12 C 55/2020 - 182

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA, v právní věci žalobkyně: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o zaplacení částky 67 312,30 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 67 312,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 67 312,30 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 60 640 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Dne 5. 11. 2020 podala žalobkyně u zdejšího soudu (dále též „okresní soud“ nebo jen „soud“) žalobu, kterou se domáhala vydání rozsudku, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 67 312,30 Kč s příslušenstvím. Svůj žalobní nárok žalobkyně založila na tvrzení, že prostřednictvím [jméno FO] (investora, který v této věci žalobkyni při jednání s žalovaným zastupoval) dne 30. 6. 2020 potvrdila (akceptovala) nabídku žalovaného č. [Anonymizováno] ze dne 23. 6. 2020 s požadavkem na aktualizaci nabídkové ceny kuchyně na základě předem avizovaného finálního projektu kuchyně. Do 14 dní od zaměření na místě realizace měla být zástupci žalobkyně předána technická (výrobní) dokumentace; dodání díla mělo být následně realizováno ve lhůtě 6-8 týdnů od schválení této dokumentace. Dne 14. 7. 2020 žalobkyně zaplatila žalovanému zálohu ve výši 50 % původně sjednané ceny díla, a to v částce 378.114 Kč. Dne 22. 7. 2020 došlo k marnému uplynutí sjednané lhůty k předání technické (výrobní) dokumentace k celé zakázce. Ke dni 19. 8. 2020 nedošlo ani k předání (žalovaným) slíbené kompletní technické dokumentace celé zakázky. S ohledem na prodlení a žalovaným opakované a dostatečně neodůvodněné navyšování ceny díla dne 21. 8. 2020 žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce (investora) od smlouvy o dílo s žalovaným odstoupila. Žalovaný dne 27. 8. 2020 vrátil žalobkyni ze zaplacené zálohy částku 310 801,70 Kč, přičemž spornou částku 67 312,30 Kč si ponechal z důvodu úhrady jím tvrzených nákladů. Dne 21. 9. 2020 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k vrácení nyní žalované částky, avšak žalovaný v odpovědi na tuto výzvu uvedl, že sice popírá, že by mezi ním a žalobkyní došlo ke sjednání termínu předmětného díla, nicméně trvá na zadržení sporné částky 67 312,30 Kč.

2. Žalobkyně nad rozsah skutkových tvrzení v žalobě vyložila i svůj právní názor na danou věc. Má za to, že mezi účastníky nedošlo k uzavření smluvního vztahu, žalovaný nedisponuje žádným právním titulem, který by ho opravňoval k zadržení nyní žalované částky nebo k fakturaci jakýchkoli plnění v této výši vůči žalobkyni. Na straně žalovaného naopak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 67 312,30 Kč, představující nevypořádanou část zaplacené zálohy jako plnění bez právního důvodu.

3. Žalovaný žalobní argumentaci žalobkyně, z níž dovozuje oprávněnost svého žalobního nároku, ve svém písemném vyjádření k žalobě (na č. l. 35-37) odmítl a navrhl zamítnutí žaloby. Dne 16. 6. 2020 to byl naopak pan [jméno FO] (zástupce žalobkyně), který oslovil žalovanou s poptávkou služeb a se sdělením cenové nabídky a požádal o nacenění pouze 1 nadzemního podlaží (dále již „NP“) předmětného domu, přičemž v této souvislosti zaslal žalovanému návrh interiéru. Na tuto poptávku pana [jméno FO] reagoval žalovaný dne 24. 6. 2020, kdy uvedenému zástupci žalobkyně zaslal cenovou nabídku [Anonymizováno], a to na zhotovení interiéru 1. NP, včetně popisu materiálů, v nichž mělo být předmětné dílo realizováno. Dne 30. 6. 2020 zástupce žalobkyně nabídku žalovanému písemně potvrdil, současně požádal o vyhotovení cenové nabídky na sklep a umyvadlové skříňky v koupelnách 2. NP a dále požadoval aktualizovat cenu již poptávané kuchyňské linky podle nově zadaného výkresu. Dne 1. 7. 2020 žalovaný potvrdil zástupci žalobkyně provedení rekalkulace kuchyňské linky a vypracování cenové nabídky na sklep a umyvadlové skříňky v koupelnách 2. NP a zaslal vystavenou zálohovou fakturu č. [anonymizováno]. Dne 8. 7. 2020 došlo v místě realizace k zaměření interiéru. Dne 14. 7. 2020 uhradila žalobkyně žalovanému shora uvedenou fakturu na částku 378 114 Kč. Dne 29. 7. 2020 proběhla osobní schůzka zástupce žalobkyně s žalovaným, na níž došlo zejména ke specifikaci povrchové úpravy dýhy na lak mat a požadavku na změnu projektu ze strany žalobkyně, kdy tato požadovala vypracování rozpočtu kuchyně ve dvou různých provedeních, a to [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dne 30. 7. 2020 žalovaný zaslal zástupci žalobkyně podrobně zpracované rozpočty na interiér kuchyně reflektující požadované změny, a to včetně použitých materiálů. Dne 10. 8. 2020 žalovaný zaslal zástupci žalobkyně náhled kuchyně a jejího uspořádání a požadoval sdělení, jaký z navržených materiálů bude zvolen. Dne 11. 8. 2020 reagoval zástupce žalobkyně tak, že požadoval další změny v projektu. Dne 11. 8. 2020 zaslal zástupce žalobkyně požadovaný rozpis spotřebičů. Následně došlo ze strany zástupce žalobkyně k potvrzení změny materiálu na [Anonymizováno], v návaznosti na což zaslal žalovaný dne 18. 8. 2020 žalobkyni finální rozpočet celého projektu, reflektujícího veškeré změny požadované žalobkyní. Dne 19. 8. 2020 následně předseda představenstva žalovaného [jméno FO] reagoval na komunikaci projektového manažera se zástupcem žalobkyně s tím, že v návaznosti na požadované změny projektu ze strany žalobkyně zaslal finální rozpočet, přičemž poskytl žalobkyni slevu ve výši 45 791 Kč bez DPH. Dne 20. 8. 2020 žalovaný obdržel odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, na což reagovala dne 21. 8. 2020 ve smyslu § 586 odst. 2 o. z. Dne 27. 8. 2020 žalovaný vystavil žalobkyni fakturu – daňový doklad č. [hodnota] na částku 67 312,30 Kč včetně DPH (náklady na realizaci zaměření interiéru, dopravu, vzorek dýhy s lakováním, přípravné práce a tvorbu výrobní dokumentace) a částku – 378 114 Kč (žalobkyní uhrazená záloha), přičemž dne 27. 8. 2020 uhradil žalobkyni rozdíl mezi poskytnutou zálohou a účelně vynaloženými náklady, v celkové výši 310 801,70 Kč.

4. Ve vyjádření žalovaný dále vyložil svůj právní náhled na věc. Má za to, že žalobkyně po právu od předmětné smlouvy neodstoupila, neboť nebyl naplněn samotný důvod, který je pro odstoupení od smlouvy nezbytný. S ohledem na skutečnost, že vyjádření žalovaného ze dne 21. 8. 2020 naplňuje podmínky § 586 odst. 2 o. z., nelze odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně považovat za platné. Z jednání mezi účastníky řízení nevyplývalo sjednání žalobkyní uvedených termínů plnění (tj. lhůta 14 dnů na vypracování kompletní dokumentace zakázky či lhůta 6-8 týdnů na kompletní provedení díla). Nelze proto dovozovat, že by žalovaný byl v prodlení se splněním jakéhokoli svého závazku plynoucího z uzavřené smlouvy o dílo. Kromě toho po celou dobu realizace díla žalobkyně s žalovaným komunikovala a opakovaně žádala změny v projektu díla, a to i v době bezprostředně předcházejícího zaslání odstoupení od smlouvy. Kromě toho i za předpokladu, že by žalobkyně od smlouvy skutečně platně odstoupila, vzniká jí v takovém případě povinnost vypořádat se žalovaným vzájemné závazky, přičemž v této souvislosti by byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni uhrazenou zálohu a žalobkyni by vznikla povinnost vrátit žalovanému již poskytnuté plnění, tj. plnění oceněné ve výši 67 312,30 Kč, jež bylo prokazatelně žalobkyni ze strany žalovaného poskytnuto. V případě, že by žalobkyně v souvislosti s vzájemným vypořádáním závazků žalovanému poskytnuté plnění nevrátila, jednalo by se bezpochyby o její bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.

5. Po provedeném řízení okresní soud rozsudkem ze dne 22. 6. 2021, č. j. 12 C 55/2020-110, výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 67 312,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 67 312,30 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, a výrokem II. zavázal žalovaného povinností nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta náklady řízení ve výši 39 782 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

6. Okresní soud dospěl k závěru, že mezi účastníky k uzavření smlouvy o dílo nedošlo, neboť na návrh smlouvy učiněný žalovaným e-mailem ze dne 24. 6. 2020 reagoval zástupce žalobkyně e-mailem ze dne 30. 6. 2020, ovšem s dodatkem, že žádá „aktualizovat cenu kuchyňské linky (v příloze Vám zasílám finální zákres)“ podle zaslaného nákresu kuchyně. Jednání žalobkyně prostřednictvím jejího zástupce tak ve smyslu § 1740 odst. 2 o. z. představovalo odmítnutí nabídky, avšak současně neobsahovalo novou nabídku, neboť žalobkyně de facto prostřednictvím svého zástupce projevila vůli v tom směru, že cenu neakceptuje, jelikož je třeba podle jí zaslaného nákresu kuchyně provést (finální) nacenění. Posléze mezi těmito účastníky sice došlo k záplavě e-mailové korespondence (čímž se komunikace mezi účastníky poměrně dosti znepřehlednila) a k několika jednáním či měření v místě, kde mělo být dílo prováděno, nicméně podle názoru okresního soudu z pohledu práva k uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky nakonec nedošlo.

7. Dále okresní soud v odůvodnění svého rozsudku konstatoval, že nedošlo-li mezi účastníky k platnému uzavření smlouvy o dílo, nemohla pochopitelně žalobkyně po právu učinit odstoupení od smlouvy.

8. Poté okresní soud za užití pravidel upravujících bezdůvodného obohacení dospěl k závěru, že se žalovaný ohledně žalované částky bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, neboť žalobkyně žalovanému „zálohově plnila“ bez právního důvodu, jelikož k uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky nedošlo. Jestliže žalovaný převážnou část žalobkyní zálohově zaplacenou domnělou část ceny díla žalobkyni vrátil, avšak nevrátil jí částku 67 312,30 Kč s odůvodněním, že jde o náklady, které do odstoupení od smlouvy o dílo žalobkyní vynaložil, jde o jeho nesprávnou právní úvahu, neboť v daném případě žalovaná částka představuje bezdůvodné obohacení, které žalovaný žalobkyni vrátit musí.

9. Z vyložených důvodů proto okresní soud podané žalobě shora cit. rozsudkem vyhověl, a to včetně příslušenství – úroků z prodlení, neboť – s přihlédnutím k § 1959 o. z. - dnem 21. 8. 2020 (jelikož žalobkyně dne 20. 8. 2020, byť mylně odstoupila od smlouvy o dílo, vyzvala k vrácení peněžitého plnění) se žalovaný ocitl v postavení dlužníka v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., který je povinen podle § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení.

10. K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 27. 10. 2022, č. j. 27 Co 145/2021-151, shora zreferovaný rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

11. Odvolací soud předně přisvědčil právnímu názoru okresního soudu, že mezi účastníky smlouva o dílo uzavřena nebyla.

12. Odvolací soud však vytkl okresnímu soudu, že pochybil, pokud své úvahy ukončil ve chvíli, kdy dospěl k závěru, že smlouva o dílo nebyla účastníky uzavřena a přes svá skutková zjištění týkající se jednání účastníků o smlouvě o dílo v období od 16. 6. 2020 do 20. 8. 2020 se nezabýval obranou žalovaného, a to konkrétně z hlediska § 1729 o. z., který upravuje odpovědnost za ukončení předsmluvního ujednání.

13. Podle odvolacího soudu (bod 12 odůvodnění jeho písemného vyhotovení kasačního usnesení) „ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně (body 9 až 17 odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku), ale i ze samotného vylíčení skutkového děje oběma účastníky řízení, totiž jasně vyplývá, že žalovaný byl po dobu jednání probíhajících mezi účastníky po objednávce žalobce z 30. 6. 2020, zaměření prostor 8. 7. 2020 a obdržení zálohy dne 14. 7. 2020 v dobré víře (důvodném očekáváním) týkající se uzavření smlouvy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 856/2018, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 32 Cdo 2197/2020). Ostatně stejný postoj zastávala i žalobkyně, jestliže měnila a upřesňovala své požadavky, upřesňovala spotřebiče, které hodlala v kuchyni instalovat a v neposlední řadě ukončila spolupráci úkonem, který sama nazvala ‚odstoupení od smlouvy‘.“ 14. V návaznosti na posledně uvedené pak odvolací soud uzavřel, že: „za situace, kdy soud prvního stupně dospěl k závěru, že smlouva o dílo mezi účastníky nebyla uzavřena a kdy bylo zřejmé, že v rámci jednání o uzavření smlouvy žalovaný vynaložil náklady, které vůči žalobci uplatnil, bylo namístě, aby žalobkyni poučil dle § 118a odst. 1, 3 o. s. č. o nutnosti tvrdit a prokázat existenci spravedlivého důvodu k ukončení jednání se žalovaným (§ 1729) občanského zákoníku. Takto ale soud prvního stupně nepostupoval a jeho závěr o důvodnosti žalobou uplatněného nároku je proto předčasný,“ 15. Odvolací soud pro další řízení zavázal okresní soud právním názorem s tím, že: „bude nutné, aby žalobkyně pro oprávněnost svého nároku tvrdila a prokázala existenci spravedlivého důvodu k ukončení jednání o uzavření smlouvy se žalovaným. Jestliže existenci spravedlivého důvodu k ukončení jednání o uzavření smlouvy se žalovaným prokáže, nebude možno hodnotit jeho jednání (spočívající v ukončení jednání o uzavření smlouvy se žalovaným) jako nepoctivé, a tudíž nebude namístě ani úvaha o možné náhradě škody žalovanému. Jestliže však existenci spravedlivého důvodu k ukončení jednání o uzavření smlouvy žalobkyně neprokáže, bude namístě, aby se soud prvního stupně dále zabýval otázkou, zda škoda, která žalovanému jednáním žalobce vznikla, dosahuje právě/alespoň výše, která odpovídá částce uplatněné žalobcem v tomto soudním řízení. Důkazní břemeno o této skutečnosti přitom tíží žalovaného.“ 16. V návaznosti na uvedené kasační rozhodnutí odvolacího soudu okresní soud usnesením ze dne 30. 1. 2023, č. j. 12 C 55/2020-154, poučil žalobkyni dle závazného právního názoru odvolacího soudu obsaženého ve shora již zreferovaném kasačním usnesením, tj. poučil ji dle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř., a v návaznosti na toto poučení vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, respektive doručení usnesení odvolacího soudu vylíčila skutková tvrzení ohledně existence spravedlivého důvodu k ukončení jejího jednání se žalovaným, jež mělo směřovat k uzavření smlouvy o dílo, která však mezi účastníky uzavřena nebyla, a aby prokázala existenci spravedlivého důvodu k ukončení takového jednání se žalovaným, tj. aby k prokázání takto (nově) vylíčených rozhodných skutečností označila důkazy, jinak bude mít okresní soud po marném uplynutí této lhůty za to, že žalobkyně takové vylíčení rozhodných skutečností s označením důkazů prokazujících právně rozhodná skutková nehodlá i přes poučení soudu učinit, a v takovém případě bude soud vycházet z obsahu spisu a při neprokázání existence spravedlivého důvodu k ukončení jednání o uzavření smlouvy s žalovaným bude se soud dle právního názoru odvolacího soudu zabývat otázkou, zda žalovanému jednáním žalobkyně vznikla škoda, a pokud ano, zda výše této škody dosahuje výše, která odpovídá částce uplatněné žalobkyní v tomto soudním řízení, zde zase za procesní situace, kdy důkazní břemeno o této skutečnosti bude tížit žalovaného.

17. Na usnesení ad 16 reagovala žalobkyně podáním ze dne 20. 2. 2023 (na č. l. 158-161), v němž mj. uvedla, že ospravedlnitelný důvod pro ukončení spolupráce s žalovaným vyplývá již ze samotné časové chronologické osy mezi žalobkyní a žalovaným, které posléze v závěru svého podání žalobkyně shrnula následovně:

18. Původní cenová nabídka žalovaného ze dne 24. 6. 2020 byla zavádějící a neúplná. Žalovaný uváděl žalobkyni v omyl, když kuchyňskou linku oceňoval z jiného než poptávaného materiálu.

19. Cenová nabídka na kuchyň byla opakovaně měněna; bylo učiněno celkem 5 cenových nabídek kuchyně.

20. Došlo k opakovanému navýšení ceny kuchyně, když výsledná cena kuchyně překračovala cenu kuchyně nabídky o 129 398,31 Kč bez DPH (původní cena učiněná žalobkyní činila 209 392,98 Kč bez DPH, konečná cena učiněná žalobkyní činila 338 791,29 Kč bez DPH). Záměna bílých horních dvířek kuchyně za šedé, kterou žalobkyně požadovala, přitom neměla na zvýšení této ceny žádný vliv.

21. K navýšení ceny kuchyně nebylo ze strany žalovaného přistoupeno přezkoumatelným způsobem. Nebyla rozlišena cena práce od ceny materiálu. Žalovaný zvýšení ceny nedokázal vysvětlit, počínal si neprofesionálně a žalobkyně si další spolupráci na kompletním interiéru proto nedokázala představit, když žalovaný nebyl s to ani po dvou měsících jednání řádně provést ocenění kuchyně.

22. Došlo k celkovému navýšení ceny celé zakázky, a to podstatným způsobem z původních 870 147,48 Kč včetně DPH na částku 1 253 887,01 Kč. Tedy došlo k navýšení nejen ceny kuchyně, ale i dalších prvků, celkem o 383 740 Kč.

23. Systémovou chybu žalovaného ostatně připustil [jméno FO] – obchodní ředitel žalovaného v e-mailu ze dne 19. 8. 2020, který je součástí spisu. Nabídl žalobkyni slevu na kuchyň ve výši 60 000 Kč s tím, že cena kuchyně byla údajně vyčíslena správně. Nikdy však žalovaný nevysvětlil výrazné cenové rozdíly kuchyně v jednotlivých cenových nabídkách.

24. Za zmatečnou spolupráci se žalobkyni omluvil i [jméno FO], projektový manažer žalovaného, a to v e-mailu ze dne 10. 8. 2020, který je součástí spisu.

25. Žalovaný měl k dispozici finanční prostředky žalobkyně v době ukončení spolupráce téměř 6 týdnů bez poskytnutí jakéhokoliv plnění s výjimkou grafického návrhu kuchyně ve formátu 4 A4 ze dne 10. 8. 2020, ke kterému ovšem žalobkyně vznášela připomínky, na něž nebylo žalovaným nijak reagováno.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaný zvýšení ceny kuchyně nedokázal vysvětlit a ani po dvou měsících jednání nebyl s to provést ocenění kuchyně přezkoumatelným způsobem a počínal si neprofesionálně, což sám připustil, je přirozené a nelze se žalobkyni divit, že si nedovedla se žalovaným představit jednání ohledně zbývajících částí interiéru, natož samotnou realizaci celé zakázky.

27. Investor ([jméno FO]) se měl stěhovat do rodinného domu v [adresa] nejpozději na začátku září 2020, když nájemní smlouvu na byt ve [adresa] měl uzavřenou do konce srpna 2020; proto byly mezi žalobkyní a žalovaným dohodnuty ústně termíny – předání výrobní dokumentace do 14 dnů od zaměření v místě realizace zakázky a výroba nábytku pak ve lhůtě 6-8 týdnů od schválení dokumentace, které nebyly naplněny.

28. Žalobkyně tedy měla legitimní důvody k ukončení jednání. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že nejednala nepoctivě či protiprávně. Důvody, které jí vedly k ukončení spolupráce pečlivě vylíčila žalovanému ve svém přípise ze dne 20. 8. 2020. Žalobkyně ztratila důvěru ve spolupráci se žalovaným, když žalovaný nedokázal vysvětlit opakované navyšování ceny kuchyňské linky, nedokázal vysvětlit, z čeho se požadovaná cena odvíjí, bylo evidentní, že nebudou dodrženy termíny přípravy technické dokumentace ani konečné výroby nábytku.

29. Žalobkyně ve vazbě na shora uvedené poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 856/2018, ve kterém dovolací soud mj. vyložil, že: „Co je oním spravedlivým důvodem pro ukončení kontraktačního procesu, nelze říci obecně, vždy bude záležet na okolnostech konkrétního jednání. Z hlediska zdůrazňovaného principu autonomie vůle je zjevné, že vznik případné odpovědnosti za újmu vzniklou ukončením kontraktačního jednání bez spravedlivého důvodu má být spíše výjimkou, nikoli pravidlem, a posouzení spravedlivosti důvodu a tudíž poctivosti či nepoctivosti jednání, nesmí být příliš přísné. Jako spravedlivý důvod by měla být posouzena každá racionální úvaha jednající strany, vycházející z objektivní skutečnosti, ale i z obhajitelného subjektivního přesvědčení podloženého konkrétními okolnostmi v daném místě a čase.“ 30. Žalobkyně má za to, že její úvaha o tom, že nemá zájem realizovat zakázku za bezmála 1 mil. Kč se společností, která není schopná ani po dvou měsících jednání řádně nacenit jednu dílčí část – kuchyňskou linku, je jednáním naprosto pochopitelným, vycházejícím nejen z jejího subjektivního přesvědčení, ale právě z konkrétních doložitelných celkových okolností daného případu.

31. Okresní soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutková zjištění.

32. Předně okresní soud zdůrazňuje, že mezi účastníky je nesporné, že v předsoudním období za žalobkyni v záležitosti týkající se dodání předmětného nábytku jednal [jméno FO], pro kterého žalobkyně stavěla předmětný rodinný dům a v důsledku toho bylo dohodnuto, že v záležitosti dodání předmětného vybavení nábytkem bude s žalovaným za žalobkyni jednat právě [jméno FO] (zjištěno z tvrzení účastníků tohoto řízení při soudním jednání dne 19. 4. 2021 – viz protokol o tomto jednání na č. l. 63verte-64, a dále z plné moci ze dne na č. l. 5). Žalobkyně za tím účelem udělila plnou moc [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa] (zjištěno z cit. plné moci na č. l. 5; proto v dalším textu bude [jméno FO] uváděn jako „zástupce žalobkyně“).

33. V reakci na poptávku žalobkyně zaslanou zástupcem žalobkyně e-mailem ze dne 16. 6. 2020 žalovanému, jejíž přílohou byl designový návrh kuchyně, vytvořený společností [Anonymizováno] (zjištěno z cit. e-mailu na č. l. 11 verte, s přihlédnutím k tvrzení žalobkyně na č. l. 70 verte a k návrhu kuchyně na č. l. 77-78, č. l. 84 verte), dne 24. 6. 2020 zaslal žalovaný elektronicky (z e -mailu „[e-mail]“) zástupci žalobkyně rozpočet zakázky – nabídku č. [Anonymizováno] (s platností nabídky 30 dní) na dodání nábytku 1. NP (rodinného domu zástupce žalobkyně v [adresa]), tj. sestavy nábytku u TV + konferenční stolek, kuchyně + ostrůvek, koupelen 1 a 2, ložnice v celkové částce (rozpočet) 756 228,42 Kč (bez DPH) a s DPH (ve výši 113 919,06 Kč) v celkové výši 870 147,48 Kč. V této nabídce byla kuchyň naceněna (nabídka žalovaného činila) na částku 209 392,98 Kč (bez DPH), přičemž návrh obsahoval dodání (instalaci): - korpus [Anonymizováno], - dvířka [Anonymizováno], - pracovní deska [Anonymizováno], - výsuv blum [Anonymizováno] on s dotlumením, - zádový panel [Anonymizováno], - lakování lak. [Anonymizováno]. (zjištěno z e-mailu žalovaného na č. l. 39 a z cenové nabídky na č. l. 9).

34. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce e-mailem ze dne 30. 6. 2020 návrh žalovaného ze dne 24. 6. 2020 akceptovala, tj. potvrdila objednávku na výrobu interiéru a současně žalovaného požádala, aby jí zaslal zálohovou fakturu, do které by nespecifikoval „RD [adresa], ale např. zakázka [anonymizováno].“ Avšak zástupce žalobkyně žalovaného současně požádal „o zpracování cenové nabídky na sklep, umyvadlových skříněk v koupelnách ve 2. NP + aktualizovat cenu kuchyňské linky (v příloze Vám posílám finální zákres).“ (zjištěno z e-mailu zástupce žalobkyně ze dne 30. 6. 2020 na č. l. 38 verte-39).

35. Na posledně uvedený e-mail reagoval žalovaný (prostřednictvím svého zaměstnance [jméno FO]) e-mailem ze dne 1. 7. 2020, v němž zástupci žalobkyně sdělil, že kalkulantovi předal kuchyňskou linku k rekalkulaci s tím, že bude vypracována nová cenová nabídka i na „sklep“ a skříňky v koupelnách, a že zakázku si nyní přebírá projektový manažer [jméno FO], který bude zástupce žalobkyně kontaktovat pro domluvu termínu zaměření (zjištěno z e-mailu [jméno FO], zaměstnance žalovaného, ze dne 1. 7. 2020 na č. l. 38 verte).

36. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce dne 14. 7. 2020 uhradila žalovanému zálohu ve výši 378 114 Kč (zjištěno z bankovního výpisu [anonymizováno]. na č. l. 19).

37. E-mailem dne 30. 7. 2020 zaslal projektový manažer [jméno FO] zástupci žalobkyně dva návrhy – rozpočty zakázky na kuchyň, a to jednak nabídku č. [Anonymizováno] – kuchyň + ostrůvek Lak na částku 298 546,56 Kč (bez DPH), resp. na částku 343 328,54 (včetně DPH) s následující specifikací: - korpus [Anonymizováno], - dvířka [anonymizováno], - dvířka spodní [Anonymizováno], - pracovní deska [Anonymizováno], - výsuv [Anonymizováno] s dotlumením, - zádový panel [Anonymizováno], - povrchová úprava [Anonymizováno]., - závěs [Anonymizováno], - sokl ostrůvku [Anonymizováno] (zjištěno z e-mailu žalovaného na č. l. 40 a jeho přílohy na č. l. 42).

38. Posledně uvedeným e-mailem žalovaný zaslal zástupci žalobce současně i druhou nabídku pod č. [Anonymizováno] – kuchyň + ostrůvek mdf na částku 257 979,08 Kč (bez DPH), resp. na částku 305 967,94 Kč (včetně DPH) s následující specifikací: - korpus [Anonymizováno], - dvířka horní [anonymizováno], - dvířka spodní [Anonymizováno], - pracovní deska [Anonymizováno], - výsuv [Anonymizováno] s dotlumením, - zádový panel [Anonymizováno], - povrchová úprava [Anonymizováno]., - sokl ostrůvku [Anonymizováno] (zjištěno z e-mailu žalovaného na č. l. 40 a jeho přílohy na č. l. 41).

39. V e-mailu ze dne 10. 8. 2020 [jméno FO], projektový manažer žalovaného, v příloze e-mailu zaslal zástupci žalobkyně náhled kuchyně a její uspořádání a požádal jej o schválení daného provedení. V úvodu tohoto e-mailu jmenovaný zástupci žalobce sděluje: „Předem se vám chci omluvit za zmatečný začátek naší spolupráce.“ Dále se zástupce žalobkyně dotázal, zda se „rozhodli pro [Anonymizováno] nebo to necháme v [Anonymizováno]. Potřebuji ještě přesný typ spotřebičů, aby se skříně mohli vyrobit přesně na ně. Stačí jen typ spotřebiče.“ (zjištěno z e-mailu žalovaného na č. l. 43 verte).

40. V e-mailu ze dne 11. 8. 2020 děkuje zástupce žalobkyně žalovanému za zaslání náhledu kuchyně a současně jej upozorňuje, že: „Je tam potřeba udělat nějaké změny: 1) přidat vestavný mrazák (vpravo místo potravinové skříně), 2) přidáním mrazáku dojde ke zúžení ‚makasarové vitríny‘ vlevo, 3) otevírání dveří do spíže obrátit a se skrytými panty (otevírání dovnitř), horní kuchyňské skříňky zarovnat na střed spodních skříněk, 5) niky nad troubami – nevíte, zda mají nějaký technický význam? Z návrhu od designérů to vypadá jako odvětrávací mřížky, ale ty tam nemají moc velký smysl...6) chybí zásuvka pod mikrovlnou troubou, 7) v návrhu je uvedena tloušťka pracovní desky 12 mm, místo 20 mm. Co se týče materiálů, dáme vám vědět během zítřka. Jen se ještě připomínám s rozpisem cenové nabídky, ať přesně víme, co všechno daná položka obsahuje a jaká je její cena. Rozpis spotřebičů vám pošlu v samotném emailu.“ (zjištěno z cit. e-mailu na č. l. 44 verte).

41. V e-mailu ze dne 11. 8. 2020 zasílá zástupce žalobkyně žalovanému internetové odkazy na jednotlivé spotřebiče, které bude mít instalované v kuchyni (zjištěno z cit. e-mailu na č. l. 43).

42. V e-mailu ze dne 11. 8. 2020 [jméno FO], projektový manažer žalovaného, sděluje zástupci žalobkyně, že mu děkuje za připomínky ke kuchyni a za rychlé odeslání údajů o spotřebičích. Uvedl. mj., že žalovaný pracuje na úpravě podle požadavků žalobkyně (zjištěno z cit. e-mailu na č. l. 45 verte).

43. V e-mailu ze dne 12. 8. 2020 [jméno FO], projektový manažer žalovaného, v příloze zasílá zástupci žalobkyně seznam prvků, co budou v kuchyni s tím, že žalovaný stále pracuje na změnách a jakmile bude hotov, zašle je žalobkyni (zjištěno z cit. e-mailu na č. l. 46 verte a jeho přílohy na č. l. 48).

44. V e-mailu ze dne 19. 8. 2020 (na č. l. 15) [jméno FO], obchodní ředitel žalovaného mj. sděluje zástupci žalobkyně: „mrzí mě, že projekt neprobíhá dle Vašeho očekávání…u kuchyně jsem Vám navíc ‚promítl‘ slevu ve výši 45 791 Kč bez DPH. Tímto bych rád kompenzoval zmiňovaný rozdíl v celkové hodnotě cca 60 000 Kč, který vznikl naší systémovou chybou. Je sice opodstatněný, ale nerozporuji, že se jedná o naši chybu a rád bych tím ‚zklidnil vody‘…Pokud s tímto budete souhlasit, rád bych pokročil s projektem co nejdříve dále. Harmonogram a plán by byl následující: 1. fáze – kuchyň – dopracujeme výkresy do 2 dnů od odsouhlasení CN (roz. odsouhlasení cenové nabídky). Okamžitě (se) pustíme do výroby, abychom Vám byli schopni dodat kuchyň co nejdříve…“ 45. E-mailem ze dne 20. 8. 2020 zaslaným žalovanému žalobkyně prostřednictvím svého zástupce odstoupila „od smlouvy uzavřené na základě akceptace Vaší cenové nabídky vytvořené dle námi zaslaného zadání a uhrazení zálohy ve výši 50 % cenové nabídky bez DPH (konkrétně ve výši 378.114 Kč), a to s následujícím odůvodněním: „Vzhledem k tomu, že – jak jsme až následně zjistili – byla cenová nabídka zavádějící a neúplná, došlo k opakovanému navýšení ceny, přičemž toto navýšení nebylo ani po našich telefonických a písemných žádostech a urgencích odpovídajícím způsobem vysvětleno. V původní i navýšené nabídce absentují jakékoliv ceny použitých materiálů a jsou tedy z naší strany zcela nepřezkoumatelné a nesrozumitelné. Ačkoliv jsme o sdělení cen několikrát žádali, abychom mohli rozdíly v cenách porovnat, nebyly z Vaší strany do této chvíle poskytnuty. Současně již v této fázi nebyly dodrženy termíny týkající se přípravy technické dokumentace, které byly smluveny, ačkoliv jsme od počátku avizovali, že dodržení termínů pro nás je zásadní. Z uvedených důvodů jsme ztratili důvěru ve spolupráci s Vaší společností a přistoupili k odstoupení od smlouvy před započetím realizace. Žádáme Vás proto o vrácení poskytnuté zálohy ve výši 378 114,- Kč na účet [Anonymizováno], tedy na stejný účet, ze kterého byla záloha poukázána, a to do 5 pracovních důvod od doručení tohoto odstoupení.“ (zjištěno z cit. e-mailu na č. l. 55 verte-56).

46. V e-mailu ze dne 21. 8. 2020 obchodní ředitel žalovaného – [jméno FO] sděluje zástupci žalobkyně, že s předmětným odstoupením od smlouvy žalovaný nesouhlasí. Uvádí v něm, že k navýšení ceny došlo v důsledku rozdělení zakázky na menší celky, víceré změny materiálů i samotného provedení, které měly přímý vliv na pracnost, výtěžnost materiálů, nákupní ceny materiálů, režijní rozložení nákladů i dopravného. Žalovaný nesouhlasí s tím, že by byly jakkoli porušeny dohodnuté termíny. Termíny vždy vycházejí z našich obchodních podmínek, které jsou k dispozici na webových stránkách žalovaného. Jelikož žalobkyně do poslední chvíle nedodala informace o zvolených materiálech, nebylo možné technickou dokumentaci dokončit, a tedy zahájit výrobní proces. Obchodní ředitel v tomto e-mailu upozornil zástupce žalobkyně, že žalovaný jako dodavatel má nárok na náhradu vynaložených nákladů spojených s realizací tohoto projektu (zjištěno z cit. e-mailu na č. l. 55 verte).

47. Dne 27. 8. 2020 žalovaný vrátil žalobkyni část žalobkyní uhrazené zálohy, a to ve výši 310 801,70 Kč, což vyúčtoval fakturou – daňovým dokladem č. [hodnota] ze dne 27. 8. 2020 (zjištěno z cit. faktury na č. l. 52, oznámení o provedení příkazu k úhradě na č. l. 53 a z bankovního účtu na č. l. 20).

48. Žalobkyně prostřednictvím svého advokáta zaslala žalované dne 21. 9. 2020 předžalobní výzvu k zaplacení částky 67 312 Kč s příslušenstvím (zjištěno z cit. výzvy na č. l. 17).

49. Žalovaný prostřednictvím svého advokáta dopisem ze dne 12. 10. 2020 sdělil advokátovi žalobkyně, že s důvody odstoupení žalobkyně od předmětné smlouvy nesouhlasí a předžalobní výzvu považuje za zcela nedůvodnou (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 18).

50. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že žalobkyně pro svědka stavěla rodinný dům a svědek se s jednatelem žalobkyně [tituly před jménem] Kalužou dohodl, že ohledně vybavení interiéru domu bude zastupovat žalobkyni při jednání s žalovaným. Žalovaný věděl, že svědek je investorem a vlastníkem předmětného rodinného domu. Žalovaný převážně jednal s panem [jméno FO], který zastupoval žalovaného. Svědek od začátku požadoval zpracování zakázky jako celek s tím, že by se v případě výroby jako první montovala kuchyň, protože svědkovi končil nájem bytu ve [adresa] a potřeboval se přestěhovat s rodinou ([Anonymizováno]) do vybaveného domu. Od té doby se pak pan [jméno FO] věnoval primárně kuchyni a následně svědek po jmenovaném požadoval, aby zpracoval i nacenil zbytek zakázky, k čemuž nakonec pro ukončení spolupráce nedošlo. Svědek se ani po dvou měsících od začátku jednání s žalovanou nedomohl správné cenové nabídky kuchyně, neboť neustále upozorňoval zástupce žalovaného na problémy buď s cenou nebo s použitým materiálem, který neodpovídal původnímu zadání ze strany žalobkyně učiněnému prostřednictvím svědka. Po vyčerpávajících dvou měsících neustálého jednání s žalovaným, kdy svědkovi pro žalobkyni nebyla předložena kvalifikovaná cenová nabídka, svědek v zastoupení žalobkyně ukončil spolupráci s žalovaným.

51. Na základě těchto skutkových zjištění okresní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

52. Žalobkyně v r. 2020 v rámci výstavby rodinného domu v [adresa] pro [jméno FO] (investora) zmocnila jmenovaného, aby v jejím zastoupení jednal s žalovaným ohledně zajištění realizace vybavení interiéru uvedeného rodinného domu. V období od 16. června 2020 do 20. 8. 2020, tj. do žalobkyní učiněného odstoupení od jí tvrzené uzavřené smlouvy o dílo s žalovaným ohledně zajištění interiéru (nábytku) v uvedeném domě, probíhala mezi účastníky tohoto řízení celá řada jednání, povětšinou formou elektronické (e-mailové komunikace), nicméně na základě těchto jednání ohledně realizace žalobkyní zamýšlené zakázky k dohodě nakonec nedošlo. V reakci na poptávku žalobkyně zaslanou zástupcem žalobkyně e-mailem ze dne 16. 6. 2020 žalované, jejíž přílohou byl designový návrh kuchyně, vytvořený společností [Anonymizováno], dne 24. 6. 2020, zaslal žalovaný elektronicky (e-mailem) zástupci žalobkyně rozpočet zakázky – nabídku č. [Anonymizováno] (s platností nabídky 30 dní) na dodání nábytku 1. NP (rodinného domu zástupce žalobkyně v [adresa]), tj. sestavy nábytku u TV + konferenční stolek, kuchyně + ostrůvek, koupelen 1 a 2, ložnice v celkové částce (rozpočet) 756 228,42 Kč (bez DPH) a s DPH (ve výši 113 919,06 Kč) v celkové výši 870 147,48 Kč. V této nabídce byla kuchyň naceněna (nabídka žalovaného činila) na částku 209 392,98 Kč (bez DPH), přičemž návrh obsahoval dodání (instalaci): korpus [Anonymizováno], dvířka [Anonymizováno], pracovní deska [Anonymizováno], výsuv [Anonymizováno] s dotlumením, zádový panel [Anonymizováno] a lakování [Anonymizováno]. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce e-mailem ze dne 30. 6. 2020 sice formálně návrh žalovaného ze dne 24. 6. 2020 akceptovala, tj. potvrdila objednávku na výrobu interiéru, současně žalovaného požádala, aby jí zaslal zálohovou fakturu, do které by nespecifikoval „RD [adresa], ale např. zakázka [anonymizováno].“ Rozhodující z hlediska posouzení, zda došlo vůbec k uzavření smlouvy o dílo, je podle názoru okresního soudu zjištění, že v posledně cit. e-mailu zástupce žalobkyně současně požádal žalovaného „o zpracování cenové nabídky na sklep, umyvadlových skříněk v koupelnách ve 2. NP + aktualizovat cenu kuchyňské linky (v příloze Vám posílám finální zákres).“ Svědek [jméno FO] hodnověrně, přesvědčivě soudu při svém výslechu popsal, že při zastupování žalobkyně stran sjednání zakázky ohledně vybavení interiéru domu nábytkem, v první fázi výroby kuchyně, žalovaný podle žalobkyní předložené projektové dokumentace nebyl schopen předložit cenovou nabídku, kdy po dobu dvou měsíců probíhala neustále jednání a svědek zástupce žalovaného opakovaně upozorňoval na nesoulady ohledně navrhovaného použití materiálu či cenového navýšení.

53. Soud při jednání dne 11. 4. 2023 další důkazní návrhy žalované strany zamítl, neboť má za to, že další dokazování by již bylo nadbytečné a neúčelné, a to vzhledem ke zjištění, že žalobkyně přistoupila k ukončení spolupráce z důvodu, které byly zjištěny shora a jež svědek [jméno FO], jehož výpověď soud hodnotí jako vysoce věrohodnou a přesvědčivou, detailně popsal ve své svědecké výpovědi. V základu šlo o to, že žalovaný podle předloženého podkladového materiálu (projektové dokumentace) žalobkyní nebyl schopen vypracovat odpovídající cenovou nabídku, kdy jeho dílčí návrhy byly s těmito žalobkyní předanými podklady nesouladné, ať již ohledně jiného materiálu, který by měl být pro výrobu kuchyně použit, či cenového nesouladu. V každém případě provedeným dokazováním bylo podle názoru soudu napevno vyjasněno, že žalobkyně ze spravedlivého důvodu s žalovaným ukončila spolupráci, a že z její stran nešlo o nějaký exces či snahu „vymanit“ se z předsmluvního vztahu s žalovaným např. s ohledem na vzniklou jinou možnost uzavření „výhodnějšího“ závazku s třetím subjektem či pro jiný důvod, který by nebylo možné označit za spravedlivý důvod pro ukončení spolupráce s žalovaným. Soud současně zdůrazňuje, že zamítnutí důkazních návrhů učinil formou vyhlášeného usnesení při posledním jednání a že toto vyhlášené usnesení též – jak se podává z protokolu o tomto jednání na č. l. 174 – také odpovídajícím způsobem při uvedeném jednání ihned odůvodnil.

54. Jak již shora bylo vyloženo, odvolací soud ve svém kasačním usnesení přisvědčil právnímu závěru soudu, obsaženému v prvně vydaném rozsudku, v tom směru, že mezi účastníky smlouva o dílo uzavřena nebyla.

55. V návaznosti na tento dílčí právní závěr pak odvolací soud uložil (zavázal právním názorem) okresnímu soudu, aby se zabýval otázkou případné aplikace § 1729 odst. 1 o. z., který stanoví: Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod (odst. 1). Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech (odst. 2 cit. par.).

56. Dříve než okresní soud zohlední dosavadní subtilní judikaturu Nejvyššího soudu v k § 1729 odst. 1 a 2 o. z., považuje za nezbytné připomenout smyl a účel této právní reglementace z pohledu zákonodárce, tak, jak se podává z důvodové zprávy k občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb. V důvodové zprávě k tomuto paragrafu se mj. uvádí: „Každý může svobodně jednat s druhou osobou o uzavření smlouvy a rozhodnout se, zda s druhou osobou smlouvu uzavře, čili nic. Zároveň musí být chráněna i dobrá víra osoby, se kterou je jednáno. Z tohoto důvodu je namístě stanovit následky porušení poctivosti v právním styku v případech, kdy někdo zahájí jednání o smlouvě s jiným jen na oko nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít, anebo když jednání o smlouvě téměř uzavřené bez příčiny přeruší.“ 57. Již tedy z obsahu inkriminované části důvodové zprávy vztahující se k § 1729 odst. 1 a 2 o. z. plyne, že zákonodárce konstruoval právní regulaci daného segmentu chování stran, které nakonec nevyústilo v uzavření smlouvy tak, že nepoctivost strany, jež nakonec s druhou strana neuzavřela smlouvu, musí být zřejmá, a to ať již navenek zřejmá chováním anebo prokazatelná z pohledu tzv. jednání „na oko“, ať již stimul, důvody takového jednání dotčenou stranou byly jakékoliv, pakliže druhá strana k tomuto jednání přistupovala v dobré víře, přičemž protistrana takový úmysl uzavřít smlouvu neměla (ať již od samého začátku či později).

58. S připomenutou části důvodové zprávy k § 1729 odst. 1 a 2 o. z. a z toho plynoucím shrnutím v ad 55 de facto souzní závěry odborné literatury. Tak např. Beckův komentář občanského zákoníku [v části: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721-2054), 1. vydání, 2014, s. 59 a násl., a týž komentář v Beck on-line) mj. uvádí, že: „Základním předpokladem práva na náhradu újmy je, že proces sjednávání smlouvy již dospěl do takového stadia, kdy druhá smluvní strana může důvodně očekávat uzavření smlouvy. Nepoctivost jednání smluvní strany přitom spočívá v tom, že takové očekávání svým jednáním vyvolala a následně bez spravedlivého důvodu jednání skončila.“ Přitom „právo na náhradu za újmu může vzniknout, pouze jestliže smluvní strana již mohla důvodně očekávat uzavření smlouvy. Takové očekávání bude až (ve) výsledek sjednávání smlouvy, kdy strany ve své podstatě dospěly ke shodě na obsahu právního jednání. Půjde o takové případy, kdy nepoctivá strana svým jednáním dala najevo, že z hlediska její vůle už se nejedná o volnou úvahu, zda smlouva bude uzavřena či ne. Často půjde o případy, kdy obsah právního jednání je dohodnut a zbývá naplnění posledního kroku – dosažení požadované formy, doložení naplnění určitého předpokladu (doložení znaleckého posudku, finanční způsobilosti, kontrola provozu), splnění podmínky (absolvování zkoušky), se kterou spojuje nepoctivá strana svůj souhlas s uzavřením smlouvy. Musí zde tedy být objektivně posuzována vysoká pravděpodobnost, že smlouva bude uzavřena.“ V témže komentáři je pak činěn výklad nepoctivého jednání, o které se „bude jednat jenom v případě, kdy zde chybí spravedlivý důvod pro ukončení jednání o uzavření smlouvy. Spravedlivým důvodem jsou takové důvody, které objektivně posuzováno s ohledem na předchozí jednání ospravedlňují ukončení takového jednání. Druhá strana nemohla očekávat uzavření smlouvy při jejich naplnění. Půjde často o změnu poměrů, např. ztrátu schopnosti plnit dluhy řádně a včas u nepoctivé nebo druhé smluvní strany (shoří provozovna, odhalí se závažné nedostatky v kvalitě, nastanou okolnosti vyvolávající pochybnosti o solventnosti). Mohou to být důvody, které jsou spojeny s okolnostmi, které vyvolaly očekávání druhé smluvní strany, např. požadovaná kontrola, znalecký posudek, zkouška, předložená osvědčení ukáží, že rizika spojená s uzavřením smlouvy jsou jiná než původně předpokládaná.“ 59. Pokud jde o judikaturu vztahující se § 1729 odst. 1 a 2 o. z., lze připomenout závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 856/2018, v němž byl vyložen a odůvodněn právní názor, že z hlediska principu autonomie vůle je zásadní, že vznik případné odpovědnosti za újmu vzniklou ukončením kontraktačního jednání bez spravedlivého důvodu má být spíše výjimkou, nikoli pravidlem. Posouzení spravedlivosti důvodu, a tedy i poctivosti či nepoctivosti jednání, nesmí být příliš přísné. Jako spravedlivý důvod by měla být posouzena každá racionální úvaha jednající strany, vycházející z objektivní skutečnosti, ale i z obhajitelného subjektivního přesvědčení podloženého konkrétními okolnostmi v daném místě a čase. Nepoctivost jednání nelze spatřovat v tom, zda jednající strana druhé straně předestře či nikoli celý proces svých úvah, na jejichž základě ukončila jednání o uzavření smlouvy.

60. K naplnění § 1729 odst. 1 o. z. nemůže dojít i v případě, pokud se účastníci nedohodnou na výši a (nebo na) způsobu smluvního plnění, respektive jejího určení. Konkrétně v dovolací věci sp. zn. 26 Cdo 2987/2019 Nejvyšší soud přisvědčil právnímu názoru odvolacího soudu, který neshledal naplnění předpokladů předsmluvní odpovědnosti podle § 1729 odst. 1 o. z., neboť se totiž účastnice nedohody na výši a způsobu určení nájemného, které je třeba považovat za podstatné náležitosti nájemní smlouvy, a žalobkyně tak nemohla důvodně očekávat uzavření smlouvy. Jestliže za této situace žalovaná ukončila jednání o uzavření smlouvy, měla pro to spravedlivý důvod (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2987/2019). K tomu lze pro poměry této posuzované věci uvést, že pokud je dle § 2586 odst. 2 o. z. cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem, případně jestliže dle věty druhé téhož odst. a par. mohou strany uzavřít smlouvu o dílo i bez určení ceny díla, pokud se na tom takto dohodnout, aby pro takový případ pak platilo, že za ujednanou je cena placená za totéž nebo za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek, pak je zřejmé, že ani za shora popsané skutkové situace žalovaný nemohl důvodně očekávat, že s ním žalobkyně uzavře smlouvu o dílo, pakliže se na ceně díla nedohodli, respektive v daném časovém úseku ani nemohli dohodnout, neboť docházelo k opakovaným změnám a úpravám ceny díla ze strany žalovaného.

61. Okresní soud již při posledním jednání v rámci učiněné signalizace účastníkům v návaznosti na shora konstatované kasační usnesení odvolacího soudu předběžně vyložil svůj právní náhled na věc v tom směru, že dosavadní dokazování, jež bylo soudem učiněno i v předchozím prvoinstančním řízení, ve vazbě na provedené dokazování v dalším řízení, a s přihlédnutím k tvrzením a argumentaci žalobkyně, jež poukazovala též na výsledky dokazování v nalézacím řízení, svědčí o tom, že na straně žalobkyně existoval spravedlivý důvod k ukončení jednání s žalovaným, neboť po celou dobu jednání žalobkyně s žalovaným docházelo k vyjasňování předmětu smluvního ujednání, čemuž bránily především neshody ohledně navrhovaného použití materiálu a cenové kalkulace, která ze strany žalovaného byla neustále měněna. Ostatně za problémy v komunikaci se žalovaný žalobkyni dokonce omluvil (viz ad 39 a 44), čímž připustil v uvedeném směru jisté zmatky a nesoulad na jeho straně.

62. Závěry ad 59 soud nyní plně přebírá coby výsledek právního posouzení věci. Podle názoru soudu s ohledem na výsledky dokazování nelze konstatovat, že by žalobkyně jednala vůči žalovanému nepoctivě a tudíž že by její následné ukončení spolupráce s žalovaným bylo nutno kvalifikovat jako ukončení jednání bez spravedlivého důvodu.

63. Závěr ad 61 je posilován i tou skutečností, že za žalobkyni jednal s žalovaným (což žalovaný věděl) v podstatě laik – investor [jméno FO], který měl pochopitelně tři základní (dílčí) zájmy, respektive tři dílčí cíle, které v souhrnu měly vést k úspěšné realizaci vybavení interiéru jeho rodinného domu žalovaným. Zaprvé, aby tato realizace byla učiněna v odpovídající lhůtě. Zadruhé, aby byly důsledně dodrženy jeho požadavky (tedy požadavky žalobkyně) na druh a kvalitu použitého materiálu, kde měl dominovat i estetický prvek. A zatřetí, aby požadavek kvality materiálu byl adekvátní s jeho akceptovatelnou představou na cenovou únosnost této jeho investice do rodinného domu.

64. Z tohoto důvodu svědek coby investor byl při jednání se zástupci žalovaného obzvláště pečlivý a citlivý na dodržení jeho základního zadání, respektive zadání žalobkyně následně promítnutých do jednotlivých dílčích návrhů žalovaného, přičemž žalovaný za celou dobu těchto jednání mohl a měl vytušit, že [jméno FO] coby investor své požadavky, respektive požadavky žalobkyně, míní vážně a že jím (v zastoupení žalobkyně) požadovaná lhůta provedení díla, jeho kvalita a finanční akceptovatelnost požadované dodávky vybavení interiéru do rodinného domu jmenovaného musí být [právnická osoba] (a tedy i pro žalobkyni) akceptovatelná a že případné odlišnosti od jeho od základní představy na lhůtu provedení, kvalitu či cenu provedení, respektive realizace vybavení interiéru domu oproti jeho základní původní představě budou nepochybně jím rozporovány, k čemuž také docházelo a nakonec vyústilo v ukončení spolupráce žalobkyně s žalovaným, a to (podle názoru okresního soudu) ze spravedlivého důvodu, jak žalobkyně důvodně vyložila ve svých bodech shora (ad 17 – 30).

65. Soud proto dospěl k závěru, že v posuzované věci podmínky pro aplikaci § 1729 odst. 1 a 2 o. z. splněny nebyly.

66. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný odmítl vrátit žalobkyni nyní žalovanou částku, tj. 67 312,30 Kč z důvodu, že tato částka (včetně DPH) představuje náklady na realizaci, zaměření interiéru, dopravu, náklady na vzorek dýhy s lakováním, přípravné práce a náklady spojené s tvorbou výrobní dokumentace, tj. má jít o cenu za úkony, které žalovaný do ukončení spolupráce s žalobkyní učinil.

67. S přihlédnutím ke skutkovým zjištěním a vyloženému právnímu posouzení věci ústícímu v závěr o absenci uzavřené smlouvy o dílo a nemožnosti postupu dle § 1729 odst. 1 a 2 o. z. je třeba současně konstatovat, že žalovaný tím, že žalobkyni i přes její písemnou výzvu jí nevrátil částku 67 312,30 Kč, se na její úkor (v tomto rozsahu) bezdůvodně obohatil.

68. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

69. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, planěním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co ml po právu plnit sám.

70. S přihlédnutím k výše uvedenému je zřejmé, že žalovaný se nevydáním – nevrácením částky 67 312,30 Kč na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně žalovanému „zálohově plnila“ bez právního důvodu, jelikož k uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky nedošlo.

71. Jestliže žalovaný převážnou část žalobkyní zálohově zaplacené – domněle považované části ceny díla – vrátil, avšak nevrátil jí částku 67 312,30 Kč s odůvodněním, že jde o náklady, které do odstoupení od smlouvy o dílo žalobkyní vynaložil, jde o jeho nesprávnou právní úvahu, neboť v daném případě žalovaná částka představuje bezdůvodné obohacení, které žalovaný žalobkyni vrátit musí.

72. Z vyložených důvodů proto okresní soud podané žalobě vyhověl, a to včetně příslušenství – úroků z prodlení, neboť – s přihlédnutím k § 1959 o. z. – dnem 21. 8. 2020 (jelikož žalobkyně dne 20. 8. 2020, byť mylně odstoupila od smlouvy o dílo, vyzvala k vrácení peněžitého plnění) se žalovaný ocitl v postavení dlužníka v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., který je povinen podle § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

73. Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází ze skutečnosti, že žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, a proto jí náleží ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. (stanovícího, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl) vůči žalovanému náhrada nákladů řízení v celkové výši 60 640 Kč, která se sestává z následujících dílčích nákladů, jež žalobkyni v tomto řízení vznikly:

74. Odměna právní zástupkyně žalobkyně (advokátky) vypočtené podle § 7 bodu 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), z tarifní hodnoty 67 213,30 Kč, a to za celkem 11 úkonů právní služby po 3 820 Kč, celkem ve výši 42 020 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis předžalobní výzvy ze dne 21. 9. 2020, 3. sepis žaloby, 4. sepis repliky k vyjádření žalovaného, 5. účast advokátky žalobkyně na jednání u zdejšího soudu konaného dne 19. 4. 2021, 6. sepis písemného podání ze dne 23. 4. 2021 obsahující důkazní návrhy a skutková tvrzení reagující na předchozí podání žalovaného; soudu toto podání rovněž považuje za účelně vynaložený výdaj žalobkyně, 7. účast advokátky žalobkyně na jednání u zdejšího soudu konaného dne 23. 6. 2021, 8. sepis vyjádření k odvolání žalovaného proti prvně vydanému rozsudku zdejšího soudu, 9. účast advokátky žalobkyně na jednání u odvolacího soudu konaného dne 27. 10. 2022, 10. písemné podání – doplnění skutkových tvrzení a důkazů, a 11. účast advokátky žalobkyně na jednání u zdejšího soudu konaného dne 11. 4. 2023.

75. Náhrada hotových výdajů právní zástupkyně (advokátky) žalobkyně - 11 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT v celkové výši 3 300 Kč.

76. Cestovní náhrady při použití osobního vozidla zn. [Anonymizováno] RZ 2 [Anonymizováno], při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km a sazbě základní náhrady ve výši 4,40 Kč/1 km a sazbě 27/20 Kč/1 l. motorové nafty (při dále uvedených cestách dne 19. 4. 2021 a dne 23. 6. 2021), respektive sazbě základní náhrady ve výši 5,20 Kč/1 km a sazbě 44,10 Kč/1 l motorové nafty, a to za:

77. Cestovné za cestu [adresa] (sídlo advokátky žalobkyně) – Vyškov (procesní soud) a zpět k účasti na jednání dne 19. 4. 2021 a dne 22. 6. 2021, celkem 70 km za jednu cestu (tj. [adresa] a zpět), celkem za 140 km, tj. základní náhrada za použití vozidla (70 x 4,40 Kč) ve výši 308 Kč, náhrada za PHM (6,3 x 0,7 a 27,20 Kč) ve výši 428 Kč x 2 cesty = 856 Kč.

78. Cestovné za cestu ad 77 na jednání dne 11. 4. 2023 při sazbě základní náhrady 5,20 Kč/ 1 km a sazbě PHM 44,10 Kč/1 l motorové nafty, tj. základní náhrada za použití vozidla (70 x 5,20 Kč) ve výši 364 Kč, náhrada za PHM (6,3 x 0,7 x 44,10), tj v celkové výši 558 Kč.

79. Náhrada za promeškaný čas právní zástupkyně (advokátky) žalobkyně za cesty ad 77 a 78, tj. za 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT.

80. Částka odpovídající 21 % DPH za ad 74 až 79 (tj. 21 % z částky 47 334 Kč =) ve výši 9 940 Kč.

81. Žalobkyní uhrazený soudní poplatek ve výši 3 366 Kč.

82. Náhradu nákladů řízení je žalovaný dle § 169 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně.

Poučení