12 C 334/2017-766

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. [jméno] [jméno] a soudkyň JUDr. Zdeňky Jungvirtové a Mgr. Jany Barcalové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce], Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, svěřenský správce odvolatelného svěřenského fondu [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa žalobce], Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, zastoupený [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], zemřel dne [datum], naposledy bytem [adresa žalovaného], naposledy zastoupený JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] 2) [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa původní účastnice a žalované], zastoupená JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátem sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, k odvolání žalované 2) a žalobce a proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. prosince 2021, č. j. 12 C 334/2017-693, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve vztahu k žalované 2) ve výroku II. potvrzuje v tom správném znění, že se určuje, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem, je odvolatelný svěřenský fond [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa žalobce], Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska.

II. Rozsudek okresního soudu se ve vztahu k žalované 2) ve výroku III. potvrzuje.

III. Žalovaná 2) je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 6 800 Kč k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zastavil řízení v části, ve které se žalobce domáhal určení, že správcem [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], daňové číslo fondu [číslo] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], je [celé jméno žalobce], [datum narození], bydliště [adresa], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována tři slova] (výrok I.), určil, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 2 902 m2, druh pozemku ostatní plocha, v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem, je [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], daňové číslo fondu [číslo], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Rozsudek okresního soudu byl následně ve vztahu k žalovanému 1) [celé jméno žalovaného] usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 5. 2022 č. j. 12 C 334/2017-747, které nabylo právní moci dne [datum], zrušen a řízení bylo proti žalovanému 1) zastaveno.

3. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce po provedených změnách žaloby mimo jiné domáhal určení, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 2902 m2, druh pozemku ostatní plocha, v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem (dále rovněž jen„ nemovitá věc“), je právní nástupce [jméno] [příjmení], narozené [datum], posledně bytem USA, [anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno] [anonymizováno], [příjmení] [jméno], California [číslo], neboť dle tvrzení žalobce je kupní smlouva uzavřená dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným 1) neplatná. Podle tvrzení žalobce, [jméno] [příjmení] tuto smlouvu nikdy nepodepsala, nebyla ani od roku 2001 v České republice a posledních několik let svého života byla upoutána na lůžko. Ověřovací doložka jejího podpisu na kupní smlouvě je neplatná a Česká pošta, které měla podpis ověřit, uvedla, že takovou doložku neeviduje. [jméno] [příjmení] nikdy neobdržela kupní cenu, která měla být dle textu smlouvy uhrazena na její účet, a nadto v té době neměla zřízen žádný účet. [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum], ale návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného 1) byl podán až po její smrti (dne [datum]). Žalobce je rovněž názoru, že kupní smlouva uzavřená dne [datum] mezi žalovaným 1) ([celé jméno žalovaného]) a žalovanou 2) ([právnická osoba]) je neplatná, neboť se jedná o podvodné jednání s cílem obejít ustanovení občanského zákoníku. Podle žalobce, žalovaná 2) nenabyla nemovitou věc v dobré víře, neboť jí bylo známo, že žalovaný 1) je nemajetný a nemohl tak nabýt rozsáhlý majetek. Žalobce zdůraznil, že kupní smlouva ze dne [datum] byla uzavřena a návrh na její vklad byl podán bezprostředně po zapsání vlastnického práva ve prospěch žalovaného 1) ([datum]). žalobce poukázal na skutečnost, že proti žalovanému 1) a bývalému členu představenstva žalované 2) [celé jméno svědka] bylo zahájeno trestní stíhání pro podvod, jako poškozený je evidován [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] - [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. V rámci trestního řízení vedeného Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že žalovaný 1) je bezdomovcem, který se zpravidla oddává alkoholu, a bylo tomu tak i v rozhodné době. V trestním řízení slyšený svědek [příjmení] jakož i bývalá manželka žalovaného 1) potvrdili, že žalovaný 1) nedisponoval žádnými finančními prostředky či majetkem větší hodnoty, za které by si mohl koupit předmětnou nemovitou věc. Žalovaný 1) navíc nikdy neměl zájem o koupi pozemku. Dle mínění žalobce se věc udála tak, jak ji popsal žalovaný 1) při svém výslechu na Policii ČR, tedy že se jednalo o fiktivní převody, kterými se předmětné nemovité věci měly dostat do dispozice (vlastnictví) žalované 2). Zdůraznil, že listiny předložené žalovanou 2) - uznání dluhu, smlouva o započtení - měly zastřít celé podvodné jednání. Žalobce dále uvedl, že člen představenstva žalované 2) [celé jméno svědka] (narozený v roce 1985) v rozhodném období nedisponoval částkou přesahující 3 miliony korun, naopak v té době byl evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a pobíral sociální dávky. Neměl tedy finanční prostředky, které by mohl půjčit žalovanému 1). Rovněž ani žalovaná 2) neměla finanční prostředky, aby je mohla zapůjčit žalovanému 1). Jelikož člen představenstva žalované 2) [celé jméno svědka] znal majetkové poměry žalovaného 1), nemohl být v dobré víře o tom, že žalovaný 1) předmětné nemovitosti řádně koupil a kupní cenu řádně uhradil. V dobré víře nemohla být ani žalovaná 2), neboť [celé jméno svědka] (narozený v roce 1985) byl v rozhodné době statutárním orgánem žalované 2). Bylo tak na žalované 2), aby si důsledně prověřila veškeré okolnosti koupě nemovitých věcí od žalovaného 1). Žalobce rovněž zdůraznil, že v mezidobí došlo v trestní věci vedené Okresním soudem v Ústí nad Labem k vyhlášení (dosud nepravomocného) odsuzujícího rozsudku.

4. Podle žaloby stav uvedený v katastru nemovitostí neodpovídá stavu skutečnému, protože jako vlastník nemovitých věcí je zapsána žalovaná 2), přestože není jejich vlastníkem. [jméno] [příjmení] za svého života zřídila svěřenský fond, na který má dle její závěti být převeden její zbylý majetek. Žalobce je jednak správcem svěřenského fondu, ale zároveň je jedním z beneficientů svěřenského fondu a rovněž jedním z dědiců [jméno] [příjmení]. Jako správce svěřenského fondu má povinnost dbát o jeho řádnou správu.

5. První žalovaný 1) ([celé jméno žalovaného]) se žalobou nesouhlasil. Namítal, že dosavadní odsuzující rozsudek v trestní věci dosud není pravomocný.

