12 C 369/2021-207

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění účastníků se přikazuje žalobci k jeho výlučné úhradě závazek vůči společnosti [právnická osoba], sjednaný dle smlouvy o úvěru reg. č [číslo] ze dne [datum] (resp. úvěru reg. [číslo] ze dne [datum]), kdy žalobce sám je povinen uhradit zbylou dlužnou částku 12 275,32 Kč, která představuje náklady řízení ve výši 6 152,72 Kč a náklady exekučního řízení ve výši 6 122,60 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádání podílu ze zaniklého společného jmění částku ve výši 99 086 Kč, a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů, kdy předmětem vypořádání učinil dluhy a závazky vzniklé za trvání manželství. Dle tvrzení žalovaného se konkrétně jednalo o níže uvedené závazky, které uhradil, přičemž žalovaná se na jejich úhradě ničím nepodílela: a/ dluh na nezaplaceném pojistném na [značka automobilu], [registrační značka], tento byl vymáhán soudním exekutorem a doplatek vymáhaného dluhu činil 9 743 Kč, žalobce dluh zaplatil dne [datum]; b/ dluh vůči [anonymizována dvě slova] úřadu ve výši 26 060 Kč, dluh byl vymáhám soudním exekutorem a zaplacen žalobcem dne [datum]; c/ dluh vůči [anonymizováno], tento byl vymáhán soudním exekutorem, celková výše činila 15 516 Kč a žalobce jej uhradil dne [datum]; d/ závazek vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], uzavřené se společností [právnická osoba], jednalo se o úvěr ve výši 50 000, dluh byl vymáhám soudním exekutorem, celková vymáhaná částka byla ve výši 115 389 Kč a tuto žalobce dne [datum] zaplatil; e/ dluh ve výši 1 000 Kč vůči [anonymizována dvě slova], který žalobce dne [datum] zaplatil; f/ závazek vyplývající z nezaplaceného pojistného na [značka automobilu] ve výši 5 594 Kč vůči [obec] [anonymizována dvě slova]; dluh vymáhán soudním exekutorem, kdy konečná výše dluhu činila 9 974 Kč a tento žalobce zaplatil dne [datum]; g/ dluh vůči společnosti [právnická osoba] v původní výši 1 456 Kč, následně vymáhán soudním exekutorem, kdy celková výše dluhu činila 13 462 Kč, kdy tento dne [datum] zaplatil žalobce; h/ dluh vůči společnosti [právnická osoba], vyplývající ze smlouvy o úvěru, [číslo] ze dne [datum], kterou si manželé půjčili částku 30 000 Kč. Celková částka ke splacení vyplývající z této smlouvy činila 54 850 Kč a tuto žalobce zaplatil dne [datum]; ch/ závazek vůči společnosti [právnická osoba], vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], dluh vymáhán soudním exekutorem, celková částka k vymáhání činila 179 517 Kč, částka není zcela uhrazena, ale dluh splácí výlučně žalobce a ani jeho část nebyla zaplacena ze společných prostředků manželů; i/ dluh ve výši 700 000 Kč vyplývající z titulů zápůjčky; vzhledem k tomu, že žalobce neměl dostatek finančních prostředků na splácení dluhů a závazků vzniklých za trvání manželství, uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce s [jméno] [příjmení], kdy termín vrácení zápůjčky byl sjednán k [datum] a doposud na tento dluh nebylo nic zaplaceno; j/ dluh vůči společnosti [právnická osoba] ve výši 3 745 Kč za paušální služby a ve výši 3 577 Kč za telefon [značka automobilu] [anonymizováno] [jméno]; částku ve výši 3 475 Kč měl žalobce zaplatit v rozmezí od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] a telefonní přístroj zaplatil dne [datum], celkem uhradil částku 7 322 Kč.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že manželé neměli smluvený žádný zvláštní režim správy majetku, který spadal do společného jmění, a který by se odchyloval od zákonných ustanovení občanského zákoníku. Ohledně dluhu ad a/ až ad d/ uvedla, že tyto byly uhrazeny ze společného jmění manželů za trvání manželství, nikoli z výlučných prostředků žalobce, proto žalobci nenáleží právo na uplatnění regresu poloviny z požadovaných částek vůči žalované. Pokud jde o dluh ad e/, tj. dluh vůči [anonymizována dvě slova] na nezaplaceném rozhlasovém poplatku ve výši 1 000 Kč, žalovaná uznala, že jde o dluh za trvání manželství a nebrání se úhradě poloviny tohoto dluhu. Pokud jde o dluh ad f/, tj. dluh vůči [anonymizováno] na nezaplaceném pojistném v celkové výši 9 974 Kč, má žalovaná za to, že vozidlo [anonymizována dvě slova] nenáleželo do společného jmění manželů, toto žalobce nabyl před uzavřením manželství darem od otce a žalovaná neví, jak žalobce s vozidlem naložil, na tomto dluhu se podílet nehodlá. Pokud jde o dluh ad g/ vůči společnosti [právnická osoba], žalovaná sporuje, že by tento dluh vznikl, stejně tak ohledně dluhu ad h/ vůči společnosti [právnická osoba] v celkové výši 54 850 Kč, kdy žalovaná uvedla, že o tomto úvěru jí není nic známo, ani kdy a jak jej žalobce splácel. Dluh ad ch/ nesporovala, uvedla, že uzavírala u společnosti [právnická osoba] smlouvu o úvěru, nebo dávala k uzavřeni této smlouvy souhlas, ale nemá informace, jakým způsobem je úvěr splácen, co bylo uhrazeno za trvání manželství a co po právní moci rozvodu manželství, není jí známo, zda byl úvěr doplacen a kdy, potvrdila, že tento úvěr platil a platí výhradně žalobce. Pokud jde o dluh ad i/, tj. dluh z titulu zápůjčky vůči paní [jméno] [příjmení], která je současnou manželkou žalobce, tento žalovaná sporuje a považuje jej za neexistující; poukazuje na rozpor v tvrzeních žalobce, kdy si měl půjčit částku 750 000 Kč na zaplacení společných dluhů manželů, přitom společné dluhy vyčísluje v žalobě na částku 433 013 Kč, žalované není zřejmé, proč by si žalobce vzal takto vysokou půjčku, když navíc uvádí, že ještě stále splácí dluh ad ch/. Dále uvedla, že o této zápůjčce nevěděla a určitě by k ní nedala souhlas. Žalobce vůbec neuvedl, kdy mu měla být zápůjčka ve výši 750 000 Kč poskytnuta a jakým způsobem, proto její existenci zcela popírá. Žalovaná má za to, že dluh převzatý za trvání manželství převzal žalobce bez jejího souhlasu, resp. zcela bez vědomí žalované, přičemž se nejednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Vzhledem k tomu, že se žalovaná o tomto, dle jejího názoru neexistujícím dluhu ve výši 750 000 Kč vůči paní [příjmení], dozvěděla až z podané žaloby, nemohla projevit nesouhlas s tímto dluhem vůči věřiteli. Pokud jde o dluh ad j/, tj. dluh vůči společnosti [právnická osoba], tento žalovaná neuznává jako společný dluh manželů, neboť [anonymizována dvě slova] byl dárkem od žalobce a žalovaná nevěděla, že tento pořídil„ na dluh“, pokud by jí byla tato skutečnost známa, s jeho koupí by nesouhlasila, neboť se nejednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

3. Mezi účastníky byly nesporné tyto skutečnosti: manželství bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v Liberci č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 16.11.2018 (v rámci rozvodového řízení účastníci uvedli, že od začátku roku [rok] spolu účastníci nežili jako manželé a nesdíleli společnou domácnost). Před rozvodem manželství proběhlo opatrovnické řízení ohledně výchovy a výživy nezletilých dětí narozených z manželství, kdy opatrovnický rozsudek byl vyhlášen dne [datum] a je v právní moci dne 10. 7. 2018.

4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a s přihlédnutím ke všemu, co uvedli účastníci a toho, co učinili nesporným, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: - pokud jde o závazek ad a/ soud dospěl k závěru, že se jedná o společný závazek manželů, který byl uhrazen za trvání manželství, konkrétně dne [datum], což vyplývá i z potvrzení o ukončení exekučního řízení ze dne [datum rozhodnutí] (č.j. [spisová značka]), závazek byl uhrazen ze společných prostředků manželů, není možné tento vypořádat v rámci této žaloby; - pokud jde o závazek ad b/, i zde se jedná o společný závazek manželů, který byl uhrazen za trvání manželství, konkrétně dne [datum], což vyplývá z potvrzení o ukončení exekučního řízení ze dne [datum rozhodnutí] (č.j. [spisová značka]), závazek byl uhrazen ze společných prostředků manželů, je nerozhodné, kdo z nich tento závazek uhradil, není možné jej vypořádávat v rámci této žaloby; - pokud jde o závazek ad c/, i tento závazek je společný a byl uhrazen za trvání manželství, což vyplývá z potvrzení o ukončení exekuce ze dne [datum rozhodnutí] (č.j. [spisová značka]), byl uhrazen ze společných prostředků manželů, není možné jej vypořádat v rámci této žaloby; - pokud jde o závazek ad d/, rovněž jde o společný závazek manželů, tento byl uhrazen za trvání manželství dne [datum], což vyplývá z vyrozumění o skončení exekuce ze dne [datum rozhodnutí] ([číslo jednací] [spisová značka]); závazek uhrazen ze společných prostředků manželů, jeho vypořádání v rámci této žaloby nelze; - pokud jde o závazek ad e/- tento žalovaná uznala a je povinna žalovanému zaplatit dluhu ve výši 500 Kč; - pokud jde o závazek ad f/ - tento závazek vznikl za trvání manželství a jedná se o společný závazek, na jehož úhradě se musejí podílet oba manželé. Žalobce prokázal, že automobil pořídil na základě kupní smlouvy ze dne [datum], tento náležel do společného jmění manželů, je nerozhodné, kdo z manželů automobil fakticky užíval, podstatné je, že automobil byl užíván za trvání manželství pro potřeby rodiny, dluh na pojistném (povinné ručení) vznikl za trvání manželství a náleží oběma účastníkům. Žalobce prokázal, že výše celkového dluhu po skončení exekuce byla 9 974 Kč a tento dluh žalobce zaplatil dne [datum] (toto vyplývá z potvrzení o skončení exekuce ze dne [datum], které vydal sodní exekutor Mgr. [příjmení] [příjmení] – exekuce č.j. [spisová značka] byla skončena dne [datum rozhodnutí]). Z Exekučního příkazu č. j. [číslo jednací] vyplývá, že žalovaná je uvedena jako druhý povinný. Žalovaná je tedy povinna uhradit polovinu dluhu, kterou za ni zaplatil žalobce, kdy se jedná o částku 4 987 Kč; - pokud jde o závazek ad g/ - závazek vznikl za trvání manželství, jeho původní výše vzrostla v důsledku exekuce na částku 13 462 Kč a tuto dne [datum] zaplatil žalobce (svá tvrzení žalobce doložil zprávou od soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], ze který vyplývá, že exekuce č.j. [spisová značka] byla skončena, neboť dlužná částka 13 462 Kč byla dne [datum] ze strany pana [celé jméno žalobce] uhrazena. Tím, že závazek vznikl za trvání manželství, jedná se o společný závazek, který uhradil pouze žalobce a žalovaná povinna podílet se na jeho úhradě , tj. částkou 6 731 Kč; - pokud jde o závazek ad h/ -tento soud nehodnotí jako společný závazek manželů, ale jde pouze o závazek žalobce, který mu vznikl na základě smlouvy o úvěru [číslo], kterou žalobce uzavřel dne [datum] se společnosti [právnická osoba], tj. v době, kdy manželé již spolu nežili (pokud žalobce tvrdil, že manželé v [anonymizováno] [rok] obnovili krátce společnou domácnost, což manželka sporovala, pak tuto skutečnost neprokázal a neprokázal, že by manželka o tomto dluhu věděla). Jedná se tedy o závazek žalobce (je nerozhodné na co prostředky z tohoto spotřebitelského úvěru použil), který doplatil po skončení manželství. Na úhradu poloviny dluhu nemá vůči