12 C 35/2018-307

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Procházkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 791 585 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 575.817 Kč s úrokem prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 81.640 Kč od 10. 10. 2017 do zaplacení, z částky 91.677 Kč od 17. 10. 2017 do zaplacení a z částky 402.500 Kč od 17. 10. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 215.768 Kč s úrokem prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 26. 8. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu v částce 202.964,65 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se co do částky 103.568,64 Kč smluvní pokuty zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 náhradu nákladů státu v 29% výši nákladů, které budou určeny a splatnost stanovena samostatným usnesením.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 náhradu nákladů státu v 71% výši nákladů, které budou určeny a splatnost stanovena samostatným usnesením.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v 42% výši nákladů, které budou určeny a splatnost stanovena samostatným usnesením

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 791 585 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobcem jakožto zhotovitelem a žalovaným jakožto objednatelem byla dne 2. února 2017 uzavřena smlouva o dílo. Smlouvou se žalobce zavázal provést na svůj náklad a nebezpečí dílo – rodinný dům (dřevostavba), a žalovaný se zavázal zaplatit cenu za dílo ve výši 3.412.538 Kč bez DPH. Dílo bylo dokončeno a předáno žalovanému dne 27. září 2017. Žalobce a žalovaný se v čl. IV. odst. 2 Smlouvy dohodli, že cena za dílo je splatná na základě dílčích faktur vydávaných žalobcem podle platebního harmonogramu, který tvořil přílohu č. IV Smlouvy. V návaznosti na postupné dokončování díla (a v souladu s harmonogramem plateb) žalobce vystavil žalovanému následující faktury: fakturu [číslo] vystavenou na částku 215.768 Kč a splatnou dne 25. srpna 2017, fakturu [číslo] vystavenou na částku 81.640 Kč a splatnou dne 9. října 2017, fakturu [číslo] vystavenou na částku 91.677 Kč a splatnou dne 16. října 2017 a fakturu [číslo] vystavenou na částku 402.500 Kč a splatnou dne 16. října 2017. Všechny výše uvedené faktury byly doručeny žalovanému, přičemž tento žádnou z výše uvedených faktur ani částečně neuhradil. Žalovaný tak dluží žalobci částku v celkové výši 791.585 Kč. Dále se žalovaný v čl. IX. odst. 2 písm. a) zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,25 % z fakturované částky za každý den prodlení, pokud neuhradí vystavenou fakturu řádně a včas. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný shora popsané řádně vystavené faktury včas neuhradil, tedy žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, když uvedl, že stavba rodinného domu nebyla žalobkyní provedena řádně s tím, že žalobkyně při její realizaci nepostupovala precizně a žalovanému ji přenechala nedokončenou a s vadami. Postup žalobkyně při realizaci některých částí díla lze označit až za neodborný. Například při uvádění kanalizační přípojky do provozu pracovníkem [anonymizováno] [obec] (provozovatel a správce řadu) bylo zjištěno, že elektrická zařízení k obsluze čerpadla v revizní kanalizační šachtě byla v rozporu s příslušnými bezpečnostními předpisy a pravidly umístěna uvnitř příslušné šachty a hrozilo bezprostřední ohrožení úrazem elektrickým proudem všech osob, které v širokém okolí jsou napojeny na kanalizační síť. Tento závadný stav byl navíc doložen revizní zprávou technika, že zařízení je schopné bezpečného provozu. Z tohoto důvodu technik [anonymizováno] odmítl provést napojení kanalizační přípojky na řad a nařídil bezodkladnou nápravu. Tato náprava byla následně žalobkyní provedena subdodavatelem s příslušným oprávněním. Ačkoliv se v zápisu o odevzdání a převzetí dokončené stavby v poli odchylky od schváleného projektu se uvádí, že stavba byla realizována bez výrazných odchylek, žalovaný zjistil, že mu bylo naistalováno jiné tepelné čerpadlo, než které bylo v projektové dokumentaci, která tvořila přílohu smlouvy o dílo. Zvolení jiného typu čerpadla navíc může zapříčinit, že stavba nebyla realizována v souladu se stavebním povolením. Jelikož žalovaný je v oblasti stavebnictví laik, vyhledal pomoc soudního znalce, aby zhodnotil vady a nedodělky stavby a odchylky od projektové dokumentace. Znalecký posudek bude předložen soudu, jakmile bude dokončen. Co se týče části díla uvedené v ustanovení čl. II. odst. 3 písm. c), tj. dodání všech nebytných atestů materiálů, zkoušek, měření a revizí, je zřejmé, že tyto atesty, materiály, zkoušky, měření a revize měly být zajištěny před předáním dokončeného díla. Dle ustanovení čl. V. odst. 3 smlouvy měla žalobkyně u předání díla nebo každé jeho etapy předložit objednateli k nahlédnutí příslušné dokumenty, zejména zkušební protokoly o zkouškách díla, jeho jednotlivých součástí nebo vybavení prováděných žalobkyní nebo jinými osobami, doklady k vybavení a jednotlivým zařízením díla, návody pro montáž, obsluhu a údržbu, stavební a montážní deníky a originály těchto dokumentů měly být žalovanému předány po zaplacení ceny o dílo. Žalobkyně nepostupovala v souladu se smlouvou a tyto dokumenty všechny neobstarala. Žalovaný si musel na vlastní náklady obstarat hlukovou studii k venkovnímu fasádnímu výtlaku, sání rekuperační jednotky a jednotky tepelného čerpadla jako zdrojů hluku, autorizované měření k hluku z provozu venkovní jednotky tepelného čerpadla a měření radonu. Na měření radonu vynaložil žalovaný částku 3.025 Kč a na hlukovou studii částku 2000 Kč. Dílo zjevně řádně dokončeno a předáno nebylo a faktura [číslo] je vystavena předčasně a neoprávněně. Žalovaný nechal dne 9. 3. 2018 provést Měření průvzdušnosti - BlowerDoor Test, ze kterého vyplynulo, že stavba provedená žalobkyní nesplňuje požadovanou hodnotu celkové intenzity výměny vzduchu pro pasivní domy, což znamená, že žádost o dotaci z programu [ulice] zelená úsporám by nebyla úspěšná a náklady žalovaného na stavbu domu se nemohou snížit o dotaci z tohoto dotačního programu. Nárok vznesený žalobkyní na zaplacení smluvní pokuty ve výši 306.533,29 Kč není oprávněný, neboť smluvní pokuta se váže k prodlení s úhradou faktur a žalobkyni nemohl vzniknout nárok na smluvní pokutu, když nevystavila oprávněně faktury, k jejichž splacení se má prodlení vztahovat. Žalovaný požádal soud, aby přistoupil k moderaci smluvní pokuty dle ustanovení § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť sjednaná smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká a v rozporu s dobrými mravy.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Mezi žalobcem jakožto zhotovitelem a žalovaným jakožto objednatelem byla dne 2. února 2017 uzavřena smlouva o dílo (dále jen smlouva). Smlouvou se žalobce zavázal provést dílo – rodinný dům a žalovaný se zavázal zaplatit cenu za dílo ve výši 3.412.538 Kč bez DPH. Žalobce a žalovaný si sjednali, že cena za dílo se stává splatnou na základě dílčích a zvláštních faktur vydávaných žalobcem podle platebního harmonogramu, který je přílohu č. IV. smlouvy. Žalobce vystavil žalovanému v souvislosti s dílčím plněním [číslo] harmonogramu fakturu [číslo] na částku 215.768 Kč splatnou dne 25. srpna 2017 (prokázáno přílohou smlouvy č. VI. – platební harmonogram, fakturou [číslo] e-mailovou korespondencí z 8. 8. 2017, dodatkem ke smlouvě o dílo [číslo] přílohou dodatku [číslo] výpisem ze stavebního deníku list [číslo] svědectví ing. [jméno] [příjmení]) aniž splnil podmínky dle čl. V. odst. 2 smlouvy, tkvějící ve vyhotovení předávacího protokolu opatřeného podpisy smluvních stran. Nad rámec platebního harmonogramu, který zůstal smluvními dodatky nedotčen, v souladu s čl. IV. odst. 4 smlouvy žalobce vystavil fakturu [číslo] na částku 81.640 Kč splatnou dle čl. IV. odst. 4 smlouvy dne 9. října 2017 na základě dodatku [číslo] podepsaného oběma stranami dne 2. 2. 2017 (prokázáno fakturou [číslo] e-mailovou korespondencí ze dne 25. 9. 2017, dodatkem ke smlouvě [číslo] spolu s přílohami, které tvoří položkové rozpočty) a fakturu [číslo] vystavenou na částku 91.677 Kč, splatnou dle čl. IV. odst. 4 smlouvy dne 16. října 2017 taktéž na základě dodatku [číslo] (prokázáno fakturou [číslo] e-mailovou korespondencí ze dne 2. 2. 2017, dodatkem ke smlouvě [číslo] spolu s přílohami, které tvoří položkové rozpočty). Dílo bylo dokončeno a předáno žalovanému dne 27. září 2017 (prokázáno smlouvou o dílo ze dne 2. února 2017, dodatkem [číslo] ze dne 2. února 2017, zápisem o dokončení a předání díla). V rámci položky harmonogramu [číslo] žalobce žalovanému vyfakturoval částku 402.500 Kč daňovým dokladem [číslo] se splatností dne 16. října 2017 (prokázáno fakturou [číslo] e-mailovou korespondencí ze dne 2. 2. 2017, zápisem o odevzdání a převzetí dokončené stavby ze dne 27. 9. 2017, e-mailovou korespondencí ze 4. 10. 2017, soupisem vad a nedodělků na RD v [anonymizováno], výpovědí svědka ing. [jméno] [příjmení], podpůrně seznamem předávaných dokumentů ze dne 22. 9. 2017). Všechny uvedené faktury žalobce doručil žalovanému, jenž žádnou z nich neuhradil (nesporná tvrzení účastníků, e-mailová korespondence ze dne 17. 11. 2017). Dne 17. 11. 2017, po splatnosti konečné faktury dle čl. IV. odst. 5 smlouvy poukázal žalovaný v e-mailové zprávě na to, že žalobce některé části díla neprovedl vůbec a jiné vadně. V důsledku toho, že dílo vykazuje vady a nedodělky uvedené v příloze předávacího protokolu s tím, že žalovaný má obavy - s poukazem na uvádění kanalizační přípojky do provozu – že žalobce u všech částí díla zvolil technické řešení pro uživatele domu a jich okolí ze zdravotního hlediska nikoli bezpečné s tím, že by tak mohlo vykazovat i vady další, vyzval žalobce ke snížení ceny díla (prokázáno e-mailovou korespondencí ze dne 17. 11. 2017, zápisem o odevzdání a převzetí dokončené stavby ze dne 27. 9. 2017 soupisem vad a nedodělků na RD v [anonymizováno]). Žalobce zaslal dne 21. 12. 2017 žalovanému předžalobní výzvu k úhradě pohledávek splatných z titulu smlouvy o dílo (předsoudní výzva k úhradě dlužné částky ze dne 21. prosince 2017).

4. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle ustanovení § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dílo dokončeno a předáno. Podle ustanovení § 2606 o. z. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech. Podle ustanovení § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3345/2018-333 zákon ke splnění povinnosti zhotovitele provést dílo stanoví dvě podmínky a to dokončení díla a předání díla, obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Nadále použitelná judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení předmětného díla může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky (srov. závěry rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, nebo ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 5187/2007). Je-li ve smlouvě specifikován způsob předání díla tak, že jde o protokolární předání, nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu. Existence předávacího protokolu tvoří hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla (srov. např. rozsudky ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4092/2007, ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 23 Odo 1724/2006, a ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 32 Cdo 358/2012, a rozsudek ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 799/2009, ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 8. 4. 2010, sp. zn. III. ÚS 1821/09, in: www.usoud.cz). Nebyl-li předávací protokol, tvořící hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla, podepsán všemi osobami, které ho podle smlouvy o dílo podepsat měly, není možné dílo považovat za předané a převzaté (srov. již citovaný rozsudek sp. zn. 23 Cdo 799/2009, či usnesení ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4979/2014). Tyto závěry lze plně vztáhnout i na případy postupného provádění díla podle ustanovení § 2606 o. z. V projednávané věci si strany sjednaly způsob předání díla v čl. V. bodě 9. smlouvy o dílo tak, že dílo bude předáno formou předávacího protokolu s podpisem a vyjádřením obou smluvních stran. K tomu však nedošlo, součástí spisu je pouze předávací protokol ze dne 26. 6. 2014 vyhotovený zástupcem žalobkyně a opatřený pouze jeho podpisem. Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 91 Co 111/2020 se dosud nemohly stát splatnými ty z faktur, kde byl zjištěn postup rozporný se smluvním ujednáním. Se smlouvou nesouladný postup nelze kompenzovat ani podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, jelikož si smluvní strany ve smlouvě o dílo určily vlastní podmínky pro vznik nároku na zaplacení díla, a pokud nebyly ze strany žalobce splněny, musí být naplněny dodatečně. Podle rozhodnutí MěS i když žalobce vystavil dílčí faktury, chybí k jejich proplacení nutná (smluvní) podmínka (ta, kterou se strany rozhodly řídit) v podobě předávacího protokolu. Zhotovitel se může po objednateli domáhat pouze převzetí díla, nikoli však doplacení ceny díla, pokud je provedení díla a tedy i právo na zaplacení ceny díla vázáno na podepsání protokolu o předání a převzetí díla. Argumentace žalobce, že dílo je užíváno, proto bylo minimálně z faktického hlediska převzatu, je tak irelevantní (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3085/2016 ze dne 5. 4. 2017). Žalobce krom vystavení faktur žádné další kroky vedoucí k předání části díla neučinil, byť takovým instrumentálním vybavením (citace čl. smlouvy) v rozhodné i pozdější době disponoval. I proto není na místě zde uvažovat o aplikaci §6 a §8 o.z. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Rozporem s dobrými mravy se pak zabývalo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 2. 2009, jež poukázalo na to, že kritériem posouzení, zda konkrétní smluvní ujednání je či není v rozporu s dobrými mravy, se odvíjí od posouzení všech zvláštností každého případu individuálně a závěry v konkrétním případě tak lze jen velmi obtížně zobecnit. Rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 33 Cdo 131/2012 uvádí, že z hlediska přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit odlišně smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou smluvní pokutu ve výši několikanásobku zajištěné částky je možno (při současném zohlednění všech okolností případu) považovat za nepřiměřenou právě s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. V rozhodnutí k přiměřenosti smluvní pokuty v občanském právu sp. zn. 33 Odo 588/2003 uvádí, že smluvní pokuta sjednaná ve výši 0,25 % z dlužné částky za každý den prodlení je přiměřená a ujednání o smluvní pokutě není proto neplatné podle ustanovení § 39 ObčZ pro rozpor s dobrými mravy. Podle § 2006 odst. 1 o. z. stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. Podle odst. 2 o.z. nemožnost plnění prokazuje dlužník. Podle § 2007 při nemožnosti pouhé části plnění zanikne závazek v celém rozsahu, plyne-li z povahy závazku nebo z účelu smlouvy, který byl stranám při uzavření smlouvy znám, že plnění zbytku nemá pro věřitele význam. Není-li tomu tak, zaniká závazek jen co do této části.

