12 C 55/2022 - 90

Rubrum

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci žalobkyně: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/18, 128 10 Praha za kterou jedná [Jméno žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o zaplacení 29 538 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalované se nepřiznává osvobození od soudních poplatků.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa]-627831/0710, variabilní symbol [var. symbol].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se proti žalované domáhá zaplacení částky [částka] z titulu regresní úhrady škody podle § 16 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, způsobené nesprávným úředním postupem žalované spočívajícím v tom, že žalovaná, coby soudní exekutorka, nevyplatila v exekučním řízením vedeném pod sp. zn. [spisová značka] oprávněné (poškozené) spol. [právnická osoba]., vymožené plnění v celkové výši [částka], které žalobkyně posléze vyplatila oprávněné jako náhradu škody. Jelikož v [název] řízení vedeném proti žalované (rozsudkem Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu škody ve výši [částka], uplatňuje žalobkyně v nynějším řízení toliko rozdíl ve výši [částka].

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasí. Uvádí, že se jedná o peněžní prostředky dospělé na účty po [datum], tj. v době, kdy již nevykonávala funkci soudní exekutorky, měla vysloven zákaz činnosti, neprováděla žádné záznamy v systému AURA a nevydávala žádná rozhodnutí.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť ta se, ač řádně předvolána, k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Mezi účastníky je nesporné, že žalované zanikl výkon exekutorského úřadu dne [datum] uložením trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce soudního exekutora.

5. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], (dále jen „[název] rozsudek“), soud zjistil, že žalovaná, byla uznána vinnou ze spáchání zvlášť závažného [název][Anonymizováno]podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) [název] zákoníku jakož i ze [název] [název] zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. a), b) [název] zákoníku. Žalovaná, coby soudní exekutorka, v úmyslu opatřit si neoprávněný majetkový prospěch a způsobit v jednotlivých exekučních řízeních škodu oprávněným, povinným nebo jiným osobám, při výkonu exekuční činnosti v souvislosti s exekučními řízeními vedenými jejím exekutorským úřadem v letech 2002 až 2013, poté, co sama nebo prostřednictvím zaměstnanců exekutorského úřadu v době od [datum] do [datum] vymohla a od povinných osob přijala plnění, a to jednak bezhotovostně ve prospěch účtů č. [č. účtu] a [č. účtu], k nimž měla dispoziční právo a u nichž jako jediná rozhodovala o odchozích platbách a výběrech finančních prostředků v hotovosti, a dále ve formě úhrad prostřednictvím složenek nebo plateb hotovosti na pokladně exekutorského úřadu, při výjezdech a dražbách movitých a nemovitých věcí, která jí byla v rámci jednotlivých exekučních řízení svěřena za účelem uspokojení pohledávek oprávněných a dalších věřitelů, takto vymožená plnění v rozporu se svými zákonnými povinnostmi oprávněným osobám nevyplácela a průběžně s nimi nakládala jako s vlastními, když je používala pro svou soukromou potřebu, na zajištění chodu exekutorského úřadu, na úhrady splátek úvěru na pořízení a rekonstrukci budovy sídla úřadu nebo je převáděla na bankovní účet svého tehdejšího přítele [jméno FO], a v době od [datum] do [datum] neplnila povinnost, která jí byla uložena § 46 odst. 4 exekučního řádu, ve znění účinném od [datum], po právní moci usnesení o nařízení exekuce zajistit po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržela, resp. zajistit ve stejné lhůtě vyplacení částečného plnění v případě, kdy převýšilo částku [částka], ani povinnost vyplácet vymožená plnění ve lhůtách dohodnutých s některými oprávněnými, přičemž vymožená plnění nevyplatila ani později, nepředala je nově jmenovanému exekutorovi Exekutorského úřadu [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO], ani je neponechala na žádném z bankovních účtů exekutorského úřadu, čímž v jednotlivých exekučních řízeních zmařila jejich řádné vyplacení oprávněným, povinným nebo dalším věřitelům a způsobila jim ve 281 vedených řízeních celkovou škodu ve výši [částka], přičemž konkrétně tak učinila mj. v případě exekučního řízení sp. zn. [spisová značka], v němž usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], byla žalovaná pověřena provedením exekuce ve věci oprávněné: [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], proti povinné: [jméno FO], nar. [datum], IČO [IČO], v exekuci bylo do [datum] vymoženo: • na účty exekutorského úřadu připsána (od [datum] do [datum]) částka [částka], • při výjezdu dne [datum] částka [částka], • při výjezdu dne [datum] částka [částka], celkem tedy [částka], v exekuci bylo do [datum] uhrazeno: • oprávněné zaslána na účet dne [datum] částka [částka], • náklady exekutora dle PUNE ze dne [datum] (PM: [datum]) v částce [částka], Nevyplacený rozdíl: [částka] - [částka] - [částka] = [částka]. Z odst. 222 [název] rozsudku dále vyplývá, že soud uložil obžalované (žalované) povinnost k náhradě škody poškozené České republice – [právnická osoba] (žalobkyně) v celkové výši [částka], v této věci částku [částka] namísto požadovaných [částka] s odůvodněním, že soud poškozené mohl přiznat náhradu škody jen co do výše, jak je se škodou počítáno ve vyhlášeném rozsudku, tedy již splatnými vymoženými plněními do data [datum], které měly být obžalovanou vyplaceny do [datum], ovšem nebyly. Jakákoliv další plnění došlá na exekutorské účty či jinak vymožená po datu [datum] v živých exekucích již nemohou být obžalované kladeny za vinu. Ve zbytku uplatněného nároku na náhradu škody byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

6. Z listiny označené jako žádost o náhradu škody, datované dne [datum], soud zjistil, že spol. [právnická osoba]., požádala žalobkyni o náhradu škody ve výši [částka] způsobenou nesprávným úředním postupem žalované v exekuci vedené pod sp. zn. [spisová značka].

7. Z listiny označené jako stanovisko [právnická osoba], datované dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně shledala důvodným nárok spol. [právnická osoba]., na náhradu škody ve výši [částka].

8. Z listin označených jako bankovní výpis a závazek, datovaných dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] uhradila spol. [právnická osoba]., částku [částka].

9. Ze sdělení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] vč. přehledu plateb k sp. zn. [spisová značka] (původní sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že celkem bylo v této exekuci vymoženo [částka], z toho [částka] bylo hrazeno přímo k rukám žalované, přičemž z této částky bylo oprávněné vyplaceno celkem [částka] a na průběžné náklady soudního exekutora bylo převedeno celkem [částka], zbývající část vymoženého plnění ve výši [částka] zůstala nevyplacena oprávněné, ani nebyla předána nově jmenovanému exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO].

10. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], (dostupný v elektronickém systému AURA, v němž žalované vedla exekuční spisy), soud zjistil, že žalovaná, t. č. soudní exekutorka, vydala příkaz k úhradě nákladů exekuce ve výši [částka] (odměna exekutora [částka] a náklady exekučního řízení [částka]).

11. Z usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], (dostupné v elektronické verzi exekučního spisu sp. zn. [spisová značka] - na CD nosiči), soud zjistil, že soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] zrušil příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a to ve výroku a), kterým byla stanovena odměna exekutora ve výši [částka] vč. 19% DPH.

12. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).

13. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná, coby soudní exekutorka, které zanikl výkon exekutorského úřadu dne [datum], byla pravomocně uznána vinnou ze spáchání [název] [název] jakož i zvlášť závažného [název]. V exekuce vedené žalovanou (pod původní sp. zn. [spisová značka]) bylo vymoženo celkem [částka], z toho [částka] bylo [Anonymizováno] přímo k rukám žalované, z této částky bylo oprávněné vyplaceno celkem [částka] a náklady exekučního řízení činily [částka]. Oprávněná v exekuci vedené pod sp. zn. [spisová značka], spol. [právnická osoba]., uplatnila u žalobkyně nárok na náhradu škody, žalobkyně tento nárok shledala důvodným a vyplatila spol. [právnická osoba]., částku [částka]. Žalobkyni bylo v [název] řízení přiznáno proti žalované právo na náhradu škody ve výši [částka] (žalobkyně se připojila s nárokem ve výši [částka]).

14. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalovaná, t. č. ještě v postavení soudní exekutorky, vyplatila oprávněné spol. [právnická osoba]., více než [částka], anebo že by jakkoliv předala zbývající část vymoženého plnění ve výši [částka] nově jmenovanému exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO] (ať již osobně, nebo ponecháním na některém z bankovních účtů, k nimž měla v době výkonu funkce soudní exekutorky dispoziční právo, nebo jiným způsobem).

15. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, (dále také jako „zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci“ nebo „OdpŠk“), stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona (dále jen "úřední osoby").

16. Podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily.

17. Podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci právo na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti.

18. Podle ustanovení § 15 odst. 5 věty třetí zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, (dále jen „exekuční řád“), ve znění účinném do [datum], exekutor, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, zajistí předání spisů, plnění vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů nově jmenovanému exekutorovi a předání razítek, průkazů a pečetidel podle § 103 odst. 1.

19. Podle ustanovení § 46 odst. 4 exekučního řádu, ve znění účinném do [datum], peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku [částka]. Za vymožené plnění se považuje plnění získané provedením exekuce některým ze způsobů podle § 59 odst. 1, provedením exekuce podle odstavce 6 nebo hrazené na vymáhanou povinnost od uplynutí lhůty podle odstavce 6 a vydání exekučního příkazu do provedení exekuce podle tohoto exekučního příkazu.

20. Ve skutkově i právně obdobné věci již rozhodoval mezi týmiž účastníky Nejvyšší soud, který v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], učinil následující závěry. Pokyny a úkony exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, přetrvávají i po zániku exekutorského úřadu s tím, že zákon předpokládá, že další exekuční činnost v dané exekuční věci a při respektu k předchozím pokynům a úkonům dřívějšího exekutora bude vykonávat nově jmenovaný exekutor nebo exekutor, který převzal řízení (§ 15 odst. 7 a 9 exekučního řádu). Rovněž nelze pominout, že exekutor, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, je i po zániku úřadu nadán veřejnoprávními povinnostmi, jež jsou přímo spjaty s tím, že v dané věci vykonával exekuční činnost. Mezi tyto povinnosti patří předání plnění vymožených v exekuci (§ 15 odst. 5 exekučního řádu). Tyto povinnosti musí mít ze své podstaty veřejnoprávní charakter plynoucí z jeho postavení, jež ohledně těchto činností přetrvává, a tedy musí být vyhodnoceny jako úřední činnost bývalého exekutora do doby, než jsou z jeho strany naplněny. Tento úsudek lze podpořit i tím, že o neshodách o právu na náhradu nákladů exekuce zahájené bývalým exekutorem a exekutorem, jenž exekuci převzal, rozhoduje prezidium Exekutorské komory (§ 15 odst. 6 exekučního řádu, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Zákon tedy předpokládá, že i po zániku exekutorského úřadu je bývalý exekutor povinen podřídit se profesní komoře, jejímž členem již není, což je možné jen za přijetí předpokladu, že bývalý exekutor neztrácí své veřejnoprávní (úřední) postavení, jde-li o jeho nevypořádaná práva a povinnosti vzniklá následkem jeho dřívější exekuční činnosti, u nichž tak stanoví exekuční řád. Mezi tyto povinnosti patří i povinnost k předání plnění vymoženého v exekuci exekutorovi, jenž v dané exekuci nastoupil na jeho místo.

21. Vychází-li dovolací soud z toho, že nepředání vymoženého plnění bývalým exekutorem exekutorovi, jenž po něm vede exekuci, je nesprávným úředním postupem bývalého exekutora, vede-li to k nevyplacení plnění, jež bylo vymoženo ve prospěch oprávněného, je na místě uzavřít, že stát je odpovědný za škodu, která vznikla tím, že bývalý soudní exekutor, jemuž zanikl výkon úřadu soudního exekutora, po zániku výkonu úřadu soudního exekutora v rozporu s ustanovením § 15 odst. 5 exekučního řádu nepředal nově jmenovanému soudnímu exekutorovi, jenž exekuci vede po něm, vymožené plnění. Odpovědnost státu za takové situace je nutno dovodit i proto, že nepředáním plnění vymoženého ve prospěch oprávněného došlo zároveň i k již nezvratnému porušení ustanovení § 46 odst. 4 exekučního řádu, jenž exekutorovi ukládá po odpočtu nákladů exekuce poskytnout výplatu celé vymožené pohledávky, případně i částečného plnění převyšujícího [částka] oprávněnému (nedohodl-li se s oprávněným jinak) do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. V případě, že soudní exekutor, jemuž zanikl výkon úřadu soudního exekutora, v rozporu s ustanovením § 15 odst. 5 exekučního řádu nepředal nově jmenovanému soudnímu exekutorovi, jenž exekuci následně vede, vymožená plnění, a následkem této skutečnosti se oprávněnému nedostalo plnění ve lhůtě stanovené v ustanovení § 46 odst. 4 exekučního řádu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 86/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), jež mu dle vymáhaného exekučního titulu náleží, je stát povinen oprávněnému tuto škodu nahradit (§ 3 odst. 1 písm. b/ OdpŠk). Ve vztahu k oprávněnému je totiž dána přímá odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. způsobenou činností soudního exekutora, jemuž zanikl výkon úřadu soudního exekutora, jestliže po zániku výkonu úřadu soudního exekutora v rozporu s ustanovením § 15 odst. 5 exekučního řádu nepředal nově jmenovanému soudnímu exekutorovi vymožené plnění a spisovou dokumentaci, vede-li to k nevyplacení plnění, jež bylo vymoženo ve prospěch oprávněného; státu svědčí následné právo na regresní náhradu podle § 16 odst. 1 OdpŠk proti bývalému soudnímu exekutorovi, který uvedenou povinnost nesplnil.

22. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná, jíž zanikl výkon exekutorského úřadu dne [datum] dle § 15 odst. 1 písm. g) exekučního řádu, se dopustila nesprávného úředního postupu, když v rozporu s § 46 odst. 4 exekučního řádu nezajistila po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněné, ani v rozporu s § 15 odst. 5 exekučního řádu nepředala nově jmenovanému soudnímu exekutorovi, jenž exekuci následně vede, vymožená plnění, a následkem této skutečnosti se oprávněné nedostalo plnění ve lhůtě stanovené v § 46 odst. 4 exekučního řádu, jež jí dle vymáhaného exekučního titulu náleží, resp. žalovaná shora uvedené skutečnosti neprokázala. V posuzované věci žalovaná, coby soudní exekutorka, vymohla od povinné celkem [částka], z této částky vyplatila oprávněné [částka], přičemž náklady exekuce ve smyslu § 87 odst. 1 exekučního řádu činily [částka]. Soud se dále zabýval tím, zda žalované na nákladech exekuce ve smyslu § 87 odst. 1 exekučního řádu náležela částka [částka], jak ji zohlednil [název] soud, nebo částka [částka] (rozdíl [částka]), která byla později určena usnesením soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Jelikož zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci pro účely regresní odpovědnosti formu zavinění nestanoví, postačuje k naplnění podmínky zavinění nedbalost nevědomá, která představuje psychický vztah osoby povinné k regresní úhradě k zákonem předvídanému následku, jímž je možnost vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou výkonem veřejné moci, a která je charakteristická tím, že tato osoba nechtěla, aby ke vzniku této odpovědnosti došlo, a ani nevěděla, že její jednání (opomenutí) k ní může vést, ačkoliv to vzhledem k okolnostem a ke svému postavení při výkonu pravomocí státu vědět měla a mohla. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná byla v době vydání příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], soudní exekutorka, měla a mohla vzhledem k okolnostem a ke svému postavení při výkonu pravomocí státu vědět, že nesprávným určením výše nákladů exekuce může dojít ke vzniku, resp. zvětšení škody, dojde-li posléze ze strany žalované k nesprávnému úřednímu postupu popsanému výše. Zavinění nejméně ve formě nevědomé nedbalosti lze tedy u žalované ohledně rozdílové částky nákladů exekuce [částka] dovodit. Částka nepředaná oprávněné či nově jmenovanému soudnímu exekutorovi tedy činí výši [částka] (86 527 – 20 000 – 10 963). Za situace, kdy žalobkyni bylo v [název] řízení přiznáno proti žalované právo na náhradu škody ve výši [částka], činí regresní nárok žalobkyně proti žalované částku ve výši [částka] (55 564 – 26 026). Žalovaná způsobila škodu zaviněným porušením právní povinnosti nejméně ve formě nevědomé nedbalosti (viz odůvodnění výše), přičemž do [datum] se jedná o zavinění ve formě přímého úmyslu (srov. [název] rozsudek). Jelikož žalobkyně nahradila oprávněné škodu způsobenou nesprávným úředním postupem žalované, vzniklo žalobkyni proti žalované následné právo na regresní náhradu částky [částka] podle § 16 odst. 1 OdpŠk.

23. Žalovaná neunesla břemeno tvrzení a důkazní stran skutečností, že částku [částka] vyplatila oprávněné v souladu s § 46 odst. 4 exekučního řádu anebo předala nově jmenovanému soudnímu exekutorovi dle § 15 odst. 5 exekučního řádu. Procesní břemena tížila právě žalovanou, neboť se jedná o skutečnosti způsobilé přivodit (v případě jejich prokázání) pro žalovanou příznivé právní následky. Žalovaná se bez omluvy nedostavila k jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/10).

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny paušální náhradou účastníka nezastoupeného advokátem v celkové výši [částka] (5 x [částka]) [§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 a § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.], a to za 5 úkonů (návrh ve věci samé, 2krát příprava účasti na jednání a 2krát účast na jednání před soudem). Náklady řízení žalobkyně dále spočívají v cestovních výdajích podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které za cestu osobním automobilem k jednání dne [datum] na trase [adresa] a zpět při vzdálenosti 190 km, průměrné spotřebě 5,2 l nafty/100 km a ceně nafty [částka]/1 l, činí částku [částka], a dále v cestovních výdajích podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které za cestu osobním automobilem k jednání dne [datum] na trase [adresa] a zpět při vzdálenosti 190 km, průměrné spotřebě 5,2 l nafty/100 km a ceně nafty [částka]/1 l, činí částku [částka]. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši [částka] je žalovaná povinna podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

25. U jednání konaného dne [datum] požádala žalovaná o přiznání osvobození od soudních poplatků. Soud v jiných (skutkově i právně obdobných) věcech mezi týmiž účastníky již přiznal žalované osvobození od soudních poplatků, ovšem za situace, kdy žalovaná vykonávala trest odnětí svobody a její osobní a majetkové poměry přiznání osvobození odůvodňovaly. Soudu je ovšem z úřední činnosti známo, že žalovaná byla z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěna dne [datum], na její straně tedy došlo od posledního rozhodování o osvobození k podstatné změně poměrů, aniž by ovšem žalovaná nové osobní a majetkové poměry soudu dotvrdila a osvědčila. Za této situace soud v době rozhodování o nynějším návrhu žalované na přiznání osvobození od soudních poplatků nedisponuje natolik dostatečným množstvím informací o poměrech žalované, aby mohl učinit kvalifikovaný závěr o objektivním nedostatku finančních prostředků na straně žalované, tudíž nezbylo, než osvobození od soudních poplatků žalované nepřiznat.

26. Jelikož žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a současně byla dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), osvobozena od soudního poplatku, rozhodl soud podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. b) sazebníku poplatků na základě tzv. přenesené poplatkové povinnosti rovněž o povinnosti žalované k zaplacení soudního poplatku [částka][Anonymizováno]

Poučení