12 C 55/2020-110

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem JUDr. Milanem Plhalem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení 116 592,16 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokátky.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdil, že zprostředkovává prodej dílenského nářadí americké firmy [anonymizováno]. Je zástupcem této firmy pro východočeskou oblast. Prostřednictvím svých obchodních zástupců přímo kontaktuje konečné odběratele a toto dílenské zařízení jim prodává. Jeho povinností je dále o tyto zákazníky pečovat, komunikovat s nimi apod. V r. 2018 a 2019 měl přibližně 10 zástupců. V rámci své podnikatelské činnosti uzavřel s žalovaným 3. 9. 2018 dealerskou smlouvu (dále také jen„ smlouva“), ve které se žalovaný jako podnikatel podle živnostenského oprávnění v oboru zprostředkování obchodu a služeb zavázal vykonávat pro žalobce zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavírání smluv o prodeji profesionálního nářadí [značka automobilu] s koncovými zákazníky. Součástí smlouvy se stal rovněž závazek žalovaného osobně spravovat zákaznickou základnu ve svěřeném regionu [obec] a okolí, vyřizovat reklamace, žádosti o servis, rozšiřovat zákaznickou síť a provádět průzkum trhu pro žalobce. Před uzavřením smlouvy žalovaný prošel úspěšně výběrovým řízením, v jehož průběhu byla ověřena jeho schopnost profesionálně vystupovat a jednat se zákazníky. Před podpisem smlouvy ho jednatel žalobce [jméno] [příjmení] podrobně seznámil se zněním smlouvy a žalovaný nevznesl připomínky a nenavrhoval žádné doplnění či změny jejího textu. Před uzavřením smlouvy strávil žalovaný jeden den v regionu s jiným obchodním zástupcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], aby získal představu o budoucí činnosti. Snahou žalobce bylo zajistit kvalitní obchodní zástupce, kteří budou šířit jeho dobrou pověst a pobírat odměnu přímo závislou na obchodních výsledcích zástupce. Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil osobní dotazník, ve kterém projevil velký zájem o výkon zprostředkovatelské činnosti právě pro žalobce, sám uvedl, že je ochoten denně dealerské činnosti věnovat až 12 hodin, že si je vědom náplně činnosti zprostředkovatele a že mu zdravotní stav v ničem nebrání vykonávat práci obchodního zástupce. Od prvního dne působení ve svěřeném regionu žalobce žalovaného seznámil s konkurenčními výhodami prodávaného zboží a zasvětil ho do způsobu marketingu [značka automobilu], a to jak po stránce odborné, tak i po stránce praktické. Zaškolení bylo rozvrženo do několika fází, kdy odborná část následně přecházela v praktickou, aby vše bylo pro zákazníky srozumitelné a dealer mohl dosahovat co nejlepších výsledků. Tato vstupní investice byla zajištěna požadavkem žalobce, aby činnost vykonávaná žalovaným dle smlouvy trvala dostatečnou dobu a žalobci se postupně uvedené náklady vrátily v podobě žalovaným zprostředkovaných obchodů. Žalovaný neměl stanovenu žádnou pracovní dobu a výkon činnosti si mohl volně organizovat. Žalobce mu nebránil v jeho dalších činnostech, vyjma těch, které by měly soutěžní povahu s činností žalobce. Žalovaný využíval administrativní podporu žalobce v podobě zpracovávání cenových nabídek, registrace strojů v rámci záruční doby, komunikace s dodavatelem nářadí [značka automobilu] apod. a byly mu poskytnuty marketingové materiály a katalogy nářadí. Žalovaný obdržel dosavadní zákaznickou základnu ve svěřeném regionu čítající řádově 250 - 300 subjektů bezúplatně včetně podrobných záznamů na kartě každého z nich a včetně představení vybraným zákazníkům ze strany předešlého obchodního zástupce [jméno] [příjmení]. Tento region měl žalovaný na starosti sám a záleželo pouze na jeho obchodnických schopnostech, jakých prodejů v dané oblasti dosáhne. Žalobce má od výhradního dodavatele nářadí [značka automobilu] stanoveny roční finanční limity prodeje, na které jsou vázány prodejní a marketingové bonusy. Proto má každý obchodní zástupce stanoven pro konkrétní region roční plán, tj. částku za celkový objem prodaného zboží. Pokud žalobce nesplní uvedené roční obratové plány prodeje zboží, je ze strany svého výhradního dodavatele postihován ztrátou bonusů, tj. zdražením odebíraného zboží, což pro žalobce znamená nezanedbatelnou finanční újmu a ztrátu konkurenceschopnosti. Žalobce je proto veden velkým zájmem na tom, aby jeho obchodní zástupci měli potřebné podmínky pro prodej zboží, dostávali k tomu potřebné obchodní a marketingové know-how, případně i odborná školení. Ve smlouvě žalobce a žalovaný sjednali smluvní pokuty, které měly žalovaného nutit své závazky řádně plnit.

2. Počínaje dnem 4. 11. 2019 žalovaný přestal aktivně vyhledávat zákazníky ve svěřeném regionu a obstarávat uzavření kupních smluv na odběr zboží od žalobce. To přesto, že ho žalobce opakovaně prostřednictvím e-mailu či telefonátů vyzýval k neprodlenému plnění smluvních povinností s upozorněním, že v opačném případě budou vynucovány příslušné smluvní sankce.

3. Žalovaný nereagoval na telefonáty a žádosti zákazníků ze svěřeného regionu, čímž narušil chod firmy žalobce. Svou nečinností žalovaný způsobil značné ztráty v objemu sjednávaných zakázek mezi žalobcem a jeho zákazníky a navíc ohrozil plnění obratových plánů za rok 2019. Navíc v listopadu a prosinci bývají obecně tržby nejvyšší a jejich výpadek již není možné v daném kalendářním roce napravit. Kartotéku zákazníků a veškeré informace o rozjednaných zakázkách či objednávkách zákazníků žalobci ani nikomu jinému nepředal a nepřijal žádná opatření k eliminaci škod na straně žalobce. Od 4. 11. 2019 žalovaný ani nepožádal nikoho z dalších obchodních zástupců žalobce, aby ho dočasně zastoupil, jak je to v jiných případech zcela běžné. Žalovaný od 4. 11. 2019 nevyřizoval ani telefonáty zákazníků z jeho regionu, které museli následně vyřizovat jiní obchodní zástupci.

4. Žalovaný odůvodnil neplnění svých povinností zdravotní indispozicí až po týdnu jeho nečinnosti započaté dnem 4. 11. 2019. Po výzvě zástupce žalobce ze dne 11. 11. 2019 si žalovaný účelově opatřil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, což je zřejmé z data jeho vystavení tj. 13. 11. 2019, přičemž v uvedeném rozhodnutí je jako datum počátku pracovní neschopnosti uvedeno 11. 11. 2019. Žalovaný [jméno] [příjmení] - jinému obchodnímu zástupci žalobce telefonicky sděloval, že se rozhodl od ledna 2020 nastoupit do jiné firmy a že neví, jak se ze smlouvy vyvázat a že to pravděpodobně„ navlékne“ na zdravotní stav. V rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti jsou povoleny vycházky od 12 do 18 hodin, v rámci kterých mohl žalovaný jako osoba samostatně výdělečně činná smluvní závazky plnit. Do 13. 11. 2019, kdy žalovaný zaslal žalobci rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, žádným způsobem neinformoval žalobce o zdravotním stavu a překážkách bránících mu ve výkonu činnosti a až dne 17. 12. 2019 prostřednictvím zástupkyně zaslal ambulantní lékařskou zprávu z 10. 12. 2019. Žalovaný nesdělil a doposud nedoložil žádný lékařem předepsaný léčebný režim či omezení, konkrétní medikaci či informace o plánovaném lékařském zákroku, které by alespoň částečně byly způsobilé přesvědčit žalobce o skutečných zdravotních problémech. Nikterak tedy nezdůvodnil, proč by objektivně nemohl plnit smluvní závazky vůči žalobci. Následně začal argumentovat užíváním léku Lexaurin, což je však medikament pro psychosomatické poruchy. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že až po svévolném ukončení dealerské činnosti si žalovaný začal opatřovat různé dokumenty naznačující jeho zdravotní indispozici a postupně svá tvrzení pozměňoval a upravoval dle právě získaných lékařských zpráv. Z ambulantní lékařské zprávy ze dne 10. 12. 2019 vyplývá, že jde o první vyšetření žalovaného v IKEM. Přitom v emailu žalovaného ze dne 14. 11. 2019 žalovaný uváděl, že čeká na výsledky z IKEM, z čehož vyplývá, že žalovaný si opatřoval dokumenty, které měly žalobce přesvědčit o jakýchkoli zdravotních obtížích. Uvedená lékařská zpráva však svědčí o tom, že žalovaný sportuje, obtíže nemá, kouří atd., přičemž z jejího závěru plyne, že se měl žalovaný dostavit na kontrolu až za půl roku a nebyly tedy shledány žádné závažné zdravotní obtíže. Po přesměrování hovorů ze služebního telefonu žalovaného na žalobce dne 13. 11. 2019 mohl žalovaný nadále kontaktovat zákazníky, neboť měl u sebe stále celou kartotéku zákazníků včetně veškerých kontaktů a mohl komunikovat i z jiného telefonního čísla či e-mailu. Důvodem přesměrování hovorů ze strany žalobce bylo naopak to, že žalovaný se zákazníky nekomunikoval a nereagoval na jejich požadavky.