5. Jde-li o výklad smlouvy, soud přihlédl k vůli smluvních stran při uzavření smlouvy o dílo ze dne 2. 2. 2017 především s důrazem na porozumění obsahu smlouvy na straně žalované coby slabší smluvní strany. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] zjistil, že slovní vyjádření obsažené v jednotlivých ustanoveních smlouvy bylo jak pro ni tak žalovaného srozumitelné, pochopení nároků a závazků plynoucích ze smlouvy jim nečinilo žádné obtíže. Podle svědkyně nebylo zapotřebí si před podpisem smlouvy práva a povinnosti dle písemného textu smlouvy s druhou smluvní stranou dále upřesňovat. Z jejího svědectví vyšlo najevo, že k prostudování smlouvy byla žalovanému poskytnuta dostatečná lhůta.

6. U vědomí toho, že vůle stran při uzavírání smlouvy na základě svědectví [jméno] [příjmení] korespondovala se slovním vyjádřením práv a povinnosti ve smlouvě (žalobce byl předkladatelem smlouvy, žalovaný textu porozuměl), přistoupil soud k výkladu, který se nepříčí žádnému ze způsobů právní interpretace, a to ať již v intenci k významu slov a vět tak i logické posloupnosti jednotlivých článků smluv a účelu smlouvy s tím, že smluvní strany se shodly na rozčlenění procesu zhotovování díla do 11 časových a platebních etap. Každé jednotlivé etapě odpovídá při splnění sjednaných esenciálních podmínek vždy dílčí fakturace v souladu s čl. V. odst. 2 a čl. IV. odst.

2. Zároveň se smluvní strany dohodly na tom, že dojde-li k dalším ujednáním nad rámec nezměněného harmonogramu ve formě dodatků ke smlouvě, je žalobce povinen fakturovat prostřednictvím tzv. zvláštních faktur ve smyslu čl. IV. odst. 4 smlouvy. Soud také prověřil konzistenci samotného stěžejního právního titulu s přílohami a dospěl k závěru, že dokument nevykazuje žádné rozpory.

