12 C 337/2017-872

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně], Slovenská republika zastoupená advokátem [údaje o zástupci] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně], Slovenská republika zastoupený advokátem [údaje o zástupci] c) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně], Slovenská republika zastoupená advokátem [údaje o zástupci] d) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] e) [celé jméno žalobce], narozený 8. února 1947 bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně], Slovenská republika zastoupený advokátem [údaje o zástupci] f) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně], Slovenská republika zastoupená advokátem [údaje o zástupci] g) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně], Slovenská republika zastoupená advokátem [údaje o zástupci] h) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně], Slovenská republika zastoupená advokátem [údaje o zástupci] i) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] j) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně], Slovenská republika zastoupený opatrovníkem [údaje o zástupci] k ) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně], Slovenská republika zastoupená advokátem [údaje o zástupci] l) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně], Slovenská republika zastoupená advokátem [údaje o zástupci] m) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně], Slovenská republika zastoupená advokátem [údaje o zástupci] n) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně], Slovenská republika zastoupená advokátem [údaje o zástupci] o) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], [IČO] se sídlem [adresa vedlejší účastnice] o 10 488 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 450 000 Kč, a to co do částky 200 000 Kč, kterou vzal částečně zpět žalobce d) [celé jméno žalobce], co do částky 200 000 Kč, kterou vzala částečně zpět žalobkyně f) [celé jméno žalobkyně], a co do částky 50 000 Kč, kterou vzala částečně zpět žalobkyně n) [celé jméno žalobkyně].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) [celé jméno žalobkyně] částku 397 500 Kč, žalobci b) [celé jméno žalobce] částku 397 500 Kč, žalobkyni c) [celé jméno žalobkyně] částku 265 000 Kč, žalobci d) [celé jméno žalobce] částku 265 000 Kč, žalobci e) [celé jméno žalobce] st. částku 265 000 Kč, žalobkyni f) [celé jméno žalobkyně] částku 265 000 Kč, žalobkyni g) [celé jméno žalobkyně] částku 66 250 Kč, žalobkyni h) [celé jméno žalobkyně] částku 66 250 Kč, žalobci i) [celé jméno žalobce] částku 198 750 Kč, žalobci j) [celé jméno žalobce] ml. částku 198 750 Kč, žalobkyni k ) [celé jméno žalobkyně] částku 198 750 Kč, žalobkyni l) [celé jméno žalobkyně] částku 198 750 Kč, žalobkyni m) [celé jméno žalobkyně] částku 198 750 Kč, žalobkyni n) [celé jméno žalobkyně] částku 198 750 Kč a žalobkyni o) [celé jméno žalobkyně] částku 66 250 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) [celé jméno žalobkyně] náhradu nákladů na výživu ve výši 1 838 000 Kč a dále částku 1 102 500 Kč, žalobci b) [celé jméno žalobce] částku 602 500 Kč, žalobkyni c) [celé jméno žalobkyně] částku 735 000 Kč, žalobci d) [celé jméno žalobce] částku 535 000 Kč, žalobci e) [celé jméno žalobce] st. částku 735 000 Kč, žalobkyni f) [celé jméno žalobkyně] částku 535 000 Kč, žalobkyni g) [celé jméno žalobkyně] částku 183 750 Kč, žalobkyni h) [celé jméno žalobkyně] částku 183 750 Kč, žalobci i) [celé jméno žalobce] částku 51 250 Kč, žalobci j) [celé jméno žalobce] ml. částku 51 250 Kč, žalobkyni k ) [celé jméno žalobkyně] částku 51 250 Kč, žalobkyni l) [celé jméno žalobkyně] částku 51 250 Kč, žalobkyni m) [celé jméno žalobkyně] částku 51 250 Kč, žalobkyni n) [celé jméno žalobkyně] částku 1 250 Kč a žalobkyni o) [celé jméno žalobkyně] částku 83 750 Kč, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Na nákladech řízení státu České republiky jsou povinni žalobci zaplatit společně a nerozdílně částku 17 362 Kč a žalovaný částku 7 782 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku Okresnímu soudu v Olomouci.

VI. Stát Česká republika nemá právo na úhradu soudního poplatku od žádného z účastníků.

VII. O odměně ustanoveného opatrovníka žalobce j) [celé jméno žalobce] bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 28. 11. 2017, ve znění pozdějších doplnění, domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobcům částku ve výši celkem 10 488 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaní jsou pozůstalí po zemřelém [celé jméno žalobce], který zahynul následkem pracovního úrazu při stavbě tramvajových kolejí na Třídě Svobody v [obec]. K úrazu došlo přejetím bagrem, který byl ve vlastnictví žalovaného a řídil jej jeho zaměstnanec. Usnesením Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto, že pozůstalí nemají právo na odškodnění vůči řidiči bagru, ale odpovědnost za škodu má jeho zaměstnavatel, tedy žalovaný. Žalovaný pozůstalé nijak nekontaktoval, žalobci mu proto prostřednictvím právního zástupce zaslali dne 15. 8. 2017 žádost o odškodnění. Právní zástupce žalovaného na tuto reagoval dopisem ze dne 5. 9. 2017, ve kterém uvedl, že odmítá jakoukoliv právní odpovědnost za úmrtí [celé jméno žalobce]. Žalobkyně a) manželka zemřelého tvrdila, že byla na manželovi finančně závislá, proto se žalobou domáhala náhrady částky ve výši 1 838 000 Kč, jež představuje průměrný měsíční výdělek zemřelého ve výši 500 EUR, a to po dobu 12 let, kdy by zemřelý dosáhl důchodového věku (144 měsíců x 500 EUR při kurzu ČNB 25,51 Kč 1 EUR). Dále žalobci po žalovaném požadovali náhradu za duševní útrapy při usmrcení osoby blízké, a to každý ve výši specifikované v petitu žaloby.

2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout s odůvodněním, že nárok žalobců neuznává, nároky žalobců považuje za neopodstatněné. Žalovaný uvedl, že za událost nenese právní odpovědnost. Zaměstnanec žalovaného p. [celé jméno svědka] neporušil žádnou svou povinnost ani pravidla bezpečnosti práce. Naopak v rámci dokazování v trestním řízení bylo objektivizováno, že pravidla bezpečnosti práce a právní předpisy porušil sám zemřelý [celé jméno žalobce], který se bezdůvodně pohyboval v ochranném prostoru kolového rypadla, čímž porušil příslušná ustanovení přílohy [číslo] nařízení vlády č. 591/2006 Sb., se kterým byl seznámen na školení bezpečnosti práce. Příčinou škodné události tak nebyl provoz vozidla nebo okolnosti mající původ v provozu vozidla, resp. jakékoliv porušení právní povinnosti žalovaným. Žalovaný dále uvedl, že vynaložil veškerou péči, kterou lze požadovat, aby k nehodě nedošlo, když zajistil, aby vozidlo obsluhoval k tomu způsobilý zaměstnanec, který vlastnil odpovídající řidičské oprávnění, byl zdravotně způsobilý a nebyl pod vlivem alkoholu ani jiných látek omezujících jeho schopnost obsluhovat stroj. Žalovaný dále zajistil, aby byl proškolen v oblasti BOZP, aby na stavební akci byla vypracována veškerá požadovaná dokumentace BOZP, s níž byli seznámeni všichni pracovníci vč. poškozeného. Žalovaný rovněž zajistil, že řidič vozidla v souvislosti s nehodou reálně neporušil žádné právní povinnosti na úseku BOZP ani jiné právní povinnosti, vozidlo bylo v bezvadném technickém stavu.

3. Podáním doručeným soudu dne 21. 2. 2018 vstoupil do řízení vedlejší účastník na straně žalovaného – [právnická osoba], [část názvu právnické osoby] [ulice] účastník navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že nárok žalobců uplatněný žalobou zcela neuznává, jelikož žalovaný neodpovídá za újmu, k níž došlo na životě poškozeného [celé jméno žalobce], neboť zaměstnanec žalovaného p. [celé jméno svědka] neporušil žádné zákonné ani smluvní ustanovení, ani předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. [ulice] účastník má za to, že odpovědnost z provozní činnosti je v tomto případě zcela vyloučena, a to z důvodu chybějící příčinné souvislosti mezi okolností, za kterou provozovatel objektivně odpovídá a vznikem újmy na straně poškozeného. Žalovaný rovněž vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby k nehodě nedošlo. [ulice] účastník dále zpochybnil výši nároku požadovanou žalobkyní a) a charakter vztahu ostatních žalobců k zemřelému.

4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy i výslechy účastníků a učinil následující skutková zjištění: -) Z rodného listu [jméno] [příjmení] nyní [celé jméno žalobkyně] žalobkyně a), že se dne [datum] narodila rodičům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], rozené [celé jméno žalobkyně]. -) Z oddacího listu, že dne [datum] bylo v Malčicích v okresu Michalovce uzavřeno manželství mezi [celé jméno žalobce] (poškozeným) a žalobkyní a) [celé jméno žalobkyně], rozenou [příjmení]. -) Z úmrtního listu, že dne 30. 4. 2016 [celé jméno žalobce] st. (poškozený) zemřel v [obec]. -) Z čestného prohlášení dne 23. 4. 2018, že [celé jméno žalobkyně] žalobkyně a) čestně prohlásila, že s [celé jméno žalobce] st. měli 3 děti [celé jméno žalobce] ml. žalobce b), [celé jméno žalobce] žalobce d), [jméno] [celé jméno žalobkyně] nyní [celé jméno žalobkyně] žalobkyni c). Vztah mezi [celé jméno žalobce] ml. žalobcem b) a [celé jméno žalobkyně] žalobkyní h) je druhovský, vztah [celé jméno žalobce] žalobce d) a [jméno] [příjmení] žalobkyně g) je druhovský, [celé jméno žalobkyně] žalobkyně c) a [celé jméno žalobce] žalobce i) jsou manželé. Žalobkyně a) je sestrou žalobkyně o) [celé jméno žalobkyně]. -) Z čestného prohlášení dne 23. 4. 2018, že [celé jméno žalobce] st. a [celé jméno žalobkyně] čestně prohlásili, že měli 6 dětí [celé jméno žalobce] ml. žalobce j), [celé jméno žalobkyně] žalobkyni k ), [jméno] [celé jméno žalobkyně] nyní [celé jméno žalobkyně] žalobkyni l), [jméno] [celé jméno žalobkyně] nyní [celé jméno žalobkyně] žalobkyni n), a [celé jméno žalobce] st. (poškozeného). -) Z rodného listu [celé jméno žalobce] ml. žalobce b), že se dne [datum] narodil rodičům [celé jméno žalobce] st. (poškozenému) a [celé jméno žalobkyně] žalobkyni a), rozené [příjmení]. -) Z rodného listu [jméno] [celé jméno žalobkyně] nyní [celé jméno žalobkyně] žalobkyně c), že se dne [datum] narodila rodičům [celé jméno žalobce] st. (poškozenému) a [celé jméno žalobkyně] žalobkyni a), rozené [příjmení]. -) Z rodného listu [celé jméno žalobce] žalobce d), že se dne [datum] narodil rodičům [celé jméno žalobce] st. (poškozenému) a [celé jméno žalobkyně] žalobkyni a), rozené [příjmení]. -) Z rodného listu [celé jméno žalobce] st. žalobce e), že se dne [datum] narodil rodičům [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], rozené [celé jméno žalobkyně]. -) Z rodného listu [celé jméno žalobkyně] žalobkyně f), že se dne [datum] narodila rodičům [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], rozené [celé jméno žalobkyně]. -) Z rodného listu [celé jméno žalobkyně] žalobkně g), že se dne [datum] narodila rodičům [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně]. -) Z rodného listu [celé jméno žalobkyně] žalobkyně h), že se dne [datum] narodila rodičům [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně]. -) Z rodného listu [celé jméno žalobce] žalobce i), že se dne [datum] narodil rodičům [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], rozené [příjmení]. -) Z rodného listu [celé jméno žalobce] ml. žalobce j), že se dne [datum] narodil rodičům [celé jméno žalobce] st. žalobci e) a [celé jméno žalobkyně], rozené [celé jméno žalobkyně] žalobkyni f). -) Z rodného listu [celé jméno žalobkyně] žalobkyně k ), že se dne [datum] narodila rodičům [celé jméno žalobce] st. žalobci e) a [celé jméno žalobkyně], rozené [celé jméno žalobkyně] žalobkyni f). -) Z rodného listu [jméno] [celé jméno žalobkyně] nyní [celé jméno žalobkyně] žalobkyně l), že se dne [datum] narodila rodičům [celé jméno žalobce] st. žalobci e) a [celé jméno žalobkyně], rozené [celé jméno žalobkyně] žalobkyni f). -) Z rodného listu [celé jméno žalobkyně] nyní [celé jméno žalobkyně] žalobkyně m), že se dne [datum] narodila rodičům [celé jméno žalobce] st. žalobci e) a [celé jméno žalobkyně], rozené [celé jméno žalobkyně] žalobkyni f). -) Z Protokolu o ohledání místa činu Policií ČR SKPV [obec] ze dne 30. 4. 2018, že popisuje místo nehody na ulici Třída [anonymizováno] v [obec] v prostoru, kde probíhala stavba - oprava kolejí a pozemní komunikace před [anonymizováno] bránou. Dále popisuje stavební stroj zn. New Holland, zn. MH Plus a jeho přesnou polohu. Dále uvádí věci nacházející se v okolí stroje a zajištěnou věcnou stopu léky zn. Diclofenac. Na místě je také zjištěn pracovní stroj- motorový pěchovač zn. Mikasa MVH [číslo] a pracovní stroj- motorový pěchovač zn. MV 165. -) Z fotodokumentace k úřednímu záznamu Policie ČR, že zachycuje místo nehody, pracovní stroj, u něj zasahující záchranné složky a polohu poškozeného po nehodě. Poškozený se nachází horní částí těla pod pracovním strojem mezi koly v poloze na zádech, nohy mimo stroj. -) Z úředního záznamu Policie ČR Obvodního oddělení Olomouc 1, že dne 30. 4. 2016 zasahující hlídka policie byla přítomna na místě činu krátce po nehodě. Na místě byl řidič pracovního stroje [celé jméno svědka], který se následně podrobil dechové zkoušce s výsledkem negativním 0,0 ‰ alkoholu v dechu. Na JNL byla provedena orientační zkouška rovněž s negativním výsledkem. Zasahující policisté identifikovali poškozeného [celé jméno žalobce] a bylo provedeno šetření v okolí místa nehody vč. fotografií. Tímto šetřením se však nepodařilo zjistit žádný kamerový systém, rovněž nebyla zjištěna žádná osoba, která by mohla k události sdělit podstatné údaje. -) Z úředního záznamu Policie ČR SKPV [obec], že dne 30. 4. 2016 byla na místo přivolána vyšetřovatelka, operativec a kriminalistický technik krátce po nehodě. Řidič [celé jméno svědka] nebyl schopen se vzhledem k psychickému stavu vyjádřit. Na místo se dostavil zástupce společnosti [právnická osoba], a také majitel pracovního stroje [celé jméno žalovaného], který byl vyzván k doložení veškeré dokumentace týkající se předmětného pracovního stroje. Bylo zažádáno, aby byl Fakultní nemocnicí v [obec] při pitvě zajištěn krevní vzorek poškozeného, z důvodu podezření, že poškozený mohl být pod vlivem léků na bolest. -) Z úředního záznamu Policie ČR SKPV [obec], že dne 30. 4. 2016 byla zjištěna přítomnost pracovníků firmy [právnická osoba], jež prováděla stavební práce na tramvajové trati a v kolejišti. Její pracovníci, kteří se nacházeli na pracovišti v blízkosti poškozeného, podali vysvětlení o předmětné události. [celé jméno žalobce] ml. (dále žalobce b) uvedl, že stál v kolejišti a zhruba 5 metrů od něj stál na kraji kolejiště jeho otec (dále poškozený). Za poškozeným v tuto chvíli stál bagr, který nebyl v pohybu. Když se žalobce b) shýbnul, uslyšel asi za 3 sekundy výkřik poškozeného a uviděl poškozeného ležet na zemi pod bagrem, mezi jeho předním a zadním kolem. Řidič bagru následně uvedl stroj do klidu. Další vyslechnutí – [celé jméno žalobce] uvedl, jež stál zhruba 10 metrů od místa úrazu, děj úrazu neviděl, slyšel jen výkřik a viděl poškozeného pod bagrem. [celé jméno žalobce] uvedl,že nic neviděl, jenom výkřik poškozeného a pak již běžel na pomoc jako ostatní. [jméno] [příjmení], že stál 6 m, [příjmení] [příjmení], že stál 8 m, [jméno] [příjmení], že stál 10 m od místa úrazu a shodně vypověděli, že uslyšeli výkřik a pak viděli poškozeného pod bagrem, avšak samotnou nehodu neviděli. Žádná další osoba se tam v době úrazu nenacházela. Dotazem na Městskou policii [obec] bylo zjištěno, že místo není zaznamenáváno žádnou z kamer. -) Z výsledku alkohol testu Policie ČR, že dne 30. 4. 2016 byl [jméno] [celé jméno svědka] proveden test na alkohol s negativním výsledkem 0,0 ‰ alkoholu v krvi. -) Z úředního záznamu Policie ČR SKPV [obec] o podaném vysvětlení [celé jméno žalobce] ml. (dále žalobce b) ze dne 2. 5. 2016, že uvedl, že byl přítomen samotné nehodě, že s otcem (dále poškozený) hovořil o pracovních záležitostech a poté chtěl poškozený volat stavbyvedoucímu. V době rozhovoru žalobce b) a poškozeného stál poškozený zády k boku bagru. Po skončení rozhovoru pokračoval žalobce b) v práci a náhle uslyšel křik. Viděl své kolegy, jak stojí u bagru a když k bagru přišel, viděl poškozeného ležet na zádech, nohy poškozeného byly mimo bagr a na těle poškozeného stálo pravé přední kolo bagru. Poté řidič [celé jméno svědka], na výzvu [celé jméno žalobce], popojel s bagrem dopředu, aby sjel z poškozeného. Dále se žalobce b) vyjadřoval k zachraňování poškozeného po nehodě. Uvedl, že ve chvíli, kdy došlo k nehodě, byl [celé jméno svědka] v kabině bagru a stál s bagrem pohledem směrem ke křižovatce k restauraci [příjmení] [příjmení] a tímto směrem bylo i pracovní rameno bagru. Žalobce b) slyšel v době nehody nastartovaný motor bagru a poté, co uslyšel křik, viděl, že zadní část stojícího bagru byla směrem k tržnici. Žalobce b) taktéž uvedl, že žádný z kolegů neříkal, že by viděl, jak došlo k nehodě. -) Z úředního záznamu Policie ČR SKPV [obec] o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 2. 8. 2016, že je zaměstnán u IDS Inženýrské a dopravní stavby [právnická osoba] jako stavitel. Náplní je řídit provádění stavby. Každá dne před zahájením stavebních prací poučuje pracovníky o dodržování bezpečnosti a upozorňuje na rizika. Dohled nad dodržováním bezpečnosti práce měl koordinátor p. [celé jméno svědka]. Dne 30. 4. 2016 v 7 hod ráno všem vysvětlil, co se bude dělat a na co dávat pozor. Byl přítomen [celé jméno svědka] i [celé jméno žalobce]. Tomu řekl, že bude zodpovídat za činnosti celé skupiny včetně bagristy [celé jméno svědka] a řidiče Tatry. Byl vybrán slovenským zaměstnavatelem jako parťák, takže se obracel se vším na něj. Také toho dne provedl denní záznam v knize BOZP o poučení dělníků před zahájením prací. Ten podepsal [celé jméno svědka] i [celé jméno žalobce]. -) Z úředního záznamu Policie ČR SKPV [obec] o podaném vysvětlení [celé jméno svědka], že dne 1. 5. 2016 prozatím nevypovídal. Dne 18. 5. 2016 uvedl, že je zaměstnancem [celé jméno žalovaného] jako řidič strojník. Má strojnický průkaz a školení strojníka co 2 roky. Dne 23. 4. 2016 absolvoval celodenní školení BOZP. Na stavbě na Třídě [anonymizováno] obsluhoval kolové rypadlo a pracoval 3 týdny spolu se slovenskými dělníky. [příjmení] komunikoval s jejich parťákem, kterého ale jménem neznal. Asi 10m od rypadla měl Tatru se štěrkem, který přisypával do kolejiště a to i bez pokynu dělníků. Popojížděl pouze dopředu a dozadu. [příjmení] je otočná o 360 stupňů. Dne 30. 4. 2016 pracovali bez problémů od 7 hod. Motor rypadla je při práci pořád nastartovaný, chtěl se otočit, couvnul asi o metr, uslyšel řev. Řekli, že někoho přejel, pak už byl v šoku. Před couváním pohledem zkontroloval prostor kolem, nikoho neviděl, dělníci byli vzdáleni 3-4 metry. Měl kontaktní čočky a červené sluneční brýle. Zvukové znamení neužil. Neměl žádnou pověřenou osobu. -) Z pitevního protokolu č. [spisová značka] znaleckého posudku ze dne 4. 6. 2016 Fakultní nemocnice v [obec], že bezprostřední příčinou smrti poškozeného je tzv. polytrauma, tj. současné poranění dvou tělesných systémů, z jejichž postižení alespoň jednoho z nich nebo jejich kombinace ohrožují základní životní funkce poraněné osoby. Dále uvádí, že jde o smrt násilnou v přímé příčinné i časové souvislosti s poraněními, která poškozený utrpěl při předmětné události dne 30. 4. 2016 a že v posuzovaném případě nelze rozlišit, jaké bylo postavení poškozeného v době prvotního střetu se stavebním strojem, tedy zda byl ve vzpřímené, polovzpřímené, klečící či ležící pozici. Pitevní protokol uvádí, že poškozený nebyl v době své smrti ovlivněn etanolem ani jinou, toxikologicky vyšetřovanou látkou. -) Z pracovní smlouvy, že byla uzavřena dne 1. 4. 2016, a to mezi [celé jméno svědka] a zaměstnavatelem [celé jméno žalovaného], [IČO] žalovaným. [celé jméno svědka] byl přijat na pracovní pozici řidič- strojník. Z pracovní smlouvy vyplývá, že [celé jméno svědka] byl povinen dle pokynů zaměstnavatele nebo jím určených zástupců mj. dodržovat předpisy BOZP, vztahující se k práci jím vykonávané. -) Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti práce ze dne 5. 4. 2016, že [celé jméno svědka] byl posouzen praktickým lékařem jako zdravotně způsobilý k práci s podmínkou nutné korekce zraku. -) Z výpisu z živnostenského rejstříku, že [celé jméno žalovaného] [IČO] je zapsán jako OSVČ od 21. 2. 1995 a měl a má několik živnostenských oprávnění mj. měl od 11. 12. 2014 do 14. 9. 2016 a od 30. 9. 2016 na dobu neurčitou živnostenské oprávnění pro Silniční motorovou dopravu - nákladní, dále od 17. 3. 1999 na dobu neurčitou živnostenské oprávnění pro Výrobu, obchod a služby obore Přípravné a dokončovací práce, specializované stavební činnosti -) Ze sdělení DPMO ze dne 4. 10. 2017, jaké společnosti se podílely na stavbě Oprava TT na Třídě [anonymizováno] v [obec]. -) Z korespondence právních zástupců stran, že dne 15. 8. 2017 zaslal právní zástupce žalobců [příjmení] o odškodnění pozůstalých, která měla být předžalobní upomínkou. Na tu reagoval právní zástupce žalovaného dne 5. 9. 2017 tak, že je nucen odmítnout právní odpovědnost za škodu či újmu. -) Z Registru rizik a opatření listiny, jaká rizika a jaká opatření byla zpracována a schválena pro opravu Třídy [anonymizováno] v [obec]. Registr byl zpracován Ing. [jméno] [příjmení] a schválen [celé jméno žalovaného] - žalovaným, což [celé jméno žalovaného] stvrdil svým podpisem a razítkem dne 5. 4. 2016. Dle záznamu o provedeném školení BOZP- registr rizik a opatření pro stavbu Oprava TT Tř. [anonymizováno] [obec] [celé jméno svědka] stvrdil dne 5. 4. 2016 svým podpisem, že se zúčastnil školení BOZP – registr rizik a opatření, které provedl školitel Ing. [jméno] [příjmení], jehož razítko je taktéž na předmětné listině. Registr obsahuje výčet posuzovaných objektů, činností (nebezpečí), rizik, které by mohly z dané činnosti nastat, vyhodnocení závažnosti rizik a jaká opatření jsou přijata k eliminaci rizik. -) Z Hodnocení rizik možného ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců listiny, že toto bylo zpracováno [jméno] [příjmení] a opatřeno razítkem a podpisem [jméno] [příjmení]. Dne 29. 5. 2015 schválil tuto listinu svým razítkem a podpisem taktéž [celé jméno žalovaného] - žalovaný. Dále bylo zjištěno, že [celé jméno svědka] stvrdil svým podpisem dne 29. 5. 2015, že byl seznámen s rizikovými faktory, platnými provozními a organizačními předpisy, technologickými a pracovními postupy. Toto seznámení zaměstnanců firmy s rizikovými faktory, platnými provozními a organizačními předpisy, technologickými a pracovními postupy je taktéž opatřeno razítky [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] - žalovaného. Tato listina zpracovává hodnocení rizik možného ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Tato listina dále zpracovává nebezpečí, ohrožení a opatření ke snížení nebezpečí mj. při práci se stroji, zařízeními a ručním elektrickým nářadím, při parkování a manévrování s vozidly, při provozu na komunikacích, při práci s vozidly pro speciální využití, při práci se zemními stroji. -) Z evidenčního listu OOPP, mycí a čistící prostředky, že [jméno] [celé jméno svědka] byly vydány ve dnech 27. 2. 2015, 5. 6. 2015, 23. 10. 2015 a 23. 4. 2016 ochranné pomůcky, což stvrdil svým podpisem na evidenčním listu. -) Z Technologického postupu pro montáž koleje v ose při těžké střední opravě tramvajového svršku pro stavbu opravy TT na třídě [anonymizováno], [obec], objekt číslo SO 01 kolej č 1, 2., že byl zpracován pověřeným stavitelem [jméno] [příjmení] a opatřen jeho podpisem dne 7. 4. 2016. Dne 8. 4. 2018 schválil a opatřil tuto listinu svým podpisem také kontrolovatel za TDS [obec] [anonymizováno]. Dále tuto listinu opatřil svým podpisem koordinátor BOZP [celé jméno svědka] zástupce za [právnická osoba] V 11. kapitole tohoto dokumentu je popsána bezpečnost a ochrana zdraví při práci a s ní související předpisy. -) Z dokladu o školení a prezenční listiny účastníků školení BOZP bylo zjištěno, že [celé jméno svědka] byl dne 23. 4. 2016 proškolen v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci školitelem [jméno] [příjmení]. Školení bylo pro řidiče z povolání - strojníky a obsahem školení byly mimo jiné předpisy týkající se bezpečnosti práce a požadavků na pracovišti, dopravní předpisy, technické normy, další dokumenty týkající se např. seznámení s riziky při práci, stanovených opatření, pracovních úrazů, poskytování první pomoci a jiné pomoci v případě vzniku mimořádné události, zásad bezpečného chování na pracovišti, bezpečnostních pokynů, motorových vozidel, automobilové dopravy, atd. Z dokladu o seznámení a poučení osob s bezpečnou obsluhou, bezpečným provozem strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí bylo zjištěno, že [celé jméno svědka] byl dne 23. 4. 2016 seznámen s bezpečnou obsluhou, provozem a praktickým ovládáním stroje [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]. -) Ze Záznamu o provedeném školení BOZP- registr rizik a opatření pro stavbu: Oprava TT Tř. [anonymizováno] [obec] byl [celé jméno svědka] dne 5. 4. 2016 proškolen a seznámen s registrem rizik na stavbu. Je zde uvedeno datum školení, osobní údaje [celé jméno svědka] a jeho podpis, kterým potvrdil, že byl seznámen s registrem rizik a opatření pro tuto stavbu školitelem Ing. [příjmení], což stvrzuje razítko a podpis Ing. [příjmení] na tomto záznamu. -) Ze zápisu [číslo] [číslo] [číslo] kontroly BOZP na staveništi - Oprava tramvajové trati třída [anonymizováno], [obec] SO 01 Oprava tramvajové trati- kolej 1, 2, že koordinátor BOZP na staveništi, [celé jméno svědka] prováděl v průběhu dubna 2016 na staveništi pravidelné kontroly, mimo jiné ohledně dodržování předpisů Plánu BOZP na staveništi, kdy toto bylo shledáno bez závad, kromě jedné výjimky označení staveniště, která byla téhož dne 14. 4. 2016 napravena. -) Z Opatření z mimořádné události ze dne 30. 4. 2016 v rámci stavby: Oprava tramvajové trati Tř. [anonymizováno], [obec], SO 01 Oprava TT kolej [číslo] že jej zpracoval [celé jméno svědka] koordinátor BOZP na staveništi. Popisuje událost přejetí pracovníka [celé jméno žalobce] a místo události. Příčinou mimořádné události bylo ohrožení zdraví pracovníků v ochranném pásmu stavebních strojů v době provozu vozidla. Odpovědnost za vznik mimořádné události, která byla shledána u zhotovitele stavby IDS Inženýrské a dopravní stavby [právnická osoba] Průběh události byl popsán tak, že mistr pracovníků vstoupil do ochranného pásma stavebního stroje tak, že došlo k jeho přejetí kolem stroje. Byla stanovena opatření a návrh nápravných opatření k předcházení mimořádných událostí a zhodnocení BOZP. Z protokolu [číslo] o technické kontrole zemního stroje, a to konkrétně kolového rypadla [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 5. 2. 2016, že stroj byl bez závad, v dobrém technickém stavu a odpovídá předpisům bezpečnosti práce. -) Ze záznamu o seznámení s plánem BOZP na stavbě Oprava tramvajové trati třída [anonymizováno], [obec] SO 01 Oprava tramvajové trati- koleje 1, 2, jež je přílohou [číslo] plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, že poškozený byl s tímto plánem seznámen dne 10. 4. 2016, dne 11. 4. 2016 a dne 30. 4. 2016, což vždy stvrdil svými podpisy na této listině. Zaměstnavatel [celé jméno svědka] Autodoprava [celé jméno žalovaného] byl s tímto plánem seznámen dne 11. 4. 2016, taktéž stvrdil svým podpisem a razítkem na této listině. -) Z Dopravně provozního řádu na stavbě: Oprava TT [ulice], [obec], že jej zpracoval a schválil [celé jméno svědka] koordinátor BOZP na staveništi. Z přílohy [číslo] Seznámení pracovníků jiných firem s dopravně provozním řádem, že [celé jméno svědka] stvrdil podpisem, že byl s tímto seznámen dne 8. 4. 2016, což opatřil razítkem i podpisem rovněž žalovaný [celé jméno žalovaného] Autodoprava. -) Z denních záznamů knihy BOZP, konkrétně ze záznamu o provedeném školení na železničních stavbách před zahájením práce, že byli [celé jméno svědka] i poškozený [celé jméno žalobce] proškoleni mimo jiné o bezpečnosti práce, technologických postupech a návodu k použití strojů a zařízení dne 30. 4. 2016, což oba stvrdili svými podpisy na této listině. Z Písemného informování o rizicích bylo zjištěno, že za [právnická osoba] byl [celé jméno svědka] a za [právnická osoba] byl poškozený [celé jméno žalobce] informováni o rizicích dne 11. 4. 2016, což oba stvrdili svými podpisy na této listině. -) Z mapy historie a historie pozic, jaká byla trasa kolového rypadla při jeho pracovní činnosti na stavbě, jakou rychlostí se předmětné kolové rypadlo [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] výrobní [číslo] pohybovalo dne 30. 4. 2016 od 14:33:00 do 14:35:09 s tím, že bylo stále v pohybu a od 14:34:40 přestal běžet motor. -) Z nařízení vlády č. 591/2006 ze dne 12. prosince 2006 o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, jaké jsou minimální požadavky na bezpečnost zdraví a ochranu zdraví při práci na staveništích, které je povinen zajistit zhotovitel a které koordinátor stavby. Z přílohy 2 nařízení vlády č. 591/2006, jaké jsou bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při provozu a používání strojů a nářadí na staveništi. Příloha stanovuje v části I. Obecné požadavky na obsluhu strojů bodu 3., že pokud je u stroje předepsáno zvláštní výstražné signalizační zařízení, je signalizováno uvedení stroje do chodu zvukovým, popřípadě světelným výstražným signálem. Po výstražném signálu uvádí obsluha stroj do chodu až tehdy, když všechny ohrožené fyzické osoby opustily ohrožený prostor; není-li v původní dokumentaci stroje stanoveno jinak, je prostor ohrožený činností stroje vymezen maximálním dosahem jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m. Na nepřehledných pracovištích smí být stroj uveden do provozu až po uplynutí doby postačující k opuštění ohroženého prostoru všemi fyzickými osobami. Z části II. Stroje pro zemní práci, jaké jsou minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při provozu a používání strojů a nářadí na staveništi. -) Dle protokolu o hlavním líčení v trestní věci Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] ze dne 24. 3. 2017 byl vyslechnut obžalovaný [celé jméno svědka], který vypovídal shodně jako v přípravném řízení, kde dne 17. 1. 2017 byl vyslechnut jako obviněný a uvedl, že - ujel asi [číslo] cm, u hlavního líčení uvedl jako obžalovaný, že - couvnul asi [číslo] cm. Dne 18. 5. 2016 podal pouze vysvětlení do úředního záznamu PČR, což nebyla výpověď důkazně použitelná - tehdy uvedl, že couvnul asi o metr. Dále uvedl u hlavního líčení, že v době nehody byl zaměstnancem [celé jméno žalovaného], už 12 let pracoval jako řidič kolového rypadla. K řízení stroje je třeba strojnický průkaz, ten obžalovaný měl, každé dva roky se obnovuje školení, dává se potvrzení do strojnického průkazu. Stavba má dopravně provozní řád, s tím byl seznámen. Na firmě mívají celodenní školení. Před nehodou byl stroj pořád v pohybu. Když obžalovaný uvedl, že stroj stál 4-5 vteřin, to je třeba v momentě, kdy se s kabinou točí. Podle obžalovaného není stanoveno, jak dlouho musí být stroj v klidu, aby pak musel dávat výstražné znamení. Podle obžalovaného je uvedení stroje do klidu, že se vypne motor a pak se znovu nastartuje. Pak dává zvukové znamení, zkontroluje si vše okolo sebe a pak teprve může vyjet. Zvukové znamení používal většinou ráno, pak po obědě a po přestávce, jinak byl stroj pořád v provozu. Je nepochopitelné, jak se tam dostal pod stupačky, byl mezi koly pod bagrem. Když se dělá údržba, tak se tam musí podplazit. Nedá se tam ani spadnout. Domněnka je, že tam musel pro něco vlézt. -) Dále byl u hlavního líčení v trestní věci vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], který se vyjádřil tak, že tam byl jako stavbyvedoucí. Na stavbě byl pan [celé jméno žalobce] st. jako vedoucí, bagr měl poslouchat pokyny pana [celé jméno žalobce] st. Pracovníci nic nekopali, jen upravovali recyklát. Svědek tam stál, dohlížel na to, aby pochopili, co je poučil. Byl stavbyvedoucí, všichni dělali, co jim řekl. Obžalovaný byl na objednávku, pan [celé jméno žalobce] st. byl na smlouvu. V ten den se měl jen upravovat recyklát v kolejišti. Bagr měl nabrat do lžíce, pan [celé jméno žalobce] st. měl ukázat, kde to chce rozsypat, tam to bagr vysypal. Pan [celé jméno žalobce] st. měl hlídat bagr, měl udávat povely, kde se to vysype. Svědek si to hlídal, pak šel na opačnou stranu stavby, když viděl, že to funguje. Ráno je poučil, vysvětlil, co a jak se bude dělat, že bagr jezdí po vozovce, vozovka že je oddělena zábradlím od chodníku, provoz na té straně komunikace byl vyhrazený jen pro stavbu, jezdilo se ve správném směru, tzn. z Tržnice na nám. [anonymizováno], kolejiště bylo uzavřeno jen pro stavbu, tramvaje nejezdily. Pan [celé jméno žalobce] st. byl vedoucí těch prací. Měl dávat pokyny i obžalovanému. V době nehody byl svědek na opačné straně stavby, chlapi mu zavolali, byl tam asi do 10 minut. Bylo po všem, bagr stál, byla tam záchranka. Poškozený už nebyl v původní poloze. Nepochopil, jak se to vůbec mohlo stát. Když bagr stojí a nic nedělá, tak tam má strojník páčku u sedadla, kterou když zvedne, tak motor běží, ale neudělá se strojem nic, v podstatě jako by byl nefunkční. Celou dobu co tam svědek byl, tak viděl, že obžalovaný vysypal lžíci, zvedl páčku, motor byl sice v chodu, ale vozidlo nepojízdné, prostě neudělá žádný pohyb. Lžíce se nehne, bagr se neotočí a čeká na to, co se mu ukáže dál. Obžalovaný s panem [celé jméno žalobce] st. měli být v kontaktu, stačilo vizuálně rukou, takto to bylo nastaveno. Nechápe, kam se dostal, jak se mohl dostat pod kola. Když se všech zúčastněných zeptal, z chlapů nikdo nic neviděl, říkali, že teď se s ním bavili a za chvíli bylo po všem. Výstražné znamení stroje je zvukové. Stroj, když pracuje ramenem, tak znamení nedává, jen když se pohybuje. Když pracuje, bagr nemůže couvat, většinou se otočí. Když se otočí, nemá důvod troubit. Logicky se to nikde nedělá. Podle svědka mělo docházet k neustálému vizuálnímu kontaktu. U toho bagru je zvláštní to, že je to kolový bagr, předek je oboustranný. Troubí, když je posun větší než pět metrů. Dopravně provozní řád byl jasný, měli ho pro jejich stroje. Kromě nich tam dělala [právnická osoba], ti měli řád pro svoje stroje. Vědělo se, které ulice byly k čemu uzavřeny, kudy se může jezdit a co musí zabezpečit před chodci. Od chodníku byli odděleni, žádné auto se tam nepohybovalo a na chlapy bylo vidět v kolejišti. Ta rekonstrukce před nehodou trvala už asi 14 dní. Svědek neví o tom, že by tam došlo k nějakému porušení pravidel. Bezpečák se tam pohyboval co druhý den, jestli používají ochranné pomůcky, jestli dělají to, co mají dělat, jestli dodržují technologické postupy. Všichni pracovníci na stavbě měli výstražnou vestu, montérky, rukavice, helmy, to je povinnost. Každé ráno je svědek proškolil tak, že jim řekl, na co mají dávat pozor, že ochranné pásmo bagru je 8 + 2 metry, takže když se bude točit, že budou stát a dívat se. V předchozích dnech práce sledoval, neměl žádné výhrady k práci. -) Dále byl u hlavního líčení v trestní věci vyslechnut svědek [celé jméno svědka], který uvedl, že na staveništi vykonával činnost koordinátora BOZP, na akci byl vypracován plán BOZP, kde byly v seznamu rizika práce v okolí stavebních strojů a ochranné pásmo, další k tomu byl vypracován dokument - dopravně provozní řád, kde bylo popsané to samé, práce v okolí strojů a ochranném pásmu dle nařízení vlády. [ulice] zhotovitel IDS [obec] měl knihu BOZP, kde se prováděly denní záznamy o proškolení všech pracovníků, co budou provádět, jak budou provádět a byli seznámeni s technologickými pracovními postupy jejich činnosti. [ulice] v okolí stavebních strojů a v ochranném pásmu stavebního stroje je, že když ten stavební stroj položí lžíci, tak dva metry kolem stavebního stroje v době činnosti stavebního stroje do toho ochranného prostoru žádný pracovník nesmí vstupovat. Když ten pracovní stroj je v chodu, tak všichni byli poučeni o tom, že do toho ochranného pásma stavebního stroje nesmí vstupovat. Zajišťování pohybu toho stavebního stroje je to, že tento stavební stroj měl otočnou kabinu, tzn., kdyby měl couvat, tak se otočil a jel tím pádem dopředu, aby před sebe viděl. Ten poškozený pracovník vykonával činnost parťáka a dával tedy pozor na zbývající tři pracovníky, kteří by pracovali případně v ochranném pásmu stroje. Neprováděli zemní ani výkopové práce, ale rozhrnovali štěrk do kolejiště. O tom všem byli poučeni všichni pracovníci, v té knize BOZP je tam z toho dne zápis, že byli poučeni, co a jak mají dělat a jak se mají pohybovat. Pokud ten stavební stroj měl i couvat, tak couvat nesměl, jedině když by se tam zajistila další osoba pro bezpečné couvání stroje. Od toho byl ten určený pracovník, parťák, který měl dávat pozor na ty ostatní. O těchto činnostech se prováděla kontrola, je to v zápise koordinátora BOZP, tzn. práce v okolí stavebních strojů, jsou tam fotky. Jsou asi tři zápisy koordinátora BOZP, kde je práce v okolí, kontrola práce v okolí stavebních činností. V každém stavebním stroji je červená páka, která se zapíná, aby se ten stroj nemohl pohnout, to mají všechny stavební stroje. Ten stavební stroj je v chodu, běží mu motor, ale je zabezpečen tou červenou bezpečnostní pákou, aby se nemohl pohnout, aby nemohl pohnout ramenem, aby se někomu neublížilo. Toto je ve všech stavebních strojích. Kontrolu o tom provádí na všech stavbách u všech stavebních strojů. Když se vypne motor a pak má nastartovat a má přejet dopředu nebo dozadu, tak vydává zvukové znamení. Jestli vydával zvukové znamení při přejezdu, na to se prováděly kontroly. Svědek stával na stavbě, sledoval, jestli zahouká nebo zapípá, jede dopředu, dozadu, anebo jestli pracovníci odešli z ochranného pásma stavebního stroje, když se má rozjet. Prováděly se kontroly vizuální i sluchové. Svědek stával třeba na 15 metrů a viděl, že stroj má vypnutý motor, jestli pracovníci u toho jsou nebo ne. Postižený pracovník měl pracovat jako jejich„ parťák“ a dávat na ně pozor, o tom byl proškolen a o tom jsou záznamy v knize BOZP, která je na každé stavbě. Pan [celé jméno svědka] tam byl za [právnická osoba], která má více stavebních strojů i na několika dalších stavbách. Stroj má zpětná zrcátka, dodávají se i přídavná, aby bylo vidět. I přesto existuje mrtvý bod, kde není vidět. Jeden je za strojem, druhý pod koly. Nařízení zní jasně, je-li potřeba zajistit couvání, na to tam měl toho pracovníka, ten byl k tomu proškolen, byl tam k tomu určen. Tento pracovník dával pozor na další 2-3 lidi. Když se stroj rozjíždí, musí vydat zvukové znamení. Poškozený byl určen od začátku stavby ke komunikaci a jako vedoucí pracovník. Komunikace s řidičem je tam daná tím, že si domluví nějaké signály. Podle svědka, když pracovní lžíce byla prázdná, bylo všem jasné, že ten stroj si pojede nakládat materiál a v tom okamžiku neměl v tom ochranném pásmu nikdo co dělat. O všem byli poučeni prokazatelně všichni pracovníci na stavbě. Řidič nemusel vydávat signál, když byl stroj v provozu. Poškozený nebyl přejetý úplně, ale bylo na něj najeto. Co tam ten pracovník dělal, to si svědek nedokáže vysvětlit. Na stavbě nebyly zaznamenány prohřešky proti BOZP. Tento stroj nemusí mít vždy nějakou naváděcí osobu. Když stroj průběžně popojíždí, je neustále v provozu, má zapnutý motor, pracuje, buď že jede koly nebo pracuje lžící a chce se např. otáčet, nemusí v takovém případě vydávat zvukový signál. Zvukový signál se používá pouze v tom případě, když pracovník chce couvat, nevidí tam, tak musí použít další osobu. -) [celé jméno žalovaného] jako svědek se u hlavního líčení pouze vyjádřil k pojištění u [obec] podnikatelské pojišťovny, která jim vypověděla smlouvu. -) Dle protokolu o hlavním líčení ze dne 26. 4. 2017 byl vyslechnut znalec [jméno] [příjmení], který uvedl, že předmětné kolové rypadlo bylo v inkriminovanou dobu v pracovním procesu, bylo v činnosti a za situace, kdy při této činnosti dochází k mírnému couvání, není obsluha stroje povinna dávat signalizační znamení a není ani povinna si zajistit asistenci další osoby. Signalizační znamení se dává v momentě, kdy stroj nějakou dobu stojí a pak se rozjíždí, což není tento případ. Podle znalce tedy obžalovaný neporušil žádný předpis bezpečnosti práce. Ve znaleckém posudku původně zpracovaném v přípravném řízení znalec uvedl, že obžalovaný porušil příslušná ustanovení Zákoníku práce, Nařízení vlády a dále Dopravně provozního řádu na stavbě tím, že se strojem započal couvat, aniž by měl přehled o tom, že se v ohroženém prostoru nenachází nějaká osoba, přitom před zahájením couvání nedal výstražný zvukový signál a ani jiným způsobem nikomu z dělníků nesdělil, že hodlá se strojem couvat a dále si nezajistil bezpečné couvání za pomoci navádějícího pracovníka. K těmto svým závěrům se znalec vyjádřil u hlavního líčení v tom smyslu, že tyto by platily za situace, kdyby obžalovaný prováděl couvání jako samostatnou činnost, tzn., že by stroj z delší klidové polohy uváděl do pohybu, což nebyl tento případ. V tomto případě obžalovaný se strojem pracoval, kdy i při této činnosti musí nutně dojít k zastavení stroje nebo k mírnému couvání, ale pokud je to v rámci této permanentní činnosti, nemá řidič povinnost dát zvukové znamení ani si zajistit třetí osobu pro couvání. Znalec v přípravném řízení vycházel z jiných údajů. Naopak poškozený [celé jméno žalobce] st. dle znalce porušil konkrétní povinnost a to, že vstoupil do ochranného prostoru stroje, což bylo dáno konečnou polohou jeho těla. Ochranné pásmo je definováno tak, že se jedná o pásmo maximálního dosahu stroje plus dva metry. Pokud je stroj v činnosti, nesmí do tohoto prostoru žádná osoba vstupovat. Podle znalce tam poškozený [celé jméno žalobce] st. neměl co dělat. Ochranné pásmo je dané zákonem, tam nesmí být při činnosti stroje žádná osoba. Na závěru, že při manipulaci se strojem, kdy stroj vykonával pracovní činnost a obžalovaný si hleděl své pracovní činnosti, neporušil tedy žádnou svou povinnost a zákon, si znalec trval. -) Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 26. 4. 2017 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 23. 5. 2017, že obžalovaný [celé jméno svědka] byl zproštěn obžaloby Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 16. 2. 2017, sp. zn. [spisová značka], pro skutek spočívající v tom, že dne 30.04.2016 okolo 14:20 hodin, v [obec] na ulici Třída [anonymizováno], v blízkosti [anonymizováno] brány, při rekonstrukci tramvajového svršku, jako zaměstnanec firmy [celé jméno žalovaného], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], obsluhoval a řídil stavební stroj výrobní značky New Holland [příjmení] [jméno] - kolové rypadlo, výrobní [číslo] se kterým započal couvat, aniž měl přehled o tom, zda se v ohroženém prostoru nenachází nějaká osoba, přitom před zahájením couvání nedal výstražný zvukový signál a ani jiným způsobem nikomu z dělníků, souběžně provádějícím ruční výkopové práce, nesdělil, že hodlá se strojem couvat a dále si nezajistil bezpečné couvání za pomocí navádějícího pracovníka a v důsledku toho došlo, přesně nezjištěným způsobem, k přejetí pošk. dělníka [celé jméno žalobce], [datum narození], zaměstnance firmy [právnická osoba], [IČO], Hlavná [číslo], [PSČ] [příjmení] nad [anonymizováno], Slovenská republika, který na staveništi souběžně prováděl ruční výkopové práce, a který na následky zranění zemřel, čímž měl obžalovaný porušit § 106 odst. 4 písm. c) zákona 262/2006 Sb., zákoník práce a dále nařízení vlády č. 591/2006 Sb., a dále Dopravně provozní řád na stavbě: Oprava TT Tř. [anonymizováno], [obec] Čl. [číslo], tím, že započal se strojem couvat, aniž měl přehled o tom, zda se v ohroženém prostoru nenachází nějaká osoba, přitom před zahájením couvání nedal výstražný zvukový signál a ani jiným způsobem nikomu z dělníků nesdělil, že hodlá se strojem couvat a dále si nezajistil bezpečné couvání za pomocí navádějícího pracovníka, čím měl z nedbalosti usmrtit pošk. [celé jméno žalobce], v čemž byl spatřován přečin usmrcení z nedbalosti dle §143 odst. 1, 2 tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. -) V tomto civilním řízení soud zjistil z účastnické výpovědi [celé jméno žalobce] ml., že ten den hned ráno, jak přišli, tak mistr p. [příjmení] jim uložil, co budou dělat. Podepisovali nějaké papíry, byla to bezpečnost práce. Asi ve 3-4 hod. odpoledne stál asi 5 metrů od svého otce a on říkal, že nesedí výška drtě od kolejnice. Zakřičel na otce, ať zavolá mistrovi, aby přišel a vyřešil to. V tu dobu tam stál nastartovaný bagr, běžel mu motor a byl nasměrovaný ramenem směrem k restauraci [příjmení]. Přivezl vibrační desku, [celé jméno žalobce] - strýc tu desku odvazoval. Byl tam hluk, protože kromě motoru bagru právě pracovala i vibrační deska. Otec chtěl jít telefonovat mistrovi a vytahoval právě telefon z kapsy. Hned za 2-3 sekundy uslyšel křik chlapů a uviděl, jak se dívají pod bagr. [jméno] uviděl otce, který byl polovinou těla pod bagrem a kolo stálo na něm. Bylo to přední kolo z pohledu, kam směřovalo rameno stroje. Mobilu si nevšímal, ten pak viděl až na fotkách, včetně tabletek a láhve. Křičeli na řidiče, ať popojede a on tím kolem sjel. Za pět minut asi přijela sanitka a už pak na místě začali pracovat záchranáři. Žil s otcem a matkou v domě se sourozenci [jméno] a [jméno], která si pak vzala [celé jméno žalobce]. Otec jim pomohl postavit domy, takže již bydlí samostatně a s matkou zůstal bydlet jen bratr [jméno] s přítelkyní [celé jméno žalobkyně]. Ta je sestra [celé jméno žalobkyně], která je jeho přítelkyní. S otcem měl dobrý vztah jako kamarádi. Otec měl na místě funkci parťáka, kterého si vybrali sami, protože byl nejstarší a nejzkušenější. Bylo jich 10 chlapů, kteří pracovali pod jednou firmou a otec jako parťák vždycky jednal s mistrem p. [příjmení]. To ráno otec také podepisoval ty papíry o BOZP. Takto na tomto místě už pracovali asi 2 dny, stejnou práci dělali už celý rok na kolejišti i s bagry na různých místech v ČR. Ví, že by měli stát 3-4 metry od bagru, když se ta kabina otáčí, tak zabere asi 2 metry kolem sebe. Rameno, když se vysune a narovná, tak dosáhne 6-7 metrů. Oni ale nestáli tak daleko, stáli blíže kvůli provozu. Asi 1 metr od bagru stál otec, on sám stál asi 5 metrů, [celé jméno žalobce] stál až 10 metrů a [celé jméno žalobce] asi 3 metry. Otec v tu chvíli nepracoval, dohlížel na ně a musel se stále dívat na bagristu, protože bagr měl nabírat drť z Tatry, která stála asi 5-6 metrů od bagru směrem k tržnici. [příjmení] [příjmení] měla kabinu řidiče postavenou směrem k tržnici a náklad směrem k bagru. Bagr měl nabírat drť a sypat ji mezi koleje a oni měli drť rozhrabovat. Protože tam byla uřezaná cesta tzn. končil asfalt, musela Tatra stát 6-7 metrů od bagru. Byl tam stále hluk, takže bagrista byl v očním kontaktu s parťákem - otcem, který mu ukazoval, kam drť sypat, co odebrat atd. Viděl, že bagr přivezl tu vibrační desku, strýc ji odvázal a bagrista stáhl rameno. Bagrista měl pak nabírat drť z Tatry a sypat do kolejiště. Ve chvíli té nehody měl lžíci prázdnou. Otec stál asi 1 metr od boku bagru zády k bagru v místě, kde jsou stupátka mezi koly, bagr měl nastartovaný motor, ale stál. Pak po nehodě, když rozhrnul chlapy, kteří tam stáli a dívali se pod bagr, viděl kolo bagru, které stálo na otcově těle v místě od pasu ke krku a nohy byly směrem ven a hlava směrem dovnitř pod bagr. Bagrista poté poposunul kolo se směrem k [příjmení], otce pak vytahoval z prostoru mezi předním a zadním kolem. Pracoval vždy s otcem a výdělky dával matce, protože společně všichni žili. Pak se osamostatnil, otec mu přispíval na stavbu domu a také mu pomáhal, stejně jako [celé jméno žalobce]. Se všemi problémy se obracel na otce. Otec vždy sehnal práci jemu i ostatním. -) Z účastnické výpovědi [celé jméno žalobce] ml., že ráno, když přišli na stavbu, podepisovali papír ke svému jménu. Neví, co tam bylo napsáno a nikdo to ani neříkal. Měli na místě parťáka – [celé jméno žalobce] st., který říkal, co mají dělat. Říkal pořád, že se nemají přibližovat k bagru asi 5-10 metrů. On sám to dodržoval a ostatní to také dodržovali. [celé jméno žalobce] st. se k bagru také nepřibližoval. Dodávka přivezla vibrační desku a bagr jí pak pokládal na koleje. Byl u toho a desku odmontovával z bagru. Chtěl desku nastartovat, ale bagr couvnul, aby mohl pracovat. Pak viděl, jak kluci běží k bagru, takže vibrační desku ani nenastartoval. Bagr měl nastartovaný motor. Všichni stáli u bagru a pod koly ležel bratr. Již si to přesně nepamatuje, ale asi obličejem k zemi. Ležel na kolejích, nohy měl mimo bagr směrem ven. Před nehodou bratra neviděl, byli ode sebe asi 15 metrů a neviděl ho přes ten bagr. Běžel tam, viděl na zemi telefon. Asi chtěl volat mistrovi p. [příjmení]. Před nehodou jim bratr ukazoval, co mají dělat. S bratrem měl dobrý vztah, s rodinami se vídali pořád. Bagr stál na místě asi 5 minut. Odvázání té vibrační desky mu trvalo asi 2 minuty. Nepamatuje se, v jaké byl bagr poloze a o kolik mohl popojet. Ten moment nehody neviděl. Žije v domě s rodiči, bratr se svou rodinou žili v jiném domě. -) Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že je stále zaměstnán u p. [celé jméno žalovaného]. U akce na Tř. [anonymizováno] je každé ráno stavbyvedoucí z firmy IDS poučoval o tom, co se bude dělat, kde se to bude dělat, rozděloval práci a také říkal, kde se můžou a nemůžou pohybovat, a jak mají dodržovat bezpečnost práce. Před začátkem akce proběhlo školení BOZP a pak ještě několikrát podepisovali bezpečnost práce a nějaká rizika u stavbyvedoucího. Neví, jak často to bylo. U zaměstnavatele 1x ročně mají povinné školení BOZP. Ochranné pásmo kolem bagru, na kterém pracoval, je v délce maximálního rozsahu stroje při napnutém ramenu, které měří 5,5 metru, a pak ještě 2 metry kolem. Dělníci, kteří pracovali kolem jeho stroje, měli být proškoleni. Na to, aby se nepohybovali blíže, než bylo ochranné pásmo, měl dohlížet jejich parťák - to byl ten poškozený. Pásmo porušovali, byli často kolem stroje blíže. Vibrační desky přivezl minimálně půlhodiny předtím, než došlo k dopravní nehodě. Ve chvíli dopravní nehody nabíral štěrk z Tatry, která stála u fakulty směrem k tržnici. Ten vysypal, když byl otočený směrem k [příjmení], a když se chtěl otočit zpět k Tatře, takto nešlo, protože tam stáli ti dělníci. [příjmení] couvnul asi 40 cm a hned slyšel křik. Nepochopil, jak se tam ten poškozený mohl dostat, když stupačky jsou 60 cm nad zemí. Snad mu tam něco spadlo a on se tam chtěl dostat. Pokud mu dával nějaké znamení, tak vždy komunikovali na dálku. Tentokrát žádné znamení nedával, vůbec ho tam nikde neviděl. Kdyby byl v kolejišti, tak by ho určitě viděl. Komunikovali spolu vždy, když on něco potřeboval např. přivézt nějaký materiál. Neukazoval mu pořád, co má dělat. V tu chvíli měl lžíci prázdnou. K najetí na poškozeného došlo pravým předním kolem, když měl otočenou kabinu směrem k [příjmení]. Jeho zdravotní způsobilost k řízení stroje je dobrá a je pravidelně prověřována. Poškozený byl parťákem skupiny dělníků a jimi určený. Neví, zda byl nějak speciálně proškolený. -) Pokud se týká účastnické výpovědi [celé jméno žalobce], z této soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění, jelikož jeho výpověď je pro soud nevěrohodná. Žalobce i) vypovídal zcela odlišně od ostatních vyslechnutých přítomných osob, a to pokud se týká podpisu BOZP, poučení, osoby řidiče na stavbě, rozmístění osob, vzdálenosti osob od bagru, průběhu práce, času i děje před nehodou. Samotnou nehodu žalobce i) neviděl, ale přesto popisoval couvání stroje, pohyb osob i polohu poškozeného při a po nehodě. -) Důkazní návrhy znaleckým posudkem z oboru doprava příp. oboru forenzní biomechanika a ohledáním bagru soud pro nadbytečnost zamítl. -) Dle pokynu krajského soudu bylo dokazování doplněno o výslech [celé jméno svědka], znalecký posudek z oboru BOZP, výslech znalce [celé jméno znalce]. Z těchto provedených důkazů vyplynula poté nutnost ještě výslechu koordinátora BOZP [celé jméno svědka] a výpovědi všech žalobců, které byly provedeny prostřednictvím dožádaných soudů. Soud neprovedl důkaz výslechem [jméno] [příjmení] dle návrhu žalovaného, neboť ten vypracoval znalecký posudek v trestním řízení, který nebyl k důkazu v tomto civilním řízení vůbec navržen a prováděn, neboť u hlavního líčení dospěl znalec k jiným závěrům. Soud má za to, že jeho výslech by v tomto řízení neměl žádné opodstatnění a význam pro rozhodnutí soudu. Soud ustanovil jiného znalce z oboru BOZP, kterému byl zadán podrobný a konkrétní úkol, včetně otázek stran, vztahující se ke skutečnostem podstatným pro toto civilní řízení. Žalobci doplnili svá tvrzení, že poškozený pracoval u firmy [právnická osoba] po celou dobu na této stavbě, avšak bez písemné pracovní smlouvy a tuto uzavřel až dva dny před nehodou. [právnická osoba] byla subdodavatelem firmy [anonymizováno] [obec]. Firma [anonymizováno] [obec] pak byla dodavatelem investorovi, kterým byl [ulice] podnik [územní celek]. -) Z opětovného výslechu [celé jméno svědka] u jednání soudu dne 24. 6. 2020, že ten den přijel na místo k [anonymizováno] bráně. Cesta byla uzavřena, kolejiště vyfrézované a jen jeho stroj a Tatra se štěrkem stály na asfaltové cestě. Mezi vyfrézovaným kolejištěm a cestou byl schodek hluboký 40 cm. Na místě byli přítomni dělníci, jejich parťák, neví, zda tam byl stavbyvedoucí, jeho zaměstnavatel tam nebyl. Kabinu měl natočenou čelem k [příjmení], otočil se o 90 stupňů směrem do kolejiště, tam štěrk vysypal. Pak otočil kabinu opět směrem k [příjmení]. Popojel 40 cm koly stroje a v tu chvíli uslyšel křik. Za sebou na asfaltovém pruhu cesty nikoho neviděl. Všichni dělníci stáli v kolejišti, nestáli v dráze. Když viděl, že za ním nikdo není, tak popojel o těch 40 cm směrem k tržnici, kabinu měl otočenou směrem k [příjmení]. Dělníci se pohybovali v bližší vzdálenosti, než byla povolená, protože jinak by to nešlo dělat. Práci totiž dělali souběžně, kdy vysypával a oni hned štěrk rozhrabali. Opětovně potvrzuje svou výpověď z jednání 8. 8. 2018, že bagr couvl 40 cm. Zvukové znamení nepoužil, nemusí jej užívat, pokud je stroj při práci, otáčí se nebo popojíždí. Když dá stroj do klidu a poté ho znovu zprovozní, tehdy používá zvukové znamení. Byl samozřejmě proškolen o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Neuváděl stroj do chodu, stroj byl stále v chodu. Nebylo možno čekat, až osoby opustí prostor, neboť společně pracovali takto celý den. Ochranné pásmo kolem bagru je maximální dosah 5,5 m + 2 m, takže 7,5 m zhruba, takže tam by pracovat nemohli. Podíval se do zpětných zrcátek, než začal couvat. V předchozích dnech s panem [celé jméno žalobce] st. komunikoval při práci. Měl otevřené okno, slyšel ho, když něco volal. Zrcátky jde vidět za sebe a vedle sebe, tak jak u zrcátek auta. Pod bagr vidět není. Na policii vypovídal až 18. 5. 2016 proto, že byl po nehodě v šoku. Ve všech svých výpovědích vypovídal to, co věděl. Pokud uváděl údaje o délce nebo hloubce v centimetrech, popř. údaje o času, takto uváděl podle svého odhadu. Měl dostatečný zpětný výhled. Od začátku uvádí, že neví, jak se ten člověk pod bagr dostal. -) Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 10. 12. 2020 soud zjistil z jeho závěrů a odpovědí na otázky soudu a stran, že ze strany řidiče [celé jméno svědka] nedošlo k porušení žádného právního předpisu BOZP. Ze spisu nevyplývá, že by žalovaný jako jeho zaměstnavatel uložil řidiči nějaké pokyny k zajištění BOZP. Ve vnitřním provozním bezpečnostním předpise vydaném koordinátorem BOZP [celé jméno svědka] je uvedeno, že„ zástupci cizích firem zajistí, aby jejich zaměstnanci byli s dopravně provozním řádem v potřebném rozsahu seznámeni, a aby jeho ustanovení plnili“. Podle znalce žalovaný byl povinen dodržet a nedodržel ustanovení § 5 odst. 1 písm. d), § 3 odst. 2 písm. q) a § 16 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. Znalec má za to, že školení zaměstnanců k předpisům BOZP nelze považovat za dostatečné. Žalovaný nijak neorganizoval práci a pracovní postup práce se strojem řidiče [celé jméno svědka]. Poškozený [celé jméno žalobce] st. byl seznámen s nějakým technologickým postupem, ale není zřejmé, s jakým. Ochranné pásmo bagru činilo 7,5 m kolem stroje, tj. délku ramene bagru 5,5 m a k tomu 2 m ohroženého prostoru. Znalec rovněž uvedl, že řidič [celé jméno svědka] nebyl podle předpisů BOZP povinen zkontrolovat, jestli všechny osoby opustily ohrožený prostor a nemusel ani použít zvukové výstražné znamení, protože mu to neukládal žádný právní předpis. Znalec se vyjádřil tak, že nařízení vlády č. 591/2006 Sb. upřesňuje povinnosti zaměstnavatele (zhotovitele), ale nikoliv zaměstnance. -) Z výpovědi znalce [celé jméno znalce], že se jako znalec oboru BOZP se vyjádřil ve znaleckém posudku, jaká v BOZP platí pravidla, jak jsou upravena a to je vlastně obsahem jeho znalecké činnosti. Proto také odkazoval na příslušné právní předpisy. Na prvním místě je povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro zaměstnance, a protože zákoník práce upravuje vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, pak tuto povinnost zaměstnavatel má vůči vlastním zaměstnancům. Samozřejmě zákoník práce pamatuje i na to, že na pracoviště zaměstnavatele vstoupí i jiná osoba, a proto podle § 101 odst. 5 zákoníku práce má povinnost zajistit bezpečnost i pro tyto osoby. To ale neplatí v případě, že se na pracovišti sejdou zaměstnanci více zaměstnavatelů, protože ti v takovém případě dle zákoníku práce mají povinnost se vzájemně informovat o rizicích, které budou při té práci vytvářet a o opatřeních, které hodlají přijmout na ochranu zaměstnanců, přičemž zákoník práce jim ukládá, že se musí s tím zaměstnavatelem dohodnout na tom, jaká opatření kdo povede, protože výsledek musí být takový, že musí být chráněni všichni zaměstnanci na pracovišti. V daném případě se jednalo o staveniště a tam o rizicích, které vznikají při té pracovní činnosti při postupu, které zaměstnavatel zvolil, pak musí informovat koordinátora bezpečnosti BOZP a to podle § 16 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. Povinnost musí být splněna 8 dní před nástupem na pracoviště, aby koordinátor měl čas zkoordinovat tato opatření, které přijímají zaměstnavatelé tak, aby výsledkem byla ochrana všech zaměstnanců na pracovišti. Tedy na staveniště vstupoval zaměstnavatel, který zaměstnával [celé jméno svědka] a ten následně přicházel se stavebním strojem na staveniště, který představoval určitá rizika pro ostatní osoby, proto bylo jeho povinností nastavit pravidla používání tohoto stroje tak, aby neohrozil ostatní zaměstnance na pracovišti či další osoby, což má předepsáno mimo jiné také § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb. Dle § 3 prováděcího nařízení vlády č. 168/2002 Sb. měl zpracovat místní provozní bezpečností předpis, ale zpracoval ho v tomto případě koordinátor. Pokud by zaměstnavatel [celé jméno svědka] tento předpis zpracoval a poskytl ho koordinátorovi, ten by měl posoudit, jestli s ohledem na činnost jiných zaměstnavatelů na pracovišti je toto dostatečné a pokud ano, vložil by to do plánu BOZP, aby se ta opatření stala závazná pro všechny zhotovitele na staveništi. Pokud to v daném případě zpracoval samotný koordinátor a nedal to do plánu BOZP, zavázal tímto dokumentem pouze vlastní zaměstnance. Nebylo v kompetenci [celé jméno svědka], aby se takovýmto dokumentem řídil. Zvlášť podmínky, které ani splnit nemohl, protože neměl na staveništi žádného kolegu, který by mohl zabezpečit bezpečnost couvání kolového nakladače. Takže pokud by to chtěl splnit, musel by požádat zaměstnance cizí firmy, kteří mají uložené povinnosti svými zaměstnavateli, takže by mu nemuseli vyhovět. Bezpečnost práce na daném staveništi byla nastavena poněkud podivně. Pokud zaměstnavatel proškolí zaměstnance z předpisů, tak musí kontrolovat a vyžadovat dodržování těchto předpisů. Jediný předpis, který se na zaměstnance vztahoval a byli povinni všichni zaměstnanci dodržovat, byl § 106 zákoníku práce. Povinnosti při couvání zemního stroje, stanovení ohroženého prostoru a zabezpečení, aby se tam nikdo nezdržoval, je uložena zaměstnavateli nikoliv zaměstnanci, tedy i v případě, že jsou zaměstnanci s takovými předpisy seznámeni, poskytuje jim to pouze informaci, jakou povinnost vůči nim má zaměstnavatel. Povinnost uložená zaměstnavateli je ta, že musí stanovit, jakým způsobem má řidič postupovat předtím, než začne couvat a minimálně by měl zabezpečit, aby řidič naplnil jeho povinnost jakožto zaměstnavatele a ta povinnost je právě i upozornění na couvání, což je dáno nařízením vlády č. 591/2006 Sb. a je to v příloze 2 tohoto nařízení. Samozřejmě zní nelogicky, že v nařízení vlády, které ukládá povinnost zaměstnavateli, se najednou vyskytuje povinnost zaměstnance, protože dříve tato povinnost byla uložena ve vyhlášce č. 324/1990 Sb., která ukládala povinnosti, spíše upřesňovala povinnosti ze zákona a vztahovala se jak na zaměstnance, tak na zaměstnavatele. Bylo tedy možné tuto povinnost vyžadovat po zaměstnanci přímo, tehdy to bylo možné, to však platilo pouze do začátku roku 2006. Zákonodárce si nedal tu práci, aby toto ustanovení upravil, jenom to překlopil do nového nařízení vlády, které tím, že se nevztahuje na zaměstnance, ale pouze na zaměstnavatele, způsobuje, že zaměstnanec nemůže tento předpis naplnit z povinnosti, ale pouze dobrovolně. K předpisu [číslo] 2006 Sb. příloze 2 odst. 3 uvádím, že ochranné pásmo je zde stanoveno minimální a zaměstnavatel může ve vnitřním předpisu upravit nejenom větší velikost ochranného pásma, ale i to, zda se v něm může někdo zdržovat a za jakých podmínek, a zavázat tak zaměstnance tímto vnitřním předpisem nebo vlastním pokynem. Zaměstnanci, kteří se na místě zdržovali, neporušili toto ustanovení nařízení vlády. K rozdílu závěrů inspekce, předchozího znalce a jeho znaleckého posudku uvedl, že inspektorát ani předchozí znalec [příjmení] neodpovídali na stejné otázky jemu soudem uložené. Předchozí znalec si neuvědomil, že nařízení vlády bylo změněno v roce 2006 tak, že se nevztahuje na zaměstnance. Nahradilo vyhlášku, která to stanovovala jiným způsobem. Z předpisů vyplývá jediná povinnost zaměstnance dle § 106 zákoníku práce. Jde spíše o pokyny, které měl udělit zaměstnavatel. Podstatou rizikové situace na místě bylo, že u stroje není vidět za jeho záď, ve stroji nebyla zadní kamera a tudíž ten strojník couval naslepo. Na druhé straně však nikdo nereguloval pohyb lidí na stavbě. Faktické aspekty bezpečnosti práce na místě bylo couvání stroje a přístupu osob do ohroženého pásma. [jméno] je příčinná souvislost. Zaměstnavatel řidiče stroje měl povinnost zajistit, aby stroj nikoho neohrozil. Stavba probíhala živelně a ten, kdo měl povinnost ji zorganizovat, to řádně neudělal. Spíš si to organizovali zaměstnanci sami. Neměl informaci o tom, kdo měl řídit konkrétní jednotlivé úkony řidiče a osob ze skupiny dělníků v době nehody. Na zaměstnavatele řidiče stroje se vztahoval předpisy k činnosti provozování dopravy, neboť přemisťoval materiál, a pak činnosti zemní práce, kam patří i zakládání konstrukcí. Předpis [číslo] Sb. ve ZP uvedl, neboť přemísťování materiálu na stavbě je považováno za dopravu dopravním prostředkem po účelové komunikaci. Uvedl § 16a předpisu č. 309/2006 Sb. o povinnosti informovat o rizicích, protože ze spisu nevyplývaly poznatky o tom, že žalovaný informoval koordinátora o těchto rizicích. Předávaná rizika byla velmi obecná. Jakým způsobem byly informace předány, ze spisu nevyplývá, a podle § 103 zákoníku práce musí být tyto informace zadokumentovány. Není zřejmé, zda si koordinátor plnil své povinnosti. Toto mělo být stanoveno v plánu BOZP. Pravidla na místě nikdo nenastavil, byla to povinnost koordinátora, ale rovněž povinnost zaměstnavatele, který měl předpokládat, zda činnost stroje může někoho ohrozit a stanovit k tomuto pravidla. Stejně tak stavbyvedoucí měl toto kontrolovat, a pokud by nemohl zajistit bezpečnost osob, pak měl vyloučit buď práci stroje či přítomnost osob současně. Zaměstnavatel je ten, kdo přináší konkrétní činnost a rizika na staveniště, koordinátor je ten, kdo to koordinuje, dá to do plánu BOZP a stavbyvedoucí zajišťuje, aby to bylo naplněno. Zaměstnanci má organizovat práci, stanovit pracovní postupy a ukládat pokyny jeho zaměstnavatel. I kdyby by byl poškozený [celé jméno žalobce] vedoucím zaměstnancem, zůstávala by povinnost zaměstnavatele, aby mu uložil nějaké povinnosti a mohlo by být konstatováno, zda něco porušil. Pokud to není určeno přímo právním předpisem, pak zaměstnavatel může zvolit sám, jak organizovat práci, zda tak učiní písemným aktem nebo pokynem. Pokyn však musí dle § 103 zákoníku práce zadokumentovat, a to buď písemně s podpisem zaměstnance o seznámení s pokynem či videozáznamem či audiozáznamem. Pokud je v § 16a předpisu č. 309/2006 Sb. úvodem uvedeno, že je povinnost doložit, že zaměstnavatel informoval koordinátora o rizicích, pak to musí doložit komukoliv, kdo to kontroluje, popř. koordinátorovi. Koordinátor však mohl porušit svou povinnost a toto do plánu BOZP nezaložit. Nemělo žádný vliv, jestli se jednalo o dodavatele či subdodavatele. Byla povinnost zaměstnavatele, aby zabezpečil, aby při práci stroje nebyly na místě osoby. Tyto postupy měl stanovit zaměstnavatel, organizovat koordinátor a dát je do plánu BOZP a stavbyvedoucí to měl kontrolovat. Pokud řidič stroje neužil zvukové znamení, nebyla to jeho povinnost. Bylo povinností zaměstnavatele mu případně tento pokyn dát. Je otázkou, jestli by zvukové znamení někdo slyšel, i kdyby ho použil, s ohledem na hluk na stavbě. Na místě působil koordinátor, ale kontrola nebyla důkladná, neboť ta musí být nejenom fyzická přímo na staveništi, ale i kontrola podmínek a ošetření rizik. Stavbyvedoucí má povinnost kontroly po celou dobu díla, protože odpovídá za tu stavbu od začátku až do konce. [ulice] zhotovitel má zajistit takového stavbyvedoucího s autorizací a také skutečnost, aby byl takovéto kontroly schopen dle § 160 odst. 1 stavebního zákona. Dle odstavce 2 pak zhotovitel má stejnou povinnost jako stavbyvedoucí, aby stavba probíhala v souladu BOZP. -) Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že byl na uvedené akci jako koordinátor BOZP. Zhotovitelé a podzhotovitelé zpracovávají rizika, které sdělí koordinátorovi a ten je dá do plánu BOZP. Pokud nastoupí i další podzhotovitelé či zhotovitelé v průběhu stavby, i oni pak sdělí rizika a plán BOZP se aktualizuje. V plánu se zpracují případná rizika a rovněž se připraví dopravně provozní řád, který se nechá podepsat zhotoviteli a strojníky. Zhotovitelé předkládají své pracovní postupy a činnosti a někteří zhotovitelé a to i [právnická osoba] si nechávají každý den podepsat, že s tímto byli pracovníci seznámeni. Je to nadstandardní postup. S plánem BOZP a dopravně provozním řádem musí být seznámeni všichni pracovníci a zejména strojníci. O činnosti koordinátora jsou zpracovávány zprávy včetně fotodokumentace, takže pokud by byly nějaké nedostatky, tzn. že by nějací dodavatelé či subdodavatelé nedodali nějaké informace, bylo by to ve zprávě zachyceno. Generálním dodavatelem na této stavbě byla [právnická osoba] – Inženýrské dopravní stavby [obec], a to pro [ulice] podnik [územní celek] - DPMO. Firma IDS měla celý seznam subdodavatelů asi 5 nebo 7 firem. Pokud takto pracuje více firem jako subdodavatel, tak tyto firmy své technologické pracovní postupy sdělují hlavnímu zhotoviteli, ten potom zpracuje hlavní technologický pracovní postup a předá investorovi, což byl DPMO. Každodenní organizaci práce na místě pak řídí hlavní stavbyvedoucí, který musí být dennodenně na stavbě. Pokud přijede koordinátor BOZP na místo a zjistí, že hlavní stavbyvedoucí není na místě, napíše o tom záznam. Firma IDS denně prováděla proškolení každého z pracovníků o postupech a rizicích každého dne, neboť podzhotovitel může každý den poslat jiného pracovníka. To proškolování provádí hlavní stavbyvedoucí. Při smrtelné nehodě, která se tehdy stala, pracovali na koleji [číslo] to 460 metrů, které zpracovávali od [příjmení] k Tržnici. Druhý den pak pracovali od Tržnice k [příjmení] na koleji [číslo] chybělo jim posledních 20 metrů. Poškozený měl být hlídka u bagru a měl kontrolovat tři pracovníky, kteří shrnovali štěrk. Bagr nabral štěrk, vysypal jej, oni jej shrnuli, pak nabral další štěrk, couvnul o 0,5 metru a tehdy se to stalo. Bagr byl nastartovaný, má ale červenou páčku, takže se nemůže sám rozjet. Je bezpečnostní zařízení, které se musí uvolnit, aby se stroj rozjel. Sám kontroloval, zda řidič používá zvukové znamení. Šetřilo se tehdy v trestním řízení, že ten poškozený vlezl mezi přední a zadní kolo a zohnul se do prostoru mezi ně. Bylo to mimo záběr kamer. Bagr má dvě kamery, které zabírají místo před bagrem a za bagrem, ale nikoliv místo mezi koly. Pokud poškozený vlezl mezi dvě kola, tak sám sobě ohrozil život a zdraví. Tento poškozený byl proškolen, aby dával pozor na tři lidi. Asi mu tam něco spadlo a zrovna v tu chvíli stroj couvnul. Strojník nejel, že by jel tři metry, jen popojížděl. Určitě měl tento stroj výstražné zvukové zařízení, v novějších typech jsou dokonce tato zvuková zařízení automatická. Tento poškozený byl proškolen od firmy IDS jako dozor na dva dny nad třemi pracovníky, jak se tito mají pohybovat v ochranném pásmu stroje. Firma toto proškolení opakovala každý den znovu, je to uvedeno v dopravně provozním řádu i v plánu BOZP, což všichni pracovníci podepsali. Na čl. 160 verte připojeného trestního spisu, je zápis z jeho kontroly na stavbě jako koordinátora BOZP ze dne 25. 4. 2016 a 28. 4. 2016, kdy pořídil i fotografie. Probíhala kontrola dodržování ochranného pásma stavebních strojů. Je to v plánu BOZP a všichni pracovníci jsou poučeni, jak se mají chovat v tomto ochranném pásmu. Ochranné pásmo je 1,5 metru kolem lžíce bagru. Tehdy zaznamenal, že bylo vše bez závad. Na čl. 244 a 245 připojeného trestního spisu je výsledek potvrzující seznámení s plánem BOZP, který byl předtím ústně sdělen, a toto je pouze zachycení podpisů stvrzujících toto seznámení. To prováděla [právnická osoba] každodenně. Na čl. 208 a 210 připojeného trestního spisu jde o podpisy, které stvrzují seznámení s plánem BOZP. Na dalším listu je aktualizace plánu BOZP, kde opět znovu pracovníci tento podepisují. Jedná se asi o osm stran sepsaných rizik a oni podepisují, že s tímto byli seznámeni. Na čl. 208 je zapsáno [číslo]. Autodoprava [celé jméno žalovaného], razítko a něčí podpis. Na čl. 244 je záznam o provedeném školení s datem 30. 4. 2016 a zde je uveden a podepsán [celé jméno svědka]. Rozesílají odpovědným zástupcům zhotovitelů a podzhotovitelů listiny, zaměstnavatel má povinnost proškolit pracovníky a nechat je to ztvrdit podpisem. Zřejmě 11. 4. pan [celé jméno svědka] nebyl na stavbě, nepracoval každý den a podepisoval školení až ten den, kdy se prací účastnil. Koordinátor neprovádí osobně proškolení všech zaměstnanců, když se jich tam může vyskytnout i 150, navíc firma střídá pracovníky v jednotlivých dnech. To je povinností odpovědných zástupců zaměstnavatelů. Proto [právnická osoba] denně provádí vstupní školení, neboť se pracovníci na stavbě mění. Pokud se provádí činnost s nákladními vozidly a s bagry, pak tyto vydávají zvukové signály při couvání a IDS provádí kontroly těchto zvukových signálů. Při kontrole po dobu dvou měsíců nebylo zjištěno, že by nákladní vozidla či bagry tyto zvukové signály nevydávaly. K úřednímu záznamu z 18. 5. 2016 na čl. 23 připojeného trestního spisu se vyjádřil, že je to o nesmysl a nepravda, pan [celé jméno svědka] byl vyslýchán policií ve špatném psychickém stavu. Ten poškozený [celé jméno žalobce] měl dva dny jen hlídat ty tři pracovníky, kteří rozhrnovali štěrk, nic jiného dělat neměl. Takto to bylo domluveno, odsouhlaseno a byli poučeni. Dva dny pořád prováděli tu stejnou činnost a stalo se to až na závěr, když se tam poškozený šel pro něco sehnout. IDS to takto dělá několik let, že provádí každodenní zápis, kde nechá podepsat pracovníky záznam o proškolení, tedy že jim bylo vysvětleno, co má dělat každý z pracovníků. Dva dny konali pracovníci stále tu stejnou práci a navíc po celé dva měsíce stavby byli každý den ráno znovu proškolováni, kdy [právnická osoba] každého pracovníka seznámila s postupem, riziky a tím, co má konkrétně provádět. To pak firma nechá podepsat každého pracovníka do knihy BOZP, že byl s tímto seznámen. Poškozený [celé jméno žalobce] byl seznámen s činností, kterou má provádět, podepsal, že byl seznámen s postupem i riziky. Svědek byl informován od zástupců IDS, že poškozený [celé jméno žalobce] byl dva dny určen k dozoru nad třemi pracovníky. Toto rozděluje každý den stavbyvedoucí, který rozděluje pracovníky na konkrétní činnosti. Toto je pak zapsáno v knize BOZP. Pan [celé jméno žalobce] asi nebyl zaměstnancem IDS, řešilo se to na inspektorátu práce. Firma IDS má odpovědné zástupce, kteří dirigují a provádí kontakt se všemi podzhotovitelskými firmami. Mají na to smluvní vztahy, když je tam třeba 7 podzhotovitelských firem, tak tento odpovědný zástupce IDS určuje, která práce kým bude kde prováděna. Denní rozdělení, kdo z pracovníků bude co dělat, určil odpovědný zástupce IDS. Svědek prováděl kontrolu houkání vozidel a bagrů, takže je nesmysl, pokud pan [celé jméno svědka] vypovídal, že nikdy nehoukal. Houkat je základní povinnost všech řidičů při couvání. Pan [celé jméno žalobce] i pan [celé jméno svědka] byli povinni dodržovat nařízení vlády č. 591/2006 Sb., které se týká všech pracovníků na stavbě. Všichni pracovníci na stavbě byli proškolení prokazatelně z předpisů a seznámeni s plánem BOZP, dopravně provozním řádem i aktualizovaným plánem BOZP. K příloze 2 zákona odst. 1, 3 o používání signalizačních zařízení svědek uvedl, že toto je součástí školení a zkoušek na řidičský průkaz pro bagristy, k čemuž pak získá průkaz, kterým se prokazuje. Pokud má řidič tento průkaz, tak na stavbě pak ještě dostává proškolení a seznámení s riziky a plánem BOZP, kde je vše uvedeno, tj. všechny vyhlášky, nařízení vlády, zákony. Pan [celé jméno žalobce] i pan [celé jméno svědka] s tím byli prokazatelně seznámeni a spis obsahuje jejich podpisy toto stvrzující. Návod na použití bagru je v plánu BOZP zanesen, stejně tak v systému bezpečnosti práce. Návod k obsluze se zapracovává do vybraných rizik v plánu BOZP, která jsou popsána na osmi stranách včetně obrázků. Pan [celé jméno svědka] byl seznámen se zákonem č. 591/2006 Sb., neboť tento je zapracován v plánu BOZP, kde jsou všechna rizika popsána. Podle zákoníku práce každý zaměstnavatel provádí svým zaměstnancům periodické školení o BOZP jedenkrát ročně. Na stavbě pak provádí vstupní školení opět zaměstnavatel, kdy koordinátor BOZP rozešle veškeré dokumenty zaměstnavatelům, kteří své zaměstnance proškolí a nechají toto potvrdit podpisy. Svědek neví, proč by měl pan [celé jméno žalovaného] dohlížet na cizí zaměstnance. Za celou stavbu odpovídá [právnická osoba] a hlavní stavbyvedoucí, který musí být na stavbě dennodenně. Zástupce zaměstnavatele či koordinátor BOZP provádí kontrolu na stavbě namátkově. Svědek si myslí, že pan [celé jméno žalovaného] kontroly prováděl, ale sám ho tam nepotkal. -) Z výpovědí žalobců bylo zjištěno, že všichni měli s poškozeným velmi dobré vztahy, jako rodina se navštěvovali, trávili společně volný čas a jeho úmrtí všechny osobně zasáhlo. Nejbližší osobou byla manželka [celé jméno žalobkyně], která vedla s poškozeným společnou domácnost. Nepracovala, starala se o rodinu, manžel ji finančně zabezpečoval a pobírali dávky v hmotné nouzi. V jednom domě bydleli s rodiči i synové [celé jméno žalobce] ml. a [celé jméno žalobce], kteří však již žili se svými partnerkami [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně] a dětmi. Poškozený pomáhal svým dětem finančně i osobně např. postavit samostatné domy, aby bydleli samostatně. Dalším příbuzným vypomáhal finančně a některým peníze půjčoval - sestrám [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně]. [příjmení] [celé jméno žalobkyně] s poškozeným nežila, občas jej navštěvovala, žije v ČR. Sestru [celé jméno žalobkyně] pak po úmrtí švagra finančně podporovala. U nehody byli také přítomni i [celé jméno žalobce] - zeť, kterému poškozený také finančně pomáhal a [celé jméno žalobce] ml. bratr, který nyní žije zřejmě ve [příjmení] [jméno]. Rodiče poškozeného bydleli ve svém domě, syn je často navštěvoval. Otec poškozeného má sice psychické potíže, ale ty dle lékařských zpráv plynou i z jeho diagnózy demence s Alzheimerovou chorobou a poruchou osobnosti pro dysfunkci mozku. Co se týká žalobkyň - sester poškozeného tak ty s poškozeným nebydlely, dle doložených lékařských zpráv u nich byly psychické potíže zjištěny již v době předcházející úmrtí poškozeného. U [celé jméno žalobkyně] byla psychiatrická léčba od roku 2013, dokonce mylně uváděla, že byli jen 3 sourozenci (namísto 6 sourozenců). U [celé jméno žalobkyně] byla psychiatrická léčba od roku 2007 pro mentální retardaci a schizotypovou poruchu. [celé jméno žalobkyně] se neléčila a [celé jméno žalobkyně] žije ve [příjmení] [jméno], chodí pravidelně k psychologovi. -) Z pracovní smlouvy [právnická osoba] a [celé jméno žalobce] st. ze dne 28. 4. 2016, že jeho mzda byla sjednána ve výši 210 EURO měsíčně. Z Potvrzení Sociální pojišťovny pobočka Michalovce o výplatě důchodové dávky žalobkyni a), že jí byl vyplácen vdovský důchod 180,40 EURO měsíčně. Žalobkyni a) byla vyplácena Úřadem práce Michalovce v roce 2016 dávka v hmotné nouzi celkem od ledna do září ve výši [číslo] EURO.

5. Z uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Poškozený [celé jméno žalobce] zemřel v [obec] dne 30. 4. 2016. Žalobkyně a) byla od 3. 8. 1988 manželkou poškozeného. Poškozený měl 3 děti, a to [celé jméno žalobce] ml. - žalobce b), [celé jméno žalobce] - žalobce d) a [celé jméno žalobkyně] rozenou [celé jméno žalobkyně] - žalobkyni c). Vztah mezi žalobcem b) a [celé jméno žalobkyně] - žalobkyní h) je druhovský, vztah žalobce d) a [jméno] [příjmení] - žalobkyně g) je rovněž druhovský, žalobkyně c) a [celé jméno žalobce] - žalobce i) jsou manželé, takže [celé jméno žalobce] byl zetěm poškozeného. Žalobkyně o) [celé jméno žalobkyně] je sestrou žalobkyně a), tedy švagrová poškozeného. [celé jméno žalobce] st. - žalobce e) jeho otec a [celé jméno žalobkyně] - žalobkyně f) matka poškozeného. [celé jméno žalobce] ml. - žalobce j) byl bratr poškozeného, [celé jméno žalobkyně] - žalobkyně k ) sestra, [celé jméno žalobkyně] rozená [celé jméno žalobkyně] - žalobkyně l) sestra, [celé jméno žalobkyně] rozená [celé jméno žalobkyně] - žalobkyně m) sestra a [celé jméno žalobkyně] rozená [celé jméno žalobkyně] - žalobkyně n) také sestra. Žalovaný je OSVČ, je držitelem několika živnostenských oprávnění mj. měl od 11. 12. 2014 do 14. 9. 2016 a od 30. 9. 2016 na dobu neurčitou živnostenské oprávnění pro Silniční motorovou dopravu - nákladní, dále od 17. 3. 1999 na dobu neurčitou živnostenské oprávnění pro Výrobu, obchod a služby obor Přípravné a dokončovací práce, specializované stavební činnosti. Dne 30. 4. 2018 na ulici Třída [anonymizováno] v [obec] v prostoru, kde probíhala stavba - oprava kolejí a pozemní komunikace před [anonymizováno] bránou došlo k nehodě, při níž byl usmrcen pracovník na stavbě – poškozený [celé jméno žalobce], který byl přejet stavebním strojem zn. New Holland, zn. MH Plus. Řidičem stroje v době nehody byl p. [celé jméno svědka], zaměstnanec žalovaného. Na stavbě byl spolu s poškozeným přítomen i jeho syn - žalobce b), zeť - žalobce i) a bratr - žalobce j). Poškozený, žalobce b), j) a i) na staveništi kolejí pracovali před nehodou již 2 dny, stejnou práci vykonávali již celý rok na různých místech v ČR. Dne 30. 4. 2016 v 7 hodin, kdy byl na pracovišti přítomen i poškozený, mistr p. [příjmení] sdělil pracovníkům, co budou dělat. Pracovníci byli seznámeni s plánem BOZP, poučení podepsali. Kolem bagru na stavbě mělo být dodržováno ochranné pásmo v délce maximálního rozsahu stroje při napnutém ramenu, které měří 5,5 metru, plus 2 metry. Na to, aby se nepohybovali blíže, než bylo ochranné pásmo, měl dohlížet určený vedoucí skupiny, který dává pokyny ostatním a kontroluje je, a to byl právě poškozený [celé jméno žalobce] st. Poškozený s žalobcem b) v době před nehodou stáli blíže bagru kvůli provozu. Poškozený stál asi 1 metr od bagru, zády k bagru v místě, kde jsou ve výšce 60 cm stupátka mezi koly, žalobce b) asi 5 metrů, žalobce j) až 10 metrů a žalovaný i) asi 3 metry. Poškozený žalobci b) sdělil, že nesedí výška drtě od kolejnice, ten mu sdělil, ať zavolá mistrovi, aby přišel a vyřešil to. Poškozený v tu chvíli nepracoval, dohlížel na ostatní a měl se stále dívat na bagristu, protože bagr měl nabírat drť z Tatry, která stála asi 5-6 metrů od bagru směrem k tržnici. Hovořil s žalobcem b) a chtěl jít telefonovat mistrovi. Bagr byl v době dopravní nehody nastartovaný, nasměrovaný ramenem směrem k restauraci [příjmení], měl sypat drť mezi koleje a dělníci měli drť rozhrabovat. Na staveništi byl hluk, kromě motoru bagru pracovala i vibrační deska, která byla na místo přivezena dříve. Ve chvíli dopravní nehody řidič bagru vysypal štěrk nabraný z Tatry do kolejiště, a když se chtěl otočit zpět k Tatře pro štěrk, nešlo to, protože tam stáli dělníci. Řidič bagru couvnul asi 40 cm a hned slyšel křik. Poškozený s bagristou si běžně dávali znamení, když bylo potřeba, v době před nehodou poškozený bagristovi žádné znamení nedával, bagrista poškozeného nikde neviděl. Žalobce b) uslyšel křik 2-3 sekundy poté, co s poškozeným hovořil, viděl, jak se ostatní dívají pod bagr. Pod bagrem ležel poškozený, bagr stál na těle poškozeného předním kolem z pohledu, kam směřovalo rameno stroje, a to v místě od pasu ke krku, nohy byly směrem ven a hlava směrem dovnitř pod bagr. Pracovníci na stavbě křičeli na řidiče, ať popojede, ten popojel bagrem směrem k [příjmení], poškozený se poté nacházel horní částí těla pod pracovním strojem mezi koly v poloze na zádech, nohy měl mimo stroj. Za cca pět minut přijela sanitka a na místě začali pracovat záchranáři. Poškozený svým zraněním podlehl, příčinou smrti poškozeného bylo tzv. polytrauma. Řidič bagru absolvoval u zaměstnavatele 1x ročně povinné školení BOZP. Dne 5. 4. 2016 se zúčastnil školení BOZP – registr rizik a opatření, které provedl školitel Ing. [jméno] [příjmení]. Registr obsahuje výčet posuzovaných objektů, činností (nebezpečí), rizik, které by mohly z dané činnosti nastat, vyhodnocení závažnosti rizik a jaká opatření jsou přijata k eliminaci rizik. Řidič byl tohoto dne rovněž proškolen a seznámen s registrem rizik na stavbu Oprava TT Tř. [anonymizováno] [obec]. Dne 8. 4. 2016 byl řidič seznámen s Dopravně provozního řádu na stavbě Oprava TT [ulice], [obec]. Dne 23. 4. 2016 byl řidič proškolen v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci školitelem [jméno] [příjmení]. Školení bylo pro řidiče z povolání - strojníky a obsahem školení byly mimo jiné předpisy týkající se bezpečnosti práce a požadavků na pracovišti, dopravní předpisy, technické normy, další dokumenty týkající se např. seznámení s riziky při práci, stanovených opatření, pracovních úrazů, poskytování první pomoci a jiné pomoci v případě vzniku mimořádné události, zásad bezpečného chování na pracovišti, bezpečnostních pokynů, motorových vozidel, automobilové dopravy ad. Řidič byl rovněž seznámen s bezpečnou obsluhou, provozem a praktickým ovládáním stroje [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dále byl řidič dne 29. 5. 2015 seznámen s rizikovými faktory, platnými provozními a organizačními předpisy, technologickými a pracovními postupy. Zdravotní způsobilost řidiče bagru k řízení stroje byla dobrá a pravidelně prověřována. Poškozený byl s plánem BOZP na stavbě Oprava tramvajové trati třída [anonymizováno], [obec] SO 01 Oprava tramvajové trati- koleje 1, 2, jež je přílohou č. 5 plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi seznámen dne 10. 4. 2016, dne 11. 4. 2016 a dne 30. 4. 2016, což vždy stvrdil svými podpisy na této listině. Žalovaný byl s tímto plánem seznámen dne 11. 4. 2016, což taktéž stvrdil svým podpisem a razítkem na této listině. Rovněž byli poškozený i řidič stroje dne 30. 4. 2016 proškoleni mimo jiné o bezpečnosti práce, technologických postupech a návodu k použití strojů a zařízení, což oba stvrdili svými podpisy na této listině. V průběhu dubna 2016 prováděl koordinátor BOZP [celé jméno svědka] na staveništi pravidelné kontroly, mimo jiné ohledně dodržování předpisů Plánu BOZP na staveništi, kdy toto bylo shledáno bez závad, kromě jedné výjimky označení staveniště, která byla ihned napravena.

6. V rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci proti obžalovanému [jméno] [celé jméno svědka] pod sp. zn. [spisová značka] dle protokolu o hlavním líčení ze dne 26. 4. 2017 uzavřel znalec [jméno] [příjmení], že předmětné kolové rypadlo bylo v inkriminovanou dobu v pracovním procesu, bylo v činnosti a za situace, kdy při této činnosti dochází k mírnému couvání, není obsluha stroje povinna dávat signalizační znamení a není ani povinna si zajistit asistenci další osoby. Signalizační znamení se dává v momentě, kdy stroj nějakou dobu stojí a pak se rozjíždí, což není tento případ. Podle znalce [příjmení] obžalovaný neporušil žádný předpis bezpečnosti práce. Naopak poškozený [celé jméno žalobce] st. dle znalce porušil konkrétní povinnost a to, že vstoupil do ochranného prostoru stroje, což bylo dáno konečnou polohou jeho těla. Ochranné pásmo je definováno tak, že se jedná o pásmo maximálního dosahu stroje plus dva metry. Pokud je stroj v činnosti, nesmí do tohoto prostoru žádná osoba vstupovat. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 26. 4. 2017 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 23. 5. 2017, byl obžalovaný [celé jméno svědka] zproštěn obžaloby Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 16. 2. 2017, sp. zn. [spisová značka], pro skutek spočívající v tom, že dne 30. 4. 2016 okolo 14:20 hodin, v [obec] na ulici Třída [anonymizováno], v blízkosti [anonymizováno] brány, při rekonstrukci tramvajového svršku, jako zaměstnanec firmy [celé jméno žalovaného], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], obsluhoval a řídil stavební stroj výrobní značky New Holland [příjmení] [jméno] - kolové rypadlo, výrobní [číslo] se kterým započal couvat, aniž měl přehled o tom, zda se v ohroženém prostoru nenachází nějaká osoba, přitom před zahájením couvání nedal výstražný zvukový signál a ani jiným způsobem nikomu z dělníků, souběžně provádějícím ruční výkopové práce, nesdělil, že hodlá se strojem couvat a dále si nezajistil bezpečné couvání za pomocí navádějícího pracovníka a v důsledku toho došlo, přesně nezjištěným způsobem, k přejetí pošk. dělníka [celé jméno žalobce], [datum narození], zaměstnance firmy [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [příjmení] nad [anonymizováno], Slovenská republika, který na staveništi souběžně prováděl ruční výkopové práce, a který na následky zranění zemřel, čímž měl obžalovaný porušit § 106 odst. 4 písm. c) zákona 262/2006 Sb., zákoník práce a dále nařízení vlády č. 591/2006 Sb., a dále Dopravně provozní řád na stavbě: Oprava TT Tř. [anonymizováno], [obec] Čl. [číslo], tím, že započal se strojem couvat, aniž měl přehled o tom, zda se v ohroženém prostoru nenachází nějaká osoba, přitom před zahájením couvání nedal výstražný zvukový signál a ani jiným způsobem nikomu z dělníků nesdělil, že hodlá se strojem couvat a dále si nezajistil bezpečné couvání za pomocí navádějícího pracovníka, čím měl z nedbalosti usmrtit pošk. [celé jméno žalobce], v čemž byl spatřován přečin usmrcení z nedbalosti dle §143 odst. 1, 2 tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.

7. Dokazování bylo doplněno opakovaným výslechem [celé jméno svědka] u jednání dne 24. 6. 2020, který opětovně uváděl, že ten den pracovali na místě u [anonymizováno] brány. Na místě byli přítomni dělníci, jejich parťák, neví, zda tam byl stavbyvedoucí, jeho zaměstnavatel tam nebyl. [příjmení] měl natočenou čelem k [příjmení], otočil se o 90 stupňů směrem do kolejiště, tam štěrk vysypal. Pak otočil kabinu opět směrem k [příjmení]. Popojel 40 cm koly stroje a v tu chvíli uslyšel křik. Za sebou na asfaltovém pruhu cesty nikoho neviděl. Všichni dělníci stáli v kolejišti, nestáli v dráze. Když viděl, že za ním nikdo není, tak popojel o těch 40 cm směrem k tržnici, kabinu měl otočenou směrem k [příjmení]. Dělníci se pohybovali v bližší vzdálenosti, než byla povolená, protože jinak by to nešlo dělat. Práci totiž dělali souběžně, kdy vysypával a oni hned štěrk rozhrabali. Opětovně potvrzuje svou výpověď z jednání 8. 8. 2018, že bagr couvl 40 cm. Zvukové znamení nepoužil, nemusí jej užívat, pokud je stroj při práci, otáčí se nebo popojíždí. Když dá stroj do klidu a poté ho znovu zprovozní, tehdy používá zvukové znamení. Byl samozřejmě proškolen o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Stroj byl stále v chodu. Ochranné pásmo kolem bagru je maximální dosah 5,5 m + 2 m, takže 7,5 m zhruba, takže tam by pracovat nemohli. Podíval se do zpětných zrcátek, než začal couvat. Pod bagr vidět není. Na policii vypovídal až 18. 5. 2016 proto, že byl po nehodě v šoku. Ve všech svých výpovědích vypovídal to, co věděl. Pokud uváděl údaje o délce nebo hloubce v centimetrech, takto uváděl podle svého odhadu. Měl dostatečný zpětný výhled. Od začátku uvádí, že neví, jak se ten člověk pod bagr dostal. Znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] ze dne 10. 12. 2020 soud zjistil z jeho závěrů a odpovědí na otázky soudu a stran, že ze strany řidiče [celé jméno svědka] nedošlo k porušení žádného právního předpisu BOZP. Ze spisu nevyplývá, že by žalovaný jako jeho zaměstnavatel uložil řidiči nějaké pokyny k zajištění BOZP. Ve vnitřním provozním bezpečnostním předpise vydaném koordinátorem BOZP [celé jméno svědka] je uvedeno, že„ zástupci cizích firem zajistí, aby jejich zaměstnanci byli s dopravně provozním řádem v potřebném rozsahu seznámeni, a aby jeho ustanovení plnili“. Podle znalce žalovaný byl povinen dodržet a nedodržel ustanovení § 5 odst. 1 písm. d), § 3 odst. 2 písm. q) a § 16 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. Znalec má za to, že školení zaměstnanců k předpisům BOZP nelze považovat za dostatečné. Žalovaný nijak neorganizoval práci a pracovní postup práce se strojem řidiče [celé jméno svědka]. Poškozený [celé jméno žalobce] st. byl seznámen s nějakým technologickým postupem, ale není zřejmé, s jakým. Ochranné pásmo bagru činilo 7,5 m kolem stroje, tj. délku ramene bagru 5,5 m a k tomu ještě 2 m ohroženého prostoru. Znalec rovněž uvedl, že řidič [celé jméno svědka] nebyl podle předpisů BOZP povinen zkontrolovat, jestli všechny osoby opustily ohrožený prostor a nemusel ani použít zvukové výstražné znamení, protože mu to neukládal žádný právní předpis. Znalec se vyjádřil tak, že nařízení vlády č. 591/2006 Sb. upřesňuje povinnosti zaměstnavatele (zhotovitele), ale nikoliv zaměstnance. Z podrobné výpovědi znalce [celé jméno znalce] bylo dále zjištěno, že pokud se v daném případě se jednalo o staveniště, kde se o rizicích, které vznikají při té pracovní činnosti při postupu, které zaměstnavatel zvolil, pak musí informovat koordinátora bezpečnosti BOZP a to podle § 16 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. Povinnost musí být splněna před nástupem na pracoviště, aby koordinátor měl čas zkoordinovat tato opatření, které přijímají zaměstnavatelé tak, aby výsledkem byla ochrana všech zaměstnanců na pracovišti. Tedy na staveniště vstupoval zaměstnavatel, který zaměstnával [celé jméno svědka] a ten následně přicházel se stavebním strojem na staveniště, který představoval určitá rizika pro ostatní osoby, proto bylo jeho povinností nastavit pravidla používání tohoto stroje tak, aby neohrozil ostatní zaměstnance na pracovišti či další osoby, což má předepsáno mimo jiné také § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb. Dle § 3 prováděcího nařízení vlády č. 168/2002 Sb. měl zpracovat místní provozní bezpečností předpis. Pokud by zaměstnavatel [celé jméno svědka] tento předpis zpracoval a poskytl ho koordinátorovi, ten by měl posoudit, jestli s ohledem na činnost jiných zaměstnavatelů na pracovišti je toto dostatečné a pokud ano, vložil by to do plánu BOZP, aby se ta opatření stala závazná pro všechny zhotovitele na staveništi. Pokud to v daném případě zpracoval samotný koordinátor a nedal to do plánu BOZP, zavázal tímto dokumentem pouze vlastní zaměstnance. Nebylo v kompetenci [celé jméno svědka], aby se takovýmto dokumentem řídil. Zvlášť podmínky, které ani splnit nemohl, protože neměl na staveništi žádného kolegu, který by mohl zabezpečit bezpečnost couvání kolového nakladače. Takže pokud by to chtěl splnit, musel by požádat zaměstnance cizí firmy, kteří mají uložené povinnosti svými zaměstnavateli, takže by mu nemuseli vyhovět. Stejně tak stavbyvedoucí měl toto kontrolovat, a pokud by nemohl zajistit bezpečnost osob, pak měl vyloučit buď práci stroje či přítomnost osob současně. Zaměstnavatel je ten, kdo přináší konkrétní činnost a rizika na staveniště, koordinátor je ten, kdo to koordinuje, dá to do plánu BOZP a stavbyvedoucí zajišťuje, aby to bylo naplněno. Zaměstnanci má organizovat práci, stanovit pracovní postupy a ukládat pokyny jeho zaměstnavatel. Z výslechu koordinátora BOZP [celé jméno svědka] v civilním řízení vyplynulo, že generálním dodavatelem na této stavbě byla [právnická osoba] – Inženýrské dopravní stavby [obec], a to pro [ulice] podnik města Olomouce - DPMO. Firma IDS měla celý seznam subdodavatelů asi 5 nebo 7 firem. Firma IDS denně prováděla proškolení každého z pracovníků o postupech a rizicích každého dne, neboť podzhotovitel může každý den poslat jiného pracovníka. To proškolování provádí hlavní stavbyvedoucí. Při smrtelné nehodě, která se tehdy stala, pracovali pracovníci na koleji [číslo] od [příjmení] k Tržnici. Druhý den pak pracovali od Tržnice k [příjmení] na koleji [číslo] chybělo jim posledních 20 metrů. Poškozený měl být hlídka u bagru, byl pověřen a proškolen, aby kontroloval tři pracovníky, kteří shrnovali štěrk. Bagr nabral štěrk, vysypal jej, oni jej shrnuli, pak nabral další štěrk, couvnul o 0,5 metru a tehdy se to stalo. Bagr byl nastartovaný, má ale bezpečnostní červenou páčku, takže se nemůže sám rozjet. Sám kontroloval, zda řidič používá zvukové znamení. Šetřilo se tehdy v trestním řízení, že ten poškozený vlezl mezi přední a zadní kolo a zohnul se do prostoru mezi ně. Bylo to mimo záběr kamer. Bagr má dvě kamery, které zabírají místo před bagrem a za bagrem, ale nikoliv místo mezi koly. Pokud poškozený vlezl mezi dvě kola, tak sám sobě ohrozil život a zdraví. Asi mu tam něco spadlo a zrovna v tu chvíli stroj couvnul. Strojník nejel, že by jel tři metry, jen popojížděl. Tento poškozený byl proškolen od firmy IDS jako dozor na dva dny nad třemi pracovníky, jak se tito mají pohybovat v ochranném pásmu stroje. Firma toto proškolení opakovala každý den znovu, je to uvedeno v dopravně provozním řádu i v plánu BOZP, což všichni pracovníci podepsali.

8. Všichni žalobci vypověděli, že měli s poškozeným velmi dobré vztahy, jako rodina se navštěvovali, trávili společně volný čas a jeho úmrtí všechny osobně zasáhlo. Nejbližší osobou byla manželka [celé jméno žalobkyně], která vedla s poškozeným společnou domácnost. Nepracovala, starala se o rodinu, manžel ji finančně zabezpečoval a pobírali dávky v hmotné nouzi. V jednom domě bydleli s rodiči i synové [celé jméno žalobce] ml. a [celé jméno žalobce], kteří však již žili se svými partnerkami [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně] a dětmi. Poškozený pomáhal svým dětem finančně i osobně např. postavit samostatné domy, aby bydleli samostatně. Dalším příbuzným vypomáhal finančně a některým peníze půjčoval - sestrám [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně]. [příjmení] [celé jméno žalobkyně] s poškozeným nežila, občas jej navštěvovala, žije v ČR. Sestru [celé jméno žalobkyně] pak po úmrtí švagra finančně podporovala. U nehody byli také přítomni i [celé jméno žalobce] - zeť, kterému poškozený také finančně pomáhal a [celé jméno žalobce] ml. bratr, který nyní žije zřejmě ve [příjmení] [jméno]. Rodiče poškozeného bydleli ve svém domě, syn je často navštěvoval. Otec poškozeného má sice psychické potíže, ale ty dle lékařských zpráv plynou i z jeho diagnózy demence s Alzheimerovou chorobou a poruchou osobnosti pro dysfunkci mozku. Co se týká žalobkyň - sester poškozeného tak ty s poškozeným nebydlely, dle doložených lékařských zpráv u nich byly psychické potíže zjištěny již v době předcházející úmrtí poškozeného. U [celé jméno žalobkyně] byla psychiatrická léčba od roku 2013, dokonce mylně uváděla, že byli jen 3 sourozenci (namísto 6 sourozenců). U [celé jméno žalobkyně] byla psychiatrická léčba od roku 2007 pro mentální retardaci a schizotypovou poruchu. [celé jméno žalobkyně] se neléčila a [celé jméno žalobkyně] žije ve [příjmení] [jméno], chodí pravidelně k psychologovi. Dle pracovní smlouvy [právnická osoba] a [celé jméno žalobce] st. ze dne 28. 4. 2016 byla jeho mzda byla sjednána ve výši 210 EURO měsíčně. Sociální pojišťovna pobočka Michalovce vyplácela důchodové dávky žalobkyni a) - vdovský důchod 180,40 EURO měsíčně. Úřadem práce Michalovce ještě v roce 2016 dávka v hmotné nouzi celkem od ledna do září ve výši [číslo] EURO.

9. Dle přílohy 2 nařízení vlády č. 591/2006 ze dne 12. prosince 2006 o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, pokud je u stroje předepsáno zvláštní výstražné signalizační zařízení, je signalizováno uvedení stroje do chodu zvukovým, popřípadě světelným výstražným signálem. Po výstražném signálu uvádí obsluha stroj do chodu až tehdy, když všechny ohrožené fyzické osoby opustily ohrožený prostor; není-li v původní dokumentaci stroje stanoveno jinak, je prostor ohrožený činností stroje vymezen maximálním dosahem jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m. Na nepřehledných pracovištích smí být stroj uveden do provozu až po uplynutí doby postačující k opuštění ohroženého prostoru všemi fyzickými osobami.

10. Dle § 19 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany. Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. Nepřihlíží se ani k omezení těchto práv v míře odporující zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku.

11. Dle § 81 odst. 1 a 2 o. z., chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

12. Podle § 2927 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v aktuálním znění (dále jen „o. z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle § 2927 odst. 2 o. z. povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze považovat.

13. Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví, odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

14. Dle § 2966 odst. 1 a 2 o. z., při usmrcení hradí škůdce peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý ke dni své smrti poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Náhrada náleží pozůstalým ve výši rozdílu mezi dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu a tím, co by poškozený podle rozumného očekávání mohl pozůstalým na těchto nákladech poskytovat, pokud by k jeho zranění nedošlo. Z důvodu slušnosti lze přiznat příspěvek na výživné i jiné osobě, pokud jí usmrcený poskytoval takové plnění, ač k tomu nebyl podle zákona povinen.

15. Podle § 22 občanského zákoníku je osobou blízkou příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství, jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako sobě vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

16. Ve věci okresní soud již rozhodl rozsudkem ze dne 24. 10. 2018, následně však bylo odvolacím soudem rozhodnuto dne 27. 5. 2019 tak, že rozsudek okresního soudu byl zrušen a vrácen k dalšímu řízení. Krajský soud ve svém rozhodnutí stanovil právní kvalifikaci posouzení věci dle § 2927 odst. 1 občanského zákoníku č.89/2012 Sb., což bylo tedy pro okresní soud při dalším postupu v řízení závazné. Krajský soud uvedl, že„ předpokladem odpovědnosti za nemajetkovou újmu je vyjasnění otázky, zda při provozu dopravního prostředku porušil řidič právní povinnost, zda mezi poškozením zdraví s následkem smrti poškozeného [celé jméno žalobce] a porušením právní povinnosti existuje příčinná souvislost; o vzniku škody na zdraví se smrtelným následkem poškozeného [celé jméno žalobce] není pochyb, případně, zda zjištěné okolnosti týkající se úrazového děje umožňují závěr o spoluzavinění poškozeného. Odpovědnost provozovatele strojního zařízení používaného k přepravě nákladu poháněného motorem (tzv. bagr) je odpovědností objektivní podle § 2927 občanského zákoníku a liberačním důvodem umožňujícím provozovateli zprostit se odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s provozem bagru, je prokázání skutečnosti, že škodě přes veškeré vynaložené úsilí, které bylo možno na něm požadovat, nemohl zabránit. Zásadní otázkou tedy bylo, zda ke škodě na zdraví se smrtelným následkem poškozeného došlo v souvislosti s porušením právní povinnosti řidičem bagru.“ Krajský soud tedy uložil okresnímu soudu, aby se zabýval výpověďmi řidiče bagru a ustanovil znalce z oboru BOZP, vzhledem k rozdílům, které vyvstaly v trestním řízení. Dále odvolací soud uved, že „ po opatření znaleckého posudku pro případ, že ze závěrů znalce vyplyne, že provozovatel stroje nese odpovědnost za nehodu, při které došlo k usmrcení poškozeného [celé jméno žalobce] a že rovněž poškozený [celé jméno žalobce] porušil bezpečnostní předpisy, je okresní soud povinen zaujmout závěr o podílu, v jakém se na usmrcení podílel řidič stroje a samotný poškozený. [jméno] případného spoluzavinění poškozeného je otázkou právní nikoli znaleckou. Teprve po přijetí odpovídajících závěrů bude okresní soud zvažovat osobní a rodinné vazby jednotlivých příbuzných a blízkých osob v postavení žalobců a zabývat se otázkou, zda vůbec přichází v úvahu přiznání náhrady nemajetkové újmy každému ze žalobců.“ Okresní soud tedy doplnil dokazování, jak je výše uvedeno. Co se týká výpovědí [celé jméno svědka], tak tyto okresní soud opětovně všechny vyhodnotil a zjistil, že vypovídal v přípravném trestním řízení dne 17. 1. 2017 jako obviněný a uvedl, že - ujel asi [číslo] cm, u hlavního líčení vypověděl jako obžalovaný, že - couvnul asi [číslo] cm a jako svědek v tomto občanskoprávním řízení dne 8. 8. 2017 vypověděl, že couvnul asi 40 cm i při opětovném výslechu po rozhodnutí krajského soudu u jednání okresního soudu jako svědek dne 24. 6. 2020 vypověděl že - popojel 40 cm koly stroje. Dne 18. 5. 2016 podal pouze vysvětlení do úředního záznamu PČR, což nebyla výpověď důkazně použitelná - tehdy uvedl, že couvnul asi o metr. Při porovnání všech těchto výpovědí okresní soud opětovně neshledal žádný závažný rozpor. Navíc pro právní posouzení této civilní věci jeho výpovědi nebyly rozhodným důkazem 17. Podáním ze dne 18. 3. 2023 byla žaloba částečně vzata zpět, proto soud po souhlasu strany žalované výrokem I. rozsudku rozhodl o tom, že se řízení částečně zastavuje co do částky 450 000 Kč, a to co do částky 200 000 Kč, kterou vzal částečně zpět žalobce d) [celé jméno žalobce], co do částky 200 000 Kč, kterou vzala částečně zpět žalobkyně f) [celé jméno žalobkyně], a co do částky 50 000 Kč, kterou vzala částečně zpět žalobkyně n) [celé jméno žalobkyně].

18. Následně soud zhodnotil všechny provedené důkazy a v souladu se shora citovanými zákonným ustanoveními dospěl k právnímu závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud se v prvé řadě zabýval skutečností, zda jsou na straně žalovaného splněny předpoklady odpovědnosti za újmu, tedy protiprávní úkon, újma, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem újmy a presumované zavinění. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že dne 30. 4. 2016 došlo na stavbě – Oprava TT Tř. [anonymizováno] v [obec] k protiprávnímu jednání, a to zásahu do přirozených práv poškozeného, když došlo k najetí stavebního stroje na poškozeného, přičemž v příčinné souvislosti s tímto jednáním došlo k újmě na životě poškozeného, který zemřel následkem tzv. polytraumatu. Soud se tedy zabýval otázkou zavinění žalovaného a spoluzavinění poškozeného. U žalovaného jako zaměstnavatele řidiče bagru je odpovědnost objektivní podle § 2927 občanského zákoníku a liberačním důvodem umožňujícím provozovateli zprostit se odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s provozem bagru, je prokázání skutečnosti, že škodě přes veškeré vynaložené úsilí, které bylo možno na něm požadovat, nemohl zabránit. Dle znaleckého posudku ustanoveného znalce z oboru BOZP [celé jméno znalce] a jeho výpovědi před soudem vyplynulo, že povinnosti žalovaného jako zaměstnavatele řidiče bagru nebyly dostatečně žalovaným splněny a dokonce porušil i předpisy BOZP, které znalec konkrétně uvedl.

19. Žalobci se žalobou domáhali náhrady nemajetkové újmy, a to náhrady ve formě peněžitého důchodu pro žalobkyni a) a náhrady za duševní útrapy pro žalobce a) – o) s odůvodněním, že v důsledku protiprávního jednání řidiče bagru došlo k usmrcení poškozeného a za toto protiprávní jednání řidiče bagru nese odpovědnost žalovaný jakožto jeho zaměstnavatel. Žalobci tvrdili, že řidič porušil svou právní povinnost, a to zejména ustanovení nařízení vlády č. 591/2006, když při započetí couvání bagru nedal zvukové znamení, čímž zavinil úmrtí poškozeného. K tomuto soud uzavírá, že tímto jednáním řidič bagru žádnou právní povinnost neporušil, jak ostatně vyplynulo v rámci trestního řízení, z výpovědi znalce [příjmení], tak v civilním řízení ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] i jeho podrobné výpovědi před soudem. Podle obou znalců tak řidič stroje neporušil žádný předpis bezpečnosti práce. Tyto skutečnosti má soud za prokázané rovněž z mapy historie a historie pozic bagru, dle kterého byl bagr v době před nehodou v neustálém pohybu. Dle znalce [příjmení] v trestním řízení a svědka [celé jméno svědka], který shodně vypovídal v trestním i civilním řízení, že pokud poškozený vlezl mezi dvě kola nastartovaného bagru, tak sám sobě ohrozil život a zdraví. Byl to tedy i poškozený, kdo porušil konkrétní povinnost, když vstoupil do ochranného prostoru stroje, což ostatně vyplývá i z výpovědi žalobce b), syna poškozeného, který vypověděl, že poškozený se v době těsně před nehodou pohyboval v nepovolené vzdálenosti 1 m od bagru, chystal se jít telefonovat. Soud tak má za prokázané, že to byl poškozený, kdo porušil své povinnosti, a to přes to, že byl proškolen v oblasti BOZP a nadto byl na stavbě určen jako dozor nad 3 pracovníky. Soud tak má za velice pravděpodobné, že poškozený před nehodou nevěnoval veškerou svou pozornost dění na staveništi, tedy i pohybu bagru, hovořil s žalobcem b), pak chtěl odejít telefonovat mimo staveniště, a nešťastnou náhodou svou neopatrností se dostal pod kola bagru. Žalovaný ovšem v průběhu řízení neprokázal, že učinil veškerá opatření, aby případné škodné události na stavbě zabránil, když podle znalce [celé jméno znalce] své zákonné povinnosti nesplnil. Na staveništi byly koordinátorem BOZP prováděny pravidelné kontroly, mimo jiné ohledně dodržování předpisů Plánu BOZP, kdy toto bylo koordinátorem shledáno bez závad. Řádný dohled žalovaného jako zaměstnavatele však prokázán nebyl. Soud tak má za prokázané, že k usmrcení poškozeného [celé jméno žalobce] došlo zaviněním žalovaného, ale i samotného poškozeného. Soud vycházel z citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že pozůstalí poškození, kteří podali žalobu, mají nárok na peněžitou náhradu k vyvážení jejich utrpení ze ztráty blízké osoby [celé jméno žalobce] st. Soud přitom za osoby blízké považoval nejen rodiče, děti a sourozence zemřelého, jak bez dalšího vyplývá z citovaného § 22 občanského zákoníku, jak byly příbuzenské vztahy prokázány z doložených rodných listů, ale také zetě a družky synů i sestry manželky poškozeného, neboť i tyto osoby byly se zemřelým v blízkém příbuzenském, resp. obdobném vztahu, dobře se s ním znali, intenzivně se stýkali a žili spolu jako soudržná rodina v téměř každodenním kontaktu. Všichni se vyjádřili tak, že je smrt poškozeného velmi zasáhla a celá událost zasahuje do jejich vnitřního života, proto i tyto osoby mají dle názoru soudu nárok na odškodnění jejich duševních útrap, které jim po úmrtí poškozeného vznikly. Újmu, u které je zcela vyloučeno uvedení události do původního stavu, a která sestává z vnitřních útrap poškozených, jako jsou smutek, žal, šok a obavy, způsobených vnímáním úmrtí blízkého člověka, nelze exaktně finančně vyjádřit a její výši je třeba stanovit podle obecných pravidel zásad slušnosti a plné náhrady způsobených duševních útrap, byť plné finanční náhrady vnitřních duševních útrap nelze z podstaty věci nikdy dosáhnout. Soud však nemůže újmu vyčíslit svou volnou úvahou, neboť ta by jen těžko obstála proti námitce libovůle, ale musí se řídit aktuální rozhodovací praxí, která vychází z historického vývoje stanovení výše náhrad, komparace odškodňování pozůstalých, a nově také reflektuje vývoj hodnoty peněz ve společnosti. Na základě této praxe, jak bude níže rozvedeno, dospěl soud ke konečnému vyčíslení duševních útrap žalobců, i když si je plně vědom, že neexistuje částka, která by mohla pozůstalým nahradit ztrátu poškozeného [celé jméno žalobce] st., neboť to je nezměnitelný a neodčinitelný zásah do jejich životů.

20. Je zřejmé, že každý případ vyžaduje individuální posouzení, i když existuje judikatura Nejvyššího soudu v obdobných případech, i nadále je výše náhrady nemajetkové újmy předmětem volného uvážení soudu, nicméně soud musí vycházet z úplného skutkového stavu a opírat se o konkrétní a přezkoumatelná hlediska - srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 1578/2009. V současné době je v rozhodovací praxi přijat závěr dle podrobné analýzy zejm. v pilotním rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 takový, že základní částka, ze které má soud při svých úvahách vycházet, má odpovídat pro nejbližší pozůstalé dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnance v národním hospodářství České republiky za rok předcházející úmrtí. Soud proto vyšel z tabulky zveřejněné v materiálech NS ČR o vývoji průměrných měsíčných hrubých mezd, kdy za rok 2015 dosahoval tento ukazatel částky 26 467 Kč, takže dvacetinásobek odpovídá částce 529 340 Kč. Tato základní částka má být podle názoru NS ČR následně modifikována po zohlednění kritérií na straně poškozených pozůstalých, kde se jedná o intenzitu vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, očitou účast při škodní události, případnou existenční závislost na zemřelém, případnou satisfakci či další okolnosti. Na straně škůdce pak forma a míra zavinění, postoj ke škodní události, dopad události do jeho duševní sféry a jeho majetkové poměry jako korektiv výsledné částky tak, aby pro něj nepředstavovala likvidační důsledek. Nastavená základní částka je dle NS ČR viz rozhodnutí 25 Cdo 4478/2018„ východiskem k další úvaze soudu o výši náhrady zohledňující již konkrétní aspekty té které projednávané věci - též nález Ústavního soudu ze I. ÚS 2844/14. Má-li mít orientační určení výše náhrad způsobilost sjednotit soudní praxi a dosáhnout účelu sledovaného v § 13 o. z. tj. v obdobných případech rozhodnout obdobně, měla by základní částka být modifikována s ohledem na specifické okolnosti na straně škůdce či poškozeného zpravidla již jen v řádu desítek procent, nikoli vícenásobků.“ V projednávaném případě tedy soud vycházel ze základní zaokrouhlené částky 530 000 Kč a stanovil částku pro žalobce takto a) [celé jméno žalobkyně] jako manželce, se kterou žil poškozený [celé jméno žalobce] st. ve společné domácnosti 150 % základu tj. částku 795 000 Kč, žalobci b) [celé jméno žalobce] ml. jako synovi, který měl s otcem velmi blízký vztah, byl i přítomen dopravní nehodě a první poškozenému poskytoval pomoc 150 % tj. částku 795 000 Kč, žalobkyni c) [celé jméno žalobkyně] jako dceři 100 % tj. částku 530 000 Kč, žalobci d) [celé jméno žalobce] jako synovi 100 % tj. částku 530 000 Kč, žalobci e) [celé jméno žalobce] st. jako otci 100 % tj. částku 530 000 Kč, žalobkyni f) [celé jméno žalobkyně] jako matce 100 % tj. částku 530 000 Kč, žalobkyni g) [celé jméno žalobkyně] jako družce syna, tedy nepokrevní ani nesezdané příbuzné 25 % tj. částku 132 500 Kč, žalobkyni h) [celé jméno žalobkyně] jako družce syna, tedy nepokrevní ani nesezdané příbuzné 25 % tj. částku 132 500 Kč, žalobci i) [celé jméno žalobce] jako manželovi dcery [jméno] - tedy zeti, který byl přítomen dopravní nehodě 75 % tj. částku 397 500 Kč, žalobci j) [celé jméno žalobce] ml. jako bratrovi, který byl rovněž účasten dopravní nehodě 75 % tj. částku 397 500 Kč, žalobkyni k ) [celé jméno žalobkyně] jako sestře 75 % tj. částku 397 500 Kč, žalobkyni l) [celé jméno žalobkyně] jako sestře 75 % tj. částku 397 500 Kč, žalobkyni m) [celé jméno žalobkyně] jako sestře 75 % tj. částku 397 500 Kč, žalobkyni n) [celé jméno žalobkyně] jako sestře 75 % tj. částku 397 500 Kč a žalobkyni o) [celé jméno žalobkyně] jako švagrové poškozeného, tedy nepokrevní příbuzné, která však byla nápomocna své sestře - manželce poškozeného 25 % tj. částku 132 500 Kč. Všichni žalobci vypověděli, že měli s poškozeným velmi dobré vztahy, jako rodina se navštěvovali a jeho úmrtí všechny osobně zasáhlo. Ohledně újmy sourozenců poškozeného soud uzavřel, jak již bylo judikatorně dovozeno, že u sourozenců je obvyklé vycházet z částky o jednu čtvrtinu nižší tj. 75 % základní částky (viz. R 51/2020 tr.). Co se týká hlediska psychických potíží, tak ty byly uváděny popř. dokládány u žalobkyň - sester a otce poškozeného [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] st. Jak bylo z doložených lékařských zpráv zjištěno, u těchto se potíže vyskytovaly již v době předcházející úmrtí poškozeného a ani s tímto zásadně nesouvisely. Společnou domácnost s poškozeným vedla hlavně jeho manželka, pokud to byly další příbuzní, pak soud poukazuje na skutečnost, že se jednalo o samostatné dospělé osoby, žijící se svými partnery popř. i s dětmi. Někteří dokonce měli své vlastní domy, a přesto využívali finanční či faktické pomoci poškozeného, pak toto poskytované nadstandartní dobrodiní nebylo pro soud důvodem těmto osobám z takového důvodu přiznávat vyšší náhradu za posuzovanou újmu. Žalovaný je fyzickou osobou podnikající, v době události byl pojištěn u vedlejšího účastníka. V řízení svůj výslech nenavrhnul, výši limitu pojistného plnění ani své majetkové poměry soudu netvrdil ani neprokazoval, stejně tak dopad události do jeho duševní sféry, takže k nim soud nemohl přihlížet a stanovil výši náhrady dle hledisek, které se podařilo v řízení zjistit a prokázat na straně žalobců.

21. Z uvedených částek však soud stanovenou náhradu nemajetkové újmy v penězích zkrátil o 50 %, neboť do konečné výše přiznané náhrady musel zohlednit tzv. spoluzavinění poškozeného [celé jméno žalobce] st. Spoluzavinění bylo dáno tím, jak bylo v řízení prokázáno výše citovanými listinnými důkazy i výpověďmi účastníků a klíčového svědka koordinátora BOZP [celé jméno svědka], že sám poškozený [celé jméno žalobce] st. měl být, právě v den nehody i den předchozí, hlídka u bagru a měl kontrolovat tři pracovníky, kteří shrnovali štěrk, který jim nabíral a sypal pracující bagr. Poškozený [celé jméno žalobce] st. se však pohyboval v ochranném pásmu pracujícího bargru a poté se ocitnul mezi jeho předním a zadním kolem tj. zřejmě se zohnul do prostoru mezi ně. Pokud tedy poškozený vlezl mezi dvě kola bagru s nastartovaným motorem, tak sám sobě ohrozil život a zdraví, přestože byl proškolen o BOZP i o ochranném pásmu kolem pracujícího bagru, a to mu ještě bylo uloženo namísto předchozí práce provádět dozor nad dalšími pracovníky. Všichni pracovníci byli každodenně proškoleni, jak se mají pohybovat v ochranném pásmu stroje, což je uvedeno v dopravně provozním řádu i v plánu BOZP, a všichni pracovníci proškolení stvrdili podpisem. Ochranné pásmo je 1,5 metru kolem lžíce bagru, která je na rameni dlouhém cca 5,5 metru, kde se neměl poškozený i ostatní pracovníci vůbec pohybovat při práci bagru. Pokud znalec [celé jméno znalce] uváděl, že pracovníci na rozdíl od zaměstnavatelů žádné povinnosti neměli, pak mu nebylo známo pověření poškozeného [celé jméno žalobce] st., o kterém až následně po výslechu znalce vypovídal svědek [celé jméno svědka] jako koordinátor BOZP. Tohoto svědka soud hodnotí jako věrohodného a klíčového, neboť ten byl účasten u celého projektu od samého počátku, byl s ním podrobně seznámen včetně veškeré dokumentace a školení BOZP, rovněž se účastnil kontrol na místě stavby. Jestliže znalec uvedl, že povinnost dohledu nad BOZP svých pracovníků měl vždy a jen jejich zaměstnavatel, tak u poškozeného [celé jméno žalobce] st. to byla firma [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Žalobci nijak netvrdili ani neprokazovali, zda a jak tento dohled uvedená slovenská firma nad svým zaměstnancem [celé jméno žalobce] st. prováděla. V trestním i civilním řízení vyšlo najevo, že poškozený se dopustil flagrantního pochybení, když se nacházel v těsné blízkosti nastartovaného bagru a následně se zohnul pod jeho kola ve chvíli, kdy se bagr o 0,5 metru při práci pohnul. V tomto směru okresní soud má za to, že několik pořízených výpovědí řidiče [celé jméno svědka] se liší pouze nepatrně a zmiňované délkové údaje svědek uváděl dle svého odhadu. Navíc znalec [celé jméno znalce] opakovaně uvedl ve svém posudku i výpovědi, že řidič [celé jméno svědka] žádnou povinnost neporušil. Ve stejném duchu se vyjadřoval i svědek [celé jméno svědka]. V tomto řízení však byla předmětem posouzení objektivní odpovědnost jeho zaměstnavatele - žalovaného, kterému se nepodařilo prokázat liberaci z této odpovědnosti. Znalec [celé jméno znalce] ve své posudku i výpovědi konstatoval, že žalovaný jako zaměstnavatel neplnil své povinnosti na stavbě řádně, nijak neorganizoval práci i pracovní postup práce se strojem a porušil tak konkrétní předpisy BOZP. Koordinátor BOZP [celé jméno svědka] zas vypověděl, že svým chováním poškozený [celé jméno žalobce] st. sám sobě ohrozil život a zdraví. Z důvodu spoluzavinění žalovaného i poškozeného, dle závěru soudu každého v jedné polovině, byly soudem stanovené částky pokráceny na 50 % tak, že výrokem II. rozsudku soud přiznal žalobkyni a) [celé jméno žalobkyně] částku 397 500 Kč, žalobci b) [celé jméno žalobce] částku 397 500 Kč, žalobkyni c) [celé jméno žalobkyně] částku 265 000 Kč, žalobci d) [celé jméno žalobce] částku 265 000 Kč, žalobci e) [celé jméno žalobce] st. částku 265 000 Kč, žalobkyni f) [celé jméno žalobkyně] částku 265 000 Kč, žalobkyni g) [celé jméno žalobkyně] částku 66 250 Kč, žalobkyni h) [celé jméno žalobkyně] částku 66 250 Kč, žalobci i) [celé jméno žalobce] částku 198 750 Kč, žalobci j) [celé jméno žalobce] ml. částku 198 750 Kč, žalobkyni k ) [celé jméno žalobkyně] částku 198 750 Kč, žalobkyni l) [celé jméno žalobkyně] částku 198 750 Kč, žalobkyni m) [celé jméno žalobkyně] částku 198 750 Kč, žalobkyni n) [celé jméno žalobkyně] částku 198 750 Kč a žalobkyni o) [celé jméno žalobkyně] částku 66 250 Kč Lhůta k plnění byla stanovena oproti obecné třídenní prodloužená soudcovská 30 dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na výši přiznaných částek.

22. Výrokem III. pak soud zamítl žalobu ve zbývající části, tedy aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) [celé jméno žalobkyně] náhradu nákladů na výživu ve výši 1 838 000 Kč. Žalobkyně a) jako manželka poškozeného zemřelého tvrdila, že byla na manželovi finančně závislá, po celý život nepracovala a starala se o rodinu, proto se žalobou domáhala náhrady částky ve výši 1 838 000 Kč, ta dle ní představovala průměrný měsíční výdělek zemřelého ve výši 500 EUR měsíčně, a to po dobu 12 let, kdy by zemřelý dosáhl důchodového věku tj. 144 měsíců x 500 EUR při tvrzeném kurzu 25,51 Kč 1 EUR. Podle ustanovení § 2966 o. z., má hradit škůdce náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý ke dni své smrti poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Tato náhrada má náležet pozůstalým ve výši rozdílu mezi dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu a tím, co by poškozený podle rozumného očekávání mohl pozůstalým na těchto nákladech poskytovat, pokud by k jeho zranění nedošlo. V řízení bylo prokázáno pracovní smlouvou [právnická osoba] a [celé jméno žalobce] st. ze dne 28. 4. 2016, že jeho mzda byla sjednána ve výši 210 EURO měsíčně. Z Potvrzení Sociální pojišťovny pobočka Michalovce o výplatě důchodové dávky žalobkyni a), že je jí vyplácen vdovský důchod 180,40 EURO měsíčně. Žalobkyni byla vyplácena Úřadem práce Michalovce v roce 2016 dávka v hmotné nouzi celkem od ledna do září ve výši [číslo] EURO. Jelikož manželé mají mít stejnou životní úroveň, pak vyživovací povinnost poškozeného vůči manželce činila jeho výdělku, tedy 105 EURO měsíčně. Žalobkyni byl přiznán a vyplácen z důchodových dávek z důvodu úmrtí manžela vdovský důchod 180,40 EURO měsíčně a dle tvrzení žalobkyně od ledna 2023 v současné době 204 EURO měsíčně. Pobírá tedy na důchodových dávkách vyšší částku, než by jí mohl hradit poškozený ze svého výdělku na výživném manželky. Rozdíl předpokládaný citovaným zákonným ustanovením ve prospěch žalobkyně a) tedy neexistuje, a proto byl tento nárok soudem zamítnut jako neoprávněný. Ve zbytku soud dále zamítl žalobu tak, že nepřiznal z výše uvedených důvodů žalobcům zbývající požadované částky na náhradu nemajetkové újmy a to žalobkyni a) částku 1 102 500 Kč, žalobci b) [celé jméno žalobce] ml. částku 602 500 Kč, žalobkyni c) [celé jméno žalobkyně] částku 735 000 Kč, žalobci d) [celé jméno žalobce] částku 535 000 Kč, žalobci e) [celé jméno žalobce] st. částku 735 000 Kč, žalobkyni f) [celé jméno žalobkyně] částku 535 000 Kč, žalobkyni g) [celé jméno žalobkyně] částku 183 750 Kč, žalobkyni h) [celé jméno žalobkyně] částku 183 750 Kč, žalobci i) [celé jméno žalobce] částku 51 250 Kč, žalobci j) [celé jméno žalobce] ml. částku 51 250 Kč, žalobkyni k ) [celé jméno žalobkyně] částku 51 250 Kč, žalobkyni l) [celé jméno žalobkyně] částku 51 250 Kč, žalobkyni m) [celé jméno žalobkyně] částku 51 250 Kč, žalobkyni n) [celé jméno žalobkyně] částku 1 250 Kč a žalobkyni o) [celé jméno žalobkyně] částku 83 750 Kč.

23. Výrokem IV. bylo rozhodnuto o nákladech řízení rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. kdy, pokud byl úspěch účastníků částečný, nemusí soud náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků přiznat. Jelikož žalobci byli úspěšní co do 30,95 % a žalovaný co do 69,05 %, měl by nárok na poměrnou část nákladů řízení žalovaný - co do 38,1 %. Soud však vyhodnotil, že je v souladu s dobrými mravy tyto náklady řízení nepřiznat žalovanému vůči žalobcům, kteří byli poškození úmrtím blízké osoby a žalobou se domáhali svého práva na náhradu nemajetkové újmy, která jim nebyla žalovaným dobrovolně plněna. Konkrétní výše přiznané újmy navíc závisela na posouzení soudu. Bylo tedy rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

24. Ve výroku V. bylo rozhodnuto o nákladech řízení státu, které vznikly vyplacením znalečného znalci ustanovenému na pokyn krajského soudu, a to ve výši 25 144 Kč Tyto jsou povinny strany uhradit dle podílu neúspěchu tzn. žalobci ve výši 69,05 % a žalovaný 30,95 %. Tedy konkrétně všichni žalobci společně a nerozdílně částku 17 362 Kč a žalovaný částku 7 782 Kč Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

25. Ve výroku VI. bylo rozhodováno o soudním poplatku, od kterého jsou žalobci osvobozeni osobně přímo ze zákona dle § 11 odst. 2 d) zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb. Vzhledem k vyššímu úspěchu žalovaného na něj poplatková povinnost nepřešla a soudní poplatek tedy státu uhrazen nebude.

26. Jelikož žalobce j) [celé jméno žalobce] ml. je nyní neznámého pobytu, byl mu ode dne 7. 12. 2022 pravomocně ustanoven opatrovník pro toto řízení. O jeho odměně pak bude rozhodnuto samostatným usnesením, jak bylo uvedeno ve výroku VII. rozsudku.

Poučení