5. Nárok na zaplacení 200 000 Kč žalobce odůvodnil tím, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu po 50 000 Kč podle čl. XIV odst. 5 smlouvy, protože po 4. 11. 2019: nevyhledával zákazníky, nezískal žádné objednávky a nereagoval na žádosti zákazníků, čímž žalobci způsobil značné ztráty, ohrozil plnění obratových plánů za rok 2019 a plnění povinností žalobce vůči jeho partnerům (porušení povinnosti podle čl. I smlouvy), přes výzvy žalobce nedbal jeho pokynů, aby vyřizoval se zákazníky rozjednané záležitosti a se zákazníky ani s žalobcem nekomunikoval, čímž porušil majetkové zájmy žalobce a důvěru a dobré vztahy se zákazníky (porušení povinnosti podle čl. IV odst. 21), přes výzvy žalobce přestal informovat o své činnosti a tržní situaci (porušení povinnosti podle čl. IV odst. 29 smlouvy).

6. Dále porušil povinnost vykonávat obchodní činnost pro žalobce minimálně po dobu 5 let od podepsání smlouvy (porušení povinnosti podle čl. XII odst. 2 smlouvy).

7. Žalobce žalovanému vyplatil 30 000 Kč jako motivační prvek a investici do jeho další činnosti, když dalšími takovými investicemi bylo zaplacení odborných kurzů a školení.

8. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Potvrdil, že na základě smlouvy prováděl pro žalovaného uvedenou činnost. Dovolával se neplatnosti smlouvy pro její rozpor s ust. § 433 o. z., protože smlouva je nevyvážená, žalobce v ní má postavení silnější strany a odborníka a zneužil svého postavení pro vytvoření zřetelně nevyváženého nastavení práv a povinností mezi smluvními stranami. Smlouva obsahuje řadu ustanovení ve prospěch žalobce, žalovaný neměl možnost znění smlouvy změnit či jen diskutovat o jednotlivých smluvních pokutách. Ve prospěch žalovaného smlouva obsahuje pouze minimum ustanovení. Dále žalovaný namítal, že ustanovení o smluvních pokutách a požadavek na jejich zaplacení odporuje dobrým mravům. Od 4. 11. 2019 neplnil své povinnosti, protože byl nemocný, následně v pracovní neschopnosti, což žalobci doložil. Přes tuto skutečnost byl v kontaktu se zákazníky a žalobcem. Žalobce mu znemožnil kontakt se zákazníky, protože 13. 11. 2019 přesměroval hovory ze služebního telefonu žalovaného. Svoji činnost vykonával s vynaložením odborné péče, poctivě a v dobré víře i v době své pracovní neschopnosti. Žalovaný potvrdil, že mu byla vyplacena částka 15 000 Kč za vykonané školení, avšak jako podnikatel z této částky zaplatil sociální a zdravotní pojištění, dále pak zapůjčení vozu a pohonné hmoty, které projezdil cestami do [obec]. Žalovaný odmítl, že došlo k řádnému předání regionu. S panem [příjmení] neprojížděli celý region a pan [příjmení] mu region nepředával a nezaškoloval jej. Žalovaný naopak jezdil po regionu sám a zákazníky si musel hledat úplně nové. Mezi říjnem 2019 a lednem 2020 mu totiž nebyla předána ani kartotéka s dosavadními zákazníky. Žalovaný ani nebyl nikomu představen jako nový kolega. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením, že šlo o exkluzivní region. Žalovaný řešil s [jméno] [příjmení] od samého začátku řadu nedostatků, které pramenily hlavně z práce předchozího obchodního zástupce. Žalobce mu nikdy žádné nedostatky v činnosti nevytkl.

9. Obchodní vztah skončil v okamžiku, kdy žalovaný v důsledku svého špatného zdravotního stavu přerušil svou živnost, což se stalo na začátku roku 2020. Žalovaný tak ztratil způsobilost pro plnění ze smlouvy. Žalovaný v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3334/2010. Následně se snažil s žalobcem dohodnout, nicméně k dohodě došlo až v měsíci lednu 2020, kdy následně byly skrze zmocněnce předány veškeré věci žalobci. Žalovaný měl za to, že tímto je vztah s žalobcem ukončen, neboť od tohoto okamžiku po něm žalobce nenárokoval žádnou práci, výkazy o ní či jiná plnění ze smlouvy (s výjimkou smluvních pokut). Žalobce mu navíc nezaplatil fakturu, což je důvodem pro ukončení smluvního vztahu podle čl. III ve spojení s čl. XI odst. 3 smlouvy.

10. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného sdělil, že smlouva je podle jeho názoru vyvážená a smluvní pokuty neodporují dobrým mravům. Ustanovení čl. XIV odst. 5 smlouvy ukládá povinnost zaplatit smluvní pokutu kterékoli ze smluvních stran a nejedná se tak o jednostranné ukládání sankcí pouze žalovanému. Žalobci kromě jiného vyplývala ze smlouvy povinnost svěřit žalovanému dohodnutou smluvní oblast ([obec] a okolí), zaplatit žalovanému sjednanou odměnu dle čl. III smlouvy, poskytnout mu potřebnou součinnost a propagační či akviziční materiály včetně předváděcího zboží v souladu s čl. VI smlouvy atd. Žalobce uvedl, že smlouva je v těchto mezích určitá a odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 6. 2012, sp. zn. 32 Cdo 493/2011 a další. Žalovaný s námitkou nevyváženosti smlouvy přichází až v okamžiku, kdy mnoho závazků ze smlouvy porušil. Do okamžiku, kdy vykonával zprostředkovatelskou činnost řádně a fakturoval žalobci na základě dosažených výsledků nemalé částky, žádné námitky nevznášel.

11. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že o nabídce práce pro žalobce se dozvěděl z inzerátu. Někdy v srpnu 2018 se k žalobci dostavil na výběrové řízení, kterého se účastnili další 3 uchazeči. Jednatel žalobce jim popisoval plánovanou práci. Předložil jim smlouvu a odmítl možnost si ji před podpisem odnést a nechat zkontrolovat. Žalobce mu umožnil se seznámit se smlouvou a asi jednu hodinu se o ní diskutovalo. Žádné výhrady proti smlouvě nevznášel a smlouvu podepsal. Smlouvu měl jednatel předem připravenou a všechny smlouvy byly shodné. Po podpisu smlouvy po dobu asi 1 měsíce dojížděl do sídla žalobce, kde se seznamoval s ostatními novými obchodními zástupci, s výrobky a budoucí prací. Starší kolega pan [příjmení] jim vše vysvětloval a spolu s ním navštěvovali zákazníky. Asi po jednom měsíci nastoupil do určeného regionu. Plnil závazky a plány až do svého onemocnění. Dne 2. 11. 2019 u něho propukly vysoké horečky. Byl víkend a nemoc se snažil vyležet, protože pracovní neschopnost pro něj jako OSVČ neměla žádný smysl. V pondělí měla být u žalobce porada, a proto v neděli napsal jednateli žalobce [příjmení], ve které ho informoval o nemoci. V úterý navštívil svoji lékařku, která mu vystavila dokument o zdravotním stavu, který poslal pomocí MMS jednateli žalobce. Jednatel žalobce jej opakovaně vyzýval, aby pokračoval v práci a stejné výzvy obdržel od advokáta žalobce. Zdravotní stav se nelepšil a jednatel žalobce a jeho advokát ho neustále vyzývali, aby pokračoval v činnosti pro žalobce a hrozili pokutami. Z tohoto důvodu navštívil MUDr. [příjmení], která mu od 11. 11. 2019 vystavila pracovní neschopnost. [příjmení] přetrvávaly 14 dnů, zadýchával se, při chůzi byl rychle unavený a zhoršily se jeho dříve projevované problémy se srdcem. I o tom informoval jednatele žalobce. Nemocný byl do konce ledna 2020. Přes onemocnění v rámci možností v činnosti pro žalobce pokračoval. Přes únavu a dýchací potíže, telefonáty přijímal a zákazníkům alespoň pomocí SMS sděloval, že je nemocný. Pro významné zákazníky udělal 2 objednávky po telefonu a telefonicky je poslal žalobci. Žalobce mu však sdělil, že objednávky nesplňují požadavky, protože nejsou orazítkované a podepsané. Asi po 14 dnech žalobce přesměroval služební telefon na sebe a žalovanému už se zákazníci nedovolali. Před onemocněním neměl zájem skončit svoji práci pro žalobce, protože se mu dařilo.

12. Z výpisu z živnostenského rejstříku z 21. 9. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný je oprávněn podnikat mj. v oboru zprostředkování obchodu a služeb.

13. Z vyrozumění o zápisu do živnostenského rejstříku ze dne 16. 12. 2019 soud zjistil, že živnostenský úřad na žádost žalovaného přerušil provozování jeho živnosti od 16. 12. 2019 do 31. 12. 2020.

