12 C 316/2018-193

Rubrum

Okresní soud v Chebu rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Zuzany Lasotové Brabcové a přísedících Ivany Skočilové a Bc. Zdeňka Pěnčíka ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu za bolest ve výši 192 200 Kč, náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 125 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se do náhrady za bolest v částce 4 150 Kč, co do náhrady za ztížení společenského uplatnění v částce 750 000 Kč, zamítá.

III. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady za bolest zvýšené na trojnásobek sazby stanovené v lékařském posudku, a to částky ve výši 204 150 Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění zvýšeného na dvojnásobek sazby stanovené lékařským posudkem ve výši 1 750 000 Kč s odůvodněním, že žalobce byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum], a to od [datum] na pozici dělníka s místem výkonu práce [obec], [ulice a číslo]. Dne 25. 9. 2015 žalobce utrpěl při plnění pracovních úkolů pracovní úraz při čistění lisovacího zařízení cinkovacího stroje od lepidla, kdy nedošlo k vypnutí stroje a v důsledku toho utrpěl žalobce pracovní úraz. Ke dni 31. 8. 2016 žalovaná ukončila se žalobcem pracovní poměr výpovědí dle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce, neboť podle lékařského posudku vydaného závodním lékařem MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] pozbyl žalobce v důsledku pracovního úrazu dlouhodobě zdravotní způsobilost konat dosavadní práci. Žalobce byl od 20. 3. 2016 uznán invalidním pro invaliditu třetího stupně a byl mu přiznán invalidní důchod ve výši 15 088 Kč měsíčně. Žalobce v důsledku pracovního úrazu dne 25. 9. 2015 utrpěl pohmoždění zad a bederní krajiny s rozsáhlým hematomem, který byl incidován. Došlo k infekci MRSA a rozpadu rány, opakovaně byla zjištěna infekce MRSA. Kontrolou dne 29. 1. 2016 byl v oblasti zjištěn crista iliaca hluboký, vtažený defekt (cca 15 cm, cca 3 cm hluboký), na dně nedokonalá epitelizace, v jednom místě prosak, secernace čiré tekutiny, palp. hyperalgezie nad pravou kyčlí, nad levým tříslem, nad levým bokem, bez alodynie, dále vtažené jizvy, podíl neuropatické složky bolesti. V důsledku pracovního úrazu došlo k rozsáhlému poškození zdraví žalobce, které si vyžádalo dlouhodobou léčbu, a to i z důvodu, že léčba rány byla komplikována opakovanými infekcemi MRSA vzniklými v přímé souvislosti s pracovním úrazem. Při těchto infekcích byla žalobci stříhána bez umrtvení tkáň kolem rány, a to opakovaně za nesnesitelných bolestí. Žalobce se stále potýká s následky pracovního úrazu, trpí ataky bolesti, omezeními hybnosti a s tím souvisejícími dalšími omezeními. Žalovaná nezpochybnila, že se jednalo o pracovní úraz žalobce, který utrpěl, nesouhlasila však s výší žalobcem uplatněného nároku za náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 29. 6. 2017 vyplývá, že u žalobce se jedná o stav po těžkém zhmoždění bederní krajiny s trvalým deficitem hybnosti a výraznou neuropatickou složkou, kdy tento stav je hodnocen jako trvalý, bez předpokladu dalšího zlepšení. V posudku vypracovaném dne 31. 8. 2017 MUDr. [jméno] [příjmení] bylo provedeno bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce, přičemž poškození zdraví žalobce bylo ohodnoceno jako chronické neuropatické obtíže, dominující neuropatická bolestivost a poruchy hybnosti dále kauzálně neřešitelné, postižení sedacího nervu vpravo, rozsáhlé plošné jizvy od TH12 po střed křížové kosti ve střední čáře laterálně vlevo 20x3,5 cm, kdy popsané poškození bylo ohodnoceno na 3 500 bodů, čemuž odpovídá částka ve výši 875 000 Kč. V době pracovního úrazu bylo žalobci 52 let, žil plně produktivním životem bez jakéhokoliv omezení, byl pracovně aktivní, provozoval aktivně svůj koníček – řezbářství, vedl intimní život a účastnil se společenského života, nebyl omezen v řízení dopravních prostředků, byl soběstačný, tedy sám si nakoupil, uklidil, uvařil, včetně větších nákupů a většího úklidu, např. mytí oken či vymalování. Následkem pracovního úrazu došlo v tomto směru k výrazným změnám. Žalobce obtížně psychicky nesl osm měsíců trvající hospitalizaci. Po propuštění z nemocnice již nebyl schopen vykonávat práci jako před pracovním úrazem, dodnes trpí záchvaty bolesti, které jsou takové intenzity, že nemůže vykonávat v danou chvíli žádnou činnost, a to ani vsedě a vstoje, neboť po zhruba 40 minutách u něj dochází k vystřelujícím bolestem do oblasti stehen obou nohou a následným silným křečím, kdy poté musí ulehnout na lůžko do doby, než se bolest alespoň částečně zmírní. S ohledem na tyto záchvaty bolesti je žalobce omezen ve svém aktivním životě, kdy je pro něj nemyslitelné vyjít na procházku či vyjet si na výlet, zajít do kina, do divadla či na koncert, žalobce je omezen i v intimním životě. Zdravotní omezení žalobce mají dopad i na jeho pracovní život, neboť pro žalobce nejsou s ohledem na tato omezení žádné pracovní nabídky. V důsledku postižení sedacího nervu, omezení hybnosti a rozsáhlých plošných jizev na zádech, stejně jako s ohledem na trvalé bolesti, je žalobce ve špatném psychickém stavu. S ohledem na tyto následky se žalobce domáhal zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění na dvojnásobek, tedy částku 1 750 000 Kč. Žalobce uvedl, že od 6. 8. 2017 mu byl přiznán invalidní důchod prvního stupně, který činí částku 7 160 Kč, dále pobírá podporu v nezaměstnanosti od [datum] ve výši 3 164 Kč měsíčně, když podpůrčí doba uplyne v únoru 2019. S ohledem na zdravotní omezení žalobce se tomuto nepodařilo nalézt žádnou vhodnou práci, pokud mu úřad práce doporučil zaměstnání, po sdělení svého zdravotního stavu nebyl přijat. Žalovaná dosud uhradila žalobci náhradu za ztížení společenského uplatnění, a to prostřednictvím pojišťovny, ve výši 875 000 Kč. V lékařském posudku o bolestném vypracovaném MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo popsáno poranění žalobce způsobené úrazem jako zhmoždění dolní části zad a pánve 20 cm 5x20, velký podkožní hematom decollement v bederní krajině vlevo 20x3,5 cm = 70 cm2, povrchní poranění postihující kombinované části těla 70 cm2, těžké neuralgie a neuritidy, pánevní krajina, stehno s tím, že při léčení poranění došlo ke středně těžkým komplikacím způsobeným těžkým a dlouhým hojením s infekčními komplikacemi, které zhoršily a prodloužily hojení s těžkými neurologickými komplikacemi sekundárními, díky čemuž posuzující lékař navýšil položky o 30 %, tedy bolestné bylo celkem ohodnoceno na 252,2 body, což odpovídá částce 63 050 Kč. Vzhledem k tomu, že v tomto posudku nebyla ohodnocena náhrada za bolest za operaci decollement reg. lumbalis dne 2. 10. 2015, vyčíslil následně bolestné za tuto operaci MUDr. [příjmení] [příjmení], a to dne [datum] na 20 bodů odpovídající částce 5 000 Kč. Celkově tak bylo žalobci ohodnoceno bolestné na částku 68 050 Kč, přičemž žalovaná prostřednictvím pojišťovny uhradila bolestné pouze ve výši 7 800 Kč. S ohledem na délku léčby, komplikace při léčbě a nepředstavitelnou bolest, kterou žalobce prodělal při léčení, když mu byla hnisající rána několikrát bez umrtvení stříhána a hnis z rány odstraňován, kdy žalobce byl třikrát infikován MRSA, měl žalobce za to, že je přiměřené navýšení na trojnásobek částky, tedy na částku v celkové výši 204 150 Kč.

2. V doplnění žaloby žalobce uvedl, že po pracovním úrazu není schopen se věnovat svému oblíbenému koníčku, a to reliéfnímu řezbářství, a to z důvodu bolestí při pohybech, které by při této činnosti měl žalobce vykonávat. Žalobce nyní není schopen jezdit na kole ani plavat, při činnostech v domácnosti, které není schopen sám činit, mu pomáhá jeho dcera. Žalobce nyní není schopen vést intimní život, není již soběstačný, neboť není schopen si sám umýt okna, vymalovat, vyčistit koberce, převléct povlečení, ukládat prádlo do skříně ve výškách a dělat domácí práce, při nichž se musí rukama natáhnout do výšky. Žalobce není schopen sám většího nákupu, ani není schopen přenášet větší předměty. Každé ráno má žalobce problém vstát z postele z důvodu každodenních bolestí zad, které ustupují až po účinku léku, který žalobce užívá, i průběhu dne žalobce přepadá nepředvídatelná ataka bolesti.

3. Žalovaná považovala nárok žalobce za nedůvodný. Uvedla, že od 6. 8. 2017 byla přezkoumána ČSSZ invalidita žalobce, přičemž byl stupeň invalidity žalobce snížen na invaliditu prvního stupně, což odpovídá poklesu pracovní schopnosti žalobce v rozsahu 25 % až 35 %. Žalovaná předala nároky žalobce k likvidaci společnosti [právnická osoba], která po přezkoumání oprávněnosti a doložení nároků žalobce tomuto vyplatila na bolestném částku 7 800 Kč, na náhradě za ztížení společenského uplatnění částku 875 000 Kč. Žalovaná uvedla, že navýšení bolestného na trojnásobek považuje za zjevně neopodstatněné, neboť nebylo prokázáno, že při porovnání s jinými obdobnými případy téhož typu jsou zde okolnosti, které se vymykají z typového rámce obdobných případů, a které nasvědčují tomu, že se jedná o výjimečný případ. Žalobce navíc nezohlednil, že pojišťovna vyplatila na bolestném částku 7 800 Kč. Stejně tak žalobce nezohlednil, že před podáním žaloby byla žalobci vyplacena náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 875 000 Kč. Žalovaná měla za to, že omezení žalobce po pracovním úrazu je plně pokryto základním odškodněním a není důvod k jeho navýšení.

4. Usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 30. 1. 2019, č. j. 12 C 316/2018-70, bylo s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby řízení částečně zastaveno co do náhrady za bolestné v částce 7 800 Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění v částce 875 000 Kč.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] zaměstnán u žalované s termínem nástupu od 1. 9. 2015 na pracovní pozici dělníka s místem výkonu práce v [obec], [ulice a číslo] (pracovní smlouva ze dne [datum]).

6. Dne 25. 9. 2015 utrpěl žalobce při čištění lisu cinkovacího stroje úraz (záznam o úrazu ze dne 29. 9. 2015), k úrazu došlo při úklidu lisu výrobní linky, kdy při čištění stroje se tento dal do pohybu a přimáčkl žalobce ke stojně podávacího stroje (záznam Oblastního inspektorátu práce pro [příjmení] kraj a [územní celek] ze dne 16. 11. 2015).

7. Z protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro [příjmení] kraj a [územní celek] ze dne 24. 11. 2015, [číslo jednací], má soud za prokázané, že Oblastním inspektorátem práce pro [příjmení] kraj a [územní celek] bylo zjištěno porušení povinnosti žalované při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákoně č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v nařízení vlády č. 378/2001 Sb.

8. Žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. d) zákoníku práce z důvodu, že podle lékařského posudku vydaného závodním lékařem MUDr. [jméno] [příjmení] dne 20. 6. 2016 pozbyl žalobce dlouhodobě zdravotní způsobilost konat dosavadní práci, žalobce výpověď převzal dne 29. 6. 2016 (výpověď žalované ze dne 29. 6. 2016).

9. Posudkem [stát. instituce] o invaliditě ze dne 7. 4. 2016 byl zdravotní stav žalobce posouzen jako invalidita třetího stupně, z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl konstatován pokles pracovní schopnosti žalobce o 70 %, den vzniku invalidity 20. 3. 2016 (posudek o invaliditě ze dne 7. 4. 216). Rozhodnutím ČSSZ ze dne 13. 5. 2016 byl žalobci od 20. 3. 2016 přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 15 088 Kč měsíčně (rozhodnutí ČSSZ ze dne 13. 5. 2016). Rozhodnutím ČSSZ ze dne 11. 7. 2017 byla od 6. 8. 2017 snížena výše invalidního důchodu žalobce pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně v částce 6 859 Kč měsíčně.

10. Ambulantním vyšetřením žalobce v [anonymizováno] krajské nemocnici a.s. (dále také„ [anonymizováno]“) dne 9. 5. 2017 byl konstatován stav po rozsáhlém traumatu podkoží se smíšenou nociceptivní a neuropatickou bolestí, kdy u žalobce byly konstatovány katastrofické scénáře v souvislosti s postojem žalované, bylo konstatováno spíše zhoršení stavu. Z vyjádření algeziologa ze dne 8. 8. 2017 vyplývá, že v této době bolesti žalobce jsou intermitentní, jejich intenzita kolísá dle námahy a meteotropních vlivů s tím, že významný podíl činí rozhořčení žalobce nad postojem žalované a dále v souvislosti s odebráním invalidního důchodu třetího stupně.

11. V lékařské zprávě ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] byl konstatován stav po těžkém zhmoždění bederní krajiny s trvalým deficitem hybnosti a výraznou neuropatickou složkou, z hlediska neurologického bez dalších možností terapie, kdy stav hodnocen jako trvalý bez předpokladu dalšího zlepšení.

12. Posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo ohodnoceno ztížení společenského uplatnění žalobce dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a na základě zdravotnické dokumentace žalobce v souvislosti s léčbou pracovního úrazu ze dne 25. 9. 2015, a to chronické neuropatické obtíže, dominující neuropatická bolestivost + poruchy hybnosti dále kauzálně neřešitelné v souvislosti s úrazem, pánevní krajina sedacího nervu vpravo – položka [číslo] – 1 350 bodů, chronické neuropatické obtíže, dominující neuropatická bolestivost + poruchy hybnosti dále kauzálně neřešitelné v souvislosti s úrazem, postižení sedacího nervu vpravo – položka [číslo] – 1 350 bodů, rozsáhlé plošné jizvy od TH-12 po střed křížové kosti ve střední čáře a laterálně vlevo 20x3,5 cm – položka [číslo] – 800 bodů s tím, že k ustálení zdravotního stavu došlo dle posledního odborného vyšetření ambulance bolesti dne [datum] a neurologického MUDr. [příjmení] dne [datum].

13. Výzvou ze dne 25. 9. 2017 vyzval žalobce žalovanou k úhradě náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši dvojnásobku, tedy v částce 1 750 000 Kč.

14. Dopisem [pojišťovna] ze dne 11. 12. 2017 byl žalobce vyrozuměn o úhradě náhrady za ztížení společenského uplatnění za pracovní úraz ze dne 25. 9. 2015 v rozsahu 3 386,28 bodů v částce 846 570 Kč. Dopisem [pojišťovna] ze dne 18. 12. 2017 byl žalobce vyrozuměn o úhradě náhrady za ztížení společenského uplatnění za pracovní úraz ze dne 25. 9. 2015 v rozsahu 113,72 bodů v částce 28 430 Kč.

15. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že pro účely Úřadu práce MUDr. [jméno] [příjmení] uvedl, že v případě žalobce je naprosto nevhodná trvalá práce vstoje či související s nutnou chůzí, kdy žalobce by byl schopen práce vsedě bez nutnosti manipulace s břemeny, dále žalobce nesmí pracovat v nepříznivých klimatických podmínkách a ve vynuceném pracovním tempu.

16. Posudkem vypracovaným MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo ohodnoceno bolestné v souvislosti s pracovním úrazem žalobce dne [datum], a to zhmoždění dolní části zad a pánve 20 cm 5x20 – položka [číslo] – 100 bodů – navýšení o 30 % na 130 bodů, velký podkožní hematom decollement v bederní krajině vlevo 20x3,5 cm = 70cm2 – položka [číslo] – 20 bodů – navýšení o 30 % na 26 bodů, povrchní poranění postihující kombinované části těla 70 cm2 – položka [číslo] – 14 bodů – navýšení o 30 % na 18,2 bodu, těžké neuralgie pánevní krajina, stehno – položka [číslo] – 60 bodů – navýšení o 30 % na 78 bodů, celkem 252,2 bodu s tím, že k navýšení o 30 % došlo v důsledku středně těžkých komplikací spočívajících v těžkém a dlouhém hojení s infekčními komplikacemi, které zhoršily a prodloužily hojení s těžkými neurologickými komplikacemi sekundárními.

17. Ze zprávy MUDr. [příjmení] [příjmení] vyplývá ohodnocení bolestného za chirurgický výkon provedený u žalobce dne 2. 10. 2015 na chirurgickém oddělení nemocnice v [obec] podle § 2958 občanského zákoníku, položka S300 zhmoždění dolní části zad a pánve za 20 bodů.

