12 C 31/2023 - 68

Rubrum

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Anonymizováno], [Anonymizováno] proti žalovaným: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená [Anonymizováno] o určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. [hodnota] o výměře [datum]

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je vlastníkem částí pozemků v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] specifikovaných ve výroku I. rozsudku. Uvedl, že je vlastníkem pozemků p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] zapsaných na LV č. [hodnota] a žalovaná je zapsána jako vlastnice pozemků p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] zapsaných na LV č. [hodnota]. Pozemek žalované p. č. st. [Anonymizováno] sousedí s pozemky žalobce p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] a pozemek žalované p. č. [Anonymizováno] sousedí s pozemkem žalobce p. č. [Anonymizováno]. Předmětem sporu jsou části uvedených pozemků žalované označené zpracovaným geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveným [právnická osoba] pod č. [Anonymizováno], ze dne [datum], jako pozemek p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 a pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, které jsou ve vlastnictví žalobce, byť jsou nyní nesprávně zapsány v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalované. Žalobce nabyl vlastnické právo (spoluvlastnické podíly) k pozemkům p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] postupně na základě smlouvy kupní ze dne [datum], usnesení soudu o schválení dědické dohody [Anonymizováno] ze dne [datum], smlouvy darovací ze dne [datum] a smlouvy darovací ze dne [datum]. Tyto pozemky byly předtím historicky vlastněny příbuznými žalobce - rodinou [jméno FO] a [jméno FO]. Na pozemku p. č. [hodnota] byl postaven v 1. polovině 20. století rodinný dům č. p. [Anonymizováno], odstraněný v roce [Anonymizováno]. Pozemky jsou aktuálně využívány jako zahrada. V době nabytí pozemků žalobcem byly (a dosud jsou) v terénu na hranici s pozemky žalované vymezeny následovně: pozemek p. č. [hodnota] na hranici s pozemkem žalované p. č. st. [Anonymizováno] zčásti hraniční zdí ze smíšeného materiálu a v navazující části drátěným plotem s kovovými sloupky a betonovou podezdívkou; pozemek p. č. [Anonymizováno] na hranici s pozemky žalované drátěným plotem s kovovými sloupky a betonovou podezdívkou. Žalobce předkládá fotografickou dokumentaci stávajícího stavu plotu, situace je patrná též z přiloženého leteckého snímku mapy. Plot vybudovala tehdejší spoluvlastnice [jméno FO] cca v roce [Anonymizováno] na základě dohody mezi sousedy s tehdejším vlastníkem pozemků p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] – právním předchůdcem žalované. Plot se nachází na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] a jeho vlastníkem je dle žalobce žalovaná. Při nabytí vlastnického práva k pozemkům p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] (od roku [Anonymizováno], poslední podíl nabyl žalobce v roce [Anonymizováno]) tak měl žalobce v dobré víře za to, že rozsah převáděných pozemků dosahoval až po zbudovaný plot, jelikož mu bylo známo, že jeho právní předchůdce i ostatní předchozí vlastníci pozemky vlastnili a užívali, čemuž odpovídal i plot na hranici pozemků. Žalobce tedy měl důvodně za to, že celý plotem ohrazený prostor je pozemkem p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] a po nabytí postupně všech spoluvlastnických podílů se chopil držby tohoto prostoru. Následně užíval řádně prostor nerušeně a užívá jej dosud. Žalobce plánuje na předmětných pozemcích výstavbu rodinného domu a v rámci přípravy projektové dokumentace projektantem zjistil, že hranice mezi pozemky p. č. [hodnota] a st. [Anonymizováno] a mezi pozemky p. č. [Anonymizováno] a p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] vyznačená v katastrální mapě je nepřesná v neprospěch žalobce. Faktický stav na místě a vyznačení v katastrální mapě není v souladu, evidence v katastru nemovitostí neodpovídá právnímu stavu vlastnického práva. Žalobce požádal v součinnosti s [právnická osoba] žalovanou o projednání vlastnické hranice pozemku dle § 89 katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb. a nechal zpracovat vytyčení hranice svých pozemků p. č. [hodnota] a [Anonymizováno]. V návaznosti na zaměření stávajících rozhrad mezi pozemky (ploty, zdi apod.) a staveb na pozemcích vč. staveb na sousedních pozemcích a porovnání měřených souřadnic se souřadnicemi jejich obrazů v katastrální mapě [právnická osoba] zjistila, že všechny zaměřené ploty a stavby vykazovaly systematickou odchylku od obrazu bodu v katastrální mapě o cca 2 metry severozápadním směrem, což je dobře patrné mimo jiné z letecké ortofotomapy s vyznačením pozemků. Nepřesnost hranice se netýkala jen pozemků žalované, ale také pozemků p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] vlastníka [jméno FO] sousedících s pozemky žalobce z druhé strany, zde se však vlastníci shodli na průběhu hranice daném stávajícím oplocením a došlo k opravě chybného zákresu vedlejší stavby na pozemku p. č. st. [Anonymizováno]; tato hranice je tedy v katastru nemovitostí nyní evidována přesně body, jejichž souřadnice byly v terénu určeny měřením a odsouhlaseny vlastníky. Žalovaná s vytyčením hranice nesouhlasila, konkrétní důvody však neuvedla, proto nedošlo ke zpřesnění hranice na straně pozemků žalobce sousedící s pozemky žalované. [adresa] mezi pozemky žalobce a pozemky žalované je tak nadále v katastru nemovitostí evidována pouze body se souřadnicemi obrazu vzniklými digitalizací nepřesné analogové mapy, vlastnickou hranici pozemků přitom lze spolehlivě určit stávající historicky existující rozhradou, kdy v současných hranicích nabyla nemovitosti již babička žalobce v 50. letech minulého století. Dříve byl v místě dnešního betonového plotu a podezdívky s drátěným plotem plot dřevěný, který vedl ve stejném místě, babička žalobce v roce [Anonymizováno] po dohodě s tehdejším vlastníkem pozemků žalované panem Urbánkem dřevěný plot odstranila a zhotovila v uliční části plot betonový, na který navazuje drátěný plot na kamenné podezdívce, v němž byla instalována elektřina do zahradního domku vzadu na pozemku, a navíc plot v zadní části navázal na hranici sklepa, který zde byl umístěn již v době koupě nemovitosti babičkou žalobce. Žalobce nechal zpracovat geometrický plán pro rozdělení pozemku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum], v němž je vyznačena správná hranice jeho pozemků červenou čarou, pozemky nově vzniklé rozdělením pozemků žalované jsou v geometrickém plánu popsány jako p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 a pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a jsou ve vlastnictví žalobce. Žalobce se před podáním žaloby neúspěšně pokoušel o smírné řešení věci. I pokud by žalobce nenabyl vlastnictví k předmětným pozemkům na základě shora uvedených nabývacích titulů a stávající zápis v katastru nemovitostí by nebyl pouze chybou při digitalizaci katastrální mapy, stal se vlastníkem předmětných pozemků jejich vydržením dle §§ 1089 a násl. o. z. Naléhavý právní zájem na určovací žalobě spatřuje žalobce v tom, že v katastru nemovitostí je jako vlastník předmětných pozemků zapsána žalovaná, ačkoliv je výlučným vlastníkem těchto pozemků žalobce.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když s nárokem uplatněným žalobcem v žalobě nesouhlasí a neuznává jej. Především nesouhlasí se závěry plynoucími ze zaměření [právnická osoba], sama zadala nové geodetické zaměření třetí osobou. Žalovaná předmětné pozemky nabyla v dobré víře, kdy měla za to, že výměra a rozsah pozemků, které nabývá do svého vlastnictví, odpovídá stavu evidovaném v katastru nemovitostí. Pro vydržení nebyly nikterak splněny zákonné podmínky.

