12 C 331/2023 - 182

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce]. [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o náhradu nemajetkové újmy ve výši 4 043 034 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 2 827 082 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 30. 8. 2023 do zaplacení se zamítá.

II. Ve zbývající části nároku na zaplacení částky 1 215 952 Kč s příslušenstvím se řízení zastavuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice, Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení 10 411 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 8. 2023 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 4 043 034 Kč Svůj nárok na ztížení společenského uplatnění (ZSU) vyvozuje žalobce ze škodního děje – dopravní nehody ze dne 8. 2. 2022, kterou způsobil pojištěnec žalované. [právnická osoba] žalobou uplatňovanému nároku žalobce v podrobnostech uvedl, že dne 8. 2. 2022 došlo k dopravní nehodě, při níž vozidlo pojištěné u žalované, řízené [jméno FO]. Při dopravní nehodě žalobce utrpěl vážná zranění, která měla zásadní dopad do jeho života a zanechala trvalé následky. Žalobce byl uznán invalidním ve III. stupni a je omezen v zásadě ve všech oblastech svého života. Ke zhodnocení ZSU byl k žádosti žalobce vypracován znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] znalecký posudek, zpracovaný dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR (Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví vzaté občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu na vědomí pod sp. zn. Cpjn 14/2014, dále jen „Metodika“). Znalkyně ZSU žalobce ohodnotila na částku 1 347 678 Kč. Utrpěná zranění zcela zásadním způsobem znesnadňují žalobci každodenní život a způsobují mu řadu komplikací, jmenovitě: - žalobce nemůže po delší dobu ležet či stát - problematické řízení automobilu, jak pro fyzické, tak psychické obtíže - velmi omezená možnost vykonávat domácí práce - nemožnost se věnovat sportům (fotbal, tenis, hokej, jízda na kole, plavání), které dříve provozoval v značné intenzitě a kterých se musel zcela vzdát - psychické obtíže v partnerském životě, odložení založení rodiny - nemožnost zúčastňovat se společenských akcí (plesy, taneční večery) - nemožnost vypomáhat sourozencům žalobce s hlídáním jejich dětí a vypomáhat svému otci s péčí o jeho zahradu a dům Dle žalobce není možno mechanicky vycházet z výše ZSU určené znaleckým posudkem, ale vzhledem k mimořádné škále obtíží je nutno danou částku adekvátním způsobem navýšit, tak aby tato odpovídala zásadám slušnosti. Žalobce navrhuje mimořádné zvýšení vypočtené částky na trojnásobek, tedy svou žalobou se domáhal doplatku na ZSU v částce 4 043 034 Kč (1 347 678 Kč x 3).

3. Žalovaná předně uvedla, že si nechala vyhotovit znalecký posudek od [tituly před jménem] [jméno FO] který určil výši náhrady společenského uplatnění žalobce ve výši 1 1215 952 Kč. Tuto částku žalovaná žalobci plnila dne 4. 8. 2023, tedy ještě před podáním žaloba a v rámci zákonné lhůty pro prošetření pojistné události. Dále žalovaná navrhla zamítnutí žaloby co do jí neplněné částky. Nesporným žalovaná učinila, že dopravní nehodu ze dne 8. 2. 2022 zavinil řidič vozidla, které bylo pro účely odpovědnosti z provozu vozidla pojištěno u žalované. Dle žalované je zvýšení ZSU nedůvodné, odporující zásadám slušnosti a proporcionality. Nadto žalovaná nechala žalovaná žalobce sledovat svým spolupracovníkem, kterým byl svědkem řady aktivit žalobce (řízení automobilu, nošení předmětů, vysávání automobilu) bez žádných viditelných omezení. Z příspěvků žalobce na internetu (sociálních sítích) pak vyplývá, že tento není nijak omezen ani ve sportovních či sociálně – kulturních aktivitách. [právnická osoba] dalším průběhu řízení žalobce v reakci na doplatek ZSU ze strany žalované, učiněný před podáním žaloby, vzal svou žalobu co do částky 1 215 952 Kč částečně zpět. Až při prvním jednání ve věci dne 3. 9. 2024 žalobce zpětvzetí precizoval ohledně úrokového příslušenství, kdy se po žalované v řízení domáhal částky 2 827 082 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby, tj. 30. 8. 2023. Ohledně zbývající části nároku bylo řízení výrokem II. tohoto rozsudku částečně zastaveno.

5. Mezi účastníky je nesporná pasivní legitimace žalované, okolnosti dopravní nehody ze dne 8. 2. 2022, rozsah zranění, které žalobce při této nechodě utrpěl i částečná výplata pojistného plnění. Sporné mezi účastníky zůstalo, jak utrpěná zranění žalobce limitují v běžném životě a dále zda je na místě při určování výše ZSU nějakým způsobem částku mimořádným způsobem zvýšit.

6. Z předložených listinných důkazů (mimo znaleckých posudků) zjistil soud následující podstatné skutečnosti: - z masy zdravotnické dokumentace od žalobce (na čl. 15, 16, 18, 20-26, 28-30, 34-37 spisu) se podává, že žalobce byl po dopravní nehodě hospitalizován mezi 8. 2. 2022 a 11. 2. 2022 ve Fakultní nemocnici [adresa] a následně v období 21. 6. 2022 až 24. 6. 2022 a 8. 11. 2023 až 14. 11. 2023. V průběhu let 2022 a 2023 žalobce opakovaně docházel na kontroly, kdy postupně došlo ke zlepšení jeho zdravotního stavu, avšak řada následků u něj přetrvala především omezená hybnost rukou a bolesti ramene. - z posudku o invaliditě žalobce (na čl. 57 spisu) vyplývá, že dne 26. 1. 2023 byl u žalobce shledán pokles pracovní schopnosti o 70% - 2. 6. 2023 zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu (na čl. 7-8, včetně detailu datové zprávy na čl. 9). Touto výzvou se žalobce po žalované domáhala výplaty pojistného plnění na ZSU ve výši 4 043 034 Kč. - dle dopisu od žalované směrem k žalobci ze dne 1. 8. 2023 (na čl. 53) žalovaná žalobci poskytla pojistné plnění ve výši 1 2115 952 Kč dle závěrů posudku [tituly před jménem] [jméno FO], s tím, že pro navýšení výsledné částky neshledala žalovaná důvody 7. Ohledně (ne)omezení žalobce v běžném životě žalovaná navrhla výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO]. Ten při svém výslechu vypověděl, že pro pojišťovny jako spolupracovník provádí místní šetření pojistných událostí. Po žádosti žalované prováděl u žalobce sledování v rozsahu přibližně jednoho týdne v únoru a březnu roku 2024, jeho identitu měl za ověřenou dle informací od žalované a z veřejně dostupných údajů na internetu (sociálních sítí). U žalobce byl svědkem toho, že tento prováděl celou řadu činností: chodil, vysával auto, přenášel různé těžké věci. Dále zjistil, že jel někam do okolí Chodova, kdy ho svědek v neoznačené dílně vyrušil při práci s kovem při sváření. Dále byl svědek přítomen tomu, že žalobce si zašel do restaurace, tak říkajíc „na pivo“. Svědek o průběhu šetření vyhotovil zprávu (čl. 94), ve které uvedl, jakým činnostem prováděnými žalobcem byl svědkem (obdobně jako v provedeném výslechu) a detailněji popsal žalobcovy jednotlivé jízdy automobilem. Svědek dále z šetření pořídil videozáznam o délce 04:11 minut (CD založeno na čl. 108 spisu), kde je zachycen žalobce při luxování svého vozidla na benzinové pumpě a následném řízení vozidla z pumpy (čas 0:00 až 3:53) a následně při přenášení červené plastové bedýnky a nástupu do auta (čas 3:53 až 4:11). Svědek taktéž na sociální síti našel veřejně dostupný profil žalobce, z něhož stáhl fotografie, které dodal žalované. Na celkem [hodnota] barevných fotografiích (některých duplicitních, založeny na čl. 94-110) je jednak žalobce vyfocen s dalšími osobami na venkovní společenské akci (zřejmě vinobraní, pozn. soudu) ve dnech 7. -8. 9. 2022 a dále zachycen při cyklistickém výletu dne 24. 9. 2022, kdy z přiložené tabulky vyplývá délka jízdy 40,3 kilometrů za 3:42 hodin.

8. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku (na čl. 111-131 spisu) za užití Metodiky stanovila po vyšetření žalobce procentuální ohodnocení ZSU v rozsahu 7,59 %, což odpovídá částce 1 347 678 Kč, kdy vzhledem k věku posuzovaného při nehodě byl použit modifikační koeficient +10 %. Znalkyně jako nejzávažnější následek z předmětné nehody označila omezenou hybnost levé horní a krční páteře To u žalobce vedlo k značným komplikacím dalšího zaměstnání (uznán invalidním III. stupni) v možnostech pohybu při chůzi. Dále je žalobce po nehodě omezen v oblasti domácích prací, úklidu, přenášení těžších věcí. Konkrétní výši ZSU u žalobce určila znalkyně v jednotlivých kategoriích takto: - Učení se aplikace znalostí 0,2 % - Všeobecné úkoly a požadavky 1,5 % (omezení provádění úkolů pro bolesti levé ruky) - Pohyblivost 2,09 % (v podstatě ve všech oblastech, se stupněm obtíže 1 až 3, u možnosti pohybu jinak, než chůzí hodnotil znalec stupněm obtíže 3, řízení automobilu stupněm 2) - Péče o sebe 0,11 % - Život v domácnosti 1,48 % (omezení při domácích pracích, vaření, těžších nákupech) - Hlavní oblasti života 1,18 % (ve stupni 4 za ztížené možnosti v oblasti placeného zaměstnání pro uznanou invaliditu III. stupně) - Život komunitní, sociální, občanský 1,03 % (stupeň obtíže 2 v doméně Rekreace a volný čas, neboť žalobce nemůže sportovat, nemůže déle stát ani sedět). Při svém výslechu znalkyně uvedla, že po prezentaci závěrů místního stření a výslechu svědka [jméno FO] by toliko korigovala položku řízení automobilu na stupeň 1, v dalším odkázala na závěry svého posudku. Znalkyně žalobce osobně vyšetřila, kdy jí žalobce sdělil rozsah svých omezení v běžném životě. Cyklovýlet v rozsahu 50 km znalkyně nepovažuje za nijak dlouhý či náročný a stran dalšího trávení volného času znalkyně zdůraznila, že žalobce nemůže dlouho stát či sedět, takže je pro něj problematická například návštěva kina, divadla či taneční zábavy. Stupeň obtíže 3 u možnosti pohybu jinak než chůzí dle znalkyně vyplývá z neschopnosti žalobce udělat tempo při plavání a dále omezení při lezení či skákání.

9. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve svém znaleckém posudku (na čl. 43-52 spisu) za užití Metodiky stanovil procentuální ohodnocení ZSU žalobce v rozsahu 6,85%, což při užití modifikačního koeficientu +10 % odpovídá částce 1 215 952 Kč. Znalec uvedl, že úraz zanechal závažné trvalé následky ve smyslu trvalého poškození míchy; všechny subjektivní stesky žalobce jsou uvěřitelné. Dalšími následky je výrazné omezení hybnosti C páteře a mírné omezení hybnosti levého ramena, trvalé následky zasahují do pracovních, rodinných i volnočasových aktivit žalobce. Konkrétní výši ZSU u žalobce určil znalec v jednotlivých kategoriích takto: - Učení se aplikace znalostí 0,1 % - Všeobecné úkoly a požadavky 1,79 % (problematické provádění úkolů pro omezení hybnosti páteře a levého ramena) - Pohyblivost 1,66 % (v podstatě ve všech oblastech, se stupněm obtíže 1 až 2) - Život v domácnosti 1,26 % (pro omezení hybnosti páteře a levého ramena) - Hlavní oblasti života 1,01 % (ve stupni 3 za ztížené možnosti v oblasti placeného zaměstnání pro uznanou invaliditu III. stupně) - Život komunitní, sociální, občanský 1,03 % (stupeň obtíže 2 v doméně Rekreace a volný čas) Při svém výslechu znalec uvedl, že výsledky sledování žalobce „detektivem“ nemají na závěry jeho znaleckého zkoumání žádný vliv. Z pohledu znalce je nezpochybnitelné a objektivně zjištěné, že žalobce předmětný úraz prodělal, byl pro něj léčen (včetně operace) a je u něj přítomen objektivní nález po ustálení zdravotního stavu. Při zpracování znaleckého posudku vycházel z vyšetření žalobce (provedené konzultantem [tituly před jménem] [jméno FO]), zdravotnické dokumentace žalobce a tvrzení žalobce. Z jeho pohledu je úkolem znalce, aby vyvodil z vyšetření posuzovaného a mechanismu úrazu to, zda jím udávané subjektivní stesky mohou mít základ v tomto úrazovém ději, což dle znalce jednoznačně mají. Ohledně jednotlivých domén znalec poukázal na poměrně značné omezení žalobce v hybnosti krční páteře, co se týče udržení zaměstnání, zde znalec hodnotil stupněm 3 pro přiznaný invalidní důchod v III. stoupni. Případná korekce tvrzených obtíží a přiznané částky na základě dalších provedených důkazů (např. setření svědka) potom dle znalce leží na soudu nežli na znalci.

10. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2958 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), dle něhož „[p]ři ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti“. Podle § 2957 o.z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

11. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů, které soud posuzoval jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V prvé řadě se soud zaměřil na otázku „základní“ výše ohodnocení ZSU žalobce, která je mezi účastníky sporná. K ohodnocení ZSU žalobce byly zpracovány k objednávce žalobce i žalobkyně dva znalecké posudky, oba za užití Metodiky NS. Je třeba zdůraznit, že závěry obou posudků se v zásadě shodují, v hodnocení jednotlivých domén případně panují toliko drobné rozdíly a znalci dospěli k procentuálnímu zhodnocení žalobce, které se navzájem liší o méně než jeden procentní bod, čemuž odpovídá rozdíl ve vypočtených částkách finančního ohodnocení menší než 10%. Závěry posudku, vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], nebyly dle soudu zcela přesvědčivě obhájeny ani po slyšení znalkyně při jednání, kdy sama znalkyně své závěry korigovala v doméně Řízení. Hodnocení možnosti placeného zaměstnání ve stupni 4 pro uznanou invaliditu III. stupně není dle soudu přiléhavé, neb dle závěrů [právnická osoba] poklesla pracovní schopnost žalobce o 70%, nikoli o 100%, nadto sám žalobce uznal, že z provádění lehčích prací zcela vyloučen není. Korekci dozajista zaslouží doména Rekreace a volný čas, kdy z provedeného dokazování fotografiemi ze sociálních sítí žalobce vyplynulo, že žalobce je schopen jízdy na kole v délce cca 40 km (kdy sám žalobce tyto skutečnosti nerozporoval). Naopak ostatní zjištění svědka [jméno FO] (provádění úklidu vozidla, chůze bez viditelných obtíží, řízení auta v rozsahu desítek minut, práce v dílně) nejsou v rozporu se závěry ani jednoho z provedených posudků, kdy třeba uvést, že oba znalci shodně obtíže téměř bezvýjimečně hodnotili jako lehkého či lehkého/středního charakteru stupněm obtíže 1 či 2. Co se týče závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO], tento dle soudu přiléhavým způsobem ohodnotil dopad omezené hybnosti páteře a levé ruky na běžný život žalobce. Oba znalci taktéž přistoupili k použití modifikačního koeficientu z důvodu věku žalobce, proti čemuž nebrojil ani jeden z účastníků. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěr, že ohodnocení „základní“ výše ZSU odpovídá částka, ke které dospěl ve svém znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], tedy 1 215 952 Kč. Tato částka však byla žalovanému ze strany žalované vyplacena již před podáním žaloby a pro zpětvzetí bylo řízení v této části zastaveno (viz odstavec 4 shora). Ve zbývající části „základní“ výše ZSU v částce 131 726 Kč byla žaloba shledána nedůvodnou a zamítnuta.

