12 C 311/2023 - 183

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci žalobce: Společenství vlastníků jednotek [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [hodnota][Anonymizováno] [hodnota][Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 27 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 6 000 Kč od 16. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 21 000 Kč od 14. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30 008 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení 27 000 Kč s příslušenstvím jakožto bezdůvodného obohacení na straně žalované, které vzniklo označením provozovny (restaurace) žalované na společné části budovy, kterou spravuje žalobkyně, aniž by žalovaná za toto užívání něčeho hradila.

2. V podrobnostech žalobkyně uvedla, že vykonává správu stavby č.p. [hodnota], která je součástí pozemku p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] (dále jen „Budova“). V Budově se mimo jiné nachází nebytové prostory č. [hodnota]/101 a [hodnota]/102 (dále též jen „Jednotka“) ve vlastnictví [Anonymizováno] [adresa] (dále také jen „[právnická osoba]“). Nájemcem Jednotky je na základě nájemní smlouvy z 22. 3. 2022 („Nájemní smlouva“) žalovaná, které v prostorách Jednotky provozuje restauraci [právnická osoba]. Dle žalobkyně však žalovaná nad rámec Nájemní smlouvy užívá i část vnějšího pláště Budovy směrem do [adresa] a [Anonymizováno], kde jsou do fasády instalovaná černé skleněné desky (dle žalobkyně „výstavce“), které žalovaná využívá ke vizuálnímu označení provozovny a prezentaci denního menu. Žalobkyně je tohoto názoru, že dané plochy jsou společnou částí Budovy, nad kterými žalobkyně vykonává správu, nikoli součástí Jednotky, přičemž žalovaná je užívá bez souhlasu žalobkyně a bez placení jakýchkoli plateb. Žalobkyně odmítla, že byl [právnická osoba] mohla dané plochy dát žalované do užívání spolu s nájmem Jednotky. Rozsah užívaných ploch dle žalobkyně činí 10 m2, adekvátním nájemným by pak měla být částka 10 Kč/1m2 plochy/1 den, tedy 3 000 Kč za měsíc. Na výzvy k zaplacení reagovala žalovaná odmítavě a žalobkyni tak nezbylo než se svého nároku domáhat cestou podané žaloby. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované bezdůvodného obohacení za období říjen 2022 až červen 2023, celkem [hodnota] měsíců po 3 000 Kč.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaná předmětnou provozovnu nejprve vlastním nákladem zrekonstruovala, následně v souladu se zákonem označila se souhlasem pronajímatele (tedy [právnická osoba]) po zaslání vizualizace a dle podmínek nájemní smlouvy. Mezi účastnicemi není dle žalované žádný právní vztah, neb sporované plochy dle žalované s Jednotkou tvoří funkční celek, ať již jsou vnější součástí Jednotky anebo společnou částí Budovy a u žalované tak absentuje pasivní legitimace ve věci. Žalovaná dále namítá, že před podpisem Nájemní smlouvy nebyla seznámena se stanovami žalobkyně, smlouvou o výstavbě k Budově; [právnická osoba] v rámci veřejného záměru zájemce nijak neinformovala o nutnosti plateb za označení provozovny. Ze všech okolností tak byla žalovaná při umisťování označení na vnější část Budovy v dobré víře, že se jedná o součást Jednotky vlastnictví [právnická osoba], vůči které byt tak měla směřovat žaloba. Případné následné výzvy ze strany žalobkyně nemohou míst na dobrou víru žalované vliv, stejně jako nejsou pro žalovanou zavazující nějaká další ujednání či „tiché“ dohody.

4. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná předmětné vnější plochy Budovy užívá k označení své provozovny a že rozsah užívaných ploch má výměru 10 m2. Následně účastnice učinily nespornou i odpovídající výši nájemného za užívaní těchto ploch v sazbě 3 000 Kč/měsíc (aniž by tím žalovaná jakkoli uznala žalovaný nárok). Sporná zůstává pasivní legitimace žalované, charakter předmětných ploch a dobrá víra žalované ohledně v době označení a dalšího užívání těchto ploch.