18. Ve vyjádření [pojišťovna] ze dne 8. 6. 2018 tato uvedla, že při posudku o bolestném nebyla zohledněna novela nařízení vlády č. 276/2015 Sb. nařízením vlády č. 224/2016 Sb., kdy pojišťovna provedla opravu ohodnocení bolestného, kdy toto shledala důvodným co do 31,2 bodů.

19. Z potvrzení [právnická osoba], výroba hudebních nástrojů a spol. s r.o. ze dne 22. 10. 2018 má soud za prokázané, že společnost ze zdravotních důvodů nepřijala žalobce, který se v této společnosti ucházel o zaměstnání.

20. Lékařskou zprávou MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byl konstatován u žalobce stav po těžkém zhmoždění bederní krajiny s následným trvalým deficitem hybnosti, recidivující blokádou SIS I SIN. a výraznou rez. neuropatickou složkou, kdy bylo konstatováno, že z hlediska neurologických možností je terapie prakticky vyčerpána s tím, že aktuální léčba probíhá v ambulanci bolesti. Bylo konstatováno, že problémy žalobce jsou kauzálně neřešitelné s nutností trvalé terapie s nejistým efektem.

21. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že s ohledem na skutečnost, že žil dlouhodobě v domácnosti sám, byl zvyklý obstarávat si všechny domácí práce. Před úrazem chodil žalobce na dlouhé procházky, jezdil na kole a věnoval se aktivně svému koníčku, a to řezbářství a rámařině. Před pracovním úrazem pracoval 33 let jako strojvůdce. Po úrazu byl více než osm měsíců hospitalizován, kdy několikrát dostal infekci zlatého stafylokoka. Rána mu musela být opakovaně vyškrabována za obrovské bolesti, rána mu také byla vystříhávána do živé tkáně bez umrtvení, což představovalo nepředstavitelnou bolest. Po úrazu je žalobce schopen v pomalém tempu umýt nádobí, něco si uvařit či dojít do obchodu. Po probuzení žalobce z důvodu bolestí nemůže vstát, kdy vstává bokem, následně si dojde pro léky, které mu někdy po nastoupení účinku zaberou. Žalobce uvedl, že není schopen například povléct postel, sundat či pověsit záclony, případně dělat jakoukoliv činnost, při které dochází k natahování místa, kde má jizvy. Veškeré aktivity se snaží stihnout do 40 minut, když následně dostává křeče do zad a nohou, jedná se o obrovskou bolest, kdy následně se musí položit a zvednout si nohy, aby došlo k polevení bolestí. Před úrazem udržoval s ženami intimní styky, po úrazu již intimní život nevede. Po úrazu tráví čas na počítači nebo sledováním TV, případně vyřezává malinké lžičky, jejichž vyřezávání nevyžaduje takovou sílu. Před úrazem žalobce jezdil na festivaly a koncerty s přáteli, nyní těchto aktivit není z důvodu zdravotního stavu schopen. Na bolest mu byly nabízeny chilli náplasti, které lze aplikovat pouze v nemocnici v [obec], kam by však žalobce nezvládl dojet, neboť si neumí představit, že by jej na cestě přepadla jemu známá bolest. Při jakémkoliv pohybu žalobce cítí bolest v místě rány, přičemž při pohybu se musí snažit o nenatahování místa, kde je jizva. Z toho důvodu se nyní pohybuje s pomocí berle. Žalobce uvedl, že při léčbě v nemocnici [anonymizováno] v [obec] mu byla do rány 2 x denně nalévána láhev desinfekce, neboť mu hrozila celková sepse organismu. Do rány byla dávána pinzeta za účelem zjištění, zda kůže přirůstá ke kostem z důvodu chybějících svalů. Žalobce uvedl, že po úrazu bral různé léky, medikace byla postupně upravována, nicméně ani po užití léků bolest nikdy zcela nevymizí. Automobilem nyní po úrazu jezdí pouze do obchodu. Před úrazem se věnoval řezbářství na poloprofesionální úrovni, kdy měl i výstavu. Společně s malířkou vytvářeli také dřevomalbu. Nyní tyto činnosti s ohledem na následky úrazu vykonávat nemůže.

22. Svědkyně [celé jméno svědkyně], dcera žalobce, ve své výpovědi uvedla, že před úrazem společně se žalobcem jezdili na výlety a chodili na dlouhé procházky. Žalobce se věnoval řezbaření a také jezdili společně do obchodů. V současné době na výlety se žalobcem nejezdí, mohou dělat jenom krátké procházky z důvodu, že žalobce může chodit jenom krátkou dobu a poté si musí odpočinout. Před úrazem měl žalobce dlouhodobou partnerku, nyní má pouze kamarádky. Pokud navštíví žalobce, pomáhá mu s pracemi ve výškách, převlékáním postele či sundáním záclon. Po ránu má žalobce bolesti a musí nejprve užít léky, poté si musí lehnout, dokud léky nezačnou účinkovat, což trvá někdy 2 hodiny. Pokud žalobce přepadla náhlá bolest, musel se jít natáhnout, protože dostal křeče do nohou. V této situaci viděla žalobce vícekrát. Před úrazem chodila se žalobcem na koncerty, nyní již nikoli. Větší nákupy zajišťuje dcera.

23. Znalkyně [celé jméno znalkyně], ve svém znaleckém posudku ze dne 25. 10. 2019 uvedla, že žalobce utrpěl úraz měkkých tkání v bederní oblasti a hýždích ve věku 52 let, kdy v důsledku úrazu došlo k rozsáhlému hematomu v podkoží, který musel být evakuován a drénován. Vzniklý defekt se hojil velmi dlouho od 2. 10. 2015 do 12. 6. 2017, pro nekrózu defektu byla provedena nekrektomie okrajů 6. 1. 2016, následkem úrazu dle dostupné zdravotnické dokumentace je stav po těžkém zhmoždění bederní krajiny s následným trvalým deficitem hybnosti, recidivující blokádou SIS I.SIN. a s výraznou neuropatickou bolestivostí v této oblasti. Stav je dále kauzálně neřešitelný, je nutná trvalá terapie, ale její efekt je nejistý. Stav je komplikován obtížnou spoluprací s pacientem, kdy významný podíl na této situaci může mít i zdravotní stav pacienta před pracovním úrazem, kdy byl v pracovní neschopnosti pro diagnózu poruchu přizpůsobení, a dále ve zprávách z hospitalizací udávaným ethylismusem v období před pracovním úrazem. Znalkyně dospěla k závěru, že k ustálení zdravotního stavu došlo dne 29. 11. 2018. Bolestné ohodnotila bolestí vzniklou při úrazu dne [datum], a to pohmožděním měkkých tkání v oblasti dolní části zad a hýždě ve velikosti 20 cm2 100 bodů, decollement velikosti pod 100 cm2 dle položky [číslo] – 20 bodů, pohmoždění nervů v sakrální oblasti dle položky [číslo] – 30 bodů, hematom v sakrální oblasti – položka [číslo] – 60 bodů, bolest při ošetření pacienta dne [datum] – položka 1.6 – 50 bodů, bolest při provedené nekrektomii dne [datum] – položka 1.6 – 100 bodů. Ztížení společenského uplatnění ohodnotila jako stav po těžkém pohmoždění bederní krajiny při analogickém použití položky [číslo] – 420 bodů, recidivující blokáda SIS skloubení s výraznou neuropatickou bolestí při analogickém použití položky [číslo] – 800 bodů, poruchy hybnosti v této oblasti zahrnula do předchozí položky, plošné jizvy v bederní oblasti velikosti 10 cm2 při analogickém použití položky [číslo] – 200 bodů. Znalkyně uvedla, že k infekci rány stafylokokem došlo v příčinné souvislosti s úrazem žalobce, a to během léčby úrazu, když doba léčby byla touto infekcí prodloužena. Znalkyně uvedla, že žalobce osobně nevyšetřila a vycházela pouze ze zdravotnické dokumentace. Uvedla, že stav žalobce po úrazu se neliší od jiných obdobných případů.

24. Žalobce s bodovým ohodnocením provedeným znalkyní [celé jméno znalkyně], nesouhlasil, kdy poukázal na to, že ze strany znalkyně nebylo zhodnoceno zvýšení bolestného v souvislosti s komplikacemi, kterými se rozumí zejména infekce rány. Namítl, že znalkyně nevysvětlila analogické použití položek při ohodnocení náhrady za ztížení společenského uplatnění. Namítl, že dvě různá postižení žalobce znalkyně hodnotila souhrnně, přičemž dospěla k zásadně odlišnému bodovému ohodnocení od ohodnocení provedeného v lékařském posudku MUDr. [jméno] [příjmení]. Namítl, že znalkyní uváděná velikost jizev neodpovídá skutečnému stavu, který vyplývá ze zdravotní dokumentace žalobce. Namítl, že znalkyně vypracovala znalecký posudek bez osobního vyšetření žalobce.

25. Ve svém výslechu znalkyně [celé jméno znalkyně] uvedla, že pozvala žalobce ke shlédnutí, avšak tento se omluvil z důvodu svého zdravotního stavu. Znalkyně tak vypracovala znalecký posudek na základě dostupné zdravotnické dokumentace včetně fotodokumentace zdravotnického zařízení [anonymizováno]. Znalkyně nedokázala vysvětlit, čím je způsoben rozdíl v závěrech ohledně ohodnocení ztížení společenského uplatnění v porovnání s ohodnocením vypracovaným MUDr. [jméno] [příjmení]. Ohledně velikosti jizev vycházela znalkyně pouze z fotodokumentace zdravotnického zařízení [anonymizováno], nikoliv ze záznamů ošetřujícího lékaře, ani ze záznamů [anonymizováno] krajské nemocnice. Ohledně infekce rány stafylokokem uvedla, že poranění žalobce bylo uzavřené, jednalo se o velký hematom, který bylo nutno otevřít a vypustit s tím, že infekce zlatým stafylokokem se zřejmě dostala do rány při ošetřování žalobce, přičemž se jedná o běžný patogen, tedy pokud by nedošlo k poranění, nedošlo by ani k této infekci. Zároveň vzhledem k rozsahu postižení žalobce a poranění nelze říci s jistotou, zda i v případě, že by k této infekci nedošlo, by byla doba léčení zkrácena, přičemž znalkyně vyslovila domněnku, že k jednotlivým zákrokům by zřejmě došlo i tak. Znalkyně doplnila, že položku [číslo] použila z důvodu, že se jednalo o duševní poruchu při jiných závažných zraněních, položku [číslo] použila z důvodu, že se nejednalo přímo o zásah do některého z orgánů ani nedošlo k poškození nervu, ale jednalo se o závažné vnitřní poranění, které následně vedlo k dráždění nervů. Znalkyně uvedla, že pokud by velikost jizvy byla 20x3,5 cm, dle položky [číslo] je stanoveno bodové ohodnocení v rozmezí 200 - 800 bodů. Vzhledem k tomu, že maximální počet bodů je 800 a vzhledem k poměru celkové plochy lidské kůže by mohlo dojít k navýšení cca na 300 bodů.

26. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (dále jen„ znalecký ústav“) v revizním znaleckém posudku ze dne 20. 8. 2021 uvedl, že provedl osobní vyšetření žalobce dne [datum], při kterém zjistil jednak objektivní stav, jednak byly sděleny subjektivní potíže žalobce. Znalecký ústav konstatoval, že při úrazu žalobce došlo k těžkému zhmoždění měkkých tkání v bederní oblasti a hýždích, došlo k decollement s rozsáhlým hematomem v podkoží, vzniklý defekt se hojil velmi dlouho, pro nekrózu byla provedena nekrektomie, mikrobiologicky opakovaně infekce MRSA, následkem úrazu došlo k plošnému jizvení v krajině bederní s omezením hybnosti hrudní a bederní páteře a s výraznou neuropatickou bolestivostí v této oblasti. Žalobce byl dlouhodobě léčen na ambulanci bolesti [anonymizováno] [obec], při návštěvách referoval o okolnostech úrazu a nespokojenosti s postojem žalované a snížením stupně invalidity, opakovaně odmítl modulátory inhibičních drah bolesti, výrazně byly u žalobce přítomny afektivní komponenty při bolesti, ve slovním projevu dominoval popis zlosti, podle ošetřujícího algeziologa možnosti farmakoterapie bolesti nebyly vyčerpány. Znalecký ústav v revizním znaleckém posudku konstatoval, že u žalobce se jedná o chronickou smíšenou neuropatickou a nociceptivní bolest s centrální sensitizací, s relativně malou odpovědí na analgetika, nedostatečnou compliencí k léčbě a intolerancí řady podaných léků, kdy pravděpodobně se bude stav zhoršovat a ovlivňovat tak kvalitu života a nadále bude mít vliv na psychosociální aspekty života žalobce. Dle znaleckého ústavu jde o středně těžkou posttraumatickou poruchu a fantomovou bolest, která se projevuje pocity stlačení a tíhy se silnou záchvatovitou bolestí, bolest je udržovaná hlubokými jizvami, které jsou aktivní a mohou ovlivňovat nervové zásobení, pro což svědčí známky periferní neuropatické bolesti, změnou citlivosti a hyperalgezie. Při úrazu a léčbě nedošlo k poškození nervus femoralis ani nervus ischiadicus, došlo k lézi kožních nervů v podkoží, na bederní páteři je středně výrazný blok. Průběh léčby žalobce byl komplikovaný a rozsah poškození povrchních i hlubokých měkkých tkání byl velmi rozsáhlý. Byla konstatována příčinná souvislost úrazu a infekce MRSA v ráně po incizi a evakuaci rozsáhlého hematomu bederní krajiny. Znalecký ústav dospěl k závěru, že zdravotní stav žalobce byl stabilizovaný od [datum], kdy při kontrolním neurologickém vyšetření byl stav hodnocen jako trvalý, bez předpokladu dalšího zlepšení. Bolestné hodnotil znalecký ústav dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., v původním znění s tím, že bolest se odškodňuje podle právní úpravy platné v den úrazu, kdy podle přílohy 1 tohoto nařízení hodnotil znalecký ústav bolest položkami [číslo] – zhmoždění dolní části zad a pánve 20 cm 5x20 – 100 bodů, položka [číslo] – decollement nad 100 cm2 – 40 bodů, položka [číslo] – oděrky povrchní 70 cm2 7x2 – 14 bodů, položka 1.3 – rána hluboká – operace 2. 10. – 5 bodů, položka 1.3 – rána hluboká – zavedení drénu – 5 bodů, položka 1.6 – rána komplikovaná – nekrektomie [datum] 1cm á 5 bodů 20x5 – 100 bodů, celkem 264 bodů, zvýšeno podle § 6 odst. 1 písm. a) i b) pro středně těžké komplikace a náročný způsob léčby (opakované převazy) o 50 %, tedy o 132 bodů na celkových 396 bodů. Znalecký ústav nesouhlasil s hodnocením bolestného MUDr. [příjmení], a to položkou [číslo], když k poškození bederních, křížových a pánevních sympatických nervů nedošlo a tuto položku nelze užít ani analogicky. Zároveň MUDr. [příjmení] nezohlednil další operace – zavedení drénů, nekrektomie, zvýšení o 30 % považoval znalecký ústav vzhledem k nutnosti dlouhodobé hospitalizace, těžké infekce a nutnosti opakovaných chirurgických zákroků za nízké. V případě znaleckého posudku [celé jméno znalkyně], nebyla uvedena položka, u které znalkyně hodnotí 20x5 – 100 bodů. Znalecký ústav nesouhlasil s položkou [číslo] – pohmoždění nervů v sakrální oblasti, neboť k takovému postižení nedošlo, ani s položkou [číslo] – hematom v sakrální oblasti, když toto je obsaženo v položce [číslo] – decollement. Ošetření žalobce dne [datum] incizí znalecký ústav nehodnotil položkou 1.6 jako ránu komplikovanou, ale jako ránu hlubokou podle položky 1.

3. Ztížení společenského uplatnění žalobce hodnotil znalecký ústav podle přílohy 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., a to položkami [číslo] – vážné duševní poruchy vzniklé působením nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací ověřené příslušným psychiatrickým pracovištěm, lehkého stupně – 800 bodů, položkou [číslo] – potíže po těžkých zraněních částí těla bez objektivního nálezu – analogicky pro neuropatickou bolest – 420 bodů, položkou [číslo] – poúrazové omezení hybnosti páteře těžkého stupně s příznaky kořenového dráždění, analogicky – 800 bodů, položka [číslo] – rozsáhlé plošné jizvy – 800 bodů, celkem 2 820 bodů. U hodnocení ztížení společenského uplatnění MUDr. [příjmení] znalecký ústav nesouhlasil s hodnocením položek [číslo] a [číslo], neboť k obrně sedacího a stehenního nervu nedošlo. U znaleckého posudku [celé jméno znalkyně], znalecký ústav nesouhlasil s hodnocením jizev podle jejich plochy, kdy položka [číslo] je určena pro rozsáhlé plošné jizvy, kdy lze odškodnit jizvy od velikosti 10 cm2, horní hranice rozpětí položky 800 bodů není určena pro jizvy celého povrchu těla, neboť takový stav je s životem neslučitelný. Podle názoru znaleckého ústavu v případě žalobce lze užít horní hranici položky, neboť jizvy jsou rozsáhlé a jsou trvalým zdrojem potíží žalobce. Položku [číslo] použil znalecký ústav s odůvodněním, že žalobce nepříznivě vnímá celou situaci s katatymně zúženým myšlením, flash back úrazu, charakteru tíhy na bedrech, a to přesto, že stav nebyl ověřen příslušným psychiatrickým pracovištěm a žalobce odmítá předepsání psychofarmak. Bodové ohodnocení bolestného 396 bodů pak odpovídá částce 99 000 Kč, ztížení společenského uplatnění 2 820 bodů odpovídá při hodnotě bodu 250 Kč částce 705 000 Kč. Znalecký ústav uvedl, že vzhledem k tomu, že novela nařízení vlády č. 224/2016 Sb. nijak nezměnila přílohu [číslo] není nutno přihlížet k datu ustálení zdravotního stavu dne [datum]. V případě infekce rány MRSA šlo o nokosomiální nákazu, ke které došlo při léčbě původního úrazu, šlo tedy o komplikaci související s původním úrazem, která vedla k nutnosti opakovaných převazů, odstraňování poškozených tkání chirurgickými výkony, opakovanou léčbu antibiotiky, čímž došlo k prodloužení délky hojení se vznikem rozsáhlých plošných jizev, které jsou i v současnosti zdrojem potíží. Znalecký ústav uvedl, že následky úrazu nejsou odlišné od jiných podobných případů, žalobce byl uznán invalidním v prvním stupni, výsledné jizvy jsou aktivní a mohou být zdrojem neuropatických bolestí, algeziologická léčba ale nebyla plně využita a nebyl konzultován psychiatr nebo psycholog. Následkem úrazu žalobce jsou plošné jizvy po druhotném hojení rozsáhlého zhmoždění kůže a podkoží, které jsou zdrojem potíží, žalobce je dále omezen v hybnosti pro postižení bederní páteře. Nejde o potíže, které by byly zásadně odlišné od jiných obdobných případů, výjimečné bylo léčení, komplikace při léčbě a délka hospitalizace.

27. Žalovaná namítla, že znalecký ústav použil položku [číslo] – vážné duševní poruchy vzniklé působením nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací, ačkoliv v kolektivu posuzujících nebyl žádný psychiatr. Zároveň poukázala na skutečnost, že žalobce byl před úrazem v dlouhodobé pracovní neschopnosti pro poruchu přizpůsobení, přičemž ze záznamů ošetřujících lékařů v průběhu léčení pro úraz je zřejmé, že žalobce jedná afektivně a dominuje jeho zlost. Není tedy zřejmé, zda psychické následky vznikly v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Žalovaná poukázala na ust. § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., který upravuje snížení bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění, pokud před vznikem poškození zdraví již existovalo ztížení společenského uplatnění způsobené změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a to o 10 - 30 %. Dále žalovaná poukázala na skutečnost, že znalecký ústav neuvedl, na základě čeho dospěl při hodnocení k analogickému použití položek [číslo] a [číslo].

28. MUDr. [jméno] [příjmení] ve svém výslechu za znalecký ústav, který vypracoval revizní znalecký posudek, uvedl, že nařízení vlády č. 276/2015 Sb. neobsahuje všechna zdravotní postižení, která mohou být způsobena. Z toho důvodu jsou uplatněny srovnatelné položky, které rozsahem a dopadem odpovídají příslušnému nepříznivému zdravotnímu stavu, když u žalobce základním zdravotním postižením je neuropatická bolest, která v příloze [číslo] nařízení vlády č. 276/2015 Sb. není specifikována. Položka [číslo] byla použita analogicky, kdy se jedná o položku aplikovanou v případě posttraumatické stresové poruchy, přičemž tyto následky vyplývají ze zdravotnické dokumentace žalobce a byly popsány ošetřujícím neurologem a posouzeny algeziologem, přičemž odpovídají zdravotnímu stavu žalobce. Uvedl, že znalecký ústav se neztotožňuje s názorem, že již před úrazem existovalo v tomto směru zdravotní postižení žalobce, díky čemuž je třeba aplikovat § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., neboť žalobce sice před úrazem trpěl určitým zdravotními problémy, kvůli nimž skončil ve své profesi strojvůdce, nicméně nastoupil do jiného zaměstnání na plný úvazek, z čehož lze dovodit, že tyto zdravotní problémy před úrazem neměly vliv na ztížení společenského uplatnění žalobce. V souvislosti s těžkým poraněním žalobce zahrnujícím náročnou léčbu by pak tyto následky zanechaly vliv na psychický stav valné většiny takto postižených osob. Analogické použití položky [číslo] a [číslo] bylo aplikováno z důvodu, že příslušná postižení žalobce nejsou v příloze [číslo] nařízení vlády č. 276/2015 Sb. přesně specifikována. Položka [číslo] byla použita, ačkoliv diagnóza nebyla potvrzena psychiatrickým vyšetřením žalobce, když toto vyšetření znalecký ústav nahradil vyšetřením neurologickým a algeziologickým s tím, že i když určitá osoba není léčena psychiatrem, neznamená to, že netrpí psychiatrickým onemocněním. Z důvodu omezení neuropatické bolesti žalobce jsou tomuto i v současné době předepisovány psychiatrické léky. Reakce žalobce v podobě zlosti má vliv na algeziologickou léčbu, tedy na případné další léčebné modality a komplexnost léčby žalobce, když z toho důvodu znalecký ústav aplikoval položku [číslo] představující nejnižší stupeň postižení. Z vyšetření žalobce však jednoznačně vyplynulo, že způsobené jizvy znamenají přecitlivělost a jsou spouštěčem potíží. Na neuropatickou bolest byly žalobci doporučovány i psychiatrické léky, kterých se žalobce obává. Ačkoliv tedy nebyly využity všechny léčebné možnosti, nelze dospět k závěru, že i kdyby byly veškeré možnosti využity, potíže žalobce by pominuly. K analogické aplikaci položek [číslo] a [číslo] došlo z důvodu, že postižením žalobce jsou neuropatické bolesti. Položka [číslo] byla tudíž analogicky použita z důvodu velkých subjektivních potíží žalobce, které lze srovnat s tzv. fantomovou bolestí, přičemž se nepochybně jedná o stav po těžkém poranění, kdy nebylo zjištěno porušení nervů. Subjektivní potíže žalobce jsou tudíž velké, zatímco objektivní nález vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno porušení nervů, byl malý. Zároveň se jedná o postižení nervového systému. Položka [číslo] byla analogicky použita z důvodu, že následky, kterými žalobce po úrazu trpí, jsou srovnatelné s kořenovým drážděním při výhřezu ploténky, ačkoliv nedošlo k postižení nervů, kdy klinický stav vypadá shodně, neboť dochází k propagaci do dolních končetin.

29. Podle § 366 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném do 30. 9. 2015 (k pracovnímu úrazu došlo dne 25. 9. 2015), zákoníku práce (dále jen„ ZP“), zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

30. Podle § 371 odst. 1 ZP, náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově.

31. Podle § 371 odst. 2 ZP, Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které je možné poskytnout náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění a určování výše náhrady v jednotlivých případech.

32. Podle § 388 ZP, ve výjimečných případech může soud výši odškodnění stanovenou prováděcím právním předpisem (§ 372 odst. 2) přiměřeně zvýšit.

33. Ve vztahu k bolestnému při nekrektomii dne [datum], a ve vztahu k náhradě za ztížení společenského uplatnění, kdy k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo dle revizního znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem, dne 29. 6. 2017 (§ 7 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb.), kdy v souladu s právními závěry vyslovenými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2016, sp.zn. 21 Cdo 796/2014, je třeba posuzovat rozhodnou právní úpravu dle data vzniku jednotlivých nároků zaměstnance vyplývajících z odpovědnosti zaměstnavatele za škodu nebo nemajetkovou újmu vzniknou pracovním úrazem, pokud škoda či nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, vycházel soud z ust. § 271s zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2017, dle něhož soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit.

34. Podle § 10 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen„ nařízení vlády č. 276/2015 Sb.“), účinného od 26. 10. 2015, byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle tohoto nařízení.

35. Podle § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., bolestí se pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobené a) poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a b) léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

36. Podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen„ trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

37. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. [příjmení] bodů pro ohodnocení a) bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená 1. pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze [číslo] k tomuto nařízení a b) ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené 1. pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze [číslo] k tomuto nařízení.