3. Žalovaná přitom neoznačila a nepředložila žádný konkrétní důkaz k prokázání svého tvrzení o nesprávných závěrech plynoucích ze zaměření hranice mezi pozemky účastníků společností [právnická osoba], které předložil žalobce. O této povinnosti prokázat svá tvrzení však soud však žalovanou nemohl poučit podle § 118a odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), s ohledem na absenci žalované (i jejího zástupce) u jednání.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Výpisem z katastru nemovitostí - [Anonymizováno] pro obec [adresa], k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] bylo prokázáno, že žalovaná je mimo jiné výlučnou vlastnicí pozemků parc. č. St. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům stojící na pozemku p. č. St. [Anonymizováno], a parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře [Anonymizováno] m2; nabývacím titulem je usnesení [Anonymizováno] o dědictví sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], pravomocné dne [datum]. Výpisem z katastru nemovitostí - [Anonymizováno] pro obec [adresa], k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] bylo prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře [Anonymizováno] m2, a parc. č. [hodnota], ostatní plocha, jiná plocha o výměře [Anonymizováno] m2, nabývacími tituly jsou: kupní smlouva ze dne [datum], usnesení [Anonymizováno] o schválení dědické dohody sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], pravomocné dne [datum], darovací smlouva ze dne [datum] a darovací smlouva ze dne [datum]. Kupní smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že prodávající [jméno FO] prodal touto smlouvou kupujícímu žalobci id. [Anonymizováno] nemovitostí - pozemku parc. č. [Anonymizováno] – stavební o zastavěné ploše a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m2, pozemku p. č. [Anonymizováno] – zahrada o výměře [Anonymizováno] m2, a budovu rodinného domu ve [Anonymizováno] čp. [Anonymizováno], se všemi součástmi a příslušenstvím, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], a to za vzájemně dojednanou kupní cenu [částka]. Rozhodnutím [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo prokázáno, že soud schválil dohodu o vypořádání dědictví, na základě které v řízení o dědictví po [jméno FO], nar. [datum], zemřelém dne [datum] bez zanechání závěti, nabyl pozůstalý vnuk [Jméno zainteresované osoby 0/0] (žalobce) id. [Anonymizováno] nemovitostí zapsaných v operátu Katastrálního úřadu v [adresa] na LV č. [hodnota] pro [adresa], obec [adresa], k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], a to pozemku parc. č. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] – zahrada a dům čp. [Anonymizováno] bydlení na st. [Anonymizováno] včetně trvalých porostů. Darovací smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že dárkyně [jméno FO] darovala touto smlouvou obdarovanému žalobci (svému synovi) id. [Anonymizováno] pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 201 m2, zahrada, a pozemku parc. č. [hodnota] m2, ostatní plocha, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa] u [Anonymizováno]. Darovací smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že dárce [jméno FO] daroval touto smlouvou obdarovanému žalobci (svému synovci) id. [Anonymizováno] pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada, a pozemku parc. č. [hodnota] m2, ostatní plocha, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa] u [Anonymizováno].

