání dne [datum]. Dále uvedl, že výměnu kapslí může zajistit i poučená osoba, nikoliv nutně konzervátor, přičemž tuto výměnu není nutné provádět v laboratorních podmínkách, nýbrž postačí prostředí bezprašné, bez proudícího vzduchu a s co nejmenší mírou vlhkosti vzduchu. Uvedl, že označení „Proof“ se vztahuje k samotným mincím, nikoliv k jejich obalovému materiálu. Případným poškozením obalového materiálu či jeho výměnou se kvalita mince „Proof“ nemění.

17. Ohledáním stříbrné mince [částka] 2013 [jméno FO] opatřené nálepkou „373 D“ soud pokusem zjistil, že nálepku je možné z obalu sejmout, avšak po sejmutí nálepky na obalu zůstávají viditelné stopy lepidla.

18. Z e-mailové komunikace mezi [Jméno advokáta A] (zástupce žalobce vystupující pod pseudonymem) a [jméno FO] (zástupkyně manažera prodeje [právnická osoba]) ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] službu spočívající v odborné výměně kapslí neposkytuje.

19. Z e-mailové komunikace mezi [Jméno advokáta A] a Východočeským museem, za nějž odpovídal [jméno FO], ze dne [datum], soud zjistil, že Východočeské museum jako muzejní instituce jsou zřízeni pro odlišnou činnost nežli pro požadovanou výměnu kapslí. Dále [jméno FO] v e-mailu uvedl, že povrchové poškození plastové kapsle nemá vliv na stav ani hodnotu samotné mince, ať v kvalitě standard nebo „Proof“. Pokud by bylo potřeba mince „přebalit“, není problém si náhradní kapsle obstarat a svépomocí do nových obalů mince přesunout, aniž by došlo k jejich poškození.

20. Na jednání soudu dne [datum] soud vyslechl znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který uvedl, že již není znalcem, nicméně v době podávání znaleckého posudku jím byl. Vyjadřoval se k tomu, co je mincí v kvalitě PROOF s tím, že u mincí kvality PROOF dojde i k poškození vyjmutím z kapsle a dojde k poškození nalepenou přelepkou.

21. Na jednání soudu dne [datum] taktéž právní zástupce žalobce uváděl, že žalobce má veškeré mince k dispozici a jsou ve stavu takovém, jak byly předány ze strany [právnická osoba], nejsou prodány a jsou opatřeny polepkami [právnická osoba]. Následně se soud pokoušel zajistit revizní znalecký posudek s tím, že se pokoušel oslovit vzhledem k nedostatku znalců i odborníky s tím, že i těmto zasílal právě i žalobcem předložený seznam s fotografiemi jednotlivých mincí i jejich popisem a cenou. [jméno FO] ze zkušenosti potvrdil, že štítky lze bez problémů odlepit. A soud následně oslovil znalce [jméno FO], který soudu sdělil, že už z fotografií je zřejmé, že velká část mincí není v kvalitě PROOF, ale v běžné kvalitě, kdy je cena diametrálně odlišná. Dále uvedl, že umí ocenit mince na základě tržní hodnoty. Co se však týká rozdílu mezi polepenou kapslí a nepolepenou kapslí, tento rozdíl je tak malý, že neví, zda je vhodné zadání uvedeného posudku. Dále uvedl, že cena kapsle je 10–[částka], nijak to neubírá na kvalitě mincí, která se dá nahradit ve většině případů. Cenový rozdíl oproti kompletu tvoří právě etue, tedy krabička právě k mincím v kvalitě PROOF potom certifikát. Toto na soudem zaslaném seznamu mincí včetně fotografií tak, jak se tento nachází na čísle listu 75 a následující spisu uvedený znalec [jméno FO] neshledal. Za dané situace, kdy ze strany [jméno FO] jako znalce byly zpochybňovány ze znaleckého posudku číslo 44/2022, tak jak na čísle listu 254, tak jak byl vypracován [tituly před jménem] [jméno FO], vyplývá, že tento měl k dispozici pouze modrou plastovou krabičku, která je vložena v plastovém pouzdře, stříbrná mince [částka] 2013 [jméno FO] s nápisem „373.D“, dále stříbrnou medaili Česká republika 20 let 1993–2013 vložena v plastovém pouzdře, na pouzdře nálepka s nápisem „874.B“, dále stříbrnou medaili V. Havel svobodné volby vložená v plastovém pouzdře, na pouzdře je nálepka s nápisem „169.B“. Dále měl k dispozici prázdné plastové pouzdro, na pouzdře je nálepka s nápisem „194.B“, prázdné plastové pouzdro, na pouzdře nálepka 26.B a prázdné plastové pouzdro, na pouzdře je nálepka s nápisem „32.B“. Tyto měl pouze k dispozici jako vzorky. Dále měl pouze k dispozici seznam uvedených mincí, o nichž byla tvrzená cena a bylo tvrzeno, že se jedná o mince v kvalitě PROOF s tím, že i výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] na jednání dne [datum] vyplývá, že znalec neměl k dispozici všechny mince tak, jak o nich je v žalobních tvrzeních jednáno a tvrzeno, že se jednalo o mince v kvalitě PROOF. Znalec na jednání soudu i ve znaleckém posudku se pouze vyjadřoval obecně k možnostem přebalení mincí v kvalitě PROOF a popřípadě ztrátou hodnoty polepením plastové krabičky nebo etue přelepkou [právnická osoba].

22. Stejně tak se znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že měl k dispozici pouze 4 kusy uvedených mincí, a to „168.B“, „160.B“, „166.B“, „165.B“ a obecně se vyjadřoval k možnostem přebalení mincí v kvalitě PROOF. Z uvedeného vyplývá, že znalci měli k dispozici pouze omezený počet mincí v řádu kusů, nikoliv všechny mince tak, jak byly ze strany žalobce předloženy [právnická osoba] a tak, jak měly být dle tvrzení žalobce fakticky znehodnoceny v kvalitě, znehodnoceny přelepením plastových krabiček, ve kterých se nacházely mince v kvalitě PROOF.

23. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 6 odst. 1 OdpŠk jednají ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „úřad“). Podle odst. 2 písm. a) je úřadem podle odst. 1 Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 12 odst. 10 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „t. ř.“): „Trestním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona a zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, trestním stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku, případně jiného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení ve věci samé a přípravným řízením úsek řízení podle tohoto zákona od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, postoupení věci jinému orgánu, zastavení trestního stíhání, nebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, anebo do jiného rozhodnutí ukončujícího přípravné řízení, zahrnující objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a vyšetřování.“ Podle § 78 odst. 1 věty první t. ř.: „Kdo má u sebe věc, která může sloužit pro důkazní účely, je povinen ji na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; je-li ji nutno pro účely náležitého zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení zajistit, je povinen takovou věc na vyzvání těmto orgánům vydat.“ Podle § 78 odst. 6 t. ř.: „Orgán činný v trestním řízení, kterému byla vydána věc, jež může sloužit pro důkazní účely, ji převezme do úschovy.“ Podle § 80 odst. 1 věty první t. ř.: „Není-li věci, která byla vydána nebo odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb.“ Podle § 505 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“): „Součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.“ Podle § 510 o. z.: „(1) Příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. (2) Má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství.“ Podle § 2403 odst. 1 o. z.: „Schovatel opatruje převzatou věc, jak bylo ujednáno, jinak tak pečlivě, jak to odpovídá povaze věci a jeho možnostem, aby na věci nevznikla škoda, a po uplynutí doby úschovy věc uschovateli vrátí spolu s tím, co k ní přibylo.“ Podle § 2951 odst. 1 o. z.: „Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.“ Podle § 2969 odst. 1 o. z.: „Při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.“ 24. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

25. Jelikož žalovaná s odkazem na skutečnost, že v předmětném řízení nedošlo k zahájení trestního stíhání, zpochybnila, zda Ministerstvu spravedlnosti přísluší za žalovanou v řízení jednat, zabýval se soud nejprve touto otázkou. Nejvyšší soud ve své judikatuře (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 31 Cdo 874/2015, uveřejněný pod číslem 131/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4066/2018, uveřejněné pod číslem 96/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní) dovodil aplikační přednost zákona č. 82/1998 Sb. za situace, že Policie ČR vystupuje v rámci trestního řízení jakožto policejní orgán. V druhém z výše uvedených rozhodnutí vysvětlil: „Dovolací soud považuje za důležité, že v § 2 zákona o [právnická osoba] je obecným způsobem vymezeno její postavení a činnost tak, že [právnická osoba] plní (mimo jiné) úkoly podle trestního řádu; tyto úkoly ovšem plní jako policejní orgán coby jeden z orgánů činných v trestním řízení [§ 12 odst. 1 odst. 2 písm. a) trestního řádu], což znamená, že při plnění těchto úkolů nepostupuje podle zákona o [právnická osoba], ale stejně jako ostatní orgány činné v trestním řízení (soudy a státní zastupitelství) podle trestního řádu. V tomto ohledu je rovněž podstatné, zda útvary [právnická osoba], které v trestním řízení vystupují v postavení policejního orgánu (orgánu činného v trestním řízení), jednají při plnění úkolů podle trestního řádu v rámci své pravomoci vůči osobám zúčastněným na trestním řízení, tedy zda je újma způsobena těmto adresátům výkonu veřejné moci. Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a pozemků). Tato osoba má mimo jiné právo na doručení příkazu k prohlídce (§ 83 odst. 1, § 83a odst. 1 trestního řádu), právo účasti při prohlídce (§ 85 odst. 1 trestního řádu) nebo právo na písemné potvrzení o výsledku úkonu, jakož i o převzetí věcí, které byly přitom vydány nebo odňaty, anebo na opis protokolu (§ 85 odst. 4 trestního řádu); na druhou stranu je tato osoba povinna prohlídku strpět (§ 85a odst. 1 trestního řádu), neboť domovní prohlídka vykonaná v souladu s trestním řádem je přípustným omezením základního práva na nedotknutelnost obydlí (čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené jako součást ústavního pořádku České republiky pod č. 2/1993 Sb., dále jen ‚Listina‘). Dojde-li při prohlídce ke vzniku škody na majetku takové osoby, pak se může jednat o nesprávný výkon veřejné moci orgánem činným v trestním řízení vůči osobě, která je na trestním řízení v daném rozsahu takto zúčastněna. Za škodu vzniklou při plnění těchto úkolů tak stát neodpovídá podle zákona o [právnická osoba], nýbrž podle obecné úpravy odpovědnosti za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Touto obecnou zákonnou úpravou, na níž odkazuje čl. 36 odst. 4 Listiny, je přitom zákon č. 82/1998 Sb.“ Výše citovaný § 6 odst. 2 písm. a) určuje jako příslušnou organizační složku v případě škody způsobené v rámci trestního řízení Ministerstvo spravedlnosti. Ve smyslu § 12 odst. 10 t. ř. je trestní řízení zahájeno již sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. I v této části, ještě před zahájením trestního stíhání, již jde o trestní řízení, a tudíž je i v tomto případě příslušné za žalovanou jednat Ministerstvo spravedlnosti.

26. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

27. Definici nesprávného úředního postupu zákon nepodává, z obsahu tohoto pojmu však vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne [datum], sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35/1977 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud přitom v tomto směru setrvale judikuje, že k založení odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem se nevyžaduje přímé porušení zákona či protiprávní postup, nýbrž může jít i o porušení těch pravidel v činnosti státního orgánu, která slouží a měla by být dodržena k tomu, aby účel a smysl zákona byl naplněn. Nesprávný úřední postup může totiž být představován jakoukoliv činností spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 1660/2005). Nesprávným úředním postupem je jak okolnost, že věc po dobu zajištění nebyla chráněna před poškozením či ztrátou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 1629/2000, uveřejněný pod č. 54/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), tak i okolnost tkvící v tom, že se zajištěnou věcí nebylo ve výsledku naloženo zákonu odpovídajícím způsobem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 983/2021).

