12 C 385/2019-338

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená obecným zmocněncem [příjmení] [jméno] [příjmení] bytem [adresa žalované] o určení dědického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je z titulu závěti ze dne 26. 4. 2011 dědicem zůstavitelky [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa], zemřelé dne [datum].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 265.864,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech částku 1.695,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá určení, že je dědicem zůstavitelky [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa], zemřelé dne [datum] (dále jen zůstavitelky), a to s odůvodněním, že právní jednání zůstavitelky ze dne [datum], kterým změnila svoji původní závěť ze dne [datum], není platné, neboť zůstavitelka k tomuto datu trpěla duševní chorobou, v důsledku které došlo k podstatnému úbytku intelektuálních schopností, jakož i vysoké ovlivnitelnosti jinými osobami, čímž byla podstatně zasažena její ovládací schopnost. K podání této žaloby byl žalobce vyzván usnesením Okresního soudu v Karlových Varech, vydaným pověřenou soudní komisařkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze dne 25.10.2019, č. j. 30 D 510/2019-97.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že zůstavitelka byla na základě anamnézy z 1. 9. 2019 po duševní stránce prokazatelně naprosto v pořádku, netrpěla žádnou duševní poruchou, ani se s žádnou duševní poruchou neléčila. Zůstavitelka navštívila dne 13. 2. 2019 na základě svého svobodného rozhodnutí notářku za účelem změny své předchozí závěti ze dne [datum], jak tomu učinila před tím již pětkrát za 16 let a před notářkou prohlásila, že je schopna samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je sepsán notářský zápis. Zůstavitelka v té době žila ve svém bytě sama, a kromě služby týkající se donášky obědů a provádění úklidových služeb v důsledku zhoršené motoriky nepotřebovala žádnou další péči, neboť se cítila ještě zcela soběstačná. Žalovaná poukázala i na dopis, který jí zůstavitelka po změně závěti ze dne [datum] zaslala, a ve kterém jí vysvětila důvody změny své závěti.

3. Mezi účastníky zůstaly nesporné tyto právně významné skutečnosti: Žalobci bylo usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 25.10.2019, č. j. 30 D 510/2019-97, uloženo s poukazem na ust. § 170 z.ř.s. podat do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení u zdejšího soudu žalobu proti žalované na určení, že žalobce je jediným dědicem zůstavitelky [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé [datum] (dále jen:„ zůstavitelka“), z titulu závěti ze dne [datum]. Usnesení nabylo právní moci dne 15.11.2019 a žalobce žalobu podal u zdejšího soudu dne 31.12.2019. Zůstavitelka pořídila formou notářského zápisu sepsaného dne 26.04.2011 notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] závěť, ve které odkázala veškerý svůj majetek žalobci a jejíž obsah je uveden v kopii této závěti na čl.

6. Zůstavitelka pořídila formou notářského zápisu sepsaného dne [datum] notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] novou závěť, ve které odvolala veškeré své předchozí závěti, odkázala veškerý svůj majetek žalované a jejíž obsah je uveden v kopii této závěti na čl.

5. Zůstavitelka zemřela jako vdova bez zanechání potomků, její jediný syn [jméno] [příjmení] zemřel bezdětný dne [datum]. Žalobce a žalovaná jsou (sourozenci) děti sestry zůstavitelky [jméno] [příjmení].

4. S poukazem na ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal soud za svá skutková zjištění výše uvedená shodná tvrzení účastníků a odkazuje na ně jako na dílčí skutkový závěr ve věci.

5. Sporná mezi účastníky zůstala právně významná skutečnost, zda zůstavitelka při pořízení závěti dne [datum] byla schopna s ohledem na svůj zdravotní stav řádně pochopit a ovládnout své právní jednání směřující ke změně své původní závěti.

6. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 1. 9. 2019 soud zjistil, že zůstavitelka v posledním roce svého života absolvovala zákrok v IKEMu s částečným odstraněným plazivého polypu tlustého střeva (v listopadu 2018) s následnou krátkou observací na interně Krajské karlovarské nemocnice, přičemž se léčila pro arteriální hypertenzi, ischemickou chorobu srdeční, projevy cerebrovaskulární insufficience: závratě, pády v rámci geriatrického si. Zůstavitelka měla poruchu sluchu, poruchu vizu s korekcí brýlemi, šedý zákal, postižení žaludeční sliznice atrofií a nedomykavostí v oblasti přechodu jícnu do žaludku, cysty ledvin, močovou inkontinenci, bolesti zad, artrózu kyčlí a kolen. Zůstavitelka žila sama v bytě, v posledním cca půl roce už se bála chodit ven v důsledku závratí, pádů a bolesti pohybového aparátu. Zůstavitelka špatně slyšela, sluchadlo neměla, při komplexním vyšetření v prosinci 2018 byla orientovaná místem, osobou, ale nepřesně časem, používala brýle do blízka i do dálky, byla schopna číst, psát, ale sama hodnotila, že psaní je již horší, sama užívala léky, zvládala ranní hygienu, oblékání, přijímání potravy, drobné domácí práce a využívala pečovatelkou službu pro donášku obědů, nákupů, léků a dopomoc při úklidu a koupeli. U zůstavitelky již byly přítomny poruchy novopaměti, proto byla objednávána k vyšetřením, kontrolám, což většinou dodržovala, dokud ještě byla schopna docházet do ordinace, tj. cca půl roku před svou smrtí. V posledních 15 měsících zůstavitelka dle svého sdělení zaznamenala, že k ní v noci přicházejí všichni nejbližší zemřelí (příbuzní a známí) a že je tomu ráda. Lékařka ve zprávě uvedla, že není schopna posoudit, zda se jednalo o sny či halucinace. V březnu 2019 byla zůstavitelka hospitalizována na neurologii pro krvácení do mozku, podmozkové pleny, ložiska pohmoždění mozku, vedlejší nález: drobný nezhoubný novotvar z mozkomíšních blan v čelním laloku a pokročila mozková atrofie.

7. Ze záznamu ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči vypracovaného Úřadem práce ČR ze dne 17. 12. 2018 č. j. 773/2019/KVA, soud zjistil, že sociální šetření proběhlo za účasti sociální pracovnice [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v bytě zůstavitelky bez přítomnosti třetích osob. K mobilitě zůstavitelky bylo zjištěno, že se po bytě pohybuje s oporou o zdi, po schodech nechodí, využívá výtah a venku doprovod druhé osoby. V úterý a ve čtvrtek k ní dochází pečovatelka a zajišťuje pomoc při koupání, oblékání, aplikaci léků a podávání oběda. K orientaci zůstavitelky bylo zjištěno, že špatně slyší a vidí, v přirozeném prostředí se orientuje částečně, občas neví, kde je. Vlastní osobou je orientována, cizími částečně, v čase se orientuje částečně, nebyla schopna odpovědět, jaké je aktuální datum. Ke komunikaci zůstavitelky bylo zjištěno, že mluví v krátkých větách, občas mimo souvislost, někdy jí vypadávají slova a neumí se správně vyjádřit. Na pokládané otázky však odpovídala logicky. Podepíše se, avšak delší text již nenapíše. Čte velmi ráda, textu rozumí a umí jej interpretovat. Ke stravování bylo zjištěno, že tu jí dováží objednaná služba, o víkendech si vaří sama. [příjmení] si sama ohřeje v mikrovlnné troubě. S oblékáním a obouváním, stejně jako s tělesnou hygienou jí pomáhá pečovatelka. Dále bylo zjištěno, že je poživatelkou starobního důchodu, peníze jí nosí poštovní doručovatelka. K sociálnímu vztahovému rámci bylo zjištěno, že je v kontaktu se sestrou a se sousedy, kteří ji navštěvují. Nákupy jí zajišťují sousedé a sestra, prádlo si vypere sama, s pověšením prádla a s větším úklidem vypomáhá pečovatelská služba.

8. Z lékařské zprávy Karlovarské krajské nemocnice ze dne 12. 4. 2019 soud zjistil, že zůstavitelka byla hospitalizována od [datum] do [datum] pro kontuzi mozku po pádu na hlavu. Vyšetřeními byla zjištěna pokročilá mozková atrofie.

9. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 14. 12. 2018 soud zjistil, že zůstavitelka byla vyšetřena pro posouzení zdravotního stavu ve věcech sociálního zabezpečení, přičemž v anamnéze se uvádí: zhoršení hybnosti, ven sama chodit nemůže, závratě při změně polohy, pády, špatně slyší, v noci mívá vidiny či halucinace či sny, navštěvují jí všichni již dávno zemřelí. Ve zprávě se dále uvádí, že pacientka bydlí sama, při větším úklidu pomáhá pečovatelka, jsou jí donášeny obědy, s nákupy vypomáhají sousedé, nádobí si umyje, provádí menší úklid sama. Léky užívá sama pod kontrolou pečovatelky. Ke klinickému nálezu se ve zprávě uvádí, že chování je přiměřené, komunikace a řeč (čtení a psaní) jsou narušené, orientace místem a osobou zachována, časem nikoliv, paměť je přiměřená.

10. Z posudku o zdravotním stavu ze dne 11. 1. 2019 vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], posudkovým lékařem, soud zjistil skutečnosti uvedené již ve zprávě [anonymizováno] [jméno] [příjmení] shora.

11. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 28. 1. 2019 soud zjistil, že zůstavitelce byl přiznán od listopadu 2018 příspěvek na péči ve výši 4.400 Kč s odkazem na zprávu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a závěru posudkového lékaře [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

12. Z dopisu zůstavitelky ze dne 6. 3. 2019 soud zjistil, že toho dne zaslala žalované dopis, ve kterém vysvětluje důvody změny své závěti a popisuje neuspořádané vztahy s rodinou žalobce.

13. Z odborného vyjádření ze dne 20. 8. 2020 vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] soud zjistil, měl k dispozici znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 9. 7. 2020, opis notářského zápisu ze dne 13. 2. 2019, vlastnoruční dopis zůstavitelky ze dne 6. 3. 2019, rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 28. 1. 2019 a dopis [jméno] [příjmení] ze dne 6. 10. 2019. Dopis zůstavitelky ze dne 6. 3. 2019 doc. [příjmení] pokládá vedle dalších zjištění za významný pro posouzení duševního stavu zůstavitelky ke dni 13. 2. 2019, uvedl, že mezi podpisem notářského zápisu a odesláním dopisu uplynulo 21 dní, přičemž dopis dokládá úmysl zůstavitelky učinit závěť ve prospěch žalované. Osoba s demencí středního stupně by nebyla schopna formulovat své myšlenky tak jasně a zřetelně a sepsat je čitelným rukopisem. Zůstavitelka tak projevila nejen dobrou paměť ale i schopnost racionální úvahy a anticipaci možných sporů. [anonymizováno]. [příjmení] dále pokládá za důležité zjištění, že zůstavitelka žila ke dni 13.02. 2019 ve svém bytě sama, nebyla hospitalizována ani umístěna v lůžkovém zařízení, dvakrát týdně ji navštěvovala pečovatelka. To znamená, že byla do značné míry soběstačná, neboť dokázala činit základní kroky o svoji péči. [jméno] si dojednala návštěvu notářky a dostavila se k ní. Není proto možné uzavřít, že nebyla orientována časem. Vzhledem ke svému věku byla v příznivém duševním stavu. Osoba s demencí středního stupně by takto samostatně a spořádaně vést život nedokázala. Zůstavitelka se během života psychiatricky neléčila a nebyla omezena ve způsobilosti k právním úkonům. [anonymizováno]. [příjmení] uzavřel, že u zůstavitelky se jednalo o prosté nekomplikované stárnutí, nikoliv o patologický stav demence středního stupně, byla přítomna dobrá paměť i úsudek, proto zůstavitelka byla ke dni 13. 2. 2019 schopna posoudit důsledky svého jednání a ovládat jej, neboť její rozpoznávací a volní schopnosti byly zachovány v dostatečné míře.

14. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], sociální pracovnice Úřadu práce ČR, soud zjistil, že prováděla šetření u zůstavitelky dne 17. 12. 2018, přičemž s ohledem na množství prováděných šetření si již nevybavila přesně průběh tohoto šetření a poukázala na písemný záznam ze dne 17. 12. 2018 (popsaný v odst. 6 odůvodnění).

15. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ten bydlel se zůstavitelkou v jednom domě více než 50 let, přičemž měli oba byt naproti sobě ve stejném patře. Se zůstavitelkou měli dobré sousedské vztahy, občas ji vypomohl s drobnou opravou v bytě a zhruba jednou za měsíc až tři měsíce ji odvezl svým autem na nákup do nákupního střediska v [část obce]. Pokud jde o chování zůstavitelky zhruba půl roku až rok před její smrtí, svědek uvedl, že po návratu z nemocnice v roce 2019 si stěžovala na chování své sestry, která ji ani nezavolá, nenavštíví. Svědek nepozoroval na jejím chování ani vyjadřování žádnou změnu k horšímu, působila na něj orientovaně a mluvila srozumitelně.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bydlel se zůstavitelkou ve stejném domě. V posledních třech letech života zůstavitelka chodila zhruba dvakrát týdně k němu do bytu, kde si povídala buď s ním, nebo s jeho manželkou. Svědek pomáhal zůstavitelce s nakupováním, zhruba jednou za 14 dnů s větším nákupem a mezi tím s menšími nákupy. Za posledních půl roku či rok před smrtí zůstavitelky svědek nezpozoroval znatelné změny v jejím chování, chovala se a vystupovala stále stejně. Podle názoru svědka se jí nezhoršovala výrazně ani paměť, neboť když byli domluveni, že např. ve čtvrtek ráno v 9 hodin pojednou spolu na nákup, tak v tu dobu byla připravená odejít. Svědkovi bylo známo, že k zůstavitelce dochází dvakrát týdně pečovatelka. Svědek vozil zůstavitelku jednou za čas i na poštu, kde si vybrala určitý finanční obnos.

17. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ta je sestrou zůstavitelky a matkou žalobce a žalované. Svědkyně měla se zůstavitelkou vcelku dobré vztahy, léta se snažila spolu s dalšími sourozenci o zůstavitelku pečovat, pomáhali jí s nákupy, manžel svědkyně jí pomáhal s drobnými pracemi při údržbě jejího bytu. Od roku 2018, kdy svědkyně již neměla k dispozici osobní automobil, zůstala se zůstavitelkou v kontaktu telefonickém. Svědkyně uvedla, že zůstavitelka zhruba roku před smrtí přestávala být soustředěná, když s ní svědkyně mluvila, tak ji příliš nevnímala. Svědkyně pozorovala u zůstavitelky zhoršování paměti. Když zůstavitelce např. přišla nějaká složenka, tak prý zašla za sousedy, aby jí vysvětlili, co s ní má dělat. Svědkyně věděla od zůstavitelky, že s nákupy jí pomáhal soused pan [příjmení].

18. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že ten je švagrem zůstavitelky (manžel svědkyně [jméno] [příjmení]). Svědek vypověděl, že zůstavitelka jim často volala, potřebovala pomoc s nakupováním, tudíž po sepsání nákupního seznamu zajeli se zůstavitelkou do obchodu, což fungovalo do doby, kdy měli k dispozici osobní automobil. V posledních dvou let života zůstavitelky za ní občas zajeli do [obec] autobusem, neboť zůstavitelka měla zájem si s nimi popovídat. Zůstavitelka se o sebe dokázala postarat a vedle toho měla k dispozici i pečovatelku a někdy jí pomohla s úklidem i sousedka. V posledním půlroce života zůstavitelky svědek pozoroval změny v chování zůstavitelky, které přestávala sloužit paměť, mluvila někdy trochu zmateně. Stávalo se dost často, že si zůstavitelka pletla dny v týdnu.

19. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ta je manželkou žalobce, se zůstavitelkou byli spolu s manželem v kontaktu telefonicky zhruba jednou až třikrát týdně a fakticky se vídali minimálně jednou za jeden až dva měsíce. Pokud jeli za zůstavitelkou do [obec], dopředu jim řekla, co potřebuje nakoupit a oni to zařídili. Svědkyně uvedla, že s nakupováním zůstavitelce pravidelně pomáhali rodiče jejího manžela (manželé [celé jméno žalobce]). Svědkyně věděla, že s péčí o domácnost a hygienou pomáhala zůstavitelce pečovatelka. Při návštěvách zůstavitelky v roce 2017 a 2018 svědkyně pozorovala, že zůstavitelka má problém s udržením pozornosti,„ skákala z jednoho tématu na druhý“, a podle názoru svědkyně zůstavitelce postupně přestávala sloužit paměť, neboť si všechno poznamenávala, dělávala si poznámky o tom, co jim chce říci. Někdy se stávalo, že zůstavitelka začala mluvit tzv. z cesty a nebylo jí v podstatě rozumět, o čem mluví. Svěřovala se také, že ji v noci navštěvují zemřelí, někdy i přes den, že slyší bouchání do nábytku a dávala to do souvislosti se zemřelým synem. Tyto situace nastávaly občas, někdy bývala zůstavitelka tzv. zcela v obraze.

20. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je dcerou žalobce, zůstavitelku příležitostně navštěvovala i v dospělosti se svým manželem u příležitosti narozenin, Vánoc či Velikonoc. Naposledy viděla zůstavitelku v roce 2018, resp. poté v dubnu 2019 v nemocnici před smrtí. Během posledních dvou let života zůstavitelky si svědkyně všimla, že si zůstavitelka zapisuje do kalendáře všechny důležité události, které jim při návštěvě poté sdělovala, a stávalo se, že v průběhu rozhovoru přecházela od jednoho nedokončeného tématu k druhému, někdy hovořila o zemřelém synovi, že ji navštěvuje ve snu. Svědkyně dále uvedla, že jak si pamatuje zůstavitelku, tak bývala vždy zmatená, v posledních letech se jí horšila paměť, pletla si jména a oslovovala svědkyni jménem matky svědkyně.

21. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 9. 7. 2020 soud zjistil, že ten na základě dostupných lékařských zpráv, záznamu ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči učinil závěr, že u zůstavitelky nebyly ke dni 13. 2. 2019 zachovány v plném rozsahu rozpoznávací a volní schopnosti, nebyla v plném rozsahu (odpovídajícím duševně zdravému člověku) schopna posoudit důsledky svého jednání a ovládat jej. Zůstavitelka k datu 13. 2. 2019 trpěla středně těžkou demencí smíšené etiologie, neurodegenerativní a vaskulární.

22. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ten plně odkázal za znění svého znaleckého posudku ze dne 9. 7. 2020 a stvrdil jeho úplnost a správnost včetně závěru. Znalec se vyjádřil k obsahu výpovědi ve věci slyšených svědků a uvedl, že se velmi často stává, že svědci vnímají subjektivně některé skutečnosti různým způsobem, což se stalo i v této věci, kdy řada svědků vypovídala protichůdně. V obsahu těchto výpovědí znalec zaznamenal to, co zjistil i při svém znaleckém zkoumání, tj. že u zůstavitelky se projevovaly známky smíšené demence, které vycházejí taktéž z tzv. cévního podkladu. K tomu znalec vysvětlil, že smíšená demence vychází ze dvou příznaků, a to jednak z problémů neurodegenerativních a dále pak z problémů spojených s fungováním cévního systému. To odpovídá i tomu, co vypověděli svědci, kdy někteří uváděli, že zůstavitelka měla tzv. lepší a horší dny. K tomu znalec poznamenal, že při posouzení diagnózy se vždy vychází z horšího stavu, laicky řečeno z tzv. horších dnů. Pokud jde neurodegenerativní příznaky, tak pro případ, že by šlo pouze o tyto, duševní potenciál plynule klesá bez výkyvů, které jsou naopak příznačné pro druhý příznak, tj. vycházející pouze z cévních problémů. Znalec uvedl, že nemůže souhlasit se závěry odborného vyjádření doc. [příjmení] a k tomu pro soud a účastníky jako laiky vysvětlil, že v rámci znaleckého zjištění ze záznamu sepsaného sociální pracovnicí se zůstavitelkou zjistil, že zůstavitelka uváděla např., že si jídlo ohřívá v mikrovlnné troubě, ačkoliv takovou věc v bytě neměla, že starobní důchod jí donáší poštovní doručovatelka do bytu, což bylo také vyvráceno, dále uváděla, že jí navštěvuje její syn, ačkoliv je zřejmé, že ten již před řadou let zemřel. Dále byl se zůstavitelkou proveden test, kdy měla zůstavitelka nakreslit ciferník s hodinovými ručičkami na konkrétní hodinu. Tento test nezvládla a nedokázala udaný čas graficky znázornit. Pakliže byly zjištěny tyto skutečnosti a na druhé straně byly zjištěny skutečnosti, že je schopna řady dalších činností bez větších problémů, jak popsal doc. [příjmení], nelze se„ tvářit“, že popisované nedostatky neexistují. V rámci celkového zhodnocení proto znalec došel k uvedené diagnóze, kdy při projevech jde o takový projev demence, který osobu diskvalifikuje pro učinění právního jednání, které je bezvadné, tj. že taková osoba si je zcela a plně vědoma toho, co činí.