14. Z životopisu žalovaného soud zjistil, že žalovaný ukončil své vzdělání výučním listem na SOU dopravním v [obec]. V letech 1989 až 2004 pracoval jako vedoucí servisu [anonymizováno] v [obec], 2004 až 2015 vedoucí pobočky [anonymizováno], 2016 až 2017 manažer [obec] pojišťovny a 2017 až 2018 obchodně technický zástupce [právnická osoba] V životopisu uvedl, že má dlouholetou znalost a zkušenost s dílenským vybavením a garážovou technikou a dobře zná region [obec] a [obec].

15. Z dealerské smlouvy soud zjistil, že žalovaný se zavázal aktivně vyhledávat zákazníky v regionu [obec] a okolí pro žalobce a zprostředkovávat uzavírání kupních smluv s žalobcem (čl. I a II smlouvy). V čl. III smlouvy strany sjednaly odměňování žalovaného, a to tak, že žalovaný má nárok na odměnu 400 Kč za jednotku výkonů provedené činnosti při řádném a včasném plnění podmínek smlouvy. Podle čl. X za řádnou činnost zástupce se považuje dosažení stanoveného obratu. Čl. IV smlouvy obsahuje 35 odstavců, přičemž odstavce 1, 2 a 6 až 18 a 20 až 36 a 38 zakotvují povinnosti žalovaného. Mezi povinnosti žalovaného podle tohoto článku náleželo např. provádět činnost v oblasti [obec] a okolí, sjednávat a uzavírat obchody pro žalobce jen s takovými zákazníky, o kterých je známo, že jsou schopni plnit své povinnosti z uzavřených obchodů, nevykonávat obdobnou činnost pro zájemce se stejným nebo obdobným předmětem prodeje, nevyužívat k jakémukoliv účelu pro sebe či třetí osoby databázi zákazníků žalobce, ihned informovat žalobce o každém požadavku zákazníka na uzavření kupní smlouvy, zjišťovat solventnost zájemců o uzavření kupní smlouvy, zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se činnosti a záměrů žalobce, o kterých se dozvěděl v souvislosti s činností, řádně vést kartotéku zákazníků, dbát zájmů žalobce a jeho pokynů, svojí činnosti zajistit žalobci dodržení ročního obratového plánu v dané oblasti a v daném roce s tím, že v případě nesplnění proti němu může žalobce uplatnit náhradu škody (odst. 27), informovat pravidelně žalobce minimálně 1x týdně o své činnosti, o tržní situaci a předávat mu požadované údaje v dohodnuté formě, povinnost nekonkurovat žalobci i po skončení smlouvy po určenou dobu atp. Čl. VI upravuje povinnost žalobce vybavit žalovaného propagačním materiálem, vybavením pro předvádění zboží a prezentaci výrobků žalobce s tím, že tyto věci zůstávají majetkem žalobce a žalovaný je povinen je vrátit při ukončení smlouvy, pokud je při plnění úkolů nespotřebuje. V čl. VII se ve třech odstavcích ze tří žalovaný zavázal plnit další tři povinnosti, v čl. VIII jednu povinnost. Čl. XII odst. 2 ukládá žalovanému povinnost vykonávat obchodní činnost pro žalobce minimálně po dobu 5 let pod sankcí smluvní pokuty 50 000 Kč, popř. 5% naplánovaného obratu žalovaného v případě navýšení jeho odměny po uzavření smlouvy. Čl. XIII obsahuje tři povinnosti žalovaného. Ustanovení čl. XIV odst. 5 smlouvy ukládá povinnost oběma smluvním stranám zaplatit smluvní pokutu 50 000 Kč při porušení jakékoliv povinnosti ze smlouvy, jež není zajištěna samostatnou smluvní pokutou. Žalovaný dle ustanovení čl. XIV odst. 3 smlouvy převzal nebezpečí změny okolností a zavázal se plnit závazky ze smlouvy i za obtížnějších podmínek, které mohou nastat po uzavření smlouvy. Konečně strany dojednaly, že povinnost zaplatit smluvní pokutu vzniká bez ohledu na zavinění (čl. XIV odst. 5). V čl. IV odst. 19 se strany se dohodly, že během platnosti smlouvy je žalobce oprávněn ve smluvní oblasti používat pro prodej svého zboží i jiného dealera.

16. Z kopie SMS zprávy na č. l. 15 soud zjistil, že na dotaz [jméno] [příjmení] žalovaný sdělil, že má vysoké horečky, spí a užívá antibiotika.

