12 C 40/2019-91

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] podle části V. o. s. ř. takto:

Výrok

I. Řízení se v rozsahu, v němž žaloba žalobkyně směřuje proti výroku I., II. nálezu [anonymizována dvě slova] ze dne 25.5.2019, č. j. [spisová značka] [číslo], ve spojení s rozhodnutím [anonymizována dvě slova] o námitkách ze dne 12.7.2019, č. j. [spisová značka] [číslo], zastavuje.

II. V rozsahu výroku III. se nález [anonymizována dvě slova] ze dne 25.5.2019, č. j. FA/SR/ZP [číslo], ve spojení s rozhodnutím [anonymizována dvě slova] o námitkách ze dne 12.7.2019, č. j. FA/SR/ZP [číslo], nahrazuje tak, žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované úrok z prodlení z částky 34 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od [datum] do [datum]; ve zbývajícím rozsahu výroku III. nálezu, kterým byl návrh žalované ve zbývající části dle § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi zamítnut, se žaloba žalované zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 16 770,60 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 22 808,50 Kč.

V. Žalobkyni se vrací z účtu Obvodního soudu pro Prahu 1 soudní poplatek ze žaloby ve výši 2 000 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] a vedenou pod sp. zn. 12 C 40/2019, se žalobkyně domáhala nahrazení nálezu [anonymizována dvě slova] ze dne 25.5.2019, č. j. [spisová značka] [číslo], ve spojení s rozhodnutím [anonymizována dvě slova] o námitkách ze dne 12.7.2019, č. j. FA/SR/ZP [číslo] v rozsahu výroků I., II. a IV., a to rozhodnutím soudu v řízení podle páté části o. s. ř. Žalobkyně se vůči žalované dále též současně domáhala zaplacení částky 57 000 Kč jakožto částky, kterou již žalované podle napadeného nálezu [anonymizována dvě slova] zaplatila. Dále se žalobkyně vůči žalované 2) domáhala zaplacení částky 15 000 Kč jakožto částky, která byla žalobkyní uhrazena na účet České republiky - [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] podle ustanovení § 17a zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZFA“) na základě povinnosti uložené jí výrokem IV. předmětného nálezu.

2. Další žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum] a vedenou původně pod sp. zn. 18 C 156/2019, se také žalovaná domáhala nahrazení výroků II. a III. téhož nálezu [anonymizována dvě slova] (vyhovujícím) rozhodnutím soudu.

3. Soud v souladu s ustanovením § 250b odst. 1 o. s. ř. řízení o obou žalobách spojil ke společnému projednání pod sp. zn. 12 C 40/2019.

4. Část žaloby žalobkyně ohledně požadavku zaplacení částky 57 000 Kč a zaplacení částky 15 000 Kč byla usnesením ze dne 18. 10. 2020, č.j. 12 C 40/2019-59 vyloučena k samostatnému řízení pod sp. zn. 12 C 258/2020.

5. Před zahájením jednání vzala žalobkyně svou žalobu v plném rozsahu zpět. Řízení o žalobě žalobkyně bylo zastaveno podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. (výrok I. rozsudku).

6. Předmětem meritorního projednání tak zůstala pouze žaloba žalované, kterou se domáhala nahrazení nálezu [anonymizováno] arbitra ze dne 25.5.2019, č. j. FA/SR/ZP [číslo], ve spojení s rozhodnutím [anonymizováno] arbitra o námitkách ze dne 12.7.2019, č. j. FA/SR/ZP [číslo] v rozsahu výroků II. a III., tedy, aby žalobkyni byla rozhodnutím soudu uložena povinnost zaplatit žalované částku ve výši 86 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

7. V žalobě žalovaná uvedla, že se návrhem k finančnímu arbitrovi [anonymizováno] dne 2.8.2017 domáhala určení neplatnosti smlouvy o životním pojištění [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 20.4.2012 a dále vydání bezdůvodného obohacení ve výši 108 500 Kč se zákonným příslušenstvím. [anonymizována dvě slova] dospěl ke svému rozhodnutí za nedostatečného zjištění skutkových okolností a nesprávným právním posouzením skutkového stavu. Žalovaná zdůraznila, že [anonymizována dvě slova] akceptoval námitku promlčení vznesenou žalovanou, ačkoliv žalovaná tvrdila její nemravnost, jakož i úmysl žalobkyně bezdůvodně se obohatit, a přiznal žalované plnění pouze ve výši zaplaceného pojistného za období od [datum] do [datum], tj. částku 57 000 Kč s tím, že ve zbývajícím rozsahu nárok žalované zamítl, včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z přiznané částky.

8. Žalobkyně se k žalobě žalované vyjádřila svým podáním ze dne [datum], kdy uvedla, že nárok v žalobě uvedený neuznává. Uvedla, že při uzavření měla žalovaná k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohla dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost pojistné smlouvy a měla tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. K neplatnosti pojistné smlouvy obecně uvedla, že tato byla uzavřena dne [datum] na dobu 30 let, s měsíčním pojistným 4 500 Kč a pojistným plněním pro případ smrti ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením pojistné smlouvy žalovaná převzala plné znění pojistné smlouvy a dokumentaci s uzavřením pojistné smlouvy související, tedy zejména Všeobecné pojistné podmínky životního pojištění a Doplňkové podmínky životního pojištění a informace o povaze podkladových aktiv vnitřních fondů. Pojistná smlouva byla dle žalobkyně uzavřena platně a určitě. I kdyby byla pojistná smlouva v některých částech neurčitá, a potažmo neplatná, jednalo by se maximálně o neplatnost relativní, které je nutné se dovolat u soudu, což však žalovaná neučinila a její právo tak učinit se tak promlčelo. Ke své námitce promlčení vznesené již v řízení před arbitrem uvedla, že promlčecí doba plyne od doby, kdy se oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví o vzniku bezdůvodného obohacení. Žalovaná se o údajném bezdůvodném obohacení mohla dozvědět již při uzavírání pojistné smlouvy, neboť od tohoto momentu měla k dispozici veškeré informace, ze kterých mohla dovodit případnou neplatnost smlouvy. Žalovaná byla navíc o vývoji informována prostřednictvím výročních dopisů a informačních dopisů o pojištění. Žalované byl ke dni [datum], tedy zhruba měsíc po uzavření smlouvy, zaslán informační dopis obsahující konkrétní modelaci výše pojistného v průběhu trvání smlouvy. Nejpozději k tomuto okamžiku tak byla žalovaná prokazatelně seznámena s výší odkupného a maximálních možných výběrů v následujících 30 letech trvání pojištění. 9. [anonymizována dvě slova] se k věci vyjádřil svým podáním ze dne [datum], kdy uvedl, že dovodil absolutní neplatnost pojistné smlouvy z důvodu neoddělitelnosti neplatných ujednání o počátečních a správních nákladech a o rizikovém pojistném. Po připuštění námitky promlčení, kterou žalobkyně v řízení důvodně vznesla, rozhodl o tom, že žalobkyně je povinna vydat žalované bezdůvodné obohacení z neplatné pojistné smlouvy ve výši 57 000 Kč.

10. V projednávané věci tak soud zjistil následující skutkový stav. Pojistnou smlouvou„ Životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela pojištění s počátkem pojištění [datum] na pojistnou dobu 30 let, a to na pojištění pro případ smrti nebo dožití 10 000 Kč, s měsíčním pojistným ve výši 4 500 Kč. Životní pojistkou má soud za prokázané, že žalobkyně vydala žalované životní pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, v níž jsou ostatní uvedené údaje totožné jako v pojistné smlouvě. Doplňkovými pojistnými podmínkami má soud za prokázané následující. Dle bodu 2 odst. 3 se rizikovým pojistným rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou. Dle bodu 2 odst. 5 se kapitálovou hodnotou rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Dle čl. 1, odst. 1.6 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle odst. 1.7 rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Čl. 1 bod 3 odst. 3.1. stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Čl. 1 bod 3 odst. 3.2 pak stanoví, že pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Čl. 1 bod 1 odst. 1. 6. stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. Ustanovení čl. 2 bod 1 odst. 1.1 a 1.2 stanoví, že dožije-li se pojištěný konce pojištění či zemře-li v jeho průběhu, žalovaná mu vyplatí sjednanou pojistnou částku a kapitálovou hodnotu pojištění. Dále soud provedl důkaz Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění a zjistil, že dle čl. 9 odst. 3 pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovený počet let, pro neplacení pojistného zaniká. Soud provedl dále k důkazu Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění, Všeobecné pojistné podmínky pojištění pro případ nemoci, Zvláštní pojistné podmínky pro obnosové pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici, všeobecné pojistné podmínky pro pojištění plateb pojistného při pracovní neschopnosti, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění finančních ztrát, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění splátek úvěru při ztrátě příjmu, Zvláštní pojistné podmínky pro případ nemoci. Z dodatku k pojistné smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že s účinností od [datum] se na účastníci smlouvy dohodli na snížení běžného měsíčního pojistného na 1 000 Kč. Z informačního dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyní byl sepsán dopis obsahující tabulku s konkrétní modelací výše pojistného v průběhu trvání smlouvy. Dále soud zjistil z dopisu - informace k pojistné smlouvě ze dne [datum] - že obsahem dopisu byl stav pojistné smlouvy k datu [datum], a to včetně aktuálního stavu umístění finančních prostředků v investičních fondech a modelace výše pojistného v dalším průběhu trvání smlouvy. Obdobná zjištění učinil soud z dopisu - informace k pojistné smlouvě ze dne [datum]. Doručení těchto dopisů žalované však nebylo v řízení prokázáno. Z tabulky výpis k datu [datum] [celé jméno žalované] bylo zjištěna chronologie plateb hrazených jako pojistné plnění ze strany žalované na účet žalobkyně; celkem byla žalovanou na pojistném zaplacena k datu [datum] částka 108 500 Kč. Mezi stranami nebylo sporné a z výpisu z bankovního účtu žalobkyně je prokázáno, že dne [datum] byla na účet žalované poukázána platba ve výši 57 000 Kč.

11. Z dokumentu nazvaného interní sdělení [číslo] 2005 soud zjistil, že jím jeden interní zaměstnanec žalované sděloval v roce 2005 dalším interním zaměstnancům žalované, jak postupovat v případě, že klient žádá vyplatit odkupné a jak klientovi vysvětlit, že výplata odkupného je pro něj nevýhodná a vyplatí se mu ve smlouvě pokračovat. Z dokumentu nazvaného úřední sdělení ČNB z [datum] soud zjistil, že tímto sdělením vydaným v rámci působnosti dohledového orgánu v oblasti pojišťovnictví a částečně i dodržováním vybraných povinností vyplývajících ze zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ČNB upozornila na problematiku ryze formálního výkladu plnění informačních povinností s tím, že„ u pojistných smluv životního pojištění, zvláště pak u těch, kde je nositelem investičního rizika pojistník (tzv. investiční životní pojištění), ČNB i s ohledem na zákaz nekalých obchodních praktik očekává, že pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé vezmou v úvahu nejen vhodný rozsah, názornost a způsob sdělování informací, ale také individuální situaci zájemců o uzavření pojistné smlouvy, zejména jejich finanční gramotnost (tj. schopnost porozumět, pochopit a vyhodnotit sdělované informace), věk, finanční možnosti, požadavky a potřeby, včetně investičních cyklů).“ Dále upozornila na to, že zájemce o uzavření pojistné smlouvy investičního životního pojištění musí být seznámen se všemi nákladovými parametry pojištění, a to nejen těmi, které jsou spojeny s uzavřením pojistné smlouvy, ale i těmi, které jdou nebo mohou jít k tíži pojistníka během trvání pojistné smlouvy, a dále se strukturou předepsaného pojistného, minimálně v členění na tyto položky: rizikové pojistné (v členění dle jednotlivých rizik), rezervotvorná složka pojistného, veškeré náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Za vhodnou strukturu informací považuje ČNB např. přehledné grafické znázornění nebo tabulku, aby bylo zjevné, jaká část z předepsaného pojistného připadá na úhradu nákladů spojených se vznikem a správou konkrétního pojištění a na jednotlivá rizika pojištění nebo připojištění, a dále jaká část tvoří rezervotvornou složku pojistného. Grafické znázornění nebo tabulka obsahuje dále informace o všech částkách snižujících hodnotu podílů nebo cenu podílové jednotky podkladových fondů. Z dokumentu nazvaného Dohledový benchmark [číslo] z [datum] soud zjistil, že ČNB vydala další doporučení ohledně způsobu informování potenciálních zákazníků žalované v oblasti pojištění, přičemž názory obsažené v této informaci vyjadřují názor pracovníků sekce dohledu nad finančním trhem ČNB, který je aplikován v dohledové praxi. Soud a případně i bankovní rada ČNB mohou zaujmout odlišný názor. Postup v souladu s informacemi v tomto materiálu však bude ČNB při výkonu dohledu nad finančním trhem považovat, v mezích okolností posuzování daného konkrétního případu, za postup v souladu s relevantními právními předpisy vztahujícími se k dané oblasti.

12. Podstatným obsahem spisu [anonymizována dvě slova] sp. zn č. j. [spisová značka] [číslo] soud za prokázané následující. Dne [datum] byl finančnímu arbitru doručen návrh žalované na zahájení řízení před finančním arbitrem o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 86 500 Kč s úrokem z prodlení. Z vyjádření žalobkyně ze dne [datum] k výzvě poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu bylo mimo jiné zjištěno, že žalobkyně v něm vznesla námitku promlčení žalobcem uplatněného nároku. Dne [datum] vydal finanční arbitr nález, jímž rozhodl o návrhu žalované tak, a to tak, že jednak určil, že pojistná smlouva [číslo] o životním pojištění PROFI Invest, uzavřená mezi účastníky dne ze dne [datum] je neplatná (výrok I.), a uložil žalobkyni, aby žalované zaplatila částku 57 000 Kč do 3 dnů od právní moci nálezu (výrok II.), dále ve zbývající části návrh zamítl (výrok III.) a konečně uložil žalobkyni podle ustanovení § 17a ZFA povinnost zaplatit [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] sankci ve výši 15 000 Kč (výrok IV.). V odůvodnění nálezu finanční arbitr uvedl, že na základě shromážděných podkladů zjistil, že navrhovatelka s žalobkyní uzavřely pojistnou smlouvu dne [datum], s počátkem pojištění [datum] na pojistnou dobu 30 let, a to na pojištění pro případ smrti nebo dožití 10 000 Kč, s měsíčním pojistným ve výši 4 500 Kč. S účinností od [datum] se účastníci smlouvy dohodli na snížení běžného měsíčního pojistného na 1 000 Kč. Z kapitálové hodnoty pojištění nebyl proveden žádný mimořádný výběr. Po právním posouzení finanční arbitr shledal naléhavý právní zájem na určení neplatnosti pojistné smlouvy a dovodil její absolutní neplatnost z důvodu neoddělitelnosti neplatných ujednání o počátečních a správních nákladech a o rizikovém pojistném. Po připuštění námitky promlčení, které žalobkyně v řízení důvodně vznesla, rozhodl o tom, že žalobkyně je povinna vydat žalované bezdůvodné obohacení z neplatné pojistné smlouvy ve výši 57 000 Kč. Promlčení nároku arbitr posoudil dle občanského zákoníku účinného do 31.12.2013, tedy starého občanského zákoníku. Dle ust. § 107 odst. 1 starého občanského zákoníku se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodného obohacení a kdo se na jeho úkor bezdůvodně obohatil. Podle odst. 2 předmětného ustanovení se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za tři roky, jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. [anonymizována dvě slova] nezjistil dřívější vědomost navrhovatelky o vzniku bezdůvodného obohacení než ke dni [datum], ke kterému potvrdila vědomost o vzniku bezdůvodného obohacení sama navrhovatelka. [anonymizována dvě slova] zároveň neshledal důvodnou námitku žalobkyně, že se navrhovatelka o bezdůvodném obohacení dozvěděla dříve, a to z výročních dopisů, když jejich doručení žalované neprokázala. [anonymizována dvě slova] tedy použil pro posouzení promlčení nároku objektivní tříletou lhůtu, když jako mezní datum rozhodné pro promlčení vydání bezdůvodného obohacení shledal den [datum], tj. tři roky před podáním návrhu. Pojistné zaplacené před tímto datem shledal jako promlčené, zaplacené po tomto datu jako nepromlčené. [anonymizována dvě slova] nezjistil, že by k promlčení nároku navrhovatele, došlo vinou žalované nebo že by námitka promlčení byla projevem zneužití práva na úkor navrhovatele, ani že by některý z těchto důvodů byl naplněn v tak výjimečné intenzitě, která by odůvodňovala odepření práva uplatnit námitku promlčení. Žádné okolnosti nenasvědčují tomu, že by námitka promlčení ze strany žalované byla zneužita v rozporu se zákonným účelem promlčení s tím, že navrhovatel způsobil marné uplynutí promlčecí doby vlastní nečinností, ačkoliv měl dostatečné informace pro uplatnění svých práv, a takovému jednání nelze poskytnout ochranu v podobě nepřipuštění námitky promlčení. [anonymizována dvě slova] dále dovodil, že navrhovatelce nepřísluší úroky z prodlení z přiznané částky 57 000 Kč, neboť shledal prodlení s přijetím plnění samotné navrhovatelky, a to s ohledem na odmítnutí součinnosti v souvislosti s nabízenou dohodou o narovnání. Proti nálezu podali žalovaná i žalobkyně námitky, o nichž rozhodl [anonymizována dvě slova] Rozhodnutím o námitkách dne 12.7.2019, č.j. [spisová značka] [číslo] tak, že námitky, které podali obě účastnice se zamítají a nález se podle § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi potvrzuje. Rozhodnutí o námitkách bylo účastnicím doručeno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum].

13. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. V souladu s ust. § 250e odst. 2 o.s.ř. vzal soud za svá skutková zjištění skutková zjištění správního orgánu, jež byla mezi účastníky řízení nesporná. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti a pro nadbytečnost zamítl i ostatní v řízení navržené důkazy.

14. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

15. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen„ NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Podle ustanovení § 3036 NOZ podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

17. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z pojistné smlouvy uzavřené dne [datum], řídí se tento právní vztah zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zák. č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ obč. zák.“).

18. Podle ustanovení § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

19. Podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

20. Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

21. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

22. Dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

23. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

24. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že pojistná smlouva nazvaná„ Životní pojištění PROFI Invest“ [číslo] ze dne [datum] je absolutně neplatným právním úkonem dle § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahuje konkrétní ujednání o výši rizikovém pojistném za pojištění. Konkrétní výše rizikového pojistného nebyla ve smlouvě ujednána a nelze ji zjistit ani z doplňkových pojistných podmínek či jiných smluvních dokumentů. Pokud je v čl. 1 doplňkových pojistných podmínek odkazováno na pojistně technické zásady pojistitele, nejde o dokument pojišťovny stanovící konkrétní sazby pojistného, nýbrž o objektivně existující metody, které žalovaná obligatorně používá. Takový odkaz je nicméně zcela neurčitý a jedná se o neplatné ujednání. Vzhledem k tomu, že ujednání o výši rizikového pojistného nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, neboť není zjistitelné, jaká část běžného pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek, a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, nejde vůbec o pojištění, neboť celé běžné pojistné by v takovém případě mělo být investováno, jedná se o neplatný právní úkon. Ostatně obdobně již rozhodl i Městský soud v Praze v rozhodnutí č.j. 29 Co 420/2019-146, který se rovněž zabýval otázkou platnosti pojistné smlouvy žalované o životním pojištění PROFI Invest a dospěl ke stejnému právním závěru.

25. Pokud byla výše uvedená pojistná smlouva absolutně neplatným právním úkonem a žalovaná dle této neplatné pojistné smlouvy platila pojistné, vzniklo na straně žalobkyně bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 obč. zák. představující platby pojistného, přičemž soud uvádí, že promlčecí doba pak běží pro jednotlivé platby zvlášť. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

26. Pokud jde o počátek subjektivní 2 leté promlčecí lhůty, soud nesdílí závěr [anonymizována dvě slova] o tom, že žalované nezačala běžet 2letá subjektivní promlčecí doba podle ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. Podle citovaného ustanovení se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Pro počátek běhu promlčecí doby podle citovaného ustanovení je přitom rozhodující vědomost oprávněného o skutkových okolnostech odůvodňujících jeho nárok, nikoli však o jejich právním hodnocení (kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 306/2005). Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby v daném konkrétním případě je proto rozhodující jednak to, kdy se žalovaná dozvěděla o konkrétním obsahu smlouvy (jejím uzavřením), aniž by bylo rozhodující, zda již v té době měla smlouvu za neplatnou, a jednak také to, kdy na základě této smlouvy (de iure však bez právního důvodu) poskytla žalobkyni konkrétní plnění. U těchto plateb proto žalované běžela subjektivní 2letá promlčecí doba od okamžiku každé její úhrady žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaná podala návrh na zahájení řízení u finančního arbitra dne [datum], soud shledává všechny nároky žalované na vydání bezdůvodného obohacení spočívající v platbách na pojistném zaplaceném před dnem [datum], tj. 2 roky před podáním návrhu, jako promlčené.

27. S ohledem na uvedený závěr musel soud shledat jako věcně správný nález arbitra v rozsahu výroku III. nálezu, kterým arbitr nárok žalované na vydání bezdůvodného obohacení ve zbývající části návrhu zamítl, přestože tomu tak učinil s odkazem na promlčení nároku v objektivní 3-leté promlčecí lhůtě.

28. Soud zde dodává, že skutečnost, že soud shledal nárok žalované promlčený v subjektivní 2-leté lhůtě, se nemůže více v rozhodnutí soudu odrazit, neboť žalobkyně žalobu, která napadala žalované vyhovující výrok II. rozhodnutí [anonymizována dvě slova], vzala před prvním jednáním zcela zpět (a řízení o její žalobě bylo zastaveno výrokem I. tohoto rozsudku), a soud meritorně přezkoumával nález arbitra pouze v rozsahu žalovanou napadeného zamítavého výroku III. nálezu. Výrok II. nálezu byl finančním arbitrem rozhodnut ve prospěch žalované, a nemohl být k (procesně chybnému) návrhu žalované soudem změněn v její neprospěch.

29. Pokud však jde o výrok III. napadeného nálezu [anonymizována dvě slova] v rozsahu, jímž byl zamítnut nárok žalované na zaplacení zákonného úroku z prodlení, shledal soud v tomto rozsahu žalobu podanou žalovanou jako částečně důvodnou.

30. V této souvislosti soud vyšel po skutkové stránce především z toho, že žalovaná dne [datum] vyzvala žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení v částce 83 500 Kč, ve výzvě byla stanovena lhůta k plnění v trvání 15 dnů od doručení. Žalovaná požaduje úroky z prodlení od data [datum], tohoto data byla žalobkyně prokazatelně v prodlení. Výzva žalované se přitom nevztahuje (z povahy věci ani nemůže) k vrácení bezdůvodného obohacení vzniklého po datu [datum]. Z v řízení před arbitrem přiznané částky 57 000 Kč se předmětná výzva týká toliko části 34 000 Kč. K úhradě pak došlo dle výpisu o provedené platbě dne [datum].

31. Po právní stránce je pak podstatné, že splatnost tohoto závazku z bezdůvodného obohacení nastává na výzvu podle ustanovení § 1958 odst. 2 NOZ (k bezdůvodnému obohacení tu došlo pouze platbami za doby účinnosti NOZ). Od následujícího dne po datu splatnosti, tj. nejpozději ode dne [datum] je proto žalobkyně v rozsahu plnění, ohledně něhož byl nárok žalované shledán důvodným, v prodlení podle ustanovení § 1968 o. z., a je proto povinna platit žalované podle ustanovení § 1970 o. z. též úrok z prodlení ve výši určené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. Neposkytnutí součinnosti žalované (a tím její prodlení coby věřitelky ve smyslu ustanovení § 1975 NOZ) tu přitom nelze (v tomto směru má soud závěry [anonymizována dvě slova] za nesprávné) shledat. Podle právě citovaného zákonného ustanovení je věřitel v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. V dané věci přitom nebylo po skutkové stránce nic takového zjištěno. Nebylo především zjištěno, že by se žalovaná vůbec pokusila plnit (tj. předat či poukázat žalované určitou peněžní částku), nelze pak hovořit o odepření plnění či součinnosti (jež by mohla spočívat v nepřijetí peněz, výplaty poštovní poukázky apod.). Pokud žalobkyně podmiňovala vlastní plnění tím, že žalovaná akceptuje, že na další plnění nemá nárok (ačkoli je přesvědčena, že jej má), nejde o relevantní nabídku plnění. Žalobkyni nic nebránilo, aby plnění ve prospěch žalované (byť v nižší, než v jí požadované částce) poskytla, a to bez ohledu na to, zda žalovaná uzná zbytek nároku za nedůvodný či nikoli. Paradoxem zůstává, že na tento svůj postoj doplatila právě žalovaná tím, že se v tomto řízení domohla nižšího plnění, než jaké jí bylo původně žalobkyní nabídnuto, to však nic nemění na tom, že ohledně tohoto nižšího plnění byla žalobkyně v prodlení, a to od data následujícího po splatnosti (srov. výše) až do data úhrady.

33. V rozsahu výroku III. byl proto napadený nález [anonymizována dvě slova] částečně nahrazen rozhodnutím soudu, kterým bylo žalované přiznáno plnění v rozsahu výše vypočteného úroku z prodlení; ve zbývajícím rozsahu napadeného výroku (co do zákonného úroku z prodlení z částky 23 000 Kč od [datum] do zaplacení) a ve zbývajícím rozsahu výroku III. nálezu, kterým byl návrh žalované ve zbývající části dle § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi zamítnut, pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

34. K námitce žalované, která brojí proti uplatněné námitce promlčení nároku tím, že uvádí, že žalobkyně již při uzavření pojistné smlouvy, nejpozději však při zveřejnění úředního sdělení ČNB z [datum] si musela být vědoma vad smluv životního pojištění, které navzdory zákonu o ochraně spotřebitele neobsahovaly důležité údaje ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele, neboť se neřídila doporučeními ČNB ohledně rozsahu informací, které má svým zákazníkům poskytovat a způsobu, jak je má poskytovat. Žalobkyně tak musela vědět, že pojistná smlouva je neplatná a pokud na jejím základě přijímala pojistné, činila tak bez právního důvodu. Právě v tomto chování pak žalovaná spatřuje úmysl žalobkyně se obohatit, v kterémžto případě činí promlčecí lhůta k vydání bezdůvodného obohacení deset let od okamžiku, kdy k přijetí plnění došlo. Podle teorie civilního práva lze rozlišovat přímý úmysl, tj. případ, kdy obohacený věděl, že svým jednáním se bezdůvodně obohatí a chtěl se obohatit a nepřímý úmysl, tj. případ, kdy obohacený věděl, že svým jednáním může způsobit bezdůvodné obohacení, a v případě, že se tak stane, byl s tím srozuměn. Naproti tomu při jednání nedbalostním (vědomá nedbalost) obohacený ví, že svým jednáním může způsobit bezdůvodné obohacení, ale bez přiměřených důvodů spoléhá na to, že se tak nestane. Při posuzování mezí vědomou nedbalosti na straně jedné a nepřímým úmyslem na straně druhé je tak třeba hodnotit, zda důvody, pro které pachatel spoléhá, že následek nezpůsobí, mají charakter dostatečných důvodů.

35. Pokud mělo dojít k bezdůvodnému obohacení žalobkyně jejím úmyslným jednáním, musela by žalovaná tvrdit a prokazovat, že žalobkyně věděla, že svým jednáním se může bezdůvodně obohatit a pro případ, že se tak stane, s tím byla srozuměna. Pakliže důvodem bezdůvodného obohacení v tomto případě byla neplatnost pojistné smlouvy, žalovaná musí prokázat, že žalobkyně věděla, že tato pojistná smlouva je neplatná, resp. s její případnou neplatností a bezdůvodným obohacením na své straně byla srozuměna. Vědomost žalobkyně o případné neplatnosti pojistné smlouvy žalovaná dovozuje z úředního sdělení ČNB ze dne [datum], případně z informací od finančního arbitra sdělovaných jí minimálně od poloviny roku 2014. Z provedeného dokazování vyplynulo, že ČNB svým úředním sdělením upozornila na rozsah povinně poskytovaných informací ohledně pojistných smluv, a to minimálně v členění na rizikovou, nákladovou a rezervotvornou část, a finanční arbitr v jiných řízeních sděloval, že pojistná smlouva je dle jeho názoru neplatná pro ustanovení bodu 3.1 doplňkových pojistných podmínek ohledně výše správních poplatků. Nelze ovšem opominout, že úřední sdělení ČNB bylo pouze doporučujícího charakteru, produkt nabízeného investičního životního pojištění jako takový závadným shledán nebyl. Rozpor pojistných smluv se zákonem způsobující jejich absolutní neplatnost byl shledán až soudy, a to nikoli pro rozpor v oblasti poskytovaných informací, ale pro neurčitost ujednání o rizikovém pojistném. I kdyby tak žalobkyně provedla důsledné právní vyhodnocení jí nabízeného produktu, nelze s jistotou přisvědčit ani tvrzení žalované, že žalobkyně o neplatnosti pojistné smlouvy věděla, natož o tom, že byla pro případ její neplatnosti srozuměna s tím, že se bezdůvodně obohacuje a nikoli, že bez přiměřených důvodů spoléhala na to, že smlouva platná je a k jejímu bezdůvodnému obohacení nedochází. Naopak, z jednání žalobkyně v průběhu celého pojistného vztahu (i po jeho skončení) vyplývá, že žalobkyně přistupovala k pojistné smlouvě jako platnému právnímu úkonu, podle této smlouvy po celou dobu jejího trvání postupovala a po ukončení žalované vypočetla a měla v úmyslu i vyplatit odkupné (skutečnost, že si žalovaná nabízené odkupné nevybrala, nemůže jít k tíži žalobkyně). Pokud byla platnost pojistné smlouvy v průběhu let zpochybněna, žalobkyně takový závěr opakovaně popírala. O platnosti pojistné smlouvy pak neměla pochyb ani samotná žalovaná, která rovněž pojistnou smlouvu uzavřela, ačkoli jí z obsahu doplňkových pojistných podmínek muselo být zřejmé, že nezná výši rizikového pojistného či počáteční a správní náklady a závěr o neplatnosti pojistné smlouvy si mohla udělat také.

36. Dále se soud zabýval i otázkou, zda námitka promlčení vznesená žalobkyní není v rozporu s dobrými mravy. Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (viz. rozsudek NS ČR ze dne 22 [číslo], sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Z provedených důkazů nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalované, když ze všech vyjádření žalobkyně např. reakcí na předžalobní výzvu jednoznačně vyplývalo, že žalobkyně nárok žalované neuznává a žalobkyně se námitkou promlčení bránila ještě před zahájením řízení. Soud tedy souhlasí se závěrem finančního arbitra, že námitka promlčení nebyla vznesena v rozporu s dobrými mravy.

37. Výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl soud podle § 146 odst. 2 o.s.ř. o náhradě nákladů řízení vedeného o žalobě žalobkyně tak, že přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni, která svým zpětvzetím zavinila zastavení řízení. Náklady v celkové výši 16 770,60 Kč se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za dva úkony právní služby z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) a.t.) a 57 000 Kč dle § 7 bod 5 a.t., tj. částka 5 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a částka 5 380 Kč za vyjádření k žalobě ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a dále odměna za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) a.t.), tedy částka 3 100 Kč za písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 910,60 Kč z částky 13 860 Kč. K tomuto soud dodává, že o části nákladů řízení, které vznikly žalované v souvislosti s vyloučeným řízením pod sp. zn. 12 C 258/2020 o vyčleněné část žaloby žalobkyně, bylo již soudem (doposud nepravomocně) rozhodnuto výrokem II. usnesení zdejšího soudu ze dne 28.1.2021 č.j. 12 C 258/2020-11.

38. Výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl soud o náhradě nákladů řízení o žalobě žalované vůči žalobkyni podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení (až na neúspěch v malé části týkající se částečně přiznaných úroků z prodlení) zcela úspěšná a má tedy právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 22 808,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) a.t.), sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za vyjádření k žalobě ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za vyjádření k žalobě ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za vyjádření k žalobě ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 1550 Kč za účast na vyhlášení rozsudku dne [datum] dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 850 Kč.

39. Jelikož žalobkyně uhradila soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč, rozhodl soud současně o vrácení zaplaceného soudního poplatku sníženého o 20 %, minimálně však o 1 000 Kč podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (výrok V. tohoto rozsudku). K tomuto soud dodává, že o vrácení soudní poplatku žalobkyni za vyčleněnou část žaloby ve výši 3 850 Kč bylo pravomocně rozhodnuto výrokem IV. usnesení zdejšího soudu ze dne 28.1.2021 č.j. 12 C 258/2020-11.

Poučení