12 C 52/2019-149

Rubrum

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] pro 144 892,16 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 72 446,08 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 72 446,08 Kč ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 72 446,08 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 72 446,08 Kč ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 144 892,16 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně dne [datum] při kontrole odběrného místa zjistili pověření technici žalobkyně, že z odběrného místa je slyšet hučení plynového kotle a vizuálně byly vidět výpary z komínu, avšak číselník plynoměru výrobní [číslo] nenačítal spotřebu plynu. Ve výklenku plynoměru bylo zjištěno, že regulátor tlaku plynu byl rovněž v provozu. Pro ověření pověření technici demontovali plynoměr, plynový kotel instalovaný na odběrném místě se nevypnul, stále bylo slyšet jeho hučení a vizuálně byly vidět výpary z komínu. Plyn do odběrného místa nebyl dodáván skrze žádný legální přívod plynu, plynový kotel instalovaný na odběrném místě byl však stále v provozu. Jediným logickým vysvětlením je, že plyn byl v nemovitosti odebírán z té části plynového zařízení, kterým procházel neměřený plyn. Délka neoprávněného odběru a množství odebraného plynu bylo stanoveno podle právních předpisů. Je tak nepochybné, že žalovaný od [datum] do [datum] neoprávněně odebíral zemní plyn v celkovém množství 93 875,98 kWh. Dále žalobkyně uvedla, že údajná spotřeba plynu v odběrném místě za 10 let činila 511 m3 plynu. Poté byla provedena kontrola nemovitosti techniky žalobkyně a PČR, stoupla spotřeba za pouhé dva měsíce na 650 m3 plynu.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že k neoprávněnému odběru nikdy nedošlo. Technici žalobce nebyli schopni vysvětlit, jakým způsobem byl plyn odebírán. Věc řešila PČR a věc odložila s tím, že k neoprávněnému odběru nedošlo. Neoprávněný odběr nebyl zjištěn ani prohlídkou na místě. V průběhu řízení pak žalovaný namítal, že výše odebraného plynu stanovená žalobkyní vůbec neodpovídá běžnému provozu plynového kotle a technickým možnostem přenosové soustavy.

3. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], narozeného [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že svědka vyslal zaměstnavatel, aby prověřili okolnosti abnormálně nízké spotřeby plynu v objektu ve [obec]. Na místo jel v lednu 2016 s kolegou [příjmení]. Na místě zjistili, že plynový kotel„ jede“, plynoměr (dále jen„ plynoměr [číslo]“) stál. K závěru, že se jedná o kotel náležící k stojícímu plynoměru [číslo] dospěl technik s odůvodněním, že nad plynoměrem [číslo] byl komínek, ze kterého se kouřilo. Ostatní plynoměry v budově byly mnohem dál, v rozsahu asi 10 až 15 m byl umístěn další plynoměr a dále ve vzdálenosti do 10 m byly umístěny další dva plynoměry. Od té doby začali natáčet kontrolu. S kolegou se domnívali, že je plynoměr [číslo] zaseknutý, tak plynoměr povolili, na výstupu, plynoměr [číslo] se začal točit, a tudíž zaznamenal odběr. U plynoměru [číslo] byl umístěn regulátor. Povolil i druhou stranu, a přívod do plynoměru [číslo] zaslepil, nicméně stále bylo vidět, že se z komínku kouřilo. Za situace, kdy kotel byl v provozu, nicméně plynoměr [číslo] nezaznamenával spotřebu, se s kolegou domnívali, že se jedná o černý odběr, že na rozvodech plynu za regulátorem je někde odbočka. Poté přijel majitel nemovitosti (bratr žalovaného) a kotel vypnul úplně. Svědek byl v objektu ještě jednou za účasti PČR bez kolegy [příjmení]. V budově zkoušel zavírat a přepínat kohouty, tehdy nic nezjistil, protože v objektu je spleť trubek, některé byly zazděné v podlaze, některé ve zdi, neboť z tohoto místa je plyn dodáván do dalších odběrných míst v té budově, jediné čeho si všiml kde u kotle, který byl hned u komínku náležícímu k plynoměru [číslo] kde byly trubky, byl mokrý flek v rozsahu asi 60 cm. V přízemí nemovitosti bylo více kotlů, vedle tohoto kotle, který měl vývod ke komínku, ze kterého vycházela pára, byla ještě jedna místnost s kotlem, ve které byl i zásobník na vodu. I tento druhý kotel byl v provozu, i z druhého komínku, který byl asi o dvanáct až patnáct metrů dál, vycházela taktéž pára z komínku. Ani tento druhý plynoměr nevykazoval spotřebu. Asi po týdnu došlo k výměně všech čtyř plynoměrů, plynoměry jsou umístěny na zdech zvenku objektu, u plynoměru se regulátorem v době, kdy došlo k výměně byla uvedena spotřeba sto kubíků v lednu 2016 na starém plynoměru, pokud tam asi po týdnu byly vyměněny všechny čtyři plynoměry na budově, a je-li tam posléze ještě v březnu téhož roku, tak na novém plynoměru byla spotřeba asi 500 kubíků za dvě měsíce. Plynoměry by se měly měnit každých deset let, tedy naměřená spotřeba 100 kubíků měla být asi za deset let, svědek nenašel žádné zařízení nebo odbočku, kterou by odtékal plyn.

4. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], narozeného [datum] (čl. 44) soud zjistil, že na místo společně s panem [příjmení] jeli z důvodu, že na místě samém se měly nacházet 4 plynoměry, které vykazovaly velice nízkou spotřebu po delší dobu, zhruba 10 let. Když přijeli na místo samé, otevřeli na fasádě dvířka s plynoměry, ani jeden plynoměr nevykazoval činnost a spotřebu ani jeden plynoměr se netočil, viděli však, že z jednoho komínku jde pára, a dále že i regulátor tlaku plynu byl v provozu, regulátor hučel, tímto způsobem regulátor vykazuje, že je v provozu. Začali kontrolu natáčet na video, chtěli prvotně zjistit, zda je plynoměr funkční, povolili pravý výstup z plynoměru do odběrného plynového zařízení, které bylo umístěno za zdí, kde byl umístěn předmětný kotel. Při povolení pravého výstupu plynoměru došlo k tomu, že plynoměr začal načítat spotřebu, tudíž usoudili, že plynoměr je funkční a v pořádku. Zabývali se zejména tímto plynoměrem a to z toho důvodu, že další plynoměr byl vzdálen asi jeden a půl metru, ten byl zavřený a též uzávěr před plynoměrem byl zavřený. Následně tedy uzavřeli všechny plynoměry tzn. další tři, neboť předmětný plynoměr neměl uzávěr plynu, tento odmontovali, aby zajistili, že z žádného plynoměru nedochází ke spotřebě, kotel však stále hořel, regulátor byl v provozu, z komínku odcházel kondenzát a to za situace, kdy tři plynoměry byly uzavřeny a čtvrtý byl demontován. Po tomto zjištění zavolali PČR, v době provádění kontroly přišel nějaký člověk, který se dotazoval, co zde svědek s kolegou dělá, poté, co mu sdělili svá zjištění, člověk vešel do nemovitosti a kotel vypnul. Poté z komínku přestal vycházet kondenzát, zařízení se vyplo, regulátor také. Dále svědek uvedl, že za situace, kdy všechny plynoměry byly zavřené, respektive tři plynoměry byly zavřené a jeden plynoměr byl demontovaný, stále však byl kotel v provozu, kondenzát z komínku odcházel a to až do doby, než byl kotel vypnut, měli tedy za to, že musí docházet k neoprávněnému odběru plynu, oficiálními plynoměry do kotle plyn neproudil.

