12 C 479/2020 - 357
Citované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 127a § 129 § 148 odst. 1 § 150
- o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), 372/2011 Sb. — § 4 odst. 5 § 45 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2636 § 2636 odst. 1 § 2643 odst. 1 § 2910 § 2913 odst. 1 § 2913 odst. 2 § 2956 § 2958 § 2962 odst. 1 § 2963 odst. 1
Rubrum
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupené advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o náhradu újmy na zdraví takto:
Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 674 924 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 674 924 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chebu náklady státu ve výši 55 251,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou po částečném zastavení řízení usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], domáhala zaplacení částky 1 674 924 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že u žalované jakožto poskytovatele zdravotních služeb byl na gynekologickém oddělení [právnická osoba] dne [datum] proveden laparoskopický a následně laparotomický operační zákrok žalobkyně spočívající v provedení abdominální hysterektomie s pravostrannou adnexektomií pro myomatózní uterus. Tímto zákrokem došlo k odstranění dělohy a pravého vaječníku s vejcovodem. Dne [datum] byl u žalobkyně indikován 9 cm velký tumor levého adnexa a žalobkyně byla hospitalizována k provedení laparoskopické levé adnexektomie, při tomto zákroku došlo ke komplikacím spočívajícím v přestřižení levého močovodu a poranění močového měchýře jeho proříznutím. V důsledku tohoto poškození došlo ke zhoršení fyzického a psychického zdravotního stavu žalobkyně. Při komplikaci spočívající v přestřižení levého močovodu a poranění močového měchýře byla operatérem, a to gynekologem [tituly před jménem] [jméno FO] operace konvertována z laparoskopické operace na operaci laparotomickou, kdy došlo k přímému otevření břišní dutiny, přičemž k operaci byl dále přivolán lékař z chirurgického oddělení [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně měla za to, že k přestřižení levého močovodu i k poranění močového měchýře došlo zaviněním postupujících lékařů. Následně došlo u žalobkyně k zavedení tzv. ureterálního katétru a dále došlo k zavedení stentu do levého močovodu, přičemž z operačního protokolu není zřejmé, jaký typ stentu byl použit, jaká je maximální doba, po kterou může být zaveden, jaký šicí materiál byl použit, tedy zda vstřebatelný nebo nevstřebatelný, ani skutečnost, zda byla provedena tzv. spatulace, tedy nastřižení močovodu, která snižuje riziko rozvoje zúženiny v budoucnu. Po odstranění stentu urologem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] pociťovala žalobkyně značné obtíže v podobě vleklých ledvinových kolik. Z toho důvodu byla následně odeslána k hospitalizaci. Dne [datum] bylo po endoskopickém vyšetření na urologické klinice FN [adresa] diagnostikováno několikacentimetrové zúžení levého močovodu a indikováno opětovné zavedení stentu do levého močovodu s predikcí takovéhoto řešení zdravotního stavu žalobkyně. Vzhledem k tomu, že i nejkvalitnější stent nelze v těle ponechat bez výměny déle než jeden rok, je žalobkyně nucena podstupovat pravidelné výměny stentu, přičemž v roce 2019 tento zákrok žalobkyně v celkové narkóze nebo analgosedaci podstoupila celkem čtyřikrát. Trvale zavedený stent z ledviny do močového měchýře zároveň znamená vyšší riziko komplikací spojených s drážděním močového měchýře, opakovanými záněty močových cest, dále zde při močení dochází i ke zpětnému toku moči do ledviny, což může vést až k takovému zhoršení její funkce, kdy je nutné ledvinu odstranit. Z vyšetření levé ledviny žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že funkce této ledviny vykazuje 45,5 % celkové funkce ledvin. Žalobkyně měla za to, že operace související s poraněním levého močovodu a močového měchýře byla prováděna lékařem s atestací ze všeobecné chirurgie namísto atestovaného urologa, když dle odborného lékařského posudku je v těchto případech intervence takového specialisty nutností. V důsledku závažného pochybení společně s neodbornou a chybnou manipulací při zavádění stentu tak došlo k poranění levého močovodu a močového měchýře a k následným komplikacím zdravotního stavu u žalobkyně. Žalobkyně spatřovala neodborný postup zejména v postupu gynekologa [tituly před jménem] [jméno FO], který v rámci operace špatně provedl uvolňování levého adnexa a následně přestřihl levý močovod. Dále žalobkyně shledávala neodborný postup taktéž v pochybení chirurga [tituly před jménem] [jméno FO], když dle operačního protokolu došlo k chybné manipulaci se stentem v močovodu, kdy postup obou těchto lékařů byl v rozporu s lege artis. V důsledku zhoršení zdravotního stavu žalobkyně došlo ke snížení kvality jejího společenského, pracovního, rodinného a intimního života. Žalobkyně vykonává pracovní pozici středoškolské pedagožky na víceletém gymnáziu, když z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti v důsledku pracovní neschopnosti nemohla plně vykonávat své zaměstnání a s ohledem na svůj zdravotní stav byla nucena snížit svůj pracovní úvazek u zaměstnavatele. Zároveň žalobkyně požádala o přiznání částečného invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Dále došlo k negativním změnám ohledně společenského, rodinného a intimního života žalobkyně. Z důvodu fyzické nepohody, zejména bolestí beder, břicha, podbřišku a třísel byla žalobkyně nucena ve svém životě výrazně omezit či vyřadit téměř veškeré společenské a sportovní aktivity. Z důvodu těchto bolestí má žalobkyně taktéž limity v intimních vztazích. Žalobkyně je v důsledku tohoto v psychické nepohodě projevující se špatnou náladou, neklidem, špatnou výbavností pojmů a komunikací obecně. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala náhrady majetkové škody sestávající ze ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, respektive po skončení pracovní neschopnosti ve výši 417 788 Kč a dále odčinění nemajetkové újmy dle ust. § 2958 občanského zákoníku sestávající z bolestného ve výši 404 207 Kč a za ztížení společenského uplatnění ve výši 827 829 Kč. Žalobkyně se dále domáhala po žalované uhrazení nákladů za vypracování odborného lékařského posudku [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 15 000 Kč a vypracování znaleckého posudku k ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 10 100 Kč, celkem tedy částky 1 674 924 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že výpočet náhrady za ztrátu na výdělku sestává z období od [Anonymizováno] 2017 do [Anonymizováno] 2020, když rozhodným obdobím pro výpočet této náhrady je dle názoru žalobkyně rok před poškozením zdraví, tedy rok 2016. Žalobkyně vypočetla náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum], kdy vycházela z výpočtu předpokládané mzdy jakožto součinu počtu hodin v měsíci a ročního průměrného výdělku za rok 2016, když náhrada za ztrátu na výdělku je pak rozdílem předpokládané mzdy a nemocenské. Žalobkyně uvedla, že od [datum] pracovala na snížený úvazek v rozsahu 0,8095, a to po vzájemné dohodě se zaměstnavatelem z důvodu bolestivých stavů a vysoké únavnosti. Do [datum] žalobkyně pracovala na plný pracovní úvazek na [adresa] jako středoškolská pedagožka německého jazyka, matematiky a chemie. Ve školním roce 2019/2020 žalobkyně po lékařském doporučení a dohodě se zaměstnavatelem kvůli svému zdravotnímu stavu přikročila k dalšímu snížení pracovního úvazku na 0,71425. Žalobkyně uvedla, že lékařským posudkem OSSZ v Chebu byla konstatována invalidita prvního stupně s poklesem pracovní schopnosti o 30 %. Žalobkyně dále uvedla, že v důsledku špatného zdravotního stavu je nyní výrazně omezena ve všech aktivitách, má zhoršenou pohyblivost, trpí bolestmi, vadí jí dlouhá chůze, chůze v nerovném terénu nebo po schodech, stejně jako otřesy. Veškeré sportovní aktivity, které žalobkyně dříve rekreačně provozovala, vedou ke zhoršování bolesti v oblasti beder. Žalobkyně tak nemůže vést plnohodnotný, kvalitní a aktivní život, jako tomu bylo před provedením předmětných operačních zákroků, které byly v rozporu lege artis.
2. Žalovaná považovala podanou žalobu za nedůvodnou. Uvedla, že žalovaná poskytla žalobkyni zdravotní služby poté, co by žalobkyně odeslána k indikačnímu vyšetření z důvodu podezření na nádorové onemocnění dělohy. Po provedeném palpačním i sonografickém vyšetření bylo u žalobkyně indikováno odstranění dělohy (hysterektomie). Vzhledem k tomu, že ponechání děložních adnex (vaječníků a vejcovodů), zejména u pacientek po 45 roce věku, může mít za následek např. vytvoření větší cysty ovaria nebo dokonce vznik karcinomu ovaria, bylo žalobkyni zároveň doporučeno i současné odnětí vaječníků a vejcovodů, k čemuž žalobkyně nedala žalované souhlas. Dne [datum] provedla žalovaná u žalobkyně zákrok abdominální hysterektomie, kdy v průběhu operace zjistila žalovaná cystu pravého ovaria, žalovaná tedy pravý vaječník odňala a provedená histologie následně potvrdila jeho endometriózu. Vzhledem k tomu, že nález na levém ovariu byl normální a žalobkyně nedala souhlas k jeho odnětí, tento byl ponechán. Po této operaci však u žalobkyně došlo ke zvětšení levých děložních adnex a ke vzniku nádoru o velikosti cca 9 cm. Žalobkyni bylo doporučeno odnětí levých adnex (levostranná adnexektomie), kterou žalovaná provedla dne [datum]. Při adnexektomii je nutno přerušit cévní svazek infundibulopelvického vazu (závěsný vaz vaječníku), kdy v těsné blízkosti tohoto cévního svazku se u žalobkyně nacházel dislokovaný močovod, kdy močovod byl přitažen na neobvyklé místo v těle žalobkyně. Během této operace došlo ke komplikaci spočívající v přestřižení močovodu, kdy lékaři žalované na tento velmi závažný a život ohrožující stav neprodleně zareagovali provedením konverze (tj. změny laparoskopicky vedené operace na laparotomickou operaci), při níž došlo k otevření dutiny břišní a močového měchýře žalobkyně. Žalovaná poraněné struktury opravila, zavedla žalobkyni ke zpevnění zašité části močovodu stenty a po úspěšném vynětí ovaria operaci ukončila. Během operačního zákroku tedy nastaly komplikace, které jsou známé, možné a nikoli zcela preventabilní. Žalovaná postupovala odborně správně a na výskyt komplikací včas a řádně reagovala. Na straně žalované nejsou splněny předpoklady pro vznik povinnosti žalované k náhradě újmy, když žalovaná neporušila povinnosti zakotvené v zákoně o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Žalovaná postupovala lege artis, tedy poskytla žalobkyni zdravotní služby na náležité odborné úrovni. Žalovaná poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, podle níž vznik komplikací spojených s výkonem sám o sobě nepředstavuje postup non lege artis na straně poskytovatele zdravotních služeb, neboť poskytovatel nikdy neodpovídá za výsledek, nýbrž toliko za správnost postupu.
3. Žalobkyně následně v replice uvedla, že lékařské zprávy o zdravotním stavu žalobkyně vedené u žalované nejsou kompletní, neboť zde chybí např. výsledky histologických vyšetření, typ zavedeného stentu, není uveden použitý šicí materiál při operaci, není uvedeno, zda byla provedena spatulace. Žalobkyně uvedla, že současný zdravotní stav žalobkyně vznikl v důsledku přetětí močovodu při operačním zákroku dne [datum]. Při otevírání dutiny břišní došlo i k otevření, poranění močového měchýře, když k těmto následkům došlo zaviněním postupujících lékařů. V případě takto vzniklé komplikace bylo nutno zavolat k operaci na pomoc atestovaného odborníka, a to urologa, což se v daném případě nestalo.
4. Žalobkyně následně v podání ze dne [datum] uvedla, že dne [datum] došlo k opětovnému nástupu žalobkyně do zaměstnání, avšak pouze na částečný úvazek 0,429, a to z důvodu vytrvalých bolestí a vysoké únavnosti žalobkyně. Žalobkyni byl rozhodnutím ČSSZ od [datum] přiznán invalidní důchod v prvním stupni.
5. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta s tím, že účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání žalobkyně byl usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], rozsudek soudu prvního stupně zrušen s tím, nechť soud prvního stupně doplní dokazování žalobkyní navrženým důkazem, a to vypracováním revizního znaleckého posudku.
6. Soud tudíž doplnil dokazování, přičemž po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti. Žalobkyně byla hospitalizována dne [datum] k provedení operace abdominální hysterektomie pro mnohočetné adheze konverze v laparotomii, kdy byla provedena hysterektomie a pravostranná adnexektomie, kdy výkon i pooperační průběh byl bez komplikací (lékařská propouštěcí zpráva ze dne [datum]). Následně po zjištění levostranné adnexu. kolem 9 cm byla žalobkyně přijata k provedení laparoskopické levé adnexektomie. Žalobkyně vyjádřila dne [datum] souhlas s hospitalizací, ve kterém potvrdila, že byla ošetřujícím lékařem [tituly před jménem] [jméno FO] informována o svém aktuálním zdravotním stavu, tedy příčině a původu nemoci, jejím stádiu a předpokládaném vývoji, o účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, o jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích (souhlas s hospitalizací ze dne [datum]). Žalobkyně taktéž dne [datum] podepsala informovaný souhlas s operační laparoskopií, v němž byla ošetřujícím gynekologem [tituly před jménem] [jméno FO] informována o způsobu provedení laparoskopické operace, zároveň byla seznámena s možnými komplikacemi tohoto operačního výkonu, ke kterým patří např. trombóza, embolie, krvácení během operace, infekce v operačním poli, nebo infekce močových cest. Žalobkyně byla upozorněna na to, že může dojít během operace k náhodnému a neúmyslnému poškození okolních orgánů, např. močového měchýře, močovodu a tlustého střeva, kdy tato poškození mohou vést k rozšíření stávající operačního výkonu nebo i k jinému operačnímu výkonu. Žalobkyně byla dále upozorněna, že pokud se nepodaří laparoskopickou technikou provést potřebný operační výkon, je metodou volby otevření dutiny břišní klasickým operačním řezem v podbřišku (informovaný souhlas operační laparoskopie ze dne [datum]). Žalobkyně taktéž udělila dne [datum] žalované informovaný souhlas s celkovou anestézií v souvislosti s vyšetřením nebo operačním zákrokem (informovaný souhlas ze dne [datum]). Gynekologická operace byla prováděna [tituly před jménem] [jméno FO], kdy po přerušení infundibulopelvického vazu vlevo došlo současně k přestřižení levého ureteru, který byl atypicky dislokován a nacházel se cca 1-2 mm od cév výše zmíněného vazu. Následně došlo ke konverzi operace v laparotomii a byl přivolán z chirurgického oddělení [tituly před jménem] [jméno FO] s potřebným setem k sutuře ureteru, dutina břišní byla otevřena v předchozím Fanenstielově řezu, přitom byl otevřen i proximálně dislokovaný močový měchýř, kdy nejprve byly identifikovány oba konce levého močovodu, byl zaveden ureterální katétr (směrem distálně při zavádění do močového měchýře byl odstřihnut vinutý konec katetru, kdy pro odpor nešel katétr zavést jinak), na něm došlo k vodotěsnému uzavření ureteru. Dolní konec ústil do měchýře, což bylo kontrolováno vizuálně, následně došlo k uzavření vertex močového měchýře suturou ve dvou vrstvách. [tituly před jménem] [jméno FO] v operačním protokolu ze dne [datum] uvedl, že byl přivolán na gynekologický operační sál, kde bylo zjištěno přerušení levého močovodu při komplikované laparoskopické operaci. Bylo otevřeno břicho Phanennstil. řezem, přitom arterficiálně otevřen i dislokovaný močový měchýř, kdy nejprve byly identifikovány oba konce levého močovodu, byl zaveden ureterální katétr a na něm ureter vodotěsně uzavřen, dolní konec ústil do měchýře, což bylo kontrolováno vizuálně. Následně byl uzavřen vertex močového měchýře suturou ve dvou vrstvách, byla provedena kontrola, zjištěno, že nedochází ke krvácení ani leaku moči. Žalobkyně byla odeslána na urologickou ambulanci žalované na kontrolu dne [datum] s tím, že byla doporučena extrakce stentu z levého ureteru 6 až 8 týdnů po zavedení. Žalobkyně byla taktéž odeslána k vyšetření do [adresa] k urologickému konsíliu (lékařská propouštěcí zpráva ze dne [datum]).
7. Dne [datum] žalobkyně podstoupila extrakci stentu, kdy po této extrakci došlo ke zhoršení stavu žalobkyně. Poté ve Fakultní nemocnici [adresa], na urologické klinice, žalobkyně podstoupila dne [datum] cystoskopii s ascendentní pyelografií a zavedením jednoho ročního stentu vlevo, kdy byla zobrazena striktura ureteru délky několika centimetrů. K výměně stentu byla žalobkyně indikována do jednoho roku (lékařská zpráva Fakultní nemocnice [adresa], urologická klinika ze dne [datum]). Žalobkyně následně podstoupila výměnu stentu dne [datum], dne [datum], dne [datum] (lékařská zpráva Fakultní nemocnice [adresa], urologická klinika ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum]). Z lékařských zpráv následně vyplývá, že v mezidobí byla žalobkyně opakované léčena antibiotiky pro zánětlivé stavy močových cest, stěžovala si na bolesti v bedrech a slabost. Z vyšetření dynamické scinti ledvin ze dne [datum] vyplývá mírně snížený podíl ledviny na celkové renální funkci (45 %), kdy ledvina je na pomezí mírné až středně významné hypofunkce, pravá ledvina funkčně na dolní hranici normy (lékařská zpráva Fakultní nemocnice [adresa], klinika zobrazovacích metod ze dne [datum]).
8. V posudku o postupu řešení urologické komplikace při gynekologické operaci žalobkyně vypracovaném dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], kdy tento důkaz hodnotil soud jakožto důkaz listinný dle ust. § 129 občanského soudního řádu, byly shrnuty operační zákroky žalované dne [datum] a [datum] s tím, že dne [datum] byla žalobkyně vyšetřena na urologické ambulanci žalované, bylo doporučeno ponechat močový katétr 14 dní, stent ponechat 6 až 8 týdnů. Stent levého močovodu byl odstraněn [datum] urologem [tituly před jménem] [jméno FO] v Chebu, kdy od odstranění stentu měla žalobkyně obtíže, a to ledvinné koliky dané městnáním moči v dutém systému způsobené špatnou průchodností levého močovodu. Žalobkyně byla následně odeslána k hospitalizaci do Fakultní nemocnice [adresa], kdy dne [datum] byla provedena na urologické klinice FN [adresa] endoskopie močového měchýře, zobrazení levého močovodu pomocí rentgenu s aplikací kontrastní látky do močovodu, kdy byla prokázána zúženina (striktura) levého močovodu v rozsahu několika centimetrů ve střední části močovodu. Bylo nutno opětovně zavést stent, neboť bez trvale zavedeného stentu nelze stav řešit, přičemž stent způsobuje dráždění močového měchýře, může způsobovat opakované záněty močových cest, dochází ke zpětnému toku moče do ledviny při močení, což vede k postupnému zhoršování funkce ledviny. Z těchto důvodů bylo zvažováno operační řešení, kdy by došlo k nahrazení poškozeného úseku lalokem z močového měchýře. Vzhledem k tomu, že po předchozích dvou operacích v dutině břišní by tato operace byla technicky obtížná, možná i neproveditelná, když i při jejím úspěšném provedení může opětovně dojít k zajizvení spojení laloku s močovodem, byla zvolena varianta pouhých výměn stentů, které lze ponechat v těle nejvýše jeden rok. Na závěr [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] konstruoval pouze otázky spočívající v tom, proč nebylo provedeno odstranění levého ovaria již v říjnu 2017 při první operaci. Dále otázku, proč byla operace poraněného močovodu prováděna všeobecným chirurgem, který není k těmto operací patrně školen s tím, že dle operačního protokolu došlo jednoznačně k chybné manipulaci se stentem močovodu, kdy není uveden přesně typ použitého stentu, není uveden použitý šicí materiál, není uvedeno, zda byla provedena spatulace močovodu, což snižuje riziko rozvoje zúženiny, když daná operace má být prováděna atestovaným urologem, s tím, že je otázkou, zda má být operace, u níž existuje riziko poškození močovodu, prováděna v zařízení, které nedisponuje příslušným oddělením. Dále byla konstruována otázka, proč nedošlo k výměně stentu, když byl pod ledvinou, kdy vyšetřující urologové se dne [datum] rozhodli jej nevyměnit zřejmě z důvodu dostatečné drenáže.
9. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vypracovaného dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, má soud za prokázané, že bolestné v souvislosti s poraněním močovodu – přetětím močovodu vlevo, poraněním močového měchýře v důsledku operačního zákroku dne [datum] prováděného žalovanou bylo ohodnoceno za rok 2018 v částce 203 331 Kč, v roce 2019 v částce 200 876 Kč, celkem tedy bolestné ve výši 404 207 Kč. Náhrada za ztížení společenského uplatnění byla vyhodnocena součtem korigovaných procent ve výši 6,49, čemuž odpovídá částka 827 829 Kč.
10. Přehled pracovní činnosti a mzdy, respektive ušlé mzdy v souvislosti s operacemi a další léčbou žalobkyně považoval soud za součást žalobních tvrzení (č. l. [Anonymizováno]). Žalobkyně předložila důkazy ohledně výše vyplacených dávek nemocenského pojištění a výše příjmů žalobkyně ze zaměstnaneckého poměru v roce 2016, 2017, 2018, 2019, 2020 (č. l. [Anonymizováno]).
11. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vypracovaného dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví gynekologie-porodnictví za přibrání konzultanta z oboru urologie [tituly před jménem] [jméno FO], má soud za prokázané, že komplikace spočívající v přerušení močovodu je velmi typickou komplikací gynekologického výkonu pro výkony na vaječníku s obtížným přístupem, kdy poranění vývodních cest močových komplikuje asi 1 % pánevních operací. Při operaci u žalobkyně byla komplikace spočívající v poranění močovodu a močového měchýře během operace identifikována a vyřešena. Následně v časném pooperačním období byla provedena diagnostika zobrazovacími metodami, z toho důvodu byla žalobkyně následně přeložena na urologické oddělení po předchozím CT vyšetření a konsiliárním urologickém vyšetření. Z pohledu gynekologa bylo konstatováno, že šlo o velmi náročný výkon, jehož náročnost byla zapříčiněna předchozími operačními výkony. I přes vzniklé komplikace s poraněním byl hodnocen postup gynekologů jako správný, neboť veškeré komplikace, které nastaly, byly gynekologem správně identifikovány a řešeny. Přivolání atestovaného chirurga, když v nemocnici není urologické oddělení, bylo hodnoceno jako správný postup. Poranění pánevních orgánů je jednou z komplikací gynekologického výkonu, tato informace byla součástí podepsaného informovaného souhlasu. Konzultant [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že z operační vložky vyplývá provedení anastomózy močovodu na zavedeném stentu chirurgem, což je standardní postup při řešení této komplikace. Ke standardnímu postupu patří spatulace močovodu a sutura močovodu vstřebatelným stehem. Přestože tato fakta nejsou v dokumentaci uvedena, neznamená to, že toto nebylo provedeno. Pro provedení těchto úkonů by svědčil fakt, že při konsiliárním vyšetření nebyly zjištěny známky sutury nevstřebatelnými stehy, které by se projevily tvorbou inkrustací. Spatulace močovodu má zabránit vzniku striktury (zúžení) močovodu, která by v případě neprovedení nejspíše způsobila krátkou, až bodovitou strukturu močovodu. U žalobkyně je oproti tomu popsána dlouhá, několika centimetrová striktura, o jejíž příčině lze pouze spekulovat. Konzultant uvedl, že lze zvažovat suturu za přílišného tahu se vznikem ischemizace močovodu a následné tvorby striktury močovodu nebo jizevnatý proces v okolí levého močovodu, který mohl vzniknout v rámci první operace hysterektomie, pravostranné adnexektomie, pro což by svědčil fakt, že od [Anonymizováno] 2017 došlo ke změně normálního ovaria na 9 cm velký, zánětlivý pseudotumor levého ovaria. Pokud se jedná o zavedení stentu, kdy došlo k sestřižení pigtailového konce pro usnadnění zavedení distální části do měchýře, kdy následné CT vyšetření z [datum] ukázalo, že poloha stentu v ledvině není optimální, kdy pigtailový konec byl vtočen pod pyeloureterálním přechodem, kdy současně nebyla přítomna paravazace kontrastní látky v předpokládaném místě sešití močovodu, proto nebyla urologem indikována úprava, respektive výměna stentu, pak tato nesprávná poloha jistě neměla vliv na vznik striktury ureteru. Konzultant [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že chirurgické řešení nastalé komplikace atestovaným chirurgem s 38 letou erudicí v oboru proběhlo nejspíš lege artis, ačkoliv jsou popsané problémy při manipulaci se stentem a dokumentace neobsahuje přesný popis techniky spatulace, typu šití a typu použitého stentu s tím, že při neprovedení spatulace by RTG obraz ukázal krátkou strikturu, nikoliv zúženinu v délce několika centimetrů. Před vypracováním tohoto znaleckého posudku byl kontaktován [tituly před jménem] [jméno FO], který sdělil, že provedl ošetření včetně sutury močovodu dle doporučených urologických postupů. [tituly před jménem] [jméno FO], uvedl, že vlastní operační výkon byl velmi komplikovaný všemi okolnostmi, vzhledem k předchozím operacím byl v dutině břišní a malé pánvi identifikován rozsáhlý adhezivní proces. Na podkladu dislokace některých orgánů došlo k poranění močového měchýře, které bylo správně vyřešeno a identifikováno. Taktéž poranění močovodu je komplikací, která se při provádění hysterektomie nebo adnexektomie objevuje a při nedostatečné přehlednosti operačního pole je velmi obtížné toto identifikovat. Tato komplikace může způsobit velmi vážné následky, a to zejména v případě, kdy nedojde k včasnému rozpoznání. Tuto komplikaci znalec považoval z gynekologického pohledu za velmi závažnou s tím, že nelze tuto hodnotit jako nesprávný postup, kdy včasná diagnostika a řešení vzniklého poranění je zcela správným postupem. Znalecký posudek obsahoval doložku dle § 127a občanského soudního řádu. 12. [tituly před jménem] [jméno FO] ve své svědecké výpovědi uvedl, že prováděl operační zákroky u žalobkyně dne [datum] a [datum]. Žalobkyně byla indikována k operaci ošetřujícím gynekologem z důvodu myomatozní dělohy, kdy byla v této době zjištěna i cysta na vaječníku vpravo o velikosti cca 5 cm. Pacientkám ve věku více než 45 let je doporučováno v takové situaci i odstranění druhého vaječníku i vejcovodu, o čemž byla žalobkyně poučena. Následně proběhla první operace, a to odstranění dělohy a pravého vaječníku a vejcovodu, kdy levý vaječník a vejcovod byl ponechán. Následně na levém vaječníku došlo ke vzniku cysty o velikosti 9 cm a žalobkyně byla indikována na další operační výkon, který proběhl [datum]. Vzhledem k odstranění dělohy visel zbývající vaječník pouze na infundibulopelvickém vazu, po jeho vypreparování vlevo nastala jeho bipulární kolagulace a následně byl tento vaz v místě kolagulace přestřižen. Současně s přestřižením tohoto vazu došlo k přerušení dislokovaného ureteru vlevo, který se normálně nachází zhruba 2 cm pod tímto vazem s tím, že k dislokaci došlo zřejmě vznikem cysty. Poté byl zavolán chirurg s ohledem na to, že urologické oddělení se v KKN v Chebu nenachází. Zároveň byl učiněn pokus o telefonní kontakt ambulantního urologa a urologa v [adresa], nicméně se nikoho z těchto nepodařilo zajistit. Poté byla provedena sutura ureteru ve spolupráci s chirurgem při zavedení ureterálního stentu, kdy proximální konec byl zaveden do ledvinové pánvičky a distální konec do močového měchýře. Jiná možnost zavedení stentu nebyla v těchto podmínkách možná. Poloha stentu byla následně kontrolována na urologickém konsiliu v [adresa], kde bylo doporučeno ponechání stentu a vynětí po 8 týdnech. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že spatulace byla provedena primárně, protože přerušení ureteru bylo šikmé. Sutura byla provedena vstřebatelným materiálem. Operace v [Anonymizováno] 2018 byla plánována jako laparoskopická vzhledem k tomu, že operační terén u žalobkyně již znal z předchozí operace, zároveň z cysty lze odsát tekutinu a obal odstranit laparoskopickým přístupem, přičemž při laparoskopické operaci je doba rekonvalescence zkrácena o polovinu až o dvě třetiny. Převezení žalobkyně při zjištění přestřižení močovodu nebylo možné, neboť tato komplikace se musí řešit ihned.
13. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že u žalované je zaměstnán jako chirurg, zástupce primáře chirurgie, u žalované pracuje od roku 1979. Dne [datum] byl volán na gynekologický sál, kde došlo ke vzniku komplikace, a to k přerušení močovodu a částečnému otevření močového měchýře. [tituly před jménem] [jméno FO] tedy vypreparoval oba konce přerušeného močovodu, byla provedena spatulace, kdy močovod byl přerušen našikmo. Byl zaveden katétr, který na jedné straně byl zaveden do ledviny, dolní konec byl zaveden do močového měchýře, což bylo kontrolováno i vizuálně. Na spodní straně, kde došlo k zavedení do močového měchýře, byl konec ustřižen, neboť v daném místě spirálku vzhledem k rozměrům nebylo možno zavést. Poté došlo k zašití močovodu a močového měchýře, přičemž po operaci byla žalobkyně odeslána na urologii za účelem kontroly. Při operaci bylo použito vstřebatelné šití, neboť v současné době se při šití vnitřních orgánů žádné jiné nepoužívá. Obdobnou komplikaci [tituly před jménem] [jméno FO] řešil cca 3 až 4 krát, a to vždy tímto způsobem. Svědek uvedl, že v operačním protokolu nebyl uveden druh šicího materiálu s ohledem na to, že při šití vnitřních orgánů se již jiný materiál nepoužívá. Vzhledem k tomu, že spatulace je běžnou součástí výkonu v případě šikmého přestřižení močovodu, nebyla tato skutečnost uvedena v zápisu o průběhu operace.
14. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že žalobkyni převzal do péče v roce 2018 po operaci močovodu. Následně se u žalobkyně opakovaly komplikace infekčního charakteru, které byly léčeny antibiotiky. Po vyndání stentu došlo u žalobkyně k zúžení močovodu a nefunkčnosti ledviny, z toho důvodu musel být stent znovu zaveden. Svědek odeslal žalobkyni na urologickou kliniku v [Anonymizováno], kde byl žalobkyni znovu zaveden stent. I poté svědek řešil infekční komplikace močových cest žalobkyně. Vyšetřením v [Anonymizováno] 2021 pak byla zjištěna nefunkčnost ledviny. Žalobkyni bude navrhováno odstranění ledviny. Svědek uvedl, že dle jeho obecné zkušenosti se v případě zavedení stentu u pacientů vyskytují častější infekty močových cest. Pokud se jedná o příčinu zúžení močovodu, svědek uvedl, že není schopen se vyjádřit k tomu, co bylo příčinou zúžení močovodu u žalobkyně s tím, že obecně může dojít k zúžení v důsledku sutury šití močovodu, případně útlaku zvnějšku v důsledku vazivovatění po operaci.
15. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]., ve své svědecké výpovědi uvedl, že žalobkyni převzala urologická klinika v [Anonymizováno] až po operačním zákroku provedeném dne [datum]. Uvedl, že operační protokol ze dne [datum] byl neúplný, neboť z něj nebylo možno zjistit, v jaké části byl močovod přerušen. Svědek se obecně vyjádřil k tomu, že v případě zašití močovodu ve střední části hrozí riziko zajizvení močovodu, a to i v případě, že stent je zaveden zcela správně. Z operačního protokolu přitom nebylo možno zjistit, zda byla provedena spatulace močovodu, která je prováděna právě za účelem zabránění rizika zajizvení. K poškození močovodu pak mohlo dojít i v souvislosti s pálením cév při odstraňování vaječníku. Dle názoru svědka měl situaci, kdy při gynekologickém zákroku došlo k přetětí močovodu, řešit urolog. Svědek uvedl, že obecně spíše dochází k tomu, že při gynekologickém zákroku dojde k urologickým komplikacím, které nejsou přímo při zákroku zjištěny a jsou tudíž řešeny až následně, např. při zjištění úniku moči. K zavedení stentu u žalobkyně nedošlo správně, když konec stentu byl odstřižen a tento konec byl zaveden pod ledvinu, kdy hrozilo riziko špatné drenáže močovodu, kdy mohlo dojít k úniku moči. Svědek uvedl, že v případě, že by byl použit nevstřebatelný šicí materiál, bylo by toto možno zjistit z vyšetření CT v případě vytvoření velkých krust.
16. Znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ústně podal znalecký posudek z oboru gynekologie, kdy doplnil, že u žalobkyně bylo indikováno odstranění dělohy, když již předtím byly u žalobkyně prováděny gynekologické výkony, např. odstraňování myomů. V případě pacientek ve věku blížícím se 50 let, je pacientkám z preventivních důvodů navrhováno odstranění obou vaječníků, což zároveň s sebou nese i následek, že žena vstupuje do klimakteria. Žalobkyni byla tato možnost nabídnuta, nicméně žalobkyně si zvolila možnost ponechání zbývajícího vaječníku. Poté byla provedena u žalobkyně hysterektomie laparotomickou cestou vzhledem k obtížnému operačnímu terénu. Následně se vytvořila u žalobkyně cysta na zbývajícím vaječníku o velikosti cca 9 cm, vzhledem k velikosti cysty byla žalobkyně jednoznačně indikována k odstranění zbývajícího vaječníku. Znalec uvedl, že přestože předchozí operace probíhala laparotomicky, bylo možno zvolit operaci k odstranění cysty laparoskopicky. Poté vzhledem k nepřehlednosti operačního terénu byla operace převedena na laparotomickou. V souvislosti s odstraňováním vaječníku došlo k poškození močovodu. Znalec uvedl, že převoz pacientky v takovém případě na kliniku s urologickým oddělením za dobu své 26 let trvající praxe nezažil. Pacienti jsou přitom převáženi v průběhu operace pouze v případě život ohrožujících stavů či v souvislosti s tím, že příslušná nemocnice nemá konkrétní přístroj. Při gynekologických operacích jsou možné komplikace související s poraněním močového měchýře či poraněním močovodu. V případě hysterektomie či odstranění vaječníků se dle názoru znalce jedná o zcela běžný gynekologický zákrok, který může provádět okresní nemocnice. V případě urologických komplikací pak byl oprávněn operaci provést všeobecný chirurg, pokud v nemocnici není urologické oddělení. Při operaci cysty vaječníků ani při hysterektomii se preventivně stent nezavádí, pokud se nejedná o závažné případy onkologických pacientů. Znalec uvedl, že z pohledu gynekologie nemá k zákroku provedeného [tituly před jménem] [jméno FO] zásadních výhrad, kdy se jednalo o běžně a obvykle provedený způsob.
17. Konzultant [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ve své výpovědi uvedl, že při gynekologickém výkonu došlo k poranění močovodu, které bylo ihned rozpoznáno a řešeno dle lokálních možností, kdy byl přivolán adekvátně erudovaný lékař, a to všeobecný chirurg. Došlo k zavedení stentu a sešití konců močovodu, kdy stent sloužící k zpevnění močovodu byl po určité době vyndán, nicméně poté došlo k zúžení močovodu, které bylo nutno řešit pravidelnými výměnami stentu. Technika preventivního zavedení stentu při operaci cysty vaječníku se rutinně nepoužívá. Pokud se jedná o příčiny zúžení močovodu seznatelného z aUPG vyšetření žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že zúžení močovodu u žalobkyně je v rozsahu cca 4 cm s tím, že znalec jako možnou příčinu zúžení v tomto rozsahu uvedl horší prokrvení močovodu i kvalitu močovodu, s tím, že zároveň mohlo dojít k útlaku i v důsledku cysty na vaječníku. Nelze zároveň říci, že příčinou tohoto zúžení u žalobkyně bylo špatné sešití močovodu či skutečnost, že by nebyla provedena spatulace. I v případě správného sešití močovodu a provedení spatulace totiž může dojít k zúžení močovodu v rozsahu, jako je tomu u žalobkyně. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že nemá za to, že ze zdravotnické dokumentace žalobkyně by bylo možno dospět k závěru, že stent nebyl zaveden správně. Vzhledem k tomu, že stent byl zaváděn bez zobrazovacích metod, mohlo dojít k tomu, že v jedné části nebyl ideálně zaveden, což nemusí mít žádný vliv na funkčnost stentu. Urolog by operační protokol popsal zřejmě podrobněji, avšak z pohledu provádění zákroku chirurgem byl protokol popsán běžným způsobem, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k závěru, že k sešití močovodu došlo lege artis s tím, že celý postup byl z tohoto důvodu hodnocen jako provedený spíše lege artis. I v případě, že by operace byla prováděna urologem, nemusel by být výsledný stav žalobkyně odlišný od jejího stávajícího stavu. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že výsledkem studie bylo, že preventivní zavedení stentu nesnižuje riziko poranění močovodu.
18. Z revizního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví gynekologie a porodnictví č. [Anonymizováno] vypracovaného dne [Anonymizováno] [Anonymizováno] za přibrání znalce z oboru zdravotnictví – odvětví různá, specializace urologie [Anonymizováno], má soud za prokázané, že v případě gynekologického operačního zákroku provedeného žalobkyni dne [datum] byl postup lékařů v souladu s pravidly lékařské vědy a uznávanými postupy s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl v revizním znaleckém posudku, že poranění urologických cest, zejména močovodu a močového měchýře patří mezi přípustná rizika při provádění gynekologického zákroku typu adnexektomie. K řešení akutní komplikace nastalé při gynekologické operaci byl oprávněn lékař s atestací z všeobecné chirurgie. Při řešení nastalé komplikace byla jednoznačně indikována konverze z laparoskopické operace na operaci pomocí tzv. Pfanenstielova řezu. Z pohledu zápisů do zdravotnické dokumentace byly tyto dostatečným podkladem pro vypracování revizního znaleckého posudku. Znalec zcela souhlasil s popisem komplikací a závěry znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vypracovaného dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]. Gynekologické zákroky ve formě adnexektomie lze provádět i na pracovištích, kde není specializované urologické pracoviště. Znalec dospěl k závěru, že diagnostický a léčebný postup byl v případě žalobkyně opodstatněný a správný, přičemž peroperační komplikace spočívající v poranění močovodu má zřejmou souvislost s nepříznivými anatomickými poměry. Při ústním podání revizního znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že komplikace při gynekologických výkonech spočívající v poranění močovodu je uváděna jako možná, když lékaři provádějící operaci identifikovali nastalou komplikaci a tuto řešili povoláním chirurga. Postup lékařů v případě operačního zákroku prováděného [datum] byl adekvátní, zdravotní dokumentace byla vedena řádně. Nastalou komplikaci bylo nutno řešit ihned, kdy prodleva při výkonu spočívající např. v přivolání urologa z [adresa] by nebyla vhodná.
19. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], v revizním znaleckém posudku uvedl, že poškození močovodu jakožto komplikace v přímé souvislosti s operačním výkonem je typická a známá, kdy za „rizikové“ operační výkony nutno považovat zejména operační výkony v malé pánvi, zvláště amputační výkony gynekologické, kdy poškození močového traktu nemusí být operatérem vůbec zaznamenáno. Důležitá je pak včasná diagnostika této komplikace, kdy v případě žalobkyně bylo přerušení močovodu zjištěno již v průběhu samotné operace a bylo adekvátně ošetřeno suturou obou pahýlů močovodu na tzv. ureterálním stentu, a to neodkladně přivolaným chirurgem. Riziko poranění močovodu při gynekologickém amputačním operačním výkonu v malé pánvi hrozí vždy a nelze se mu s naprostou jistotou nikdy vyhnout, jedná tedy o přípustné riziko veškerých operačních intervencí v malé pánvi. V případě operace žalobkyně dne [datum] byl operační terén zatížen četnými srůsty následkem jizvení po předchozí operaci, kdy operaci je nutno hodnotit jako technicky obtížnou a vzniklé poranění močovodu nutno posuzovat jako přípustné riziko, které nelze eliminovat. Znalec uvedl, že výsledná pozice stentu nebyla ideální, neboť horní konec se nacházel až pod přechodem pánvičky ledvinné v močovod, nicméně vzhledem k tomu, že následné CT vyšetření dne [datum] neprokázalo únik moče mimo močovod, bylo zcela na místě od jakékoliv další instrumentace upustit z důvodu rizika nesrovnatelně závažnějších komplikací. Výsledná pozice stentu však neměla vliv na samotný proces jizvení vedoucí ke striktuře (zúžení) močovodu. Jde-li o stav nesnesoucí odkladu ve smyslu institutu krajní nouze může nastalou komplikaci spočívající v poranění močovodu řešit lékař s atestací z všeobecné chirurgie. Znalec uvedl, že souhlasí se závěry uvedenými ve znaleckém posudku vypracovaném [tituly před jménem] [jméno FO] za přibrání konzultanta [tituly před jménem] [jméno FO]. Shodně uvedl, že je plně konformní se stanoviskem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], uvedeným na čl. [Anonymizováno] spisu. V případě žalobkyně se jednalo o rutinní gynekologickou operaci, která nevyžaduje koncentraci na pracovištích vyššího typu, přičemž požadavek na počet gynekologů je podstatně vyšší než na počet kvalifikovaných urologů. Kompetence atestovaného chirurga v případě nastalé komplikace u operačního zákroku provedeného u žalobkyně je nezpochybnitelná. Byť v operačním protokolu není uveden použitý typ stentu a typ šicího materiálu, souhlasil znalec se stanoviskem [tituly před jménem] [jméno FO]. Provedení spatulace je považováno za postup doporučený, avšak jedná se o akademickou diskuzi, neboť žádná zákonná ani podzákonná norma nutnost tohoto postupu nevyžaduje. V případě zavedení stentu se jedná o cizí těleso, které představuje zátěž pro organizmus, nicméně v medicínsky indikovaných případech bývá ureterální stent trvalým řešením. Při ústně podaném revizním znaleckém posudku znalec uvedl, že při každém poranění močovodu hrozí riziko následného zúžení močovodu v důsledku jizvení, když toto závisí na organizmu a tkáních dané osoby, což je zcela individuální. Uvedenému procesu nelze zabránit, neboť se jedná o otázku tkáně a hojení tkáně, které nelze dopředu predikovat. Poškození močovodu při operaci v malé pánvi je přípustným rizikem z důvodu mimořádné koncentrace cévních, lymfatických a nervových struktur nacházejících se v této oblasti. Pochybením by bylo nezjištění a neřešení takto vzniklé komplikace. Zúžení močovodu je důsledkem průběhu hojení tkáně, kdy tento důsledek nelze předjímat ani předem vyloučit. Tyto následky nelze vyloučit ani v případě, že by operaci prováděl lékař se specializací v oboru urologie. V případě spatulace se jedná o způsob řezu a následného sešití močovodu, které riziko zúžení sníží, ale rozhodně nevyloučí. Zároveň není zřejmé, v jakém rozsahu má spatulace vliv na snížení rizika zúžení močovodu. K nevhodnému uložení stentu může dojít i v případě operace prováděné zkušeným urologem, kdy v některých případech je velmi obtížné stent vložit. U žalobkyně bylo rozhodující, že stent plnil svoji funkci, kdy v případě reoperace hrozilo nesrovnatelně vyšší riziko roztržení již založené anastomózy. Uložení stentu v případě žalobkyně rozhodně nebylo příčinou zúžení močovodu. Znalec uvedl, že postup lékařů při řešení nastalé komplikace poraněním močovodu při posuzování ex ante byl v případě žalobkyně v souladu s pravidly lékařské vědy a uznávanými postupy s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. V případě diagnózy žalobkyně se jednalo o relativně běžnou gynekologickou operaci, kdy nebylo indikováno řešení na vyšším pracovišti. Opakovaná výměna stentů znamená diskomfort pro pacienta, jak je popsáno ve vyjádření [jméno FO]. Může docházet k opakovaným močovým infekcím způsobujícím následné poškození ledviny. Odebrání pravé ledviny může souviset s pooperačními komplikacemi, nicméně bylo by nutné vyšetřit odebraný orgán a zajistit vyjádření nefrologa.
20. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení zbývajících důkazních návrhů, které se vztahovaly k prokázání výše škody či újmy spočívající v bolestném a náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť soud dospěl s ohledem na právní hodnocení věci k závěru o nedůvodnosti již samotného základu nároku. Soud rovněž zamítl návrh na provedení důkazu opětovným výslechem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], když tento byl v procesní pozici svědka i se zohledněním jeho odborných znalostí soudem již vyslechnut, následně soud provedl k důkazu znalecký posudek č. [Anonymizováno] vypracovaný dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví gynekologie-porodnictví za přibrání konzultanta z oboru urologie [tituly před jménem] [jméno FO], vyslechl oba znalce, a v neposlední řadě provedl k důkazu revizní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví gynekologie a porodnictví č. [Anonymizováno] vypracovaný dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] za přibrání znalce z oboru zdravotnictví – odvětví různá, specializace urologie [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], kdy následně vyslechl taktéž oba znalce, kteří se vyjádřili jak ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno] vypracovanému dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví gynekologie-porodnictví za přibrání konzultanta z oboru urologie [tituly před jménem] [jméno FO], tak k odbornému stanovisku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], na č. l. [Anonymizováno] spisu.
21. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „ZZS“), náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.
22. Podle § 45 odst. 1 ZZS, poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.
23. Podle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.
24. Podle § 2643 odst. 1 OZ, poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.
25. Podle § 2910 OZ, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
26. Podle § 2913 odst. 1 OZ, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.
27. Podle § 2956 OZ, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
28. Podle § 2958 OZ, při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
29. Podle § 2962 odst. 1 OZ, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.
30. Podle § 2963 odst. 1 OZ, po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám.
31. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení předmětné částky z titulu jí tvrzeného nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy v důsledku postupu žalované při operačním zákroku žalobkyně, který byl non lege artis.
32. Pojem lex artis je neurčitým právním pojmem, který je třeba vykládat vždy při posuzování konkrétního případu, přičemž za porušení legis artis je považováno, pokud lékař při výkonu svého povolání nedodrží rámec pravidel vědy a medicínských postupů, a to v mezích daných rozsahem svých úkolů podle pracovního zařazení i konkrétních podmínek a objektivních okolností, přičemž postup lékaře je třeba hodnotit vždy na základě informací, které měl v době rozhodování k dispozici (viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 7 Tdo 219/2005). Každý lékařský výkon přitom s sebou nese určité riziko komplikací, které mohou nastat přesto, že lékař postupoval odborně zcela správně, tedy lege artis, neboť biologické procesy v lidském organizmu nelze vždy přesně odhadnout, zaručit tedy příznivý výsledek léčby je tedy v podstatě nereálné. Z toho důvodu je odpovědnost v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb primárně odpovědností za odborně správný postup a nikoliv odpovědností za výsledek. Z toho důvodu je pacient před postoupením zákroku poučen mj. o jeho rizicích a možných komplikacích tak, aby mohl sám uvážit, zda i přes toto riziko zákrok podstoupí. V případě, že se následně naplní některá z komplikací, o níž byl poučen, nejedná se automaticky o postup non lege artis poskytovatele zdravotních služeb.
33. Postup non lege artis je porušením smluvní povinnosti vyplývající ze smlouvy o péči o zdraví uzavřené mezi pacientem a poskytovatelem zdravotních služeb, přičemž dle ust. § 2643 odst. 1 OZ, je poskytovatel zdravotních služeb povinen postupovat s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru. Povinnost zakotvená v ust. § 2643 odst. 1 OZ a v ust. § 45 odst. 1 ZZS, má shodný obsah. Povinnost dle ust. § 45 odst. 1 ZZS, tedy poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni je specifikována v ust. § 4 odst. 5 ZZS jako poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Postupem podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů je míněn soubor profesních a etických pravidel, jehož obsah doznává změn v závislosti na teoretických a praktických zkušenostech lékařské vědy. Za uznávané pak lze označit takové postupy, které jsou odbornou veřejnou považovány za ověřené, účinné, vhodné a bezpečné z hlediska pacientů. Postupem při respektování individuality pacienta je pak míněno zohlednění jedinečnosti každého pacienta z pohledu individuální povahy každého lidského organizmu a jedinečnosti každého případu a osobnosti pacienta. Postupem s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti je zakotvení principu, kdy není reálně možné, aby u každého pacienta v každém zdravotnickém zařízení byly vždy použity nejmodernější dostupné metody a postupy odpovídající světovému poznání lékařské vědy, přičemž taková skutečnost nemůže sama o sobě odůvodnit závěr o poskytnutí péče non lege artis. Postup s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti představuje princip reálně dostupné medicíny, tedy poskytování zdravotních služeb při zachování pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů v daném místě, v daném čase a za daných okolností, neboť v současném systému zdravotnictví není možné, aby všichni poskytovatelé zdravotních služeb disponovali zcela shodným personálním, technických a věcným vybavením. Logicky jiné podmínky a možnosti mají specializovaná pracoviště fakultní nemocnice, jiné podmínky a možnosti lokální nemocnice v okresních městech. Požadavek garance z celosvětového hlediska nejlepší úrovně poskytování zdravotní péče by přitom namísto zvýšení jejího standardu vedl s největší pravděpodobností k tomu, že by se tato úroveň stala v převážném množství případů nedosažitelnou a s ohledem na své náklady by přístup jednotlivce k zdravotní péči fakticky omezovala (viz. nález Ústavního soudu ČR ze dne 27. 12. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 1/12, vyhlášený pod č. 437/2012 Sb.). Podstatným faktorem ovlivňujícím poskytování zdravotních služeb jsou vyjma rozsahu vybavení daného pracoviště též další ekonomické podmínky.
34. Právní vztah mezi poskytovatelem zdravotní péče a pacientem je v poměrech právní úpravy České republiky vztahem převážně soukromoprávním, vycházejícím ze smlouvy o péči o zdraví dle ust. § 2636 a násl. OZ, byť většina těchto smluv je uzavřena konkludentně. Odpovědnost za porušení smluvní povinnosti dle ust. § 2913 odst. 1 OZ, je založena na protiprávním jednání, škodlivém následku a příčinné souvislosti mezi nimi, ust. § 2913 odst. 2 OZ pak umožňuje zprostit se povinnosti k náhradě škody, jestliže splnění povinnosti zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na vůli škůdce. Odpovědnost za porušení zákonné povinnosti dle ust. § 2910 OZ předpokládá protiprávní jednání, způsobený následek a příčinný vztah mezi nimi, vyjma toho též zavinění, které podle § 2911 presumuje, a taktéž zásah do absolutního práva poškozeného. Protiprávním jednáním je míněno jednání porušující právní povinnost, v daném případě porušení pravidel a zásad v souvislosti se zdravotními službami označovanými jako profesní standardy, resp. postup lege artis, v případě smluvní odpovědnosti porušení povinnosti převzaté smlouvou. Při posuzování zachování potřebné míry odborné péče a případného porušení právní povinnosti, je nutno vycházet z objektivního měřítka, tedy péče, kterou lze požadovat od každého srovnatelného odborníka, při konkrétní aplikaci, tedy s přihlédnutím k okolnostem případu, a při diferenciaci spočívající např. ve specializaci jednotlivých lékařů. Škodlivý následek může spočívat v majetkové škodě či imateriální újmě na zdraví spočívající např. ve zhoršení zdravotního vztahu pacienta, stejně jako způsobené bolesti či dlouhodobém omezení v běžném způsobu života. Mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem musí existovat vztah příčinné souvislosti spočívající v tom, že následek by nebyl nastal, kdyby bývalo nedošlo k určitému jednání (condicio sine qua non). V případě působení více relevantních příčin je nutno zohlednit velikost jejich vlivu a bezprostřednosti působení ve vztahu k danému následku. Závěry znaleckých posudků přitom v této otázce nemusí vést k jednoznačnému závěru, neboť pracují obvykle s větší či menší mírou pravděpodobnosti určitého jevu. Prokázání příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem je přitom bezvýjimečný a musí být bezpečně prokázán. V případě zavinění se pak jedná o vnitřní psychický stav jednajícího k výsledku jeho chování, přičemž se rozlišuje ve formě úmyslu či nedbalosti. Jednotlivé předpoklady vzniku povinnosti k náhradě újmy musí být splněny kumulativně, a není-li splněn jeden z předpokladů, nemusí se soud zabývat otázkou splnění předpokladů ostatních (viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Cdo 773/2004).
35. Žalobkyně dovozovala jí uplatněné nároky z protiprávního jednání spočívajícího v postupu non leges artis při operačním zákroku dne [datum] v zařízení žalované prováděném [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (lékaři v zaměstnaneckém poměru u žalované). Postup non lege artis žalobkyně spatřovala v tom, že při operaci dne [datum], a to laparoskopické adnexektomii levého vaječníku prováděné [tituly před jménem] [jméno FO] došlo ke komplikaci spočívající v přestřižení močovodu, následně došlo ke konverzi operace na laparotomickou, kdy při otevírání dutiny břišní došlo i k otevření, poranění močového měchýře, k operaci byl následně přivolán lékař z chirurgického oddělení [tituly před jménem] [jméno FO], kterým byl zaveden uretarální katétr a stent do levého močovodu, přičemž z operačního protokolu není zřejmé, jaký typ stentu byl použit, jaký šicí materiál byl použit, absentuje též uvedení skutečnosti, zda byla provedena spatulace snižující riziko rozvoje zúženiny v budoucnu, navíc došlo k chybné manipulaci se stentem.
36. Soud v předmětné věci po rozsáhlém dokazování dospěl k závěru, že postup [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] při operačním zákroku u žalobkyně prováděném dne [datum] nebyl postupem non lege artis. Jak bylo shora uvedeno, odpovědnost v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb není odpovědností za výsledek, nýbrž odpovědností za odborně správný postup ve smyslu ust. § 45 odst. 1 ZZS, resp. ust. § 2643 odst. 1 OZ. Žalobkyně dne [datum] podepsala informovaný souhlas s operační laparoskopií, v němž byla mj. upozorněna na komplikace spočívající v možném náhodném a neúmyslném poškození okolních orgánů, např. močového měchýře či močovodu a s tím souvisejícím následným rozšířením stávajícího operačního výkonu nebo i k jinému operačnímu výkonu, přičemž i přes toto upozornění na možná rizika výkonu se rozhodla operační zákrok podstoupit. Ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] vypracovaném [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem], dne [datum], znalec ohledně komplikace spočívající v přestřižení močovodu a poranění močového měchýře uvedl, že tato komplikace je velmi typickou pro výkony na vaječníku s obtížným přístupem, kdy z pohledu gynekologa šlo o velmi náročný výkon v důsledku předchozích operačních výkonů provedených u žalobkyně, postup [jméno FO] pak zhodnotil přes vzniklé komplikace jako správný. S tímto závěrem se pak zcela ztotožnil [tituly před jménem] [jméno FO] ve vypracovaném revizním znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum]. [tituly před jménem] [jméno FO] pak ve své výpovědi podrobně popsal průběh operace, kdy s přestřižením infudibulopelického vazu, na němž visel zbývající vaječník, došlo k přerušení dislokovaného, tedy netypicky uloženého, močovodu vlevo, kdy k dislokaci došlo zřejmě vlivem cysty o velikosti 9 centimetrů. Takto vzniklou komplikaci řešil operující gynekolog přivoláním chirurga (kontaktování ambulantního urologa se nepodařilo), neboť KKN v Chebu nedisponuje urologickým oddělením. Žalobkyně spatřovala postup non lege artis na straně žalované mj. v tom, že nebyl přivolán specialista z oboru urologie. K tomu soud poukazuje na shora uvedené premisy definované v ust. § 4 odst. 5 ZZS, a to poskytování zdravotních služeb s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, tedy podmínku poskytování nejlepších a nejkvalitnějších zdravotních služeb se zřetelem na dané místo, čas a za daných okolností, tedy medicínu reálně dostupnou. Adnexektomie vaječníku byla nepochybně zákrokem, k němuž byla žalovaná v [adresa] dostatečně vybavena, viz. závěry [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], a měla k dispozici dostatečně odborně erudované lékaře z oboru gynekologie. Nelze však podmínit provádění lékařských zákroků existencí všech specialistů, kteří řeší případné komplikace související s operačními zákroky, které jsou v nepřeberné šíři a množství. V takovém případě by téměř veškeré operační zákroky musely být řešeny pouze na vyšších pracovištích typů Fakultních nemocnic, přičemž dostupnost zdravotní péče z pohledu pacienta by byla výrazně ztížena (čekací doby na operační zákroky by byly v řádu let) a následky na zdraví pacientů by byly naopak podstatně horší. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], pak při ústním podání znaleckého posudku, doplněným o jeho výslech, uvedl, že komplikace spočívající v přetětí močovodu byl oprávněn řešit specialista z oboru obecné chirurgie, kterým [tituly před jménem] [jméno FO] nepochybně je, či urolog. Oprávnění lékaře s atestací z všeobecné chirurgie řešit nastalou komplikaci potvrdil jak [tituly před jménem] [jméno FO], tak [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]. Nastalou komplikaci spočívající v poranění močovodu bylo nutno řešit ihned, kdy znalec [tituly před jménem] [jméno FO] naopak označil za nikoliv ideální prodlevu při případném přivolání urologa např. z [adresa]. Nereálným (viz. výpověď znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]) bylo taktéž přivolání ambulantního urologa, který není zběhlý v operativě (mimo to skutečně nelze pominout pracovněprávní konsekvence výkonu za přítomnosti takového lékaře v zařízení žalované). Pokud žalobkyně vytýkala žalované neúplnost operačního protokolu ze dne [datum] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně použitého šicího materiálu, provedení spatulace, specifikace použitého stentu, pak případná neúplnost operačního protokolu nemohla být příčinou škodlivého následku, z něhož žalobkyně odvozovala svůj nárok, neboli nemohla způsobit žalobkyní tvrzenou újmu na zdraví. Byť současnými zobrazovacími metodami již nelze zjistit, zda u žalobkyně byla provedena spatulace, má provedení spatulace soud za prokázané z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], kteří shodně vypověděli, že spatulace byla provedena vzhledem k šikmému přerušení močovodu. Shodně má soud z výpovědi těchto lékařů za prokázané, že byl použit vstřebatelný šicí materiál, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že při šití vnitřních orgánů se žádný jiný šicí materiál nepoužívá. Konzultant [tituly před jménem] [jméno FO] pak uvedl, že při konsiliárním vyšetření, při kterém bylo provedeno optické vyšetření močovodu ureteroskopem nebyly zjištěny známky sutury nevstřebatelnými stehy, které by se projevily tvorbou inkrustací. S těmito závěry se ztotožnil i znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] i [tituly před jménem] [jméno FO] pak popsali způsob zavedení stentu do močovodu za účelem jeho výztuhy, který byl na jedné straně zkrácen. Byť tento způsob nebyl ideální, neboť pigtailový konec byl stočen pod pyeloureterálním přechodem, nebyla přítomna paravazace kontrastní látky, přičemž z tohoto důvodu nebyla urologem následně indikována výměna stentu. [tituly před jménem] [jméno FO] pak jednoznačně uvedl, že nesprávná poloha stentu neměla vliv na vznik zúžení močovodu. S tímto závěrem se opětovně ztotožnil znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ve vypracovaném revizním znaleckém posudku. Pokud se jedná o příčinu zúžení močovodu žalobkyně, které bylo příčinou dalších zdravotních komplikací u žalobkyně, tedy opakovaných infekcí, nutnosti výměny stentu, zhoršení funkci ledviny a poté nefunkčnosti ledviny a jejího odnětí, pak [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že dle zobrazení aUPG vyšetření (č. l. [Anonymizováno] spisu) má za to, že možnou příčinou zúžení levého močovodu v rozsahu cca čtyř centimetrů mohlo být horší prokrvení i kvalita močovodu s tím, že zároveň mohlo dojít k útlaku i v důsledku cysty na vaječníku s tím, že nelze dospěl k závěru, že příčinou zúžení bylo špatné sešití močovodu či případné neprovedení spatulace. Ve znaleckém posudku konzultant [tituly před jménem] [jméno FO] za možnou příčinu zúžení močovodu označil suturu za přílišného tahu se vznikem ischemizace močovodu a následné tvorby striktury močovodu nebo jizevnatý proces v okolí močovodu v důsledku první operace prováděné u žalobkyně. Ostatně taktéž ošetřující urolog žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl vycházejíc ze své obecné zkušenosti, že příčin zúžení močovodu může být více, kdy k tomuto může dojít v důsledku sutury šití močovodu či útlaku zvnějšku v důsledku vazivovatění po operaci. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno], označil jako příčinu zúžení močovodu jizvení jakožto důsledek průběhu hojení tkáně závisející na organizmu a tkáních konkrétní osoby, kdy tento důsledek nelze předjímat, ani jej nelze vyloučit, a to ani v případě, že by operaci prováděl lékař se specializací z oboru urologie.
37. Ze shora uvedených skutkových závěrů soud dospěl k tomu, že žalobkyně neprokázala postup žalované při operačním zákroku provedeném u žalobkyně dne [datum], který by byl non lege artis. Komplikace, na níž byla žalobkyně před provedením zákroku - gynekologické operaci upozorněna jakožto na možný, nikoliv preventabilní následek, spočívající v přetětí močovodu a poranění močového měchýře, která byla u žalobkyně způsobena dislokovaným močovodem, byla řešena gynekologem tak, že byl přivolán atestovaný chirurg, což odpovídalo možnostem [Anonymizováno], která nemá k dispozici urologické oddělení (tedy bylo adekvátní poskytování zdravotních služeb v daném místě a čase v souladu s ust. § 4 odst. 5 ZZS), následně došlo k provedení spatulace, zavedení stentu a poté k zašití močovodu a močového měchýře. Příčinou následných zdravotních komplikací žalobkyně po vynětí stentu, je zúžení močovodu, které si následně vyžaduje opakované výměny stentu a vedlo poté k nefunkčnosti ledviny žalobkyně a jejímu odnětí. Zjistit pregnantně příčinu tohoto zúžení pak není možné, neboť těchto příčin může být celá řada, případně tyto mohly působit v kombinaci, a to ať již se jednalo o kvalitu močovodu žalobkyně, ovlivnění močovodu cystou na vaječníku, či jizevnatý proces v okolí močovodu v důsledku předchozího operačního zákroku prováděného u žalobkyně. Rozhodující příčinou pak bylo jizvení v důsledku průběhu hojení tkáně. Soud tudíž dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno protiprávní jednání žalované, tedy postup non lege artis. S ohledem na to, že nebyl prokázán již jeden z předpokladů odpovědnosti žalované za vzniklou újmu na zdraví žalobkyně, není třeba prokazovat existenci dalších předpokladů této odpovědnosti. Nicméně pro úplnost soud uvádí, že i v případě, že by soud dospěl k závěru o postupu non lege artis (čemuž tak v daném případě není), nebyla by prokázána existence příčinné souvislosti mezi tímto protiprávním jednáním a škodlivým následkem, neboť primární (hlavní) příčinou zúžení močovodu u žalobkyně bylo jizvení tkáně v průběhu hojení, přičemž ani poskytnutí zdravotních služeb na vyšším pracovišti s urologickým oddělením by žalobkyni nemohlo zaručit, že výsledek operačního zákroku by nebyl stejný (viz. výpověď [tituly před jménem] [jméno FO], výpověď [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]). Soud tudíž žalobu jako nedůvodnou zamítl, když žalobkyně neprokázala předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za škodu ve smyslu ust. § 2913 odst. 1 OZ, ani dle § 2910 OZ.
38. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 150 OSŘ, dle něhož, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalobkyně byla v řízení v plném rozsahu neúspěšná, neboť žaloba byla zamítnuta zcela, právo na náhradu nákladů řízení by tak příslušelo procesně úspěšné žalované. Soud však v předmětné věci shledal důvody hodné zvláštního zřetele spočívající v tom, že žalobkyně v důsledku komplikací operačního zákroku, kterému se v zařízení žalované podrobila dne [datum] (v době, kdy žalobkyni bylo 45 let), byť nikoliv v rámci postupu žalované, který byl postupem non lege artis, je výrazně omezena v dosavadním způsobu života, přičemž nepříznivé následky související s opakovanými operačními zákroky v podobě výměny stentu močovodu, opakovanými infekcemi, a v důsledku zúžení močovodu následně způsobené nefunkčnosti ledviny a jejím odnětí, si žalobkyně ponese do konce života. Návrat k plnému obnovení zdraví žalobkyně již není možný. Rozhodnutí soudu nadto záviselo na výsledku znaleckého posudku, resp. revizního znaleckého posudku, jehož závěry nemohly být i s ohledem na odborné vyjádření vypracované [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne [datum], pro žalobkyni zcela a jednoznačně předvídatelné. Z toho důvodu soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 150 OSŘ, kdy rozhodl tak, že účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.
39. Výrokem III. soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 OSŘ, o povinnosti procesně neúspěšné žalobkyně zaplatit státu náhradu nákladů řízení, a to svědečné vyplacené svědku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]., na základě usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], co do částky 5 403,40 Kč, která byla vyplacena ze státních prostředků. Dále znalečné ve výši 2 466 Kč vyplacené znalci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], na základě usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], znalečné ve výši 28 000 Kč, vyplacené [tituly před jménem] [jméno FO] na základě usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], a znalečné ve výši 19 382 Kč, vyplacené [tituly před jménem] [jméno FO] na základě usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]. Celkem tedy náklady státu v částce 55 251,40 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.