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), kdy ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1194 odst. 1 o.z. je společenství vlastníků právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem. Podle § 2994 o.z. dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu. Dle § 2305 o.z. může nájemce nemovitou věc, kde se nalézá prostor sloužící podnikání, opatřit se souhlasem pronajímatele v přiměřeném rozsahu štíty, návěstími a podobnými znameními; pronajímatel může souhlas odmítnout, má-li pro to vážný důvod. Požádal-li nájemce o udělení souhlasu v písemné formě a nevyjádří-li se pronajímatel do jednoho měsíce, považuje se souhlas pronajímatele za daný. Dle § 1160 odst. 1, 2 jsou společné části alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání. K provedení o.z. bylo vydáno nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (dále také jen „Nařízení“). Dle § 5 odst 1 písm. a), e) Nařízení jsou společnou částí zejména vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu, […] výkladní skříň (výkladce) v rozsahu, v jakém se nachází v rovině obvodové stěny domu, včetně vnějšího skla a rolety výkladce, která je vždy ve výlučném užívání vlastníka jednotky, kromě částí výkladce vstupujících od vnitřního povrchu obvodové stěny do vnitřního prostoru místnosti.

6. Z předložených listinných důkazů (mimo znaleckých posudků) zjistil soud následující podstatné skutečnosti: - mezi [právnická osoba] a žalovanou byla dne 22. 3. 2022 uzavřena Smlouva o nájmu nebytových prostor č. 2021/1030 (čl. 15-19 spisu, duplicitně bez začerněných podpisů na čl. 56-60), včetně Přílohy č. [hodnota] – půdorysu a plánku pronajímaných prostor (čl. 20) a Přílohy č. [hodnota] specifikující plnění spojená s nájmem Jednotky (čl. 21). O označení provozovny hovoří toliko bod V.B.12 Nájemní smlouvy, dle něhož „Nájemce upraví označení provozovny s respektem k hodnotám historického centra města. Nájemce se zavazuje vnější vzhled pronajatého nebytového prostoru včetně reklamních prvků zajistit v souladu s „manuálem pro kultivovanou Prahu“, obsahující pravidla reklamního označování provozoven. Tento manuál je dostupný na https://kultivovana.praha.eu/.“ - mezi zářím a prosincem roku 2022 probíhala mezi předsedkyní žalobkyně a architektem [jméno FO] mailová komunikace (na čl. 40, 113-117). Žalobkyně žalovanou upozorňovala na skutečnost, že provozovna je označena bez plateb od žalované. Žalovaná činila dotaz na [právnická osoba] ohledně osoby povinné k platbám za užívání vnějších ploch Budovy, přičemž v mailu z 11. 12. 2022 je uvedeno, že „Nárok SVJ na nájemné z využitých vnějších ploch parteru domu nezpochybňujeme, pouze vás žádáme o posečkání s ohledem na níže uvedené.“ Přílohou mailové komunikace bylo grafické zakreslení rozsahu užívaných ploch (čl. 41, duplicitně čl. 61 a 106) - 27. 1. 2023 proběhlo jednání mezi [právnická osoba] a žalovanou, kdy za [právnická osoba] jednal [tituly před jménem] [právnická osoba], za žalovanou pak [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], kdy tomto jednání byl sepsán Zápis (čl. 109). Dle tohoto zápisu byla řešena řada témat nesouvisejících s předmětem sporu (doba začátku užívání Jednotky, její rekonstrukce, revize plynu a elektřiny apod.). Předmětu sporu se týká pouze jeden bod Zápisu, cit.: „Nájemce uvádí, že SVJ požaduje poplatek za vývěsní štít. Městská část [adresa] se pokusí s SVJ dohodnout, neboť výkladce a jejich rámy opravovala vlastním nákladem“ - dne 28. 3. 2023 vyzvala [právnická osoba] (Úřad městské části, Odbor technické a majetkové správy) dopisem (čl. 107) žalovanou k umožnění prohlídky Jednotky ke kontrole provedených úprav - dne 6. 6. 2023 zaslala žalobkyně žalované dopis, nazvaný Výzva k zaplacení dlužné částky (čl. 22-23 spisu), kterým byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 27 000 kč za užívání vnějších ploch Budovy od října 2022. Doručení této výzvy pak plyne z dodejky datové zprávy (čl. 23 p.v.) a mailové komunikace z téhož data (na čl. 24 spisu). - dle Stanov žalobkyně (na čl. 7-14) je tato pověřena správou Budovy, včetně jejich společných částí. Dle čl. 6.7) mohou být vývěsky, nápisy a další informační zařízení na domě umístěny pouze s předchozím písemným souhlasem statutárního orgánu žalobkyně, přičemž tento souhlas nenahrazuje povolení příslušného orgánu státní správy. - ze Smlouvy o výstavbě, čl. 5.1. (čl. 25-38) se podává, že společné částí Budovy tvoří mj. hlavní svislé a vodorovné nosné a nenosné konstrukce - publikace Manuál pro kultivovanou Prahu (na čl. 65-104 spisu) obsahuje podrobná doporučení (na straně 9 Manuálu je uvedeno, že tento není závazný dokument) reklamního označování provozoven, v kombinaci textové a grafické části - na fotografii založené na čl. 105 (černobílá varianta na čl. 39) je zachycena vnější část Budovy s předmětnou restaurací. Do fotografie bylo soudem provedeno šrafování zvýrazňující sporované užívané plochy.

7. K opakované výzvě soudu se ke sporu účastnic vyjádřila [právnická osoba] dne 20. 6. 2024 (dopis na čl. 141). Uvedla, že ohledně společných částí Budovy odkazuje na smlouvu o výstavbě, charakter předmětných ploch vnímá jako sporný a respektuje, že jejich správu provádí žalobkyně. Dále uvedla, že žalované neposkytla žádný souhlas s užíváním společných částí Budovy. Ke svému vyjádření [právnická osoba] přiložila kopii veřejného záměru, tedy jak byla Jednotka nabízena k pronájmu (čl. 142-149).

8. K důkazu byly soudem dále realizovány svědecké výpovědi tří svědků: [právnická osoba], vedoucí odboru technické a majetkové správy [právnická osoba], uvedl že jeho pracovní náplní je administrativní příprava podkladů pro rozhodnutí rady městské části. K pronájmům nebytových jednotek svědek v obecné rovině uvedl že městská část v rámci záměru zveřejní, že disponuje volnou jednotkou a očekává nabídky od veřejnosti. Jaké byly detaily uzavření smlouvy k předmětné Jednotce si však svědek nevzpomíná ani mu není známo, zda mezi městskou částí a žalovanou byly uzavřeny další dohody či dodatky předmětné smlouvy. Svědek sdělil, že počátkem roku 2023 s žalovanou vícekrát komunikoval ohledně nájmu Jednotky. Žalované bylo z jeho strany opakovaně sděleno, že ohledně označení provozovny je nutno se dohodnout žalobkyní a že součástí jednotky jsou pouze výkladce a pakliže žalovaná chce označení provozovny rozšířit o další svislé plochy, je nutno si opatřit souhlas žalobkyně. Zdůrazňuje, že on sám žalovanou nikdy neupozorňoval na možnost eventuálních plateb za toto označení. Tato upozornění byla žalované z větší části prezentována toliko ústně. S žalovanou záležitosti spojené s Jednotkou opakovaně řešil jeho podřízený pan [jméno FO], který žalované taktéž předával Jednotku. Dále svědek [jméno FO] potvrdil že se účastnil schůzky se zástupci žalované dne 27 1 2023, přičemž pakliže uvedl že rámy byly opravovány vlastním nákladem, bylo tím myšleno že tuto opravu hradila žalobkyně, svědek si zpětně není jist, zda opravu fakticky realizovala [právnická osoba] či žalobkyně. Svědkovi také není známo v jakém vlastnickém režimu jsou na provozovně umístěné markýzy a kdo zajišťuje jejich údržbu, toliko se domnívá že to byla žalobkyně. Po převzetí Jednotky k užívání ze strany žalované zde byla za účasti svědka a dalších osob v roce 2023 vykonána kontrola, kdy v té době provozovna na vnějších svislých plochách nijak označena nebyla; kontrolou bylo konstatováno porušení Nájemní smlouvy, ovšem nesouvisející s označením provozovny. Co se týče Manuálu pro kultivovanou Prahu, k tomuto svědek sdělil že se jedná o obecný dokument Hlavního města Prahy pro označování provozoven. [jméno FO], zastupující vedoucí technického oddělení městské části, vypověděl že pronájmy nebytových prostor ze strany městské části jsou obecně řešeny tak, že záměr je zveřejněn na úřední desce s příslušnými informacemi, načež jsou zájemcům umožněny prohlídky, následně komise doporučí možného zájemce radě; po schválení radou je s tímto zájemcem uzavřená smlouva. Sám svědek za městskou část jednal s žalovanou