manželce nárok; - pokud jde o závazek ad ch/ - jedná se o společný závazek, který vznikl za trvání manželství, žalovaná nesporovala, že tento závazek náleží oběma účastníkům s tím, že tento závazek platí výlučně žalobce a žalovaná ničím nepřispívá. Závazek není doposud splacen a z listinných důkazů bylo zjištěno následující: za trvání manželství vznikl závazek vůči společnosti [právnická osoba], vyplývající z úvěrové smlouvy, reg. [číslo] ze dne [datum] (smlouva byla uzavřena oběma manželi a šlo o spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč), následně pak byla za trvání manželství uzavřena další smlouva o úvěru (jednalo se o úvěr ve výši 50 000 Kč – úvěrová smlouva byla uzavřena dne [datum] pouze klientem [celé jméno žalobce], přičemž jeho tehdejší manželka [celé jméno žalované] dala souhlas, aby manžel uzavřel tuto úvěrovou smlouvu – toto vyplývá z listinného důkazu (souhlas manželky s úvěrem), který je založen ve spise na č.l. 163 zadní strana), úvěrová smlouva č. [bankovní účet] je vedena pod reg. [číslo]. Závazek je splácen žalobcem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč a to na účet č. [bankovní účet]. Jak bylo zmíněno výše, závazek z této úvěrové smlouvy patří oběma manželům, vznikl za trvání manželství, manželka (žalovaná) o závazku věděla a vyslovila souhlas s tímto dluhem. Z důvodů nesplácení byl vydán dne [datum] Okresním soudem v Liberci rozsudek, č. [spisová značka] a poté byla částka vymáhána soudním exekutorem MUDr. [jméno] [příjmení] (exekuční příkaz č. [číslo jednací]). Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] (ve spise na čl. 160) bylo zjištěno, že za panem [celé jméno žalobce] a paní [celé jméno žalované] daný bankovní ústav eviduje pohledávka ve výši 44 469,52 Kč s příslušenstvím, kdy tato vznikla na základě smlouvy č. účtu [číslo], o níž bylo vedeno soudní řízení u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. [spisová značka]. Pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru reg. [číslo] ze dne [datum], přičemž věřitel poskytl dlužníkům úvěr ve výši 50 000 Kč. Úvěr byl poskytnut bezúčelově. Úvěr byl zesplatněn ke dni [datum] a následně byla podána výše zmíněná žaloba. Dne [datum] byl podán návrh na nařízení exekuce, o kterém rozhodl Okresní soud v Liberci usnesením č. [číslo jednací] Soudní exekutor vede exekuční řízení č. [spisová značka]. Na předmětnou pohledávku byla k měsíci [anonymizováno] [rok] soudním exekutorem vymožena částka ve výši 161 461,70 Kč, která byla započtena na úplnou úhradu jistiny, úroků z úvěru, zákonného úroku z prodlení a na částečnou úhradu nákladů řízení. K doplacení zbývá část nákladů řízení ve výši 6 152,72 Kč a náklady exekučního řízení ve výši 6 122,60 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce doposud sám splácí dlužnou částku, jeví se soudu účelné a procesně ekonomické, aby žalobce uhradil i zbylý dluh s tím, že závazek žalované se zohlední v rámci celkového vypořádacího podílu. Soud si je vědom aktuální judikatury reprezentované zejména rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 753/2020 ze dne 29.6.2021, kde je formováno pravidlo, podle něhož má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou -li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovno dílném poměru. Výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z manželů soud spatřuje v tom, že žalobce po celou dobu splácí dluh sám (ať jim za trvání manželství, nebo po právní moci rozvodu, komunikuje s bankovním ústavem a má veškeré doklady týkající se daného dluhu, žalovaná sama uvedla, že o dluhu ví, tento nesporuje, ale nejsou jí známy podrobnosti; k doplacení již zbývá jen malá částka a bylo by nehospodárné žalovanou vtahovat do pravidelného procesu splácení, proto se soudu jeví jako nejlepší varianta přikázat dluh k doplacení žalobci s tím, že se žalovaná bude podílet rovným dílem na zaplacení její části dluhu v rámci celkového vypořádacího podílu; soud pak finálně nezjišťoval, kolik bylo zaplaceno na předmětný dluh za trvání manželství a po rozvodu, neboť na základě skutkových tvrzení obou účastníků a doložených listinných důkazů (výpisy z účtů ze kterých byly platby hrazeny) dospěl soud k závěru, že dluh nebyl ani z části hrazen ze společných prostředků manželů, ale šlo o finanční prostředky, které šly jednak z účtu sestry žalobce [jméno] [celé jméno žalované] (od [datum] do [datum] zaplaceno 12 000 Kč – prokázáno výpisem z účtu [jméno] [celé jméno žalované] č. [bankovní účet] vedeného u [příjmení] [příjmení], poté z účtu paní [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] vedený u [anonymizováno] (takto bylo v navazujícím období až do [datum] zaplaceno cca 153 015 Kč). Z obou účtů byly platby prováděny ve prospěch účtu [bankovní účet] – příjemce JUDr. [příjmení], částky placené ve prospěch [anonymizováno]. Soud pokládá za pravdivá tvrzení žalobce o tom, že si paní [jméno] [příjmení], jeho tehdejší přítelkyně a nynější manželka vzala na sebe úvěr ve výši 500 000 Kč za účelem splacení dluhů žalobce či dluhů, které měl společné s tehdejší manželkou (žalovanou), neboť chtěla žalobci pomoci. S ohledem na dlouhodobou nepříznivou finanční situaci v rodině [příjmení], kdy rodina před rozvodem manželství žila z půjček, které si bral každý z manželů (často ani druhého manžela neinformoval), byl toto zřejmě jediný způsob, jak začít dluh u [anonymizována dvě slova] splácet a zamezit tomu, aby se dlužná částka a její příslušenství stále nezvyšovaly. Dluh tedy po celou dobu splácel žalobce ze svých prostředků (resp. z prostředků osob, které za něj platby provedly a v daném případě není podstatné, zda šlo o půjčené prostředky od jeho sestry nebo od paní [příjmení]), podstatné je, že ze společných prostředků manželů na dluh nebylo zaplaceno ničeho. Porovnáním částky, která byla doposud vymožena s částkami, které byly placeny z účtu [jméno] [celé jméno žalované] a z účtu [jméno] [příjmení] lze logicky dojít k závěru, že tento dluh nemohl být placen ze společných prostředků manželů. Žalovaná se tedy musí rovným dílem podílet na úhradě tohoto dluhu který za ni žalobce platil a stále platí; - pokud jde závazek ad i/ - tj. závazek vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, k tomuto soud uvádí následující: smlouva o zápůjčce ze dne [datum] není platnou smlouvou, neboť jak sám žalobce uvedl, nedošlo k žádnému předání finančních prostředků, které měly být předmětem zápůjčky; žalobce sice předložil řadu listinných důkazů, ze kterých bylo zřejmé, že paní [příjmení] platila některé dluhy, které vznikly účastníkům za trvání manželství (pravidelné splátky ve prospěch [anonymizováno]), zároveň bylo zjištěno, že platila i dluhy, které vznikly pouze žalovanému, ale těmito se soud v daném řízení nezabýval. Tím, že nebyly splněny všechny zákonné předpoklady zápůjčky (zejména nedošlo k faktickému předání peněz) je smlouva o zápůjčce neplatná. Navíc soud dodává, že bylo prokázáno, že manželka (žalovaná) o této zápůjčce nevěděla a vzhledem k výši tvrzené zápůjčky lze uzavřít, že se nejedná o obvyklou záležitost mezi manželi, tudíž zde byl nutný souhlas manželky s danou zápůjčkou, což v daném případě nebylo. Z odůvodnění opatrovnického rozsudku č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že rodiče mají dluhy ve výši 1 000 000, co do částky ve výši cca 500 000 Kč se jedná o dluh u [anonymizováno] a na [anonymizována dvě slova] [role v řízení] (v daném řízení žalobce). Dluhy jsou vymáhány v rámci [anonymizováno] řízení. U soudního jednání žalobce vysvětlil, že paní [příjmení] si vzala úvěr ve výši 500 000 Kč, aby žalovanému pomohla zaplatit dluhy, tyto pak skutečně hradila za žalobce (v některých případech i za žalovanou) ze svého účtu. Nicméně k zápůjčce nikdy mezi žalobcem a paní [příjmení] nedošlo. Z daného důvodu se žalobce nemůže domáhat vypořádání tohoto dluhu z titulu zápůjčky v rámci této žaloby; - pokud jde o závazek ad j/ - v daném případě žalobce neprokázal, že jde o společný dluh za trvání manželství, který by náležel oběma manželům. Žalobce nebyl schopen řádně uvést za jakých okolností měl dluh vzniknout, jeho skutková tvrzení se značně rozcházejí, neboť tvrdil, že se jednalo o [anonymizováno], který užívá manželka (sporoval, že by šlo o dárek pro manželku), poté připustil možnost, že se jedná o dluh, který vznikl na jiném [anonymizováno], který užívá jeho [anonymizováno]. Dodané listinné důkazy (vyúčtování za zúčtovací období [datum] – [datum] na částku 3 453,94, kdy po zaúčtování přeplatku z minulé období bylo požadováno k úhradě 1 2159 Kč a z potvrzení dohody o splátkách zařízení [anonymizována dvě slova]) vůbec nekorespondují s žalobními tvrzeními žalující strany. V daném případě žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně toho, že daný dluh je společný, neboť vznikl za trvání manželství oběma manželům. Soud dospěl k závěru, že žalovaná nemá povinnost podílet se polovinou na úhradě tohoto dluhu.

5. Po právní stránce je třeba nejprve určit, podle jaké právní úpravy bude vypořádání účastníků provedeno. Manželství bylo uzavřeno dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.“). Rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum], který nabyl právní moci dne 16.11.2018, tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.), jehož účinnost nastala dne 1.1.2014. Podle § 3028 odst. 1 o.z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Společná jmění manželů vzniklá za účinnosti obč. zák., se do 31.12.2013 řídila úpravou obsaženou v obč. zák.; po 1.1.2014 se však řídí již úpravou v o.z. s korektivem obsaženým v § 3028 odst. 2 části věty za středníkem o.z. Protože v dané věci zaniklo společné jmění manželů (účastníků) po 1.1.2014 a až po účinnosti o.z. vzniklo účastníků právo domáhat se vypořádaní společného jmění manželů, podléhá režim jeho vypořádaní soudem již příslušným ustanovení o.z. (§ 736 a násl. o.z.).

6. Od 1. 1. 2014 je rozsah společného jmění stanoven v § 708 a násl. o. z. Podle § 708 odst. 1 o. z. To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen "společné jmění"). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

7. Podle § 709 odst. 1 o. z. je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

8. Podle § 709 odst. 2 o. z. součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny 9. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

10. Podle § 740 o. z. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

11. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

12. Podle § 742 ods.t 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

13. S ohledem na výše uvedené platí, že celková hodnota pasiv určených k vypořádání činí 198 173 Kč (dluh ad e/ ve výši [číslo], dluh ad f/ ve výši 9 974 Kč, dluh ad g/ ve výši 13 462 Kč a dluh ad ch/ ve výši 173 737 Kč). Tyto dluhy za žalovanou hradil (uhradí na základě tohoto rozhodnutí) žalobce, proto byla žalované stanovena povinnost, aby žalobci uhradila na vypořádacím podílu polovinu ve výši 99 086 Kč.

14. Pokud jde o lhůty k plnění, tedy k úhradě vypořádacího podílu, soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. určil lhůtu delší než zákonnou třídenní mm. S ohledem na to, že žalované byla k úhradě uložena vyšší částka, proto její opatření může vyžadovat delší časový úsek. Zároveň soud přihlédl ke skutečnosti, že od zahájení řízení uplynula doba téměř dvou let, během které si žalovaná mohla a měla opatřit finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu, neboť jí muselo být jasné, že bude muset žalovanému vyplatit určitý finanční obnos, když se na splácení společných dluhů doposud vůbec nepodílela a věděla i o tom, že dluhy jsou v důsledku špatné platební morálky manželů vymáhány exekučně, což znamená, že jejich finální výše je mnohem vyšší.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při aplikaci tohoto ustanovení se převládající soudní praxe kloní k závěru, že až na výjimky v řízení o vypořádání společného jmění účastníci právo na náhradu nákladů řízení nemají. V praxi soudů převážil postupně názor (opírající se zejména o judikaturu Ústavního soudu reprezentovanou nálezy II. ÚS 572/19 z 12.12.2019, IV. ÚS 2081/21 z 30.9.2021, I. ÚS 262/20 z 10.11.2020 či IV. ÚS 404/22 ze dne 5.4.2022), podle kterého - rozhoduje-li soud o způsobu vypořádání spoluvlastnictví či vypořádání společného jmění - je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný resp. stejný a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. V daném případě soud žádné výjimečné okolnosti projednávané věci odůvodňující postup dle § 142 odst. 3 o. s. ř. či odchýlení se od uvedeného výkladu neshledal, a proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení