12 C 49/2021 - 153

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Kopeckou ve věci žalobkyní: a) [Jméno žalobkyně A], narozená [Datum narození žalobkyně A] bytem [Adresa žalobkyně A] b) [Jméno žalobkyně B], narozená [Datum narození žalobkyně B] bytem [Adresa žalobkyně B] obě zastoupeny advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zřízení služebnosti nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Soud povoluje služebnost, jejímž obsahem je právo nezbytné cesty spočívající v právu chůze a průchodu, jízdy a průjezdu všemi motorovými vozidly ve prospěch žalobkyně a) jako oprávněné ze služebnosti, jakož i ve prospěch každého dalšího vlastníka pozemku p.č. [hodnota] – ostatní plocha zapsaného na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], a ve prospěch žalobkyně b) jako oprávněné ze služebnosti, jakož i ve prospěch každého dalšího vlastníka pozemku p.č. [hodnota] – trvalý travní porost zapsaného na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], přes části pozemků p.č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, p.č. [Anonymizováno] – trvalý travní porost a p.č. [Anonymizováno] – trvalý travní porost zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného jako povinného ze služebnosti, jakož i každého dalšího vlastníka těchto pozemků, který je povinen tuto služebnost strpět, a to v rozsahu vymezeném v geometrickém plánu č. [hodnota] vyhotoveném společností [právnická osoba], ověřeném [jméno FO]. [jméno FO] dne 9. 6. 2020 pod č. [Anonymizováno] a potvrzeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] dne 11. 6. 2020 pod č. [Anonymizováno], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně a) a žalobkyně b) jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalovanému částku 15.550 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) a žalobkyni b) na nákladech řízení částku 75.557 Kč k rukám advokáta [Jméno advokáta A] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se u okresního soudu domáhají zřízení služebnosti nezbytné cesty, která zakládá právo chůze a jízdy motorovými vozidly přes pozemky žalovaného v rozsahu vymezeném v přiloženém geometrickém plánu s tím, že zaplatí žalovanému částku stanovenou soudem.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že v užívání cesty nikdy nebránil. Žalobkyně a) má zajištěn přístup přes pozemky p.č. [hodnota] a p.č. [hodnota]. Protože jsou žalobkyně ve shodě, má žalobkyně b) zajištěn přístup přes pozemky žalobkyně a).

3. Před podáním žaloby žalobkyně několikrát písemně žádaly žalovaného o zpřístupnění cesty a stanovisku k návrhu na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti (výzvy ze dne 10. 12. 2018, 20. 6. 2019 a 30. 7. 2020).

4. Po zahájení řízení účastníci navrhli přerušení řízení pro mimosoudní vyřešení věci, dohoda ale nebyla uzavřena.

5. Bylo svoláno jednání na místě samém, při kterém soud zjistil polohu a situování předmětných nemovitostí a seznámil se s místními specifiky. Z obecní komunikace vede cesta přes potok, na který navazuje jeden z předmětných pozemků ve vlastnictví žalovaného, stáčí se doprava do kopce a na vrcholu směrem doprava sousedí s pozemkem č.p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně b), po kterém už má tato přístup ke svému domu č.p.[Anonymizováno][Anonymizováno]. Při pohledu vlevo se nachází pozemek č.p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně a), po kterém už má tato přístup ke svému domu č.p. [Anonymizováno]. Na vrcholu směrem vlevo cesta pokračuje až k pozemkům a domu č.p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalovaného. Všichni účastníci jsou vlastníky rodinných domů, žijí zde trvale. V sousedství žalovaného bydlí ve vlastním domě bez č.p./č.e. jeho syn s manželkou. Z druhé strany mezi místní komunikací a pozemky ve vlastnictví žalobkyně b) teče potok, na který navazuje strmý svah (místně tzv. „rača“). Tudy není možný přístup a příjezd. Prohlídkou místa samého bylo zjištěno, že na žádném jiném místě nelze zřídit jinou (novou) přístupovou a příjezdovou cestu, neboť buďto se pozemek ve vlastnictví žalobkyně b) strmě svažuje a končí v potoku, nebo je mezi jejími pozemky a potokem pozemek jiného vlastníka. Na jiném místě nelze zřídit přístup a příjezd ani pro žalobkyni a). Předmětné pozemky jsou zpevněny a zhutněny, jsou osazeny odvodňovacími žlaby, je viditelné, že jsou užívány jako cesta. Účastníci potvrdili, že se přes tyto pozemky jezdí od nepaměti. Na stavbě cesty se podílel i manžel žalobkyně b). Mezi účastníky nebylo sporu, že předmětné pozemky patří žalovanému, ale z jednání vyplynuly nedobré vztahy. Podle žalobkyň je žalovaný ovlivňován svým synem a jeho partnerkou. Větší problémy ohledně užívání cesty začaly v roce 2018. Žalovaný uvedl, že žalobkyním v jízdě nebrání, na to reagovala žalobkyně b), že měla objednaný fekální vůz, ale syn žalovaného s partnerkou tento vůz přes cestu nepustili, zasahovala i obec. Žalovaný nechce zřídit věcné břemeno, v žádném případě neprodá pozemek obci, i když tato by se o něho starala a v zimě odklízela. Žalobkyně s ohledem na nedobré vztahy chtějí mít jistotu, a proto požadují zřídit věcné břemeno. Finanční náhrady jsou si vědomy, jsou ochotny cestu i uklízet. Nedobré vztahy a napětí byly zřejmé i při jednání, kdy si účastníci neustále věci vyčítali, napadali se a problémem byl syn žalovaného, který do jednání zasahoval a který nakonec musel místo jednání opustit. Prohlídkou místa samého bylo vyvráceno tvrzení, že žalobkyně b) má přístup přes jiné pozemky, nešel by ani zřídit jiný přístup a příjezd z obecní komunikace. Jiný přístup nemá ani žalobkyně a). Předmětné pozemky, ohledně kterých je spor, jsou přirozeným přístupem a příjezdem k domům všech účastníků.