6. Žalovaná 2) ([právnická osoba]) žalobní nárok neuznala, a to ani z části. K věci uvedla, že žalobce není aktivně legitimována k podání žaloby, protože z žalobcem předložených listin nevyplývá, že právě žalobce je správcem [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení]. Žalobce nepředložil zřizovací listinu a všechny její dodatky. Žalobce dále neprokázal, zda byl svěřenský fond založen v souladu s platným právem a jaká oprávnění má správce svěřenského fondu. Navíc ze samotného názvu plyne, že se jedná o odvolatelný svěřenský fond, ale žalobce neprokázal, že nedošlo k odvolání svěřenského fondu, a že stále existuje. Dále žalovaná 2) namítala nedostatky plné moci udělené žalobcem jeho zástupkyni. K věci samé žalovaná 2) uvedla, že nemovitou věc nabyla úplatně na základě kupní smlouvy od osoby zapsané v katastru nemovitostí. Zdůraznila, že nemovité věci nabyla v dobré víře v důvěře v zápis v katastru nemovitostí. Podle žalované 2) žalobce neprokázal, že žalovaná 2) v dobré víře nebyla. Žalovaná 2) tedy jednala obezřetně, nemohla situaci předejít. Neměla, co jiného by si k ověření vlastnictví obstarala. Žalovaná 2) projevila zájem o koupi předmětné nemovité věc zejména z důvodu existence pohledávky za žalovaným 1), který sám žalované 2) nabídl předmětnou nemovitou věci k prodeji. Tím došlo k vyrovnání pohledávky, kterou žalovaná 2) evidovala za žalovaným 1). Podmínkou žalované 2) k uzavření kupní smlouvy bylo prokázání vlastnického práva žalovaného 1), což žalovaný 1) doložil výpisem z katastru nemovitostí. Žalovaná 2) financovala kupní cenu za nemovitou věc zápočtem pohledávky, kterou evidovala za žalovaným 1) v celkové výši 3 158 000 Kč z titulu smlouvy o půjčce, a částkou ve výši 192 000 Kč, která byla v hotovosti zaplacena žalovanému 1) při podpisu kupní smlouvy. Peněžní prostředky ve výši 192 000 Kč byly ve vlastnictví žalované 2) a jednalo se o prostředky získané vlastní činností. Žalovaná 2) uvedla, že zápůjčka byla žalovanému 1) poskytnuta [celé jméno svědka] (narozeným [datum]), který tuto zápůjčku následně vložil do žalované 2) jako příplatek mimo základní kapitál, neboť se jedná o jediného akcionáře žalované 2). Zápůjčka byla žalovanému 1) poskytnuta přibližně na přelomu let 2014 a 2015, a to ve výši 3 158 000 Kč. Poskytnutí zápůjčky inicioval žalovaný 1) za účelem koupě stavebního pozemku ve [část obce]. Žalovaná 2) zdůraznila, že civilní soud je vázán pouze pravomocným rozsudkem o vině a trestu nikoliv rozsudkem vyhlášeným. Závěrem uvedla, že pokud by usnesení, kterým bylo v trestním řízení rozhodnuto o vydání předmětných nemovitých věcí žalobci, nabylo právní moci, zakládá toto usnesení překážku věci rozhodnuté.

7. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne 3. 2. 2021 bylo potvrzeno, že majetek zůstavitelky [jméno] [příjmení] narozené [datum], zemřelé [datum], tj. pozemky parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem, byly převedeny [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] ([jméno] [anonymizována tři slova]) ze dne [datum], daňové číslo fondu [číslo] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

8. Existenci svěřenského fondu [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a oprávnění správce k uplatnění práv za uvedený svěřenský fond zjistil okresní soud ze zřizovací listiny svěřenského fondu a z jejích dodatků a z osvědčení svěřenského správce.

9. Na základě dokazování okresní soud shrnul, že [jméno] [příjmení] zřídila dne [datum] listinu označenou jako [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] ([jméno] [anonymizována tři slova]) a do tohoto fondu vložila část svého majetku. Dne [datum] [jméno] [příjmení] podepsala závěť, která byla založena u Vrchního soudu státu Kalifornie, a dle které má veškerá její pozůstalost připadnout [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] ([jméno] [anonymizována tři slova]).

10. Okresní soud dále zjistil, že ke dni [datum] (den smrti [jméno] [příjmení]) byla jako vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 2902 m2, druh pozemku ostatní plocha, zapsaného na [list vlastnictví] pro katastrální území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem, zapsána [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], Spojené státy, když v části D (plomby a upozornění) není žádný zápis. Až dne [datum] v 9: 12:50 hodin byla zapsána plomba na základě návrhu na vklad vlastnického práva, v němž byli jako navrhovatelé uvedeni [jméno] [příjmení], [datum narození] a žalovaný 1), když kolonka pro jejich podpisy je vyplněná u obou navrhovatelů, a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (zjevně chybně je v katastru nemovitostí uvedeno [datum]). Navrhovatelé navrhli zapsání/přepsání vlastnického k nemovitým věcem z [jméno] [příjmení] ve prospěch žalovaného 1) ([celé jméno žalovaného]). Účastníky vkladového řízení měli být [jméno] [příjmení], [datum narození] a žalovaný 1). Rozhodnutím katastrálního úřadu byl vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného 1) povolen (V [číslo] 2017). Ke dni [datum] byla jako vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 2902 m2, druh pozemku ostatní plocha, zapsaného na [list vlastnictví] pro katastrální území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem, stále ještě zapsána [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], Spojené státy, když v části D (plomby a upozornění) byla poznámka o probíhajícím řízení (V [číslo] 2017), kterým mohou být dotčena práva k nemovitým věcem. Vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného 1) byl povolen dne [datum], a právní účinky vkladu práva nastaly ke dni [datum]. Řízení před katastrálním úřadem proběhlo a bylo ukončeno, přestože jeden z účastníků – [jméno] [příjmení] zemřel ještě před zahájením řízení. Podle okresního soudu, vzhledem k tomu, že však [jméno] [příjmení] žila dlouhodobě v USA a pozůstalostní řízené bylo zahájeno až dne [datum], nemohl katastrální úřad vědět, že [jméno] [příjmení] již zemřela, a že měl vkladové řízení přerušit do skončení pozůstalostního řízení.

11. Podle zjištění okresního soudu, ve vztahu k tvrzené kupní smlouvě mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným 1), v listině označené jako kupní smlouva ze dne [datum] je jako prodávající označena [jméno] [příjmení] a jako kupující žalovaný 1). Dle textu listiny se prodávající smlouvou zavázal převést vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec], obec Ústí nad Labem, okres [okres] na [list vlastnictví] na kupujícího za kupní cenu 2 900 000 Kč. Kupní cena měla být uhrazena před podpisem smlouvy, a to na účet č. [bankovní účet]. Majitele uvedeného účtu příslušná banka nezná, jedná se však pravděpodobně o neexistující účet. Ke smlouvě byly připojeny podpisy za obě smluvní strany datované dnem [datum] a ke každému podpisu byla připojena ověřovací doložka pro legalizaci od České pošty, která měla být údajně připojena [jméno] [příjmení] dne [datum] na pobočce na [obec a číslo]. V případě ověřovacích doložek se však jedná o falza, neboť žádná [jméno] [příjmení] na příslušné pobočce České pošty nepracovala a doložky neodpovídají zápisu v příslušné ověřovací knize. Navíc u ověřovací doložky podpisu [jméno] [příjmení] bylo uvedeno, že totožnost byla ověřena dle [číslo obč. průkazu], občanský průkaz tohoto čísla ale nepatří [jméno] [příjmení], ale [jméno] [příjmení] Kupní smlouva datovaná dnem [datum] byla podepsána žalovaným 1), nikoliv však [datum], ale někdy v období od března roku 2017 do [datum], neboť z protokolu o výslechu zadržené osoby (tedy z výpovědi [celé jméno žalovaného]) ze dne [datum] vyplynulo, že obě kupní smlouvy byly podepsány v rozmezí 2 až 3 měsíců. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že v době podpisu smlouvy měla [jméno] [příjmení] již ustanoveného opatrovníka pro nakládání se svým majetkem, okresní soud dospěl k závěru, že [jméno] [příjmení] [datum narození] kupní smlouvu ze dne [datum] nepodepsala, ani neměla zájem prodat žalovanému 1) nemovitou věc. Kdo kupní smlouvu místo ní podepsal, nebylo zjištěno. Jelikož žalovaný 1) ([celé jméno žalovaného]) [jméno] [příjmení] neznal, nikdy se s ní nesetkal, nemohl se ani domnívat, že by mu prodala předmětné nemovité věci. Žalovaný 1) navíc nikdy nedisponoval peněžnímu prostředky či majetkem v hodnotě 2 900 000 Kč, ze kterých by mohl uhradit kupní cenu, což plyne nejen z Policií ČR provedeného šetření jeho majetkové situace, ale i z výpovědí, které učinili (před Policií ČR) [jméno] [příjmení] (bývala manželka) a svědek [jméno] [příjmení]. Žalovaný 1) se tak nemohl domnívat, že řádně nabyl vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem.

12. Ve vztahu k tvrzené kupní smlouvě mezi žalovaným 1) a žalovanou 2) okresní soud zjistil, že v listině označené jako kupní smlouva ze dne [datum] je jako prodávající označen žalovaný 1) a jako kupující žalovaná 2). Prodávající se smlouvou zavázal převést vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec], obec Ústí nad Labem, okres [okres] na [list vlastnictví] na žalovanou 2) jako kupující za kupní cenu 3 350 000 Kč. Kupní cena měla být uhrazena tak, že částka ve výši 3 158 000 Kč bude započtena na pohledávku kupujícího (žalované 2)) za prodávajícím (žalovaným 1)) vzniklou z titulu smluv o půjčce a uznání dluhu ze dne [datum] a částka ve výši 192 000 Kč měla být uhrazena před podpisem smlouvy. Ke smlouvě byly dne [datum] připojeny podpisy za obě smluvní strany, když ke každému podpisu byla připojena ověřovací doložka pro legalizaci od České pošty. Kupní cena za nemovité věci však žalovanou 2) nebyla žalovanému 1) uhrazena. Žalovaný 1) neobdržel ani hotovost ve výši 192 000 Kč. Žalovaná 2) od roku 2015 (dle výpovědi [celé jméno svědka] od roku 2010) až dosud nevyvíjela žádnou činnost a nemohla tak disponovat částkou ve výši 192 000 Kč. Žalovaná 2) rovněž věděla, že nemá za žalovaným 1) žádnou pohledávku, kterou by mohla započíst proti kupní ceně. Okresní soud dále shrnul, že z provedených důkazů rovněž plyne, že [celé jméno svědka] ([datum narození]) byl v rozhodném období členem představenstva žalované 2). Žalovaná 2) tak musela vědět o všech věcech, které [celé jméno svědka] vyřizoval. Žalovaná 2) od roku 2010 až dosud (dle výpovědi [celé jméno svědka] ve spojení s účetními závěrkami) nevykonávala žádnou činnost. V období od [datum] do [datum] [celé jméno svědka] ([datum narození]) pobíral příspěvek na bydlení, v období od [datum] do [datum] pobíral podporu v nezaměstnanosti, když v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] byl v evidenci uchazečů o zaměstnání. V období od [datum] do [datum] byl [celé jméno svědka] ([datum narození]) jednatelem společnosti [právnická osoba], v období od [datum] do [datum] byl společníkem společnosti [právnická osoba] Dne [datum] valná hromada společnosti [právnická osoba] schválila převod podílů [celé jméno svědka] (narozeného [datum]) na [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž výši vypořádacího podílu se nepodařilo zjistit. [celé jméno svědka] ([datum narození]) byl dne [datum] poskytnut úvěr 27 129 Kč, dne [datum] úvěr 55 137 Kč, dne [datum] úvěr 45 000 Kč a dne [datum] úvěr 1 300 000 Kč Okresní soud proto dospěl k závěru, že [celé jméno svědka] ([datum narození]) v období, kdy dle tvrzení žalované 2) mělo dojít poskytnutí půjčky žalovanému 1), nedisponoval hotovostí ve výši přesahující 3 mil. Kč, kterou by mohl půjčit žalovanému 1). Dle názoru okresního soudu tak k poskytnutí půjčky žalovanému 1) [celé jméno svědka] nikdy nedošlo. Okresní soud neuvěřil výpovědi [celé jméno svědka] (narozeného [datum]), neboť podle okresního soudu převážně nepůsobila spontánně, ale naopak nacvičeně se záměrem potvrdit tvrzení žalované 2), avšak pouze ve velmi obecné rovině. Jakmile uvedl, jakoukoliv bližší informaci o proběhlých událostech, ihned tuto relativizoval uvedením, že neví, zda se to událo. Nebyl vůbec schopen samostatně proběhlé události popsat, jeho odpovědi na otázky byly strohé, neustále se odkazoval na svou výpověď před Policií ČR či uváděl, že si nic nepamatuje či že věc zařizoval někdo jiný, aniž by uvedl, kdo konkrétně věc zařídil. Popřípadě tvrdil, že existovaly listiny, které by to prokázaly, ale které se ztratily. Rovněž nebyl schopen ani v obecné rovině popsat, jak pohledávka, kterou měl mít on sám za žalovaným 1) z titulu půjčky, přešla na žalovanou 2) a jak ji tedy mohla započíst proti kupní ceně za předmětné nemovité věci. Pokud však byl dotazován na události, které přímo nesouvisejí s projednávanou věcí, avšak které byly ze stejné doby, byl schopen je barvitě popsat například podnikání v oblasti medicínské, či jak se živil po ukončení studia. Okresní soud poukázal na to, že je zcela zarážející, že by si nepamatoval okolnosti, za jakých poskytl žalovanému 1) ([celé jméno žalovaného]) více jak polovinu svých úspor, když sám uvedl, že měl naspořeno maximálně 5 mil. Kč a z toho více jak 3 mil. Kč půjčil jediné osobě (uvedl, že nikomu jinému peníze nepůjčil), o jejíž finanční situaci se vůbec nezajímal, a kterou jak sám uvedl, prakticky vůbec neznal. Jeho výpověď byla v rozporu s dalšími provedenými důkazy, například, když uvedl, že po ukončení studia až dosud (i v rozhodném období) byl výdělečně činný a měl úspory (max. 5 mil. Kč), avšak z dokazování vyplynulo, že pobíral sociální dávky, byl evidován jako uchazeč o zaměstnání, byly mu poskytnuty úvěry. Uvedl, že společnost [právnická osoba] měla výnos v řádech miliónů, avšak toto neodpovídá účetním závěrkám, což vysvětlil tím, že do účetních závěrek se uvádí něco jiného. Tedy z výpovědi vyplynulo, že [celé jméno svědka] nespatřuje problém v tom uvádět do oficiálních dokumentů nepravdivé či upravené údaje. Dále [celé jméno svědka] uvedl, že koupě pozemku od žalovaného 1), resp. předsmluvní jednání měla trvat zhruba měsíc, když si ověřil, že jako vlastník byl v katastru nemovitostí zapsán žalovaný 1). To je však v rozporu s listinnými důkazy, neboť kupní smlouva mezi žalovaným 1) a žalovanou 2) byla podepsána den následující poté, co byl povolen vklad vlastnického práva pro žalovaného 1). Buď tedy kontrakční proces probíhal jinak, nežli popsal, nebo muselo být [celé jméno svědka] (jako statutárnímu orgánu žalované 2)) zřejmé od koho by žalovaný 1) měl nabýt nemovité věci a za jakých okolností, tedy od osoby vysokého věku a žijící trvale v USA. Dle výpovědi [celé jméno svědka] žalovaná 2) od roku 2010 až doposud„ nic nedělá“, tedy vyjma tvrzené pohledávky za žalovaným 1) nemohla mít s největší pravděpodobností žádné příjmy, ze kterých by mohla uhradit kupní cenu za předmětné nemovité věci. Rovněž uvedl, že žalobce nezná, nikdy o něm neslyšel, avšak žalobce, resp. svěřenský fond je poškozeným v trestním řízení vedeném proti jeho osobě (má v obou řízeních stejného zástupce).

13. S ohledem na všechny provedené důkazy okresní soud dospěl k závěru, že události, které vedly k přepisu vlastnického práva k předmětné nemovité věci z [jméno] [příjmení] nejprve na žalovaného 1) ([celé jméno žalovaného]) a poté na žalovanou 2) ([právnická osoba], dříve [právnická osoba]) se neodehrály tak, jak tvrdila žalovaná 2), ale tak, jak je popsal žalovaný 1) při své výpovědi na Policii ČR dne [datum] a jak uvedl žalobce. Žalobcem tvrzená verze okolností, za kterých došlo k vyhotovení obou kupních smluv, má oporu v provedených důkazech (vyjma důkazů předložených žalovanou 2)), když jednotlivé důkazy, resp. zjištění z nich plynoucí, tvoří vzájemně provázaný celek. Naopak tvrzení žalované 2) se opírají pouze o jí předložené důkazy, které jsou vzájemně nesouladné a jsou v rozporu s ostatními důkazy. Ze smlouvy o poskytnutí peněžitého příplatku mimo základní kapitál ze dne [datum] nijak nevyplývá, že by [celé jméno svědka] ([datum narození]) do žalované 2) vložil pohledávku za žalovaným 1) z titulu tvrzené půjčky, ale naopak se sám zavázal vložit do ní peněžní prostředky v částce 3 158 000 Kč, když v té době (dle tvrzení žalované 2) i výpovědi [celé jméno svědka]) nevěděl, že mu žalovaný 1) někdy tvrzenou půjčku vrátí. V té době [celé jméno svědka] částkou ve výši 3 158 000 Kč nedisponoval, neboť dle své výpovědi (kdyby jí okresní soud uvěřil) činily jeho úspory maximálně 5 mil. Kč, ze kterých však již přes 3 mil. Kč měl půjčit žalovanému 1) a neměl by tak„ další“ 3 mil. Kč. Dne [datum] uznal [celé jméno svědka] svůj dluh vůči žalované 2) vzniklý ze smluv o půjčkách (mělo jich dle textu být více), nikoliv však z titulu závazku ze smlouvy o poskytnutí peněžitého příplatku mimo základní kapitál ze dne [datum] Okresní soud poukázal na skutečnost, že je v rozporu splatnost peněžitého příplatku mimo základní kapitál uvedená ve smlouvě ([datum]) a splatnost uvedená v uznání dluhu ([datum]). Z oznámení o postoupení není zcela zřejmé, komu je adresováno, avšak pokud by okresní soud připustil, že bylo adresováno žalovanému 1), neodpovídá jeho obsah tvrzení žalované 2) a výpovědi [celé jméno svědka]. Dle obsahu oznámení měli být na žalovanou 2) postoupeny pohledávky vzniklé z titulu smluv o půjčkách a uznání dluhu ze dne [datum], když však dle žalované 2) (i [celé jméno svědka]) měla být žalovanému 1) poskytnuta pouze jedna půjčka. Uznání dluhu ze dne [datum] nebylo předloženo, když se zjevně jedná o uznání dluhu ze dne [datum], když toto uznání obsahuje uznání dluhu [celé jméno svědka] nikoliv žalovaným 1). Navíc je třeba podotknout, že [celé jméno svědka] uznal dluh až poté, co bylo vyhotoveno oznámení, které však na uznání odkazuje, proto zřejmě došlo k opravě již vytištěného data. Dle dohody o započtení měla pohledávka žalované 2) za žalovaným 1) vzniknout z titulu smluv o půjčkách. Žalovanému 1) byla poskytnuta pouze jedna půjčka. To rovněž není zcela v souladu s výpovědí [celé jméno svědka], který uvedl, že žalovanému 1) poskytl úročenou půjčku (zajištěnou směnkou), avšak proti kupní ceně měla být započtena pouze jistina půjčky (výše půjčky byla tvrzena žalovanou 2)), která nedosahovala výše kupní ceny a rozdíl mezi nimi (192 000 Kč) měl být vyplacen žalovanému 1). Taková dohoda o započtení (nepožadování úroků) nedává ekonomický ani jiný smysl, když nebyla uzavřena mezi rodinnými příslušníky či osobami blízkými. Rovněž je zarážející, že žalovaná 2) disponuje výpisem z katastru nemovitostí, ve kterém má být zachycen stav k [datum], a dle kterého je jako vlastník předmětných nemovitých věcí (pozemku parc. [číslo] kat. území [obec], obec Ústí nad Labem) zapsán žalovaný 1). Dle okresním soudem pořízených výpisů z katastru nemovitostí byla ke dni [datum] zapsána jako vlastník předmětných nemovitých věcí ještě [jméno] [příjmení], k faktickému přepisu došlo až ke dni [datum]. I kupní smlouva ze dne [datum] obsahuje nesrovnalosti, když nemovité věci jsou v ní označeny jako zapsané na [list vlastnictví] (původní LV), ačkoliv dle žalovanou 2) předloženého výpisu z katastru měly být již zapsány na [list vlastnictví]. Rovněž v kupní smlouvě uvedená úhrada kupní ceny započtením obsahuje nepřesnosti, když je uvedeno, že kupní cena bude započtena proti pohledávce, kterou má žalovaná 2) za žalovaným 1) z titulu smluv o půjčkách (měla mu být poskytnuta pouze jedna) a uznání dluhu ze dne [datum] Okresní soud proto nabyl dojmu, že listiny předložené žalovanou 2) nedokládají skutečnou vůli účastníků a nezachycují, jak se události skutečně udály, ale mají pouze vyvolat dojem, že k jednání obsažených v jejich textu došlo, a to s cílem zastřít skutečný průběh událostí. Kdo konkrétně tyto listiny vyhotovil (inicioval jejich vyhotovení) a kdy se tak konkrétně stalo, není dle okresního soudu pro potřeby tohoto řízení podstatné, neboť z dokazování jednoznačně vyplynulo, že [celé jméno svědka], tedy i žalovaná 2), o pravém charakteru listin věděli. Okresní soud závěrem dodává, že tvrzení žalované 2) nebyla podpořena ani vyjádřením žalovaného 1), který ani po poučení okresního soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. svá tvrzení ohledně průběhu kontrakčního procesu obou kupních smluv nedoplnil (k věci se prakticky za celé řízení nevyjádřil) a neoznačil žádné důkazy, které by mohly podpořit tvrzení žalované 2).

14. Zjištěný skutkový stav okresní soud pak právně posoudil tak, že jelikož žalovaný 1) nikdy nenabyl vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem, nemohl ho převést na žalovanou 2), neboť nikdo nemůže převést více práv nežli má sám. Kupní smlouva ze dne [datum] je tak podle okresního soudu dle § 588 o. z. absolutně neplatná, neboť žalovaný 1) se zavázal k plnění od počátku nemožnému. S ohledem na provedené dokazování okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná 2) si musela být vědoma, že za žalovaným 1) nemá žádnou pohledávku způsobilou k započtení (pohledávku z titulu půjčky) a že žalovanému 1) ani nevyplatila zbývající část kupní ceny, neboť nedisponovala finanční prostředky. Jelikož žalovaná 2) nenabyla nemovité věci úplatně, nemůže se domáhat ochrany plynoucí z materiální publicity zápisu v katastru nemovitostí ve smyslu § 984 občanského zákoníku, neboť tato ochrana se vztahuje pouze na úplatné nabytí od katastrálního vlastníka. Okresní soud uvádí, že právní jednání zachycené v listině označené jako kupní smlouva ze dne [datum] je nutné posoudit dle jeho obsahu jako zastřenou darovací smlouvu ve smyslu § 2055 ve spojení s § 555 o. z., nikoliv smlouvu kupní. Okresní soud dodává, že kupní smlouva ze dne [datum] je dle § 588 o. z. absolutně neplatná i proto, že se příčí dobrým mravům, neboť žalovaný 1) i žalovaná 2) si museli být vědomi, že žalovaný 1) nenabyl vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem. Žalovaná 2) tak ani nemohla být v dobré víře, že žalovaný 1) je vlastníkem nemovitých věcí a že na ní mohl platně toto právo převést.

15. Okresní soud rozhodl o nákladech celého řízení včetně nákladů odvolacího řízení, když na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. Jelikož první nárok žalobce byl zamítnut, byli ohledně prvního nároku úspěšní žalovaní. Naopak druhému nároku žalobce bylo zcela vyhověno, tedy byl úspěšný žalobce. Žalobce a žalovaní tak měli úspěch vždy k jednomu z žalobou uplatňovaných nároků (§ 142 odst. 2 o. s. ř.), tedy žádný z nich nemá (ve vztahu k prvnímu a druhému nároku) právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož ohledně třetího nároku žalobce bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci okresního soudu, nemá dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve vztahu k třetímu nároku žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

16. Proti rozsudku, a to proti výrokům II. a III. podala odvolání žalovaná 2). Podle žalované 2) okresní soud neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí zároveň spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Napadaná část rozsudku je podle žalované 2) postavena výhradně na tom, že nebylo uvěřeno výpovědi svědka [celé jméno svědka], [datum narození], přičemž si okresní soud sám dovozuje skutečnosti, které z žádných provedených důkazů nevyplývají (např. povědomost [celé jméno svědka] za jakých okolností měl žalovaný 1) nabýt nemovitou věc, že nikdy nedošlo k zaplacení částky 192 000 Kč, že zápůjčka poskytnutá žalovanému 1) byla fiktivní), přičemž k těmto závěrům nebylo možno dojít z provedeného dokazování. Naopak veškerými listinnými důkazy, které žalovaná 2) předložila je podporována výpověď svědka a podporuje zcela logický sled událostí. Zásadní vadou celého řízení je pak neprovedení opakovaně navrhovaného výslechu žalovaného 1), který nejprve okresní soud považoval za nezbytný a předvolal jej, aby jej následně zamítl pro nadbytečnost. Není tak zřejmé, proč takto okresní soud postupoval. Okresní soud se pouze omezil na vyjádření, že takovýto důkaz považoval za nadbytečný. Žalovaná 2) nadále trvá na výslechu žalovaného 1). V rámci ústního jednání konaného dne [datum] bylo k důkazu provedeno usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 10. 2021, č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o vydání pozemku, který je předmětem tohoto sporu [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], tedy osobě zcela odlišné od osoby, která si nárokuje vlastnické právo v této věci, a o jehož nároku bylo rozhodnuto až po vydání pozemku dle shora citovaného usnesení. Shora uvedené usnesení navíc dle přesvědčení žalované 2) zakládá překážku věci rozsouzené, a nebylo tak možno rozsudkem opětovně rozhodnout o určení vlastnictví, a to i přes to, že usnesení dosud nenabylo právní moci. Dle přesvědčení žalované 2) mělo dojít minimálně k přerušení řízení do doby pravomocného rozhodnutí o vydání pozemku ve věci vedené Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka]. Dle § 80 odst. 1 trestního řádu, lze vydat usnesení, jímž se vydává určitá věc zajištěná v rámci trestního řízení pouze za předpokladu, že není jakýchkoli pochybností o vlastnickém právu k dané věci. Pokud tedy došlo v jiném řízení k vydání věci (předmětného pozemku) zcela jiné osobě, než té, která je žalobcem v této věci, je na místě zkoumat, zda je vůbec žalobce osobou aktivně legitimovanou v tomto řízení. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplývá, že zápůjčku žalovanému 1) opravdu poskytl, sdělil soudu, že měl dostatek úspor, a to ze své předcházející podnikatelské činnosti. Tuto pohledávku postoupil žalované 2) a to formou příplatku mimo základní kapitál, o čemž opět byly předloženy listinné důkazy (smlouva o poskytnutí peněžitého příplatku mimo základní kapitál ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], dohoda o vzájemném započtení pohledávek [datum]), veškeré tyto listinné důkazy byly provedeny k důkazu. Svědek [celé jméno svědka] se k tomuto vyjádřil tak, že neví co přesně je obsahem těchto listin, že tyto připravovala advokátní kancelář, se kterou v té době spolupracoval. S ohledem na prokázanou existenci pohledávky, její postoupení na žalovanou 2), tato byla oprávněna započíst tuto pohledávku oproti povinnosti zaplatit část kupní ceny žalovanému 1). Zbývající část kupní ceny byla zaplacena v hotovosti. Žalovaná 2) zároveň považuje rozsudek za zcela nepředvídatelný a tedy v rozporu se základními zásadami občanského práva spočívajících na předvídatelnosti práva, a to z toho důvodu, že žaloba podaná žalobcem byla opakovaně zamítnuta, více než sedmkrát došlo ke změně požadovaného petitu a části nároků žalobce byly pravomocně zamítnuty. Nebylo prokázáno, že by žalovaná 2) nejednala v dobré víře. Naopak sama aktivně objasňovala danou věc a předkládala listinné důkazy, prokazující sled událostí, tak jak je od počátku líčila. Žalovaná 2) provedla kontrolu katastru nemovitostí, konkrétně výpisem z katastru nemovitostí, na kterém je uveden žalovaný 1) jako vlastník, což bylo provedeno v rámci řízení k důkazu. Okresní soud resp. žalobce po celou dobu řízení žalované 2) nesdělil, co je dostatečně obezřetný postup, pokud nepostačuje výpis z katastru nemovitostí, na kterém je zcela jednoznačně jako vlastník uveden žalovaný 1). V takovém případě nemůže a nebylo prokázáno, že by žalovaná 2) nebyla v dobré víře. Žalovaná 2) postupovala s vírou ve správnost zapsaných skutečností v katastru nemovitostí, a to v souladu se zásadou materiální publicity. Pokud nebylo prokázáno, že žalovaná 2) nebyla v dobré víře, nemůže být rozsudkem určeno, že není vlastníkem předmětného pozemku. Odůvodnění rozsudku týkající se hodnocení důkazů je tendenční, vedeno ve prospěch žalobce a nezohledňuje výpověď svědka [celé jméno svědka] podporovanou listinnými důkazy. Pokud jde zejména o hodnocení výslechu svědka [celé jméno svědka] nelze se ztotožnit s pocitem soudu prvního stupně, který uzavřel, že hovoří obecně o událostech týkajících se této věci a barvitě o jiných aktivitách. Žalovaná 2) navrhuje změnu napadeného rozsudku tak, že se žaloba zamítá.

17. Žalobce s odvolání žalované 2) nesouhlasí. Odkazuje na správná skutková zjištění okresního soudu a na skutečnost, že žalovaný 1) zemřel. Rozhodnutí o vydání věci v trestním řízení nemůže přitom založit překážku věci rozhodnuté. Žalobce navrhuje potvrzení rozsudku ve výroku II.

18. Proti nákladovému výroku III. podal odvolání žalobce. Uvedl, že řízení skončilo jeho plným úspěchem a měla mu proto být přiznána plná náhrada nákladů řízení.