28. Jak plyne z výše citované právní úpravy, policejní orgán má v případě zajištění věcí postavení schovatele (§ 78 odst. 6 t. ř.), a tudíž jej tíží povinnost opatrovat převzatou věc tak pečlivě, jak to odpovídá povaze věci a jeho možnostem, aby na věci nevznikla škoda, a po uplynutí doby úschovy věc uschovateli vrátit (§ 2403 odst. 1 o. z.), resp. není-li již k dalšímu řízení třeba vrátit věc tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata (§ 80 odst. 1 t. ř.). Z právě uvedeného se tak podává, že policejní orgán by měl zajištěnou věc vrátit zásadně ve stavu, v jakém věc zajistil. Jak vyplynulo z výše uvedených důkazů, policejní orgán obaly mincí při zajištění opatřil samolepícími štítky. Jak již shora vyloženo, zodpovězení uvedené otázky záleží v posouzení, zda již nalepením štítků vznikla na mincích škoda, jak žalobce tvrdí.

29. Soud se tak zabýval otázkou, zda již samotným nalepením polepek na platové krabičky mincí vznikla žalobci škod a zda je tak možné dospět k závěru o existenci nesprávného úředního postupu. Soud měl k dispozici znalecké posudky [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], ela také informace od soudem oslovených znalců, že se jeví pravděpodobné z žalobcem předložených fotografií, že některé mince nemusí být v žalobcem uváděné kvalitě PROOF. Vzhledem ke shora uvedeným zjištěním se soud dostal do situace, kdy dospěl v pochybnosti v tom směru, že mince, (které všechny fyzicky neviděl žádný ze znalců, ani soud), začal mít pochybnosti o tom, že všechny mince jsou v tvrzené kvalitě PROOF. Právě kvalita PROOF u všech mincí je zásadním předpokladem k zjištění poklesu jejich ceny přelepením uvedených krabiček. Jak se vyjádřil již znalec [jméno FO], ražby v běžné kvalitě, kdy běžnou jsou ražby ze standardních razidel na standardní střížky, u mincí oběžných je výroba a manipulace se střížky bez zvláštní péče, ražba probíhá automaticky vysokou rychlostí, jedním zdvihem podávání střížku do stroje a vyhazování hotových mincí ze stroje plně automatické. Také při manipulaci s mincemi běžné kvality se doporučuje opatrnost a manipulace v rukavičkách, jelikož při vyjmutí mince z kapsle může dojít k jejímu poškození například mechanickému. V takovém případě mince zpravidla ztrácí svoji sběratelskou hodnotu a má už jen cenu kovu. Ražby v kvalitě PROOF, špičková kvalita, jsou mince vyražené v prvotřídní kvalitě, vyznačují se ražbou nejvyšší kvality z leštěných razidel na vysoce leštěné střížky. Mince v tomto provedení mají enormně vyleštěné pole a na pohled vypadají velmi krásně. Mince jsou svým provedením a výrobou velmi citlivé na poškození. Při manipulaci s mincemi vyrobenými ve špičkové kvalitě PROOF kvalitě se musí dbát zvýšené opatrnosti. Z průhledné kapse, ve které je mince dodávána, se nedoporučuje mince vyjímat, je-li to nutné, musí se mince dotýkat pouze v rukavicích. Neopatrným dotykem na leštěné ploše se mohou tyto mince z pohledu sběratelů znehodnotit. Vysoce leštěný povrch, kterého se dotkla lidská ruka, zanechá dotyk, otisk prstu, a ta už většinou nejde vyčistit. Žalobce k výzvě soudu na jednání dne [datum] uvedl, že žádnou z mincí, které měly být přelepené již nemá ve svém držení a není je schopen soudu předložit. Za dané situace, kdy předmětem řízení je požadavek žalobce na náhradu škody, spočívající v nesprávném úředním postupu Policie ČR nezvratným polepením mincí v kvalitě PROOF způsobenou poklesem hodnoty mincí v kvalitě PROOF přelepením jejich plastových krabiček, soud dospěl k závěru, že je nicméně na žalobci, aby soudu k možnostem vypracování znaleckého posudku, který se bude zabývat poklesem ceny uvedených mincí shora uvedeným způsobem ze strany nesprávného úředního postupu policie předložil veškeré mince jak v původních etuích, dále v plastových krabičkách s přelepkou, tak i s certifikátem o tom, že se jedná o mince v kvalitě PROOF. Jak je shora uvedeno, právní zástupce žalobce na jednání soudu dne [datum] tvrdil, že žalobce má veškeré mince k dispozici k výzvě soudu, potom nicméně v podání ze dne [datum] uvedl, že žalobce již většinu mincí nedrží a k výzvě soudu ze dne [datum], č.j. 12 C 29/2019 - 394 potom uvedl, že nemá již žádné mince, mince buď prodal na burzách nebo prostřednictvím internetových aukcí. Nepodařilo se tak dohledat jednotlivé prodeje, získané ceny, aby mohl splnit požadavky soudu, dále žádal o poskytnutí dodatečné lhůty do dne [datum]. V podání ze dne [datum] potom nicméně k požadavkům soudu ohledně předložení jednotlivých mincí, popřípadě prokázání skutečností, že se jednalo u všech mincí o mince v kvalitě PROOF a dále o sdělení, za jakou cenu jednotlivé mince byly fakticky následně ze strany žalobce třetím subjektům prodány, žalobce žádná konkrétní tvrzení soudu nedodal, pouze polemizoval s požadavkem soudu a názorem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího, s tím, co má soud prvního stupně učinit. Ve shora uvedených intencích byl žalobce na jednání soudu dne [datum] vyzván k předložení důkazů, že každá je mince je kvalitě PROOF a byl vyzván ke jejich předložení, tak aby znalec mohl každou jednotlivou minci posoudit a určit, zda byla mince v kvalitě PROOF jednáním policie ČR poškozena a jaká je vzniklá škoda. Soud odkazuje na ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř., kdy pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Jak je shora uvedeno, vývojem sporu vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 12 C 29/2019 došlo i ke změně celkové situace v posuzovaném řízení. Byl to žalobce, který jako pán sporu měl tvrdit a prokazovat skutečnost, týkající se vzniku škody nesprávným úředním postupem ze strany [právnická osoba], tj. přelepením plastových krabiček u mincí v kvalitě PROOF a příčinnou souvislost s takovýmto nesprávným úředním postupem. Jak je shora uvedeno, soud v rámci dokazování a zajišťování možností dokazování znaleckým posudkem dospěl k závěru o pochybnosti toho, že se jednalo u všech mincí o mince v kvalitě PROOF. Za dané situace bylo a je nicméně na žalobci, aby ke každé jednotlivé minci svá tvrzení o tom, že se jedná o mince v kvalitě PROOF, taktéž soudu prokázal. Jedná