6. Žalobkyně b) jako účastnice řízení vypověděla, že manželství uzavřela v roce 1969, po uzavření manželství se nastěhovala do předmětného domu, místní poměry do té doby nezná. Nemovitosti nabyla po smrti manžela. Už, když se přivdala, jezdilo se po stávající cestě (upřesnila, že se jedná o pozemky a cestu, ohledně kterých je spor). Přes potok byl kamenný most, cesta byla užší. Po dohodě s žalovaným se cesta rozšiřovala, její manžel zajišťoval dovoz kamenů a betonové pražce, podíleli se i finančně. Manžel druhé žalobkyně platil betonové roury a dvě svodnice. Žalovaný jim řekl, že můžou cestu užívat a udržovat. Cesta byla dobře udělaná, v zimě ji prohazovali, na údržbě se střídali. Asi čtyři až pět let zpět žalovaný kácel stromy, které nechal na cestě, její syn se nemohl dostat do práce a z práce. Snacha žalovaného říkala „už nebudou jezdit, budou jezdit na trakaři“. Řešila to i s tehdejším místostarostou, který jí řekl, aby zavolala policii. Žalovaný měl dřevo odstranit do dvou dnů, zůstalo tam dalších čtrnáct dnů. Dříve s ní bydlela i dcera, která má v péči pravnuka, ta se ale odstěhovala, protože snacha žalovaného je napadala a pravnukovi nadávala „parchant, spratek“. Když se klády odstranily, tak se po cestě zase jezdilo, ale řešení zůstalo na mrtvém bodě. Žalovaný řekl, že cestu užívat mohou. Syn, se kterým bydlela, zemřel, nyní za ní jezdí druhý syn a mladí [jméno FO] vyřvávají, že tam někdo jezdí a že to není naše. Za druhou žalobkyní jezdí syn, auto raději nechává dole, nahoru zajíždí, když doveze nákup, nebo bere paní [jméno FO] k lékaři. Žalovaný je zmanipulovaný mladými. Když chtějí vyvézt jímku, nebo dovézt uhlí nebo dřevo, tak mladí řeknou, že musí jít za žalovaným a pěkně ho poprosit. S mladými by se určitě nedomluvila. Je to asi tři roky, kdy žalovaný dostal dopis ze životního prostředí, že tam musí pustit fekální vůz. Cesta se rozšiřovala asi o metr, o dva, v devadesátých letech se domluvili, že se udělá koberec, synové dělali u silnic, a tak zajistili štěrk. Přes pozemek p.č. [hodnota] se nikdy nejezdilo, byl tam jen chodníček a na konci branka. Teď tam bydlí [jméno FO] a mají celý pozemek oplocený.

7. Svědek [jméno FO] je synem žalovaného a vypověděl, že s manželkou a se synem bydlí ve svém domě. Žalobkyně se o cestu nikdy nestaraly, jen tam dělaly bordel a sypaly do cesty popel. [jméno FO] je jeho teta, proti ní nic nemá, ale paní [jméno FO] vymazal z mozku, nechce ji vidět. Ona má možnost udělat si cestu jinde. Ona ho osopuje, on na to reaguje „ať jde do prdele“. On sám není schopen se s žalobkyní o něčem domluvit. Jezdí přes cizí pozemek a v životě nic neudělali. Nemají tam co dělat, protože je to cizí pozemek. Měli se starat dřív, nezajímá ho, jak se ke svým domům dostanou. Pokud by od otce získal pozemky, s žalobkyněmi se nedomluví, nechce se s nimi na ničem domluvit. Z jeho výpovědi bylo zřejmé, že přebral iniciativu za svého otce, že má negativní vztah zejména k žalobkyni b).

8. Svědkyně [Jméno žalobkyně A], snacha žalovaného, vypověděla, že se do místa přivdala v roce 1991. Žalobkyně v zimě i v létě do cesty sypaly popel, v příkopě byl bordel, ony tam házely popel, sklo i plechovky. V roce 2015 se cesta rozšiřovala, dělala to ona s manželem, v roce 2019 se tam podřezávaly stromy. Je pravda, že pravnukovi paní [jméno FO] řekla, že je nevychovaný parchant. To bylo v roce 2019, měla těžké období po chemoterapii. S manželem mají na cestě věcné břemeno, neví, jak to bude v budoucnu, žalobkyně by musely změnit chování k ní. Dříve byla cesta přes [adresa], měl to pan [jméno FO], jezdilo tam velké auto. [jméno FO] si pozemek koupil a zaplotil. Mezi „[jméno FO] a [adresa]“ je pozemek, který má obec. Nepamatuje si, že by žalobkyně viděla házet věci pod cestu, ale viděla, jak tam pan [jméno FO] sypal popel. Neví, že tchán dostal návrh smlouvy s geometrickým plánem. [jméno FO] nebo [jméno FO], že je přes cestu nepustí a nedovolí, aby tam obec v zimě vyhrnovala sníh. Tchán jim zakázal jízdu nákladními auty, to řekl i policajtům, když se to v roce 2019 řešilo. K dotazu, jestli by s manželem a s tchánem uzavřeli dohodu s žalobkyněmi o nějakém užívání cesty, o placení apod., odpověděla, že s přítomnou žalobkyní (u jednání byla přítomna žalobkyně b), ne.

9. Ohledně dotčených pozemků bylo zjištěno a prokázáno, že žalobkyně a) je výlučnou vlastnicí nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], a to pozemku p.č. St. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], rod. dům, a pozemku p.č. [hodnota] – ostatní plocha (výpis z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa]). Žalobkyně b) je vlastnicí nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], a to pozemku p.č. St. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], rod. dům, a pozemku p.č. [hodnota] – trvalý travní porost (výpis z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa]). Žalovaný je výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], a to mimo jiné pozemku p.č. [Anonymizováno] – trvalý travní porost, p.č. [Anonymizováno] – ostatní plocha a p.č. [Anonymizováno] – trvalý travní porost (výpis z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa]).

10. Bylo zjištěno a prokázáno, že obec [adresa] je vlastníkem mimo jiné pozemků p.č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, ostatní komunikace, p.č. [Anonymizováno] - ostatní plocha, ostatní komunikace, p.č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, ostatní komunikace a p.č. [Anonymizováno] - ostatní plocha, ostatní komunikace, p.č. [Anonymizováno] – vodní plocha a p.č. [Anonymizováno] – jiná plocha, ostatní plocha (výpis z katastru nemovitostí LV č. [hodnota], LV č. [hodnota], LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa]). Obecní úřad [adresa] sdělil, že pozemek p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] je v majetku obce [adresa], stavba na tomto pozemku nebyla realizována obcí a není obcí využívána. Koryto vodního toku vlivem let meandrovalo, podle platného pasportu komunikací se most nachází na účelové komunikaci [Anonymizováno]. Na pozemku p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] se podle platného pasportu komunikací nachází místní komunikace [Anonymizováno]. Na pozemku p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] není v platném pasportu komunikací evidována žádná komunikace. Na základě digitalizace operátu se tyto pozemky ocitly mimo skutečný průběh komunikace a obec tyto chyby odstraňuje. Nedisponují informacemi ohledně využití přístupu a příjezdu na pozemek p.č. [hodnota] přes pozemek p.č. [hodnota] (sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne 2. 11. 2023).

11. Ohledně předmětného pozemku p.č. [hodnota] bylo zjištěno a prokázáno, že tento nabyl [jméno FO], narozený [datum] kupní smlouvou (kupní smlouva ze dne 8. 8. 1969, která byla registrována Státním notářstvím na [adresa] pod č. reg. [Anonymizováno], podklady pro zápis v evidenci nemovitostí). V dědickém řízení po [jméno FO], zemřelém dne [datum], předmětný pozemek získala pozůstalá manželka Jana, žalobkyně b) (usnesení Okresního soudu ve [adresa] – pobočka ve Valašském [adresa] ze dne 21. 6. 1999 č.j. [Anonymizováno], ve kterém je konstatováno, že pozemky na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa] zůstavitel získal do svého výlučného vlastnictví ještě před uzavřením sňatku s manželkou Janou).

12. Protože žalovaný tvrdil možnost cesty přes pozemek p.č. [hodnota], bylo ohledně tohoto pozemku zjištěno a prokázáno, že vlastnické právo mimo jiné k tomuto pozemku nabyl pozůstalý syn [jméno FO] (rozhodnutím Státního notářství ve [adresa] – pracoviště [adresa] ve věci projednání dědictví po [jméno FO] ze dne 30. 6. 1988 sp.zn. [Anonymizováno]). Ten dne 21. 12. 1988 uzavřel kupní smlouvu se [jméno FO], kterou prodal mimo jiné také tento pozemek (kupní smlouva ze dne 21. 12. 1988, registrovaná Státním notářstvím ve [adresa] dne 30. 12. 1988 pod č.j. [Anonymizováno]). Kupní smlouvou ze dne 18. 5. 1994 prodal [jméno FO] mimo jiné také předmětný pozemek společnosti [právnická osoba]. (kupní smlouva ze dne 18. 5. 1994, jejíž vklad do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky dnem 27. 5. 1994 pod č.j. [Anonymizováno]). Tato předmětný pozemek prodala manželům [Anonymizováno] a [jméno FO] kupní smlouvou ze dne 12. 5. 2003 (kupní smlouva ze dne 12. 5. 2003, jejíž vklad do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky dnem 13. 5. 2003 pod č.j. [Anonymizováno]). Pozemek p.č. [hodnota] je ve společném jmění manželů [Anonymizováno] a [jméno FO] a je zapsán na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa] (výpis z katastru nemovitostí).

13. Pozemek p.č. [hodnota] sice sousedí s pozemkem p.č. [hodnota] ve vlastnictví žalobkyně b), ale je oplocen a mezi pozemky je strmý svah. Mezi místní komunikací na pozemcích ve vlastnictví obce [adresa] a pozemkem p.č. [hodnota] se ještě nachází pozemek p.č. [Anonymizováno] – vodní plocha a pozemek p.č. [Anonymizováno], na kterém stojí stavba, oba pozemky jsou ve vlastnictví obce [adresa] (zjištěno na místě samém, z výpisů z katastru nemovitostí, ze snímků katastrální mapy, sdělení Obecního úřadu [adresa]). Námitku žalovaného ohledně možnosti přístupu přes p.č. [hodnota] má tímto okresní soud za vyřešenou a považuje ji za bezpředmětnou, neboť přes uvedené pozemky nelze zřídit cestu k pozemkům žalobkyně b) (prohlídka místa samého, závěr znaleckého posudku, výslech znalkyně). Z tohoto důvodu soud nevyslechl žalovaným navržené svědky [jméno FO], [jméno FO], předchozího vlastníka pozemku [jméno FO], současného vlastníka [adresa]. Výslech těchto svědků by byl zbytečný, tím i nehospodárný.

14. Žalobkyně se domáhají povolení cesty v rozsahu předloženého geometrického plánu. Z tohoto bylo zjištěno, že byl vyhotoven společností [právnická osoba] pod č. [hodnota], ověřil ho [jméno FO]. [jméno FO] dne 9. 6. 2020 pod číslem [Anonymizováno] a potvrdil Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] dne 11. 6. 2020 pod č. [Anonymizováno]. Žádný z účastníků proti němu nevznesl nějakou námitku.

15. Ve věci byl vypracován znalecký posudek č. [Anonymizováno]. Z posudku ze dne 28. 2. 2024 bylo zjištěno a prokázáno, že pozemek p.č. [Anonymizováno] je částečně užíván jako přístupová komunikace k rodinným domům č.p. [Anonymizováno], č.p. [Anonymizováno] a č.p. [Anonymizováno] a k jiné stavbě bez č.p./č.e., která je součástí pozemku p.č. St. [Anonymizováno]. Pozemek je neoplocený, převážně svažitý, na pozemku se nachází nezpevněná komunikace, povrch udusaná hlína, občasný štěrk a kameny. Pozemek p.č. [Anonymizováno] je převážně užíván jako doprovodná/krajinná zeleň s náletovými porosty. Na části pozemku se nachází koryto místního potoku, část pozemku zasahuje do nezpevněné přístupové komunikace k rodinným domům č.p. [Anonymizováno], č.p. [Anonymizováno], č.p. [Anonymizováno] a k jiné stavbě bez č.p./č.e., která je součástí pozemku p.č. St. [Anonymizováno]. Pozemek je neoplocený, částečně rovinný, částečně svažitý. Pozemek p.č. [Anonymizováno] je užíván jako přístupová komunikace k rodinným domům č.p. [Anonymizováno], č.p. [Anonymizováno], č.p. [Anonymizováno][Anonymizováno]a k jiné stavbě bez č.p./č.e., která je součástí pozemku p.č. St. [Anonymizováno]. Severní část je užívána jako nezpevněná přístupová komunikace také k rodinnému domu č.p. [Anonymizováno]. Pozemek je neoplocený, převážně svažitý, na pozemku se nachází nezpevněná komunikace, povrch udusaná hlína, občasný štěrk a kameny. Služebnost nezbytné cesty byla oceněna jako věcné břemeno chůze a jízdy motorovými vozidly podle platné vyhlášky č. 441/2013 Sb. v aktuálním znění včetně novely č. 434/2023 Sb. Znalkyně ve znaleckém posudku popisuje postup, kterým dospěla k výpočtu hodnoty věcného břemena na pozemcích. Vzhledem k tomu, že nemá v databázi pronájmy obdobných nemovitostí a ani v nabídkách realitních kanceláří nejsou obdobné nemovitosti inzerovány, vycházela v případě zjištění ročního užitku ze simulovaného nájemného, které se určí ve výši 5 % ze zjištěné jednotkové základní ceny upravené (ZCU) zatížené části pozemku dle vyhlášky č. 434/2023 Sb. o oceňování majetku. Pro stanovení základní ceny upravené (ZCU) dle vyhlášky č. 434/2023 Sb. jsou zatížené části pozemků zatřízeny dle skutečného účelu jejich užívání – nezpevněná komunikace (veřejně nepřístupná), tj. podle § 4 odst.

4. Znalkyně pak stanovila základní cenu pozemků a vypočetla hodnotu věcného břemena na tom kterém pozemku: - Hodnota věcného břemena na pozemku p.č. [Anonymizováno]: vzhledem k tomu, že zatížená část pozemku je užívána jako přístup ke čtyřem nemovitostem využívaných pro bydlení, uvažovala s koeficientem míry užitku pro oprávněné nemovitosti č.p. [Anonymizováno] a č.p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyň jako podíl na spoluužívání ve výši ko1 = 0,50. Hodnota věcného břemena na předmětném pozemku je 5.145,30 Kč. -Hodnota věcného břemena na pozemku p.č. [Anonymizováno]: vzhledem k tomu, že zatížená část pozemku je užívána jako přístup ke čtyřem nemovitostem využívaných pro bydlení, uvažovala s koeficientem míry užitku pro oprávněné nemovitosti č.p. [Anonymizováno] a č.p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyň jako podíl na spoluužívání ve výši ko1 = 0,50. Hodnota věcného břemena na předmětném pozemku je 417,20 Kč. -Hodnota věcného břemena na pozemku p.č. [Anonymizováno]: vzhledem k tomu, že zatížená část pozemku je užívána jako přístup ke čtyřem nemovitostem využívaných pro bydlení a dále k lesnímu pozemku u severní části zatíženého pozemku, uvažovala s koeficientem míry užitku pro oprávněné nemovitosti č.p. [Anonymizováno] a č.p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyň jako podíl na spoluužívání ve výši ko1 = 0,45. Hodnota věcného břemena na předmětném pozemku je 9.983,80 Kč. Při místním šetření obě strany konstatovaly, že přístupová komunikace v současné době nevyžaduje okamžité náklady na zachování a opravu nemovitostí zatížených novým věcným břemenem. Vzhledem k tomu, že pozemky p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] užívají čtyři vlastníci nemovitostí určených k bydlení, včetně vlastníka přístupových pozemků, a pozemek p.č. [Anonymizováno] užívají čtyři vlastníci nemovitostí určených k bydlení, včetně vlastníka přístupových pozemků, a jeden vlastník lesního pozemku, měla by být spoluúčast na nákladech na běžnou údržbu a opravy dohodnuta v poměru 50 % (pozemky p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno]) a ve výši 45 % (pozemek p.č. [Anonymizováno]). Zřízení nového věcného břemena chůze a jízdy nemá vliv na omezení možnosti dalšího využití vytýčené části pozemků, rozsah věcného břemena je v souladu se skutečným účelem využití části zatížených pozemků. Přístup ke všem zmíněným nemovitostem využívaných pro bydlení, včetně rodinného domu vlastníka přístupových pozemků, může být jen přes tyto pozemky. Z toho plyne, že vytýčené části pozemku nelze využívat jinak než jako přístupovou komunikaci. Vzhledem k tomu, že rozsah věcného břemena je v souladu se skutečným účelem využití části zatížených pozemků a jeho zřízení nemá vliv na omezení možnosti dalšího využití těchto vytýčených částí pozemků, uvažuje znalkyně se snížením hodnoty pozemků se zatížením právem cesty ve výši hodnoty věcného břemena cesty a stezky stanovené ve znaleckém posudku. Ve stanovených hodnotách věcného břemena cesty a stezky je již zohledněn fakt, že zatížené části pozemků jsou využívané také jejich vlastníkem, a toto bylo zohledněno přímo ve výpočtu hodnoty věcného břemena pomocí koeficientu 0,50 pro pozemky p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] a ve výši 0,45 pro pozemek p.č. [Anonymizováno]. Vlastník pozemků a povinný z věcného břemena nemá zřízením služebnosti omezené vlastní užívací právo, protože zatížené části pozemků užívá ke stejnému účelu, jako je i rozsah věcného břemena, nejedná se tedy o závadu. V závěru znalkyně rekapitulovala hodnotu věcného břemena na pozemku p.č. [Anonymizováno] ve výši 5.150 Kč, na pozemku p.č. [Anonymizováno] ve výši 420 Kč a na pozemku p.č. [Anonymizováno] ve výši 9.980 Kč.

16. Znalkyně byla osobně vyslechnuta, odkázala na závěry znaleckého posudku. Doplnila, že cenu stanovila podle vyhlášky, a protože se nejedná o cestu veřejně přístupnou, neexistuje žádný srovnávací materiál. Předmětné pozemky využívají vlastníci okolních nemovitostí jako místní komunikaci, jiné využití není možné. Sám vlastník těchto pozemků tyto jako komunikaci užívá a nemůže je užívat jinak. Koeficient stanovila podle toho, kolik vlastníků předmětné pozemky užívá. Zřízeným břemenem pro žalobkyně nebude snížena hodnota majetku žalovaného. Bylo počítáno i s mírou zatížení předmětných pozemků, vycházela z toho, že budou užívány k chůzi a k jízdě motorovými vozidly. Nenašla jiný způsob přístupu k domům žalobkyň.

17. Všechny provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). V bodě 13 odůvodnění tohoto rozsudku je uvedeno, proč nebyli vyslechnuti další svědkové. Nebyl proveden důkaz fotografiemi, protože soud byl na místě samém a s tímto se seznámil.

18. V tomto řízení se žalobkyně domáhají zřízení práva nezbytné cesty formou služebnosti přes pozemky žalovaného na podkladě vyhotoveného geometrického plánu. Žalobkyně jsou ve věci aktivně legitimovány a žalovaný je legitimován pasivně.