5. Z dopisu zástupkyně žalované ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná ve věci sporné hranice pozemků je ochotna opětovně projednat situaci týkající se sporné hranice pozemků s tím, že s ohledem na její nesouhlas se závěry měření [právnická osoba] objedná zaměření úředně oprávněným inženýrem tentokrát ona. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalobce reagoval ve vztahu k zástupkyni žalované [tituly před jménem] [Anonymizováno] na její vyjádření ze dne [datum] tak, že žalobce souhlasí, aby žalovaná zadala zaměření hranice předmětných sousedících pozemků jí zvoleným úředně oprávněným inženýrem, a to za účasti stran, jejich zástupců i [právnická osoba], a žalobce do poloviny prosince [Anonymizováno] vyčká se soudním řešením záležitosti. Z dopisu zástupkyně žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že nabídla žalobci (zastoupenému [tituly před jménem] [jméno FO]) odkoupení pozemků žalobce v k. ú. [adresa] p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] s tím, že má i nadále zájem na mimosoudním řešení situace. Dopisem zástupce žalobce ze dne [datum] bylo prokázáno, že adresoval zástupkyni žalované reakci na její vyjádření z [datum] a reflektoval na nabídku žalované na odkoupení pozemků žalobce, přičemž nabídl prodejní cenu ve výši [částka] do [datum]. Zástupce žalované [tituly před jménem] [Anonymizováno] dopisem ze dne [datum] sdělil zástupci žalované, že žalovaná s nabídkou žalobce na odprodej jeho pozemků v k. ú. [adresa] zásadně nesouhlasí a je připravena prokázat, že stavební záměr žalobce na předmětných pozemcích není v souladu se stavebními předpisy a není možné jej v navržené podobě realizovat; dopis byl doručen do datové schránky zástupce žalobce dne [datum] (viz detail zprávy). 6. [právnická osoba] ks fotografií (v barevném i černobílém provedení) předložených žalobcem a z ortofotomapy vyplývá, že na sporné hranici mezi pozemky účastníků je umístěna zídka, na kterou navazuje drátěný plot na betonové podezdívce, vzadu na pozemku na téže hranici vlevo je sklep a vedle něj zahradní domek. Z Protokolu o vytyčení hranice pozemku ze dne [datum] ve spojení s vytyčovacím náčrtem a geodetickým zaměřením se podává, že [právnická osoba] pro žalobce jakožto objednatele vyhotovila protokol o vytyčení hranice pozemku zde uvedenými vytyčenými 11 body na podkladě platné katastrální mapy, analogové mapy KN a PK před digitalizací; z rukou uvedené poznámky vyplývá, že žalovaná nesouhlasí s vytyčenými body v terénu (pozemky p. č. St. [Anonymizováno] a [právnická osoba] technické zprávy a komentáře zhotovitele k vytyčení hranice pozemku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] vyplývá, že [právnická osoba] zjistila, že všechny zaměřené ploty a stavby vykazovaly systematickou odchylku od obrazu bodu v katastrální mapě o cca 2 metry severozápadním směrem, což je dobře patrné i z letecké ortofotomapy s vyznačením předmětných pozemků; [právnická osoba] v listině označené jako „Komentář zhotovitele k vytyčení hranice pozemku č. [hodnota]-29/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno]“ konstatovala, že posuzovaný průběh hranice v katastru nemovitostí je evidován body s tzv. souřadnicemi obrazu s kódem kvality kk=8, což jsou body vzniklé digitalizací původní analogové katastrální mapy v měřítku 1 : 2880 a jejich katastrální vyhláškou deklarovaná přesnost je dána střední souřadnicovou chybou mxy = 1.00 m, tzn. že povolená mezní odchylka mezi obrazem bodu v KN mapě a jeho skutečnou polohou v terénu může být až up = 2.83 m. Tyto body nebyly v minulosti zaměřeny žádnou přesnou číselnou měřickou metodou, jejich původ sahá do konce 19. století, kdy při mapování tzv. stabilního katastru v rámci Rakouska-Uherska vznikla mapa pozemkového katastru v měřítku 1 : 2880. Tzn. 1 mm na mapě představuje 2,88 m na zemském povrchu. Mapa byla za svoji historii mnohokráte překreslena a zkopírována, až nakonec byla v minulých letech tzv. digitalizována do podoby digitalizované katastrální mapy, čímž postupně došlo ke ztrátě kvality, tj. že mapa byla čím dál méně přesná. Digitalizací se její přesnost nezvýšila, jelikož hranice pozemků nebyly nově vyšetřované ani zaměřované. V rámci převodu mapy do digitální podoby byly z důvodu transformace mapy pouze zaměřeny identické body, většinou rohy původních staveb v uličních frontách, pomocí kterých byla provedena transformace mapy. Vytyčovaná hranice tedy nebyla podle dostupných podkladů v minulosti nikdy číselně zaměřena ani vytyčena a její obraz v digitální katastrální mapě vychází pouze z převodu zákresu hranice v původní analogové mapě v měřítku 1: 2880. Institut „zpřesnění geometrického a polohového určení“ byl do katastru zaveden proto, aby mohli vlastníci na základě vyslovené vůle tyto nepřesnosti v zobrazení vlastnických hranic v katastrální mapě napravovat a mohlo se do katastru zanést zpřesněné zobrazení na základě zaměření vlastníky odsouhlasené hranice pozemku. Zatímco v případě hranice s pozemkem p. č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vlastníka [jméno FO] se s ním žalobce shodl na průběhu hranice daném stávajícím oplocením a došlo i k opravě chybného zákresu vedlejší stavby na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] a tato hranice je v KN evidována přesně body, jejichž souřadnice byly v terénu určeny měřením a odsouhlaseny sousedy, žalovaná závěry [právnická osoba] odmítla a ke zpřesnění hranice pozemků žalobce a žalované nedošlo; odborným závěrem [právnická osoba] dále je, že hranici mezi pozemky účastníků (v terénu) představuje plot.

7. Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že zástupce žalobce adresoval žalované výzvu k udělení souhlasu s vytyčením hranice pozemku s výzvou k jednání, a současně předsoudní výzvu před podáním žaloby o určení vlastnického práva s tím, že preferuje mimosoudní řešení věci a očekává reakci ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy; výzva byla odeslána dne [datum] (viz otisk razítka). Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. [hodnota]-[Anonymizováno] bylo prokázáno, že pozemek v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m2 (dosavadní stav), byl rozdělen na 2 pozemky, a to parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m2 a parc. č. [hodnota], ostatní plocha/jiná plocha o výměře [Anonymizováno] m2; a pozemek parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře [Anonymizováno] m2 (dosavadní stav), byl rozdělen na 2 pozemky, a to parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře [Anonymizováno] m2, a parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře [Anonymizováno] m2.

8. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a dále v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Podle ustálené soudní judikatury o naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení bylo buď ohroženo právo žalobce, nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým. Podle konstantní judikatury k existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva ve smyslu § 80 o. s. ř. postačuje skutečnost, že žalobce, který tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti, není jako vlastník nemovitosti v katastru nemovitostí zapsán (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. června 2006, sp. zn. 31 Cdo 1836/2005).

10. V daném případě je tedy naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení vlastnického práva k předmětným nově vzniklým dvěma pozemkům, odděleným geometrickým plánem, ve smyslu § 80 o. s. ř dán existencí rozporu mezi stavem vyplývajícím ze zápisu v katastru nemovitostí, kde je zapsána jako vlastnice sporných částí pozemků žalovaná, a stavem, který by nastal v důsledku žalobcem tvrzeného průběhu objektivně zjistitelné hranice mezi sousedícími pozemky účastníků.

11. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015 sp. zn. 22 Cdo 4822/2014 vyplývá, že samotná subjektivní pochybnost o průběhu objektivně zjistitelné (např. odborným zaměřením) sporné hranice mezi pozemky neumožňuje její určení (stanovení) podle poslední pokojné držby ve smyslu § 1028 ObčZ; v takovém případě je třeba žádat o určení vlastnictví ke sporné části. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4071/2016 se podává, že občanský zákoník od 1. ledna 2014 umožňuje domáhat se určení hranic pozemku při objektivní neurčitelnosti hranic; vedle toho lze podat i žalobu na určení vlastnického práva, je-li hranice pozemků mezi účastníky řízení subjektivně sporná. Žaloba na „určení sporné hranice“ mezi pozemky, o které žalobce tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky řízení, je zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobce; soud za použití pravidel pro dokazování ve sporném řízení zkoumá, kudy vede sporná hranice, a pokud zjistí, že žalobcova tvrzení jsou správná, žalobě vyhoví, jinak ji zamítne. V případě, že žalobce svá tvrzení ohledně průběhu hranice neprokáže, soud nemůže bez změny žaloby hranici určit podle poslední držby či podle svého uvážení, ale musí žalobu zamítnout. Žaloba podle § 1028 ObčZ se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení. Každá z uvedených žalob se opírá o jiný skutkový stav a o jiné zákonné ustanovení.

12. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020 sp. zn. 22 Cdo 2884/2020 vyplývá, že jestliže jde jen o subjektivní spor účastníků o to, kudy hranice vede, a ta je objektivně určitelná (a o to jde i v případě, že žalobce tvrdí, že hranice mezi pozemky vede jinak, než jak je evidována v katastru nemovitostí, protože část sousedního pozemky vydržel), je třeba žalovat na určení vlastnického práva k části pozemku (kterou měl žalobce vydržet nebo ohledně níž tvrdí jiné důvody pro jeho vlastnické právo). Spornou část pozemku je třeba vymezit geometrickým plánem a žádat soud o určení, že žalobce je jeho vlastníkem; tak bude vymezena (byť nepřímo) i sporná hranice mezi pozemky. V tomto nedošlo oproti stavu podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. k žádné změně. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2017 sp. zn. 22 Cdo 690/2017 se podává, že žaloba na „určení sporné hranice“ mezi pozemky, o které žalobce tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky řízení, je jen zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobce; soud za použití pravidel pro dokazování ve sporném řízení zkoumá, kudy vede sporná hranice, a pokud zjistí, že žalobcova tvrzení jsou správná, žalobě vyhoví, jinak ji zamítne.

13. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě se žalobce v souladu s rozhodnutím sp. zn. 22 Cdo 690/2017 domáhá zvláštním případem žaloby na určení svého vlastnického práva k částem dvou pozemkových parcel ve vlastnictví žalované, přičemž průběh hranice pozemků mezi účastníky řízení je subjektivně sporný. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se postupným nabýváním spoluvlastnických podílů k pozemkům p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] v letech [Anonymizováno] – [Anonymizováno] stal jejich výlučným vlastníkem. Žalobce dále prokázal, kudy vede sporná hranice mezi pozemky účastníků, především technickou zprávou, komentářem zhotovitele [právnická osoba] k vytyčení hranice pozemku, protokolem o vytyčení hranice pozemku a geometrickým plánem, z nichž jednoznačně vyplývá, že hranice mezi pozemky žalobce p. č. [hodnota] a p. č. [Anonymizováno] a pozemky žalované p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno], vyznačená v katastrální mapě, je nepřesná z důvodu digitalizace původní nepřesné analogové katastrální mapy, a to v neprospěch žalobce (kdy je posunuta severozápadním směrem cca o 2 metry a takto byla ze stejných důvodů původně posunuta i hranice pozemků žalobce s pozemky vlastníka [jméno FO] p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno], sousedící s pozemky žalobce z druhé strany, s nímž se žalobce shodl na průběhu hranice daném stávajícím oplocením). Z fotografií a ortofotomapy přitom soud zjistil, že hranice mezi pozemky účastníků vyznačená v katastrální mapě nekoresponduje ani s faktickým stavem v terénu, kde jsou uvedené pozemky ve vlastnictví žalobce na hranici s pozemky žalované vymezeny tak, že na hranici pozemku žalobce p. č. [hodnota] s pozemkem žalované p. č. st. [Anonymizováno] se nachází zeď ze smíšeného zdiva, na kterou navazuje pletivový plot s kovovými sloupky a betonovou podezdívkou; dále na hranici pozemku žalobce p. č. [Anonymizováno] s pozemky žalované parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] se nachází pletivový plot s kovovými sloupky a betonovou podezdívkou (vybudovaný právní předchůdkyní žalobce), jedná se tedy o historicky umístěnou hraniční zeď a plot, v jejichž mezích užíval žalobce dle svých tvrzení nemovitosti v dobré víře od nabytí svého (spolu)vlastnického práva v r. [Anonymizováno], stejně jako jeho právní předchůdci. Žalobce tedy prokázal, že části dvou pozemkových parcel žalované nově označené geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. [hodnota]-[Anonymizováno], vyhotoveným společností [právnická osoba] dne [datum], jako pozemek p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 a pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 (jímž současně došlo po novém zaměření a vytyčení k objektivnímu zjištění – zpřesnění dosud subjektivně sporné hranice mezi pozemky účastníků), jsou v jeho výlučném vlastnictví, ačkoli jsou nyní nesprávně zapsány v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalované. Proto soud žalobě na určení vlastnického práva vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, jehož nedílnou součástí je uvedený geometrický plán (viz sp. zn. [spisová značka]).

14. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve sporu byl plně úspěšný žalobce, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zastoupenému advokátem náhradu nákladů řízení ve výši [částka], z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí [částka]; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupce žalobce požadoval náhradu nákladů za 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby: - předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem ze dne [datum] - žalobu ze dne [datum] - účast u jednání soudu dne [datum] Dle ust. § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (z tarifní hodnoty ve výši [částka]) činí [částka], celkem tedy za 3 úkony právní služby náleží žalobci mimosmluvní odměna celkem ve výši [částka], dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 b. náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po [částka], tj. [částka], náhrada cestovného dle ust. § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. k jednání soudu dne [datum] osobním automobilem tov. zn. Škoda, typ Octavia, RZ [SPZ], na trase [adresa] a zpět, celkem ujeto 58 km, při ceně motorové nafty [částka]/l dle vyhl. č. 191/2023 Sb. a průměrné spotřebě 4,5 l/100km (když dle zákoníku práce se v případě, kdy je v technickém průkazu uvedena spotřeba dle norem Evropských společenství, které upravují spotřebu PHM, použije se pro výpočet poslední hodnota), základní sazba [částka]/km, tj. cestovné činí [částka], dále žalobci náleží náhrada za čas promeškaný cestou k jednání a zpět dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., za 4 započaté půlhodiny po [částka], tj. [částka], 21 % DPH z odměny a náhrad hotových výdajů ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále náhrada hotových výdajů žalobce dle § 137 odst. 1 o. s. ř. ve výši [částka], představující cenu za odbornou konzultaci a vyhotovení geometrického plánu, kterou žalobce zaplatil společnosti [právnická osoba] dle faktury – daňového dokladu č. [hodnota] splatného dne [datum].

Poučení