Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

12 C 321/2022 - 95

Rozhodnuto 2022-10-09

Citované zákony (12)

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem, takto:

Výrok

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k následujícím nemovitostem: - p.p. [číslo] v k. ú [obec] u [obec], obec Liberec, zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec; - p.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno], obec Liberec, část obce Liberec [anonymizováno] – [anonymizováno], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec.

II. Do vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně] r.č.: [číslo] se přikazují tyto nemovitosti: - p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p.č [anonymizováno], p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] vše v k.ú. [anonymizováno], obec Liberec, část obce Liberec [anonymizováno] – [anonymizováno], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec, tedy nemovitosti v celkové hodnotě [částka].

III. Do vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného], r.č.: [číslo] se přikazují tyto nemovitosti: -) p.p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], obec Liberec, zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec, - p.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), a dále p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno], obec Liberec, část obce Liberec [anonymizováno] – [anonymizováno], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec, tedy nemovitosti v celkové hodnotě [částka].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Soud nařizuje prodej těchto nemovitých věcí: p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno], [územní celek], část obce Liberec [anonymizováno] – [anonymizováno], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec, a to ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi účastníky v poměru dle velikosti jejich spoluvlastnických podílu na nemovitostech, tedy každý obdrží jednu polovinu.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobkyně je povinna nahradit ČR – na účet Okresního soudu v Liberci částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný je povinen nahradit ČR – na účet Okresního soudu v Liberci částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví i následujícím nemovitostem: k pozemku p. [číslo] v k. ú [obec] u [obec], obec Liberec, zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec, k pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), k pozemku p. [číslo] p.p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno], obec Liberec, část obce Liberec [anonymizováno] – [anonymizováno], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], právními účinky zápisu do KN ke dni [datum], je žalobkyně vlastníkem podílu o velikosti id. a žalovaný rovněž vlastníkem podílu o velikosti id. na předmětných nemovitostech. Žalobkyně navrhla, aby spoluvlastnictví bylo vypořádáno tak, že žalobkyně do svého výlučného vlastnictví nabude pozemek p. [číslo] v k. ú [obec] u [obec], obec Liberec, zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec, pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno], obec Liberec, část obce Liberec [anonymizováno] – [anonymizováno], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec, a žalovaný nabude do svého výlučného vlastnictví k pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), k pozemku p. [číslo] p.p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] k pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] k pozemku p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] k pozemek p. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno], obec Liberec, část obce Liberec [anonymizováno] – [anonymizováno], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec. Žalobkyně se pokusila s žalovaným dohodnout, ale neúspěšně. Ohledně pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] žalobkyně uvedla, že k pozemku má citový vztah, jezdí na něj od dětství, chtěla by tam jezdit dál.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě se zrušením spoluvlastnictvím souhlasil, ale navrhl rozdílné vypořádání, a to tak, aby do vlastnictví žalobkyně byly přikázány pozemky p. [číslo] v k.ú. Pilínkov zapsané na [list vlastnictví] a do vlastnictví žalovaného byly přikázány do vlastnictví žalovaného se přikazují pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] zapsaný na LV [číslo] dále, pozemky p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], zapsané na [list vlastnictví]. Ohledně pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] žalovaný uvedl, že tam jezdí od doby, kdy ho jeho strýc získal v restituci, zná se se sousedy, opravil zde studánku. Na pozemku by chtěl chovat ovce, které již chová v okolí svého domu.

3. Při jednání účastníci shodně navrhli přikázání pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p.č 249, p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [anonymizováno], obec Liberec, část obce Liberec [anonymizováno] – [anonymizováno], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec do vlastnictví žalobkyně, a pozemků p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), a dále p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno], obec Liberec, část obce Liberec [anonymizováno] – [anonymizováno], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec do vlastnictví žalovaného. Ohledně pozemků [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] oba účastnící navrhovali přikázání do vlastnictví protistrany. Oba účastníci nadále požadovali přikázání pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] do svého výlučného vlastnictví.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato zjištění:

5. Z Odhadu kupní ceny [číslo] 2023 vypracovaného [celé jméno znalce] na základě zadání účastníků dne [datum], ocenění ke dni [datum], bylo zjištěno, že obvyklá cena rodinného domu se zahradou, tedy pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo] a p. ř. [anonymizováno], jeho součástí je stavba [adresa] byla stanovena ve výši [částka], obvyklá cena stavebních pozemků pod silnicí, tedy pozemků p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] byla stanovena ve výši [částka], obvyklá cena pozemků u železnice, tedy pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] byla stanovena ve výši [částka], obvyklá cena zemědělských pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] (v odhadu označené písmenem V) byla stanovena ve výši [částka], obvyklá cena zemědělských pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] byla stanovena ve výši [částka] (v odhadu označené písmenem M), obvyklá cena lesních pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] byla stanovena ve výši [částka] a obvyklá cena pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] byla stanovena ve výši [částka]. Předmětem ocenění nebyly pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], o které od počátku neměl zájem žádný ze spoluvlastníků.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], obec Liberec, zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec byl k uvedenému datu [jméno] [celé jméno žalovaného], [rodné číslo].

7. Z kontrolních ústřižků poštovních poukázek a výpisu z účtu bylo zjištěno, že v roce 2019 uhradila žalobkyně na dani z nemovitých věcí celkem [částka] a žalovaný uhradil částku [částka] k rukám žalobkyně, v roce 2020 uhradila žalobkyně částku [částka], v roce 2021 uhradila žalobkyně částku [částka], v roce 2022 uhradila žalobkyně částku [částka], v roce 2023 uhradila žalobkyně částku [částka].

8. Z dokladu o přijaté platbě v hotovosti bylo zjištěno, že žalovaný uhradil dne [datum] Finančnímu úřadu pro Liberecký kraj částku [částka] na dani z nemovitých věcí za pana [jméno] [celé jméno žalovaného]. Z podacího lístku k poštovní poukázce bylo zjištěno, že dne [datum] uhradil žalovaný k rukám žalobkyně částku [částka].

9. Ze snímků z portálu [webová adresa] bylo zjištěno, že vzdálenost mezi pozemkem [parcelní číslo] v k. ú. [obec] a bydlištěm žalované je [anonymizováno] km a cesta autem trvá cca [anonymizováno] minut. Bydliště žalovaného je od pozemku v [obec] vzdáleno [anonymizováno] km, dům [adresa] v ulici [ulice], o který má žalovaný zájem v rámci vypořádání spoluvlastnictví, je od pozemku v [obec] vzdálen cca [anonymizováno] km.

10. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č, [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese [adresa].

11. Ze smlouvy o dodávce vody [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o dodávce vody pro odběrné místo na adrese [adresa].

12. Z potvrzení o zůstatku na účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že zůstatek na účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u [anonymizováno] ke dni [datum] činil [částka]. Z potvrzené o zůstatku na účtu vydaného [právnická osoba] bylo zjištěno, že zůstatek na účtu žalovaného č. [bankovní účet] ke dni [datum] činil [částka].

13. Ze smlouvy o převodu pozemků [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že Pozemkový fond ČR, převedl pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec] u [obec] na [jméno] [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] s právními účinky kladu ke dni [datum].

14. Z výzvy k projednání převodu pozemků do vlastnictví ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [jméno] [celé jméno žalovaného] byl jako žadatel o pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec] u [obec] vyzván k jednání o převodu za účasti dalších zájemců s tím, že pokud nedojde k dohodě, bude nabyvatel pozemku určen losem.

15. Z fotodokumentace bylo zjištěno, že na pozemku v [obec] se nachází díra v zemi zakrytá betonovými deskami a ohraničená výstražnými páskami. Dle žalovaného se jedná o studánku, kterou žalovaný z bezpečnostních důvodů zakryl a označil.

16. Z dodatku [číslo] k odhadu obvyklé ceny [číslo] 2023 vypracovaného [celé jméno znalce] dne [datum] na zadání Okresního soudu v Liberci bylo zjištěno, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] je nedělitelný, neboť má atypický tvar s rozdílnou kvalitou pozemku v jednotlivých částech. Nejhodnotnější je jižní část. Rozdělit na dva shodné pozemky tuto rovinatější část není možné. Pokud by teoreticky někdy v budoucnu došlo ke změně územního plánu s možností výstavby, lze výstavbu uvažovat pouze v této jižní části. V případě dělení dle výše uvedeného na cca [výměra] a cca [výměra] by ale tyto výměry již nemusely splňovat případný regulativ na minimální výměru stavebního pozemku.

17. Z účastnické výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že jeho rodina neužívala pozemek v [obec] dříve, než ho získal jeho strýc, na pozemku byl poprvé až poté, co ho strýc získal v restitučním řízení. Na pozemek pravidelně chodí, chtěl by tam chovat ovce, případně tam pro ně sušit seno. Ovce již chová u svého domu. S panem [příjmení], který nyní pozemek obhospodařuje, se zná od mala, jsou přátelé, vídají se skoro denně.

18. Soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo] v k. ú [obec] u [obec], obec Liberec, zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec, pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemku [parcelní číslo], p. [číslo] pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku [parcelní číslo], k pozemku [parcelní číslo], k pozemku [parcelní číslo], pozemku [parcelní číslo], pozemku [parcelní číslo], pozemku [parcelní číslo], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku [parcelní číslo], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno], obec Liberec, část obce Liberec [anonymizováno] – [anonymizováno], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec obvyklá cena rodinného domu se zahradou, tedy pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo] a p. ř. [anonymizováno], jeho součástí je stavba [adresa] byla stanovena ve výši [částka], obvyklá cena stavebních pozemků pod silnicí, tedy pozemků p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] byla stanovena ve výši [částka], obvyklá cena pozemků u železnice, tedy pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] byla stanovena ve výši [částka], obvyklá cena zemědělských pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] (v odhadu označené písmenem V) byla stanovena ve výši [částka], obvyklá cena zemědělských pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] byla stanovena ve výši [částka] (v odhadu označené písmenem M), obvyklá cena lesních pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] byla stanovena ve výši [částka] a obvyklá cena pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] byla stanovena ve výši [částka] [adresa] v k. ú. [obec] nelze reálně rozdělit s ohledem na jeho atypický tvar a rozdílnou kvalitu pozemku v jeho částech. O pozemek se stará soused pan [příjmení].

19. Podle ustanovení § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

20. Podle § 1141 odst. 1 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Podle odst. 2 spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

21. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

22. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

23. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

24. Podle § 1155 odst. 1 o. z. na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.

25. V daném řízení zrušení spoluvlastnictví k výše vymezeným nemovitým věcem požadovaly obě strany. Soud tedy v souladu s postoji obou stran a při absenci (potenciálních) překážek vymezených v ustanovení § 1154 a § 1156 o. z., které by snad mohly tomu bránit, rozhodl o zrušení spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k předmětným nemovitým věcem.

26. Protože soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví, pak v souladu s ustanovením § 1143 věty druhé o. z. zároveň rozhodl i o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Právní předpisy vymezují tři způsoby vypořádání spoluvlastnictví, a to: rozdělení společné věci, přikázání společné věci za přiměřenou náhradu jednou nebo více spoluvlastníkům, prodej společné věci ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky.

27. Prioritním způsobem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je podle § 1141 o. z. dohoda spoluvlastníků. Teprve nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků podle ustanovení § 1143 o. z. soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Občanský zákoník stanoví nejen možné způsoby vypořádání spoluvlastnictví, ale i závazné pořadí jednotlivých způsobů vypořádání. Podle právní úpravy je primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví rozdělení společné věci a není–li rozdělení společné věci dobře možné, přichází do úvahy druhý způsob vypořádání, a sice přikázat společnou věc za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, pokud o věc jeví zájem jako o celek.

28. Při rozhodování o vypořádání spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy v zákoně uvedená hlediska, nejde však o hlediska rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, která může vyjít i z jiných než v zákoně výslovně uvedených kritérií, respektujících základní principy soukromého práva (§ 2 a násl. o. z.). Soud se v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má vždy zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných rozhodných kritérií (viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2450/2017).

29. Podle právní úpravy je primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví rozdělení společné věci a není-li rozdělení společné věci dobře možné, přichází do úvahy druhý způsob vypořádání, a sice přikázat společnou věc za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, pokud o věc jeví zájem jako o celek.

30. Reálné rozdělení nemovitostí není dobře možné v případech, kdy by ani po adaptaci nemohly vzniknout rozdělením samostatné věci, a v případech, kde by části vzniklé rozdělením nemohly sloužit vlastníkovi způsobem odpovídajícím jejich povaze. U pozemků závisí toto posouzení na jejich rozloze, celkové ploše i tvaru. Lze-li pozemek rozdělit vzhledem k jeho poloze, velikosti a tvaru, určujícím pro možné rozdělení pozemku na dva nebo více pozemků jako samostatných věcí je zjištění, zda u nově vzniklých pozemků je zajištěn přístup ke komunikaci, a to buď přímo na komunikaci nebo cestou po cizím pozemku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2163/2006).

31. Přikázání věci do vlastnictví některého ze spoluvlastníků je podmíněno naplněním předpokladů, mezi které patří mj. to, že spoluvlastník, kterému má být věc přikázána, s tímto postupem souhlasí. Tento požadavek odráží fakt, že jen velmi obtížně by byl naplněn funkční, ekonomický a užitný cíl věci, byla-li by přikázána tomu ze spoluvlastníků, který o ni zájem nemá. Dalším předpokladem je hledisko kredibility (solventnosti) účastníka k „ vyplacení“ spoluvlastnického podílu, a to jak z hlediska samotné schopnosti náhradu zaplatit, tak i z hlediska jejího včasného poskytnutí. Hledisko solventnosti se v judikatuře profiluje ve dvojí podobě, jednak jako samotná podmínka pro přikázání věci některému ze spoluvlastníků (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1346/2002, nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 687/04) a jednak také jako jedna z okolností, k nimž je nutno při vypořádání přihlížet při posouzení toho, komu má být věc přikázána (např. při rovnocenných kritériích může být rozhodujícím pro přikázání věci objektivní schopnost náhradu poskytnout z hlediska dispozice volnými finančními prostředky nebo jejich bezprostředním obstaráním a použitím dříve ve srovnání se spoluvlastníkem druhým, ačkoli i ten by podmínku solventnosti k poskytnutí náhrady obecně splňoval). Smyslem požadavku solventnosti je dosáhnout toho, aby každý ze spoluvlastníků obdržel majetkovou hodnotu odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu a zamezilo se tomu, že spoluvlastník, jemuž byla přiznána náhrada, by při nesolventnosti spoluvlastníka, který se stal výlučným vlastníkem, musel náhradu vymáhat exekučně, a to ještě ne vždy úspěšně.

32. Solventnost spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána do výlučného vlastnictví, má být v zásadě prokázána již k okamžiku vydání soudního rozhodnutí. Účastník musí s finančními prostředky odpovídajícími vypořádacímu podílu disponovat nebo musí relevantně prokázat, že je schopen si finanční prostředky opatřit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016).

33. Účastníci shodně navrhli přikázání pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p.č 249, p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [anonymizováno], obec Liberec, část obce Liberec [anonymizováno] – [anonymizováno], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec do vlastnictví žalobkyně, a pozemků p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), a dále p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno], obec Liberec, část obce Liberec [anonymizováno] – [anonymizováno], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec do vlastnictví žalovaného.

34. Ohledně pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] soud zkoumal, zda je možné spoluvlastnictví vypořádat reálným rozdělením věci. Za tímto účelem nechal vypracovat dodatek k odhadu k obvyklé ceny u Ing. [celé jméno znalce]. Na základě jeho závěrů dospěl k závěru, že vypořádání spoluvlastnictví k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] provést reálným rozdělením věci není možné. Vzhledem k atypickému tvaru pozemku a rozdílné kvalitě pozemku v jednotlivých částech nelze pozemek rozdělit na dva shodné pozemky. Při dělení po ose pozemku sever – jih by vznikly dva úzké pruhy bez potenciálu budoucího využití. V případě rozdělení kolmo k ose pozemku, by vznikly pozemky s naprosto rozdílnou kvalitou a využitelností, neboť jižní část pozemku je rovinatá, zatímco severní část pozemku je svažitá a nemá možnost praktického využití. Části vzniklé rozdělením by nemohly sloužit vlastníkovi způsobem odpovídajícím jejich povaze.

35. S ohledem na nemožnost reálného rozdělení pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] se soud zabýval tím, kterému ze spoluvlastníků bude věc přikázáno do výlučného vlastnictví. Při rozhodování o přikázání věci musí soud zvážit veškeré okolnosti případu. Mezi základní podmínky přidělení věci určitému vlastníku patří zejména to, zda daný spoluvlastník má o věc zájem a dále zda je schopen zaplatit ostatním spoluvlastníkům odpovídající náhradu. Soud také musí zohlednit velikosti podílů a k jakému účelu bude nový vlastník věc užívat.

36. Spoluvlastnické podíly účastníků k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] jsou shodné, nelze pro rozhodnutí o přikázání věci některému ze spoluvlastníků použít kritérium velikosti spoluvlastnických podílů. Soud se proto zabýval především účelností využití, tedy tím, jaké využití pozemky spoluvlastníci plánují do budoucna. Oba účastníci mají o pozemek zájem a oba žijí v krátké dojezdové vzdálenosti. Žalobkyně tvrdila, že má k pozemku citový vztah a na pozemek jezdí, pozemek však neudržuje a nemá pro pozemek žádné konkrétní využití. Žalovaný v současné době pozemek rovněž neudržuje. Žalovaný chce pozemek užívat pro chov ovcí, případně tam pro ovce, které již chová, sušit seno. Vzhledem k tomu, že žalovaný má konkrétní záměr pro využití pozemku, shledává soud z hlediska účelnosti vhodnějším přikázání pozemku do vlastnictví žalovaného.

37. Ohledně určení obvyklé ceny nemovitostí pro účel stanovení výše vypořádacího podílu soud vycházel z odhadu obvyklé ceny vypracovaného [celé jméno znalce] [číslo] 2023 předloženého účastníky, s jehož závěry účastníci souhlasili. Celková obvyklá cena pozemků, které účastníci navrhli přikázat do vlastnictví žalobkyně, byla stanovena ve výši [částka], celková cena pozemků, které účastníci navrhli přikázat do vlastnictví žalovaného spolu s pozemkem [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] činila [částka]. Vypořádací podíl tak s ohledem na velikost spoluvlastnických podílů [částka]. 38. [příjmení] mohly být nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví účastníků tak, jak je uvedeno výše, musí žalovaný, kterému mají být přikázány nemovité věci větší hodnoty, splňovat kritérium solventnosti. Žalovaný prokázal, že kritérium solventnosti splňuje, neboť má na bankovních účtech vedeným u [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] finanční prostředky v celkové výši [částka]. Nic proto nebrání přikázat pozemky do vlastnictví účastníků tak, jak je uvedeno výše.

39. O přikázání pozemků [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] do svého vlastnictví neměl zájem žádný z účastníků. Soud proto v souladu s ustanovením § 1147 o. z. nařídil prodej těchto pozemků ve veřejné dražbě. Výtěžek se poté rozdělí mezi spoluvlastníky podle velikosti spoluvlastnických podílů. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti , obdrží každý jednu polovinu výtěžku z prodeje.

40. S ohledem na výše uvedené soud zrušil spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem a vypořádal jej tak, jak je uvedeno ve výrocích II. až V. tohoto rozsudku. Žalovanému soud uložil zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši [částka].

41. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k podané žalobě rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ČR č. II. ÚS 572/19 ze dne 12. prosince 2019, ze kterého vyplývá, že rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliké od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jeho spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny. Je tak spravedlivé, aby každý ze spoluvlastníků si sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody, což soud v daném případě neshledal, a tudíž rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí, tedy žádnému z účastníků řízení náklady nepřiznal.

42. Lhůtu k splnění povinnosti uložené ve výroku IV. tohoto rozsudku soud určil podle § 160 odst. 1, věta za středníkem, když povolil lhůtu delší, než je obecná třídenní lhůta od právní moci rozsudku, neboť sama žalovaná, které má být plněno, lhůtu v délce 15 dní navrhla.

43. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má pak podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě státu vznikly náklady spojené se znaleckým posudkem. Tyto náklady jsou tvořeny částkou ve výši [částka] za vypracování doplnění znaleckého posudku, které byly mezi účastníky rovnoměrně rozděleny, neboť povinnost k náhradě nákladů řízení nevznikla žádnému z účastníků, a to s ohledem na druh řízení. Každý z účastníků je povinen zaplatit státu částku ve výši [částka].

44. Závěrem soud dodává, že pokud v daném řízení provedl další důkazy, které nyní nehodnotí, je to z důvodu nadbytečnosti, neboť pro rozhodnutí věci nejsou podstatné.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.