ohledně nájmu Jednotky; je mu znám její vzhled a byl zde minimálně čtyřikrát fyzicky přítomen. Dle svědka nebyla žalovaná ze strany městské části upozorňována na nutnost plateb za označení provozovny směrem k žalobkyni. Svědkovi není známo jak byla provozovna označena předchozím nájemcem, není si vědom toho, že při předání by byla nějak nově označena od žalované. O sporu mezi účastnicemi svědkovi není příliš známo, již v první polovině roku 2023 byla situace mezi nimi řešena kdy se účastníci nedohodli na platbě za označení provozovny, svědek se účastnil jednání v této věci mezi zástupci městské části a žalované. Ze strany žalované byl vznesen požadavek, aby městská část platila za předmětné plochy žalobkyni, což městská část jednoznačně odmítla. Svědkovi není známa situace kdy by městská část na podobnou dohodu v jiném případě přistoupila a platila za označení výkladců. Ohledně pana [jméno FO] svědek uvedl že s ním jednal několikrát po telefonu a jedenkrát osobně, předpokládá že měl na starosti rekonstrukci vnitřních prostor Jednotky; od pana [jméno FO] mu nikdy nebyla předložena plná moc od žalované. Co se týče označení výrazem „výkladce“, pod tímto svědek rozumí skleněné výplně, tak černé plochy na fasádě budovy. Jejich režim je dle svědka odvislý od prohlášení vlastníka budovy; markýzy dle svědka jsou součástí výkladců. Dále svědek uvedl že si není vědom toho že by v jiné smlouvě mezi městskou částí a nájemcem byla koncipována zvlášť platba za užívání výkladců ani si nemyslí že by v dřívějších dobách byly platby za pronájem jednotek rozdělovány na platbu za samotné užívání prostoru a za užívání výkladce. Svědek [jméno FO], technik odboru technické a majetkové správy úřadu [právnická osoba], uvedl že předmětnou Jednotku navštívil ještě před jejím užíváním ze strany žalované, neboť byl přítomen prohlídkám ve fázi nabízení prostoru potencionálním zájemcům. V této době Jednotka nijak na Budově označena nebyla, jak byla označena za předchozího uživatele svědkovi známo není. Následně v daném prostoru byl přítomen při řešených úpravách ze strany žalované. Ohledně vnějšího označení provozovny svědek žalované sdělil, že jednak je nutno situaci řešit s odborem památkové péče a dále separátně s příslušným společenstvím vlastníků jednotek; na tyto skutečnosti jsou potenciální nájemci dle svědka vždy upozorňováni. Svědkovi však známo není z jakého konkrétního předpisu vyplývají povinnosti nájemců ve vztahu k památkovému odboru. Nutnost projednat označení provozovny s společenstvím vlastníků jednotek dle svědka vyplývá již ze samotného vlastnického režimu budovy. Mezi městskou částí a žalovanou však nikdy nebyla řešena otázka eventuálních plateb za označení provozovny. Pojmem „výkladce“ svědek rozumí prosklenou část pláště budovy v počtu 6 kusů, z nichž 3 jsou neotevíratelné a 3 otevíratelné; na výkladcích jsou dle svědka umístěny i markýzy, které může nájemce prostoru užívat bez zvláštních plateb směrem k městské části. Sporované černé plochy jsou pak dle svědka součástí pláště Budovy a společnou částí ve smyslu prohlášení vlastníka budovy.