7. Na základě smluvní kategorizace faktur soud přijal závěr o tom, že podmínky splatnosti ceny za dílo dle čl. V. odst. 2 smlouvy vázané na předání ukončené etapy dle harmonogramu plateb ve smyslu čl. IV odst. 2 smlouvy, nebyly splněny u tzv. dílčí faktury vystavených žalobcem dne 8. 8. 2017. Jak z provedeného dokazování zjistil, žalobce předložil soudu o předání této etapy díla toliko zápis ze stavebního deníku. Bylo praxí, že předávací protokoly k jednotlivým etapám dle harmonogramu s výjimkou konečného předávacího protokolu vyhotovovány nebyly, přičemž údaj o předání se poznačil bez dalšího do stavebního deníku (prokázáno výňatkem stavebního deníku se zvýrazněnou částí u data 8. 8. 2017, svědectvím ing. [jméno] [příjmení]). Žalobce sice poukazoval na význam výsledku (dokončení a předání díla jako celku) pro posouzení svého nároku na zaplacení také předcházejících etap díla s poukazem na judikát sp. zn. 23 Cdo 1505/2013, soud však nemohl pominout přednostní postavení smluvního ujednání účastníků, podle něhož o předání každé etapy byly smluvní strany povinny sepsat předávací protokol opatřený podpisy stran, soupis případných vad a nedodělků s daty jejich odstranění, jakož i podpisy smluvních stran s tím, že dnem předání se rozumí den podpisu předávacího protokolu poslední ze smluvních stran. Bylo-li vystavení faktury kopírující režim platebního harmonogramu podmíněno smlouvou striktně sjednanými podmínkami, neběží, jak má na mysli citovaný judikát, o pouhý formální krok prokazující faktické předání díla pro účely dokazování, nýbrž o nezbytný předpoklad účinku ve smlouvě popsaného právního úkonu (předání a převzetí díla), neboli nutnou podmínku vystavení faktury (čl. IV odst. 2 smlouvy). Je-li faktura [číslo] součástí dodatky nezměněného platebního harmonogramu (prokázáno výpisem ze stavebního deníku list [číslo] ze dne 8. 8. 2017 o předání další etapy výstavby, objednávka dodatku ke smlouvě o dílo [číslo] ze dne 2. 2. 2017, č. zakázky 120_součinnost přílohou dodatku [číslo] přílohou dodatku [číslo]), jak patrno i z jejího označení (viz citace:“ 10. Dílčí plnění – Po dokončení obkladů a dlažeb v koupelnách…“), platí, že podléhala režimu dle čl. V. odst.

2. Podle výše citovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze nemůže obstát argument žalobce, že nebylo možné zajistit k předání dané etapy součinnost žalovaného, neboť krom příslušné žaloby, žalobce pro ten případ disponoval smluvním instrumentem (viz čl. IX. odst. 2. písm. a) smlouvy).

8. Ke změnám ujednání nad rámec nedotčeného harmonogramu (čl. IV. odst. 3,4 smlouvy ve spojení s čl. III. odst. 6 smlouvy hovoří o fakultativní nikoli povinné změně harmonogramu – viz citace:„ …s případnou změnou harmonogramu prací a plateb…“) na bázi dodatku čl. 1 ke smlouvě došlo k vyúčtování víceprací zvláštními fakturami v režimu čl. IV. odst. 3, 4 smlouvy. Existenci těchto změn odráží faktury [číslo] [číslo] vystavené na podkladě dodatku [číslo] se splatností do 14 dnů (prokázáno fakturami [číslo] [číslo] smlouvou o dílo ze dne 2. 2. 2017 s přílohami a ve znění dodatku [číslo]). V časovém rozmezí mezi etapou 10 a 11 nezměněného harmonogramu byly zhotovitelem uskutečněny práce a vyúčtování mající původ v řádně uzavřeném dodatku [číslo] (čl. XII. odst. 3 smlouvy o dílo) v částce 70.991,50 Kč a 79.719,50 Kč bez DPH (prokázáno fakturou č. [číslo] [číslo]), když logicky tato plnění nemohla být pro svůj arbitrární vznik součástí plánovaných, tj. dopředu sjednaných, podmínek harmonogramu v době uzavření smlouvy o dílo. Žalobce aktuálně vyúčtoval tyto vícepráce zvláštní fakturou v souladu s čl. IV odst. 3, 4. Vzhledem k tomu, že harmonogram prací a plateb nebyl dodatky dotčen, bylo na místě aplikovat na faktury režim podle čl. IV odst. 3, 4, vymykající se ujednáním vázaným na harmonogram. Po odsouhlasení v písemném dodatku došlo oprávněně k vyfakturování ceny zvláštní fakturou se splatností 14 dní, aniž by bylo na místě postupovat podle čl. IV odst. 2 smlouvy (prokázáno smlouvou o dílo ve znění dodatku, viz doklad o výslovném zachování harmonogramu, založeno záložkou). Dvojí režim fakturace předpokládá jednak diferenci událostí, k nimž je příslušná fakturace vztažena (v prvním případě k předání etapy díla, v druhém případě k odsouhlasení aktuálních změn) a jednak pojmové rozlišení obou druhů faktur v textu smlouvy na tzv. dílčí faktury (vymezeny v relaci k harmonogramu) a na zvláštní faktury (vymezeny k nahodile vzniklým potřebám). Pojem„ zvláštní“ sémanticky postihuje výjimku z obecnosti, v tomto případě z obecného režimu smlouvy ve smyslu čl. IV. odst. 2 smlouvy o dílo, kterou reflektuje právě čl. IV. odst. 3, 4 smlouvy.

9. Jde-li o zaplacení částky 350.000 Kč bez DPH na podkladě tzv. konečné faktury, soud dospěl k závěru, že dle smluvního ujednání byly splněny jak podstatné obecné náležitosti ukončení dílčí etapy čl. IV. odst. 2 tak i specifické podmínky, kladené na účastníky čl. IV. 5 smlouvy. Nejprve je třeba zdůraznit, že důvod vyúčtování odpovídá částce určené v platebním harmonogramu pod [číslo] DOPLATEK PO PŘEDÁNÍ DÍLA (prokázáno smlouvou o dílo ze dne 2. 2. 2017, jejíž přílohu tvoří platební harmonogram). V písemném protokolu o předání označeném Zápis o odevzdání a převzetí dokončené stavby mezi účastníky strany svými podpisy potvrdily správnost dokumentu i svou vůli za stavu patrného z protokolu o předání dokončené stavby předmět smlouvy k užívání převzít. Zápis o odevzdání a převzetí dokončené stavby splňuje popis etapy [číslo] vymezuje vady a nedodělky s odkazem na podrobný seznam vad a nedodělků s poznámkami o termínech jejich odstranění a je zároveň opatřen podpisem smluvních stran (prokázáno zápisem o odevzdání a převzetí dokončené stavby ze dne 27. 9. 2020, zápisem ve stavebním deníku ze dne 27. 9. 2020, soupisem vad a nedodělků na RD v [anonymizováno], e-mailovou korespondencí ze dne 2. 10. 2017 a 4. 10. 2017).

10. Článek IV. odst. 5 písm. a) smlouvy váže 50% úhradu, tzn. 201.250 Kč, z konečné etapy platebního harmonogramu na předání dokončeného díla. Z listiny nazvané Zápis o odevzdání a převzetí dokončené stavby podpořené zápisem ve stavebním deníku a z e-mailové korespondence ze 4. 10. 2017 soud zjistil, že dílo bylo procedurálně řádně předáno dne 27. 9. 2017 žalovanému (prokázáno zápisem o odevzdání a převzetí dokončené stavby ze dne 27. 9. 2017, soupisem technologie ze dne 27. 9. 2017, výňatkem ze stavebního deníku s datem 27. 9. 2017, svědectvím ing. [jméno] [příjmení]). Konečná faktura byla vystavena a doručena e-mailem žalovanému dne 2. 10. 2017 (prokázáno fakturou [číslo] e-mailem z 2. 2. 2017). V návaznosti na to se stala se splatnou do 14 dnů po předání dokončeného díla, dne 16. 10. 2017 (čl. IV. odst. 5 smlouvy). Ačkoli se žalovaný pokoušel vzbudit v rámci své procení obrany zdání, že zápis o odevzdání a převzetí dokončené stavby není předávacím protokolem k dokončenému dílu, jeho tvrzení vyvrací nejenom e-mailová zpráva ze 4. 10. 2017, kde se o této listině hovoří jako o předávacím protokolu k dokončené stavbě, nýbrž sama původní obrana žalovaného, jenž v e-mailové korespondenci ze dne 17. 11. 2017 označuje tuto listinu za předávací protokol a žádá vzhledem k vadám reálným i pouze předpokládaným tomu odpovídající snížení ceny díla (prokázáno e-mailovou zprávou ze 4. 10. 2017 a e-mailovou zprávou ze dne 17. 11. 2017).

11. Nakonec zbývá ještě posoudit splatnost druhé poloviny úhrady, která je závislá dle ujednání stran na odstranění případných vad a nedodělků (čl. V. odst. 2 písm. b) smlouvy). Ačkoli přílohou předávacího protokolu, jak učinil nesporným i žalovaný (viz e-mailová zpráva ze dne 17. 11. 2017), se stal soupis vad a nedodělků díla – rodinného domu v [anonymizováno] s daty jejich odstranění podepsaný žalovaným, [jméno] [příjmení], současná manželka žalovaného, zabránila žalobci vady odstranit (prokázáno výslechem svědků [jméno] [jméno], [jméno] [jméno], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], ing. [jméno] [příjmení]). Jmenovitě z výslechu svědka [jméno] vyšlo najevo, že toho dne, kdy byli pracovníci žalobce z domu [jméno] [příjmení] vypovězeni, zde on sám pracoval na odstranění vad. Z výpovědí [jméno] [jméno], [jméno] [jméno], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že ještě před započetím prací byli z předmětu smlouvy [jméno] [příjmení] vykázáni a ani po příjezdu žalovaného na místo nebylo možné vady odstranit. Ing. [příjmení] doplnil, že se ještě později pokusil o zajištění přístupu do stavby, přičemž logicky vysvětlil, z jakého hlavního důvodu prostřednictvím e-mailu namísto odstranění vad učinil žalovanému návrh slevy (prokázáno e-mailovou zprávou ze dne 4. 10. 2017). Po telefonickém odůvodnění nepřijetí slevy se marně s žalovaným pokusil touto cestou sjednat vstup do domu k odstranění vad (prokázáno e-mailovou zprávou ze dne 4. 10. 2017, listinou nazvanou FAV [anonymizováno] [příjmení] výpis plateb ze dne 4. 10. 2017), a to i přesto, že nezanedbatelná část vad ze seznamu pořízeného účastníky, byla k datu 21. 9. již odstraněna (prokázáno soupisem vad a nedodělků na RD [anonymizováno] s podpisem žalovaného). Ačkoli svědek [příjmení] uvedl, že žalovaný jej opakovaně ujišťoval své připravenosti k zaplacení ceny díla (prokázáno výpovědí [jméno] [příjmení]), namísto toho právní zástupce žalobce obdržel e-mailem ze dne 17. 11. 2017 sdělení o vyslovení nedůvěry žalobci s tím, že žalovaný vyhledá odbornou pomoc k vyhotovení aktuálního soupisu všech vad a nedodělků, který však podobně jako avizovaný znalecký posudek nepředložil (patrno z obsahu spisu, podpořeno písemností žalobce o průběhu mimosoudních jednání ze dne 21. 2. 2020 – č.l. 140 spisu). Soud zdůrazňuje, že poslední listinami prokázaný pokus o náhradní řešení za fyzickou účast pracovníků žalobce na stavbě po jejich vypovězení učinil ing. [příjmení] emailem dne 4. října 2017 (prokázáno e-mailovou zprávou ze dne 4. 10. 2017, FAV [anonymizováno] [příjmení] výpis plateb ze dne 4. 10. 2017). Dne následujícího, jakož další navazující dny žalovaný zůstal přes splnění podmínky čl. V odst. 2., odst. 3 stejně jako i čl. IV odst. 5 písm. a) smlouvy nečinný, teprve dne 17. 11. 2017 sdělil žalobci, že odstranit vady pro ztrátu důvěry žalobci neumožní (prokázáno dále e-mailovou zprávou ze dne 16. 11. 2017 a 17. 11. 2017). Soudu tak nezbylo, než dospět k závěru o tom, že splnění závazku dle podmínky čl. IV odst. b) smlouvy se stalo počínaje dnem 18. 11. 2017, nemožným. Pro nemožnost splnění podmínky dle čl. IV. odst. 5 písm. b) smlouvy ujednání o splatnosti závazku zaniklo. V souvislosti se zánikem odkládací podmínky se plnění stalo splatným podle těch článků smlouvy, které upravují vztahy svou povahou nejbližší (analogicky dle čl. IV. odst. 5 písm. a) a čl. IV odst. 2 smlouvy). Pro úplnost soud ještě dodává, že ani v rámci smírných pokusů o vyřešení sporu žalovaný neurčil jednoznačně vady a nedostatky díla, když zároveň formuloval pouhý důkazně nepodložený předpoklad budoucího vzniku dalších vad a nedostatků (prokázáno e-mailovou zprávou ze dne 17. 11. 2017). Znalecký posudek rovněž nepředložil (viz opakovaná tvrzení žalovaného a podání č.l. 140 spisu).

12. Pokud by vyvstaly pochybnosti v souvislosti s tím, zda žalovaný předvedl dílo k užití, pak soud uvádí, že ze soupisu vad a nedodělků na RD v [anonymizováno] je patrno, že obě strany se systematicky a s předstihem před vlastním předáním díla zabývaly nedostatky a vadami díla a stanovily souhlasně subjekty (poddodavatele), kteří má závady odstranit včetně lhůt (prokázáno zápisem o odevzdání a převzetí dokončené stavby ze dne 27. 9. 2020 se soupisem vad a nedodělků na RD [anonymizováno], prokázáno e-mailovou zprávou ze dne 4. 10. 2017, listinou nazvanou FAV [anonymizováno] [příjmení], výpisem plateb ze dne 4. 10. 2017). Rovněž tak byly žalovanému s předstihem dne 22. 9. 2017 předány v souladu s ujednáním v čl. V. odst. 3 smlouvy některé dokumenty, u nichž postačovalo až do okamžiku zaplacení ceny za dílo předložit je toliko k nahlédnutí (prokázáno seznamem předávaných dokumentů ze dne 22. 9. 2017 signovaný oběma smluvními stranami). Pokud žalovaný zakládá své tvrzení o absenci konečného předávacího protokolu na tom, že nebyla splněna taktéž další z kumulativních podmínek dle čl. V. odst. 3 smlouvy, musí i v tomto bodě soud uzavřít, že důkazně podpořené teze žaloby vypovídají o opaku. Žalobce některé z dokumentů nad rámec své povinnosti předal již dne 22. 9. 2017. Povinnost předložit originál všech tzv. nezbytných dokumentů ve smyslu čl. II. odst. 3 písm. c) jej dle smlouvy stíhala až po zaplacení ceny za dílo (čl. V. odst. 3). Cenu za dílo přitom žalovaný dosud nezaplatil. Taktéž tvrzení žalovaného o tom, že žalobce se zavázal zajistit veškeré dokumenty potřebné ke kolaudaci, jak ze smlouvy o dílo ze dne 2. 2. 2017 (viz svědectví [jméno] [příjmení]) ani z jiného dokumentu nevyplývají. Svědkyně [příjmení] sice uvedla, že ze smlouvy o dílo povinnost žalobce předložit veškeré dokumenty potřebné pro kolaudaci vznikla, avšak její svědectví v tomto bodě neodpovídá smluvnímu jednání stran. Skutečnost, že dílo bylo způsobilé k užití ke dni podpisu předávacího protokolu, vyplývá nakonec i z nesporných tvrzení stran o bezprostředním užívání díla žalovaným po jeho předání (viz protokol o jednání č.l. 167 spisu).

13. Výpovědi ostatních slyšených svědků se shodovaly a patrná je také jejich korespondence s listinnými důkazy (včetně vzájemné shody svědků o absenci předávacího protokolu k faktuře č [číslo]). Na pozadí toho svědectví [jméno] [příjmení] působilo bezprostředně jako příliš obecné a nejisté (viz dosl. citace z protokolu ze dne….:„ Je to možné, resp. to vnímám jako zhuštěný celek. Nepamatuji si časovou osu přesně a také mnoho věcí šlo přes manžela. Já jsem tehdy byla těhotná. Bylo rizikové těhotenství, byla jsem často v [obec]. Záměrně manžel se mnou řadu věcí neřešil. Byla jsem také hospitalizovaná“).

14. Jde-li o další důkazní prostředky navržené žalovanou stranou, zejména pak slyšení svědka k získání dotace, tak svědka k nefunkčnosti zařízení domácí čerpací stanice, pak soud slyšení svědků k této skutečnosti pokládá za úkony nadbytečné. Výslech svědka k nefunkčnosti domácí čerpací stanice nemůže zvrátit s ohledem na hmotněprávní kvalifikaci soudem zjištěný skutkový stav a přivodit tak odchylné právní hodnocení. I kdyby svědek vypověděl, že domácí čerpací stanice byla nefunkční, neboli nebyla zprovozněna, nijak to závěr soudu neovlivní. Svědek by pouze stvrdil údaj v zápise o odevzdání a převzetí dokončené stavby ze dne 27. 9. 2017 - viz údaj: domácí čerpací stanice do 15. 10. 2017 a dokončení zprovoznění domácí čerpací stanice. Žalovaný totiž implicitně podpisem protokolu stvrdil, že tento nedostatek ani ve spojení s jinými nebrání užívání díla. Žalovaný netvrdil ani nedokládal, že by výslovně vytkl žalobci vady jej podstatným způsobem omezující, neboli nevyužil svého práva dle čl. V. odst. 4 smlouvy. Nic na tom nemění ani obranné tvrzení žalovaného, že tento nedostatek byl odstraněn v první polovině října, neboť se tento údaj opětovně shoduje s obsahem předávacího protokolu - viz poznámka: domácí čerpací stanice do 15. 10. 2017. Poukazuje-li žalovaný na neodborné počínání žalovaného týkající se závěrečné etapy odstraňování vad, jakož i předání dokumentů dokládajících činnosti pod čl. II odst. 3 smlouvy, soud dodává, že oprávněnost této argumentace nemůže najevo vyjít dříve než po zaplacení ceny díla. V tomto kontextu soud dále připomíná, že vady a nedodělky mají být podle smluvních ujednání řešeny v souladu s čl. VII. smlouvy, tudíž nezávisle na závazku žalovaného uhradit cenu díla vázanou na předání dokončené stavby. Dlužno též podotknout, že jakákoli výpověď by nebyla způsobilá vést k negaci stranami stvrzeného a za řízení nezpochybněného zápisu o odevzdání a převzetí dokončené stavby. Soud přiznal v tomto sporu zvláštní důkazní sílu stranami nezpochybněným listinám, které pro svou autenticitu a nezměnitelnost, nutno pokládat za důkazní prostředky spolehlivé, znemožňující pozdější účelovému zkreslování původního stavu (též se zřetelem k žalovaným deklarovanému nezávislému odbornému posouzení vad). Ze zápisu o odevzdání a převzetí dokončené stavby žalovaný dílo formálně v souladu se smlouvou převzal, aniž by odmítnul převzetí díla, čímž stvrdil, že ke dni podpisu žádné vady a nedodělky nebránily podstatným způsobem užívání díla (čl. V odst. 4 smlouvy). I jako laik (§ 4 o.z.) byl schopen posoudit, zda stavba je v okamžiku podpisu užívání schopná. Žalobce měl dle zákona postupovat s běžnou péčí a opatrností, tedy v případě, nebyla-li by stavba schopna užívání, odmítnout protokol podepsat (právo přeje bdělým). Nelze odhlédnout ani od toho, že jak k předání některých dokumentů, tak k soupisu vad došlo v několikadenním časovém předstihu, před podpisem zápisu o odevzdání a převzetí dokončené stavby a žalovanému tak nic nebránilo zajistit si odbornou pomoc k prohlídce předávaného díla. Neučinil-li tak v inkriminované době a ani v průběhu řízení, jak opakovaně ve svých podáních uváděl, je nutno tuto důkazní privaci přičíst k tíži žalovaného. Výslech svědka k dotaci Nová zelená úsporám, coby podkladu pro kolaudaci stavby je vzhledem k obsahu smluvních ujednání mezi stranami rovněž bezpředmětný. Listiny založené žalovaným soud s ohledem na své hlavní závěry považuje za nevýznamné. Tvrzení o tom, jaké všechny dokumenty měly být podle něj žalobcem předány, nejsou vzhledem k absenci předpokladu jejich komplexního předání (čl. V. odst. 3 věta poslední smlouvy) právně významné. Nedostatek atestů, které žalovaný žalobci vytýká v relaci ke kolaudaci provedeného díla, nemají ve smluvním ujednání účastníků žádnou oporu. Další účastníky předkládané, event. vyžádané listinné důkazy, v rozsudku důkaznímu rozboru nepodrobené, nebyly způsobilé závěr soudu založený na stěžejních vzájemně korespondujících důkazech ovlivnit. To platí o tzv. audionahrávce ze dne 22. 9. 2017, která měla doložit, že jedna etapa díla žalovanému žalobcem vůbec předána nebyla, a že dílo k tomuto dni nebylo řádně dokončeno. Vzhledem k tomu, že argumentaci žalovaného bylo vyhověno, co do splatnosti faktury ze dne 8. 8. 2017 vztahující se k etapě harmonogramu pod [číslo] (zatímco faktury [číslo] [číslo] byly vystaveny nad rámec harmonogramu sjednaných etap), soud neshledal důvod se dále tímto důkazním návrhem zabývat. Vliv na akt předání dokončeného díla v době pozdější, tj. dne 27. 9. 2017 (faktura [číslo]) již audionahrávka s ohledem na dobu svého pořízení mít nemohla. Za podstatné soud považuje rovněž fakt, že v rámci důkazní rekapitulace žalovaná dále na tomto důkazním prostředku netrvala.

15. Znovu se soud v rámci systematiky závěrečného návrhu žalovaného vyjadřuje v krátkosti s odkazem na svůj předchozí podrobný rozbor k jednotlivým bodům argumentace. Jde-li o námitku žalovaného stran nutné změny harmonogramu z důvodu zvláštní fakturace za vícepráce (bod 29. a 32., 33. závěrečného návrhu žalovaného), soud uvádí, že ke změně harmonogramu nemuselo nutně dojít (viz čl. III. odst. 6, kde se hovoří o případné, tj. fakultativní, změně harmonogramu). Fakturace u dvou faktur proběhla nad rámec sjednaného harmonogramu. Jde-li o souvislost čl. IV. odst. 3., 4. smlouvy, soud navzdory tvrzení v bodu 30 závěrečného návrhu žalovaného, opětovně zdůrazňuje rozlišení mezi dílčí a zvláštní fakturou a režimu jejich splatnosti. Jde-li o hodnocení toho, jaké nezbytné dokumenty měly být součástí díla (bod 42 až 48. závěrečného návrhu žalovaného) a tudíž žalovanému předány, jde o požadavek přinejmenším předčasný. Jestliže žalovaný nesplnil svou hlavní povinnost ze smlouvy (tj. nezaplatil cenu za dílo na základě řádně vystavené faktury [číslo]) podmiňující plnění žalovaného ve smyslu čl. V. odst. 3 věta poslední, nemůže poukazovat na to, že žalobce mu nepředal všechny nezbytné dokumenty. Plnění se totiž může domáhat jen ten, kdo již sám dluh splnil nebo je připraven jej splnit. S touto úvahou souvisí také závěry soudu o žalovaným namítané absenci dokumentů pro kolaudaci stavby, nehledě na to, že žádné písemné ujednání o zajištění kolaudace díla ze strany žalobce se ve smluvní dokumentaci nevyskytuje (bod 49 až 53. závěrečného návrhu žalovaného). Jde-li o další výtky žalované strany ke konečnému předání díla (bod 54. až 59. závěrečného návrhu žalovaného), soud už jen dodává, že žalovaný stvrdil svou vůli převzít dokončené dílo k užívání svým podpisem na listině, jejíž význam je po obsahové stránce jednoznačný, přičemž vyplývá nepochybně i z názvu dokumentu. Finální podoba předávacího protokolu - viz zápis o odevzdání a převzetí dokončené stavby ze dne 27. 9. 2017 - je zřejmá z e-mailové korespondence ze dne 4. 10. 2017 i ze dne 17. 11. 2017 a v neposlední řadě vyplývá též z nevyužití oprávnění podle čl. V odst. 4. smlouvy. Pokud běží o další výhrady žalovaného (bod 60 až 65. závěrečného návrhu žalovaného) soud uvádí, že z e-mailové korespondence ze dne 4. 10. 2017 i ze dne 17. 11. 2017 soud zjistil, že žalobci bylo znemožněno dle soupisu vad a nedodělků odstraňovat zbývající vady. O tom svědčí nejen výpovědi svědků nýbrž i citované e-mailové zprávy. Poslední doložená zpráva ze dne 17. 11. 2017 definitivně znemožnila odstranění vad a nedodělků do 4. 12. 2017. Ve správnosti této úvahy je soud dále utvrzován zprávou žalobce soudu o průběhu mediačního řízení ze dne 21. 5. 2020). Vady, které nebránily předání a převzetí finálního díla (čl. V. odst. 4. smlouvy) podléhaly mezi stranami sjednanému režimu v čl. VII. a nijak platební podmínky ceny díla nemodifikují. Další argumentace žalovaného ohledně nesprávného účtování v konečné faktuře není bez potřebných konkrétních skutkových tvrzení uplatněných v příslušeném procesním stádiu (v rámci koncentrace řízení) projednatelná. Z platebního harmonogramu tj. z přílohy smlouvy č. VI. soud zjistil, že závěrečnou fakturou ve smyslu 11. dílčího plnění byl vyúčtován doplatek po předání díla v ceně předpokládané smlouvou o dílo, přičemž žalobcovo tvrzení o povinnosti snížení konečné faktury o částku 47.233 Kč nebylo součástí obranných tvrzení žalovaného a proto nemohlo své místo nalézt ani ve fázi dokazování (viz usnesení I. ÚS 705/07 ze dne 12. 7. 2007). Bez ohledu na chybějící skutková tvrzení žalovaného však soud usuzuje, že správnost fakturované částky v daňovém dokladu [číslo] ze dne 2. 10. 2017 byla stvrzena e-mailovou korespondencí právních zástupců účastníků. Žalovaný výši účtované částky v předmětné faktuře ke dni 16. 11. 2017 nezpochybňoval, požádal pouze o neúročení 50% ceny díla z této faktury do odstranění vad a nedodělků, což žalobce s poukazem na žalovaným dříve učiněnou volbu způsobu plnění z titulu odpovědnosti za vady odmítl (prokázáno e-mailovou korespondencí ze dne 16. 11. 2017 a dne 17. 11. 2017).

16. Soudem citované listinné důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dokládají také prodlení žalovaného s úhradou žalobcových splatných pohledávek. Nároky z ujednání ve smyslu čl. IX. odst. 2 písm. a) smlouvy nezbývalo, než potvrdit a přiznat žalobci nárok na smluvní pokutu do jejího vzniku až do dne podání žaloby (ve výši odpovídající její sjednané výši 0,25% denně za každý po právu uplatněný nárok na úhradu fakturované částky dle řádně vystavených faktur, tj. faktury [číslo] [číslo] faktury [číslo]). Doba splatnosti jednotlivých faktur odpovídá, jak patrno z výše provedeného rozboru, smluvním ujednáním účastníků (po uplynutí 14 dnů od vystavení faktury, u poslední faktury 14 dnů od předání díla a druhá polovina pro odmítnutí součinnosti žalovaného při odstranění vad - viz č.l. 140 spisu za současné nečinnosti žalovaného k návrhu na slevu - viz teprve e-mailová zpráva žalovaného ze dne 17. 11. 2017). Žalovanému vznikla povinnost v rozsahu stanoveném výrokem III. rozsudku dlužnou sumu z titulu smluvní pokuty zaplatit (jde o smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z částky 81.640 Kč od 10. 10. 2017 do 5. 3. 2018, z částky 91.677 Kč od 17. 10. 2017 do 5. 3. 2018, z částky 201.250 Kč od 17. 10. 2017 do 5. 3. 2018 a z částky 201.250 Kč od 18. 11. 2017 do 5. 3. 2018 s tím, že smluvní pokuty byly podle čl. IX. odst. 3 smlouvy splatnými do 10 dnů od jejich vzniku), přesto však žalovaný dosud žádnou z výše uvedených vzniklých a splatných nároků žalobce z titulu smluvní pokuty neuhradil, a to ani částečně. Ohledně smluvní pokuty uplatněné žalobcem z faktury [číslo] soud ji pro nesplnění sjednané podmínky splatnosti zamítl.

17. Požádal-li žalovaný o moderaci smluvní pokuty s tím, že odporuje dobrým mravům, poukazuje soud na to, že za prvořadé z pohledu obecných regulativních idejí ovládajících soukromoprávní vztahy pokládá zachování zásady pacta sunt servanda. Brojí-li žalovaný proti výši sjednané smluvní pokuty za časovou jednotku, je třeba zdůraznit, že právě z její výše lze dovodit, jakou důležitost smluvní strany přikládaly zachování pokutou zajištěné smluvní povinnosti. S vědomím výše smluvní pokuty za každý den prodlení žalovaný smlouvu uzavřel, čímž přijal sankční odpovědnost v rozsahu a za okolností určených v rámci smluvní volnosti stran. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by v době uzavírání smlouvy proti takovému smluvnímu ustanovení vystoupil, anebo se pokoušel ovlivnit výši smluvní pokuty ve svůj prospěch. Žalobce důvodně vychází při stanovení výše smluvní pokuty ze smluvního ujednání a při splnění podmínek smlouvy účtuje pokutu ve sjednané výši, přičemž nutno rovněž přihlédnout i k tomu, že žalovaný protiprávní stav udržoval, ačkoli bylo v jeho moci jej ukončit. Pro délku doby po níž protiprávní stav trval, dosáhla smluvní pokuta vysokých částek, které na první pohled vzbuzují pochybnosti o její adekvátnosti. K otázce přiměřenosti smluvní pokuty, s ohledem na délku prodlení s plněním smluvní povinnosti, se vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 23. října 2006, sp. zn. 33 Odo 1385/2004. Judikatura Nejvyššího soudu ČR použitelná též pro účely nové právní úpravy dospěla k závěru, že smluvní pokuta sjednaná ve výši 0,25 % z dlužné částky za každý den prodlení je přiměřená. Ujednání o smluvní pokutě za tohoto stavu není na místě moderovat z důvodu rozporu její intenzity s dobrými mravy (sp. zn. 33 Odo 588/2003).

18. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil své splatné závazky vůči žalobci do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce zaslal dne 21. prosince 2017 žalovanému v souladu s § 142a OSŘ předsoudní výzvu, aby uhradil své závazky vyplývající ze Smlouvy. K dnešnímu dni však žalovaný dlužné částky na základě řádně vystavených faktur [číslo] [číslo] [číslo] počínaje dnem následujícím po uplynutí jejich splatnosti neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 21. 12. 2017).

19. O náhradě nákladů státu, kterou jsou žalobce a žalovaný povinni nahradit státu, bude rozhodnuto samostatným usnesením dle § 155 odst. odst. 1 větou druhou, částí za středníkem, o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto samostatným usnesením dle § 155 odst. 1 větou druhou, částí za středníkem, o. s. ř.