17. Z kopie SMS zprávy na č. l. 16 soud zjistil, že žalovaný zaslal [jméno] [příjmení] kopii lékařské zprávy.

18. Z lékařské zprávy vyplývá, že od 4. 11. 2019 byl žalovaný nemocný.

19. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti MUDr. [právnická osoba] ze dne 13. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný je od 11. 11. 2019 neschopný práce.

20. Z emailových zpráv z 11. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný reagoval na výzvy advokáta žalobce k plnění povinností dle smlouvy tak, že sdělil, že je nemocný, o čemž informoval 3. 11. 2019 [jméno] [příjmení] a doložil mu lékařskou zprávu.

21. Z emailové zprávy z 15. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce sděloval žalovanému, že nemoc ani rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti jej nezbavují povinnosti pokračovat v činnosti pro žalobce. Zpochybňoval onemocnění žalovaného a žalovaného upozorňoval na soudní spor.

22. Z emailových zpráv z 14. 11. 2019 soud zjistil, že asistentka prodeje žalobce [jméno] [příjmení] psala žalovanému, že 2 objednávky, které jí zaslal, nemůže akceptovat a zavést do systému, protože nejsou ze strany zákazníka orazítkované a podepsané. Žalovaný odpověděl, že je stále unavený a necítí se dobře. Asistentka žalovanému sdělila, že přes vystavenou dočasnou pracovní neschopnost by měl v rámci vycházek plnit úkoly podle smlouvy.

23. Z výzvy ze dne 11. 11. 2019, která byla žalovanému doručena do vlastních rukou, soud zjistil, že advokát žalobce žalovaného vyzýval k plnění povinností dle smlouvy a upozorňoval na podání žaloby o náhradu škody a zaplacení smluvních pokut.

24. Z výzvy ze dne 4. 12. 2019, která byla žalovanému doručena do vlastních rukou, soud zjistil, že advokát žalobce sděloval žalovanému, že nemoc ani rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti jej nezbavují povinnosti pokračovat v činnosti pro žalobce. Žalovaného vyzýval k zaplacení smluvních pokut 750 000 Kč. Popsal, že v důsledku nepokračování v plnění jeho smluvních povinností může dojít k nesplnění obratu 23 mil. Kč, který je naplánován v roce 2019. V důsledku toho hrozí odejmutí bonusů a ztráta min. 4% z plánovaného obratu. Žalovaného upozornil na to, že žalobce je připraven náhradu škody požadovat po obchodních zástupcích.

25. Další označené důkazy soud neprováděl a z provedených žádná zjištění nečinil, protože s ohledem na níže uvedené závěry nebyly pro rozhodnutí významné.

26. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ o. z.“) klade zásadní důraz na hledisko autonomie vůle, neboť účelem občanského zákoníku má být umožnění svobodného utváření právního postavení jednotlivce. Z tohoto důvodu má být ponechán co nejširší prostor svobodnému rozhodování a zákon má do smluvních vztahů vstoupit jen tam, kde dohoda není možná, anebo nedojde-li k ní.

27. Koncepce autonomie vůle však s sebou nese i jistá úskalí a rizika. V nepodnikatelském, ale především podnikatelském prostředí, je naprosto přirozené, že každá smluvní strana se snaží na druhou stranu vytvářet určitý nátlak, aby prosadila své smluvní podmínky, ekonomické a další zájmy. Vzhledem k širším možnostem smluvních stran při vyjednávání a kontraktaci, hrozí častější zneužití těchto práv ze strany silnějších subjektů a dalo by se říci„ vnucení“ slabším stranám pro ně nepříliš výhodných podmínek.

28. Občanský zákoník neřeší nerovnováhu vyjednávacích pozic v případě, že nedosahuje určité úrovně. Nerovnováha a soutěž jsou totiž základem tržní ekonomiky. Přesáhne-li však tato nerovnost určitou hranici, zákon umožňuje této nerovnosti zamezit či ji zmírnit.

29. Předně podle § 1 odst. 2 o. z. platí, že zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. V ust. § 6 o. z. zákonodárce každému ukládá povinnost jednat v právním styku poctivě, a zároveň stanoví, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, popř. z protiprávního stavu, který způsobil nebo nad kterým má kontrolu. Zákonodárce současně stanoví, že zjevné zneužití práva, tzn. šikanózní jednání, nepožívá právní ochrany, a nebude tedy vymahatelné prostřednictvím veřejné moci (§ 8 o. z.) Tyto principy mají zajistit slušné a poctivé prostředí, a na jejich základě je soudům umožněno zmírnit tvrdost zákona a uplatnit pravidla slušnosti a spravedlnosti. Povinnost jednat v souladu s dobrými mravy vyplývá i z ustanovení § 547, § 580 a § 588 o. z.

30. Dalším takovým ustanovením je § 433 odst. 1 o. z., podle kterého, kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

31. Podle ust. § 433 odst. 2 o. z. má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

32. Tato ustanovení zakotvují obecnou ochranu slabší strany. V případě jejího porušení náleží slabší straně právo dovolat se neplatnosti smlouvy podle § 586 odst. 1 o. z. Z ust. § 433 odst. 1 o. z. vyplývá, že zvýhodnění silnější strany oproti slabší straně je dáno tehdy, jedná-li se u silnější strany o kvalitu odborníka v určitém vyšším hospodářském postavení. Kvalitu odborníka a hospodářské postavení lze spatřovat v určitých znalostech a dovednostech, které osoba ovládá, v pečlivosti, s kterou jedná, přičemž tyto vlastnosti jsou spojovány s určitou profesí nebo stavem, ke kterému se tato osoba přihlásila. Silnější strana uzavírá určitý typ smluv opakovaně, pohybuje se v oblasti jako profesionál, delší dobu, je finančně silnější, disponuje výrazně vyššími informacemi a zkušenostmi v oboru.

33. Slabší stranou může být i osoba, která ve vztahu k podnikateli v hospodářském styku vystupuje v souvislosti s vlastním podnikáním. Domněnka zakotvená v § 433 odst. 2 o. z. takovou konstrukci nevylučuje. Zákon výslovně nevymezuje faktory, od nichž se postavení slabší strany odvozuje. Lze však uzavřít, že slabší stranou je ta, která vyšší měrou nedosahuje takové kvality svého hospodářského postavení ve srovnání s protistranou hospodářského styku.

34. Zásadní podmínka pro naplnění ust. § 433 o. z. spočívá v tom, že silnější strana využívá svých kvalit odborníka, respektive hospodářského postavení zneužívajícím způsobem k újmě slabší strany a k vytváření značné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech. K ustanovení § 433 o. z. viz literatura: Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, 2013.

35. V daném případě smlouvu uzavřeli podnikatelé v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobce disponuje výrazně vyšší kvalitou odborníka a hospodářského postavení, protože jako zprostředkovatel prodeje zboží americké firmy [anonymizováno] je zástupcem této firmy pro východočeskou oblast. Podle výzvy ze 4. 12. 2019 v roce 2019 plánoval obrat 23 mil. Kč a v roce 2018 a 2019 měl přibližně 10 zástupců. Vedle toho žalovaný vystupoval v pozici slabší strany, protože ukončil své vzdělání výučním listem na SOU dopravním v [obec]. V letech 1989 až 2004 pracoval jako vedoucí servisu [anonymizováno] v [obec], 2004 až 2015 vedoucí pobočky [anonymizováno], 2016 až 2017 manažer [obec] pojišťovny a 2017 až 2018 obchodně technický zástupce [právnická osoba] V životopisu uvedl, že má dlouholeté znalosti a zkušenosti s dílenským vybavením a garážovou technikou a dobře zná region [obec] a [obec].

36. Smlouvu vyhotovil žalobce a využil svých kvalit odborníka, respektive hospodářského postavení zneužívajícím způsobem k újmě slabší strany a k vytváření značné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech. Smlouva obsahuje desítky povinností žalovaného, které jsou zajištěny samostatnými pokutami, popř. pokutami podle čl. XIV odst.

5. Ustanovení čl. XIV odst. 5 smlouvy zakotvuje povinnost zaplatit smluvní pokutu 50 000 Kč za porušení každé jednotlivé povinností obě strany smlouvy. V případě žalovaného však smlouva upravuje desítky povinností, které jsou zajištěny smluvními pokutami, a oproti tomu v případě žalobce pouze dvě. Předně zaplatit žalovanému sjednanou odměnu dle čl. III smlouvy, navíc ještě pod podmínkou řádného a včasného plnění podmínek smlouvy s tím, že podle čl. X se za řádnou činnost zástupce považuje dosažení stanoveného obratu plánu. Dále povinnost poskytnout mu potřebnou součinnost a propagační či akviziční materiály včetně předváděcího zboží v souladu s čl. VI smlouvy, což je v samotném zájmu žalobce, který prostřednictvím svých obchodních zástupců zboží prodává. K tomu, aby ujednání o smluvních pokutách bylo možno považovat za vyrovnané a platné, bylo by nutné ve smlouvě zakotvit práva žalovaného vůči žalobci na taková protiplnění, která by popsanou nerovnováhu alespoň částečně vyrovnávala.

37. Smlouva je proto v částech týkajících se smluvních pokut neplatná (§ 433 a § 586 o. z.).

38. Výše již bylo popsáno, že ust. § 8 o. z. stanoví, že zjevné zneužití práva nepoužívá právní ochrany. Toto ustanovení dovoluje napravovat situace, kdy smluvní strana uplatní svá práva, které ji dle smlouvy náleží, avšak výkonem těchto práv se dopustí nepoctivého jednání. Princip poctivosti zde totiž zahrnuje zákaz škodit svému smluvnímu partnerovi. Požadavek sice může formálně odpovídat zákonu či smlouvě, avšak nelze jej pro nepřijatelnost přisoudit.

39. Soud považuje požadavek žalobce na zaplacení smluvních pokut s ohledem na okolnosti tohoto případu za zneužití práva. Žalobě by z tohoto důvodu nevyhověl ani v případě, že by ustanovení o smluvních pokutách nestihla sankce neplatnosti.

40. Žalobce se domáhal zaplacení smluvních pokut za porušení smluvních povinností žalovaného po 4. 1. 2019. Žalobce takový nárok uplatnil přesto, že žalovaný přestal tyto povinnosti v dosavadním rozsahu plnit z důvodu vysokých horeček, únavy a nasazení antibiotik. O svém onemocnění přitom informoval jednatele žalobce [příjmení] zprávou, doložil mu lékařkou zprávu a následně rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Žalovaný byl v důsledku rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti povinen podle ust. § 64 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce, umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení této kontroly, atp. Žalovaný navíc přes zdravotní omezení se zákazníky částečně komunikoval a s žalobcem jednal, což vyplývá z emailových zpráv. Žalobce zlehčoval onemocnění žalovaného a vytýkal mu, že v činnosti nepokračoval v době vycházek, které vyplývaly z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Zpochybňoval rovněž rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, přestože posuzování předpokladů a rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti náleží ošetřujícímu lékaři podle § 57 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí ošetřujícího lékaře je přezkoumatelné pouze podle § 77b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů a podle ustanovení správního řádu (viz Důvodová zpráva k § 57). Přezkum správnosti rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti v řízení podle občanského soudního řádu proto není možný a z tohoto rozhodnutí je soud povinen vycházet ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř.

41. Žalobce přes všechny tyto skutečnosti nemoc žalovaného nerespektoval a trval na plnění smluvních povinností. Žalobci nic nebránilo, aby přijal organizační opatření k pokrytí zákazníků, které měl na starost žalovaný, jinými obchodními zástupci, což mu umožňoval čl. IV odst. 19 smlouvy. Žalobce dokonce takto postupoval, což připouští. Žalovaný by mu nepochybně předal zákaznickou kartotéku, kdyby o to byl požádán. Za situace, kdy žalobci hrozila značná újma, tak žalobce zacílil na žalovaného, důrazně ho vybízel k pokračování v práci, hrozil pokutami, náhradou škody a soudními spory. K tomu neváhal dokonce sjednat advokátní zastoupení a výzvy žalovanému zasílal i advokát žalobce. Toto jednání žalobce soud považuje za popsané situace za porušení principu poctivosti a slušnosti a požadavek na zaplacení smluvních pokut za zneužití práva s cílem zneužít ujednání o smluvních pokutách přes onemocnění žalovaného k dosažení finančního plnění. Jednání žalobce není odůvodněným a rozumným krokem, který by učinil v této situaci obdobně i jiný podnikatel, ale bezohledností vůči smluvnímu partnerovi.

42. Soud proto žalobu zamítl.

43. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný v řízení uspěl a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný vynaložil na zaplacení odměny advokátky po 9 100 Kč za sepis odpovědi žalobci ze dne 20. 12. 2019, poradu s žalovaným 23. 1. 2020, sepis vyjádření ze dne 27. 1. 2020, účast na soudním jednání 25. 9. 2020, porada s žalovaným 16. 10. 2020, sepis vyjádření ze dne 23. 10. 2020, sepis vyjádření dne 21. 1. 2021, poradu s žalovaným 29. 3. 2021 a účast na soudním jednání dne 31. 3. 2021. Porady s žalovaným advokátka doložila a sepisy vyjádření reagovala na žalobu a její následná doplnění ze strany žalobce. Advokátce náležela náhrada hotových výdajů 10 x 300 Kč spojená s těmito úkony. Dále náhrada jízdného 2 x 848 Kč z [obec] do [obec] a zpět k soudním jednáním (4 x 70 km) a náhrada za promeškaný čas 800 Kč (4 půlhodiny x 2 cesty) a 21% DPH (§ 7, § 13 a § 14 vyhl. č. 177/1996Sb.).

Poučení