19. Krajský soud po zjištění, že odvolání jsou přípustná (§ 201 o. s. ř.), obsahují podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.), byla podána oprávněnými osobami a včas (§ 201, § 204 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se odvolatelé domáhali jeho přezkumu (§ 212 o. s. ř.). Přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání žalované 2) i žalobce shledal nedůvodnými.

20. K otázce aktivní legitimace žalobce vystupovat ve prospěch svěřenského fondu [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] v řízení před soudem krajský soud uvádí, že dle § 9 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, způsobilost cizince být účastníkem řízení a jeho procesní způsobilost se řídí právním řádem státu, v němž má cizinec obvyklý pobyt; stačí však, je-li způsobilý podle českého právního řádu.

21. Podle práva Kalifornie je svěřenský fond svébytný právní a majetkový institut, který není ani osobou ani věcí, ale pouhým označením zvláštní struktury práv k vyčleněnému majetku a práv týkajících se jeho správy. S ohledem na obsah zakládacích listin trustu [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] (článek 5 odst. A statutu – pravomoci svěřenského správce) shledal krajský soud žalobce jako osobu procesně způsobilou podat žalobu a v řízení vystupovat ve prospěch trustu.

22. Rovněž dle českého práva je svěřenský správce oprávněn procesně (svým jménem) vystupovat ve věcech svěřenského fondu (srov. usnesení Nejvyššího soudu č. j. 27 Cdo 3033/2019-154 ze dne 15. 12. 2020).

23. Podle § 986 odst. 1 o. z., kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu.

24. Podle § 986 odst. 2 o. z., požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu; po uplynutí této lhůty však jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře.

25. Podle § 986 odst. 3 o. z., nebyl-li žadatel o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, prodlužuje se lhůta podle odstavce 2 na tři roky; lhůta počne běžet ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden.

26. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobce nebyl katastrálním úřadem o zápisu vlastnického práva žalovaného 1), resp. žalované 2) vyrozuměn a do katastru nemovitostí byla ve vztahu k nemovité věci zapsána již s účinky ke dni [datum] v části D (poznámky a další obdobné údaje) poznámka spornosti na určení vlastnického práva pro žalobce (Z [číslo] 2017). Poznámka spornosti tak byla uplatněna včas (když o zápisu vlastnického práva žalovaného 1) nebyl žalobce řádně vyrozuměn).

27. Ve vztahu k tvrzené kupní smlouvě datované dnem [datum], na základě níž bylo do katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo žalovaného 1) krajský soud pro stručnost plně odkazuje na skutková zjištění okresního soudu, z nichž vyplývá, že podpis [jméno] [příjmení] na uvedené kupní smlouvě byl zfalšován. Krajský soud nemá pochybnost o tom, že se v případě uvedené kupní smlouvy jednalo o padělek.

28. Krajský soud připomíná, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby (§ 551 o. z.), nebyla-li zjevně projevena vážná vůle (§ 552 o. z.) nebo nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (§ 553 odst. 1 o. z.). Podle ustanovení § 554 o. z. se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

29. Padělaná kupní smlouva, tady smlouva, na níž byl podpis prodávající zfalšován, je právním jednáním zdánlivým (§ 552 o. z.). Ke zdánlivosti (nicotnosti) právního jednání soud přihlíží z úřední povinnosti, vyjde-li zdánlivost v řízení najevo.

30. Žalovaný 1) se tak na základě padělané smlouvy nestal vlastníkem sporné nemovité věci (sporného pozemku), byť byl na základě padělané kupní smlouvy zapsán jako vlastník do katastru nemovitostí.

31. Ačkoli § 986 hovoří o působení práva žadatele, nikoli také o působení rozhodnutí vydaného v takovém sporu, bylo by zcela nelogické, aby poznámka spornosti zápisu měla v tomto ohledu jiné účinky než poznámka rozepře podle § 985, kde se výslovně uvádí, že rozhodnutí vydané o věcném právu dotčené osoby působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala. Stejné účinky je třeba přiznat i poznámce spornosti zápisu, byť zákonodárce zvolil v § 986 odst. 2 méně jednoznačné vyjádření. Pro tyto osoby, které o probíhajícím sporu věděly, respektive mohly, a tudíž měly (srov. § 980 odst. 1 o. z.) vědět, pak bude výsledek sporu závazný ([příjmení], J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, [číslo] s. [číslo]).

32. Vzhledem k včasně podané žádosti o zápis poznámky spornosti působí vlastnické právo žalobce, resp. jím spravovaného svěřenského fondu (trustu) i vůči žalované 2), která na základě úspěšně zpochybněného zápisu vlastnického práva žalovaného 1) dosáhla následně zápisu svého vlastnického práva, a to bez ohledu, zda sama žalovaná 2) jednala v dobré víře či nikoliv (§ 986 odst. 2 část věty před středníkem o. z.).

33. Nicméně na okraj a pro úplnost krajský soud uvádí, že rozhodnutí soudu by nebylo jiné ani tehdy, pokud by žalobce nenechal včas poznamenat poznámku spornosti.

34. Ve vztahu k tvrzené kupní smlouvě ze dne [datum] mezi žalovaným 1) a žalovanou 2), na základě níž bylo do katastru zapsáno vlastnické právo žalované 2), krajský soud plně shoduje se skutkovými zjištěními okresního soudu a shrnuje, že se jednalo o účelový konstrukt, na základě něhož se měla stát žalovaná 2) vlastníkem sporného pozemku. Žalovaná 2) nenabyla spornou nemovitou věc v dobré víře.

35. Nelze pominout, že tvrzení o zápůjčce ve výši ve výši 3 158 000 Kč, kterou měl poskytnout člen představenstva žalované 2) a její jediný akcionář [celé jméno svědka], [datum narození], žalovanému 1), je krajně nevěrohodné. Tvrzená zápůjčka předně nejen že není doložena existencí bezhotovostního převodu, což by odpovídalo obvyklému běhu událostí, ale její poskytnutí odporuje zjištěním okresního soudu o majetkových poměrech člena představenstva žalované 2) a jejího jediného akcionáře [celé jméno svědka], narozeného [datum], jenž v době tvrzené zápůjčky pobíral sociální dávky (příspěvek na bydlení), v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] byl v evidenci uchazečů o zaměstnání, čerpal úvěry. Nevěrohodné je jeho tvrzení, že měl úspory vyšší než 5 000 000 Kč. Je krajně nepravděpodobné, že by člen představenstva žalované 2) a její jediný akcionář [celé jméno svědka], [datum narození], v takové situaci poskytoval zápůjčku nemajetnému žalovanému 1), navíc v takto vysoké výši, a to v době, kdy si naopak, sám bral úvěry. Nelze přehlédnout ani časovou souvislost, kdy návrh na vklad vlastnického práva žalované 2) podle kupní smlouvy ze dne [datum] byl podán na katastr nemovitostí bezprostředně po zápisu vlastnického práva žalovaného 1).

36. Pokud se žalovaná 2) domáhá výslechu žalovaného 1), pak s ohledem na úmrtí žalovaného 1) již tento výslech provést nelze. Jak však vyplývá z obsahu spisu, žalovaný dne [datum] policii vypověděl, že již 4 roky žije v karavanu, který je umístěn na pozemku [jméno] [příjmení], karavan je obyvatelný celoročně, je již 6 let bez zaměstnání, přivydělává si příležitostnými brigádami od 2 000 Kč do 10 000 Kč, jeho měsíční rozpočet tak činí cca 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný 1) [jméno] [příjmení] nezná, její podpis na kupní smlouvě ze dne [datum] byl již ke smlouvě připojen, když jí on podepisoval. S kupní smlouvou ze dne [datum] za ním přišel [celé jméno svědka] mladší a žalovaný 1) ji pouze podepsal. Nejdříve podepsal kupní smlouvu na koupi nemovitých věcí a za dva až tři měsíce podepsal smlouvu, kterou nemovité věci prodal [celé jméno svědka] mladšímu, za což dostal dvakrát 10 000 Kč. Dále z výpovědi žalovaného 1) vyplývá, že žalovaný 1) nikdy neuzavřel s žalovanou 2) nebo s jejím členem představenstva [celé jméno svědka] (narozeným [datum]) žádnou smlouvu o půjčce, ani nepodepsal uznání duhu na částku 3 158 000 Kč, když pouze na oko byla vytvořena smlouva o půjčce, aby mu jako zaplatil za nemovitou věc. Žádnou hotovost ve výši 192 000 Kč nikdy nedostal. Žalovaný 1) uvedl, že podepsal něco, co není pravda, avšak [celé jméno svědka] mladší ho ujistil, že všechno je zajištěno, a stačí, že to pouze podepíše.

37. Písemné vyjádření účastníka - žalovaného 1) ze dne [datum] je nevěrohodné a ovlivněné probíhajícím trestním řízením, což ostatně žalovaný 1) ve vyjádření sám uvedl.

38. K argumentaci důkazem výpovědí [celé jméno svědka], [datum narození], v řízení, krajský soud k argumentaci žalované 2) uvádí, že na uvedený důkaz je nutné pohlížet jako na zvláštní druh účastnické výpovědi ve smyslu § 126a o. s. ř., nikoliv jako na svědeckou výpověď.

39. Podle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

40. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

41. Podle § 580 odst. 1 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

42. Vzhledem k tomu, že účelem a smyslem kupní smlouvy ze dne [datum] byla realizace podvodného jednání, na základě něhož se žalovaná 2) měla stát vlastníkem předmětné nemovité věci (pozemku), je nutné na tuto kupní smlouvu pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou.

43. Podle § 984 odst. 1 o. z., není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

44. Nabytí práva podle 984 o. z. je vyloučeno v případě absolutně neplatného nabývacího právního jednání. V případě nabývání vlastnického práva zákonem požadovaná dobrá víra nabyvatele pokrývá toliko nedostatek vlastnického práva převodce, nevztahuje se však na jiné vady právního jednání, způsobující jeho neplatnost (usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 9. 12. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1980/2020).

45. V projednávané věci by se nemohla ani při neexistenci poznámky spornosti žalovaná 2) domáhat dobré víry při nabývání sporného pozemku za situace, kdy účelový právní konstrukt vytvářel a realizoval její člen představenstva a současně jediný akcionář a kdy kupní smlouva ze dne [datum] je sama absolutně neplatná.

46. Pokud žalovaná 2) v odvolání namítá, že v rámci trestního řízení bylo rozhodnuto o vydání sporného pozemku, pak je uvedená námitka lichá, rozhodnutím obecného soudu o vydání zajištěné nemovitosti podle § 80 odst. 1 trestního řádu nelze založit vlastnické právo k zajištěné nemovitosti, neboť takové rozhodnutí nemá z hlediska věcného a závazkového práva konstitutivní či deklaratorní účinek (nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. I. ÚS 2307/13). Rozhodnout o vlastnictví toho kterého předmětu není totiž věcí orgánů činných v trestním řízení, ale občanskoprávních soudů (viz např. usnesení Ústavního soudu z [datum], sp. zn. IV. ÚS 2546/08, nebo z [datum], sp. zn. III. ÚS 3847/12).

47. Krajský soud neshledal nesprávnost ani nákladového výroku III., neboť nelze přehlédnout, že žalobce v průběhu řízení uplatnil řadu nároků, ohledně nichž byla žaloba zamítnuta, nebo bylo řízení zastaveno. S ohledem na skutečnost, že posledně uplatněnému nároku bylo rozsudkem vyhověno, odpovídá spravedlivému uspořádání výrok, podle něhož si každý z účastníků ponese své náklady řízení.

48. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu ve vztahu k žalované 2) ve výroku II. a III. jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.). Upřesnil pouze označení svěřenského fondu tak, aby respektoval jeho oficiální název (název obsažený v zakladatelských dokumentech, resp. v jeho statutu).

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci, jenž byl v odvolacím řízení úspěšný, náleží náhrada nákladů řízení sestávající z odměny advokáta dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7, a. t. ve výši 2 x 3 100 Kč za vyjádření k odvolání žalobce a dále za účast na jednání krajského soudu, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Ze součtu uvedených částek nebyla přiznána DPH, neboť zástupkyně žalobce byla plátkyní DPH dle výstupu ARES pouze do [datum] a zástupkyně aktuální osvědčení o DPH nepředložila. Náhrada cestovného nebyla přiznána, neboť cestovné nebylo řádně specifikováno a doloženo velkým technickým průkazem.

Poučení