se právě o situaci, kdy je nutné mít za prokázané u každé jednotlivé mince skutečnost, že se jednalo o minci v kvalitě PROOF, neboť právě u těchto mincí je zásadní i celková kondice setu etuje, plastová krabička mince a certifikát pro to, aby nedošlo k poklesu její hodnoty jakýmkoliv zásahem do tohoto setu, jak vyplývá z obou znaleckých posudků, jak [tituly před jménem] [jméno FO], tak [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud začal mít právě při oslovení dalších znalců, a to zejména [jméno FO] pochybnosti o tom, že u všech mincí se jedná o mince v kvalitě PROOF. Za dané situace bylo na žalobci, aby soudu prokázal, že se jedná fakticky o mince v kvalitě PROOF, aby soud mohl začít zadávat znalecký posudek k možnosti zjištění škody tak, jak je tato tvrzena ze strany žalobce. Vzhledem k situaci, kdy i odvolací soud spojil nutnost zjištění ke každé jednotlivé minci její polepení se vznikem nesprávného úředního postupu vůbec, žalobce jejich nepředložením znemožnil jejich znalecké zkoumání, ke vzniku nesprávného úředního postupu a škody jako takové. Soud uvádí, že není možné ani za dané situace postupovat ve smyslu ustanovení § 136 o. s. ř., tedy, aby soud při značných obtížích při zjišťování škody způsobené postupem orgánů státu dospěl k ceně přiměřené, ceně spravedlivé, ceně obvyklé jako náhradě škody. Jedná se totiž o to, že u žádné z mincí za dané situace soud nemá za prokázané, že by se jednalo o mince v kvalitě PROOF, kdy právě shora uvedeným zásahem, tj. nesprávným úředním postupem [právnická osoba] nalepením evidenčních štítků na plastové krabičky, popřípadě etue, došlo ke znehodnocení mincí v kvalitě PROOF. Bylo primárně na žalobci jako pán ve sporu, aby soudu k jeho výzvě tyto mince předložil, popřípadě předložil důkazy o tom, že se jedná u každé jednotlivé mince o mince právě v kvalitě PROOF. Žalobce byl dvakrát vyzván písemně, dále potom na jednání soudu dne [datum] ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a předložení důkazu o tom, že každá jednotlivá mince byla tedy v kvalitě PROOF, což žalobce nesplnil. Za dané situace tak soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl zejména důkazní břemeno v tom směru, že nepředložil soudu relevantní důkaz o tom, že by se mělo jednat u všech mincí o mince v kvalitě PROOF a zda u každé konkrétní mince došlo jejím polepením k znehodnocení a tím i k nesprávnému úřednímu postupu a vzniku škody. Za dané situace tak soud nemůže zadávat ani znalecký posudek, který by se mohl zabývat případným poklesem ceny u mincí polepených oproti mincím nepolepeným. Žalobce sice nabídl jako důkaz účastnickou výpověď a dotaz na [právnická osoba], které soud k provádění zamítl, když dopěl k závěru, že účastnická výpověď i sdělení [právnická osoba] by se zabývalo pouze prvotní produkcí a nákupem mincí, ale nikoli již jejich aktuálním stavem k době vydání Policii ČR a zejména jejich stavem po vrácení s polepkou. K možnému určení vzniku škody v příčinné souvislosti je tak nutná fyzická existence mincí a ty žalobce k výzvě soudu nepředložil.

30. Soud dále poukazuje na skutečnost, že žalobce uvedené mince všechny prodal. Soud je vázaný stavem řízení ke dni vyhlášení rozsudku. Za dané situace by se soud měl zabývat i jiným skutkovým stavem, a to jest stavem, kdy žalobce uvedené mince za jím pouze tvrzenou a neprokázanou částku nakoupil a za určitou částku fakticky také prodal. Žalobci tak faktická škoda, jíž je možnou určit tak, že žalobce za každou nově prodanou polepenou minci neobdržel částku, jakou by obdržel za minci nepolepenou. Škodou by tak byl rozdíl mezi cenou za kterou byla mince nakoupena, a kterou měla být prodána nepolepená a částkou, za kterou byla mince koupena a prodána s polepenou krabičkou. Jak je však shora uvedeno, k výzvě soudu dle ust. § 118a ods. 1 a 3 osř žalobce nedoplnil svá konkrétní tvrzení o tom, za jakou konkrétní částku uvedenou minci zakoupil, ale zejména, za jakou konkrétní částku uvedenou minci prodal. Teprve v situaci, kdyby cena uvedených mincí s polepkou byla nižší než cena, za jakou by měl uvedenou minci prodat, a právě shora uvedená polepka by byla jediným důvodem poklesu ceny hodnoty uvedené konkrétní mince, potom tento rozdíl by činil škodu, která žalobci vznikla nesprávným úředním postupem [právnická osoba] polepením uvedených mincí. Právě v bodu II. vyjádření ze dne [datum] na čísle listu 399 uvádí, že žalobce není schopen tvrdit, kolik za kterou prodanou minci dostal, neboť si jednak nevede evidenci a za druhé byly předmětné mince zpravidla prodávány v balíku s jinými sběratelskými předměty za jednu cenu a nebyl by tedy schopen říci, kolik z této celkové ceny připadá na předmětnou minci. V uvedené situaci tak soud žalobu zamítl zejména z důvodu neunesení břemene důkazního ohledně toho, že se u všech jednotlivých mincí jednalo o mince v kvalitě PROOF, kdy pouze u těchto mincí by došlo nalepením polepkou [právnická osoba] k nesprávnému úřednímu postupu a jejich znehodnocení, neboť u mincí běžných ražeb může dojít k jejich vyjmutí z krabičky a následného předání do krabičky jiné, kdy by škoda spočívala pouze právě v nákladech na novou krabičku, která se dle vyjádření znalce [jméno FO] pohybuje v částkách 10–[částka]. Nicméně k tomu je nutné mít k dispozici právě každou konkrétní minci v konkrétní polepené krabičce tak, aby bylo možné zjistit, zdali tedy eventuálně je namístě změna procesních tvrzení skutkového stavu tak, jak toto namítal již odvolací soud ve svém zrušujícím usnesení. Předmětem řízení však je tvrzení žalobce, že žalobci vznikla škoda právě znehodnocením mincí v kvalitě PROOF polepením jejich plastových krabiček. K tomuto měla směřovat i žalobní tvrzení a důkazy, které budou soudu předkládány. Žalobce žádnou z mincí s uvedenou polepkou soudu nepředložil. Ze znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], vyplývá, že tito měli k dispozici pouze cca 5 kusů nebo 6 kusů jednotlivých mincí. Zároveň soud poukazuje na skutečnost, že žalobce neunesl ani břemeno tvrzení k novému stavu tak, jak nastal, a to pouze z důvodu aktivit na straně žalobce, kdy ke dni vyhlášení rozsudku žalobce již žádnou z mincí k dispozici nemá, není schopen ani k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 osř doplnit svá tvrzení o tom, za kolik každou jednotlivou minci s uvedenou polepkou v původní etui fakticky prodal, neboť právě škoda ke dni vyhlášení rozsudku v tomto směru není hypotetická, ale je škodou faktickou, která spočívá v ceně zakoupení každé jednotlivé mince a v ceně při jejím prodeji tak, jak k němu dle tvrzení žalobce mělo fakticky u všech mincí dojít. Právě tento rozdíl v ceně za zakoupenou minci a v ceně za prodanou minci je výchozí premisou pro možnost zjištění škody, neboť škodou, která by žalobci v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem [právnická osoba] spočívajícím v polepení plastových krabiček policejní polepkou mincí v kvalitě PROOF je škoda v rozdílu ceny, za kterou uvedená mince takto znehodnocená byla žalobcem prodána oproti ceně, za kterou mohla být žalobcem prodána mince bez uvedené polepky. V situaci, kdy žalobce prodal, dle jeho tvrzení mince nikoli po kusech ale jako balík polepených a nepolepených mincí, soudu nedoplnil k výzvě dle ust. § 118a odst. 1 a 3 osř cenu, za kterou jednotlivé mine prodal. Soud tak dospěl k závěru o zamítnutí žaloby z důvodu neunesení břemene tvrzení.

31. Co se týká náhrady nákladů řízení, soud postupoval ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení. Soud přiznal náhradu nákladů řízení straně žalované, byť ta nebyla ve sporu plně úspěšná, nicméně částku [částka], která byla přiznána na základě v zásadě nesprávného rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. 12 C 29/2019–308 nesporovala a tato z její strany, kdy výrok I. uvedeného rozsudku tak zůstal pravomocný, nicméně i v celkové částce [částka] se jedná o zanedbatelnou částku, která se procentuálně v zásadě neprojevuje v úspěchu a neúspěchu ve věci samé, týkající se požadavku na náhradu nákladů řízení. Soud tak dospěl k závěru, že žalované přísluší celá náhrada nákladů řízení, smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. á [částka] za úkony podání vyjádření, přípravu na jednání, účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření [datum], účast na jednání [datum], vyjádření [datum], jednání před soudem dne [datum], [datum] a [datum], [datum] a á účast na jednání dne [datum]. Pro úplnost soud dodává, že přiznal jako náklad řízení pouze jednu přípravu k jednání. K tomu soud odkazuje na smysl vyhlášky č. 254/2015 Sb., která byla přijata v důsledku nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 39/13, a který spočívá ve zrovnoprávnění nezastoupených účastníků s účastníky zastoupenými (nikoli jejich zvýhodňování). Novelizované ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s předmětnou vyhláškou mělo za cíl umožnit nezastoupeným účastníkům žádat paušální náhradu nákladů tak, jako je to možné u nákladů advokáta podle § 13 odst. 4 (dříve odst. 3) advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb.). Úkon „příprava účasti na jednání“ není mezi úkony vyjmenovanými v § 11 advokátního tarifu uveden. Výčet je sice demonstrativní, avšak standardně není v rámci náhrady nákladů řízení na zastoupení advokátem za tento úkon jako takový přiznávána náhrada nákladů, příprava na jednání není bez dalšího v rozhodovací praxi považována za úkon (jinak např. porada s klientem přesahující jednu hodinu). Není tak důvodu privilegovat nezastoupeného účastníka a automaticky považovat za úkon, který je spojen s paušální náhradou nákladů řízení, přípravu na každé jednání, tj. de facto za každé jednání přiznávat náhradu nákladů za dva úkony. Při respektování rovného postavení účastníků a se zohledněním geneze předmětné právní úpravy je namístě úkon „příprava účasti na jednání“ dle vyhl. č. 254/2015 Sb. vykládat ve světle úkonů podle § 11 advokátního tarifu. „Příprava účasti na jednání“ je takto svého druhu ekvivalent přípravy zastoupení (tedy přípravy na věc jako celek), jak je součástí úkonu podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. K tomu se dodává, že je logické, že ve vyhl. č. 254/2015 Sb. není vyjmenován úkon „převzetí zastoupení“. Nezastoupený účastník zastoupení pojmově nepřebírá. Ale stejně tak jako advokát se připravuje na zastoupení, připravuje se nezastoupený účastník na věc. Ve výčtu úkonů v § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (základní) úkon označený jako „příprava na věc“ však uveden není. To jen podporuje výklad, že pod úkonem označeným jako „příprava účasti na jednání“ je třeba rozumět úkon „příprava na věc“.

32. Soud rozhodl o úhradě nákladů státu ze strany žalobce jako strany procesně neúspěšné, kdy náklady státu jsou představovány částkou [částka], která byla vyplacena na svědečné svědkyni [jméno FO], dále částka [částka], která byla uhrazena ze státních prostředků svědkovi [jméno FO], dále potom ze státních prostředků byla uhrazena částka [částka], která představuje částku vyplacenou nad rámec zálohy složené na vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], kdy záloha byla složena ve výši [částka]. Celkem tak ze státních prostředků byla uhrazena částka [částka], kterou je povinen žalobce České republice státu uhradit. V tomto směru soud dále poukazuje na skutečnost, že uvedená částka byla převedena ze složené zálohy ve výši [částka] na vypracování eventuálně dalšího znaleckého posudku, uvedená částka tak již nebude ze strany státu po žalobci vymáhána. Naopak dojde ve výši [částka] k převedení této částky státu na základě shora uvedeného výroku III. uvedeného rozsudku a ve zbývajícím rozsahu [částka] bude navrácena žalobci.

Poučení