23. Z revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 12.04.2021 soud zjistil, že ten po prostudování dostupné zdravotní dokumentace zůstavitelky, soudního spisu a listin tam založených včetně výpovědí slyšených svědků, dále po prostudování znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 9. 7. 2020 a odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 20. 8. 2020, učinil závěr, ve kterém potvrdil stávající závěr znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 9. 7. 2020, tj. že zůstavitelka v době změny závěti dne 13.02. 2019 prokazatelně trpěla středně těžkou smíšenou neurodegenerativní a vaskulární demencí. Její rozumová a volní vyspělost tím byla významně zhoršená, aby dokázala řádně posoudit své právní jednání směřující ke změně své původní závěti. K dopisu zůstavitelky z března 2019 uvedl, že jsou tam patrné narušené sémantické vazby a jsou zřejmé četné agramatismy. Takovýto projev často doprovází pacienty mimo jiné s různým difuzním onemocněním mozku, jako je např. demence. Je zřejmé narušení jazykového sytému posuzované, což pak zasahuje nejen do produkce ale i do porozumění řeči. Obsahově projev imponuje jako premorbidní jednoduchý, organicky nevýpravný, místy semikoherentní až inkoherentní. [příjmení] písma je čitelná, zdá se tedy zachovalá jemná motorika. Znalec dále uvedl, že z dostupné dokumentace je zřejmé, že zůstavitelka již před předmětnou dobou změny závěti trpěla poruchami paměti, kognice, ztrátou soběstačnosti, deteriorací exekutivních funkcí, vykazovala tedy takové symptomy, které opravňují k diagnóze demence, dle etiologie smíšeného typu, tedy vaskulární a neurodegenerativní v míře, která v některých ohledech dá popsat jako středně těžká, tedy tak i pro forenzní potřeby tak musí být chápána. Středně těžká demence se projevuje téměř úplnou neschopností vštípit si nové poznatky, zorientovat se místně a časově. Bez pomoci druhých osob již nejsou postižení jedinci schopni samostatně fungovat. Dochází ke zhoršování dlouhodobé paměti, postižený není schopen vykonávat běžné činnosti, které dříve bez problémů ovládal. K základním příznakům patří selhání v denních aktivitách a ztráta soběstačnosti v důsledku narušení kognitivních funkcí. Tato porucha má vliv na rozpoznávací i ovládací schopnosti nemocného. Vlivem narušených kognitivních funkcí, krátkodobé paměti, pracovní paměti a v celkové schopnosti soustředit se, jsou ovlivněny schopnosti se rozhodovat, třídit a zpracovávat nové informace. Nemocný má narušeny exekutivní funkce, je značně ovlivnitelný, tedy i snadno manipulovatelný a zneužitelný i ve svůj neprospěch. Snížena je jeho zodpovědnost, spolehlivost a soudnost. Zůstavitelka měla vlivem onemocnění forenzně významně snížené rozpoznávací a ovládací schopnosti.

24. Z vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 29.09.2020 k odbornému vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 20.08.2020 (čl. 140) soud zjistil skutečnosti, které znalec soudu sdělil ve své výpovědi před soudem (viz odst. 21 odůvodnění).

25. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že svůj znalecký posudek z 12.04.2021 stvrdil jako správný, na jeho obsah odkázal s tím, že k němu nemá žádné další doplnění či změnu. Znalec uvedl, že při zpracování znaleckého posudku vycházel z dostupné zdravotní dokumentace zůstavitelky, vzal v potaz jednotlivé symptomy, tj. známky konkrétních onemocnění, na základě kterých dospěl k závěru, že se u zůstavitelky v době právního jednání již vyskytovala středně těžká demence. Znalec se opětovně vyjádřil k odbornému vyjádření [anonymizováno] [příjmení] a uvedl, že nejde ani o lékařskou zprávu ani o znalecký posudek, spíše pouze o subjektivní vyjádření jeho názoru, které dle názoru znalce vzhledem k vyjádření jeho obsahu nelze revidovat, tzn., že není zcela jasné, jakým způsobem ke svému závěru dospěl. K provedenému tzv. clock – testu [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že je považován za naprosto standardní test, který je prováděn při řadě obdobných vyšetření zkoumajících existenci demence u pacientů. V posudku podrobně vysvětlil a popsal, jakým způsobem se tento test provádí a jaký byl výsledek u zůstavitelky. Pokud je výsledek 0 z pěti, jde o těžce dementního pacienta, v případě zůstavitelky byl výsledek 3 z 5, což svědčí o již středně těžké demenci. Dále byla u zůstavitelky provedena počítačová tomografie mozku v březnu 2019, tj. sice za krátko po posuzovaném právním jednání, nicméně jeho výsledkem bylo zjištění úbytku mozkové hmoty, pokročilá atrofie temporálně vlevo, což znamená, že byla zasažena centra ovládající myšlení. Tento výsledek podle přesvědčení znalce lze použít i zpětně k datu učiněného právního jednání. K obsahu výpovědí svědků ve věci, kteří se vyjadřovali k chování zůstavitelky, zejména sousedů z domu, uvedl, že z nich nelze při znaleckém zkoumání vyjít, neboť ti při normálním kontaktu se zůstavitelkou pouze subjektivně vnímali její projev, který se nazývá tzv. sociální fasádou, tj. jde o zaběhnuté stereotypy chování a vystupování, např. že se běžně lidé pozdraví, vymění pár slov apod. Při takovémto kontaktu však pozorovatel nemůže jako laik poznat tzv. kognitivní úbytek, tzn., nemůže poznat poruchu myšlení a myšlenkových funkcí. Pokud jde o dopis zůstavitelky, který sepsala cca 3 týdny po změně závěti, zopakoval, že nesouhlasí se závěrem doc. [příjmení] v jeho odborném vyjádření, neboť i z obsahu tohoto dopisu znalci vyšel obraz organického rozpadlého myšlení zůstavitelky, který jeho znalecký závěr, že šlo o pacientku se středně těžkou demencí, potvrdil. Pokud jde o výklad dopisu pacientky doc. [příjmení], který napsala po změně závěti, znalec není toho názoru, že by šlo o zcela jasné a srozumitelné vyjádření její vůle, a přiznal, že při zpracování znaleckého posudku konzultoval tuto otázku i se svými kolegy a dospěl k závěru, že i z tohoto písemného projevu je patrný úbytek kognitivních funkcí (rozpoznávací a ovládací) s tím, že jde o postoj pisatelky založený v emoční rovině, kdy lítostivě sdělovala důvody ke změně závěti např. tím, že se jí synovec neozval a ani jí nezavolal. Dle názoru znalce by zdravý jedinec patrně takto nereagoval a neměnil by svůj názor pouze na podkladě skutečností, které uváděla zůstavitelka v dopise. Znalec dále uvedl, že ze zprávy o hospitalizaci zůstavitelky v Karlovarské nemocnici období od 31. 3. 2019 do 12. 4. 2019 vyplývá, že prvně zmiňovaného data bylo provedeno vyšetření mozku počítačovou tomografií a bylo zjištěno, laicky řečeno, drobné popraskání cév v kůře mozku nikoliv jako uvádí žalovaná těžké krvácení do mozku. Znalec k tomu dodal, že při znaleckém zkoumání a učinění závěru by ani nemuselo být bez dalšího vycházeno z tohoto vyšetření, neboť v posudku je popsána tzv. těžká atrofie mozkové tkáně, která však probíhá, resp. vzniká řadu let nikoliv měsíců či kratší dobu a proto lze bez pochybností dojít k závěru, že i výsledek vyšetření mozku zůstavitelky při zmiňované počítačové tomografii lze vztáhnout i na období cca 3 týdny zpět v době, kdy učinila změnu závěti. Znalec uvedl, že v dostupné zdravotní dokumentaci zůstavitelky není žádný záznam o tom, že by u ní bylo diagnostikováno duševní onemocnění, nicméně popsané symptomy opravňují znalce učinit diagnózu popsanou ve znaleckém posudku. Znalec na otázku žalované, zda je možné, aby osoba se středně těžkou demencí mohla fungovat tak, jako zůstavitelka, kterou posuzoval ve smyslu toho, že žila v podstatě sama bez cizí pomoci a zajišťovala své životní potřeby, odpověděl kladně a dodal, že takovéto osoby, které dříve měly kognitivní funkce v pořádku a naučily se vykonávat opakovaně činnosti vedoucí k tomu, jsou samy schopny fungovat v rozsahu, jak popsali svědci, nicméně při úbytku kognitivních funkcí tyto činnosti vykonávají pouze z automatičnosti ve svém prostředí a stává se, že pokud jsou např. přemístěny do jiného prostředí, tak toho již nejsou schopny. Na otázku žalované, zda by osoba se středně těžkou demencí byla schopna vymyslet, že půjde a změní svou předchozí závěť, odpověděl znalec kladně a vysvětlil, že v takovém případě jde o dvě roviny. První vychází z exekutivních funkcí člověka, tj. že osoba je schopna vymyslet a říci si, že změní svou poslední vůli, zjistí si, jak a kde tak může učinit a učiní, byť případně i s dopomocí. Druhá rovina vychází z toho, co již bylo řečeno, tzn. ze způsobilosti kognitivní, tj. zda je zachována funkce rozpoznávací a ovládací natolik, aby byla taková osoba schopna posoudit následky svého jednání. Znalec dále na otázku žalované, jakým způsobem lze posuzovat tzv. horší a lepší chvilky u osoby se středně těžkou demencí, zopakoval, že tzv. horší a lepší dny z hlediska lékařského neexistují, při posuzování stavu pacienta se vychází z presumce zdraví a zjišťuje se, zda jsou přítomny symptomy nasvědčující nemoci. Pakliže se tyto symptomy zjistí, je potřeba vycházet tzv. z nejhoršího stavu, což vysvětlil na příkladu řidiče automobilu, který může mít, jak tvrdí žalovaná tzv. lepší chvilku či den a je schopen vozidlo řídit bez jakýchkoliv problémů. V případě, že takový řidič trpí nemocí, lze důvodně předpokládat, že při projevu takové nemoci řidič není schopen vozidlo ovládat a může dojít k nehodě. Proto na otázku žalované, zda lze usuzovat, že zůstavitelka měla v den změny závěti tzv. lepší chvilku, znalec zopakoval, že z klinického pohledu tzv. lepší a horší chvilky neexistují. Z hlediska klinického mozek funguje stále na stejné úrovni v závislosti na jeho stavu, a pokud se vnějším pozorovatelům zdá, že taková osoba má v určitý den tzv. lepší chvilku, tj. že se např. lépe vyjadřuje, zvládá denní situace, takto je pouze subjektivní vnímání pozorovatele, nicméně pokud jde o samotnou osobu, stav jejích kognitivních funkcí zůstává stále stejný. Znalec k tomu dodal, že u zůstavitelky šlo o tzv. o smíšenou formu demence, která zahrnuje 2 složky, jednak vaskulární (tam se jednalo o jednotlivá náhlá poranění mozku – tzn. zmiňované prasklinky) a dále o další složku tzv. neurodegenerativní, která má tzv. lineární progresi tj. že stále a nepřetržitě nastává úbytek mozkové hmoty. Jednoznačný závěr u obou je, že již nenastává zlepšení stavu.

26. Ze sdělení notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 06.08.2021 (čl. 265) soud zjistil, že zůstavitelka byla v její notářské kanceláři opakovaně za účelem pořízení závěti a je přesvědčena o tom, že tam zůstavitelka přišla dne 13.02.2019 sama nedoprovázena žádnou osobou.

27. Z vyjádření znalce [celé jméno znalce] ze dne 24.05.2021 (čl. 229), ze dne 01.06.2021 (čl. 234), ze dne 12.08.2021 (čl. 267), ze dne 04.09.2021 (čl. 276) soud zjistil, že se vyjadřoval k opakujícím se námitkám žalované, kdy ve všech vyjádřeních vysvětlil svůj postup při vypracování znaleckého posudku a vypořádal se s hlavními námitkami žalované ohledně: zjištění ze zdravotní dokumentace zůstavitelky, posouzení obsahu odborného vyjádření doc. [příjmení], dopisu zůstavitelky ze dne 06.03.2019, způsobem vyjádřeným ve své znalecké výpovědi před soudem.

28. Z vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 22.10.2021 (čl. 305) soud zjistil, že opětovně poukázal na své odborné závěry již obsažené v jeho odborném vyjádření ze dne 20.08.2020.

29. Z vyjádření [celé jméno znalce] ze dne 03.11.2021 (čl. 309) soud zjistil, že reagoval na vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 22.10.2021 a opětovně vysvětlil důvody, pro které nesouhlasí se závěry doc. [příjmení] shodně jako ve svém znaleckém posudku a ve znalecké výpovědi před soudem.

30. Soud neprovedl důkaz: výpis z CEO ohledně zůstavitelky a jejích potomků, notářský zápis ze dne 26.04.2011 a 13.02.2019, neboť jimi měly být prokazovány nesporné skutečnosti, usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 01.04.2019, č. j. 22 L 16/2019-7, neboť ho není ke skutkovému závěru třeba. Soud neprovedl výslech svědka doc. [příjmení], neboť k rozhodnutí ve věci jej není třeba. Ve věci byl proveden důkaz znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení], který byl žalovanou zpochybněn odborným vyjádřením [anonymizováno] [příjmení], které na tento posudek reagovalo. Po zjištění stanoviska [anonymizováno] [příjmení] k tomuto odbornému vyjádření a po výslechu [anonymizováno] [příjmení] soud nechal vypracovat revizní znalecký posudek znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], který správnost znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] potvrdil.

31. Soud učinil ohledně sporné právně významné skutečnosti dílčí skutkový závěr:

32. Při hodnocení sporné právně významné skutečnosti, tj. zda zůstavitelka při pořízení závěti dne 13. 2. 2019 byla schopna s ohledem na svůj zdravotní stav učinit takové právní jednání, soud přihlédl k obsahu rozsudku NS sp. zn. 24 Cdo 3408/2018, kde NS připomněl svůj rozsudek ze dne 6. srpna 2009, sp. zn. 30 Cdo 352/2008, v němž zaujal a odůvodnil následující právní závěry:„ Řešení otázky, zda osoba v době, kdy činila příslušný právní úkon, jednala v duševní poruše, závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba ve smyslu § 127 odst. 1 o. s. ř. odborných znalostí. Judikatura, převážně se upínající k interpretaci a aplikaci ustanovení § 38 odst. 1 obč. zák. tj. k institutu omezení, resp. zbavení způsobilosti k právním úkonům, kterou lze ovšem přiměřeně použít i při posuzování platnosti právního úkonu ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák., opakovaně zaujala právní názor, že v těchto věcech je povinností soudu umožnit znalcům (psychiatrům, psychologům), aby konfrontovali výsledky svého odborného vyšetření s ostatními výsledky dokazování a aby na základě této konfrontace bezpečně usoudili, do jaké míry projevy duševní choroby vyžadují zbavení, případně omezení způsobilosti k právním úkonům. K tomuto účelu je soud povinen zajistit úplná a spolehlivá zjištění o osobních poměrech vyšetřované osoby, přičemž nedostatek takových skutkových zjištění nelze nahradit posudkem znalců. Zvláště je nutno zdůraznit požadavek zjištění údajů o tom, jak se vyšetřovaný chová v každodenním životě, jak se stará o potřeby své a své rodiny, jak hospodaří s finančními prostředky, jak se případně projevuje na svém pracovišti, jak se chová v různých životních situacích apod. Uvedeným požadavkům neodpovídá takový postup, při němž k ustanovení znalce a k vyžádání znaleckého posudku dochází na samém počátku řízení, někdy dokonce v rámci přípravy jednání, dříve než si soud opatřil ostatní podklady pro své rozhodnutí. Jinak řečeno, má-li se znalec odpovědně vyjádřit o zdravotním stavu vyšetřovaného, musí mít ovšem náležitě zjištěný skutkový stav věci, aby při podání posudku mohl přihlédnout ke všem skutečnostem, které vyšly v řízení najevo. Jde-li o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům, je zvlášť nezbytné, aby soud před znaleckým dokazováním provedl takové důkazy, které by objasnily chování a vystupování toho, kdo má být zbaven či omezen ve své způsobilosti k právním úkonům, v každodenních situacích. Jen tak může mít znalec dostatečně široký a spolehlivý skutkový základ pro znalecké posouzení (srov. R 14/1977, R 3/1979). V odborné literatuře bylo mj. zdůrazněno, že při posuzování způsobilosti již zemřelých osob k jednotlivému právnímu aktu je znalcova role podstatně snížena. Nemůže se v takovém případě spolehnout na výtěžek vlastní verbální explorace posuzovaného, ale vychází pouze ze spisového materiálu. Jakkoli esenciálním důkazním podkladem v řízení, v němž je posuzováno, zda předmětné právní jednání fyzické osoby bylo učiněno v duševní poruše či nikoliv, je znalecký posudek z příslušného oboru, nezbavuje to ještě soud povinností, aby se při hodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. zabýval úplností a přesvědčivostí zpracovaného posudku a tento důkazní prostředek - způsobem předvídaným v ustanovení § 132 o. s. ř. - hodnotil s dalšími důkazními prostředky a s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Znalecký posudek ve smyslu občanského soudního řádu představuje jeden z mnoha důkazních prostředků, byť je svou povahou nezastupitelný. Znalec je přitom osobou (fyzickou či právnickou), která prostřednictvím svých odborných znalostí posuzuje skutečnosti, které byly soudem určeny, a ve znaleckém posudku soudu sděluje subjektivní výsledek tohoto posouzení (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. května 2002, sp. zn. 33 Odo 325/2001). Znalecký posudek je - jak již shora bylo uvedeno - jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 127 o. s. ř.), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z uvedeného vyplývá, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001).“. Postup popsaný ve shora citované části rozsudku NS zvolil soud i v posuzované věci, kdy nejprve provedl k důkazu účastníky navrhované listiny včetně odborného vyjádření doc. [příjmení], znalecký posudek s doložkou dle ust. § 127a o.s.ř. předložený žalobcem, vyslechl navržené svědky, dále vyslechl znalce [příjmení] [příjmení] a poté nechal vypracovat revizní znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] a vyslechl tohoto znalce před soudem. Jak uvedl NS, posouzení otázky, zda zůstavitelka v době, kdy činila poslední změnu závěti (13.02.2019), jednala v duševní poruše, závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba ve smyslu § 127 odst. 1 o. s. ř. odborných znalostí. Soud proto při hodnocení jednotlivých důkazů postupoval dle ust. § 132 o.s.ř. tak, že tyto hodnotil jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, avšak s akcentem na zjištění a závěry znaleckého zkoumání. Lékařské zprávy o zdravotním stavu zůstavitelky (odst. 6, 8, 9, 10 odůvodnění) a záznam o sociálním šetření (odst. 7 odůvodnění) obsahují informace, které soud a potažmo účastníci řízení (jako laici) nemohou vyhodnotit po odborné stránce, a proto sloužily primárně jako podklad pro znalecké zkoumání. Pokud jde o výslechy svědků, lze je podle jejich obsahu zařadit do dvou skupin. V první skupině vypovídali sousedé zůstavitelky z jejího domu, [anonymizováno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ti vídali zůstavitelku příležitostně v souvislosti s jejich pomocí zůstavitelce při jejích nákupech a k [jméno] [příjmení] občas zůstavitelka zašla„ na kus řeči“. Ani jeden z nich nezpozoroval v době půl roku až rok před smrtí zůstavitelky znatelné změny (k horšímu) v jejím chování. Dle výpovědi [anonymizována dvě slova] na něj zůstavitelka působila orientovaně a mluvila srozumitelně, dle výpovědi svědka [jméno] [příjmení] se chovala a vystupovala stále stejně, nezhoršovala se jí výrazně ani paměť. Ve druhé skupině vypovídali příbuzní zůstavitelky, kteří s ní byli v pravidelném kontaktu, a to její sestra [jméno] [příjmení], která uvedla, že v posledních 9 měsících před smrtí přestávala být zůstavitelka soustředěná, občas přestávala vnímat probíhající hovor a horšila se jí paměť. Švagr zůstavitelky [jméno] [celé jméno žalobce] uvedl, že u ní v posledním půlroce života pozoroval změny v chování, přestávala jí sloužit paměť, někdy mluvila trochu zmateně a stávalo se dost často, že si pletla dny v týdnu. Manželka žalobce [jméno] [příjmení] uvedla, že již v letech 2017 – 2018 pozorovala, že zůstavitelka hůře udržovala pozornost, bývala nesoustředěná, při rozhovoru či svém monologu často tzv. skákala z jednoho tématu na druhý, zhoršovala se jí paměť a dělala si poznámky, co chce posléze říci. Dcera žalobce [jméno] [příjmení] uvedla, že zůstavitelku vídala jen občas (studovala v zahraničí) a v posledních 2 letech života zůstavitelky u ní pozorovala, že si píše do kalendáře důležité události, které jim potom při návštěvě sdělovala, její projev byl nesouvislý, přeskakovala od jednoho tématu bez dokončení k druhému, mluvila o zemřelém synovi, který jí chodí ve snech navštěvovat. Pro soud jako laika je obtížné hodnocení obsahu výpovědí obou skupin, které si odporují v pohledu na duševní kondici zůstavitelky (jak shora jimi popsáno) v závěru jejího života, avšak posloužily jako jeden z podkladů při ústním stvrzení znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] před soudem a při zpracování revizního znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Stejně tak byla pro soud jako laika stěží hodnotitelná informace notářky dr. [příjmení], že se k ní dne 13.02.2019 při poslední změně závěti dostavila zůstavitelka sama bez doprovodu. MUDr. [příjmení] uvedl, že se velmi často stává, že tito lidé (myšleno sousedé a příbuzní zůstavitelky) vnímají subjektivně některé skutečnosti různým způsobem a proto vypovídali protichůdně. Znalec však v jejich podání zaznamenal stejně jako při svém znaleckém zkoumání známky smíšené demence. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] k obsahu výpovědí svědků, zejména sousedů z domu, vysvětlil, že ti při normálním kontaktu se zůstavitelkou pouze subjektivně vnímali její projev, představující zaběhnuté stereotypy chování a vystupování, kdy však tito nemohou jako laici poznat poruchu myšlení a myšlenkových funkcí. Soud se proto zabýval především odborným posouzením duševního stavu zůstavitelky plynoucím z provedených důkazů znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] a odborným vyjádřením doc. [příjmení]. Znalec [příjmení] [příjmení] zjistil, že zůstavitelka v době právního jednání dne 13.02.2019 trpěla duševní poruchou, a to středně těžkou smíšenou formou demence etiologie neurodegenerativní a kardiovaskulární, v důsledku které nebyly v plném rozsahu (odpovídajícímu duševně zdravému člověku) zachovány rozpoznávací a volní schopnosti tak, aby byla schopna posoudit důsledky svého jednání a ovládat jej. Doc. [příjmení] se vyjádřil v listině nazvané odborné vyjádření k obsahu a závěru znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] tak, že s ním nesouhlasí (k důvodu viz odst. 13 odůvodnění). Znalec [příjmení] [příjmení] následně reagoval na toto odborné vyjádření písemně a též i při svém výslechu před soudem a neztotožnil se s ním (viz blíže odst. 22 a 24 odůvodnění). Soud následně nechal vypracovat ve věci revizní znalecký posudek, přičemž vyšel z právního názoru vyjádřeného v rozsudku NS sp. zn. 22 Cdo 1290/2007, kde se uvádí, že„ zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být jistě vyvolány i předložením listinného důkazu – posudku znalce, vypracovaného mimo řízení, nicméně bude vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné.“. Ačkoliv důvody, pro které [anonymizováno] [příjmení] nesouhlasil s odborným vyjádřením doc. [příjmení], byly pro soud jako laika srozumitelné, a znalecký posudek považoval za (pro laika) přesvědčivý, přesto, vědom si potřeby pečlivého posouzení věci (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 173/13), rozhodl o ustanovení znalce za účelem vypracování revizního znaleckého posudku ve věci. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] v revizním znaleckém posudku, který stvrdil při svém výslechu před soudem, přezkoumal obsah a závěr znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], přičemž pracoval se všemi jeho použitými podklady, vzal v potaz odborné vyjádření doc. [příjmení], výslech svědků před soudem a dospěl ke stejnému závěru jako znalec [příjmení] [příjmení], čímž jeho znalecký závěr potvrdil, tj. že zůstavitelka trpěla v době poslední změny závěti dne 13.02.2019 středně těžkou smíšenou neurodegenerativní a vaskulární demencí, její rozumová a volní vyspělost tím byla významně zhoršená tak, aby dokázala řádně posoudit své právní jednání směřující ke změně své původní závěti. Znalec ve svém posudku zohlednil, jak již shora uvedeno, všechny podkladové materiály včetně obsahu výpovědí svědků, jak shora uvedeno, a vypořádal se i s odlišným názorem doc. [příjmení] obsaženým v jeho písemném odborném vyjádření, což následně rozvedl i při svém výslechu před soudem, kdy i na několika příkladech soudu i účastníkům řízení jako laikům vysvětlil svůj odborný závěr (viz odst. 25 odůvodnění). Soud považuje revizní znalecký posudek za úplný co do obsahových náležitostí (viz ust. § 28 odst. 2 zák. č. 254/2019 Sb.), a shodně s názorem NS (výše uvedeným) podotýká, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Soud považuje posudek za přesvědčivý, závěr posudku logicky odůvodněný a souladný s ostatními provedenými důkazy. Soud učinil na základě shora uvedeného dílčí skutkový závěr, že zůstavitelka ke dni právního jednání dne 13.02.2019, kdy změnila naposledy svoji závěť, trpěla duševní poruchou, a to středně těžkou smíšenou neurodegenerativní a vaskulární demencí, kdy její rozumová a volní vyspělost tím byla významně zhoršená tak, aby dokázala řádně pochopit a ovládnout své právní jednání směřující ke změně své původní závěti.

33. Soud posoudil věc po právní stránce takto:

34. Podle ust. § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

35. Žaloba podaná účastníkem řízení o dědictví na základě výzvy učiněné soudem v řízení o dědictví podle 170 z.ř.s. (viz odst. 1 poslední věta odůvodnění) není žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není, ve smyslu § 80 o.s.ř.; naléhavý právní zájem na určení právního vztahu z dědického práva, z něhož vyplývá, s kým bude nadále jednáno jako s účastníkem řízení o dědictví, proto není třeba tvrdit ani prokazovat (citace: Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, 369 - 375 s.).

36. Soud s poukazem na skutkový závěr ve věci, že zůstavitelka ke dni učiněného právního jednání 13.02.2019 trpěla duševní poruchou (viz odst. 34 odůvodnění), v důsledku které u ní byla významně zhoršená rozumová a volní vyspělost, aby mohla řádně pochopit a ovládnout své právní jednání spočívající ve změně závěti, dospěl k závěru, že nebyla způsobilá k takovému právnímu jednání, kterým změnila svoji dřívější závěť ze dne 26.04.2011 a takové právní jednání je třeba ve smyslu citovaného ust. § 581 občanského zákoníku považovat za neplatné. Soud proto po vyřešení předběžné otázky výše uvedené (platnosti právního jednání zůstavitelky) žalobě (podané ve lhůtě stanovené usnesením v odst. 1 odůvodnění citovaném) vyhověl, jak z výroku I. rozsudku patrno, tj. že žalobce je z titulu závěti ze dne 26. 04.2011 dědicem zůstavitelky [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa], zemřelé dne [datum].

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 265.864,51 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč, nákladů na vypracování znaleckého posudku [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ze dne 9. 7. 2020 ve výši 10.000 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), ve spojení s právním názorem Ústavního soudu vyjádřeným v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 598/2000 a právním názorem NS vyjádřeným v jeho rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1289/2016, z tarifní hodnoty ve výši 1.585.400 Kč (představující hodnotu bytu zůstavitelky v [obec], který je předmětem dědického řízení, určenou dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 02.11.2021) sestávající z částky 14.660 Kč za každý z třinácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis podání ze dne 10.07.2020, 11.05.2020, účast zástupce žalobce při jednání soudu dne 16.07.2020, 27.08.2020, 13.10.2020 přesahující 2 hodiny, 19.11.2020 přesahující 2 hodiny, 15.12.2020 přesahující 2 hodiny, 23.11.2021, dále cestovní náhrady zástupce žalobce k ústnímu jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši 15.325,38 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 7. 2020 náhrada 2.561,71 Kč za 260 ujetých km v částce 1.761,71 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 8,1 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 8. 2020 náhrada 2.561,71 Kč za 260 ujetých km v částce 1.761,71 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 8,1 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 10. 2020 náhrada 2.561,71 Kč za 260 ujetých km v částce 1.761,71 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 8,1 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 11. 2020 náhrada 2.561,71 Kč za 260 ujetých km v částce 1.761,71 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 8,1 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 12. 2020 náhrada 2.561,71 Kč za 260 ujetých km v částce 1.761,71 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 8,1 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 11. 2021 náhrada 2.516,83 Kč za 260 ujetých km v částce 1.716,83 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 8,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 209.805,38 Kč ve výši 44.059,13 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení jím účtovaných: a) 1.500 Kč na nákladech za přiblížení a doostření videozáznamu z chodby soudu, neboť nejde o účelně vynaložený náklad řízení s konkrétním výstupem a dopadem na řízení, b) 5.995 Kč na nákladech znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] a výstupů ze sbírky listin katastru nemovitostí v souvislosti se zjištěním hodnoty bytu zůstavitelky, neboť nejde o účelně vynaložený náklad řízení, hodnotu bytu bylo lze zjistit např. dotazem na realitní kanceláře mající v portfoliu byty v [obec] – [část obce], kde se byt zůstavitelky nachází. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za úkon právní služby jeho zástupce: porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 21.01.2020, na jejímž základě byla sepsána žádost posudkovému lékaři a žádost týkající se sociálního šetření ze dne 23.01.2020, neboť nejde o úkon právní služby s konkrétním výstupem a dopadem na řízení, jde o výstup v souvislosti s plněním povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat patřičné důkazy, což nelze přenášet na protistranu, přičemž žalobce ani konkrétní obsah porady přesahující 1 hodinu nedoložil; sepis návrhu na vyžádání důkazu ze dne 14.02.2020 a 02.04.2020 (čl. 37, 50), neboť nejde o úkon právní služby svým obsahem ve věci samé, opět se jedná o výstup v souvislosti s plněním povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat patřičné důkazy, což nelze přenášet na protistranu; sepis listiny o právním jednání, konkrétně zbavení zákonné povinnosti mlčenlivosti a vyslovení souhlasu (čl. 73-78), neboť nejde o úkon právní služby svým obsahem ve věci samé, opět se jedná o výstup v souvislosti s plněním povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat patřičné důkazy, což nelze přenášet na protistranu; porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 15.07.2020 před ústním jednáním soudu dne 16.07.2020, neboť z ní není patrný žádný konkrétní výstup ve věci samé – viz protokol o ústním jednání; porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 27.07.2020 před ústním jednání soudu dne 28.07.2020, neboť z ní není patrný žádný konkrétní výstup ve věci samé – viz protokol o ústním jednání; sepis podání ze dne 28.07.2020, neboť nejde o úkon právní služby s konkrétním výstupem a dopadem na řízení, jde o výstup v souvislosti s plněním povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat patřičné důkazy, což nelze přenášet na protistranu; porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 12.10.2020 před ústním jednání soudu dne 13.10.2020, neboť z ní není patrný žádný konkrétní výstup ve věci samé – viz protokol o ústním jednání; porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 18.11.2020 před ústním jednání soudu dne 19.11.2020, neboť z ní není patrný žádný konkrétní výstup ve věci samé – viz protokol o ústním jednání; porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 14.12.2020 před ústním jednání soudu dne 15.12.2020, neboť z ní není patrný žádný konkrétní výstup ve věci samé – viz protokol o ústním jednání; porada s klientem konaná dne 30. 8. 2021 přesahující hodinu v návaznosti na doručený znalecký posudek a vyjádření protistrany ke znaleckému posudku a reakce znalce, neboť nejde o úkon právní služby s konkrétním výstupem a dopadem na řízení, přičemž žalobce ani konkrétní obsah porady přesahující 1 hodinu nedoložil; porada s klientem konaná dne 6. 10. 2021 přesahující hodinu v návaznosti na doručený protokol z jednání konaného 30. 9. 2021 a k následujícímu jednání, neboť nejde o úkon právní služby s konkrétním výstupem a dopadem na řízení – viz protokol o ústním jednání dne 23.11.2021, přičemž žalobce ani konkrétní obsah porady přesahující 1 hodinu nedoložil.

38. O povinnosti ve věci neúspěšné žalované uhradit státu náklady řízení jím vynaložené (znalečné ve výši 1.695,45 Kč) bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kde se stanoví, že stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil.

Poučení