12 C 348/2019-119

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] za účasti vedlejších účastníků 1) [celé jméno vedlejšího účastníka], [datum narození] bytem [adresa] 2) [celé jméno vedlejšího účastníka], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 3) [celé jméno vedlejší účastnice] (dříve [příjmení]), [datum narození] bytem [adresa] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 4) [celé jméno vedlejší účastnice], [datum narození] bytem [adresa] zastoupená opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] o určení neplatnosti zástavní smlouvy k nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že zástavní smlouva reg. [číslo] ze dne 24. 9. 2019 uzavřená mezi žalovanou jako zástavním věřitelem, vedlejším účastníkem č. 1) na straně žalované jako zástavcem a vedlejšími účastníky č. 2) a 3) jako dlužníky, jejímž předmětem bylo zřízení zástavního práva k nemovitostem, a to k pozemku parc. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. - zemědělská stavba, parc. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.e. [číslo], parc. [číslo] trvalý travní porost, a parc. [číslo] zahrada, jak jsou tyto nemovitosti zapsány ke dni rozhodování soudu na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], je neplatná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 5 317 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejším účastníkům č. 2) a 3) na straně žalované na nákladech řízení částku 8 832 Kč k ruce společné a nerozdílné, a to k rukám právního zástupce vedlejších účastníků č. 2) a 3) na straně žalované, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Mezi žalobkyní a vedlejšími účastníky č. 1) a 4) na straně žalované nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby bylo určeno, že zástavní smlouva reg. [číslo] ze dne 24. 9. 2019 uzavřená mezi žalovanou jako zástavním věřitelem, vedlejším účastníkem č. 1) na straně žalované jako zástavcem a vedlejšími účastníky č. 2) a 3) jako dlužníky, jejímž předmětem bylo zřízení zástavního práva k nemovitostem, a to k pozemku parc. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. - zemědělská stavba, parc. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.e. [číslo], parc. [číslo] trvalý travní porost, a parc. [číslo] zahrada, jak jsou tyto nemovitosti zapsány ke dni rozhodování soudu na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], je neplatná. Žalobu odůvodnila tím, že vedlejší účastnice na straně žalované č. 4) trpí od r. 2017 [název onemocnění] [anonymizována tři slova], která v současné době dosáhla již značné intenzity. Vinou tohoto onemocnění není vedlejší účastnice č. 4) schopna rozlišit hodnotu peněz, je zmatená, špatně se orientuje, resp. neorientuje se v místě a čase, nezvládá péči o domácnost, o vlastní zdraví, nepamatuje si, činí jí značný problém porozumět psanému textu, špatně vidí. Ze všech těchto důvodů proto podala žalobkyně dne 8. 10. 2019, jako dcera vedlejší účastnice č. 4), u [název soudu] návrh na omezení její svéprávnosti. Žalobkyně přitom zjistila, že dne 24. 9. 2019 pod [číslo] byla uzavřena mezi žalovanou a vedlejšími účastníky č. 1), 2) a 4) zástavní smlouva k nemovitosti, kdy vedlejší účastník č. 1) je zástavcem a vedlejší účastníci č. 2) a 3) jsou dlužníky. Za dluhy vůči zástavnímu věřiteli vzniklé na základě nebo v souvislosti s touto smlouvou ručí zástavce nebo dlužník na splacení jistiny ve výši 1 516 000 Kč a až do výše částky 1 819 200 Kč za dluhy ze sankcí, náhrady škody, porušení práv atd. Předmětem zajištění jsou přitom nemovitosti ve vlastnictví vedlejšího účastníka č. 1), a to pozemky v k.ú. a obci [obec], a to parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova č.e. [číslo], a parc. [číslo] dále nemovitosti ve společném jmění vedlejších účastníků č. 1) a č. 4), jako manželů, v k.ú. a obci [obec], a to pozemky parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova bez č.p./č.e. – zemědělská stavba, a parc. [číslo] Vedlejší účastnice č. 4) není v předmětné zástavní smlouvě uváděna jako zástavce, pouze na str. 9 smlouvy je uveden její souhlas s uzavřením smlouvy. Tato zástavní smlouva se přitom vztahuje k úvěru, který byl žalovanou poskytnut vedlejším účastníkům č. 3) a 4) v souvislosti s kupní smlouvou ze dne 2. 7. 2019, na základě které mělo být převedeno vlastnické právo mimo jiné k nemovitostem, a to k pozemku parc.č. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jeho součástí je stavba bez č.p./č.e., a pozemku parc. [číslo] – trvalý trávní porost, vše v obci a k.ú. [obec], jak byly tyto zapsány na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [katastrální pracoviště]. Danou kupní smlouvou byly převedeny jednak nemovitosti ve společném jmění vedlejších účastníků č. 1) a 4), jejichž kupní cena je v kupní smlouvě uvedena ve výši 208 000 Kč, jednak nemovitosti ve výlučném vlastnictví vedlejšího účastníka č. 1), jejichž kupní cena je v kupní smlouvě uvedena ve výši 900 000 Kč, na vedlejší účastníky č. 2) a č.

3. Dle názoru žalobkyně její aktivní legitimaci k podání žaloby osvědčuje zdravotní stav vedlejší účastnice č. 4) jako její matky. Určovací žaloba jako taková je preventivního charakteru a musí být zárukou odvrácení budoucích sporů, jinak není dán naléhavý právní zájem na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není. Naléhavý právní zájem na určení přitom nemá jen ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, aktivně legitimována k žalobě na určení neplatnosti smlouvy může být i osoba, která není účastníkem smlouvy. V daném případě je to právě žalobkyně, která žalobou chrání zájem své matky, která není v současné chvíli sto posoudit své jednání a jeho dopady, a tedy ani podat žalobu. Vedlejší účastnice č. 4) není schopna posoudit, zda uzavřením zástavní smlouvy k nemovitostem (jejímuž obsahu, dle názoru žalobkyně, není její matka vůbec schopna porozumět a její dosah pochopit) nepříznivě neovlivňuje svůj majetek. Žalobkyně je přesvědčena, že výše dluhů, na jejichž splácení je ručeno i majetkem vedlejší účastnice č. 4), neodpovídá kupní ceně ve smlouvě ze dne 2. 7. 2019, přičemž ani kupní cena, dle názoru žalobkyně, neodpovídá tržní hodnotě předmětné nemovité věci. Nevýhodné zatížení majetku vedlejší účastnice č. 4) (byť se jedná o součást společného jmění) by mohlo mít nepříznivý dopad na postavení vedlejší účastnice č. 4) a potažmo i na postavení žalobkyně, neboť může dojít ke zkrácení majetku vedlejší účastnice č. 4) a tím bude omezena možnost hmotného zajištění vedlejší účastnice č. 4), u níž je zřejmé, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu bude vyžadovat náročnou péči. Přitom v roce 2016 udělila vedlejší účastnice č. 4) žalobkyni plnou moc obsahující generální zmocnění. V té době byla ještě schopna posoudit své jednání i svůj zdravotní stav. Právě z důvodu obavy, zda nebude schopna v budoucnu zajistit všechny své záležitosti, došlo k udělení této plné moci. S postupným zhoršováním zdravotního stavu se matka žalobkyně dostávala do stále rostoucího vlivu svého manžela (vedlejšího účastníka č. 1), na jehož pokyn byla žalobkyni udělená plná moc dne 8. 5. 2017 odvolána. Manžel vedlejší účastnice č. 4) se dlouhodobě snaží zamezit styku matky a dcery, tj. vedlejší účastnice č. 4) a žalobkyně, brání osobnímu i telefonickému kontaktu. Žalobkyně se při neohlášených návštěvách přesvědčila, že vedlejší účastnice č. 4) není v dobrém fyzickém a psychickém stavu, nedostává se jí vhodné stravy, obvyklé osobní péče a lékařské péče. Vedlejší účastník č. 1) je sám již pokročilého věku a péči o manželku, která je vážně nemocná, nezvládá. Žalobkyně je přesvědčena, že vedlejšímu účastníkovi č. 1) je známo, že jeho manželka je zmatená a neschopná posouzení svých činů. Tato se zcela jistě nepodílela na jednání o uzavření zástavní smlouvy k nemovitosti, stejně jako se neúčastnila sjednávání podmínek kupní smlouvy, nezúčastnila se ani žádných jednání s kupujícími, v případě obou smluv nevěděla, co podepisuje. Vedlejší účastník č. 1) zajistil ověření podpisů vedlejší účastnice č. 4) na Městském úřadě v [obec], pravděpodobně nebylo v zájmu vedlejšího účastníka č. 1), aby k podpisu došlo u advokáta, který smlouvu vypracoval. Lze předpokládat, že je v advokátní praxi běžné, že advokát by seznámil účastníky s obsahem kupní smlouvy a dalších listin a mohl by mít pochybnosti o stavu vedlejší účastnice č. 4), o její způsobilosti k podpisu kupní smlouvy. V případě úředníka se však minimalizuje možnost, že by stav podepisující osoby byl jakkoliv posuzován. Žalobkyně se po zjištění dispozice s majetkem vedlejší účastnice č. 4) neprodleně obrátila na příslušný katastrální úřad s upozorněním, že je přesvědčená, že se ze strany vedlejší účastnice č. 4) jedná o neplatný právní úkon, tomuto předložila jí udělenou plnou moc ze dne 18. 11. 2006, ovšem na výzvu k poskytnutí součinnosti doložil vedlejší účastník č. 1) odvolání této plné moci. Žalobkyně se obrátila rovněž na advokáta, který zajišťoval vypracování kupní smlouvy, tento však bez pokynů klientů nemohl žádný úkon učinit. Současně žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 2. 7. 2019. U jednání dne 22. 9. 2021 žalobkyně doplnila, že její aktivní legitimaci je nutno spatřovat v tom, že tato hájí zájmy své matky, která se bez své vůle zbavila majetku s ohledem na své [druh onemocnění] [anonymizováno], a to za nižší cenu, než jakou by bylo možno z toho majetku získat, přitom v době podání žaloby ještě matka nebyla omezena ve svéprávnosti a neexistovala tedy žádná jiná osoba, která by takto mohla chránit a hájit její zájmy; naléhavý právní zájem na určení pak spatřuje v ochraně majetkových práv vedlejší účastnice č. 4), která není a nebyla v době uzavření předmětné zástavní smlouvy schopna hájit svá práva a vůbec domyslet následky svého právního jednání. Zdravotní stav vedlejší účastnice č. 4) přitom nenastal okamžitě, dlouhodobě se vyvíjel, takže byť byla vedlejší účastnice č. 4) omezena na svéprávnosti až rozsudkem [název soudu] ze dne 17. 6. 2020, již v době uzavírání zástavní smlouvy skutečně nemohla posoudit následky svého jednání. Vedlejší účastnice č. 4) tak s ohledem na svůj zdravotní stav nemohla dát souhlas k nakládání s majetkem, který tehdy patřil do společného jmění vedlejších účastníků č. 1) a č. 4). Podle zákonné úpravy a judikatury má manžel možnost dovolat se relativní neplatnosti, což v podstatě za vedlejší účastnici č. 4) činí žalobkyně touto žalobou.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Zástavní smlouva, jejíž neplatnosti se žalobkyně dovolává, byla uzavřena za účelem zajištění úvěru, který byl žalovanou poskytnut vedlejším účastníkům č. 2) a č. 3) v souvislosti s kupní smlouvou na koupi nemovitosti ve výlučném vlastnictví vedlejšího účastníka č. 1) a nemovitostí ve společném jmění manželů vedlejších účastníků č. 1) a 4). Pokud žalobkyně v žalobě poukazuje na to, že vedlejší účastnice č. 4) trpí od roku 2017 [název onemocnění] [anonymizována tři slova], která již údajně dosáhla takové intenzity, že v jejím důsledku vedlejší účastnice č. 4) není schopna rozlišit hodnotu peněz, je zmatená, špatně se orientuje, resp. neorientuje se v místě a čase, nezvládá základní péči o domácnost, ani péči o své vlastní zdraví, špatně vidí a činí jí značný problém porozumět psanému textu, pak žalovaná o údajném špatném stavu vedlejší účastnice č. 4) nevěděla a zástavní smlouvu uzavírala s vědomím plné a ničím neomezené způsobilosti vedlejší účastnice č 4) nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. Pokud je nyní tvrzeno, že vedlejší účastnice č. 4 nebyla k realizaci tohoto právního jednání svéprávná, žalovaná je přesvědčena, že jí nelze tuto skutečnost přičíst k tíži, když žalovaná jednala poctivě a zcela v dobré víře. V této souvislosti poukázala na ustanovení § 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého„ má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.“ Jinými slovy, pokud v době uskutečnění právního jednání byla osoba svéprávná, pro další účastníky tohoto právního jednání platí v souladu s ustanovením § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, presumpce jejich dobré víry. Žalovaná je zároveň přesvědčena, že žalobkyni chybí naléhavý právní zájem na určení neplatnosti předmětné zástavní smlouvy. Jak plyne z dostupné judikatury, žaloba o určení ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. není zpravidla opodstatněna také tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Jestliže má právní otázka platnosti nebo neplatnosti smlouvy povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva, není zpravidla dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky. Vzhledem k tomu, že zástavní právo mohlo a může vzniknout i na základě neplatné zástavní smlouvy, nebo dokonce zástavní právo nemusí vzniknout ani v případě platně uzavřené zástavní smlouvy, podle které došlo k vkladu do katastru nemovitostí, není proto případné určení neplatnosti nebo platnosti zástavní smlouvy právním prostředkem způsobilým odstranit nejistotu v právním postavení žalobkyně nebo zamezit ohrožení jejich práv. Vzhledem k tomu, že určením platnosti nebo neplatnosti zástavní smlouvy nelze vyřešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu mezi účastníky, nemůže být na takovém učení ani naléhavý právní zájem. Rovněž tak žalovaná namítla, že žalobkyně není k podání předmětné žaloby aktivně legitimována.