12. Ohledně mimořádného navýšení „základní“ částky ZSU žalobce poukázal na judikaturní praxi Nejvyššího a Ústavního soud, např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/202 (správně 25 Cdo 1361/2021, pozn. soudu), dle něhož „Přihlédnutí k výjimečným okolnostem vyjmenovaným v § 2957 o. z. není možné pro jejich předpokládanou šíři a variabilitu vyjádřit konkrétními pojmy ani jim přiřazenými procentními pásmy, je proto ponecháno zcela na úvaze soudu s doporučením, aby po celkovém výsledném zvýšení beroucím v úvahu všechny tři zmíněné kategorie okolností odůvodňujících modifikaci základní částky náhrady nepřesahovala konečná náhrada její dvojnásobek. Doporučené omezení modifikace základní částky maximálně na dvojnásobek má své racionální opodstatnění a nesměřuje k zužování možností individuálního posouzení každého konkrétního případu. Smyslem je eliminovat subjektivismus a libovůli a přispět ke sjednocení soudní praxe a naplnění požadavku, aby v obdobných případech bylo poskytnuto srovnatelné odškodnění (§ 13 o. z.)“ či Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2641/2015 (správně 25 Cdo 2651/2015, pozn. soudu), který stanovil, že „Důvodem pro mimořádné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění může být i šíře a charakter sportovních aktivit, jež žalobce před zraněním provozoval a v nichž je od svých 28 let omezen (byť ne zásadně a není z nich ani zcela vyloučen) v důsledku omezené pohyblivosti hrudní páteře lehkého stupně a zápěstí dominantní horní končetiny lehkého stupně a stavu po odstranění části vnitřního menisku a rekonstrukci předního zkříženého vazu pravého kolena, jestliže se před úrazem velmi aktivně věnoval širokému spektru činností typu jízdy na kolečkových bruslích, na kole a lyžích, potápěl se, hrál fotbal, tancoval, a provozoval tedy činnosti s intenzivnějším fyzickým nasazením. Odčinitelná obtíž v této oblasti může spočívat nejen ve zúžení aktivit, nýbrž i ve snížení kvality a úrovně dosahovaných výkonů, byť v rámci rekreačního sportu, a to natolik, že nejde jen o běžný zásah do dosavadního způsobu života, nýbrž vzhledem k věku a šíři činností již o dopad vykazující rysy mimořádnosti.“ Co se týče samotného přiznání peněžité náhrady ZSU prostřednictvím Metodiky, uvedl Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 1010/22 ze dne 8. 3. 2023, že „Při rozhodování o odčinění újmy na zdraví stěžovatelky mají obecné soudy stanovit peněžitou náhradu ve výši odpovídající zásadám slušnosti, jak jim ukládá zákon (§ 2958 ObčZ).[…] Posuzování právních otázek, jakými je existence překážky lepší budoucnosti, její míra a z toho vyplývající míra ztížení společenského uplatnění, je výlučně odpovědností soudce a nelze ji fakticky přenášet na znalce. Rozhodnutí o tom, jaká částka je k odčinění újmy poškozeného přiměřená, má být podepřeno pro účastníky srozumitelnou úvahou, nikoli prostým odkazem na znalecký posudek. Soudy tedy ve svých rozhodnutích nemohou bez dalšího přebírat závěry znalců, kteří jen mechanicky opisují tabulkové výpočty výše odškodnění z Metodiky k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění. Ostatně úprava všech nároků na náhradu nemajetkové újmy v nyní účinném občanském zákoníku vychází ze stejného filozofického a hodnotového základu, který vyzdvihuje lidskou důstojnost, respekt k individuální osobnosti každého člověka, a naopak opouští paušální „tabulkově“ stanovené částky či mechanické výpočty podle předem daných sazebníků a vzorců. Soudy musí dodržovat princip předvídatelnosti soudního rozhodování, který požívá jako jeden ze základních principů materiálního právního státu ústavněprávní ochrany jako součást práva na soudní ochranu. Aby mu obecné soudy dostály při rozhodování, jaká výše odčinění nemajetkové újmy v penězích je přiměřená, je třeba při srovnávání s jinou rozhodovací praxí vzít do úvahy nejen skutkovou obdobnost případu, nýbrž zasadit srovnávanou částku také do ekonomického kontextu doby jejího přiznání.“ 13. Stručně vyjádřeno, výše peněžité náhrady za ZSU má vycházet z pečlivě posouzených okolností každé konkrétní situace, přičemž Metodika v tomto směru poskytuje pouze jedno z vodítek pro rozhodnutí soudu. Aktuálně platná úprava obsažená v občanském zákoníku dává soudu možnost širokého uvážení specifických okolností věci, a naopak by měla zabraňovat mechanickému a „tabulkovému“ určování finančního zadostiučiní. Soud tak může v odůvodněných a specifických případech přistoupit k úpravě výchozí částky, a to i formou násobného zvýšení této částky. Takovéto zvýšení je na místě, jsou-li zde „okolnosti zvláštního zřetele hodné“, příkladmo uvedené v § 2957 o.z. Je však nutno uvést, že ani po kvalifikovaném poučení o neunesení břemene tvrzení na přípravném jednání žalobce žádné „okolnosti zvláštního zřetele hodné“ ve své žalobě ani jejím doplnění nepředestřel. Soud nijak neumenšuje vážné následky, které žalobci přivodila předmětná dopravní nehoda (čemuž odpovídá částka náhrady ZSU přesahující 1 milion Kč), na druhé straně žalobce při argumentaci o mimořádném zvýšení finanční kompenzace v zásadě odkazuje na své zdravotní obtíže vyplývající z utrpěných zranění, nikoli na nějaké mimořádné a vybočující okolnosti dané věci. Pokud s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2641/2015 žalobce akcentuje šíři svých sportovních aktivit před úrazem, pak tyto byly dle soudu tvrzeny zcela nekonkrétně a povšechně, nadto z provedeného dokazováni vyplynulo, že žalobce ze sportovních aktivit zcela vyloučen není, např. je v jeho možnostech ujet 40 km na kole. Tvrzené psychické obtíže pak ani jeden ze znalců nijak nehodnotil v svém posudku, kdy zjevně žalobce v tomto směru nevyhledal odbornou pomoc a neužíval medikaci. U žalobcem uváděné obavy ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 o.z. dle komentářové literatury „není rozhodný subjektivní pocit jednotlivce, ale určité objektivní posouzení – posouzení testem běžného člověka“ (RYŠKA, Michal. § 2957 [Okolnosti zvláštního zřetele hodné]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2024, marg. č. [hodnota].). Zde je soud nucen konstatovat (opět při nepochybném rozsahu zranění utrpěných žalobcem), že obdobnými obavami by trpěl v zásadě každý průměrný člověk při zranění obdobného rozsahu. Stran mimořádného navýšení základní částky ZSU tedy soud dospěl k závěru, že již ze samotných skutkových tvrzení žalobce, bez provádění dokazování, je možno učinit závěr o nedůvodnosti žaloby v této části nároku. Nadto lze uvést, že žalobcem trojnásobné navýšení základní částky je s ohledem na aktuální rozhodovací praxi naprosto nepřiměřené a odporující principům proporcionality. I ve zbývající části nároku v částce 2 695 356 Kč tak byla žaloba soudem zamítnuta.

14. Pro úplnost soud uvádí, že pokud žalobce na jednání 30. 1. 2025 namítl, že v listopadu roku 2023 absolvoval další operaci, po které došlo ke změně jeho zdravotního stavu (a k tomuto navrhl zpracování nového znaleckého posudku), pak zjevně žádné objektivní okolnosti nebránily žalobci tuto skutečnost sdělit a důkazní návrhy učinit v rámci koncentrační lhůty. Ta uplynula ve 30 dnech po 13. 5. 2024, kdy byl právnímu zástupci žalobce doručen protokol z přípravného jednání.

15. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované, neboť v částce 1 215 952 Kč žalovaná plnila žalobci ještě před podáním žaloby. Přiznaná náhrada nákladů činí 3 000 Kč a sestává z paušální náhrady za 10 úkonů, 300 Kč za 1 úkon (vyjádření k žalobě, příprava na jednání dne 30. 4. 2024, účast na jednání dne 30. 4. 2024, nahlížení do spisu dne 12. 6. 2024, příprava na jednání dne 3. 9. 2024, účast na jednání dne 3. 9. 2024, příprava na jednání dne 31. 1. 2025, účast na jednání dne 31. 1. 2025, příprava na jednání dne 20. 3. 2025, účast na jednání dne 20. 3. 2025) dle § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ze dne 23. září 2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu 16.

2. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu v řízení vznikly náklady ve výši 10 411 Kč, a to za svědečné svědka [tituly před jménem] [jméno FO] (844 Kč), znalečné za účast [právnická osoba] na ústním jednání (5 695 Kč) a znalečné za účast [tituly před jménem] [jméno FO] na ústním jednání (3 872 Kč). Žalobce byl v řízení zcela neúspěšný. Soud proto rozhodl výrokem IV. tohoto rozsudku, že je žalobce povinen uhradit státu náhradu nákladů řízení ve výši 10 411 Kč. Žalobce je povinen náklady státu uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].

Poučení