5. Z videozáznamu o kontrole soud zjistil, že [datum] provedli technici žalobkyně (p. [příjmení] a p. [příjmení]) kontrolu plynoměru u žalovaného. V objektu identifikovali 2 kotle resp. 2 komínky od kotlů. Oba kotle byly dle techniků v provozu. U plynoměru [číslo] byl regulátor tlaku. Plynoměr [číslo] se nacházel několik metrů od plynoměru [číslo]. Žádné další plynoměry se v blízké vzdálenosti plynoměru [číslo] plynoměru [číslo] nenacházely. Žádný z plynoměrů [číslo] [číslo] nenačítal spotřebu. Následně došli technici k dalším dvěma plynoměrům nacházejícím v delší vzdálenosti od plynoměru [číslo] plynoměru [číslo]. Zde nalezli další dva plynoměry, které nenačítaly spotřebu. Poté technici odmontovali plynoměr [číslo] u plynoměru [číslo] uzavřeli přívod plynu. Z komínku u plynoměru [číslo] po odmontování plynoměru [číslo] po odstavení přívodu plynu u plynoměru [číslo] stále vycházela pára. Regulátor tlaku plynu vydával charakteristický zvuk. Technici poté zavolali PČR. Během čekání na příjezd PČR vycházela z komínku stále pára.

6. Ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] (čl. 68), soud zjistil, že svědek je vlastníkem objektu, kde byla prováděna kontrola odběru plynu. V objektu jsou dvě bytové jednotky a dva nebytové prostory, jednu bytovou jednotku užívá sestra svědka, ne však pravidelně, bydlí v [obec]. Používá jednotku jako chalupu. Druhou bytovou jednotku používá žalovaný, tento však od doby, kdy se rozvedl, v podstatě po celé období pracuje v cizině, svědek ho vídá zhruba tak jednou za měsíc. Bratr z počátku v bytě bydlel sám, občas s nějakou přítelkyní, za poslední dva až tři roky, tam bydlí s manželkou. V roce 2016 si svědek přišel do nemovitosti pro poštu, restauraci toho času již neprovozoval. V restauraci měl na vytápění krbová kamna. U objektu viděl techniky a kameru. Na dotaz mu sdělili, že prošetřují nezákonný odběr plynu. Po tomto sdělení šel svědek do nemovitosti, vzal si poštu a šel do přízemí okolo kotlů. Technici, kteří stáli venku, mu sdělili, že v objektu běží nějaký kotel, který nemá běžet. Svědek na kotli žalovaného přes otevřené dveře viděl, že blikala kontrolka porucha. Do místnosti, kde byly kotle, nevešel, protože před místností s kotly má stolek, kde má poštu, pouze vzal poštu a viděl otevřenými dveřmi, že na jednom z kotlů bliká světýlko. Vzal si poštu, vyšel ven a sdělil pracovníkům žalobce, ať se jdou podívat dovnitř, oni nechtěli s tím, že už je to nezajímá, že je přivolaná policie. V jednom případě byl svědek přítomen prohlídce objektu uvnitř. Při prohlídce technici nenašli žádné zařízení, kterým by byl neoprávněně odebírán plyn. [příjmení] svědka a kotel žalovaného byl propojen. Žalovaný pro vytápění používal také krb a měl i tepelné čerpadlo.

7. Ze znaleckého posudku ([číslo] [celé jméno znalce]) soud zjistil, že znalec má za to, že podle videozáznamu o kontrole lze s největší pravděpodobností říci, že v objektu docházelo k neoprávněnému odběru plynu. K tomuto závěru dospěl znalec s odůvodněním, že v době, kdy žádný z plynoměrů (ani plynoměr [číslo] plynoměr [číslo]) nezaznamenával odběr plynu, byl v provozu jak kotel, tak regulátor tlaku plynu. Projev činnosti regulátoru tlaku plynu spatřuje znalec v charakteristickém zvukovém projevu činnosti regulátoru. Projev činnosti kotle pak znalec odvozuje z kouřovodu (komínku) unikající vodní páry, spalin a kondenzátu. Dále soud zjistil, že rozvody plynu jsou instalovaný v rozporu s právními předpisy, jelikož rozvody plynu jsou chybně zavedeny pod omítkou.

8. Z protokolu o kontrole MM z [datum] (čl. 14) soud zjistil, že svědci [příjmení] a [příjmení] do protokolu uvedli, že po demontáži měřícího zařízení kotel stále topil. Důvodem topení bylo pravděpodobně propojení uvnitř domu (obtok měření).

9. Z fotografie (čl. 15) soud zjistil, že v místě, kde mělo docházet k neoprávněnému odběru plynu, se nacházel kombinovaný plynový kotel.

10. Z daňového dokladu [číslo] (čl. 16 p.v.) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 144 892,16 Kč z důvodu, že zjistila, že u žalovaného probíhal neoprávněný odběr plynu. Jako výši odebraného plynu uvedla množství 94 404 kWh. Jako jediný zdroj odběru uvedla žalobkyně kombinovaný plynový kotel. Částku požadovala žalobkyně zaplatit do [datum].

11. Ze záznamu z informačního systému žalobce (čl. 33) ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně měla poznatky o neoprávněném odběru plynu minimálně od října roku 2008. Podnět nebyl předán, protože t. č. nebyly stanoveny pravidla řešení neoprávněného odběru plynu.

12. Ze smlouvy o prodeji plynu obyvatelstvu (čl. 58) soud zjistil, že žalovaný měl s žalobkyní uzavřenou smlouvu na dodávky plynu. Odběrným místem byl plynoměr [číslo].

13. Z protokolu o ohledání místa činu založeném pod čl. 38 v policejním spise č. KRPU [číslo] 2016 [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že při ohledání objektu nenalezla PČR žádné upotřebitelné stopy.

14. Z výslechu znalce soud zjistil, že znalec si stojí za závěry uvedené ve znaleckém posudku, tedy že kotel musel být v provozu, ačkoliv plynoměr spotřebu nezaznamenával. Nepovažuje za významné, který plynoměr patřil ke kterému kotli, když kotel byl v provozu i za situace, kdy všechny plynoměry nebyly v provozu. Znalec uvedl, že jediným přesvědčivým způsobem, jak zjistit neoprávněný odběr plynu, by bylo vybourání vnitřních zdí, aby vizuálně byla vidět ta část potrubí, kde proudí neměřený plyn. Dále znalec uvedl, že nelze změřit množství neoprávněně odebraného plynu. V případě, že se plynový kotel odpojí od dodávek plynu, tak se většina kotlů sama vypne a nesnaží se znovu zapnout. Kondenzát z komínku může odkapávat po dobu 2 – 3 minut po vypnutí kotle, pára nikoliv, ta přestane z komínku proudit ihned po vypnutí kotle.

15. Z historie spotřeby plynu ([číslo] spisu) soud zjistil, že za období od října 2006 do září 2015 byla spotřeba plynu na jméno žalovaného v desítkách m3, pouze v období 9/ 2015 – 9/ 2016 byla spotřeba vyšší a to [číslo] m3, v období od [číslo] – [číslo] – [číslo] m3, [číslo] – [číslo] spotřeba [číslo] m3.

16. Z listinného důkazu označeného test kamery čl. 124 bylo zjištěno, že v objektu ve [obec a číslo] měl dne [datum] od 9 hod. proběhnout ostrý test průmyslového endoskopu, od testu bylo z technických důvodů ustoupeno.

17. Soud tak učinil následující skutkový závěr. V roce 2008 měla žalobkyně poznatky, že v objektu [obec] nejspíše dochází k neoprávněnému odběru plynu. V roce 2016 k objektu dorazili technici žalobkyně. Z objektu vycházeli celkem 2 komínky plynových kotlů. Ke každému komínku náležel jeden plynoměr. Při příjezdu techniků byl předmětný plynový kotel v provozu, z komínku vycházela pára, regulátor tlaku vydával charakteristický zvuk. Plynoměr [číslo] plynoměr [číslo] nenačítali spotřebu. V dohledové vzdálenosti od plynoměru [číslo] sousedícího plynoměru [číslo] se další plynoměry nenacházely. Technici vyzkoušeli funkčnost plynoměru [číslo] plynoměru [číslo] přičemž oba plynoměry byly funkční. Následně technici odpojili plynoměr [číslo] u plynoměru [číslo] odpojili přívod plynu. I potom z komínku plynového kotle u plynoměru [číslo] vycházela pára a regulátor tlaku plynu vydával charakteristický provozní zvuk. Při další návštěvě technika žalobkyně, za účasti PČR, technik žalobkyně zjistil, že v místnosti za plynoměrem [číslo] se nachází kombinovaný plynový kotel.

18. Soud se podrobněji nezabýval rozpornými svědeckými výpověďmi v otázce, zdali svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] nabízel při prvním setkání technikům žalobkyně vstup do budovy či nikoliv, jelikož pro rozhodnutí ve věci tato skutečnost není významná.

19. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 74, odst. 1, písm. d) zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen „e. z.“) je neoprávněným odběrem plynu připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn.

20. Podle § 9, odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb. o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu (dále jen„ vyhláška“) při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.

21. Podle § 9, odst. 2 vyhlášky v případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

22. Podle § 9, odst. 3 vyhlášky se množství neoprávněně odebraného plynu v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče.

23. Podle § 2894, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

24. Podle § 2895 o. z. je škůdce povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

25. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

26. Podle § 415, odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z. 1964“) každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

27. Podle § 441 o. z. 1964 byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.

28. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

30. Podle § 6, odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

31. Po provedeném řízení soud žalobě částečně vyhověl, žalobci se podařilo důkazy (videozáznam, znalecký posudek z oboru bezpečnost práce, energetika, technické obory), prokázat, že v nemovitosti, jejíž vlastníkem je bratr žalovaného a žalovaný zde užíval jednu bytovou jednotku, docházelo k odběru plynu mimo oficiální plynoměr, který nezaznamenával spotřebu, ačkoli se z komínku nad plynoměrem kouřilo, resp. vycházela pára, a to i za situace, kdy technici na místě zaslepili přívod plynu do plynoměru. Též dle vyjádření znalce při stvrzení znaleckého posudku, za situace, kdy z komínku odkapával kondenzát a vycházela pára, musel potrubím proudit plyn, regulátor plynu byl také v provozu dle znalce, což se projevovalo typickým šustěním, zvukem. Též dle znalce s největší pravděpodobností plynoměr s regulátorem, který se nachází pod komínkem, ze kterého vycházela pára, patří ke kotli, který byl v provozu, avšak dle znalce tato skutečnost není podstatná, neboť žádný z plynoměru umístěných na objektu nezaznamenával spotřebu a přitom z komínku nad plynoměrem s regulátorem, který patří k odběrnému místu žalovaného, vycházela pára, plynoměrem nutně musel proudit plyn. Navíc vzhledem ke specifickým podmínkám při dodávkách energií, nemusí být vždy jednoznačné, kdo energii odebral, tento subjekt však musí být alespoň částečně spojován s místem odběru, což je u žalovaného splněno ([spisová značka]). I za situace, kdy eventuálně by komínek ze kterého vycházela pára, nepatřil k plynoměru žalovaného, kde jako jediném byl též umístěn regulátor, tak tento byl v provozu podle zvukového efektu, proudil jím plyn, avšak plynoměr žalovaného žádnou spotřebu nenačítal.

32. Skutečnost, že způsob, jakým byl plyn odebírán, nebyl PČR ani techniky žalobkyně odhalen, je významná pouze z hlediska trestněprávní nebo správněprávní odpovědnosti (I. ÚS 202/06). V případě občanskoprávní odpovědnosti je tato koncipována tj. odpovědnost za neoprávněný odběr plynu, v energetickém zákoně jako odpovědnost objektivní tj. odpovědnost za výsledek (rozs. NS ČR 25 Cdo 2412/2009, 25 Cdo 229/2008, 32 Odo 1102/2006, 25 Cdo 916/2005). Z civilněprávního hlediska je podstatné to, zda byl neoprávněný odběr spolehlivě zjištěn, jak vyplývá ze shora uvedeného, do objektu plyn proudil, z komínku vycházela pára, regulátor šustil, vykazoval typický zvuk, žádný z plynoměrů nenačítal spotřebu.

33. Dále žalovaný namítal, že žalobkyní stanovené množství neoprávněně odebraného plynu neodpovídá realitě a reálným možnostem odběru plynu. K tomu soud uvádí, že základ nároku dodavatele plynu (žalobkyně) proti jeho odběrateli (žalovanému) se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě skutečné škody, nýbrž podle zvláštního předpisu (srov. Nejvyšší soud, 25 Cdo 229/2008, (C [číslo])). Žalobkyně v souladu s vyhláškou stanovila množství odebraného plynu a podle zveřejněného ceníku žalobkyně vypočetla hodnotu takto neoprávněně odebraného plynu. Tomuto postupu ze strany žalobkyně není co vytknout. Výpočet škody je fiktivní podle pravidel daných vyhláškou (32 Odo 1102/2006), na druhou stranu by se měla vyčíslená škoda co nejvíce přiblížit škodě skutečné (II ÚS 820/2019). Náhrada za neoprávněný odběr plynu nemá být sankčního charakteru. Zároveň však musí být chráněn oprávněný zájem žalobkyně na tom, aby za všechen dodaný plyn, resp. neoprávněně odebraný plyn, dostala zaplaceno. Je tedy možné, že vyhláškou stanovená výše odebraného plynu bude vyšší, než kolik plynu žalovaný skutečně neoprávněně odebral, což je ovšem dle soudu zcela v pořádku. Je nepřípustné, aby žalobkyni nebyla nahrazena škoda ze veškerý plyn, který mohl žalovaný neoprávněně odebrat. V opačném případě by z neoprávněného odběru plynu těžil škůdce, tedy žalovaný, což je zcela v rozporu se základními zásadami soukromého práva. Nadto je nutné podotknout, že neexistují žádné objektivní ukazatele, kterými lze určit množství neoprávněně odebraného plynu. Přehled spotřeby měřeného plynu žalovaným za posledních několik let je zkreslený právě neznámým množstvím neoprávněně odebraného plynu žalovaným.

34. V průběhu řízení soud zjistil, že žalobkyně dostala podnět k prověření neoprávněného odběru plynu již v roce 2008. Žalobkyně si tak uvědomovala hrozící újmu již od roku 2008, k důkladné kontrole odběrového místa přistoupila až v roce 2016, přičemž soudu tuto skutečnost odůvodnila tím, že v roce 2008 ještě nebyly stanoveny postupy pro odhalování a řešení neoprávněných odběrů plynu. Soud proto poučil žalobkyni, že se v této části vystavuje nebezpečí neúspěchu v otázce, zdali neporušila svou prevenční povinnost. Na to žalobkyně uvedla, že po obdržení podnětu předala případ [právnická osoba] [anonymizováno]. Po oznámení se dále v průběhu let nic nezjistilo, neprokázalo, externí firma nic podezřelého nehlásila. Následně v roce 2011 a v roce 2014 proběhla kontrola měřícího zařízení montérem [jméno] [jméno], zaměstnancem žalobkyně. Při kontrole měřícího zařízení nic zjištěno nebylo. V roce 2016 bylo zjištěno 2. podezření z neoprávněného odběru plynu. Na základě tohoto podnětu vyslala žalobkyně specializované techniky na odhalování neoprávněných odběrů plynu, kteří neoprávněný odběr odhalili.

35. Žalobkyně je podnikatel – profesionál, poskytující služby dodávek plynu. Měla by tak postupovat s dostatečnou odborností a péčí a počínat si tak, aby nevznikaly nedůvodné škody na majetku. V případě žalobkyně jsou nároky na splnění prevenční povinnosti vyšší než v případě nepodnikatelů (srov. Nejvyšší soud, 23 Cdo 202/2020). Po obsahové stránce je úprava prevenční povinnosti shodná jak ve staré tak i nové úpravě občanského zákoníku. Činnosti žalobkyně, tak jak jsou popsané v bodu 34. tohoto rozsudku, nenaplňují splnění prevenční povinnosti, tak jak ji předpokládá občanský zákoník. Žalobkyně si musela být (i v roce 2008) vědoma toho, že plyn lze neoprávněně odebírat i jiným způsobem než poškozením měřícího řízení. Přesto žalobkyně zvolila zcela formální postup, kdy nejdříve předala podnět externí společnosti a následně prostřednictvím svého zaměstnance opakovaně pouze kontrolovala, zdali je měřící zařízení v pořádku (měření, plomby atd.). Vzhledem k velikosti a povaze objektu jí přitom muselo být zřejmé, že tvrzená výše odebraného plynu není standardní. Soud má tak za to, že na vzniku škody se spolupodílela i žalobkyně tím, že neoprávněnému odběru plynu nezamezila dříve, ačkoliv k tomu měla dostatek příležitostí a prostředků. K tomuto spoluzavinění žalobkyně soud při rozhodování přihlédl a přiznaný nárok žalobkyně snížil o polovinu, dále soud přihlédl i k tomu, že žalovaný se v nemovitosti vyskytoval zřídka, v trestním řízení uvedl (čl. 72), že od února 2016 v bytě bydlí přítelkyně, cca 1 rok pracuje v cizině, domů přijíždí 1 až 2 krát za měsíc.

36. Dle názoru soudu tedy provedenými důkazy bylo prokázáno, že do objektu proudil neměřený plyn, žádný plynoměr nenačítal spotřebu, z komínku se kouřilo a regulátor umístěný u plynoměru evidovaného na žalovaného byl v provozu, a za situace, kdy se jedná o objektivní odpovědnost a neoprávněný odběr v nemovitosti obývané též žalovaným, byl spolehlivě zjištěn, je již nerozhodné, jestli komínek ze kterého se kouřilo patří k plynoměru s regulátorem, do objektu proudil plyn, plynoměr žalovaného se nachází nejblíže a dle provedených svědeckých výpovědí je téměř jisté, že plynoměr s regulátorem náleží ke komínku, ze kterého odcházela pára, nutně byl zapnutý též kotel, neboť dle znalce, pokud se vypne kotel, pára již odchází v řádu 2-3 minut resp. odkapává kondenzát.

37. Na základě výše uvedeného přiznal soud žalobkyni nárok na zaplacení 72 446,08 Kč a ve stejné částce žalobu zamítl. Z důvodu, že žalovaný za neoprávněně odebraný plyn nezaplatil ve lhůtě stanovené žalobkyní, ocitl se v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení od [datum] do zaplacení.

38. Žalovaný dále v rámci dokazování navrhoval výslech svědka p. [příjmení], tento návrh soud zamítl, tento měl soud za nadbytečný, skutečnostmi zjištěnými uvnitř objektu se soud ani nezabýval, respektive nebyly prokazovány, k tomuto se měl právě navržený svědek vyjádřit a dále též s ohledem na odstup času od průběhu kontroly uvnitř objektu (3/ 2016). Dále soud zamítl též návrh ohledáním nemovitosti, žalobce na něm netrval.

39. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád tak, že ani jedné ze stran nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož jejich úspěch ve věci je shodný.

Poučení