19. Po provedeném dokazování má okresní soud skutkově za prokázané, že žalobkyně a) je výlučnou vlastnicí nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], žalobkyně b) je výlučnou vlastnicí nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa] a žalovaný je výlučným vlastníkem nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa]. Přes pozemky p.č. [Anonymizováno], p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalovaného vede jediná přístupová cesta k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně a) a žalobkyně b), kterou bez problému užívaly asi do roku 2018. Problémy začaly, když žalovaný na cestě nechal klády, neumožnil průjezd fekálního vozu, věc řešil místostarosta obce i policie. Od té doby jsou vztahy mezi účastníky narušené, a to mnohem více mezi žalobkyní b) a žalovaným a jeho synem a snachou. Syn žalovaného jako jeho potencionální právní nástupce se o žalobkyni b) jako svědek vyjadřoval hanlivě, nepřipouštěl bezproblémový přístup a příjezd přes dotčené pozemky (bod 7 odůvodnění tohoto rozsudku).

20. Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že ani jedna z žalobkyň se ke svým nemovitostem nedostane jinak než přes pozemky žalovaného. Toto bylo zjištěno a prokázáno nejen při prohlídce místa samého (bod 5 odůvodnění tohoto rozsudku), toto uvedla i soudem jmenovaná znalkyně (bod 15, 16 odůvodnění tohoto rozsudku).

21. Pokud žalovaný tvrdil, že se dříve chodilo a jezdilo přes pozemky z druhé strany – přes pozemek p.č. [hodnota], pak dnes toto není možné, jak je podrobně popsáno a vysvětleno shora (bod 5, 13 odůvodnění tohoto rozsudku).

22. V úvahu dnes připadá pouze cesta přes pozemky ve vlastnictví žalovaného. Soud přistoupil k povolení služebnosti, jejímž obsahem je právo nezbytné cesty spočívající v právu chůze a průchodu, jízdy a průjezdu všemi motorovými vozidly, protože pouze tak budou mít žalobkyně a všichni další vlastníci pozemků přístup z obecní komunikace ke svým nemovitostem, zejména k domům, ve kterých trvale žijí.

23. Nejprve se soud zabýval námitkami žalovaného, které ale nejsou důvodné.

24. První námitka je, že žalobkyně a) má jiný přístup ke svým nemovitostem, a protože žalobkyně nejsou ve sporu, má přístup zajištěn i žalobkyně b), protože může užívat pozemky ve vlastnictví žalobkyně a). Nebylo prokázáno a zůstalo nevyjasněno, o jaký jiný přístup se jedná, když ani z druhé strany nejsou pozemky ve vlastnictví žalobkyně a) napojeny na místní komunikaci a žádná cesta tam nevede. Navíc žalovaný opomenul, že mezi pozemky ve vlastnictví žalobkyně a) a pozemky ve vlastnictví žalobkyně b), vedou pozemky ve vlastnictví žalovaného p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno].

25. Druhá námitka je, že žalobkyně b) si může zřídit cestu z druhé spodní strany. Toto není možné. Mezi místní komunikací a pozemky ve vlastnictví žalobkyně b) je potok, další pozemek ve vlastnictví obce se stavbou a pozemek ve společném jmění manželů [jméno FO], který je oplocen. V těchto místech je velice strmý svah. Pouze svědkyně [adresa] vypověděla, že se tudy v minulosti chodilo a snad i jezdilo se senem, což už dnes není možné.

26. Třetí námitka je, že si žalobkyně b) situaci zavinila sama svým vlastním chováním. Z geneze vlastnického práva k pozemku p.č. [hodnota] a z účastnické výpovědi žalobkyně b) bylo prokázáno, že tato se do místa nastěhovala po sňatku s [jméno FO] v roce 1969, který nemovitosti nabyl do svého výlučného vlastnictví ještě před uzavřením manželství. Žalobkyně b) získala nemovitosti po smrti svého manžela, takže nijak nemohla ovlivnit, jaký bude přístup a příjezd k těmto nemovitostem. Nemovitosti nekupovala, neměla povinnost zjišťovat si informace o možnosti přístupu. O žádné nedbalosti, natož hrubé, nelze ani uvažovat. Jen nad rámec okresní soud uvádí, že jiná situace by byla v případě, pokud by žalobkyně uzavírala kupní smlouvu a před jejím uzavřením by se účinně nezajímala o právní zajištění přístupu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2023, sp.zn. 22 Cdo 1849/2022, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp.zn. 22 Cdo 3242/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2023, sp.zn. 22 Cdo 1936/2022).

27. Čtvrtou námitkou je, že není potřeba zřizovat a povolovat nezbytnou cestu formou služebnosti. Zde soud odkazuje na četnou judikaturu, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2014, sp.zn. 22 Cdo 999/14, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2016, sp.zn. 22 Cdo 4205/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp.zn. 22 Cdo 4577/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2023, sp.zn. 22 Cdo 1849/2022. S ohledem na současné vztahy a vyhrocenou situaci (slovní napadání, vulgarismy, urážky, zákazy), ale zejména kvůli právní jistotě i vyloučení možných a zbytečných sporů v budoucnu, soud povolil nezbytnou cestu formou služebnosti. V rozsudku ze dne 10. 3. 2021, sp.zn. 22 Cdo 1826/2020 Nejvyšší soud shledal přiměřenou úvahu, že „je vhodné povolit nezbytnou cestu jako služebnost s ohledem na právní jistotu žadatele o nezbytnou cestu.“ V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2023, sp.zn. 22 Cdo 1936/2022 se mimo jiné uvádí, že „je třeba vyjít z okolností dané věci. Je třeba zkoumat, k čemu nemovitost žadatele slouží, je-li navrhovaný přístup objektivně dostačující, zda mu smlouva poskytuje potřebnou jistotu, pokud jde o možnost jejího vypovězení vlastníkem pozemku“. Nezbytná cesta by měla být zpravidla povolována jako služebnost, a to s ohledem na právní jistotu žadatele o nezbytnou cestu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2014, sp.zn. 22 Cdo 999/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2016, sp.zm. 22 Cdo 4205/2014). I když v průběhu řízení bylo zmíněno, že žalovaný souhlasí s užíváním pozemků coby cesty, je tento „souhlas“ nedostatečný. Jestliže vlastník pozemku přecházení souseda přes pozemek jen trpí, nebo mu udělí prostý souhlas, který může být kdykoliv odvolán (tzv. výprosa), nelze dovodit, že by byl zajištěn přístup vlastníka k pozemku. V takovém případě lze právo nezbytné cesty zřídit; jinak by totiž vlastník stavby byl v nejistotě ohledně přístupu, který by vlastník pozemku mohl kdykoliv znemožnit tím, že by souhlas odvolal (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2018, sp.zn. 22 Cdo 1424/2018).

28. Podle § 1029 odst. 1 o.z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

29. Podle § 1029 odst. 2 o.z. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

30. Soud není v tomto řízení vázán návrhem žalobkyň (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp.zn. 22 Cdo 3242/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2021, sp.zn. 22 Cdo 1826/2020), proto odstavec I. výroku tohoto rozsudku obsahuje specifikaci chůze a průchodu, jízdy a průjezdu všemi motorovými vozidly bez omezení tonáže a frekvence, neboť cesta je a bude spojením mezi veřejnou komunikací a pozemky s rodinnými domy, přičemž je běžné, že kromě osobních vozidel budou v míře přiměřené přijíždět i vozidla vyšší tonáže (fekální vůz, dovoz uhlí, dřeva, materiálu při opravách apod.).

31. Okresní soud povolil služebnost, jejímž obsahem je nezbytná cesta přes části pozemků žalovaného, na podkladě vyhotoveného geometrického plánu, který žalobkyně předložily s žalobou, a proti kterému žalovaný neměl námitky. Bylo by proto nehospodárné nechat vypracovat nový geometrický plán soudem, který by pravděpodobně nevymezil nezbytnou cestu jinak. Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, pro které by neměla být ve smyslu ustanovení § 1032 o.z. nezbytná cesta povolena.

32. Podle § 1030 odst. 1 o.z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

33. Za povolení nezbytné cesty byla žalovanému coby vlastníku dotčených pozemků přiznána náhrada (úplata). Jde o cenu za užívání zatíženého pozemku tím, že je na něm vykonáváno právo cesty, a také o kompenzaci újmy, která vlastníkovi dotčeného pozemku vzniká. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2020, sp.zn. 22 Cdo 3117/2019 „se od stanoveného rozsahu služebnosti nezbytné cesty pochopitelně odvíjí i částka za povolení nezbytné cesty (úplata), která náleží vlastníku zatíženého pozemku. Tato úplata zahrnuje i újmu, kterou je postižen vlastník pozemku zatěžovaného právem nezbytné cesty, a újma se promítne do výše úplaty“.

34. Při stanovení úplaty za povolení nezbytné cesty okresní soud vycházel ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 28. 2. 2024. Finanční částka, která je uvedena v odstavci II. výroku tohoto rozsudku v sobě zahrnuje kromě samotné náhrady za omezení vlastnického práva i odpovídající podíl žalobkyň na běžných nákladech na údržbu nezbytné cesty způsobených jejím spoluužíváním. Dle vyjádření účastníků v současné době přístupová komunikace nevyžaduje okamžité náklady na zachování a opravu.

35. Stanovení výše úplaty je věcí právního posouzení soudu. Okresní soud zkoumal, zda jsou zde skutečnosti, pro které by měla být základní částka snížena či zvýšena, a dospěl k závěru, že nikoliv. Především jsou zde specifické okolnosti případu, kdy pozemky žalovaného jsou jako cesta dlouhodobě využívány, na vybudování cesty se finančně, fyzicky i materiálně podílely rodiny žalobkyň, stejně tak tuto cestu udržovaly. Cesta přes dotčené pozemky slouží a bude sloužit jen omezenému okruhu osob, vlastníkům nemovitostí v daném místě. Povolením služebnosti nebude žalovaný nijak omezen, neboť pozemky nemůže užívat k jinému účelu a sám předmětnou cestu užívá, ve svém vlastním právu užívání není a nebude limitován. Hodnota dotčených pozemků se sníží pouze o hodnotu věcného břemena, nebude se jednat o závadu předmětných pozemků (odkaz na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2021, sp.zn. 22 Cdo 1826/2020 a ze dne 28. 2. 2023, sp.zn. 22 Cdo 1936/2022 a judikaturu v nich uvedenou). Okresní soud se řídil všemi podmínkami a kritérii. Protože k žádnému podstatnému omezení užívacího práva žalovaného nedojde, byla stanovena úplata za povolení služebnosti ve výši částky, za kterou by bylo možno dosáhnout smluvního zřízení věcného břemena, resp. z částky stanovené znaleckým posudkem, ve kterém je vyčíslena úplata za každý jednotlivý pozemek, a to pro pozemek p.č. [Anonymizováno] ve výši 420 Kč, pro pozemek p.č. [Anonymizováno] ve výši 9.980 Kč a pro pozemek p.č. [Anonymizováno] ve výši 5.150 Kč, v souhrnu 15.550 Kč. Tato částka je přiměřená. Úplata za povolení nezbytné cesty může být stanovena ve formě jednorázového plnění, formou opakujících se dávek, popř. celková stanovená částka bude rozdělena do splátek, jak vyplývá z ustanovení § 1030 odst. 1 o.z. ve spojení s § 1035 odst. 1 o.z. Vzhledem k tomu, že vlastník dotčených pozemků nebude téměř omezen a jednorázová úhrada je ve výši 15.550 Kč, není důvod po opakující se plnění a dávky (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp.zn. 22 Cdo 2576/2016).

36. O náhradě za případné zvýšené náklady při spoluužívání cesty nelze rozhodnout v tomto rozsudku. Újma, která není kryta úplatou, je samostatnou složkou náhrady za povolení nezbytné cesty, půjde o újmu, která vznikne až po povolení nezbytné cesty a nemůže být zohledněna v úplatě (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2023, sp.zn. 22 Cdo 1936/2022).

37. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšným žalobkyním byla na nákladech řízení přiznána částka 75.557 Kč: A) soudní poplatek za žalobu ve výši 15.000 Kč B) záloha na náklady spojené s důkazem (znalecký posudek) ve výši 15.200 Kč (žalobkyně složily částku 2x 10.000 Kč, z této částky bylo vyplaceno znalečné ve výši 15.200 Kč; zbytek ve výši 2x 2.400 Kč bude žalobkyním vrácen) C) odměna za zastoupení: Podle § 9 odst. 3 písm. c), § 7, § 11 odst. 1, § 12 odst. 4 advokátního tarifu činí odměna za jeden úkon právní služby pro jednu žalobkyni 2.000 Kč 1. převzetí a příprava zastoupení: 2x 2.000 Kč 2. výzva k plnění před podáním žaloby: 2x 2.000 kč 3. sepis žaloby: 2x 2.000 Kč 4. účast na jednání na místě samém dne 11. 11. 2021: 2x 2.000 Kč 5. účast u jednání dne 11. 9. 2023: 2x 2.000 Kč 6., 7. účast u jednání dne 6. 11. 2023, které trvalo dvě časové jednotky: 4x 2.000 Kč 8. účast u jednání dne 3. 6. 2024: 2x 2.000 Kč Celkem odměna 32.000 Kč D) režijní paušál 2.400 (8x 300 Kč) E): jízdné právního zástupce žalobkyň v celkové výši 1.685 Kč: 2x [adresa] a zpět, jedna cesta celkem 76 km (rok 2021, [adresa] a zpět, jedna cesta 34 km (rok 2023, 2024) osobním vozidlem [Anonymizováno] registrační značky [SPZ], podle osvědčení o registraci průměrná spotřeba 4,4 nafty/100 km: - 11. 11. 2021 (jednání na místě samém), jedna cesta 425,40 Kč (paušální náhrada 4,40 Kč za 1 km, 27,20 Kč za 1 litr nafty) - 11. 9. 2023, 6. 11. 2023 (účast u soudního jednání), jedna cesta 228,26 Kč x 2 (paušální náhrada 5,20 Kč za 1 km, 34,40 Kč za 1 litr nafty) - 4. 1. 2024 (prohlídka místa samého se znalkyní), jedna cesta 555 Kč (paušální náhrada 5,60 Kč za 1 km, 38,70 za 1 litr nafty) - 3. 6. 2024 (účast u soudního jednání), jedna cesta 248,30 Kč (paušální náhrada 5,60 Kč za 1 km, 38,70 Kč za 1 litr nafty) G) náhrada za ztrátu času v celkové výši 1.400 Kč: jedna půlhodina po 100 Kč ([adresa] půlhodiny tam a zpět x 2 cesty, [adresa] půlhodiny tam a zpět x 3 cesty) H) 21 % DPH ve výši 7.872 Kč.

38. Nebyl důvod nepřiznat náklady řízení žádnému z účastníků, jak navrhoval žalovaný. Není pravdou, že oba měli úspěch ve věci, když žalobkyním bylo zřízeno právo cesty a žalovanému byla přiznána finanční částka. Soud neshledal ani důvody pro použití § 150 o.s.ř. Na obou stranách jsou osoby vysokého věku, jejichž příjmem je starobní důchod, které ale vlastní rodinné domy a pozemky, žalovaný ve velkém množství. Žalovaný byl již na začátku řízení seznámen s četnou judikaturou Nejvyššího soudu i s rozhodovací praxí soudů, byla mu nabídnuta mimosoudní dohoda, kterou ale odmítl.

Poučení