12 C 309/2020-239

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o 92 980 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 41 324,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 41 324,44 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně a částku 51 655,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 51 655,56 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [anonymizována dvě slova], a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na nákladech řízení státu České republice částku ve výši 1 139 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku Okresnímu soudu v Olomouci.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2020 domáhala zaplacení částky 92 980 Kč z titulu náhrady za nespotřebované dny a noci dovolené na Zanzibaru žalobkyně a jejího partnera, zakoupené u žalované pod [číslo] to ve výši 41 324,45 Kč a dále z titulu nemajetkové újmy za ztrátu radosti z této dovolené ve výši 51 655,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek ve výši 10 % ročně od 28. 4. 2020. Dne 16. 4. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě do 27. 4. 2020, takže od 28. 4. 2020 je dle názoru žalobkyně žalovaná s plněním svého nároku v prodlení a žalobkyně požaduje z uvedených částek i zákonný úrok z prodlení až do zaplacení. Následně žalobkyně navrhla změnu žaloby v tom směru, že výše nároku náhrady za nespotřebované dny a noci dovolené žalobkyně činí částku 51 655,56 Kč a výše nároku nemajetkové újmy za ztrátu radosti z dovolené částku 41 324,44 Kč a to se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek ve výši 10 % ročně od 28. 4. 2020 do zaplacení. Změnu odůvodnila tak, že celková cena zájezdu činí 92 980 Kč za počet nocí 9, tedy částka 10 331,11 Kč je cena jedné noci dovolené a nespotřebovaných nocí dovolené bylo 5 tj. 19. - 23. 3. 2020. Soud změnu žaloby připustil. Odůvodnění žaloby spočívalo v tom, že žalobkyně jako spotřebitelka uzavřela s žalovanou jako profesionální cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu do destinace Tanzánie - Zanzibar pro dvě osoby na 9 nocí v termínu 14. 3. 2020 - 23. 3. 2020 s leteckou dopravou z [obec] do Zanzibaru s odletem dne 13. 3. 2020. Na opakované dotazy žalobkyně před odletem z důvodu šíření nemoci Covid byla žalovanou ujišťována, že zájezd bude uskutečněn. Přesto byla žalobkyně s přítelem nucena dne 18. 3. 2020 dle instrukcí žalované na pouhé doporučení Ministerstva zahraničních věcí předčasně dovolenou ukončit. Žalobkyně má za to, že žalovaná měla zvážit rizika a zájezd neuskutečnit, ale pokud již počala plnit svůj závazek, měla jej splnit, neboť odkaz na vyšší moc nebyl důvodný, když na Zanzibaru se nemoc Covid nevyskytovala. Tímto průběhem dovolené navíc utrpěla žalobkyně s přítelem újmu za narušení dovolené a ztrátu radosti z dovolené, neboť se mělo jednat o jejich svatební cestu jako jedinečný zážitek. Došlo však k podstatnému zkrácení zaviněním žalované, neboť na místě nebylo žádných překážek a bez pokynu žalované by žalobkyně destinaci neopustila. Smírné vyřízení věci nebylo možné.

2. Žalovaná zaujala k žalobě zamítavé stanovisko s tím, že během dovolené žalobkyně vstoupilo v platnost nařízení vlády ČR o uzavření hranic a zákazu vycestovat. Tím také došlo k omezení letecké dopravy a zrušení některých leteckých linek. Ministerstvo zahraničních věcí doporučilo občanům ČR v zahraničí využít všech možností k návratu. Proto i dovolená žalobkyně byla stižena předčasným návratem. Žalovaná tvrdila, že šlo o důvod vyšší moci, kdy nebylo možné této neodvratitelné situaci zabránit, a proto i kompenzace dalších partnerů poskytovány nebyly. Vlivem zrušení původních zpátečních letů byly zajištěny nové letenky u nejbližších dostupných letů. Žalovaná dále uvedla, že nouzový stav byl způsoben třetí stranou - vládou pro zamezení pandemie Covid, tedy nedostatky v plnění zájezdu způsobila vyšší moc, či událost, kterou nebylo možno předpokládat, nebo byla nevyhnutelná a neodvratitelná, takže jí nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí. Na straně žalované je podle jejího názoru tedy tento liberační důvod a žalovaná má za to, že za uvedené následky nenese odpovědnost. Žalovaná se pokusila o smírné vyřízení věci nabídkou 15 000 Kč žalobkyni.

3. U jednání soudu byla žalovaná ve smyslu § 118 a) odst. 1, 3 o. s. ř. vyzvána, aby doplnila vylíčení rozhodných skutečností a označila důkazy ke svým tvrzením, co se týká ukončení pobytu žalobkyně a jejího partnera v zahraničí, zejména kdy, jak, kým byl vydán pokyn ke skončení zájezdu a k jejich návratu do ČR, na základě jakých skutečností a nařízení se tak stalo, i jak tato byla závazná a vymahatelná. Dále ke svým tvrzením o zrušení letů do ČR, zejména které lety ze stejné destinace do ČR či blízkých letišť a ve kterých datech byly zrušeny, které lety se naopak ve stejné době uskutečnily a zda byla žalobkyni a jejímu partnerovi nabídnuta jiná varianta řešení popř. setrvání na zájezdu. Současně aby doplnila svá tvrzení a důkazy k okolnostem žalobkyní organizovaného odletu žalobkyně a jejího partnera dne 13. 3. 2020 z ČR do zahraničí tj. v době nouzového stavu v ČR a doložila důkazy. Na to reagovala žalovaná tak, že pokyn k ukončení zájezdu byl vydán žalovanou dne 16. 3. 2020 na základně doporučení Ministerstva zahraničních věcí, o čemž byla téhož dne informována žalobkyně prostřednictvím delegáta žalované. Žalobkyně s návratem souhlasila, když možnost setrvání jí byla nepochybně nabídnuta, což nevyužila. Informace o zrušených letech žalovaná nemá, ani se ji žalované nepodařilo zajistit. Okolnosti odletu žalobkyně a jejího partnera do destinace nijak mimořádné nebyly 4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy, výslechem svědků a žalobkyně. Učinil z nich následující skutková zjištění: Z Potvrzení o zájezdu, že provozovna [příjmení] [jméno] [příjmení] vydala zákazníkovi [jméno] [příjmení] při uzavření smlouvy o zájezdu [číslo] potvrzení o zájezdu pro destinaci Tanzanie – Zanzibar. Rozsah služeb – vymezení zájezdu bylo pro cestující [příjmení] [jméno] za 46 490 Kč a [jméno] [celé jméno žalobkyně] 46 490 Kč. Doprava letecká s odletem 13. 3. 2020 z [obec] na Zanzibar s Turkish Airlines a 23. 3. 2020 Zanzibar – [obec] s Turkish Airlines. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] 14. 3. 2020 – 23. 3. 2020 se stravováním all inclusive. Z dalších služeb byl sjednán průvodce a nebylo sjednáno pojištění, neboť klient neměl zájem o cestovní pojištění. Záloha 6 000 Kč byla splatná 19. 11. 2019 a doplatek 86 980 Kč 13. 1. 2020. Toto potvrzení o zájezdu je bez uvedení data vystavení, pouze s razítkem žalované. Druhé vystavené Potvrzení o zájezdu je ze dne 19. 11. 2019 stejného znění, avšak obsahuje kromě data vystavení a razítka žalované i podpis žalobkyně. Třetí vystavené potvrzení o zájezdu je ze dne 6. 1. 2020 bez podpisu žalované, bez podpisu žalobkyně a je zde uvedena změna ohledně dopravy, kdy je uveden dopravce Quatar Airways dne 13. 3. 2020 v 16:05 hod a zpět dne 23. 3. 2020 s Quatar Airways 17:15 hod., jinak je potvrzení obsahově stejné. Z Podmínek pro cestující, že tyto vydala žalovaná pro cestující [právnická osoba] pro zájezdy z nabídky Exotická dovolená 2019 2020. Podmínky obsahují podrobné informace o smluvním vztahu včetně Reklamačního řádu a Důležitých informací. Z Podmínek na cestu, že dne 6. 3. 2020 sděluje žalovaná, že plánový odlet je 13. 3. 2020 v 16:05 hod. linkou QR292 z [obec] do [příjmení]. Předpokládaný příjezd na Zanzibar je 14. 3. 2020 v 08:20 hod. Dále sdělují, že český delegát je bude očekávat po příletu na letišti Zanzibar a informovat o transferu do hotelu. Kontakt na českého delegáta [celé jméno svědka] je + [tel. číslo]

559. Plánovaný odlet je 23. 3. 2020 v 17:15 hod. linkou QR1352 ze Zanzibaru do [příjmení] a linkou QR289 z [příjmení] do [obec]. Předpokládaný přílet do [obec] je 24. 3. 2020 v 06:55 hod. Z Usnesení vlády ČR ze dne 12. 3. 2020 [číslo] že vláda ČR vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru za území ČR nouzový stav na dobu od 14:00 hod dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů. Z usnesení vlády ČR ze dne 13. 3. 2020 [číslo] o přijetí krizového opatření, že vláda ČR nařídila s účinností od 16. 3. 2020 00:00 hod. mj. zákaz občanů ČR vycestovat z území ČR. Z kopie obrazovky mobilního telefonu, že je zde na informační linku cestovní kanceláře + [tel. číslo] 010 uskutečněno několik odchozích hovorů od žalobkyně, a to 2x dne 12. 3. 2020, 1x dne 13. 3. 2020, 2x dne 14. 3. 2020, 1x dne 16. 3. 2020, 3x dne 20. 3. 2020. Z e-mailové korespondence, že se jedná o e-maily mezi zástupcem žalované [jméno] [příjmení] a žalobkyní, kdy 1. 3. 2020 se dožadovala pokynů k zájezdu a 2. 3. 2020 jí bylo sděleno, že se odbavení odesílá 5 dní před odletem. Následně mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní ze dne 14. 3. 2020 v 11:09 hod. o tom, že žalobkyně je již na místě znepokojena službami, museli si zaplatit transfer sami, nikdo na hotelu nic neví, ubytovali je, ale delegáta nenašli, jsou zklamáni a znepokojeni. Před odletem několikrát volali na CK do [obec] a byli několikrát ujištěni, že mohou odletět, jinak peníze propadnou cestovce. [jméno] [příjmení] sdělil dne 14. 3. 2020, že předal tyto informace k řešení manažerce. Dne 14. 3. 2020 v 12:15 hod. se žalobkyně dotazuje [jméno] [příjmení], kdo uhradí vzniklé náklady, když jim nechtějí dát doklad o zaplacení. [jméno] [příjmení] odpovídá, že to bude vyřízeno přes zákaznický servis po návratu. Žalobkyně dále uvádí, že„ sotva přijeli, již jsou v nervech a doufá, že vše ostatní bude v pořádku“. Z výtisku z internetu o vyhlášení nouzového stavu, že se jedná o internetové stránky Ministerstva zahraničních věcí ČR z 16. 3. 2020 13:46 hod., kde MZV doporučuje občanům návrat ze zahraničí s využitím dostupných spojů. S ohledem na aktuální omezení letecké dopravy, uzavírání pozemních hranic doporučuje návrat neodkládat a pro přepravu do ČR využít všech dostupných možností. V případě, že se nepodaří dopravu zajistit, nechť je kontaktován zastupitelský úřad ČR nebo linka MZV. Uvádí, že vláda usnesením od 12. 3. 2020 14:00 hod. vyhlásila nouzový stav na celém území ČR a stanovila mj. seznam rizikových zemí v souvislosti se šířením koronaviru. Od 16. 3. 2020 platí zákaz vycestovat do zahraničí pro všechny občany ČR. Z komunikace na WhatsApp, že se jedná o komunikaci z čísla + [tel. číslo] [anonymizováno] žalobkyně s [celé jméno svědka] ze dne 16. 3. 2020, kde byla žalobkyně informována, že odlet je posunut na 18. 3. 2020 letem QR1352 v 17:15 hod. přes [příjmení] do [obec]. Žalobkyně odpověděla, že to bere na vědomí, sice se jim to nelíbí, ale chápou, současně žádají, zda by to nešlo ještě odložit na později. [celé jméno svědka] odpovídá, že je to nekomfortní, ale spousta letů se ruší, zavírají se postupně letiště a každý den navíc zvyšuje riziko, že se mohou„ seknout třeba na dlouho. MZV doporučilo stahovat všechny lidi z destinací právě z tohoto důvodu. Samozřejmě zůstat lze, nicméně je to na vlastní riziko, že se nedostanete domů.“ Žalobkyně sděluje, že její muž je tak naštvaný, že je to hrůza a dotazuje se, zda nemůže odletět až s delegátem. [celé jméno svědka] odpovídá, že také poletí 18. 3.,„ pak už těch letů moc nebude, spíš skoro žádný na neurčito dlouho a ty které budou, můžou být plné. Naštvanost chápu, ale vážně je potřeba tyto výzvy vyslyšet.“ Žalobkyně odpovídá:„ [jméno] co se dá dělat.“ Ze SMS (bez data) z čísla [tel. číslo], že delegát má čerstvou informaci, kterou je povinen sdělit, že odlet se posouvá na 18. 3. 2020 v 17:15 hod. přes [příjmení] do [obec]„ Situace se zpřísnila, dochází k postupnému uzavírání letišť po celé Evropě a Česko to čeká v brzké době taky, proto následujeme výzvy Ministerstva zahraničí dostat klienty co nejdříve zpět do vlasti.“ Kompenzace budou řešeny následně v Česku. Z e-mailové korespondence, že žalobkyně reklamovala u žalované e-mailem zájezd [číslo] dne 20. 3. 2020 s tím, že žádala kompenzaci za zkrácení zájezdu, neboť 13. 3. 2020 byli ujišťováni, že mají bez obav odletět na Zanzibar. Po příletu na místo obdrželi SMS od delegáta, že mají odletět zpět již 18. 3. 2020. Dne 20. 3. 2020 reagoval zástupce žalované tak, že předává reklamaci na zákaznický servis. Z vyjádření k reklamaci, že 25. 3. 2020 sděluje Ing. [příjmení] ze zákaznického servisu žalované, že zasílá vyjádření k reklamaci. Ve vyjádření k reklamaci na žádost o kompenzaci žalovaná sdělila, že žalovaná musela reagovat na mimořádnou situaci, kdy vláda ČR vyhlásila nouzový stav v souvislosti s šířením koronaviru a během dovolené vstoupilo v platnost nařízení vlády o úplném uzavření hranic a zákazu cestovat. Došlo tedy k omezení letecké dopravy a okamžitému zrušení některých leteckých linek. Ministerstvo zahraničních věcí doporučilo proto všem občanům ČR v zahraničí využít všech možností okamžitého návratu. V souvislosti s přijetím těchto opatření začali intenzitě pracovat na tom, aby se podařilo klienty dopravit z dovolené zpět do ČR nebo na některé z dostupných letišť v Evropě. Předčasné ukončení pobytu musela žalovaná učinit z důvodu vyhlášeného nouzového stavu, který nemohla ovlivnit a jedná se tedy o tzv. vyšší moc. Žalovaná uvedla, že se jedná o událost, kterou nebylo možné předpokládat, jedná se o liberační důvod z povinnosti nahradit škodu způsobenou porušením smlouvy a nárok na kompenzaci tak nevzniká. Vlivem zrušení původních zpátečních letů byly zajištěny nové letenky u nejbližších dostupných letů do Evropy a zároveň povolená letiště. Nárok na vrácení částky za nevyužitou část pobytu není v takto mimořádné situaci uplatitelný, neboť nebylo zjištěno žádné pochybení žalované, které by naplňovalo požadavky kladené § 2537 a násl. o. z. Z výzvy právního zástupce, že dne 17. 4. 2020 vyzval žalovanou, aby do 27. 4. 2020 uhradila žalobkyni částku 92 980 Kč, jinak bude nucen zahájit řešení spotřebitelského sporu u [obec] obchodní inspekce či pohledávku vymáhat formou soudní žaloby. Z podacího lístku, že dne 21. 4. 2020 byla právnímu zástupci žalobkyně odeslána doporučená zásilka žalované. Z předžalobní upomínky, že právní zástupce žalobkyně dne 12. 5. 2020 vyzval žalovanou k úhradě částky 92 980 Kč se zákonným úrokem z prodlení do 7 dnů od odeslání této výzvy Z podacího lístku, že dne 12. 5. 2020 byla doporučeně odeslána zásilka od právního zástupce žalobkyně žalované. Z e-mailové korespondence, že se jedná o korespondenci mezi právními zástupci žalobkyně a žalované, kde 17. 5. 2021 byla v rámci návrhu mimosoudní dohody navržena žalobkyni částka 17 940 Kč. Právní zástupce žalobkyně požadoval vysvětlení, jak k této částce žalovaná dospěla, k čemuž právní zástupce žalované uvedl, že částka byla stanovena s přihlédnutím k počtu nocí, o které byl zájezd zkrácen, resp. částečnému nevyužití ubytovací kapacity hotelu žalobkyní. Na to dne 31. 5. 2021 bylo sděleno právním zástupcem žalobkyně, že ta s touto částkou nemůže souhlasit, neboť je neadekvátní – příliš nízká. Ze sdělení žalované, že 2. 7. 2020 zákaznický servis žalované sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že reaguje na výzvu ze dne 17. 4. 2020. Uvádí, že žalobkyně již byla informována prvním vyjádřením zákaznického servisu a nyní po prostudování celé dokumentace opětovně sdělují, že pobyt byl narušen a zkrácen mimořádnou situací, kdy Vláda ČR vyhlásila nouzový stav ve spojení s mimořádným stavem v souvislosti s šířením koronaviru. Žalovaná se omlouvá, že byla nucena dopravit žalobkyni předčasně zpět a nemohla tak strávit na Zanzibaru posledních 5 nocí. Jednalo se však o tzv. vyšší moc, a proto co nejrychleji zorganizovali cestu zpět do ČR a zajistili tak bezpečí klientů vzhledem k mimořádnosti a vážnosti celé situace. K náhradě za ztrátu radosti z dovolené uvádí, že se jednalo o nouzový stav a zejména bezprecedentní stav, proto nárok na tuto kompenzaci není z uvedených důvodů uplatnitelný. Za nevyužité noci nabízí kompenzaci z ceny ubytování v hodnotě 17 940 Kč, která by byla vrácena formou slevové poukázky platné do 30. 6. 2021 na koupi zájezdu žalované. Toto je konečné stanovisko žalované. Z vyjádření žalované k žádosti o kompenzaci, že 5. 7. 2020 právník žalované sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že reaguje na výzvu ze dne 12. 5. 2020. Sdělila, že pobyt žalobkyně byl narušen mimořádnou situací, kdy Vláda ČR vyhlásila nouzový stav v souvislosti s šířením pandemie koronaviru a během dovolené žalobkyně vstoupilo v platnost nařízení Vlády ČR o úplném uzavření hranic a zákazu cestovat. Došlo tedy k omezení letecké dopravy a okamžitému zrušení některých leteckých linek. S ohledem na skutečnost, že situace se ve světě měnila, nemohla žalovaná tento bezprecedentní krok předvídat před zahájením zájezdu žalobkyně. Ministerstvo zahraničních věcí doporučilo proto všem občanům ČR v zahraničí využít všech možností okamžitého návratu. V souvislosti s přijetím těchto opatření začali intenzitě pracovat na tom, aby se podařilo klienty dopravit z dovolené zpět do ČR nebo na některé z dostupných letišť v Evropě. Předčasné ukončení pobytu musela žalovaná učinit z důvodu vyhlášeného nouzového stavu, který nemohla ovlivnit a jedná se tedy o tzv. vyšší moc. Žalovaná uvedla, že se jedná o událost, kterou nebylo možné předpokládat, jedná se o liberační důvod z povinnosti nahradit škodu způsobenou porušením smlouvy a nárok na kompenzaci tak nevzniká. Vlivem zrušení původních zpátečních letů byly zajištěny nové letenky u nejbližších dostupných letů do Evropy a zároveň povolená letiště. Nárok na vrácení částky za nevyužitou část pobytu není v takto mimořádné situaci uplatitelný, neboť nebylo zjištěno žádné pochybení žalované, které by naplňovalo požadavky kladené § 2537 a násl. o. z. Nicméně nabízí žalobkyni kompenzaci ve výši 15 000 Kč pro zmírnění negativních pocitů, které předčasný návrat ze svatební cesty pro žalobkyni znamenal. Z poštovního podacího archu, že dne 7. 7. 2020 byla odeslána doporučená zásilka žalovanou právnímu zástupci žalobkyně. Z e-mailů, že e-mailem pro [jméno] [příjmení] z 31. 5. 2021, že je zasláno vyjádření letecké společnosti ke zrušeným letům Zanzibar-Doha (QR1352 dne 23. 3. 2020) a Doha- [obec] (QR289 dne 24. 3. 2020) Ze sdělení Letiště [obec], že k dotazu soudu sděluje [právnická osoba], že 23. 3. 2020 byl realizován let linky QR0291 z Dauhá do [obec] v 11:12 hod. a 24. 3. 2020 QR0291 z Dauhá do [obec] v 10:51 hod. Přímý let ze Zanzibaru do [obec] nebyl uskutečněn a poslední přílet z destinace Istanbul byl realizován 21. 3. 2020. Ze sdělení Letiště [obec], že na žádost soudu sděluje [právnická osoba], že let QR289 z Dauhá do [obec] se [právnická osoba] Airways nebyl ve dnech 23. 3. 2020 a 24. 3. 2020 realizován z důvodu situace spojené s pandemií onemocnění Covid-19 Ze SMS zpráv, že se jedná o komunikaci ve slovenštině od ESO travel z čísla + [tel. číslo] [anonymizováno] ze dne 16. 3. 2020 ve 20:25 hod. s informací o tom, že transfer na letiště bude 20. 3. 2020. Ve stánku Fly Dubai budou vystaveny nové letenky s příletem do [obec] 21. 3. 2020. Ze zprávy z 21. 3. 2020 v 11:54 hod., že budou klienti očekávání ve [obec] s nápisem [anonymizována dvě slova] a budou převezeni na hranice [příjmení] - [příjmení], kde budou očekáváni vozidly. Z vyjádření [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že je ze dne 30. 11. 2021 a popisují zde svůj pobyt na Zanzibaru s cestovní kanceláří [anonymizováno] travel v termínu 11. 3. 2020 - 21. 3. 2020, kdy jim bylo cestovní kanceláří zajištěno strávení celého pobytu včetně dopravy zpět na Slovensko. Z potvrzení o odeslání e-mailu, že dne 30. 11. 2021 byly odeslány [jméno] [příjmení] screensshoty SMS od CK k odletu. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované, že byla dne 21. 12. 1999 zapsána [právnická osoba] kancelář [právnická osoba] s předmětem provozování cestovní kanceláře. Z oddacího listu, že [datum] uzavřela manželství [jméno] [příjmení] s [jméno] [celé jméno žalobkyně] před [stát. instituce] a přijala příjmení [celé jméno žalobkyně]. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobkyně], že je manželem žalobkyně. Vybírali s partnerkou předsvatební cestu, zvolili kancelář [příjmení], protože s ní byli již víckrát a byli spokojeni. Nabídky řešili spolu přes internet. Termín museli vybírat podle jeho práce, protože pracoval v Norsku. Měnili smlouvu, připlatili za let z Qatar Airways, aby zkrátili čas letu. Byli společně osobně v cestovní kanceláři [příjmení] v [obec] a za tři dny měli už odlétat. Několikrát ještě kontaktovali cestovní kancelář telefonicky, protože sledovali média a situace nebyla dobrá. Ještě před odletem volali z domu do cestovní kanceláře a pak ještě znovu z letiště, a to přímo na cestovní kancelář v [obec]. Personál letiště totiž řekl, že se letiště v pondělí zavírá, když odlétali v pátek. Volali i na linku cestovní kanceláře, kde je ujišťovali, že mají odletět. Pořád to rozebírali a nakonec odletěli. Problém nastal na letišti na Zanzibaru, dopravu z letiště na hotel měli zaplacenou, ale řidič se neobjevil, tak si vzali taxi a zaplatili ze svého. V hotelu nastal další problém, protože je nechtěli ubytovat. Přítelkyně pak dostala SMS od pana [příjmení], který se ptal, jestli tedy odletěli na Zanzibar. [příjmení] kontaktoval delegáta, který se následně ozval. Delegát si prý sjednal zástupce, který je měl na letišti místo něho vyzvednout. Byli ve stresu, protože hned na počátku pobytu delegát sdělil, že neví, jak dlouho na Zanzibaru budou. Na místě žádná opatření proti covidu nebyla. Seznámili se se slovenským párem, ti tam pak zůstali dále. Byl to pan [příjmení] s partnerkou. Na výběr moc nedostali, protože jim bylo sděleno, že pokud neodletí v určený termín, tak nemohou zajistit, že odletí. [příjmení] chtěl zůstat, risknout to, protože ta dovolená byla jeho snem. Přítelkyně však byla ovlivněna stresem a takto pořád řešili. Nebyli schopni to zvládnout v klidu. Dovolená pro ně skončila dnem, kdy jim oznámili, že se musí vrátit. Delegát jim dal jen letenky a řekl, že poletí později, asi za 3 dny. Bylo řečeno, že reklamace se bude řešit až v ČR a jako jedinou variantu řekli, že mohou zůstat, ale bez závazku zajištění odletu. Nikdo nevěděl, jaká opatření mají dodržovat. Po návratu kontaktovali pana [příjmení] e-mailem. Odezva byla negativní. Manželka chtěla s cestovní kanceláří uzavřít dohodu, že by třeba jeli znovu, ale bylo řečeno, že to nepřipadá v úvahu. Dostali dvě nabídky kompenzace, ale velmi nízké. Když letišti řekli, že ho budou v pondělí zavírat, přítelkyně na to reagovala dramaticky, myslel, že ani neodletí. Měli oba strach, domluvili se nakonec, že to absolvují. Přítelkyně měla slzy v očích, cítila se beznadějně, byla to vysněná dovolená, kterou dlouho plánovali a šetřili na ni, stála dost peněz. Když přiletěli na Zanzibar, nikdo je nečekal, byli z toho vyplašení. Prožívali to oba se strachem. Měli strach jet i tím taxíkem, ani nevěděli, kam je zavezou. Přijeli do hotelu a oni je neubytovali. Přítelkyně reagovala vznětlivě zvýšeným hlasem, pak i křičela. Neměli pro ně místo. Pan [anonymizováno] byl vůbec překvapen, že na Zanzibar odletěli. Cenu za taxi z letiště do hotelu proplatil delegát. Dřívější odlet delegát odůvodnil tak, že situace se celosvětově zhoršuje, že nemá ještě informace, ale že asi poletí předčasně. Byl to pak krátký časový úsek mezi jeho sdělením termínu a naším odletem. Cítili se v bezvýchodné situaci, že jsou za spoustu peněz někde daleko téměř bez prostředků. Řešili to stále dokola impulsivně, pohádali se. Pořád měli vyhrocené debaty, myslel, že vztah skončí. Partnerka často brečela, nebylo to lehké pro oba. Celou dobu to pořád řešili. Ti Slováci nemuseli odletět dříve, odletěli, jak měli a dostali přesné instrukce SMS zprávou od své cestovní kanceláře. Ta se také o ně postarala, když místo do Bratislavy letěli do [obec], zařídili jim z cestovní kanceláře dopravu až domů. Manželka, říkala:„ to snad není možný, ti nás teda pěkně ošidili“. Z obřadu na pláži měli dostat fotky v době pobytu. To už nestihli, takže žádné fotky nemají. Mohla to být krásná vzpomínka na vysněnou dovolenou, ale nemáme nic. Přítelkyně z toho byla vzteklá. Delegát měl letět také, ale pak předal letenky a řekl, že poletí později. Ráno v hotelu měli opustit pokoj, tak měl s nimi výstup na recepci. Když delegát oznámil, že musí pobyt ukončit, hledali cestu, jak si to prodloužit, nechtělo se jim hned vracet. Delegát řekl, že je to striktní nařízení, že musí odletět v ten termín. Podle informací, které získal od Slováků tj. pana [příjmení], si myslí, že odlet nebyl nutný. Pocit z této dovolené je katastrofa. Když volal na bezplatnou linku žalované ze Zanzibaru, stály ho 2-3 hovory 5 000 Kč. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka], že pracoval jako OSVČ pro [příjmení] [příjmení] od června 2018 do března 2019 a od června 2019 do března 2020. Tito klienti měli přijet v půlce března 2020, a že došlo k problému s tím, že nebylo auto pro ně na letišti, že si museli chytnout taxíka a přijet na hotel sami. Kontaktní agentura jim měla auto přistavit, ale nevěděla o nich. Peníze za taxi klientům pak dal. Neví o problému s ubytováním těchto klientů. Řešili situaci, že se pobyt možná nedokončí, nevěděl, jak tam budou moci být dlouho. Komunikoval s [příjmení] [příjmení] v [obec] s paní [jméno] [příjmení], že klienti pojedou domů dříve, protože mají následovat výzvy nebo doporučení Ministerstva zahraničních věcí - stahovat klienty co nejrychleji to jde. Předal dál tu informaci klientům, na Whatsapp jim napsal, že kdy mají odlet domů a kdy je vyzvedne auto. Dal jim letenky v autě a oni odletěli. K řešení případných kompenzací jim sdělil v té zprávě, že je bude řešit [příjmení] [příjmení]. Také jim napsal, že je možnost zůstat, ale„ na vlastní triko“. Letiště na Zanzibaru zavírali asi 21. 3. nebo možná později, pak se otevřelo snad až v červnu 2020. Sám odlétal 20. 3. 2020. Neví, jestli ještě nějací klienti zůstali. Byli asi i další klienti, kterým sděloval dřívější odjezd. V listopadu 2020 zaslal žalované jednu fakturu, pak se paní [příjmení] ozvala až v září nebo říjnu 2021. Chtěla vědět informaci k tomuto případu, tak jí sdělil, jak to bylo s autem a dřívějším odletem, poslal screeny konverzace z WhatsAppu. K informaci, že„ se zavírají postupně letiště a každý den navíc zvyšuje riziko, že se tu můžete seknout třeba nadlouho“, došel z informací všeobecně z médií. K informaci„ Ministerstvo zahraničních věcí doporučilo stahovat všechny lidi z destinací právě z tohoto důvodu“, tak k této informaci dospěl kombinací zpráv z [příjmení] [příjmení] a z médií. K informaci„ váš odlet se posouvá na 18. 3. 2020, poletíte letem QR1352 17:15 přes [příjmení] do [obec]“. došel od [příjmení] [příjmení]. Sám odletěl ze Zanzibaru 20. 3. 2020 s Qatar Airways přes Dauhá do [obec]. Měl letět také 18. 3. 2020, ale pak dostal informaci, že může letět až 20. 3. 2020. Netuší, proč tímto letem neletěla žalobkyně a její partner. Pokud ve zprávě hovořil o kompenzaci, tak vždycky tuto formuli psal všem klientům v případě reklamací, protože na místě nevyřeší nic, a musí to řešit [příjmení] [příjmení]. V tomto konkrétním případě asi z [příjmení] [příjmení] napsali, že kompenzace budou řešit později, sice tu formuli psal, ale sám to nevymyslel. V té konverzaci s [příjmení] [příjmení] bylo uvedeno, že nejdůležitější je dostat lidi ze Zanzibaru a kompenzace se budou řešit později. Buď to napsali nebo telefonovali. V tomto hotelu v daném termínu od [příjmení] [příjmení] byli pouze tito klienti. Žalobkyně s přítelem byli úplně poslední, které měl od [příjmení] [příjmení] a tím skončila jeho kariéra s [příjmení] [příjmení]. Na místě se situace s covidem fakticky neřešila, jen se o tom hovořilo. Žádná opatření tam nebyla. Místní si z toho dělali spíše legraci. Z účastnické výpovědi žalobkyně, že s žalovanou cestovali celý život, byli vždy spokojeni, až tento případ byl rozčarování. Jednali s žalovanou v pobočce v [obec] v obchodním domě [anonymizováno] s panem [jméno] [příjmení] v období listopadu 2019 E-mailem zaslal návrhy, protože manžel pracuje v zahraničí, bylo to složitější, než se domluvili. Poté sdělila, co vybrali, ať to připraví. Pak na pobočce podepisovala listinu, asi smlouvu o zájezdu a zaplatila hned zálohu. Potvrzení o zájezdu dostala e-mailem. Následně žádala, aby lety kvůli čekání změnili. E-mailem pan [příjmení] zaslal nové Potvrzení s uvedením jiných letů. Když se blížil odlet a začala se objevovat situace s koronavirem, tak asi v únoru šla do [anonymizováno] za panem [příjmení], zda by šlo ten zájezd předělat na jiný termín. [příjmení] řekl, že v žádném případě. Ke stornu řekl, že by propadlo 30 % z ceny. Již měla uhrazenou celou cenu zájezdu na výzvu CK. Řekl, že má vyčkat na vývoj situace, že dají vědět. Situace se stále vyhrocovala a 4-5 dnů před odletem znovu kontaktovala pana [příjmení], který řekl, že žádné nové informace nemají, a že se nic nemění. Přesto zavolala na infolinku žalované do [obec], kde také řekli, že nemají pokyny ke zrušení, že má odletět na zájezd a užít si dovolenou. Když 13. 3. 2020 odlétali, ještě znovu volali na infolinku, jestli skutečně mají odletět. [jméno] řekli, že není žádná změna a mají letět. Když se odbavovali na letišti, tak na gate pracovnice řekla, že v pondělí se v [obec] zavírá letiště. Začali uvažovat, zda se z letiště nevrátí. Na letišti na Zanzibaru hledali delegáta, který nikde nebyl. Vzali si taxi., i když měli zaplacený transfer. Měli obavy, zda je taxi zaveze na hotel. [příjmení] zaplatili z vlastních prostředků. Na hotelu jim řekli, že tam žádné ubytování zajištěno nemají. Asi po třech hodinách je ubytovali. Mezitím přišla SMS od pana [příjmení], zda na Zanzibar neodletěli. Delegát jim pak dal nám 50 dolarů za ten transfer. Poté je upozornil, že„ je situace, jaká je“, že se zavírají letiště a možná odletí dříve. Na Zanzibaru žádná opatření nebyla, tam to bylo zcela v klidu. Stále přemýšleli nad tím, jak to bude s naším odletem. Partner chtěl zůstat. Byla to předsvatební cesta, hotel zorganizoval slavnost na pláži, ale fotky měly být hotové v pátek a oni odletěli už ve středu. Delegát jim napsal na WhatsApp, že musí odletět. Volal, že poletí s nimi, že tím transferem na letiště, pojede i on. Když jeli na letiště, předal jim jen letenky s tím, že odletí jindy. Napsal, že oni musí odletět a takto tak brali, partner s odletem nesouhlasil. Pořád se už pak hádali. Odlet stanovili na 18. 3. a měli ráno hned vyklidit pokoj. Mohli nakonec na pokoji zůstat do 13:00 hod., než odjeli na letiště. Z Dauhá letěli již malým letadlem, kde rozdávali roušky a musela se dodržovat opatření. Po návratu domů hned volala panu [příjmení], že chce zájezd reklamovat. Reklamaci poslala e-mailem a pak přišlo už jen zamítnutí reklamace. Nikdo žádnou náhradu nenabídl. Ani delegát na místě žádné řešení nenabízel, atmosféra byla špatná. Takovou předsvatební cestu nikdo nechce zažít. Zarazilo je jednání cestovní kanceláře. Pan [anonymizováno] z cestovní kanceláře ani nevěděl, že odletěli. [příjmení] [příjmení] tam byl s přítelkyní, a ještě tam zůstávali. Jim dovolenou nezkrátili, odlétali v termínu, jak to měli domluvené. Měli odlétat ze Zanzibaru do Bratislavy, ale nakonec letěli do [obec]. Z [obec] je však taxi dopravil do Bratislavy a v Bratislavě přímo až domů. To jim vše zařídila cestovní kancelář. Dne 13. 3. 2020 volali na infolinku do [obec] ještě z domu, než se vydali na cestu do [obec]. Po dobu dovolené měli špatnou náladu, nebylo to nic příjemného, byli pod stálým stresem, protože každý den hrozilo, že budou muset odletět. Partner tam chtěl zůstat, ona sama měla obavy a chtěla poslechnout, že má odletět. Byla to vysněná cesta a takhle špatně dopadla. S partnerem se pořád hádali, vypadalo to, že se nakonec ani nevezmou. Z dovelené radost neměli, nezažili žádnou radost. Myslí, že odlet nebyl nutný, všichni ostatní mohli na místě zůstat. Ani delegát ten den neodletěl. V hotelu byli i Češi, Slováci a Italové. Nikdo z nich ten den s nimi neodlétal. Pan [anonymizováno] myslel, že zůstali v ČR. Psali si pak již e-mailem, protože dali spoustu peněz za hovor na infolinku do [obec]. Na Zanzibar letěli jako jediní přes [příjmení] [příjmení] z České republiky a také jako jediní z hotelu se vraceli. S delegátem se bavili o možnosti zůstat. Partner zůstat chtěl. Seznámili se s mužem ze Slovenska byl to [jméno] [příjmení]. Nebyl proveden důkaz vypracováním znaleckého posudku z oboru psychiatrie na žalobkyni a jejího manžela, dotazem na Qatar Airways, stanoviskem hotelu, sdělením letišť [obec], [obec] a Berlín, vyjádřením letiště Zanzibar a sdělením jiných leteckých společností, které realizovaly lety ze Zanzibaru v tomto termínu, komunikací na Facebooku, Messengeru a SMS mezi žalobkyní a pracovníky žalované včetně pana [příjmení], listinami či potvrzením o vztahu žalované a cestovní kanceláře [anonymizována dvě slova], neboť žalobkyně tyto důkazní návrhy vzala zpět, nenavrhovala jejich provádění a ani nebyly soudu předloženy.

5. Z provedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná vydala zákazníkovi [jméno] [příjmení] při uzavření smlouvy o zájezdu [číslo] potvrzení o zájezdu pro destinaci Tanzanie – Zanzibar ze dne 19. 11. 2019. Rozsah služeb – vymezení zájezdu bylo pro cestující [příjmení] [jméno] za 46 490 Kč a [jméno] [celé jméno žalobkyně] 46 490 Kč. Doprava letecká s odletem 13. 3. 2020 z [obec] na Zanzibar s Turkish Airlines a 23. 3. 2020 Zanzibar – [obec] s Turkish Airlines. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] 14. 3. 2020 – 23. 3. 2020 se stravováním all inclusive. Z dalších služeb byl sjednán průvodce a nebylo sjednáno pojištění, neboť klient neměl zájem o cestovní pojištění. Záloha 6 000 Kč byla splatná 19. 11. 2019 a doplatek 86 980 Kč 13. 1. 2020. V dalším Potvrzení je uvedena změna ohledně dopravy, kdy je uveden dopravce Quatar Airways 13. 3. 2020 v 16:05 hod. a zpět 23. 3. 2020 s Quatar Airways 17:15 hod. Podmínky pro cestující vydala žalovaná pro zájezdy z nabídky Exotická dovolená 2019 2020. Podmínky obsahují podrobné informace o smluvním vztahu včetně Reklamačního řádu a Důležitých informací. Dle Podmínek na cestu ze dne 6. 3. 2020 plánový odlet byl 13. 3. 2020 v 16:05 hod. z [obec] do [příjmení]. Předpokládaný příjezd na Zanzibar je 14. 3. 2020 v 08:20 hod. Český delegát je měl očekávat po příletu na letišti Zanzibar a informovat o transferu do hotelu, šlo o [celé jméno svědka] s tel. + [tel. číslo]

559. Plánovaný odlet byl 23. 3. 2020 v 17:15 hod. linkou QR1352 ze Zanzibaru do [příjmení] a linkou QR289 z [příjmení] do [obec]. Předpokládaný přílet do [obec] byl 24. 3. 2020 v 06:55 hod. Usnesením vlády ČR dne 12. 3. 2020 [číslo] vláda ČR vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru za území ČR nouzový stav na dobu od 14:00 hod dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů. Vláda ČR usnesením vlády ze dne 13. 3. 2020 [číslo] o přijetí krizového opatření nařídila s účinností od 16. 3. 2020 00:00 hod. mj. zákaz občanů ČR vycestovat z území ČR. Na informační linku cestovní kanceláře + [tel. číslo] 010 bylo uskutečněno několik odchozích hovorů od žalobkyně, a to 2x dne 12. 3. 2020, 1x dne 13. 3. 2020, 2x dne 14. 3. 2020, 1x dne 16. 3. 2020, 3x dne 20. 3. 2020. Probíhaly e-maily mezi zástupcem žalované [jméno] [příjmení] a žalobkyní ze dne 14. 3. 2020 v 11:09 hod. o tom, že žalobkyně je již na místě znepokojena službami, museli si zaplatit transfer sami, nikdo na hotelu nic neví, ubytovali je, ale delegáta nenašli, jsou zklamáni a znepokojeni. Před odletem několikrát volali na CK do [obec] a byli několikrát ujištěni, že mohou odletět, jinak peníze propadnou cestovce. [jméno] [příjmení] předal tyto informace k řešení manažerce. Na internetové stránky umístilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR dne 16. 3. 2020 13:46 hod. doporučení občanům návrat ze zahraničí s využitím dostupných spojů. V případě, že se nepodaří dopravu zajistit, nechť je kontaktován zastupitelský úřad ČR nebo linka MZV. V komunikaci na WhatsApp žalobkyně s [celé jméno svědka] byla dne 16. 3. 2020 žalobkyně informována, že odlet je posunut na 18. 3. 2020 letem QR1352 v 17:15 hod. přes [příjmení] do [obec]. Žalobkyně odpověděla, že to bere na vědomí, sice se jim to nelíbí, ale chápou, současně žádají, zda by to nešlo ještě odložit na později. [celé jméno svědka] odpovídá, že je to nekomfortní, ale spousta letů se ruší, zavírají se postupně letiště a každý den navíc zvyšuje riziko, že se mohou„ seknout třeba na dlouho. MZV doporučilo stahovat všechny lidi z destinací právě z tohoto důvodu. Samozřejmě zůstat lze, nicméně je to na vlastní riziko, že se nedostanete domů.“ Žalobkyně sděluje, že její muž je tak naštvaný, že je to hrůza a dotazuje se, zda nemůže odletět až s delegátem. [celé jméno svědka] odpovídá, že také poletí 18. 3.,„ pak už těch letů moc nebude, spíš skoro žádný na neurčito dlouho a ty které budou, můžou být plné. Naštvanost chápu, ale vážně je potřeba tyto výzvy vyslyšet.“ Žalobkyně odpovídá:„ [jméno] co se dá dělat.“ Přes SMS delegát sděluje informaci, že odlet se posouvá na 18. 3. 2020 v 17:15 hod.„ Situace se zpřísnila, dochází k postupnému uzavírání letišť po celé Evropě a Česko to čeká v brzké době taky, proto následujeme výzvy Ministerstva zahraničí dostat klienty co nejdříve zpět do vlasti.“ Kompenzace budou řešeny následně v Česku. E-mailem žalobkyně reklamovala u žalované zájezd [číslo] dne 20. 3. 2020 a žádala kompenzaci za zkrácení zájezdu, neboť 13. 3. 2020 byli ujišťováni, že mají bez obav odletět na Zanzibar. Po příletu na místo obdrželi SMS od delegáta, že mají odletět zpět již 18. 3. 2020. Reklamace byla předána na zákaznický servis. Dle vyjádření k reklamaci ze dne 25. 3. 2020 žalovaná sdělila, že musela reagovat na mimořádnou situaci, kdy Vláda ČR vyhlásila nouzový stav v souvislosti s šířením koronaviru a během dovolené vstoupilo v platnost nařízení vlády o úplném uzavření hranic a zákazu cestovat. Došlo tedy k omezení letecké dopravy a okamžitému zrušení některých leteckých linek. Ministerstvo zahraničních věcí doporučilo proto všem občanům ČR v zahraničí využít všech možností okamžitého návratu. V souvislosti s přijetím těchto opatření začali intenzitě pracovat na tom, aby se podařilo klienty dopravit z dovolené zpět do ČR nebo na některé z dostupných letišť v Evropě. Předčasné ukončení pobytu musela žalovaná učinit z důvodu vyhlášeného nouzového stavu, který nemohla ovlivnit a jedná se tedy o tzv. vyšší moc. Žalovaná uvedla, že se jedná o událost, kterou nebylo možné předpokládat, jedná se o liberační důvod z povinnosti nahradit škodu způsobenou porušením smlouvy a nárok na kompenzaci tak nevzniká. Vlivem zrušení původních zpátečních letů byly zajištěny nové letenky u nejbližších dostupných letů do Evropy a zároveň povolená letiště. Nárok na vrácení částky za nevyužitou část pobytu není v takto mimořádné situaci uplatitelný, neboť nebylo zjištěno žádné pochybení žalované, které by naplňovalo požadavky kladené § 2537 a násl. o. z. Právní zástupce žalobkyně dne 17. 4. 2020 vyzval žalovanou, aby do 27. 4. 2020 uhradila žalobkyni částku 92 980 Kč, jinak bude nucen zahájit řešení spotřebitelského sporu u [obec] obchodní inspekce či pohledávku vymáhat formou soudní žaloby. Právní zástupce žalobkyně opět dne 12. 5. 2020 vyzval žalovanou k úhradě částky 92 980 Kč se zákonným úrokem z prodlení do 7 dnů od odeslání této výzvy. Dle e-mailové korespondence mezi právními zástupci žalobkyně a žalované byla v rámci návrhu mimosoudní dohody navržena žalobkyni částka 17 940 Kč. Žalobkyně s touto částkou nesouhlasila, neboť je neadekvátní – příliš nízká. Dne 2. 7. 2020 zákaznický servis reagoval na výzvu ze dne 17. 4. 2020, kdy se jednalo o tzv. vyšší moc, a proto co nejrychleji zorganizovali cestu zpět do ČR a zajistili tak bezpečí klientů vzhledem k mimořádnosti a vážnosti celé situace. K náhradě za ztrátu radosti z dovolené uvádí, že se jednalo o nouzový stav a zejména bezprecedentní stav, proto nárok na tuto kompenzaci není z uvedených důvodů uplatnitelný. Za nevyužité noci nabízí kompenzaci z ceny ubytování v hodnotě 17 940 Kč, která by byla vrácena formou slevové poukázky platné do 30. 6. 2021 na koupi zájezdu žalované. Dne 5. 7. 2020 právník žalované sdělil právnímu zástupci žalobkyně reagoval na výzvu ze dne 12. 5. 2020. Nárok na vrácení částky za nevyužitou část pobytu není v takto mimořádné situaci uplatitelný, neboť nebylo zjištěno žádné pochybení žalované, které by naplňovalo požadavky kladené § 2537 a násl. o. z. Nicméně nabízí žalobkyni kompenzaci ve výši 15 000 Kč pro zmírnění negativních pocitů, které předčasný návrat ze svatební cesty pro žalobkyni znamenal. Bylo zasláno vyjádření letecké společnosti ke zrušeným letům Zanzibar-Doha (QR1352 dne 23. 3. 2020) a Doha- [obec] (QR289 dne 24. 3. 2020) [právnická osoba] uvedlo, že 23. 3. 2020 byl realizován let linky QR0291 z Dauhá do [obec] v 11:12 hod. a 24. 3. 2020 QR0291 z Dauhá do [obec] v 10:51 hod. Přímý let ze Zanzibaru do [obec] nebyl uskutečněn a poslední přílet z destinace Istanbul byl realizován 21. 3. 2020, ovšem let QR289 z Dauhá do [obec] se [právnická osoba] Airways nebyl ve dnech 23. 3. 2020 a 24. 3. 2020 realizován z důvodu situace spojené s pandemií onemocnění Covid-19. SMS zprávami ESO travel dne 16. 3. 2020 v zaslal informace svým klientům, že transfer na letiště bude 20. 3. 2020. Fly Dubai vystaví nové letenky s příletem do [obec] 21. 3. 2020. Klienti budou očekávání ve [obec] a budou převezeni na hranice vozidly. Ve vyjádření od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] popisují zde svůj pobyt na Zanzibaru s cestovní kanceláří ESO travel v termínu 11. 3. 2020 - 21. 3. 2020, kdy jim bylo cestovní kanceláří zajištěno strávení celého pobytu včetně dopravy zpět na Slovensko. V obchodním rejstříku byla dne 21. 12. 1999 zapsána [právnická osoba] kancelář [právnická osoba] s předmětem provozování cestovní kanceláře. Dle oddacího listu, že 16. 6. 2020 uzavřela manželství [jméno] [příjmení] s [jméno] [celé jméno žalobkyně] a přijala příjmení [celé jméno žalobkyně].

6. Dle svědka [jméno] [celé jméno žalobkyně] vybírali s partnerkou předsvatební cestu, zvolili kancelář [příjmení], protože s ní byli již víckrát a byli spokojeni. Měnili smlouvu, připlatili za let z Qatar Airways, aby zkrátili čas letu. Několikrát kontaktovali cestovní kancelář telefonicky, protože sledovali média a situace nebyla dobrá. Cestovní kancelář je ujišťovala, že mají odletět. Pořád to rozebírali a nakonec odletěli. Problém nastal na letišti na Zanzibaru, dopravu z letiště na hotel měli zaplacenou, ale řidič se neobjevil, tak si vzali taxi a zaplatili ze svého. V hotelu nastal další problém, protože je nechtěli ubytovat. Byli ve stresu, protože hned na počátku pobytu delegát sdělil, že neví, jak dlouho na Zanzibaru budou. Na místě žádná opatření proti covidu nebyla. Seznámili se se slovenským párem, ti tam pak zůstali dále. Byl to pan [příjmení] s partnerkou. Na výběr moc nedostali, protože jim bylo sděleno, že pokud neodletí v určený termín, tak nemohou zajistit, že odletí. Delegát jim dal jen letenky a řekl, že poletí později, asi za 3 dny. Bylo řečeno, že reklamace se bude řešit až v ČR a jako jedinou variantu řekli, že mohou zůstat, ale bez závazku zajištění odletu. Manželka chtěla s cestovní kanceláří uzavřít dohodu, že by třeba jeli znovu, ale bylo řečeno, že to nepřipadá v úvahu. Dostali dvě nabídky kompenzace, ale velmi nízké. Měli oba strach, domluvili se nakonec, že to absolvují. Přítelkyně měla slzy v očích, cítila se beznadějně, byla to vysněná dovolená, kterou dlouho plánovali a šetřili na ni, stála dost peněz. Cítili se v bezvýchodné situaci, že jsou za spoustu peněz někde daleko téměř bez prostředků. Řešili to stále dokola impulsivně, pohádali se. Pořád měli vyhrocené debaty, myslel, že vztah skončí. Partnerka často brečela, nebylo to lehké pro oba. Celou dobu to pořád řešili. Ti Slováci nemuseli odletět dříve, odletěli, jak měli a dostali přesné instrukce SMS zprávou od své cestovní kanceláře. Ráno v hotelu měli opustit pokoj, tak měl s nimi výstup na recepci. Když delegát oznámil, že musí pobyt ukončit, hledali cestu, jak si to prodloužit, nechtělo se jim hned vracet. Delegát řekl, že je to striktní nařízení, že musí odletět v ten termín. Podle informací, které získal od Slováků tj. pana [příjmení], si myslí, že odlet nebyl nutný. Pocit z této dovolené je katastrofa. Když volal na bezplatnou linku žalované ze Zanzibaru, stály ho 2-3 hovory 5 000 Kč. Svědek [celé jméno svědka] pracoval jako OSVČ pro [příjmení] [příjmení]. Tito klienti měli přijet v půlce března 2020, došlo k problému s tím, že nebylo auto pro ně na letišti, že si museli chytnout taxíka a přijet na hotel sami. Kontaktní agentura jim měla auto přistavit, ale nevěděla o nich. Peníze za taxi klientům pak dal. Neví o problému s ubytováním těchto klientů. Řešili situaci, že se pobyt možná nedokončí, nevěděl, jak tam budou moci být dlouho. Komunikoval s [příjmení] [příjmení] v [obec], že klienti pojedou domů dříve, protože mají následovat výzvy nebo doporučení Ministerstva zahraničních věcí - stahovat klienty co nejrychleji to jde. Předal dál tu informaci klientům, na Whatsapp jim napsal, že kdy mají odlet domů a kdy je vyzvedne auto. Dal jim letenky v autě a oni odletěli. K řešení případných kompenzací jim sdělil v té zprávě, že je bude řešit [příjmení] [příjmení]. Také jim napsal, že je možnost zůstat, ale„ na vlastní triko“. Letiště na Zanzibaru zavírali asi 21. 3. nebo možná později, pak se otevřelo snad až v červnu 2020. Sám odlétal 20. 3. 2020. K informaci, že„ se zavírají postupně letiště a každý den navíc zvyšuje riziko, že se tu můžete seknout třeba nadlouho“, došel z informací všeobecně z médií. K informaci„ Ministerstvo zahraničních věcí doporučilo stahovat všechny lidi z destinací právě z tohoto důvodu“, tak k této informaci dospěl kombinací zpráv z [příjmení] [příjmení] a z médií. K informaci„ váš odlet se posouvá na 18. 3. 2020, poletíte letem QR1352 17:15 přes [příjmení] do [obec]“ došel od [příjmení] [příjmení]. Sám odletěl ze Zanzibaru 20. 3. 2020 s Qatar Airways přes Dauhá do [obec]. Měl letět také 18. 3. 2020, ale pak dostal informaci, že může letět až 20. 3. 2020. V té konverzaci s [příjmení] [příjmení] bylo uvedeno, že nejdůležitější je dostat lidi ze Zanzibaru a kompenzace se budou řešit později. Na místě se situace s covidem fakticky neřešila, jen se o tom hovořilo. Žádná opatření tam nebyla. Podle výpovědi žalobkyně byli s žalovanou vždy spokojeni, až na tento případ. Jednali s žalovanou v pobočce v [obec] v obchodním domě [anonymizováno] s panem [jméno] [příjmení] v období listopadu 2019. Na pobočce podepisovala listinu, asi smlouvu o zájezdu a zaplatila hned zálohu. Potvrzení o zájezdu dostala e-mailem. Následně žádala, aby lety kvůli čekání změnili. E-mailem pan [příjmení] zaslal nové Potvrzení s uvedením jiných letů. V únoru chtěla zájezd předělat na jiný termín, nesouhlasili. U storna by propadlo 30 % z ceny. Situace se stále vyhrocovala a 4-5 dnů před odletem znovu kontaktovala pana [příjmení], který řekl, že žádné nové informace nemají, a že se nic nemění. Totéž sdělili na infolince žalované z [obec]. Když 13. 3. 2020 odlétali, ještě znovu volali na infolinku. Sdělili jim, že není žádná změna a mají letět. Na letišti na Zanzibaru hledali delegáta, který nikde nebyl. Vzali si taxi., i když měli zaplacený transfer. [příjmení] zaplatili z vlastních prostředků. Na hotelu jim řekli, že tam žádné ubytování zajištěno nemají. Delegát je upozornil, že„ je situace, jaká je“, že se zavírají letiště a možná odletí dříve. Na Zanzibaru žádná opatření nebyla, tam to bylo zcela v klidu. Stále přemýšleli nad tím, jak to bude s naším odletem. Partner chtěl zůstat. Byla to předsvatební cesta. Delegát jim napsal na WhatsApp, že musí odletět. Předal jim jen letenky s tím, že odletí jindy. Napsal, že oni musí odletět a takto tak brali, partner s odletem nesouhlasil. Pořád se už pak hádali. Odlet stanovili na 18. 3. a měli ráno hned vyklidit pokoj. Po návratu domů hned volala panu [příjmení], že chce zájezd reklamovat. Reklamaci poslala e-mailem a pak přišlo už jen zamítnutí reklamace. Nikdo žádnou náhradu nenabídl. Ani delegát na místě žádné řešení nenabízel, atmosféra byla špatná. Takovou předsvatební cestu nikdo nechce zažít. [příjmení] [příjmení] tam byl s přítelkyní, a ještě tam zůstávali. [jméno] dovolenou nezkrátili, odlétali v termínu, Vše zařídila jejich cestovní kancelář [anonymizována dvě slova]. Dne 13. 3. 2020 volali na infolinku do [obec] ještě z domu, než se vydali na cestu do [obec]. Po dobu dovolené měli špatnou náladu, nebylo to nic příjemného, byli pod stálým stresem, protože každý den hrozilo, že budou muset odletět. Partner tam chtěl zůstat, ona sama měla obavy a chtěla poslechnout, že má odletět. Byla to vysněná cesta a takhle špatně dopadla. S partnerem se pořád hádali, vypadalo to, že se nakonec ani nevezmou. Z dovelené radost neměli, nezažili žádnou radost. Myslí, že odlet nebyl nutný, všichni ostatní mohli na místě zůstat. Ani delegát ten den neodletěl.

7. Dle § 2521 občanského zákoníku, dále jen o. z. (1) Smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu. (2) Zájezdem je soubor služeb cestovního ruchu podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu. Dle § 2525 o. z. (1) Pořadatel vydá zákazníkovi při uzavření smlouvy či bezprostředně po jejím uzavření doklad o smlouvě (potvrzení o zájezdu) v textové podobě.

8. Podle § 2529 o. z. (1) Pořadatel doručí zákazníkovi vhodným způsobem nejpozději sedm dnů před zahájením zájezdu další podrobné a pro zákazníka důležité údaje o všech skutečnostech, které zná, nejsou-li již obsaženy ve smlouvě nebo v potvrzení o zájezdu, anebo v katalogu, který zákazníkovi předal. (2) Pořadatel sdělí v rámci údajů podle odstavce 1 zejména údaje o plánovaných časech odjezdu, popřípadě o lhůtách pro odbavení, plánovaných časech zastávek, dopravním spojení a příjezdu.

9. Dle § 2537 o. z. (1) Zájezd má vadu, není-li některá ze služeb cestovního ruchu zahrnutých do zájezdu poskytována v souladu se smlouvou. (2) Zákazník bez zbytečného odkladu vytkne pořadateli vadu zájezdu. Zákazník zároveň určí přiměřenou lhůtu k odstranění vady, ledaže pořadatel odmítne odstranit vadu nebo je zapotřebí okamžité nápravy. Zákazník má právo vytknout vadu rovněž prostřednictvím zprostředkovatele prodeje zájezdu. Za doručení zprávy, žádosti nebo stížnosti zákazníka pořadateli se pro běh lhůt včetně promlčecí lhůty považuje i jejich doručení zprostředkovateli prodeje zájezdu. Podle § 2538 o. z. (1) Vyskytnou-li se po odjezdu podstatné vady zájezdu, nabídne pořadatel bez dodatečných nákladů pro zákazníka vhodné náhradní řešení, pokud možno stejné nebo vyšší jakosti, než jaká byla sjednána ve smlouvě, aby zájezd mohl pokračovat; to platí i v případech, kdy je návrat zákazníka do místa odjezdu uskutečněn jiným než sjednaným způsobem. Dle § 2539 o. z. (1) Zahrnuje-li zájezd přepravu osob, pořadatel v případě podle § 2537 odst. 4 o. z. poskytne zákazníkovi bez zbytečného odkladu a bez dodatečných nákladů pro zákazníka rovnocennou přepravu do místa odjezdu, nebo do jiného místa, na němž se smluvní strany dohodly. (2) Nelze-li v důsledku nevyhnutelných a mimořádných okolností zajistit návrat zákazníka v souladu se smlouvou, nese pořadatel náklady na nezbytné ubytování, pokud možno v rovnocenné kategorii, a to nejvýše za tři noci na jednoho zákazníka. Pokud jsou v právních předpisech Evropské unie o právech cestujících vztahujících se k příslušnému dopravnímu prostředku stanovena pro návrat delší období, uplatní se tato období.

10. Dle § 2540 o. z. (1) Má-li zájezd vadu a vytkl-li ji zákazník bez zbytečného odkladu v souladu s § 2537 odst. 2, o. z. má zákazník právo na slevu z ceny ve výši přiměřené rozsahu a trvání vady. Dle § 2543 o. z. (1) Při porušení povinnosti, za niž odpovídá, nahradí pořadatel zákazníkovi bez zbytečného odkladu vedle škody také újmu za narušení dovolené, zejména byl-li zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen.

11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy a v souladu se shora citovanými zákonnými ustanovením dospěl k právnímu závěru, že žaloba je důvodná a zcela jí bylo vyhověno. V řízení bylo prokázáno platné uzavření závazkového vztahu mezi účastníky sjednáním smlouvy o zájezdu, avšak ze strany žalované došlo k porušení smluvních povinností. Zejména se jednalo o závazek zajistit žalobkyni a jejímu spolucestujícímu trvání zájezdu až do 23. 3. 2020. Mezi stranami bylo nesporné, že došlo ke zkrácení zájezdu, neboť namísto odletu dne 23. 3. 2020, odlétala ze Zanzibaru zpět žalobkyně s partnerem již dne 18. 3. 2020. V řízení bylo provedenými důkazy prokazováno, že tím vznikla žalobkyni majetková škoda za nevyčerpané dny zájezdu i nemajetková újma tímto zkrácením dovolené. Odpovědnost za škodu ze smlouvy o zájezdu je pro pořadatele odpovědností za porušení smluvní povinnosti podle § 2913 o. z., avšak s možností liberace. Pořadatel zájezdu má povinnost za výsledek, avšak objektivní charakter odpovědnosti za škodu neznamená, že by tato odpovědnost nastupovala automaticky. V každém případě musí být jako atribut odpovědnosti za škodu prokázána existence protiprávního jednání resp. porušení závazku, vznik škody a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou. Odpovědnost pořadatele zájezdu za řádné poskytnutí služeb existuje bez ohledu na jeho zavinění, ale na svoji obranu může uvádět liberační důvody. Předpoklady vzniku nároku na náhradu škody jsou stejné jak pro vznik majetkové, tak nemajetkové újmy. Na škodu způsobenou porušením povinností ze smlouvy o zájezdu se tedy nahlíží jako na každou jinou škodu vzniklou v občanskoprávních vztazích s přihlédnutím ke spotřebitelskému charakteru závazkového vztahu těchto účastníků a specifického postavení žalované jako specialisty v oboru cestovního ruchu.

12. Náhrada škody způsobená porušením smlouvy o zájezdu je totiž speciální úpravou k obecné úpravě náhrady škody. Občanský zákoník přiznává zákazníkovi nárok na náhradu škody i újmu za narušení dovolené. V daném případě se jednalo o majetkovou škodu žalobkyně ohledně zaplacené ceny za zájezd ve sjednané délce, která nebyla dodržena, a nemateriální újmy za narušení dovolené jejím podstatným zkrácením. Soud musel v posuzovaném případě přihlédnout k tomu, že pořadatel je odborník v oblasti cestovního ruchu, u kterého je vyloučena moderace náhrady škody za předpokladu, že dojde k porušení odborné péče podle § 2953 odst. 2 o. z. V souvislosti se zájezdem je vnímáno jako újma za narušení dovolené nenaplnění sjednaných podmínek poskytovaných služeb cestovního ruchu. Za takovou újmu za narušení dovolené je dle právní teorie i praxe považováno zklamání, strádání, podráždění, rozrušení, rozčarování nebo zmar z vadně poskytnutých služeb zahrnutých v zájezdu, nebo utrpěné duševní útrapy. Nemajetkovou újmou se rozumí příkoří, které se projevuje v osobní sféře cestujících, a projeví se v psychické sféře zákazníka, který vnímá nepříjemnosti způsobené neplněním smlouvy o zájezdu, jejich vadným plněním nebo negativními okolnostmi zájezd provázejícími. Uvedené projevy u žalobkyně a jejího partnera byly v řízení prokázány jejich výpovědí. Je zcela zřejmé, že cestující jako spotřebitel od zájezdu očekává zejména odpočinek a rekreaci, poznání nových míst a zážitky. V posuzovaném případě byl navíc zájezd objednán ke slavnostní příležitosti tj. jako předsvatební cesta žalobkyně a jejího partnera. Při zakoupení zájezdu zákazník investuje značné finanční prostředky a vyhrazuje mu svůj volný čas na strávení dovolené na vybraném zájezdu. Účelem smlouvy o zájezdu je úplatné poskytnutí zájezdu a tedy cestovního zážitku přinášejícího konzumentovi prostřednictvím souboru hmotných i nehmotných plnění radost, poznání, vzrušení nebo jiné podobné benefity (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR 7 As 61/2011). Zmaření zájezdu nebo jeho části pak může znamenat ztráty majetkové i nemajetkové ve zkažení radosti a požitku ze zájezdu. Takové ztráty byly soudem u žalobkyně a jejího partnera shledány a všechny atributy institutu odpovědnosti za škodu tak byly dle soudu naplněny. Žalovaná namítala, že„ předčasné ukončení pobytu žalobkyně a jejího partnera musela učinit z důvodu vyhlášeného nouzového stavu, který nemohla ovlivnit a jedná se tedy o tzv. vyšší moc jako liberačního důvod“. Jestliže se tedy žalovaná dovolávala okolnosti existující vyšší moci, pak musí být jednoznačné, že důsledkům nemohlo být přes veškerou vynaloženou péči zabráněno a zároveň se musí jednat o okolnost, kterou nebylo možno předvídat. Dle § 2913 odst. 2 o. z. se může žalovaná zprostit odpovědnosti, pokud prokáže, že splnění jejich povinností zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka, která vznikla nezávisle na vůli strany, která kvůli překážce porušila smluvní povinnosti. Dále však musí být naplněny další předpoklady. [ulice] moc je nutno chápat jako okolnost, která je nezávislá na tom, kdo se jí dovolává. Šíření onemocnění Covid by touto okolností mohlo být, avšak nemusí tomu tak být vždy, neboť záleží na důkladném zhodnocení všech konkrétních okolností a podmínky posuzované věci.

13. Pokud se žalovaná hájila okolností vyšší moci, tak v tomto jí soud po vyhodnocení zjištěných skutečností nepřisvědčil, Žalovaná za okolnost vyšší moci označila vyhlášený nouzový stav v ČR. Avšak v České republice byl vládou vyhlášen nouzový stav již dne 12. 3. 2020 od 14:00 hod. Tedy v době, kdy žalobkyně s partnerem pobývali v ČR a v obavách se dotazovali žalované opakovaně na to, zda se zájezd uskuteční. Nouzovy stav tedy již byl vyhlášen před početím zájezdu a nenastal až v jeho průběhu, jak uváděla žalovaná. A zde je právě shledáno pochybení žalované, která měla a mohla způsobené škodě předejít. V situaci, kdy již dne 12. 3. 2020 od 14:00 hod byl v České republice vyhlášen nouzový stav na dobu 30 dnů a dne 13. 3. 2020 vládou přijata krizová opatření a mj. nařízen od 16. 3. 2020 zákaz občanům ČR vycestovat, totiž žalovaná sdělovala, že se ničeho nemění, ujišťovala žalobkyni i jejího partnera o bezpečnosti zájezdu, a nechala je odcestovat právě dne 13. 3. 2020 v 16:05 hod již po přijetí vládních krizových opatření až do vzdálené destinace Zanzibar. Pochybila tedy, když nevyvinula, jako profesionál v oblasti cestovního ruchu, dostatečnou odbornou péči. Nerespektování odborné péče může mít vliv na posouzení odpovědnosti žalované za újmu na straně žalobkyně jako zákaznice - spotřebitelky. Uskutečnění zájezdu pro žalobkyni a jejího partnera představovalo i zvýšené riziko z důvodu epidemiologické situace v době, ve které nebylo nikomu známo předem, jak a kde bude šíření onemocnění Covid probíhat, a proto soud hodnotil rovněž tyto faktory. Odborná péče žalované jako odborníka zahrnuje i vyhodnocení rizikovosti uskutečnění zájezdu s využitím všech dostupných informací. Tyto žalovaná nevyhodnotila řádně, dopustila odlet žalobkyně již v době vyhlášeného nouzového stavu i nařízení krizových opatření vlády ČR, avšak následně dovolenou zkrátila právě s odkazem na doporučení Ministerstva zahraničních věcí a přenesla tak negativní následky svého nevhodného postupu na zákazníky. Toto doporučení však bylo určeno přímo občanům ČR, kteří měli mít možnost se rozhodnout k návratu do ČR. Nejednalo se o pokyny pro cestovní kanceláře, které by měly mít takto nařízeno striktně postupovat. Taková doporučení Ministerstva zahraničních věcí nejsou ani právně závazným rozhodnutím. Žalovaná rovněž porušila ust. § 2538 o. z. odst. 1, neboť se vyskytly se po odjezdu žalobkyně podstatné vady zakoupeného zájezdu a měla tedy nabídnou jako pořadatel bez dodatečných nákladů pro zákazníka vhodné náhradní řešení tak, aby zájezd mohl pokračovat. Nebylo prokázáno, že by žalovaná jakoukoliv snahu v tomto směru vyvinula, a to ani po poučení poskytnutém soudem žalované.

14. Žalovaná v souladu s ustanovením § 1765 a 1766 o. z. mohla využít tzv. clausula regus sic stantibus, tedy podstatné změny okolností. Žalovaná tak měla možnost předtím, než žalobkyni vyslala na zájezd v době šíření onemocnění Covid, jednat s ní o změně smlouvy, neboť změna okolností nastala po uzavření smlouvy, ale předtím, než smlouva počala být naplňována. Žalovaná však změnu smlouvy nenavrhla a dostala žalobkyni s partnerem do situace, kdy pokud by od smlouvy žalobkyně odstoupila, musela by hradit žalované odstupné. Pod hrozbou finanční ztráty tak byla žalobkyně nucena odcestovat dle poskytnutých pokynů od žalované. Poté však žalovaná nenechala žalobkyni s partnerem dovolenou strávit po sjednanou dobu, ale tuto jim podstatně zkrátila do 18. 3. 2020. Žalovaná tedy neprokázala žádným relevantním konkrétním důkazem skutečnost, která by ji z objektivní odpovědnosti vyvinila. Směrnice 90/314 EHS hovoří o předem stanovené kombinaci služeb zahrnutých v zájezdu. Mezi standartní služby patří mj. poskytnutí pomoci ze strany delegáta na místě při nesnázích zákazníka, zajištění splnění všech podmínek vyplývajících ze smlouvy, reagování na mimořádné okolnosti a přistoupení k nápravě stavu. Pokud toto není schopna cestovní kancelář zajistit např. pro neodvratitelnou událost, odpovídá zákazníkovi za škodu, která mu tím vznikla, a obvykle je povinna vrátit zákazníkovi rozdíl v ceně poskytnutých služeb (viz rozhodnutí Ústavního soudu ČR III. ÚS 1445/2011). V daném případ má soud za to, že žalovaná nečinila sama či prostřednictvím delegáta dostatek opatření, aby škoda nevznikla či se žalovaná vyvinila ze své odpovědnosti. Na rozdíl od jiných cestovních kanceláří, které byly schopny se o své zákazníky ve stejném čase a stejné destinaci lépe postarat a to zcela bez vzniku újmy materiální či nemajetkové.

15. Při stanovení výše nároku má soud zohlednit osobní životní poměry, přihlížet k ceně zájezdu, ke způsobu, intenzitě a trvání narušení zájezdu v důsledku dané vady, stupni zavinění, účelu zájezdu, stejně jako k již zaplacenému vyrovnání. V dané věci musela žalobkyně s partnerem na dovolenou našetřit podstatnou částku a šlo o jejich vysněnou předsvatební cestu do exotické destinace. Výše nároku požadovaná žalobkyní dosahující výše kupní ceny zájezdu byla soudem shledána přiměřenou a odpovídající všem hodnoceným hlediskům. Stupeň zavinění je dle soudu na straně žalované podstatný a žádné vyrovnání doposud žalobkyni žalovaná neposkytla. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 747/2015 odpovědnost cestovní kanceláře za porušení závazků vyplývajících z uzavřené cestovní smlouvy v sobě zahrnuje i tzv. náhradu za ztrátu radosti z dovolené, avšak porušení závazku musí dosáhnout takové intenzity, že je způsobilé objektivně zájezd znepříjemnit. To se také v posuzovaném případu stalo, kdy nejen že zákazníci se museli opakovaně dotazovat, zda mají odcestovat, ale na místě je nikdo neočekával, ačkoliv to bylo uvedeno v zaslaných Podmínkách na cestu. Museli si sami zajišťovat s jazykovou bariérou přepravu do hotelu, sami ji uhradit, měli problém s ubytováním na místě i s požadováním brzkého vyklizení pokoje v den odletu. Nedostali žádnou konkrétní nabídku žalované v případě nevyužití odletu, který jim nařídili již na den 18. 3. 2020, byli ponecháni v nejistotě ohledně trvání dovolené od samého příletu do destinace a žádná kompenzace jim na místě ani po návratu nabídnuta nebyla. Po návratu jim byla reklamace zamítnuta, nebylo přistoupeno na možnost jiného zájezdu a nabídnutá částka byla velmi nízká. Všechny tyto okolnosti soud hodnotí v neprospěch žalované tak, že se jednalo o takovou intenzitu porušení závazku žalovanou, že bylo způsobilé značného znepříjemnění dovolené tak, jak tvrdila žalobkyně. Její žaloba byla tedy soudem vyhodnocena jako oprávněná a bylo jí v celém rozsahu vyhoveno tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. A to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, jehož výši a trvání soud shledal v souladu se zákonem.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 62 315 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 3 720 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z odměny z tarifní hodnoty 92 980 Kč za devět úkonů po 4 820 Kč uvedené v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání dne 16. 9. 2021, přes 2 hod dne 10. 11. 2021, dne 2. 12. 2021 a přes 2 hod dne 26. 4. 2022), včetně devíti paušálních náhrad po 300 Kč, dále dva úkony po 2410 Kč (odvolání do procesního usnesení a účast u jednání, kde bylo vyhlášeno rozhodnutí) s 2 paušálními náhradami po 300 Kč, dle § 13 odst. 3 a. t., včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 10 815 Kč. Soud nepřiznal náklady požadované za úkony - výzva, když žalované byly zaslány po sobě dvě výzvy a obě obsahovaly předžalobní upozornění, 3x porada s klientkou přesahující 1 hod, když o tomto žádný doklad soudu předložen nebyl, sdělení o nevyřízení věci mimosoudně a replika k vyjádření, když tyto neobsahovaly žádné nové podstatné skutečnosti. Uvedené úkony soud tedy neshledal účelně vynaloženými. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jeho právního zástupce ve lhůtě 3 dnů dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná jako procesně neúspěšná byla zavázána ve výroku III. nahradit i náklady státu ve výši 1 139 Kč, které vznikly přiznáním svědečného svědku [celé jméno svědka], a to opět v třídenní lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. tentokrát Okresnímu soudu v Olomouci.

Poučení