3. V samotné žalobě žalobkyně navrhla, aby v řízení na straně žalované vystupovali jako vedlejší účastníci ti, kteří byli účastni napadené zástavní smlouvy a tyto označila jako vedlejší účastník č. 1) [celé jméno vedlejšího účastníka], č. 2) [celé jméno vedlejší účastnice], č. 3) [celé jméno vedlejšího účastníka] č. 4) [celé jméno vedlejší účastnice] (dříve [příjmení]). Žalovaná ve svém podání ze dne 11. 3. 2020 vyjádřila souhlas s tím, aby na její straně vystupovali tito vedlejší účastníci, stejně tak [celé jméno vedlejšího účastníka], [celé jméno vedlejšího účastníka] [celé jméno vedlejší účastnice] (dříve [příjmení]) udělili souhlas s tím, aby v řízení vystupovali jako vedlejší účastníci na straně žalované. Proto byli ze strany soudu označeni jako vedlejší účastníci 1) až 3), když [celé jméno vedlejší účastnice], zastoupená svým opatrovníkem, tento souhlas v podání ze dne 27. 8. 2020 nedala a soud jí tak za vedlejšího účastníka v dané fázi řízení považovat nemohl. Následně však podáním ze dne 27. 8. 2021 sdělila soudu, že se rozhodla jako vedlejší účastník na straně žalované do řízení vstoupit, pročež nadále byla označena jako vedlejší účastník č. 4) na straně žalované.

4. Vedlejší účastník č. 1) uvedl, že žaloba podle něj budí dojem chaotičnosti, vymýšlení věcí nepodstatných, zmatečných. Je s podivem, proč žalobkyně chce řešit věci, které se její ve skutečnosti prakticky netýkají. Dne 18. 11 2016 udělila vedlejší účastnice č. 4) své dceři – žalobkyni plnou moc k zastupování její osoby, v té době byla tato plně svéprávná. Dne 9. 5. 2017 vedlejší účastník č. 1) zjistil, že dne 6. 1. 2017 žalobkyně vybrala z účtu své matky finanční částku 673 000 Kč. Plná moc žalobkyni byla pochopitelně dne 8. 5. 2017 odvolána. Kupní smlouva mezi vedlejšími účastníky byla podepsána dne 2. 7. 2017. Představa žalobkyně o nutnosti spojení rekreační chalupy a hospodářské budovy je úplně zcestná. Majitelem rekreační chalupy [číslo] byl výlučně vedlejší účastník č. 1), tuto chalupu koupil dne 22. 5. 1969 za trvání jeho předchozího manželství. Hospodářská budova byla kupována až v roce 1974, přičemž je pochopitelné, že doba mezi první koupí a termínem koupě hospodářské budovy, byla kompenzována generální úpravou chaty tak, aby objekt byl obyvatelný. Vzhledem k záměru užívat tento objekt k rekreaci a nutnosti tedy vybavit objekt všemi potřebnými náležitostmi, byla veškerá činnost zaměřena na chalupu [číslo]. Jednak byl vybudován přístup k objektu ze zahrady, přístupová lesní cesta nebyla sjízdná, objekt dovybaven WC studnou, došlo k odkopání svahu, odstranění stromů, položení nové střechy, topení atd. Hospodářská budova byla po koupi podle pozvaného odborníka -stavaře, doporučena spíše k demolici.

5. K jednání nařízenému na 22. 9. 2021 se vedlejší účastník bez omluvy nedostavil, doručení předvolání k jednání u něj bylo řádně vykázáno a zákonná lhůta k přípravě k jednání byla zachována. Proto soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řád (dále jen o.s.ř.) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

6. Vedlejší účastníci č. 2) a 3) rovněž s žalobou nesouhlasili, poukázali na to, že žalobkyně současně podala u zdejšího soudu žalobu o určení neplatnosti kupní smlouvy, kterou jako kupující uzavřeli s vedlejšími účastníky č. 1) a 4) jako prodávajícími dne 2. 7. 2019, toto řízení je vedeno pod sp.zn. 9 C 348/2019, přičemž v obou žalobách žalobkyně uplatňuje stejné důvody neplatnosti. Všechny skutečnosti tvrzené v žalobě považují za sporné, protože neodpovídají skutečnému průběhu jednání o uzavření jak zástavní, tak i kupní smlouvy o převodu nemovitostí. Pokud žalobkyně poukazuje na zdravotní stav [celé jméno vedlejší účastnice], která dle jejího názoru nebyla schopna posoudit a vyhodnotit své jednání, pak v samotné zástavní smlouvě je jako účastník smlouvy, tedy zástavce, uveden pouze [titul] [celé jméno vedlejšího účastníka], nikoli [celé jméno vedlejší účastnice], která jako manželka zástavce pouze vyslovila souhlas s uzavřením zástavní smlouvy v souladu s článkem VI. bodem 5. V zástavní smlouvě je navíc uvedený text v čl. IV, bodě 3„ Zástavní věřitel dává předem svůj výslovný souhlas k převodu Předmětu zajištění pouze v případě, že se vlastníkem Předmětu zajištění stane Dlužník, s nímž Zástavní věřitel uzavřel Smlouvu o úvěru. Ode dne, ke kterému vznikají právní účinky vkladu vlastnického práva k předmětu zajištění ve prospěch Dlužníka, je Dlužník povinen plnit všechny povinnosti Zástavce, k čemuž se podpisem této Smlouvy zavazuje. Zástavní věřitel není od takového okamžiku oprávněn požadovat na Zástavci plnění povinností z této Smlouvy. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, je-li osoba Zástavce totožná s osobou Dlužníka“. Z uvedeného vyplývá, že argumentace žalobkyně, že podpisem zástavní smlouvy [celé jméno vedlejší účastnice] nepříznivě ovlivňuje a ohrožuje svůj majetek, je vymyšlená a neodpovídá skutečnosti. Z uvedeného dále vyplývá, že i tvrzení žalobkyně, že za splacení dluhu je ručeno i majetkem vedlejší účastnice č. 4), je rovněž nepravdivé, stejně nepravdivé je rovněž tvrzení, že hodnota předmětných nemovitých věcí neodpovídá tržní hodnotě, neboť před podpisem zástavní smlouvy byly nemovitosti oceněny soudním znalcem [titul] [jméno] [příjmení]. Průběh jednání o prodeji nemovitých věcí a sepsání kupní smlouvy mezi účastníky smlouvy a [titul] [jméno] [příjmení], advokátem, byl standardní a jednání byli přítomni oba manželé [celé jméno vedlejšího účastníka]. U jednání konaného dne 22. 9. 2021 dále doplnili, že i znalecký posudek vypracovaný v řízení o svéprávnost [titul] [celé jméno vedlejší účastnice] byl vyhotoven v dubnu 2020, ale samotná smlouva zástavní, resp. i smlouva kupní, byly uzavřeny v srpnu 2019. Znalci ani nebylo uloženo, aby se vyjádřil k tomu, jaký byl stav [titul] [celé jméno vedlejší účastnice] v době podpisu předmětných smluv. Žalobkyně se přitom sama domnívá, že mezi podpisem smluv a vypracováním znaleckého posudku uběhla velmi krátká doba, a že tudíž zdravotní stav její matky se za tu dobu natolik nezměnil, takže v době podpisu smluv byla v podstatě nesvéprávná, na druhé straně je pravdou, že matka žalobkyně této udělila v roce 2016 plnou moc k zastupování, přičemž mezi okamžikem udělení plné moci a jejím odvoláním byla doba podstatně kratší než mezi uzavřením smluv a vypracováním znaleckého posudku, nicméně v tomto případě, podle žalobkyně, tato doba zcela postačovala na to, aby se zdravotní stav [titul] [celé jméno vedlejší účastnice] změnil natolik, že zatímco v roce 2016 byla plně svéprávná, v době odvolání plné moci již byla osobou nesvéprávnou. Podle vedlejších účastníků pak na požadovaném určení ze strany žalobkyně nemůže být dán ani naléhavý právní zájem, protože jediný zájem z její strany je v tom, že očekává majetkový prospěch z dědictví v případě úmrtí vedlejší účastnice č. 4). Přitom vedlejší účastnice č. 4) peníze, které získala z prodeje, užívá společně se svým manželem k zajištění lepšího stáří, na rekreační chalupu už vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu nebyli oba schopni jezdit a tyto nemovitosti udržovat. Navíc vedlejší účastník č. 1) se o svou manželku více než stará a není důvod ho osočovat, že jedná v rozporu s jejími zájmy.

7. Opatrovník vedlejší účastnice č. 4) se žalobou rovněž nesouhlasil, když uvedl, že žalobkyně nebyla účastnící zástavní smlouvy, určením neplatnosti této smlouvy by nedošlo k žádné změně v právním postavení žalobkyně, pročež není dána ani aktivní legitimace na straně žalobkyně, ani její naléhavý právní zájem na požadované určení. Dále doplnil, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti o tom, že by se jakkoli špatně nakládalo s finančními prostředky vedlejší účastnice č. 4). Je nutno zdůraznit, že sám vedlejší účastník č. 1) ještě dříve, než bylo zahájeno řízení o svéprávnost jeho manželky, opakovaně řešil její situaci se sociálním odborem [územní celek], radil se v tom směru, co má učinit, aby mu manželku nevzali z jeho péče, rovněž se radil ohledně situace, která v rodině nastala a zda má podávat trestní oznámení. V každém případě vedlejší účastník č. 1) vždy projevoval o svoji manželku skutečný zájem, za kterým nebyl žádný finanční prospěch. Opatrovník nemá žádné informace o tom, že by vedlejší účastnice č. 4), ať již v minulosti nebo nyní, jakkoli strádala.

8. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, na základě kterých zjistil níže uvedený skutkový stav: Žádostí o souhlas k prodeji ze dne 4. 10. 1968, listinou označenou jako kupní smlouva uzavřená formou notářského zápisu ze dne 18. 2. 1974, výpisy z katastru nemovitostí pro obec a k.ú. [obec], a to z LV [číslo] vyhotovenými ke dni 2. 10. 2019, z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k.ú. [obec], a to z [list vlastnictví] vyhotoveném ke dni 21. 9. 2021, listinou označenou jako zástavní smlouva k nemovitosti [číslo] ze dne 24. 9. 2019 včetně souhlasu [titul] [celé jméno vedlejší účastnice] s úředně ověřeným podpisem ze dne 24. 9. 2019, a listinou označenou jako kupní smlouva ze dne 2. 7. 2019, je v řízení prokázáno, že ke dni 2. 10. 2019 byl výlučným vlastníkem nemovitostí, a to pozemků parc.č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.e. [číslo], a parc. [číslo] – zahrada, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], vedlejší účastník č. 1), právním titulem k nabytí předmětných nemovitostí do jeho vlastnictví byla Smlouva o převodu nemovitostí uzavřená dne 21. 5. 1969; ke dni 2. 10. 2019 pak vedlejší účastníci č. 1) a 4) měli ve společném jmění nemovitosti, a to pozemky parc.č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. – zemědělská stavba, a parc. [číslo] – trvalý trávní porost, zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], předmětné nemovitosti nabyli na základě kupní smlouvy uzavřené dne 18. 2. 1974 a schválené dne 8. 3. 1974 Místním národním výborem v [obec] od manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]; následně byly všechny tyto nemovitosti převedeny kupní smlouvou uzavřenou dne 2. 7. 2019 na kupující – vedlejší účastníky č. 2) a 3) s tím, že kupní cena nemovitostí ve výlučném vlastnictví vedlejšího účastníka č. 1) byla určena částkou 900 000 Kč a kupní cena nemovitostí, které měli vedlejší účastníci č. 1) a 4) ve společném jmění pak částkou 208 000 Kč, listina je podepsána všemi účastníky smlouvy a podpisy všech účastníků jsou úředně ověřeny; dne 24. 9. 2019 pak byla mezi žalovanou jako zástavním věřitelem, vedlejším účastníkem č. 1) jako zástavcem a vedlejšími účastníky č. 2) a 3) jako dlužníky uzavřena zástavní smlouva, jejímž předmětem bylo zřízení zástavního práva ke všem výše specifikovaným nemovitostem zapsaným na LV [číslo] pro obec a k.ú. [obec] (tedy jak nemovitostem ve výlučném vlastnictví vedlejšího účastníka č. 1), tak nemovitostem ve společném jmění vedlejších účastníků č. 1) a 4)), a to k zajištění dluhů dlužníků vzniklých dle smlouvy o úvěru [číslo], uzavřené mezi zástavním věřitelem a dlužníky, a to dluhů na splacení jistiny ve výši 1 516 000 Kč a dluhů až do výše 1 819 200 Kč vzniklé vůči zástavnímu věřiteli na základě nebo v souvislosti s jakoukoliv úhradou nebo smluvní pokutou či jinou sankční platbou podle smlouvy o úvěru nebo této smlouvy, náhrady škody vzniklé v důsledku porušení těchto smluv, či náklady, které zástavní věřitel vynaloží v souvislosti s výkonem svých práv a povinností z těchto smluv, jakož i dluhy vzniklé vůči zástavnímu věřiteli v souvislosti s odstoupením od smlouvy o úvěru nebo této smlouvy nebo dluhy vzniklé v případě neplatnosti, neúčinnosti či zdánlivosti smlouvy o úvěru nebo této smlouvy nebo v souvislosti s těmito vadami těchto smluv; ke smlouvě je připojeno písemné prohlášení vedlejší účastnice č. 4), podle něhož tato s uzavřením předmětné zástavní smlouvy souhlasí a její podpis na tomto prohlášení je úředně ověřen dne 24. 9. 2019.

9. Výzvou [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] vůči žalobkyni ze dne 15. 10. 2019, 16. 10. 2019, a sdělením tohoto úřadu ze dne 21. 10. 2019 je dále prokázáno, že žalobkyně byla předmětným katastrálním úřadem vyzvána, s ohledem na to, že v rámci probíhajících vkladových řízení [číslo jednací] (o návrhu na vklad zástavního práva podle zástavní smlouvy ze dne 24. 9. 2019) a [číslo jednací] (o návrhu na vklad vlastnického práva podle kupní smlouvy ze dne 2. 7. 2019), doložila plnou moc k zastupování vedlejší účastnice č. 4) ze dne 18. 11. 2016 a současně požádala o zastavení předmětných řízení, případně o jejich přerušení z důvodu neplatnosti jak smlouvy zástavní, tak smlouvy kupní, avšak z návrhu samotné žalobkyně vyplývá, že předmětná plná moc byla zrušena, aby sdělila, zda předmětná plná moc je nadále platná či byla odvolána. Následně dopisem ze dne 21. 10. 2019 bylo žalobkyni sděleno, že k její žádosti o přerušení nebo zastavení řízení nemůže být přihlíženo, když katastrálnímu úřadu byla doručena listina označená jako„ odvolání plné moci ze dne 8. 5. 2017“ učiněná [celé jméno vedlejší účastnice] a současně nebyla doložena aktuální plná moc, kterou by žalobkyni [celé jméno vedlejší účastnice] zmocnila k zastupování.

10. Listinou adresovanou žalobkyni a označenou jako odvolání plné moci ze dne 8. 5. 2017 je dále v řízení prokázáno, že vedlejší účastnice č. 4) dne 8. 5. 2017 písemně odvolala plnou moc, kterou udělila žalobkyni dne 18. 11. 2006 k zastupování své osoby, podpis vedlejší účastnice č. 4) na této listině je úředně ověřen, dopis byl předán k poštovní přepravě dne 9. 5. 2017.

11. Dále byl v řízení učiněn důkaz propouštěcí zprávou [název nemocnice] [anonymizována tři slova] ze dne 29. 12. 2016, z něhož vyplývá, že vedlejší účastnice č. 4) byla v době od 28. 12. 2016 do 29. 12. 2016 hospitalizována v této nemocnici pro [popis zdravotních obtíží] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], orientovaná a spolupracovala.

12. Rovněž je v řízení prokázáno dopisem označeným jako Oznámením o neplatnosti zástavní smlouvy a smlouvy kupní ze dne 10. 10. 2019 učiněným žalobkyní vůči žalované a vedlejším účastníkům na straně žalované, jakož i vůči [titul] [jméno] [příjmení], záznamem z jednání v advokátní kanceláři [titul] [příjmení] ze dne 4. 11. 2019 a sdělením [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 11. 10. 2019 vůči žalobkyni, že žalobkyně sdělila všem uvedeným, že považuje kupní smlouvu ze dne 2. 7. 2019 a zástavní smlouvu ze dne 24. 9. 2019 za neplatná jednání a v brzké době hodlá podat u soudu žalobu o určení jejich neplatnosti, když její matka [titul] [celé jméno vedlejší účastnice] trpí vážnou duševní poruchou, na základě které není schopna právně jednat, současně všechny vyzvala, aby učinili právní kroky vedoucí k zastavení řízení o vkladu vlastnického a zástavního práva do katastru nemovitostí. Dne 4. 11. 2019 proběhlo v advokátní kanceláři [titul] [jméno] [příjmení] jednání, kterého se účastnili vedlejší účastníci na straně žalované č. 1) až 4) a [jméno] [příjmení], jako nezúčastněná osoba, [titul] [příjmení] na něm přítomné informoval o nároku uplatněném žalobkyní spočívajícím ve zpochybnění kupní smlouvy ze dne 2. 7. 2019, všichni přítomní deklarovali zájem splnit kupní smlouvu, námitky žalobkyně požadovali za nedůvodné, k výslovnému dotazu [titul] [příjmení] [titul] [celé jméno vedlejší účastnice] zcela jasně a zřetelně uvedla, že její vůlí bylo nemovitosti prodat dle uzavřené kupní smlouvy a postup své dcery považuje za nepochopitelný. Dopisem ze dne 11. 10. 2019 pak [titul] [příjmení] žalobkyni sdělil, že s jejím dopisem ze dne 10. 10. 2019 ve věci neplatnosti kupní smlouvy seznámil všechny účastníky kupní smlouvy, pouze tito jsou jeho klienti a záleží na nich, jak budou dále postupovat.

13. Návrhem žalobkyně na omezení svéprávnost její matky [celé jméno vedlejší účastnice] ze dne 25. 9. 2019, jakož i rozsudkem [název soudu] ze dne 17. 6. 2020, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 5. 8. 2020, je v řízení prokázáno, že vedlejší účastnice č. 4) byla tímto omezena na dobu pěti let ve svéprávnosti tak, že není způsobilá samostatně právně jednat s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života a není způsobilá výkonu volebního práva, přičemž soud současně jmenoval jejím opatrovníkem [územní celek]. Z odůvodnění rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že [celé jméno vedlejší účastnice] je starobní důchodkyně, která žije ve společné domácnosti se svým manželem [celé jméno vedlejšího účastníka], rodina je v péči sociálního odboru na základě podnětu navrhovatelky – dcery [celé jméno žalobkyně], která iniciovala několika svými podáními další šetření v domácnosti své matky, v této proto bylo opakovaně prováděno sociální šetření, kdy nebylo zjištěno, že by byla zanedbána péče o paní [celé jméno vedlejší účastnice], přitom také úřad práce, kontaktní pracoviště [obec] provedl kontrolu k podnětu navrhovatelky ve věci řádného využití příspěvku na péči, když navrhovatelka měla k péči ze strany [titul] [celé jméno vedlejšího účastníka] o její matku výhrady, měla za to, že tento neposkytuje péči její matce, která by odpovídala stanovenému stupni závislosti. Navrhovatelka byla pravidelně informována o stavu věci vždy poté, co se obracela na sociální odbor [stát. instituce] ve svými podněty, které se týkaly např. toho, že žádala policii v květnu 2019 telefonicky, neboť bydlí v [obec], aby policie vstoupila do bytu její matky, když má obavy, zda je matka v pořádku. Otevřením bytu posuzované bylo zjištěno, že tato je v pořádku. Navrhovatelka navštěvovala svou matku 2x měsíčně pokud byl její stav dobrý, také matka s manželem jezdili do [obec]. Navrhovatelka zažádala o příspěvek na péči, aby mohla matce zajistit nějaké služby a aby se dostala na [druh vyšetření] vyšetření, dle jejího názoru je matka fixována na svého manžela a na [název obce]. Sama navrhovatelka nemůže doprovázet matku k lékařům, ale s lékaři jedná, je s nimi v kontaktu písemně i telefonicky, má za to, že manžel její matky o tuto nepečuje řádně a neoprávněně pobírá příspěvek při péči. Nechtěla by, aby matka byla nějak zneužívána, navrhovatelka s manželem své matky nekomunikují. Dle navrhovatelky by bylo nejlépe její matce v penzionu, ale má za to, že její manžel to nedovolí. V rodině došlo ke kolizi vzájemných vztahů, byly vzájemně převáděny peníze na účty, kdy např. manžel posuzované navrhovatelce i své manželce zaslal dle navrhovatelky před jednou operací každé po 600 000 Kč na účet, navrhovatelka mu měla vrátit jednu částku ve výši 600 000 Kč, když je pak chtěl, to byly peníze její matky, svou částku mu nevrátila. Později navrhovatelka zjistila, že matka podepsala příkaz k úhradě na částku 373 000 Kč na účet manžela, čemuž navrhovatelka zabránila. To bylo v prosinci roku 2016. Tuto informaci popřel manžel posuzované s tím, že dcera matce žádné peníze na její účet neposlala. Navrhovatelka má dále za to, že další majetek její matky a manžela, kdy se jedná o nemovitost, kterou se snažili v loňském roce prodat za cenu kolem 1 000 000 Kč, by byl prodán za nižší cenu, než má, vyzývala proto manžela své matky, aby jim poslal kupní smlouvu, aby se na to s manželem podívali, prodej této nemovitosti se nezrealizoval. Ze znaleckého posudku, který vypracovala [titul] [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, pak bylo zjištěno, že [celé jméno vedlejší účastnice] trpí [druh onemocnění] [anonymizováno], která je prognosticky nepříznivá, léčebně neovlivnitelná, nevyléčitelná; jedná se diagnosticky o [název onemocnění] [anonymizováno 6 slov], kdy obecnými příznaky [onemocnění] jsou poruchy kognitivních poznávacích funkcí jako paměť, pozornost, intelekt a motivace, ale i nekognitivních funkcí – poruchy emocí, chování. U posuzované je kontakt s realitou podstatně snížený, tato duševní porucha vede k podstatnému snížení až vymizení volních a rozpoznávacích schopností, posuzovaná není schopna žádným způsobem právně jednat. Není schopna samostatného a plnohodnotného fungování v základních úkonech běžného dne, není schopna normální funkce, vyšetřovaná si z tohoto důvodu přivozuje nebo je s to si přivodit újmu, bude-li samostatně právně jednat. Není schopna nakládat s finančními prostředky ani jinými majetkovými hodnotami v plném rozsahu, není schopna spravovat své jmění, aniž by jí hrozila závažnější újma, je schopna nakládat s nízkým kapesným. Není schopna či jen velmi omezeně je schopna právně jednat v běžných záležitostech každodenního života (běžné nákupy, přeprava hromadnou dopravou, běžná darování apod.). Není schopna pochopit smysl, účel, obsah a důsledky uzavření smluv (zejména kupní, darovací, nájemní, o půjčce, úvěrové a jakékoliv smlouvy, jejímž předmětem je opakované či dlouhodobé plnění) a není schopna v této oblasti samostatně právně jednat. Není schopna pochopit smysl, účel a důsledky úkonů dědického práva – závěti, vydědění či jiných pořízení pro případ smrti a není schopna samostatně o svém majetku pořizovat pro případ smrti. Není schopna pochopit důvody, účel i důsledky případné hospitalizace ve zdravotnickém zařízení a potřebných léčebných úkonů či jiných zákonných zásahů do její tělesné či duševní integrity, není schopna pochopit smysl, účel i důsledky informovaného souhlasu s nimi a není schopná tento souhlas poskytnout. Není schopna rozpoznat potřebu a pochopit důvody, účel i důsledky případného umístění v zařízení sociálních služeb a není schopna pochopit smysl, účel a důsledky uzavření smlouvy o poskytování sociálních služeb. Soud při rozhodování o opatrovnictví jmenované přihlédl při výběru k její potřebě i ke stanovisku nejbližších osob a jmenoval opatrovníkem [územní celek], když mezi nejbližšími příbuznými, a to navrhovatelkou, dcerou posuzované, a manželem posuzované jsou dlouholeté spory, týkající se nejen majetku, ale i výhrady stran zabezpečení a péči o posuzovanou jejím manželem. Navíc navrhovatelka neprokázala, že by její péče o matku byla konkrétní co do zabezpečení úklidu, převozu k lékařům, věnování volného času za období posledních let, kdy její péče o matku spočívá především v komunikaci s lékaři na dálku či v písemné korespondenci vůči institucím, které se snaží oběma manželům [příjmení] ve věku 87 a 88 let všestranně pomáhat a dohlížet. Pokud jde o [titul] [celé jméno vedlejšího účastníka], manžela posuzované, tento se rovněž nejevil soudu jako vhodným pro výkon funkce opatrovníka s ohledem na svůj věk a s ohledem na výše uvedené. Veřejný opatrovník, který bezesporu je dlouhodobě zainteresován v pomoci posuzované, je optimálním řešením dané situace.

14. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují, a to i se z části nespornými tvrzeními obou procesních stran. Tyto provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil soud ohledně skutkových zjištění popsaných shora jako věrohodné a pravdivé. Soud přitom neprovedl dále žalobkyní navržené dokazování formou spisu [název soudu] sp.zn. 41 Nc 3314/2019, ani výslechem znalkyně [titul] [jméno] [příjmení], rovněž tak ani výslechem svědka [titul] [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně, když tyto důkazy soud považoval pro zjištění skutkového stavu v rozsahu potřebném pro rozhodnutí z hlediska dále rozvedeného právního posouzení věci za nadbytečné, neboť projednávaný případ neposuzoval soud po stránce věcné a zabýval se nejprve jen otázkou věcné legitimace účastníků a dále naléhavým právním zájmem žalobkyně na žalobou požadovaném určení. Potřeba provedení dalších důkazů proto v řízení nevyšla najevo.

15. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že na základě písemné smlouvy ze dne 24. 9. 2019, uzavřené mezi žalovanou jako zástavním věřitelem, vedlejším účastníkem č. 1) jako zástavcem a vedlejšími účastníky č. 2) a 3) jako dlužníky byly nemovitosti zapsané na LV [číslo] pro obec a k.ú. [obec] (tj. jednak nemovitosti ve výlučném vlastnictví vedlejšího účastníka č. 1), jednak nemovitosti ve společném jmění vedlejších účastníků č. 1) a 4)) zastaveny k zajištění dluhů dlužníků vzniklých dle smlouvy o úvěru [číslo], uzavřené mezi zástavním věřitelem a dlužníky, přitom vedlejší účastnice č. 4) svým písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem ze dne 24. 9. 2019 vyjádřila s uzavřením předmětné zástavní smlouvy souhlas.

16. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

17. S ohledem na skutečnost, že se v projednávané věci se podle obsahu žalobních tvrzení jednalo o určovací žalobu ve smyslu ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, soud se nejprve (tj. před posouzením věci po stránce věcné a tedy z pohledu platnosti či neplatnosti žalobou napadené smlouvy) zabýval otázkou, zda jsou dány základní a nezbytné předpoklady úspěšnosti takovéto určovací žaloby, tj. jednak věcná legitimace účastníků v daném řízení, jednak existence tzv. naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Jak vyslovil Nejvyšší soud ČR ve svých rozhodnutích (např. v rozsudku ze dne 27. 3. 1997, sp.zn. 3 Cdon 1338/96), žaloba o určení podle § 80 o.s.ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. I ve vztahu k určení neplatnosti právního jednání (v daném případě neplatnosti zástavní smlouvy ze dne 24. 9. 2019) pak musí být žaloba podmíněna naléhavým právním zájmem. Neplatnost právního jednání je právem stanovený následek vad určitého právního jednání, s nimiž tento důsledek spojuje zákon. Projevuje se tím, že právní jednání nepůsobí zákonem předvídané následky v právních vztazích. Neplatnost sama o sobě není právem ani právním poměrem z pohledu § 80 o.s.ř., nýbrž je zákonným důsledkem určitých právních skutečností. Žaloba o určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. není zpravidla opodstatněna také tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Stav ohrožení práva žalobce nebo nejistota v jeho právním postavení se totiž v takovém případě neodstraní toliko tím, že bude vyřešena předběžná otázka, z níž bez dalšího právní vztah (právo) významný pro právní poměr účastníků ještě nevyplývá, ale už určením, zda tu právní vztah nebo právo je či není. Jestliže například právní otázka platnosti či neplatnosti smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není zpravidla dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo o určení existence práva nebo právního vztahu. V tomto směru soud odkazuje například na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003, kdy v právní větě soud jednoznačně vyslovil, že„ na určení, že je neplatná zástavní smlouva, podle níž bylo vložené do katastru nemovitostí zástavní právo, není naléhavý právní zájem. K odstranění nejistoty v právním postavení žalobce nebo k zamezení ohrožení jeho práva může v tomto případě vést pouze určení toho, zda tu zástavní právo je či není“; ke stejným závěrům pak dospěl Nejvyšší soud ČR i např. v usnesení ze dne 22. 9. 2009, sp.zn. 23 Cdo 3489/2009.

18. Věcnou legitimaci v řízení o určení pak má přitom ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo dotýká (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 4. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1850/2009). Věcná legitimace účastníků řízení je pak dána vždy tam, kde jsou účastníci skutečně nositeli tvrzeného hmotného práva, resp. povinnosti, o něž v řízení jde. Na druhé straně však judikatura soudů dospěla k závěru, že žalobu na určení neplatnosti právního úkonu, stejně jako žalobu na určení vlastnictví k věci, jež byla předmětem takové smlouvy, může podat i osoba, jež nebyla účastníkem smlouvy (typicky pravý vlastník věci); ustanovení § 80 o.s.ř. nestanoví, že v určovacím žalobním návrhu smí jít pouze o právo žalobce vůči žalovanému; nelze tedy vyloučit přípustnost toho, že předmětem určovacího petitu bude právní vztah mezi žalovaným a třetí osobou; úspěch takové žaloby je ovšem podmíněn tím, že určení existence tohoto právního vztahu, jehož subjektem je třetí osoba, ovlivní právní postavení žalobce vůči žalovanému (blíže srov. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2005, sp.zn. 30 Cdo 1685/2004).

19. V daném konkrétním případě pak soud dospěl s ohledem na výše citovanou judikaturu k závěru, že není dán ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení, ani není splněna podmínka aktivní legitimace na straně žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení neplatnosti zástavní smlouvy, práva podle této smlouvy již přitom byla vložena do katastru nemovitostí a samotným určením neplatnosti předmětné zástavní smlouvy by v žádném případě nedošlo k odstranění nejistoty v právním postavení žalobkyně či účastníků daného právního vztahu. Již v tomto směru zde tak je dán důvod pro zamítnutí žaloby. Nicméně, dle názoru soudu, žalobkyně není v daném sporu ani aktivně legitimovaná. Svoji aktivní legitimaci přitom spatřovala v tom, že chrání zájmy své matky – vedlejší účastnice č. 4), která byla po uzavření předmětné smlouvy omezena ve svéprávnosti, a žalobkyně byla přesvědčena, že již v době uzavírání zástavní smlouvy nebyla tato schopna posoudit své jednání a jeho dopady (tedy zda uzavřením zástavní smlouvy k nemovitostem nepříznivě neovlivňuje její majetek), a nebyla schopna ani podat žalobu. Žalobkyně měla za to, že výše dluhů, na jejichž splácení je ručeno i majetkem vedlejší účastnice č. 4), neodpovídá kupní ceně ve smlouvě ze dne 2. 7. 2019, přičemž ani kupní cena, dle názoru žalobkyně, neodpovídá tržní hodnotě předmětné nemovité věci. Nevýhodné zatížení majetku vedlejší účastnice č. 4) by podle ní mohlo mít nepříznivý dopad na postavení vedlejší účastnice č. 4) a potažmo i na postavení samotné žalobkyně, neboť může dojít ke zkrácení majetku vedlejší účastnice č. 4) a tím bude omezena možnost hmotného zajištění vedlejší účastnice č. 4), u níž je zřejmé, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu bude vyžadovat náročnou péči. Tato tvrzení žalobkyně však podle soudu nemohou její aktivní legitimaci založit. Pokud byla vedlejší účastnice č. 4) po uzavření zástavní smlouvy omezena ve svéprávnosti, je nyní zastoupena hmotněprávním opatrovníkem, který jediný je schopen náležitě posoudit, zda je třeba v tomto směru ochránit její zájmy, nicméně je nutno zohlednit i to, že vedlejší účastnice č. 4) ani nebyla v daném konkrétním případě účastnicí předmětné zástavní smlouvy, v níž jako zástavce vystupoval toliko její manžel – vedlejší účastník č. 1). Přitom opět z judikatury vyšších soudních instancí je zřejmé, že zastavení nemovitostí patřících do společného jmění manželů není obvyklou správou majetku a proto je k takovému úkonu zapotřebí souhlasu obou manželů, nicméně není nezbytně nutné, aby účastníkem předmětné zástavní smlouvy museli být oba manželé, tuto může uzavřít pouze jeden z nich, v takovém případě pak druhý z nich svůj souhlas se zastavením společné věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty může vyjádřit písemně, ústně, popřípadě též konkludentně, a to i dodatečně (až po uzavření smlouvy); bez jeho souhlasu je zástavní smlouva neplatná, jen jestliže se druhý manžel této neplatnosti dovolá (blíže např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp.zn. 21 Cdo 3918/2015). Ani ve vztahu j dovolání se relativní neplatnosti tohoto právního úkonu však žalobkyně nemůže být aktivně legitimována. I z tohoto pohledu pak soud dospěl k závěru, že je na místě žalobu zamítnout.

20. Přitom platí, že zamítá-li soud žalobu na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné. Veden všemi těmito důvody soud proto podanou žalobu pro nedostatek naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení a současně i pro nedostatek věcné legitimace žalobkyně v řízení zamítl.

21. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, jenž měl ve věci plný úspěch, přizná soud právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci přitom byla žalovaná a vedlejší účastníci na její straně plně úspěšní a vzniklo jim tak dle citovaného zákonného ustanovení právo na přiznání náhrady jimi účelně vynaložených nákladů řízení ze strany žalobkyně.

22. Ve vztahu mezi žalovanou a žalobkyní přitom celkové náklady řízení ze strany žalované činí 5 317 Kč a jsou představovány jednak částkou 900 Kč za náklady nezastoupeného účastníka ve smyslu § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhl.č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (za tři úkony v podobě sepisu vyjádření k žalobě ze dne 11. 3. 2020, přípravě na jednání soudu a účast u jednání soudu dne 22. 9. 2021 po 300 Kč), jednak částkou 4 417 Kč jako náhradou cestovného zástupce žalované k jednání soudu dne 22. 9. 2021 na cestě z [obec] do Frýdku-Místku a zpět, tj. celkem 745 km, při použití osobního motorového vozidla zn. Mercedes CLA 245 G, CLA 180, [registrační značka] při kombinované spotřebě 5,5 l benzinu 95/100 km dle technického průkazu vozidla, a zákonné ceně benzinu 27,80 Kč litr, a při sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy, vše dle vyhl. č. 589/2020 Sb. a zákoníku práce za použití vzorce (počet ujetých kilometrů x průměrná spotřeba /100 km x cena pohonných hmot) + (sazba za 1 kilometr x počet ujetých kilometrů).

23. Ve vztahu mezi vedlejším účastníkem č. 1) a žalobkyní pak soud rozhodl tak, že vedlejší účastník č. 1) právo na náhradu nákladů řízení nemá, když tomuto dle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

24. Mezi vedlejšími účastníky č. 2) a 3) a žalobkyní celkové náklady těchto vedlejších účastníků činily částku 14 130 Kč a byly představovány náklady za právní zastoupení obou vedlejších účastníků jedním právním zástupcem ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokát za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), t.j. odměnou ve výši 12 000 Kč, tj. 3 x 2 x 2 000 Kč jako sazbou odměny vypočtené dle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) (tj. z tarifní hodnoty 35 000 Kč), § 12 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu za tři úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu vyjádření k žalobě a jeho účasti u jednání soudu dne 22. 9. 2021, když šlo o společné úkony při zastupování dvou osob (tedy ke snížení mimosmluvní odměny u každé z těchto osob o 20 %), částkou 1 800 Kč jako 2 x tři režijní paušály po 300 Kč za tyto tři úkony právní pomoci dle § 13 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu poskytnuté dvěma osobám, a konečně částkou 330 Kč jako náhradou cestovného zástupce vedlejších účastníků č. 2) a 3) k jednání soudu dne 22. 9. 2021 na cestě z [obec] do Frýdku-Místku a zpět, tj. celkem 2 x 50 km, při použití osobního motorového vozidla zn. BMW M1, [registrační značka] při kombinované spotřebě 7 l benzínu Natural 98 /100 km dle technického průkazu vozidla, a zákonné ceně benzinu 31,50 Kč litr, a při sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy, vše dle vyhl. č. 589/2020 Sb. a zákoníku práce za použití vzorce (počet ujetých kilometrů x průměrná spotřeba /100 km x cena pohonných hmot) + (sazba za 1 kilometr x počet ujetých kilometrů), přičemž právní zástupce vedlejších účastníků č. 2) a 3) však uplatnil toliko částku 8 832 Kč (když ve zbytku se práva na náhradu nákladů řízení svým prohlášením do protokolu u jednání soudu dne 22. 9. 2021 výslovně vzdal), která mu byla přiznána, přičemž vzhledem k tomu, že vedlejší účastníci č. 2) a 3) jsou manželé, je nutno na jejich pohledávku vůči žalobkyni pohlížet jako na pohledávku solidární.

25. Ve vztahu mezi vedlejší účastnicí č. 4 a žalobkyní se pak opatrovník vedlejší účastnice č. 4) práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, proto soud rozhodl tak, že žádná z těchto účastnic mezi sebou právo na náhradu nákladů řízení nemá.

26. Žalobkyně pak byla zavázána zaplatit žalované a vedlejším účastníkům č. 2) a 3) náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přitom určené platební místo – k rukám právního zástupce vedlejších účastníků č. 2) a 3) - vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř..

Poučení