38. Podle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., bodové ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

39. Podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., hodnota 1 bodu činí 250 Kč.

40. Podle § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., u poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které není uvedeno v příloze [číslo] nebo 2 k tomuto nařízení, se bodové ohodnocení bolesti určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v příloze [číslo] nebo 2 k tomuto nařízení, které je s ním povahou, rozsahem, tíží a dopadem na bolest nejvíce srovnatelné.

41. Podle § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., u poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které není uvedeno v příloze [číslo] nebo 4 k tomuto nařízení, se bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v příloze [číslo] nebo 4 k tomuto nařízení, které je s ním povahou, rozsahem, prognózou poškození zdraví, anatomickými a funkčními omezeními a jejich dopadem na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě nejvíce srovnatelné.

42. Podle § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání stanovené pro jednotlivá poškození zdraví se sníží, pokud před vznikem poškození zdraví již existovalo ztížení společenského uplatnění způsobené změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to o 10 %, pokud předchozí změny byly lehkého rozsahu, o 20 %, pokud předchozí změny byly středního rozsahu, a o 30 %, pokud předchozí změny byly těžkého rozsahu.

43. Podle § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., bodové ohodnocení bolesti jednotlivých poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se zvýší, jestliže v příčinné souvislosti s poškozením zdraví došlo a) ke komplikacím, kterými se rozumí zejména infekce rány, zánět žil, trombóza, embolie, zánět plic a proleženina; s ohledem na rozsah a tíži komplikací se bodové ohodnocení při lehkých komplikacích zvýší nejvýše o 10 %, při středně těžkých komplikacích nejvýše o 30 % a při těžkých celkových komplikacích ohrožujících život nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození příslušného orgánu nebo orgánů anebo části těla nebo více částí těla, b) k náročnému způsobu léčení, kterým se rozumí zejména dlouhodobá umělá plicní ventilace, dlouhodobá peritoneální dialýza, opakované hemodialýzy a opakované převazy rozsáhlých popálenin; bodové ohodnocení se zvýší nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození zdraví příslušného orgánu nebo části těla.

44. Soud v dané věci posuzoval nárok žalobce na náhradu za bolest a ztížení společenské uplatnění žalobce v souvislosti s pracovním úrazem žalobce, k němuž došlo dne 25. 9. 2015, přičemž žalobce se domáhal s ohledem na způsobené bolesti a míru ztížení jeho společenského uplatnění odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění po jeho navýšení soudem ve smyslu ust. § 388 ZP, resp. ust. § 271s ZP ve vztahu k bolestnému způsobenému při nekrektomii a ve vztahu k náhradě za ztížení společenského uplatnění. Odpovědnost žalované jakožto zaměstnavatele žalobce v době, kdy tento utrpěl úraz dne 25. 9. 2015, za škodu způsobenou pracovním úrazem ve smyslu ust. § 366 odst. 1 ZP, nebyla žalovanou zpochybněna. Ostatně žalovaná prostřednictvím pojišťovny částečně plnila žalobci jak co náhrady za ztížení společenského uplatnění v částce 875 000 Kč, tak co do náhrady za bolest v částce 7 800 Kč. Žalovaná však nesouhlasila s tím, že jsou na straně žalobce dány výjimečné důvody, které by měly vést k navýšení odškodnění. Pokud se jedná o posudky o ztížení společenského uplatnění a bolestném, žalobce předložil soudu posudek vypracovaný MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kterým bylo ztížení společenského uplatnění ohodnoceno 3 500 body (tento posudek byl soudem hodnocen jako listinný důkaz ve smyslu ust. § 129 odst. 1 OSŘ), posudek o bolestném vypracovaný MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], kterým byla bolest ohodnocena 252,2 body. Soudem ustanovenou znalkyní [celé jméno znalkyně], bylo ztížení společenského uplatnění žalobce ohodnoceno celkem 1 420 body, bolestné celkem 360 body. Ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalkyně], soud ohledně ohodnocení náhrady za ztížení společenského uplatnění a za bolest nevycházel, neboť znalkyně nebyla ani po jejím slyšení při jednání soudu schopna vypracovaný znalecký posudek dostatečně obhájit. Jmenovaná znalkyně nebyla především schopna vysvětlit výrazné odchylky od bodového hodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce a bolestného oproti posudku vypracovanému MUDr. [příjmení], nebyla schopna dostatečně a logicky vysvětlit, z jakého důvodu použila analogicky některé položky dle přílohy [číslo] nařízení vlády č. 276/2015 Sb (§ 4 odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb.), znalecký posudek navíc tato znalkyně vypracovala bez shlédnutí žalobce (z důvodu, že se žalobce s ohledem na zdravotní stav nebyl schopen dostavit do FN [obec]), přičemž vyšetření žalobce bylo podstatné např. z důvodu zjištění velikosti jizev, které (tedy znalkyní uváděné) zjevně neodpovídalo skutečnému stavu. Znalkyně přitom uvedla, že ohledně velikosti jizev vycházela pouze ze záznamu zařízení [anonymizováno], aniž by (zcela nelogicky) zohlednila následné lékařské zprávy [anonymizováno] krajské nemocnice či zprávy MUDr. [příjmení]. Stejně tak znalkyně nedokázala odůvodnit, proč v případě hodnocení náhrady za bolest nebyl aplikován § 6 písm. a) nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ačkoliv žalobce opakovaně prodělal infekci zlatým stafylokokem. Pro tyto závažné nedostatky, rozpory a neúplnosti znalkyní vypracovaného znaleckého posudku soud tudíž ze závěrů tohoto znaleckého posudku nemohl vycházet a z toho důvodu byl v souladu s ust. § 127 odst. 3 OSŘ zadán k vypracování revizní znalecký posudek znaleckým ústavem. Znaleckým ústavem byl vypracován revizní znalecký posudek, který se jednak vypořádal se závěry posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], jednak se znaleckým posudkem vypracovaným [celé jméno znalkyně], přičemž bolestné bylo po jeho navýšení podle § 6 odst. 1 písm. a), b) pro středně těžké komplikace a náročný způsob léčby o 50 % ohodnoceno celkem 396 body, ztížení společenského uplatnění celkem 2 820 body. Znalecký ústav při ústním slyšení MUDr. [příjmení] logickým, přesvědčivým a konzistentním způsobem odůvodnil analogickou aplikaci jednotlivých položek s tím, že příloha [číslo] nařízení vlády č. 276/2015 Sb. neobsahuje položku představující neuropatickou bolest, kterou žalobce trpí. Analogickou aplikaci položky [číslo], kterou je hodnocena posttraumatická stresová porucha, vysvětlil odpovídajícím zdravotním stavem žalobce. Zároveň MUDr. [příjmení] za znalecký ústav setrval na tom, že není důvod k aplikaci ust. § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., tedy ke snížení ohodnocení ztížení společenského uplatnění, neboť přestože žalobce před úrazem trpěl jistými zdravotními problémy, tyto mu nebránily v zaměstnání na plný pracovní úvazek, ani v jiném uplatněním, tedy neměly nepříznivý vliv na ztížení společenského uplatnění žalobce. Zároveň uvedl, že závažnost úrazu a následky s tímto spojené by dle názoru znaleckého ústavu měly nepříznivý vliv na psychický stav každé osoby, přičemž psychiatrické vyšetření bylo nahrazeno vyšetřením neurologickým a algeziologickým. I v případě, že by compliance žalobce byla vyšší a žalobce souhlasil s indikací všech dostupných léčiv určených k redukci bolesti, nelze mít za to, že by bolesti žalobce zcela vymizely. Subjektivní potíže žalobce byly MUDr. [příjmení] shledány jako výrazné odpovídající stavu po těžkém poranění, zatímco objektivní nález z důvodu neporušení nervů, není natolik zásadní. Soud tudíž vycházel z bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění ve výši 2 820 bodů, ohodnocení náhrady za bolest ve výši 396 bodů, dle revizního znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem.

45. Dále se soud zabýval tím, zda jsou s ohledem na individuální okolnosti věci dány důvody pro zvýšení náhrady za bolest způsobené při úrazu žalobce dne [datum] ve smyslu ust. § 388 ZP (ve vztahu k nekroktomii dle ust. § 271s ZP, který jako podmínku přiměřeného zvýšení náhrady nestanoví výjimečnost případu), přičemž dospěl k závěru, že i ve smyslu ust. § 388 ZP se jedná o výjimečný případ odůvodňující navýšení těchto nároků, viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp.zn. 21 Cdo 370/2020. V případě náhrady za bolest bylo v řízení provedenými důkazy prokázáno, že v důsledku pracovního úrazu žalobce dne 25. 9. 2015 byl tento po dobu téměř osmi měsíců hospitalizován, při úrazu došlo k těžkému zhmoždění měkkých tkání v bederní oblasti a hýždích, došlo k posunu měkkých tkání s rozsáhlým hematomem v podkoží, který musel být evakuován a drénován, defekt se hojil velmi dlouho a obtížně, opakovaně byla u žalobce zjištěna infekce zlatým stafylokokem, následně došlo ke vzniku plošných jizev vyvolávajících chronickou neuropatickou bolest. V důsledku komplikací a náročného způsobu léčby, který znalecký ústav posoudil jako výjimečný, došlo v souladu s § 6 odst. 1 písm. a), b) nařízení vlády č. 276/2015 Sb., k navýšení bolestného o 50 % na výsledných celkových 396 bodů, což při hodnotě bodu 250 Kč, představuje částku 99 000 Kč. Průběh léčby pak odpovídal výpovědi žalobce, který popisoval intenzivní bolesti, na hranici možné snesitelnosti v souvislosti s opakovaným čištěním, dezinfekcí poranění žalobce, stejně jako odstraňování nekrotizující tkáně bez anestezie. V souvislosti s opakovanými infekcemi rány zlatým stafylokokem pak byl žalobce nepochybně ohrožen na životě v důsledku rizika celkové sepse organizmu, na což byl upozorňován ošetřujícím lékařem, a v souvislosti s čímž nepochybně vyvstala reálná obava žalobce o svůj život, a s tím související duševní útrapy (bolest). I z fotografií provedených soudem k důkazu je zřejmé, že úrazem způsobená rána je hluboká a velmi rozsáhlá, způsob dlouhé a bolestivé léčby (vypouštění a drénování rány), čistění rány, odstraňování nekrotizující tkáně včetně způsobených komplikací infekcí zlatým stafylokokem, a to opakovaných (nepochybně ohrožujících žalobce na životě), je pak zřejmý jak z předložené lékařské dokumentace, tak ze všech v řízení provedených znaleckých posudků. S ohledem na tyto výjimečné, mimořádné okolnosti soud dospěl k závěru, že ačkoliv již došlo znaleckým ústavem k navýšení bolestného o 50 %, jsou dány důvody pro aplikaci ust. § 388 ZP, a tedy pro přiměřené zvýšení náhrady za bolest. Soud použil jako podpůrné kritérium za účelem posouzení přiměřenosti zvýšení náhrady za bolest průměrnou hrubou měsíční nominální mzdu na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství, která v roce 2015 (rok utrpění úrazu) činila 26 467 Kč. Soud dospěl k závěru, že přiměřené navýšení dle § 388 ZP odpovídající výjimečnému případu žalobce je navýšení na cca dvojnásobek náhrady za bolest stanovené ve znaleckém posudku znaleckého ústavu, tedy na částku 200 000 Kč, což odpovídá necelému osminásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v roce 2015. Vzhledem k tomu, že žalobce se podanou žalobou domáhal bolestného v částce 204 150 Kč, po částečném zastavení řízení co do částky 7 800 Kč na bolestném, pak předmětem řízení zůstala částka 196 350 Kč představující žalobcem uplatněný nárok na náhradu za bolest. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná prostřednictvím [pojišťovna], dosud uhradila žalobci náhradu za bolest v částce 7 800 Kč. Žalobci tak vznikl nárok po přiměřeném zvýšení nároku na náhradu za bolest ve výši 192 200 Kč (200 000 Kč – 7 800 Kč), když do této částky představující žalovanou dosud neuhrazenou část nároku na náhradu za bolest soud podané žalobě vyhověl výrokem I., přičemž žalované uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.

46. Soud přitom dospěl k závěru, že opakované infekce zlatým stafylokokem byly v příčinné souvislosti s pracovním úrazem žalobce, když nedošlo k přetržení příčinné souvislosti mezi úrazem a vzniklou škodou (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2018, sp.zn. 32 Cdo 871/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 28. 8. 2018, sp.zn. I. ÚS 2283/17, kde byla posuzována shodná otázka příčinné souvislosti při infekci rány zlatým stafylokokem). V nyní projednávané věci souvislost mezi úrazem a infekcí rány zlatým stafylokokem byla konstatována jak ve znaleckém posudku vypracovaném [celé jméno znalkyně], tak v revizním znaleckém posudku vypracovaném znaleckým ústavem. Rána způsobená žalobci v důsledku pracovního úrazu byla velkého rozsahu a hloubky, kdy v důsledku oslabení organizmu žalobce úrazem došlo k infekci zlatým stafylokokem, přičemž s ohledem na charakter rány a způsob léčby byla pravděpodobnost této infekce z hlediska medicínského velmi vysoká. Pokud by k úrazu žalobce nedošlo, jistě nelze předpokládat i v případě infekce zlatého stafylokoka následky, které byly žalobci způsobeny v souvislosti s touto infekcí zanesenou do rány způsobené úrazem žalobce, kdy tato významným způsobem prodloužila dobu léčby žalobce, vzhledem k problémům s hojením rány následně způsobila výrazné zjizvení bederní krajiny, které následně působí žalobci neuropatickou bolest.

47. Soud dále dospěl k závěru, že byly splněny taktéž podmínky ust. § 271s ZP, pro přiměřené zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění.

48. V této souvislosti soud poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2012, sp.zn. 25 Cdo 5223/2009, kde soud vyslovil závěr, že:„ úvaha soudu o zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění zásadně vychází ze srovnání aktivit a způsobu života poškozeného před poškozením zdraví se stavem, který u něj nastal v důsledku poškození. Rozhodující pro posouzení výše odškodnění je reálná hodnota peněžní částky, jíž mají být kompenzovány imateriální požitky, o které poškozený v důsledku poškození zdraví přišel, a že při určení částky zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění podle § 7 odst. 3 vyhlášky tzv. násobkem je podstatné, zda finální částka odškodnění je s ohledem na následky poškození zdraví pro uplatnění poškozeného ve všech sférách života přiměřená, a to zejména se zřetelem k významu zdraví v hierarchii obecně uznávaných hodnot, k potřebě naplnění satisfakční i preventivní funkce náhrady a k požadavku srovnatelnosti s výší náhrad přiznávaných soudy v obdobných případech.“ Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 350/03 dospěl k závěru, že z hlediska ústavnosti je nutno dbát na to, aby přiznaná výše náhrady za ztížení společenského uplatnění byla založena na objektivních a rozumných důvodech a aby mezi touto přiznanou výší (peněžní částkou) a způsobenou škodou (újmou) existoval vztah přiměřenosti. Nejvyšší soud ČR opakovaně judikoval, že při zvyšování náhrady za ztížení společenského uplatnění ve smyslu ust. § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., je rozhodující celková částka, nikoliv konkrétní násobek zvýšení, viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2009 či rozsudek téhož soudu ze dne 8. 2. 2012 ve věci sp.zn. 25 Cdo 5223/2009. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 3122/15 Ústavní soud konstatoval, že navýšení základní bodové sazby podle § 7 odst. 3 vyhlášky musí být takové, aby výsledná částka odškodnění co nejvíce odpovídala okolnostem konkrétní věci a skutečným následkům, které poškozený v důsledku úrazu utrpěl. V nálezu sp. zn. III. ÚS 1796/16 ze dne 8. 8. 2017 či I. ÚS 3367/13 ze dne 22. 5. 2014 pak Ústavní soud dospěl k závěru, že soud není vázán návrhem účastníků ve smyslu ust. § 153 odst. 2 OSŘ ohledně zvýšení náhrady za ZSU ve smyslu ust. § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., neboť se jedná o zákonem stanovenou výjimku spočívající v tom, že z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

49. V této souvislosti soud poukazuje, že dle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., soud mohl ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit. Podle ust. § 388 zákoníku práce ve znění účinném do 30. 9. 2015, ve výjimečných případech mohl soud výši odškodnění stanovenou prováděcím právním předpisem (§ 372 odst. 2) přiměřeně zvýšit, zatímco ust. § 271s zákoníku práce ve znění účinném od 1. 10. 2015, zakotvuje soudu možnost výši odškodnění stanovenou právním předpisem přiměřeně zvýšit, aniž by musela být splněna podmínka zvlášť výjimečného případu mimořádného zřetele, či následně stanovené podmínky výjimečnosti případu. Z toho je zřejmé, že případy, které je potřeba odškodňovat nad základní bodové ohodnocení se v právní úpravě posunují směrem k extenzivnímu způsobu výkladu.

50. V nyní projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce utrpěl úraz ve věku 52 let, před úrazem byl zaměstnán na plný pracovní úvazek, ve volném čase se věnoval aktivně na poloprofesionální úrovni řezbářství a rámařině, věnoval se turistice, cyklistice, účastnil se kulturních akcí, žil sám, veškeré domácí práci si zajišťoval bez pomoci jiné osoby, udržoval intimní vztahy s ženami. Po úrazu došlo k výraznému útlumu v těchto aktivitách, když žalobce se nyní věnuje vesměs pasivnímu sledování televize či tráví čas u počítače, případně vyřezává lžičky, při jejichž vyřezávání není nutné vynaložení intenzivní fyzické síly. Vzhledem k tomu, že žalobce trpí intenzivními a nepředvídatelnými (v tom směru, kdy tyto bolesti vyvstanou) ataky bolesti v souvislosti s neuropatickou bolestí způsobenou důsledky pracovního úrazu, má žalobce obavu z jakýchkoliv aktivit. Žalobce se proto obává aktivit mimo okruh své domácnosti, kde si v případě ataku bolesti může ulevit od bolesti změnou polohy. Z toho důvodu se žalobce snaží stihnout veškeré aktivity do 40 minut, neboť následně dostává křeče do zad a nohou. Toto časové omezení logicky vede k tomu, že žalobce vyjma drobných domácích prací nevykonává žádnou jinou činnost, vozidlo používá pouze k nákupu v jednom marketu, kde jsou širší uličky a umožňují žalobci volnější pohyb. Projev bolestí byl zřejmý i při samotném výslechu žalobce, kdy tomuto bylo umožněno opakovaně si sedat a vstávat, neboť nevydržel v jedné poloze. Ostatně z důvodu obav žalobce z atak bolesti žalobce nebyl schopen se dostavit na vyšetření znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně], PhD., ve FN [obec], stejně tak na vyšetření v [obec] v souvislosti s vypracováním revizního znaleckého posudku, a žalobce byl následně vyšetřen v místě jeho bydliště, přestože je zřejmé, že žalobce sám měl na vypracování příslušných znaleckých posudků s ohledem na jím uplatněné nároky zájem. Pokud se jedná o skutečnost, že žalobcem nebyly v souvislosti s léčbou bolesti, využity všechny léčebné možnosti, zčásti z důvodu, že žalobce odmítl s ohledem na vedlejší účinky léky psychiatrického charakteru, či aplikaci chilli náplastí (v tomto případě z důvodu možnosti aplikace pouze na pracovišti v [obec], kam se žalobce z důvodu obavy z atak bolesti při cestě z [obec] do [obec], odmítl dostavit), pak se soud ztotožňuje s názorem vysloveným MUDr. [jméno] [příjmení] při jeho výslechu v tom směru, že i při využití všech léčebných možností, v tomto případě možností směřujících k utlumení bolestí žalobce, nelze mít za to, že tyto bolesti by u žalobce zcela vymizely. Ostatně je zřejmé, že každý léčivý přípravek má účinek pouze po dobu jeho působení, která je logicky časově ohraničena, když po uplynutí účinku bolesti stále trvají. Dochází tak v podstatě pouze k „ překrytí“ bolesti po určitý čas, neboť s ohledem na ustálený zdravotní stav žalobce nelze již předpokládat odstranění příčiny bolesti způsobené neuropatickým drážděním. Zároveň nelze brát k tíži žalobce, že tento odmítá z důvodu možných vedlejších účinků (kterých ostatně v případě psychiatrických léků může být celá řada), léky určitého typu. Je tedy nepochybné, že oproti době před úrazem, kdy žalobce vedl„ běžný“ život a trávil aktivně a plnohodnotně volný čas, je kvalita života žalobce po úrazu výrazně zhoršena, na čemž nemění nic skutečnost, že žalobci je v současné době přiznána invalidita prvního stupně, což je z velké míry způsobeno tím, že v souvislosti s úrazem nedošlo (jak popsal MUDr. [jméno] [příjmení] v průběhu svého výslechu) k poškození nervů, resp. objektivní nález ve vztahu k poškození či např. ztrátě orgánů, je sice malého rozsahu, avšak prokázané subjektivní potíže žalobce v souvislosti s neuropatickými bolestmi jsou v důsledku závažného úrazu naopak výrazného rozsahu.

51. V předmětné věci vycházel soud z bodového ohodnocení náhrady za ztížení společenského uplatnění stanoveného v revizním znaleckém posudku znaleckého ústavu, tedy v celkové výši 2 820 bodů, což při hodnotě bodu dle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., 250 Kč, činí částku 705 000 Kč. Při posuzování výše náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobce v důsledku pracovního úrazu soud komparativně vycházel např. z případu ve věci Nejvyššího soudu, sp.zn. 25 Cdo 2195/2014, o němž bylo rozhodnuto usnesením ze dne 1. 4. 2015, když v předmětné věci uplatňoval žalobce mj. nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění v důsledku zranění spočívajícího v amputaci dolních končetin v oblasti obou stehenních kostí, kdy k úrazu došlo ve věku 57 let poškozeného, s tím, že aktivity poškozeného před úrazem nevybočovaly ze zcela běžného způsobu života a nedosahovaly vysoké úrovně, přičemž byla přiznána náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 4 959 000 Kč, když tuto částku považoval Nejvyšší soud za přiměřenou způsobeným následkům. Obdobně v případu úrazu poškozeného ve věku 52 let, při němž došlo k nehybnosti a oboustranné necitlivosti dolních končetin, byla přiznána náhrada za ztížení společenského uplatnění částka 2 466 000 Kč, která nebyla shledána zjevně nepřiměřenou (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2014 ve věci sp.zn. 25 Cdo 123/2014).

52. Pokud tedy žalobce utrpěl pracovní úraz ve věku jeho 52 let, před úrazem vedl žalobce aktivní život, přičemž v důsledku této skutečnosti se jeho aktivity snížily pouze na pasivní (sledování televize a PC) a žalobce je zároveň vystavován atakům bolesti, v důsledku čehož ještě více omezuje své aktivity, má soud za to, že pokud bylo ztížení společenského uplatnění ohodnoceno v souladu s nařízením vlády č. 276/2015 Sb. na 2 820 bodů po 250 Kč, tedy na částku 705 000 Kč, je splněna podmínka pro jeho navýšení dle ust. § 271s zákoníku práce, ve znění účinném od 1. 10. 2015, na částku 1 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobci byla z tohoto titulu vyplacena žalovanou částka 875 000 Kč, představuje nárok žalobce na náhradu za ztížení společenského uplatnění částku 125 000 Kč. Výrokem I. tak soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu za ztížení společenského uplatnění v částce 125 000 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 OSŘ.

53. Výrokem II. pak soud žalobu co do požadavku žalobce na zaplacení náhrady za bolest v částce 4 150 Kč a co do náhrady za ztížení společenského uplatnění v částce 750 000 Kč jako nedůvodnou zamítl, neboť skutkové okolnosti věci a shora uvedené právní hodnocení neodpovídaly žalobci požadovanému navýšení náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění.

54. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 150 OSŘ, dle něhož, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalobce zavinil zastavení řízení co do náhrady za bolestné v částce 7 800 Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění v částce 875 000 Kč (usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 30. 1. 2019, č.j. 12 C 316/2018-70), neúspěšný pak byl co do náhrady za bolestné v částce 4 150 Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění v částce 750 000 Kč (výrok II. rozsudku), tedy právo na částečnou náhradu nákladů řízení by příslušelo žalované. Soud však v předmětné věci shledal důvody hodné zvláštního zřetele spočívající v tom, že žalobce utrpěl pracovní úraz, jehož nepříznivé následky si ponese do konce života, rozhodnutí soudu (hodnocení náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění) nadto záviselo na výsledku znaleckého posudku, kdy soud předesílá, že hodnocení těchto nároků bylo posouzeno odlišně jak posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], tak znaleckým posudkem vypracovaným [celé jméno znalkyně], tak znaleckým posudkem vypracovaným znaleckým ústavem. [příjmení] to následně záleželo na úvaze soudu (byť odůvodněné, tedy nikoliv volné), zda byly splněny zákonem stanovené podmínky pro navýšení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění (a pokud ano, v jakém rozsahu) s ohledem na posouzení skutkových okolností předmětné věci. [příjmení] toho soud zohlednil skutečnost, že příjmem žalobce je v současné době pouze invalidní důchod prvního stupně, přičemž s ohledem na v řízení prokázaný zdravotní stav a věk žalobce, lze další pracovní zařazení žalobce obtížně předpokládat. Z toho důvodu soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 150 OSŘ, kdy rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší.

Poučení