9. Soudem bylo na místě samém provedeno dne 12. 7. 2024 místní šetření. Zde bylo za účasti účastníků a jejich právních zástupců provedeno ohledání vzhledu Budovy a charakteru předmětných sporovaných ploch. Průběh šetření je zachycen na celkem [hodnota] fotografiích pořízených soudem (čl. 152-154 spisu).

10. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V prvé řade se soud zaměřil na určení charakteru sporovaných ploch. Především z provedeného místního setření, kdy si soud měl možnost detailně prohlédnout stavebně-technické řešení uvedených prvků, dospěl k závěru, že uvedené plochy jsou z hlediska zákonné dikce jednoznačně společnou částí Budovy. Předmětné plochy jsou pevně umístěny na vnějším opláštění budovy, přičemž na svislou plochu vedle vstupních dveří do restaurace je vypisováno denní menu, na zbývajících plochách v úrovni rozhraní přízemí a prvního patra je umístěno viditelné označení restaurace. Mezi společné části budovy pak předmětné plochy spadají i dle Smlouvy o výstavbě v dotyčné Budově. Mezi účastníky i slyšenými svědky nepanovala shoda na definici výrazu „výkladec“ ve vztahu k řešené jednotce, kdy však Nařízení uvádí, že po tímto výrazem rozumí výkladní skříň, kdy však okenní výplně, výlohy ani dveře předmětem žaloby nebyly. Z podstaty zákonné definice, jakož i k důkazu provedených Stanov, je zjevné, že žalobkyně je oprávněna vykonávat správu těchto společných částí Budovy. Mezi účastnicemi je nesporné, že žalovaná dané plochy užívá v souvislosti s provozováním restaurace, v jakém rozsahu je užívá a jaká je obvyklá výše nájemného za užívání těchto ploch. Pakliže žalovaná uvádí, že pasivně legitimována ze sporu by měla být [právnická osoba], neboť označení provozovny na sporované plochy umístila v dobré víře s jejím souhlasem, pak je nutno tuto rovinu argumentace zcela odmítnout. Předně žalovaná nepřípustně směšuje povolení k označení provozovny s souladu s Manuálem pro kultivovanou Prahu příslušným památkovým odborem a tvrzené povolení užívání daných ploch ze strany [právnická osoba] jakožto vlastníka Jednotky. Prvé uvedené povolení [právnická osoba] vydává z pozice správního orgánu, kdy prověřuje zda označení provozovny nenarušuje historický ráz, nepůsobí rušivě, nevhodně či nevytváří dojem tzv. „vizuálního smogu“. Z tohoto povolení však žalovaná nedůvodně vyvozuje, že jí [právnická osoba] jakožto vlastník jednotky udělila souhlas užíváním společných částí Budovy, kdy jednak [právnická osoba] takovýto souhlas udělit sama nemůže (toto náleží do kompetence žalobkyně), jednak má soud z uvedeného dokazování za prokázané, že [právnická osoba] nikdy výslovný souhlas žalované s užíváním předmětných ploch neudělila. Všichni tři slyšení svědci potvrdili, že žalovanou upozorňovali na nutnost domluv ohledně označení Jednotky s žalovanou, rovněž z vyobrazení Jednotky ve veřejné nabídce ještě s označením minulého nájemce ani z nevytknutí označení provozovny při kontrole ze strany [právnická osoba] nelze vyvozovat jakýsi konkludentní souhlas s užíváním. Nadto i kdyby při umisťování označení na provozovnu byla žalovaná v dobré víře, není možno přijmout tezi žalované, že dobrá víra je zkoumána jen k počátečnímu okamžiku výkonu práva. Z předložené mailové komunikace pak plyne, že v období října 2022, od kdy žalobkyně požaduje přiznat plnění, již žalovaná v dobré víře být nemohla. Pokud žalovaná namítá, že ji [právnická osoba] neupozornila na nutnost plateb za užívání ploch, pak je tato skutečnost bez významu pro posuzovaný spor, neb se netýká vztahu mezi žalobkyní a žalovanou. V této souvislosti soud odkazuje na relevantní judikaturu dle které „[právnická osoba] právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 je podaný výklad nutné modifikovat ve světle § 2994 o. z., podle něhož dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu. Citované ustanovení na rozdíl od dřívější právní úpravy podmiňuje platnost shora naznačených tezí naplněním požadavku dobré víry, což má za následek, že není-li třetí osoba, jíž byla nemovitost (či její část) přenechána neoprávněně k užívání, v dobré víře, že ten, kdo jí dal předmětnou nemovitost k užívání, k tomu skutečně byl oprávněn, může vlastník požadovat vydání bezdůvodného obohacení jak po subjektu, který nemovitost neoprávněně přenechal jinému k užívání, tak po faktickém uživateli, jenž své užívací právo od tohoto subjektu odvozuje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1028/2018). Z dikce § 2994 o. z. potom vyplývá, že se nastíněná idea prosadí i v případě, že subjekt, jenž neoprávněně disponuje s cizí hodnotou, třetí osobě věc přenechal nikoli na základě smlouvy, nýbrž například v rámci společenské úsluhy“ (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2021, sp. zn. 28 Cdo 493/2021). Z uvedených důvodů tak soud žalobu shledal po právu a žalobkyni přiznal z titulu bezdůvodného obohacení částku 27 000 Kč jakožto náhradu za devět měsíců užívaní předmětných ploch, a to včetně požadovaného úroku z prodlení.

11. Pro zjevnou nadbytečnost pak nebyly prováděny navržené výslechy předsedkyně žalobkyně a svědka [jméno FO].

12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 30 008 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 350 Kč, odměnou za 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jako „AT“), (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání dne 6. 2. 2024, účast na jednání dne 14. 5. 2024, účast na jednání dne 20. 6. 2024, účast na místním šetření dne 12. 7. 2024, písemné podání ve věci ze dne 22. 8. 2024, písemné podání ve věci dne 30. 8. 2024 a účast na jednání dne 19. 9. 2024) po 2 180 Kč dle § 7 odst. 5 AT, tedy celkem 21 800 Kč, náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 10 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tedy 3 000 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 5 208 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna hradit k rukám právního zástupce žalobce.

13. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení