12 C 329/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou, ve věci žalobce: Ing. Anonymizováno Zůza správce konkursní podstaty úpadce Anonymizováno spol. s r. o., v konkursu, IČO 480 39 691 sídlem Anonymizováno 45, 100 00 Praha 10 Anonymizováno advokátkou JUDr. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Újezd 409/19, 118 00 Praha 1 proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro 358 483 061 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky, tel. číslo, Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro , adresa, , a to ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalované náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím, a sice rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který byl zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žalobce uvedl, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. 79 , právnická osoba, /2005-127, byl prohlášen konkurs na majetek dlužníka (úpadce) - společnost , právnická osoba, . (dále jen „dlužník“ nebo „spol. , Anonymizováno, “) a správcem konkursní podstaty byl ustanoven žalobce. Ten zapsal do konkursní podstaty dlužníka pozemek p. č. 1652/1 s budovou č. p. 261, pozemek p. č. 1652/2, pozemek p. č. 1652/3 s budovou č. p. 780, pozemek p. č. 1652/4 s budovou č. p. 781 a pozemek p. č. 1652/7, to vše tvořící areál , adresa, (dále „předmětné nemovitosti“ nebo „areál , adresa, “), neboť zpochybnil zákonnost dražby předmětných nemovitostí (která se konala dne , datum, ), v níž byly předmětné nemovitosti v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, prodány společnosti , právnická osoba, . (dále jen „spol. ESOLUS“). Dle žalobce byla zmíněná dražba provedena nezákonným způsobem proto, že jejímu provedení bránila nařízená exekuce prodejem podniku a dále příslušná rozhodnutí nebyla řádně doručena, takže vůbec nemohla nabýt právní moci a způsobit následky s nimi spojené. Dle žalobce tedy nikdy nedošlo k platnému převodu předmětných nemovitostí z dlužníka na spol. , Anonymizováno, . Poté, co žalobce zapsal předmětné nemovitosti do konkursní podstaty dlužníka, spol. ESOLUS podala žalobu na vyloučení předmětných nemovitostí z konkursní podstaty. O této žalobě rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tak, že jí vyhověl a předmětné nemovitosti vyloučil z konkursní podstaty. Zmíněné rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Následně k dovolání žalobce rozhodoval Nejvyšší soud, který rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , nezákonné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze zrušil. Důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí bylo to, že dle Nejvyššího soudu soud pochybil, pokud na posuzovanou dražbu aplikoval ustanovení zákona o veřejných dražbách, namísto jiného právního předpisu. Žalobce tvrdil, že nebýt nezákonného rozhodnutí Vrchního soudu ze dne , datum, , byly by předmětné nemovitosti řádně zpeněženy v konkursním řízení a výtěžek rozdělen mezi věřitele. Důsledkem zrušení zmíněného rozhodnutí pak bylo to, že předmětné nemovitosti nebyly vyloučeny z majetkové podstaty a stále tedy byly řádně zahrnuty do majetkové podstaty a byly určeny ke zpeněžení. Dále uvedl, že ještě před tím, než Nejvyšší soud rozhodl o dovolání, spol. ESOLUS coby prodávající uzavřela dne , právnická osoba, . 2009 se společností , právnická osoba, (dále jen „spol. , právnická osoba, “) kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Dříve, než došlo ke zrušení nezákonného rozsudku Vrchního soudu ze dne , datum, , tedy došlo k prodeji předmětných nemovitostí třetí osobě. V návaznosti na zrušující rozhodnutí Nejvyššího soudu znovu rozhodoval Vrchní soud v Praze, který rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zamítl žalobu spol. ESOLUS o vyloučení předmětných nemovitostí ze soupisu konkursní podstaty. Jakkoli nové rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dopadlo pro žalobce příznivě, vzhledem ke změně v osobě vlastníka, který byl zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí, však úspěch žalobce nevedl k tomu, aby mohl zpeněžit předmětné nemovitosti za účelem uspokojení věřitelů. Důvodem bylo to, že následně nový nabyvatel předmětných nemovitostí (tj. spol. , právnická osoba, ) podal dne , datum, žalobu na vyloučení předmětných nemovitostí ze soupisu konkursní podstaty, kterou odůvodnil tím, že je vlastníkem předmětných nemovitostí na základě shora zmíněné kupní smlouvy ze dne , právnická osoba, . 2009. O žalobě spol. , právnická osoba, rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tak, že jí vyhověl a vyloučil předmětné nemovitosti ze soupisu konkursní podstaty; po podání odvolání zdejším žalobcem (coby správcem konkursní podstaty) dané rozhodnutí potvrdil Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s tím, že právní poměry osoby odlišné od účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny. Dovolání zdejšího žalobce, stejně jako ústavní stížnost, byly odmítnuty; Ústavní soud v dané věci dospěl k závěru, že pokud předchozí vlastník a spol. , právnická osoba, uzavřeli kupní smlouvu v době, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o vyloučení předmětných nemovitostí z konkursní podstaty, a navíc ještě v době, kdy nevěděli o podání (později úspěšného) dovolání proti tomuto pravomocnému rozhodnutí, nelze nalézt žádné ustanovení právního řádu, které by jim bránilo v uzavření takovéhoto závazkového vztahu; za dané situace dle Ústavního soudu převažuje požadavek na právní jistotu původního i následného vlastníka, kteří se fakticky řídili pravomocnými rozsudky soudů, jež rozhodly, že předmětné nemovitosti mají být vyloučeny z konkursní podstaty a jejich vlastník tedy s nimi může volně nakládat. Zdejší žalobce tedy neuspěl v řízení o vyloučení předmětných nemovitostí s novým vlastníkem (spol. , právnická osoba, ) jen z toho důvodu, že byla chráněna dobrá víra nabyvatele, který předmětné nemovitosti nabyl v době mezi pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, o vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty a rozsudkem Nejvyššího soudu o zrušení tohoto rozsudku. Nezákonný rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, tedy umožnil spol. ESOLUS volně s předmětnými nemovitostmi disponovat až do rozhodnutí Nejvyššího soudu a převést vlastnické právo k předmětným nemovitostem na třetí osobu, která nebyla účastníkem původního řízení (spol. , právnická osoba, ), a ta poté uspěla se svou žalobou na vyloučení předmětných nemovitostí z konkursní podstaty, neboť obecné soudy i Ústavní soud chránily nabytí vlastnictví v dobré víře. Tím došlo k podstatnému zmenšení majetku v konkursní podstatě spol. VELTEX, a to v rozsahu hodnoty předmětných nemovitostí a ušlého zisku z pronájmu těchto nemovitostí. Žalobce dále uvedl, že využil veškeré možné prostředky ke zvrácení nezákonného rozhodnutí a dosažení toho, aby předmětné nemovitosti byly zpět zapsány do konkursní podstaty dlužníka. Přitom nebýt nezákonného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , žalobce by nepochybně spor o vyloučení předmětných nemovitostí se společností ESOLUS vyhrál a v konkursní podstatě by byly zahrnuty předmětné nemovitosti a mohly by být zpeněženy v rámci konkursu.

2. Žalobce dále uvedl, že uplatňuje nárok na náhradu škody odpovídající jednak hodnotě předmětných nemovitostí ve výši, tel. číslo, Kč a dále výnosům z nich (ušlé nájemné) ve výši , částka, , přičemž tato částka je vypočítána jako minimální předpokládaný zisk z nájemného za období od , datum, do , datum, , tj. za 31 měsíců, po které by byly předmětné nemovitosti zahrnuty v konkursní podstatě předtím, než by došlo k jejich zpeněžení., právnická osoba, podání ze dne , datum, žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala co do důvodu ani co do výše. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne , datum, uplatnil nárok na náhradu škody ve výši, tel. číslo, Kč z titulu shora uvedeného nezákonného rozhodnutí, přičemž jeho žádosti nebylo vyhověno. Žalovaná stručně shrnula genezi řízení o vylučovacích žalobách a dále uvedla, že existence odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí (kterým je rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, ) je sice dána, avšak sporovala splnění dalších podmínek odpovědnosti státu za škodu. Žalovaná poukázala na to, že žalobce netvrdil, že se domáhal vydání bezdůvodného obohacení představující kupní cenu nemovitostí po spol. ESOLUS. Ve vztahu k tvrzenému ušlému zisku není zřejmé, který subjekt nájemné v rozhodném období čerpal, jaké byly náklady spojené s dosažením tohoto zisku a zda na straně původního pronajímatele nevzniklo bezdůvodné obohacení. Ve vztahu k dalším žalobcem vedeným sporům vznesla námitku věci pravomocně rozsouzené. Rovněž namítla promlčení žalobou uplatněných práv.

4. Zdejší soud již o žalobě rozhodoval rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , přičemž žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť shledal důvodnou žalovanou uplatněnou námitku promlčení. S tímto právním závěrem se však neztotožnil odvolací soud a usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

5. Soud se nejprve zabýval námitkou překážky věci pravomocně rozsouzené vznesenou ze strany žalované. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , a to konkrétně z rozsudku ze dne , datum, soud zjistil, že věc se týkala zdejšího žalobce (rovněž v procesním postavení žalobce coby správce konkurzní podstaty dlužníka VELTEX) proti žalované ČR a jejím předmětem byla náhrada škody ve výši, tel. číslo, Kč s přísl. z titulu nesprávného postupu exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, při prodeji předmětných nemovitostí v dražbě. Z doplňujícího vyjádření žalobce v daném řízení ze dne , datum, pak soud zjistil, že žalobce uvedl, že vznik škody prokazatelně nastal vydáním nezákonného a posléze zrušeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, v jehož důsledku došlo na straně žalobce ke zmenšení majetku náležejícího jinak do konkurzní podstaty. Z protokolu z jednání konaného dne , datum, soud dále zjistil, že byl zamítnut případný návrh žalobce na změnu žaloby v odpovědnostním titulu, a to z nesprávného úředního postupu exekutora na nezákonné rozhodnutí Vrchního soudu ze dne , datum, .

6. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , a to konkrétně ze žaloby zdejšího žalobce doručené zdejšímu soudu dne , datum, proti zdejší žalované, soud zjistil, že žalobce se domáhal náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci ve výši , částka, odpovídající ušlému nájemnému předmětných nemovitostí, které žalobce nemohl v důsledku nezákonného rozhodnutí Vrchního soudu z , datum, pobírat v období od , datum, do , datum, . Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, (právní moc dne , datum, ) soud zjistil, že žaloba byla zamítnuta pro předčasnost, neboť řízení, v němž byla konstatována nezákonnost rozhodnutí, stále probíhá. Z navazujícího rozsudku Městského soudu v Praze z , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že prvostupňové rozhodnutí z , datum, bylo potvrzeno. Městský soud v Praze však zamítavý rozsudek potvrdil s tím, že žaloba byla sice správně zamítnuta pro předčasnost (tj. pro tentokrát), avšak z nesprávných důvodů. Žalobce se totiž měl nejprve domáhat požadovaného ušlého nájemného po osobách, které dané nájemné pobíraly namísto něho. Usnesením Nejvyššího soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo odmítnuto dovolání zdejšího žalobce proti rozsudku zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, a na něj navazujícího rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, . Usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, pak byla ústavní stížnost zdejšího žalobce odmítnuta s tím, že napadená rozhodnutí odpovídají Ústavním soudem aprobovaným hlediskům, podle nichž přichází odpovědnost státu za škodu až subsidiárně, neboť stát má principiální postavení tzv. posledního dlužníka v kontrapozici s primárním dlužníkem.

7. Podle § 159a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), platí, že jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Podle § 103 o. s. ř., kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). K neodstranitelným nedostatkům podmínek řízení patří i překážka věci pravomocně rozhodnuté. Ta nastává v první řadě tehdy, jde-li v novém řízení o projednání stejné věci. O stejnou věc jde tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob.

8. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že v dané věci není dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, a tudíž žalobní nároky lze projednat. Jak je parné ze shora uvedeného, ve věci sp. zn. , spisová značka, žalobce požadoval náhradu škody (jakkoli v totožné výši) z titulu nesprávného úředního postupu exekutora (návrh na změnu žaloby v podobě změny odpovědnostního titulu nebyl připuštěn), a tedy na základě odlišných skutkových tvrzení a z jiného titulu. V řízení sp. zn. , spisová značka, se sice žalobce domáhal stejného nároku z totožného důvodu jako v nadepsaném řízení (tj. nezákonné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z , datum, ), avšak žaloba byla zamítnuta pro předčasnost. Zamítnutí žaloby pro předčasnost (tj. „pro tentokrát“) přitom nezakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté.

9. Z tvrzení stran, stejně jako z některých listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne , datum, s podacím razítkem žalované značícím její doručení dne , datum, a stanovisko žalované ze dne , datum, ) soud zjistil a má za prokázané, že žalobce dne , datum, uplatnil u žalované nárok z důvodu a ve výši uvedené v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žalovaná žádosti žalobce nevyhověla. Soud tedy konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), která spočívá v předběžném uplatnění nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalované).

10. Z výpisu z katastru nemovitostí ve vztahu k předmětným nemovitostem soud zjistil, že ke dni , datum, byla spol. VELTEX vlastníkem předmětných nemovitostí.

11. Z usnesení exekutora o příklepu (, tituly před jménem, , jméno FO, ) ze dne , datum, , č. j. 067 Ex-957/2004-431, soud má za prokázané, že spol. ESOLUS byl udělen příklep na vydražené předmětné nemovitosti (tj. areál , adresa, ) za nejvyšší podání ve výši , částka, . Zároveň byla uložena povinnost vydražiteli uhradit částku dle ust. § 336j odst. 4 osř do 3 dnů od právní moci příklepu. Právní moci nabylo usnesení dne , datum, . Vydražitel byl poučen, že podle § 336l odst.2 o.s.ř. se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Podle § 336l odst.4 o.s.ř. vydražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovitosti je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejím příslušenstvím.

12. Z potvrzení o zaplacení nejvyššího podání ze dne , datum, pak má soud za prokázané, že nejvyšší podání bylo zaplaceno vydražitelem dne , datum, .

13. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. 79 , právnická osoba, /2005-127, soud zjistil, že na majetek dlužníka spol. , Anonymizováno, byl prohlášen konkurs a správcem konkursní podstaty byl ustaven zdejší žalobce. Ze soupisu majetku dlužníka (úpadce) spol. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobce zapsal do konkursní podstaty shora (srov. bod 1) uvedené nemovitosti, tj. areál , adresa, . Z přípisu žalobce z , datum, , adresovaného Městskému soudu v Praze ke sp. zn. 79 , právnická osoba, /2005, soud zjistil, že žalobce požádal, aby bylo spol. ESOLUS uložena lhůta k podání žaloby na vyloučení předmětných nemovitostí z konkursní podstaty.

14. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že spol. ESOLUS podala proti zdejšímu žalobci (v procesním postavení žalovaného) coby správci konkursní podstaty spol. , Anonymizováno, žalobu na vyloučení předmětných nemovitostí (tj. areálu , adresa, ) z konkursní podstaty, neboť je jejich vlastníkem. Soud v uvedeném rozhodnutí vycházel z následujících relevantních skutkových zjištění. V řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. , spisová značka, se společnost Frann Trading B.V. domáhala na žalované spol. , Anonymizováno, zaplacení, tel. číslo, ,93 Kč s příslušenstvím za nezaplacený úvěr, přičemž této žalobě bylo rozsudkem ze dne , datum, v plném rozsahu vyhověno a rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . V řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, se tamní žalobkyně, původně společnost , právnická osoba, ., později Frann Trading B.V., a k okamžiku rozhodování soudu , právnická osoba, , domáhala na spol. , Anonymizováno, prodeje soudní zástavy s návrhem na vydání předběžného opatření. Žalobě bylo plně vyhověno a rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Řízení vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , se týkalo návrhu společnosti , právnická osoba, na zahájení exekuce proti povinné spol. , Anonymizováno, prodejem nemovitosti pro pohledávku navrhovatelky. Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o nařízení exekuce. Exekuční příkaz č. j. Ex 57/06-73 byl vydán dne , datum, . Bylo rozhodnuto o tom, že exekutor není vyloučen z provedení exekuce. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo rozhodnuto o rozvrhu, a to tak že byla uspokojena pohledávka soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, k hotovému zaplacení a pohledávka oprávněné ve výši , částka, k hotovému zaplacení. Z obsahu exekučního spisu sp. zn. , spisová značka, Exekutorského úřadu , tituly před jménem, , jméno FO, , Městský soud v Praze zjistil, že exekučním příkazem vedeným pod , spisová značka, ze dne , datum, byl nařízen prodej podniku ve věci povinné spol. , Anonymizováno, k návrhu oprávněné , právnická osoba, , že usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, soudní exekutor zrušil exekuční příkaz na nařízení exekuce prodejem podniku č. j. 957/04-294 ze dne , datum, , že usnesením ze dne , datum, byl vydán exekuční příkaz na nařízení exekuce prodejem nemovitostí povinné spol. , Anonymizováno, k návrhu oprávněné Frenn Trading B.V. pro její pohledávku ve výši, tel. číslo, ,93 Kč s příslušenstvím, že usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, exekutor udělil dražiteli spol. , Anonymizováno, příklep na vydražené předmětné nemovitosti za nejvyšší podání , částka, , že usnesení o příklepu nabylo právní moci dne , datum, , že proti rozhodnutí č. j. , spisová značka, ze dne , datum, podal odvolání odvolatel společnost , právnická osoba, ., která však své odvolání vzala zpět dne , datum, . Dále z usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. 97 , právnická osoba, /2005-127, zjistil, že na majetek dlužníka spol. , Anonymizováno, byl prohlášen konkurs a správcem konkursní podstaty byl ustaven , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž účinky prohlášení konkursu nastaly vyvěšením tohoto usnesení na úřední desce soudu dne , datum, . Na výše uvedeném skutkovém základě Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Tamní žalobkyně spol. , Anonymizováno, nabyla vlastnické právo k předmětným nemovitostem na základě rozhodnutí o příklepu v dražbě ze dne , datum, . Rozvrhové usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kterým soud rozhodoval o rozvrhu rozdělované podstaty, nabylo právní moci dne , datum, , tedy bylo prokázáno, že rozvrhové usnesení bylo splněno ještě dříve, než byl na majetek úpadce prohlášen konkurs, neboť konkurs byl prohlášen až , datum, . S odkazem na § 336l o. s. ř. a na rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 332/2004-110, podle kterého pro výsledek řízení o vylučovací žalobě je podstatné jen to, zda se žalobce stal v důsledku příklepu vlastníkem dražených nemovitostí, soud dospěl k závěru, že tamní žalobkyně se stala vlastníkem vydražených předmětných nemovitostí po udělení příklepu, které nabylo právní moci ještě před prohlášením konkursu na majetek úpadce. Předmětné nemovitosti byly zapsány konkursním správcem do konkursní podstaty úpadce neoprávněně, a tudíž žalovaný konkursní správce byl povinen je ze soupisu konkursní podstaty vyloučit. K námitkám žalovaného konkursního správce, že dražba předmětných nemovitostí neměla být vůbec provedena jednak pro nedostatky v doručení v nalézacím řízení a jednak pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku ve smyslu § 338zn odst. 1 o. s. ř., soud uvedl, že tato tvrzení byla pro tamní řízení irelevantní, neboť žalovaný (či dříve úpadce) měl svá tvrzení s podstatnými důvody uplatnit v řízení exekučním. Žalobkyně spol. ESOLUS nabyla předmětné nemovitosti v dobré víře dražbou na základě realizace vydaného soudního rozhodnutí ještě před prohlášením konkursu na majetek úpadce a toto soudní řízení bylo jako jediné vedeno pod sp. zn. , spisová značka, Obvodního soudu pro , adresa, . Rozsudkem tak bylo excindační žalobě vyhověno a předmětné nemovitosti byly ze soupisu konkursní podstaty vyloučeny.

15. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž bylo rozhodováno o odvolání žalobce proti výše uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze, soud zjistil, že odvolací soud vyložil § 338zn o. s. ř., § 16 odst. 1 zákona č. 119/2001 Sb. a § 47 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád, dále jen „ex. ř.“), vše ve znění účinném v době, kdy probíhalo exekuční řízení, tedy v roce 2005, tak, ža uvedená právní úprava představuje do jisté míry paralelu k přerušení řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejich účastníkem je úpadce v důsledku prohlášení konkursu na úpadcův majetek, a to podle § 14 odst. 1 písm. c) ZKV, v případě výkonu rozhodnutí pak se sice exekuční řízení nepřerušuje, avšak exekuci nelze provést [§ 14 odst. 1 písm. e) ZKV]. Podobně v případě exekučního příkazu o prodeji podniku se dosavadní probíhající exekuční řízení přerušuje, resp. nelze provést exekuce odděleně, nýbrž pouze v rámci exekuce prodejem podniku. Exekuční příkaz má účinky rozhodnutí soudu o nařízení exekuce a nelze jej „odklidit“ jeho zrušením, nýbrž pouze formou zastavení exekuce. V případě, že nejsou respektovány účinky prohlášeného konkursu, jsou přerušená řízení postižena procesními vadami, a v případě, že by usnesení o příklepu, resp. usnesení exekučního soudu bylo doručováno na pokyn učiněný až po prohlášení konkursu, jednalo by se o provádění exekuce, a usnesení o příklepu by nemohla nabýt právní moci, pokud by k prohlášení konkursu došlo v období, kdy běží lhůta pro odvolání proti takovému usnesení, jednalo by se tako o provádění exekuce a řízení by se přerušilo a také by nemohlo usnesení nabýt právní moci dříve, než by účinky prohlášení konkursu pominuly. V případě nerespektování účinků exekučního příkazu prodejem podniku na probíhající exekuce jinými způsoby, tj. přerušení těchto jiných exekucí, lze dovodit, že nastanou podobné důsledky jako v případě nerespektování prohlášení konkursu na úpadcův majetek, pokud tomu nebrání zákon.

16. Následně Vrchní soud v Praze odkázal na § 36 odst. 1 a § 48 odst. 4 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Z uvedených ustanovení dovodil, že právo napadnout výsledek nedobrovolné dražby, jež proběhla i v projednávané věci, se prekluduje, tudíž zde není místo pro úvahy o tom, zda dražba proběhla v souladu s právními předpisy, resp. i jí předcházející exekuční řízení tak, jak tomu je v případě institutu popření vykonatelné pohledávky přihlášené do konkursu, neboť zatímco ZKV přímo upravuje možnost popřít vykonatelnou pohledávku přihlášenou v konkursu (věřitel je oproti věřitelům nevykonatelné pohledávky zvýhodněn v případném sporu tím, že jej nestíhá odpovědnost za unesení důkazního břemene), výše uvedená ustanovení tuto možnost výslovně neupravují. V projednávané věci exekučním příkazem č. , hodnota, byla přerušena exekuce prodejem předmětných nemovitostí, tento příkaz nemohl být zrušen a k jeho odstranění bylo třeba exekuci prodejem podniku zastavit, k čemuž nedošlo. Je možné, že exekuční řízení a následná dražba byly provedeny v rozporu se zákonem, ale je třeba připomenout, že rozhodnutí exekutora mají povahu a účinky rozhodnutí soudu podle o. s. ř., a nelze proto úkony státního orgánu přičítat k tíži tamní žalobkyně spol. ESOLUS jako vydražitelky. Odvolací soud souhlasil se žalovaným (zdejším žalobcem), že neměl možnost se zúčastnit exekuce a dražby, kde by procesně vystupoval jinak než úpadce, který mohl mít zájem na tom, aby při exekuci byl uspokojen pouze jeden z jeho věřitelů, avšak právní úprava neumožňuje přezkum těchto řízení tak, jak tomu je v konkursu při popření přihlášené vykonatelné pohledávky. Přisvědčit námitce tamního žalovaného, že rozhodnutí státních orgánů v řízeních, jichž se zúčastnil úpadce a nikoliv on sám, pro něho nejsou závazná, by ve svých důsledcích znamenalo připustit v zákoně neupravenou výjimku z ustanovení § 48 odst. 4 zákona o veřejných dražbách a porušit tak rovnost subjektů právních vztahů. Odvolací soud tak shrnul, že nelze již přezkoumávat postup státního orgánu v exekuci či při dražbě, neboť tomu brání uvedená ustanovení zákona o veřejných dražbách. Tamní žalobkyně se stala vlastníkem předmětných nemovitostí ještě dříve, než byl prohlášen na úpadcův majetek konkurs, neboť se tak stalo nikoliv na základě smlouvy, a proto k nabytí není třeba jeho vkladu do katastru nemovitostí. V případě, že tamní žalovaný utrpěl nesprávným úředním postupem újmu, nelze ji uplatňovat vůči vydražitelce. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, tak byl potvrzen.

17. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že k dovolání zdejšího žalobce byl napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zrušen a věc byla vrácena zpět k dalšímu řízení. V odůvodnění dovolací soud uvedl, že jakkoli šlo o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí podle ustanovení § 66 a násl. ex. ř., není pochyb o tom, že ve smyslu ustanovení § 69 ex. ř. se na její provádění, nestanoví-li tento zákon jinak (viz jeho ustanovení § 66 až § 68), přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, tj. ustanovení § 336 a násl. o. s. ř.

18. V návaznosti na zrušující rozhodnutí Nejvyššího soudu znovu rozhodoval Vrchní soud v Praze, který rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zamítl žalobu spol. ESOLUS o vyloučení předmětných nemovitostí z konkursní podstaty; důvodem bylo to, že v období od vydání prvního rozsudku Vrchního soudu ze dne , datum, do jeho zrušení Nejvyšším soudem původně úspěšný žalobce (tj. spol. ESOLUS) prodal předmětné nemovitosti společnosti , právnická osoba, , které tak svědčí vlastnické právo. Z uvedeného důvodu tak původní žalobce spol. ESOLUS pozbyla aktivní legitimaci k vylučovací žalobě.

19. Z kupní smlouvy uzavřené mezi spol. ESOLUS a , právnická osoba, dne , právnická osoba, . 2009 soud zjistil, že jejím předmětem byl převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem (tj. areál , adresa, ) za kupní cenu ve výši , částka, .

20. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že nový vlastník předmětných nemovitostí (tj. spol. , právnická osoba, ) se excindační žalobou podanou proti zdejšímu žalobci (coby konkurznímu správci spol. , Anonymizováno, ) domáhal vyloučení předmětných nemovitostí z konkurzní podstaty, přičemž vylučovací žalobě bylo vyhověno. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že odvoláním napadený posledně jmenovaný rozsudek Městského soudu v Praze byl potvrzen, a to z důvodu ochrany práv třetích osob nabytých na základě původního pravomocného (a později zrušeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze). Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , pak soud zjistil, že dovolání zdejšího žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, bylo odmítnuto. Z usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 3348/14, soud zjistil, že ústavní stížnost zdejšího žalobce proti naposledy zmíněným rozhodnutím byla odmítnuta; v odůvodnění Ústavní soud mj. uvedl, že v případech excindačních žalob nového vlastníka, který nabyl vlastnické právo od dřívějšího majitele, který před uzavřením kupní smlouvy dosáhl vyloučení věci z konkursního řízení, musí obecné soudy vážit také právo tohoto nového vlastníka na ochranu vlastnictví se zřetelem k nabytí vlastnictví v dobré víře, a nakonec dospěl k závěru, že základní práva stěžovatele (tj. zdejšího žalobce) nebyla porušena.

21. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že spol. ESOLUS se po zdejším žalobci domáhala zaplacení částky cca 15,5 mil. Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve vztahu k předmětným nemovitostem; žaloba byla zamítnuta z důvodu, že nebyla splněna podmínka pro to, aby se spol. ESOLUS v dražbě stala vlastníkem (vydražitelem) areálu , adresa, , a tudíž nebyla ani aktivně legitimována v daném řízení.

22. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a z vyrozumění Exekutorského úřadu , adresa, ze dne , datum, , soud zjistil, že na majetek spol. ESOLUS byla nařízena exekuce, jejímž vedením byl pověřen exekutor. Z účetních závěrek spol. ESOLUS soud zjistil, že daná společnost v letech 2004, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015 hospodařila se ztrátou. Nahlédnutím do obchodního rejstříku soud zjistil, že zmíněné účetní závěrky byly dodány do obchodního rejstříku nejdříve ke dni , datum, .

23. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že tamní (i zdejší) žalobce se domáhal náhrady škody z titulu nesprávného úředního postupu soudního exekutora, jenž měl spočívat v tom, že soudní exekutor prováděl exekuci předmětných nemovitostí v přerušeném, resp. odloženém, řízení a v době, kdy zákon soudnímu exekutorovi provedení exekuce neumožňoval. Žaloba byla zamítnuta, neboť soud s odkazem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dospěl k závěru, že postup exekutora nebyl nesprávným úředním postupem. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud dále zjistil, že odvolání žalobce proti posledně uvedenému rozsudku bylo odmítnuto.

24. Z jiných provedených důkazů soud neučinil žádné pro své rozhodnutí podstatné skutkové závěry, a to za situace, v níž na základě shora uvedených důkazů dospěl k závěru o tom, že není dán ani základ nároku z důvodu nedostatku příčinné souvislosti, jak bude vyloženo níže. Pro nadbytečnost tak soud zamítl důkazní návrhy výslechem znalců a v tomto rozsudku se nezabýval dalšími provedenými důkazy, což se týká zejm. dokumentů dokládajících konkrétní výši tvrzené škody (znalecké posudky), neboť její vyčíslení nepovažoval soud pro nedostatek příčinné souvislosti za relevantní.

25. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. , adresa, . , Anonymizováno, před zahájením konkursního řízení na spol. , Anonymizováno, vydražila předmětné nemovitosti. Žalobce jakožto konkursní správce byl toho názoru, že spol. ESOLUS na základě provedené dražby nenabyla vlastnické právo k předmětným nemovitostem, pročež předmětné nemovitosti zahrnul do konkursní podstaty. , adresa, . , Anonymizováno, podala excindační žalobu, jíž Městský soud v Praze rozsudkem č. j. , spisová značka, vyhověl a Vrchní soud v Praze tento rozsudek rozsudkem č. j. , spisová značka, potvrdil. Nejvyšší soud však posledně uvedený rozsudek rozsudkem sp. zn. , spisová značka, zrušil, neboť dospěl k závěru, že Vrchní soud v Praze nesprávně aplikoval zákon o veřejných dražbách. V mezidobí spol. , Anonymizováno, prodala předmětné nemovitosti spol. , právnická osoba, . V navazujícím řízení Vrchní soud v Praze změnil rozsudek soudem prvního stupně a žalobu zamítl, a to z důvodu, že žalobkyně prodejem pozbyla aktivní věcnou legitimaci k excindační žalobě. V dalším řízení o excindační žalobě zahájeném spol. , právnická osoba, byla tato společnost úspěšná, a tudíž došlo k vyloučení předmětných nemovitostí z konkursní podstaty.

26. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení , podezřelý výraz, , a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem.Podle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

27. V otázce promlčení byl zdejší soud vázán právními závěry odvolacího soudu tak, jak je vyložil v bodech 19 až 25 usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Pro stručnost zdejší soud na právě uvedené závěry odvolacího soudu odkazuje a ve vztahu k žalovanou vznesené námitce promlčení dospívá k závěru, že námitka nebyla vznesena důvodně, neboť k uplynutí promlčecí lhůty nedošlo.28. , právnická osoba, s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) se soud dále zabýval otázkou předčasnosti žalobou uplatněných nároků. S ohledem na tvrzení žalobce, že spol. , Anonymizováno, nenabyla vlastnické právo, a tudíž dle žalobce neoprávněně disponovala s předmětnými nemovitostmi, by na základě těchto tvrzení mělo žalobci vzniknout právo na vydání bezdůvodného obohacení právě vůči spol. , Anonymizováno, jakožto primárnímu dlužníku. Jak však bylo soudem zjištěno (srov. bod 23 tohoto rozsudku), pro nemajetnost spol. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, dlouhodobě nevykazuje zisk, jsou proti ní neúspěšně vedená exekuční řízení, a jediným jejím majetkem je pohledávka , Anonymizováno, vůči spol. , Anonymizováno, , která je v konkursu, není reálné, že by se žalobce vůči spol. , Anonymizováno, mohl jakýchkoliv práv domoci.

29. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

30. Pokud jde o nárok plynoucí ze žaloby, soud odkazuje na průběh samotného dražebního řízení vedeného k předmětným nemovitostem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, . soud rekapituluje jeho průběh tak, že usnesením exekutora o příklepu (, tituly před jménem, , jméno FO, ) ze dne , datum, , č. j. 067 Ex-957/2004-431 spol. , Anonymizováno, byl udělen příklep na vydražené předmětné nemovitosti (tj. areál , adresa, ) za nejvyšší podání ve výši , částka, . Zároveň byla uložena povinnost vydražiteli uhradit částku dle ust. § 336j odst. 4 osř do 3 dnů od právní moci příklepu. Právní moci nabylo usnesení dne , datum, . Vydražitel spol. , Anonymizováno, byl poučen, že podle § 336l odst.2 o.s.ř. se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Podle § 336l odst.4 o.s.ř. vydražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovitosti je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejím příslušenstvím. Nejvyšší podání, tedy cena za kterou byla nemovitost vydražena, bylo zaplacen vydražitelem dne , datum, .31. , adresa, dnů určená exekutorem ke splacení zbytku částky uplynula dne , datum, . Nebyla tak naplněna podmínka vzniku vlastnického práva k uvedeným nemovitostem. Právě na shora uvedené poukazoval Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne , datum, čj.. , spisová značka, . „další fázi řízení bude úkolem odvolacího soudu posoudit důvodnost procesní obrany žalovaného v intencích ustanovení § 69 exekučního řádu, tj. přiměřeně podle ustanovení občanského soudního řádu o provádění výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, a to včetně námitek směřujících proti závěru o vzniku vlastnického práva žalobkyně, ve vazbě na zaplacení nejvyššího podání a právní moc usnesení o příklepu (§ 336l odst. 3 o. s. ř.). Přitom nepřehlédne ani závěry formulované v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 54/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.“32. Vydražitel byl poučen, že podle § 336l odst.2 o.s.ř. se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Podle § 336l odst.4 o.s.ř. vydražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovitosti je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejím příslušenstvím.

33. Primárně tak příčinná souvislost mezi vznikem škody tvrzené žalobcem však tkví, nikoli v nezákonném rozhodnutí, jímž podle obecného výkladu ust. § 7 a 8 zák. 82/98 Sb., rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nepochybně JE, neboť následně k dovolání žalobce Nejvyšší soud, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , nezákonné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze zrušil. AVŠAK vznik škody žalobce není vázán na postup soudu, ale na prvotní nerespektování zákonného ustanovení § 336l odst. 2 osř vydražitelem. Vydražitel, se pozdní úhradou částky příklepu NESTAL vlastníkem, a stíhala je tak primární povinnost vydat jak nemovitost, tak i užitky a nahradit škodu. Bylo tak primárně na žalobci, aby se po prvotním dlužníkovi domáhal tvrzené škody a ušlého zisku. Byť bylo zjišťováno jaká je kondice společnosti ESOLUS, je její stav a majetkové poměry v tomto směru irelevantní, neboť je dáná přímá, ze zákona vyplývající, povinnost k náhradě škody, zisku a vydání nemovitosti vydražiteli, jež se nestal vlastníkem. Žalovaná Česká republika tak v tomto případě NENÍ ani druhotným dlužníkem. Soud tak žalobu zamítl.

34. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl za použití § 146 odst. 2 první věty o. s. ř. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

35. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o. s. ř. činí , částka, za každý úkon. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši svých hotových výdajů, tak vznikl nárok na náhradu za úkony podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) Vyhlášky: 10 úkonů = písemná podání ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , tj. 10 x , částka, = , částka, ; úkony podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. b) Vyhlášky: 13 úkonů = příprava účasti na jednání, tj. 13 x , částka, = , částka, ; úkony podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. c) Vyhlášky: 15 úkonů = účast na jednání před soudem (jednání dne , datum, a , datum, – po 2 úkonech), tj. 15 x , částka, = , částka, ; záloha na znalecký posudek dle výroku II. usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, ve výši , částka, .36. , adresa, k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když ke stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách soud neshledal důvod.

37. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým bylo změněno usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla přiznána odměna ve výši , částka, znaleckému ústavu , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, - , právnická osoba, , z oboru ekonomika, ceny a odhady. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla přiznána odměna ve výši , částka, znaleckému ústavu , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, - , právnická osoba, , z oboru ekonomika, ceny a odhady. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo uloženo žalobci a žalované složit zálohu na zpracování znaleckého posudku ve výši , částka, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Záloha byla složena pouze žalovanou dne , datum, . Podle § 155 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví soud ve výroku rozsudku. Ve výroku také rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady nákladů řízení, určí její výši v samostatném usnesení. Jelikož ve věci byla úspěšná žalovaná, neboť žaloba byla shora uvedeným rozsudkem zamítnuta, byla žalobci shora uvedeným výrokem III. rozsudkem ve smyslu § 155 odst. 1 věty druhé před středníkem o. s. ř. uložena povinnost nést náklady řízení, které vzniknou státu. Náklady řízení státu jsou v daném případě představovány odměnami znaleckému ústavu dohromady ve výši , částka, s odečtením složené zálohy žalovanou ve výši , částka, , neboť její náhrada byla uložena žalobci v rámci náhradu nákladů řízení žalované ve výroku II. rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .