12 C 59/2009-1071

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] vypořádání zaniklého SJM takto:

Výrok

I. Z věcí, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného: [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] b) – [anonymizováno 7 slov] číslo [anonymizováno], [registrační značka] v hodnotě [částka] -) [anonymizována tři slova] (v [anonymizována dvě slova]), [příjmení] (č. [anonymizováno]) [číslo], [registrační značka] (dříve do [datum] - [registrační značka]), v hodnotě [částka] c) nemovitosti: -) pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp./č.e., pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, manipulační plocha, pozemek p. [číslo] o výměře [výměra] ostatní plocha, [anonymizováno] plocha, pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, [anonymizováno] plocha [územní celek], vše v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] a obci [obec], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví]

II. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje rozdíl mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku zákonného majetkového společenství podniku [celé jméno žalovaného], [IČO] v částce [částka].

III. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá vypořádání movitých věcí, a to vozidla: [anonymizována dvě slova] 2. [anonymizováno], [registrační značka], zamítá.

IV. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá vypořádání movitých věcí, a to: přenosný [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni z titulu vypořádání podílu na společném jmění manželů účastníků částku [částka] do [anonymizováno] dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyni se vrací z účtu ČR- Okresního soudu v Jablonci nad Nisou část nevyčerpané zálohy poskytnuté na zpracování znaleckého posudku ve výši 13 835,53 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit státu ČR – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou na náhradě nákladů řízení 35 164,47 Kč, a to do třiceti dní od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1 Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala proti žalovanému vypořádání společného jmění manželů, které zaniklo dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství vydaný zdejším soudem pod č. j. [číslo jednací]. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání tento majetek: 1) movité věci: [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 2) - [anonymizována dvě slova] vozidlo [anonymizována dvě slova] barvy [registrační značka] - [anonymizována dvě slova] vozidlo [anonymizována dvě slova] barvy [registrační značka] - [anonymizována dvě slova] vozidlo [anonymizována dvě slova] barvy, [registrační značka] - [anonymizována dvě slova] vozidlo [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] barvy, [registrační značka] - [anonymizována tři slova] (v úpravě [anonymizováno]), [příjmení] (č. [anonymizováno]) [číslo], [registrační značka] (dříve do [datum] [registrační značka]) - [značka automobilu], [registrační značka] - [anonymizováno] vozidlo [anonymizována tři slova], [registrační značka] 3) nemovitosti: pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp./č.e., pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha [anonymizováno] plocha, pozemek p. [číslo] o výměře [výměra] ostatní plocha [anonymizováno] plocha, pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha manipulační plocha [územní celek], vše v [katastrální uzemí] nad [anonymizováno] a obci [obec], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] [Anonymizovaný odstavec.] 5) investice vynaložené z prostředků ve společném jmění manželů do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného a to do [anonymizována dvě slova] domu [adresa] na pozemku parc. [číslo], [anonymizována dvě slova] bez čp. če na pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] bez čp. če na pozemku parc. [číslo] ([anonymizována dvě slova]) a do domu [adresa] v obci [obec], k.ú. [obec], [stát. instituce] a to za období od [datum] do [datum] 6) částku [částka] jako doměrek daně z příjmů fyzických osob z titulu nesplacené půjčky od [role v řízení] žalobkyně ve výši [částka] 7) částku [částka] jako dar od [role v řízení] žalobkyně, který byl použit na nákup [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] 2 Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že některé z předmětných movitých věcí byly pořízeny z výlučných prostředků žalovaného, přičemž kuchyňská linka včetně sporáku a lednice byly pořízeny před uzavřením manželství. Co se týče motorových vozidel, konkrétně [značka automobilu], [registrační značka] a [anonymizováno] [číslo] a [anonymizována dvě slova] [registrační značka] byly před [datum] prodány, ke dni rozvodu manželství, tedy netvořily SJM účastníků. Auto [anonymizována dvě slova] barvy je součástí firmy žalovaného. Automobil [příjmení] [registrační značka] měl ke dni rozvodu manželství již jen cenu šrotu. Vozidlo [anonymizováno], [registrační značka] nebylo ke dni [datum] ve společném jmění účastníků, bylo vlastnictví [anonymizováno] společnosti. [anonymizováno] splátky hradil výlučně žalovaný. [ulice] automobil [anonymizována dvě slova], [registrační značka] byl vážně poškozen při [anonymizována dvě slova] dne [datum], je nepojízdný a byl zakoupen za [částka]. K seznamu vozidel v bodě 5) žaloby uvedl, že údaje nejsou přesné, vozidla jsou v [anonymizováno] nebo [anonymizováno] a jiná do SJM manželů nepatří, patří jeho firmě. O finančním daru [částka] poskytnutém žalobkyni jejími [role v řízení] žalovaný neví. Pokud jde o bývalou [anonymizováno] na parcele [číslo] k.ú. - [obec] a parcely [číslo] vše v k.ú. [obec] byly koupeny za manželství, ale kupní cena byla zčásti uhrazena z výlučných prostředků žalobce, konkrétně z půjček od [jméno] [příjmení] ve výši [částka], [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] ve výši [částka] a [celé jméno svědka] ve výši [částka]. Pokud jde o nemovitosti v jeho výlučném vlastnictví, které měly být za manželství zhodnoceny ze společných prostředků, žalovaný je nabyl [anonymizováno] po [role v řízení] [anonymizováno] dne [datum] a poté žádné investice do nich nebyly. 3 K tomuto žalobkyně uvedla, že tvrzení o půjčkách je vymyšlené, k prodeji vozidel nedala souhlas, není pravda, že neproběhly investice do nemovitostí a poukázala na to, že po rozvodu manželství žalovaný měl a má finanční prostředky, neboť zakoupil nemovitosti na [obec] a [obec], LV [číslo] Kupní smlouvou ze dne [datum] dokládá, že nemovitosti byly pořízeny žalovaným za částku [částka] a kupní smlouvou ze dne [datum] dokládá, že žalovaný, rozvedený, zakoupil další nemovitosti za částku [částka]. Finanční prostředky na nákup těchto nemovitostí si dle vyjádření žalovaného opatřil formou půjček, o této skutečnosti se žalobkyně dozvěděla až z vyjádření žalovaného. 4 Žalovaný při prvním jednání k movitým věcem uvedeným v žalobě uvedl, že [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] se u něho nenachází, neboť ho děti rozbily v roce [rok]. Žalovaný potvrdil, že vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka], [anonymizováno] [registrační značka] a [registrační značka] sloužila podnikatelské činnosti a souhlas manželky k prodeji vozidel RZ: [registrační značka] a [registrační značka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] neměl. 5 Soud nejprve v projednávané věci rozhodl rozsudkem ze dne 15. 6. 2017, č.j. 12 C 59/2009-645 tak, že: I. Z věcí, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného: [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] f) nemovitosti: [Anonymizovaný odstavec.] II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni z titulu vypořádání podílu na společném jmění manželů účastníků částku [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobkyni se vrací z účtu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou část nevyčerpané zálohy poskytnuté na zpracování znaleckého posudku ve výši 28 090 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu Česká republika - Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou na náhradě nákladů řízení 20 910 Kč a to do 30 dní od právní moci tohoto rozsudku. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 6 K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka Liberec rozsudek okresního soudu usnesením ze dne 8. 10. 2018, č.j. 30 Co 315/2017-778 zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že sdílí výhrady žalovaného uvedené v odvolání, neboť napadený rozsudek si protiřečí, a to nejen ohledně toho, co bylo pojato do výrokové části v rámci vypořádání SJM a toho, jaké soud učinil částečné dílčí závěry ohledně jednotlivých položek uplatněných účastníky v řízení. Odvolací soud postrádá u některých dílčích závěrů soudu konkrétní odkaz na příslušný zdroj skutkových zjištění, jenž by umožnil při odvolacím přezkumu vyhodnotit správnost jednotlivých skutkových závěrů a případně se k nim věcně vyjádřit. Příkladmo lze v této souvislosti uvést, že neobstojí prozatím závěr soudu o tom, že z prostředků spadajících do SJM byla do výlučného majetku žalovaného investována částka [částka], když podle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [celé jméno znalce] k ocenění investic do nemovitosti v obci [obec] [anonymizováno] žalovaným po [role v řízení] pč [číslo] a čp [anonymizováno] se jednalo o částku [částka]. Dále se rovněž odvolací soud nemůže ztotožnit se závěrem soudu I. stupně, že z výlučného vlastnictví žalobkyně byla investována do společného jmění manželů částka [částka], když podle znaleckého posudku se jednalo o částku [částka] Ani závěr soudu, že ze společného jmění manželů na výlučný majetek žalovaného byly investovány [anonymizováno] splátky ve výši [částka], není opřen o odkaz na konkrétní provedené důkazy o skutečně realizovaných platbách (za něž nelze považovat leasingovou smlouvu, neboť závazkový vztah včetně ujednání o platebních podmínkách sice zakládala, skutečný průběh placení z hlediska data a výše provedených plateb však nedokládá). Dále odvolací soud uvedl, že okresní soud se správně nevypořádal např. s tvrzením žalovaného, že movité věci tvoří vybavení společné domácnosti, byly pořízeny z jeho výlučných prostředků, přičemž [anonymizována dvě slova] včetně [anonymizováno] a [anonymizováno] byly pořízeny před uzavřením manželství. 7 V intencích pokynu krajského soudu tedy soud nejprve poučil žalovaného podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., aby doplnil svá skutková tvrzení a označil důkazy potřebné k prokázání svého tvrzení, že [anonymizována dvě slova] včetně [anonymizována dvě slova] byly pořízeny před uzavřením manželství a dále poučil žalovaného podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., aby doplnil svá skutková tvrzení a označil důkazy potřebné k prokázání svého tvrzení, že žalovaný z výlučných finančních prostředků vynaložil na pořízení podniku částku [částka], kdy se tak stalo, odkud finanční prostředky pocházely a že se jednalo o výlučné finanční prostředky žalovaného a že tyto finanční prostředky investoval do podniku. 8 V podání ze dne [datum] žalovaný k těmto tvrzením navrhl k důkazu technický průkaz od [anonymizována čtyři slova], zn. BSS a technický průkaz od [anonymizována tři slova] [číslo], zn. [anonymizováno] k prokázání skutkových tvrzení ohledně majetku, který měl ve svém výlučném vlastnictví před uzavřením manželství s žalobkyní, dále uvedl, že předmětná vozidla byla součástí hmotného investičního majetku žalovaného evidovaného v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku [rok], který je přílohou znaleckého posudku [číslo] zpracovaného znalcem [celé jméno znalce], dále uvedl, že navrhuje výslech svědkyně [celé jméno svědkyně], a to za účelem prokázání původu a rozsahu příjmů žalobkyně v období trvání manželství, tj. od [datum] do [datum] (č.l. 791). 9 Při jednání dne [datum] právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že pokud se jedná o vozidla uvedená ve vyjádření žalovaného ze dne [datum], tak nesporuje skutečnosti o tom, že tato vozidla byla součástí hmotného investičního majetku žalovaného, neboť již vyplynulo z dřívějšího důkazu, že tato vozidla byla součástí investičního majetku firmy [celé jméno žalovaného] a nebyla zahrnuta do čistého obchodního majetku, ale byla z ní odečtena, což vyplývá i ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce]. 10 Již dříve při jednání dne [datum] soud poučil žalovaného podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že je povinen navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení, že nábytek v [anonymizováno] pokoji byl darován [anonymizováno], že [anonymizována dvě slova] čp./če na pozemku parc. [číslo] pozemky parc. [číslo] byly pořízeny z jeho výlučných prostředků a zároveň byl poučen o následcích nesplnění této povinnosti. 11 Zároveň soud poučil žalobkyni podle § 118a odst. 3 o tom, že je povinna prokázat tvrzený dar v celkové hodnotě [částka] poskytnutých od jejich [role v řízení] za účelem nákupu [značka automobilu], [anonymizováno] barvy [registrační značka] a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení, že žalovaný investoval ze společných prostředků a kolik vložil ze společných prostředků do svého výlučného majetku, a to do [anonymizována dvě slova] domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] zemědělského stavení bez čp./če na pozemku parc. [číslo] zemědělské stavení bez čp./če na pozemku parc. [číslo] dále do domu [adresa], všechno v k.ú. v [obec] a zároveň byla poučena o následcích nesplnění této povinnosti. 12 K prokázání svých tvrzení žalobkyně po poučení soudu navrhla dne [datum] provedení důkazu znaleckým posudkem, který by ocenil investice do dotčených nemovitostí za období od [datum] do [datum], když nemá k dispozici žádné doklady o investicích, znalec nechť vychází ze znaleckého posudku [číslo] o projednání [anonymizováno] po [role v řízení] žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] dne [datum], a co se týče stavu ke dni zániku manželství ([datum]), nechť znalec vychází z dnešního stavu. Ví, že za trvání manželství bylo vybudováno v budově [anonymizována dvě slova] nejméně [anonymizováno] menších místností a jedna [anonymizováno], byla zavedena voda, elektřina, vybudována střešní okna, vybaveny koupelny sanitou. V domě [adresa], kde má firma žalovaného kanceláře, za trvání manželství žalovaný provedl uvnitř v domě rekonstrukci místnosti v přízemí vlevo od hlavního vchodu vedoucího od silnice, kde zrekonstruoval místnost, položil podlahu, provedl omítky, umístil nové okno a současně omítl celý dům. Jako další důkaz navrhla výslech [celé jméno žalobkyně], [role v řízení] žalovaného, která byla účastna prohlídce nemovitosti v souvislosti se zpracováním shora uvedeného znaleckého posudku pro [anonymizováno] řízení. Po poučení soudu o významu svědecké výpovědi tato svědkyně odmítla vypovídat. 13 Žalovaný teprve dne [datum] soudu předložil kopie dokumentu o půjčkách, na které se odvolával ve svém vyjádření k žalobě dne [datum]. Podle tvrzení žalovaného by se mělo jednat o půjčku mezi ním a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ve výši [částka], o půjčku mezi ním a [celé jméno svědka] ze dne [datum] ve výši [částka], o půjčku ze dne [datum] ve výši [částka] a ze dne [datum] ve výši [částka]. Dále v tomto vyjádření ze dne [datum], pod bodem 2 a 3, žalovaný argumentuje stavem nemovitosti domu [adresa] v [příjmení] a dalšího domu v [příjmení], které měly být zrekonstruovány již za života jeho [anonymizováno] [role v řízení], kdy k fasádě domu [adresa], hotové již za života zesnulého otce doložil fotografii, kterou měl pořídit pan [příjmení]. Tato fotografie však není datována (č.l. 328 spisu) a nelze ji použít jako dokládající důkaz. Pod bodem 5 vyjádření žalovaný předložil kopii podnájemní smlouvy pro pana [příjmení] ze dne [datum]. K této smlouvě žalobkyně namítla, že žalovaný v době uzavření předmětné podnájemní smlouvy ze dne [datum] nebyl a nemohl být vlastníkem objektu, který nabyl z [anonymizováno] po svém [role v řízení] až ke dni [datum], když [anonymizováno] řízení bylo ukončeno až v roce [rok]. Tuto smlouvu považuje za podvodnou, navíc tato smlouva odporuje posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [číslo] kde se uvádí, že je bývalý [anonymizováno] bez [anonymizováno] využíván v přední části podkroví jako kanceláře se sociálním příslušenstvím – podkroví zastavěná plocha [anonymizováno] se rovná [výměra], kdežto ve smlouvě s panem [příjmení] se pronajímá dvoupodlažní byt o rozloze cca 185 m2, který tam v tu dobu nemohl být. 14 Dle vyjádření žalobkyně jí žalovaný o půjčkách neinformoval ani nežádal o souhlas k uzavření takových smluv, ona o žádných půjčkách neví. Z tohoto důvodu žalobkyně navrhla výslech [anonymizováno] a [celé jméno svědka] jako svědků. 15 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s ust. § 132 o.s.ř. zjistil soud tento skutkový stav: 16 Z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v Jablonci nad Nisou. Návrh na rozvod manželství podala žalobkyně, v návrhu uvedla, že manželství je rozvráceno pro [anonymizováno] žalovaného a [anonymizována dvě slova] účastníků. 17 Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi prodávajícím [anonymizována tři slova] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], jako kupujícím, bylo zjištěno, že vozidlo [anonymizováno] [registrační značka] bylo prodáno firmou žalovaného za částku [částka]. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi prodávajícím [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], jako kupujícím, bylo zjištěno, že vozidlo [anonymizována dvě slova] bylo prodáno za kupní cenu [částka] a tato kupní cena byla použita na nákup [anonymizováno] v rámci podnikání a z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi prodávajícím [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], jako kupujícím, bylo zjištěno, že vozidlo [anonymizováno] [registrační značka] bylo prodáno za kupní cenu [částka]. Automobil měl [anonymizováno] motor a byl [anonymizováno], získané peníze byly rovněž použity k podnikatelským účelům. 18 Ke kupní smlouvě ohledně [značka automobilu] [registrační značka] a [anonymizováno] [registrační značka] neměla žalobkyně v průběhu řízení připomínek, ke kupní smlouvě z roku [rok] ohledně [značka automobilu], [registrační značka] žalobkyně konstatovala, že již nelze namítnout relativní neplatnost. 19 Ze zprávy [stát. instituce] ze dne [datum] vyplývá, že úřad nemá hlášené žádné změny na nemovitostech žalovaného, kdy se jedná o [anonymizována dvě slova] domu [adresa] na pozemku [adresa], [anonymizována dvě slova] bez č.p. na pozemku p. [číslo] zemědělské stavení bez č.p. na pozemku p. [číslo] dům [adresa] vše v k.ú. [obec]. 20 Z [anonymizováno] smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností s [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] a žalovaným jako [anonymizováno] nájemcem, předmětem leasingu byl osobní automobil [anonymizována tři slova] [příjmení]: [anonymizováno] [číslo], pořizovací cena činila [částka]. Bylo sjednáno, že nájemné bude hrazeno formou 36 měsíčních splátek, mezi účastníky byla sjednána první mimořádná splátka splatná do 5 dnů od data podpisu smlouvy ve výši [částka] (z toho základ [částka] a DPH [částka]), administrativní poplatek 0 Kč. Ohledně měsíčních splátek bylo sjednáno, že celková výše měsíční splátky činí [částka] (z toho základ [částka] a DPH [částka]), tato se skládá ze základu pořizovací ceny při DPH 0% [částka], ze základu finanční služby při DPH 19% [částka], z DPH k finanční službě 19% [částka], z havarijního pojištění [částka] a pojištění odpovědnosti [částka]. Splatnost jednotlivých splátek byla stanovena na 10. den následujícího měsíce, po předání předmětu [anonymizována dvě slova] nájemci. Ze zprávy s [právnická osoba] dále bylo zjištěno, že od uzavření smlouvy tj. od [datum] do [datum] bylo uhrazeno celkem [částka] ([anonymizována dvě slova] x [anonymizováno]), kdy záloha na celkové splátky činila [částka], tj. celkem [částka]. 21 Finanční úřad v [obec] dokladem [číslo] potvrzuje, že dne [datum] přijal od žalobkyně částku [částka] jakožto doměřenou daň z příjmu fyzických osob, k tomuto žalobkyně soudu předložila potvrzení podepsané [role v řízení] žalobkyně o tom, že dne [datum] [anonymizováno] své [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] peněžní částku [částka] na zaplacení dluhu na finančním úřadu, který ji vznikl na základě spolupráce v podnikání s jejím manželem (daň z příjmu za rok [rok] čl.158). 22 Dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], znalce z oboru ekonomiky odhady movitých věcí [celé jméno znalce], byly movité věci účastníků řízení ohodnoceny takto: [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 23 K movitým věcem žalovaný uvedl, že užívá movitý majetek pod bodem 1,2,3,9,10, tzn., že [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] nevyužívá. Dále pak uvedl, že [anonymizována tři slova] s [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ke dni konání výslechu tj. [datum] již neexistují. 24 Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalce z oboru dopravy se specializací technické znalectví v oboru motorových vozidel silničních dopravních nehod, ceny a odhady motorových a přípojných vozidel, techn. stav motorových vozidel bylo zjištěno, že obecná cena osobního motorového vozidla [anonymizována tři slova] [registrační značka] ke dni [datum] je stanovena částkou [částka] a obecná cena osobního motorového vozidla [příjmení] [anonymizováno], bývalé [registrační značka] ke dni [datum] je stanovena částkou [částka]. U vozidla [značka automobilu] je ve znaleckém posudku poznámka, že dne [datum] bylo toto vozidlo sešrotováno a přitom teprve dne [datum] bylo dočasně vyřazeno z provozu. 25 [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] zprávou ze dne [datum] potvrzuje převzetí a [anonymizována dvě slova] [značka automobilu], [registrační značka]. 26 Ze znaleckého posudku [číslo] [celé jméno znalce], soudního znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, který byl vypracován [datum] vyplývá, že obvyklá cena nemovitostí na [list vlastnictví] [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], dle stavu ke dni [datum] v cenách ke dni [datum] činí [částka], cena těchto nemovitostí byla zaktualizována znaleckým posudkem [číslo] znalcem [celé jméno znalce] ze dne [datum] na částku [částka] Cena těchto nemovitostí byla zaktualizována znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] na částku [částka]. S ohledem na skutečnost, že znalec [celé jméno znalce] byl v mezidobí vyškrtnut ze seznamu znalců, soud usnesením ze dne 7. 10. 2019, č.j. 12 C 59/2009-913 ustanovil nového znalce, a to [celé jméno znalce]. 27 Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí vyplývá, že obvyklá cena nemovitostí na [list vlastnictví] k.ú. [obec] [územní celek] okres [okres] činí [částka]. 28 Dle znaleckého posudku [číslo] [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika odvětví účetní evidence, z května [rok] soud zjistil, že objem čistého obchodního majetku firmy [celé jméno žalovaného], [IČO], k rozhodnému datu [datum] přepočtený na úroveň současných cen duben [rok] činí [částka]. Objem čistého obchodního majetku firmy [celé jméno žalovaného], [IČO], k rozhodnému datu [datum] přepočtený na úroveň současných cen (duben [rok]) činí [částka]. Rozdíl mezi oběma hodnotami představuje tak částku [částka]. 29 Při jednání dne [datum] znalec [příjmení] [celé jméno znalce] setrval na závěrech svého znaleckého posudku, s tím, že závěry svého znaleckého posudku na základě materiálů, které po rozsáhlém pátrání zjistil a získal, nemůže měnit. Od žalovaného se snažil získat daňové přiznání za rok [rok], tento mu však předložil daňové přiznání za rok [rok]. Materiály z finančního úřadu k tomuto období byly již skartovány. Pokud tedy žalovaný tvrdí, že k datu [datum] určitým majetkem již disponoval, tak lze učinit pouze závěr, že buď on sám rozsah majetku v dnes již skartovaném daňovém přiznání za rok [rok] neuvedl, anebo že jej pracovník finančního úřadu do archivovaných údajů nepřenesl. Znalec dostatečně vysvětlil úvahy, kterými byl veden při vypracování svého závěru znaleckého posudku a fundovaně zodpověděl i otázky položené ze strany účastníků řízení. Dále uvedl k dotazu právní zástupkyně žalobkyně, že pokud by žalovanému bylo vyhověno a dodatečné platební výměry by byly zrušeny, nebyl by tímto ovlivněn závěrečný výrok předmětného znaleckého posudku a nebylo by třeba ho dále upravovat. 30 Ze zprávy Finančního úřadu pro [územní celek], územní pracoviště v [obec], ze dne [datum] bylo zjištěno, že proti žalovanému [celé jméno žalovaného], [datum narození], jsou ze strany správce daně vedeny [anonymizována dvě slova] nejsou [anonymizováno] nemovitosti ve společném jmění manželů evidované na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a [územní celek]. Předmětné nemovitosti byly ze strany správce daně zatíženy [anonymizováno] právem, rozhodnutím správce daně o [anonymizována tři slova], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí]. Dále byl k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou podán správcem daně návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením [anonymizována tři slova] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Rozhodnutí správce daně o zřízení [anonymizováno] práva ze dne [datum] bylo doručeno pouze daňovému subjektu dle § 170 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád ve znění pozdějších předpisů. Tato informace je doložena i výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], [stát. instituce], [stát. instituce]. 31 Při jednání dne [datum] navrhl právní zástupce žalovaného vypracování doplňku znaleckého posudku ke znaleckému posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], který by spočíval v tom, aby se znalec vyjádřil k tomu, zda předmětné platební výměry za rok [rok]: dodatečný platební výměr na základ daně a daň a ztrátu z příjmu fyzických osob za rok [rok] ze dne [anonymizována dvě slova], dodatečný platební výměr na DPH za září [rok] ze dne [datum], dodatečný platební výměr na DPH za říjen [rok], ze dne [datum], dodatečný platební výměr na DPH za listopad [rok] ze dne [datum], dodatečný platební výměr na DPH za prosinec [rok] ze dne [datum], dodatečný platební výměr na základ daně, daň a ztrátu z příjmu fyzických osob za rok [rok] ze dne [datum], dodatečný platební výměr na DPH za leden [rok] ze dne [datum], dodatečný platební výměr na DPH za únor [rok] ze dne [datum], dodatečný platební výměr na DPH za července [rok] ze dne [datum], dodatečný platební výměr na DPH za srpen [rok] ze dne [datum], dodatečný platební výměr na DPH za září [rok] ze dne [datum], dodatečný platební výměr na DPH za říjen [rok] ze dne [datum], dodatečný platební výměr na DPH za listopad [rok] ze dne [datum], dodatečný platební výměr na DPH za prosinec [rok] ze dne [datum], měly vliv na výši obchodního jmění žalobce k datu rozvodu manželství, tj. ke dni [datum] (823). 32 Soud rozhodl, že je třeba ještě dovyslechnout znalce [příjmení] [celé jméno znalce], k čemuž však již nedošlo, neboť [anonymizováno] [celé jméno znalce] v mezidobí zemřel. Průtahy s vypracováním nového znaleckého posudku nebyly způsobeny pouze z důvodu úmrtí znalce, ale žalovaný na výzvu soudu znalci neposkytl potřebnou součinnost, takže nakonec materiály potřebné k vypracování znaleckého posudku musel vyžadovat soud. 33 Ze znaleckého posudku č. [tel. číslo], ze dne [datum] vypracovaného znalcem [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, zvláštní specializace oceňování podniků (nově ustanovený znalec), soud zjistil, že: 1/ dodatečné výměry neměly vliv z pohledu platby daňových povinností na výši obchodního jmění žalovaného k datu rozvodu manželství, tj. ke dni [datum]. Dodatečné platební výměry nebyly uhrazeny. 2/ rozdíl mezi aktivy a pasivy v podnikání žalovaného ke dni zániku zákonného majetkového společenství, tj. k [datum] činí [částka]. 34 Při jednání dne [datum] znalec [celé jméno znalce] setrval na závěrech svého znaleckého posudku a dodal, že má za to, že odpovědi na položené otázky jsou vyčerpávající a odkázal na tabulku [číslo]. Z předložené rozvahy, která vyplývá ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] (č.l. 57) neplyne, že by byl vložen vklad [celé jméno žalovaného] k [datum] z výlučných finančních prostředků [celé jméno žalovaného], částka [částka] představuje rozdíl mezi aktivy tzn. majetkem a závazky tohoto závodu, čistý obchodní majetek může být tvořen z nerozdělených zisků, z kapitálových fond, oceňovacích rozdílů a vkladů. Není v rozvaze uvedeno, z jakého konkrétního zdroje je stanovena hodnotě čistého obchodního majetku. 35 Dle znaleckého posudku [číslo] 2013, ze dne [datum] vypracovaného znalcem [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, zvláštní specializace oceňování stavebních prací a rozpočtování staveb soud zjistil, že cena investic vložených do objektu bývalého kravína na st.p. [číslo] v k.ú. a obci [obec] od [datum] ke dni [datum] v současných cenách činí včetně DPH částku [číslo] - Kč a cena investic vložených do objektu domu [adresa] na stp [číslo] v k.ú. a obci [obec] v období od [datum] do [datum] v současných cenách činí [částka] včetně DPH. Tedy celkem [částka]. 36 Při jednání dne [datum] znalec [celé jméno znalce] setrval na závěrech svého znaleckého posudku. Uvedl, že při místním šetření byly názory účastníků řízení na to, jaké práce byly provedeny před a po roce [rok] v řadě případů rozdílné, což vzal v úvahu. K dispozici měl dostatečný písemný materiál, mimo jiné čerpal i ze znaleckých posudků [číslo] ze dne [datum] a znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum]. Ze strany žalovaného mu nebyly předloženy žádné doklady ohledně provedených investic, i ve spise je opakovaně uvedeno, že žádné doklady žalovaný k dispozici nemá. Dále znalec uvedl, že fasádu na objektu domu [adresa] znalec [celé jméno znalce] popsal jako [anonymizována dvě slova], malá část fasády je hrubá (viz. č.l. 8 znaleckého posudku), avšak po jeho ohledání zjistil, že omítka stěn je [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] (č.l. 26 znaleckého posudku). K připomínce zástupkyně žalobkyně (viz. č.l. 7 znaleckého posudku), že v době života [role v řízení] žalovaného bylo podkroví zrekonstruováno do [výměra] a zbytek byl zrekonstruován až po jeho [anonymizováno] za doby trvání manželství účastníků řízení, znalec upřesnil, že celková plocha podkroví dle znalce [celé jméno znalce] je [výměra]. 37 Ze znaleckého posudku [číslo] 2015, ze dne [datum] vypracovaného znalcem [celé jméno znalce], znalcem z oboru dopravy, specializace technické znalectví v oboru motorových vozidel silničních, dopravních nehod, ceny odhady motorových a přípojných vozidel vyplývá, že cena vozidla [anonymizováno], která odpovídá technickému popisu dle technického průkazu [číslo] [anonymizována dvě slova], a registrační značce [anonymizováno] [číslo] ke dni [datum] byla stanovena částkou [částka]. Ze znaleckého posudku dále vyplývá, že žalovaný se znalcem záměrně vůbec nechtěl spolupracovat. Při podrobné prohlídce vozidla, které žalovaný vydával za vozidlo [anonymizováno], které by mělo odpovídat technickému popisu dle technického průkazu [číslo] [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že ukazované vozidlo žalovaným není vozidlo [značka automobilu], které měl znalec ohodnotit. Znalec doložil fotodokumentaci. Dále se pak znalec ve svém znaleckém posudku vyjádřil tak, že neví, co vedlo žalovaného, že znalci předváděl jiné vozidlo než vozidlo [anonymizováno], aby kamufláž byla dokonalejší, bylo předvedené vozidlo opatřeno na přední nápravě pneumatikami [značka automobilu] X rozměru [anonymizováno] x [anonymizována dvě slova]. Při podrobnějším pohledu na přední kolo byly viditelné čerstvé otěry na závitech kolových šroubů. Ze znaleckého hlediska je nepřijatelné, aby vozidlo bez závady v roce [rok] bylo v roce [rok] v takovém stavu, jak je uvedeno na foto snímku [číslo] viz. [číslo] znaleckého posudku, je také nemožné, aby od roku [rok] vozidlo zrezivělo tak, jak je vidět na dalších foto snímcích viz. list [číslo]. 38 Znalec při svém výslechu setrval na závěrech svého znaleckého posudku a vyjádřil názor, že žalovaný, který je takový fanda do renovování vozidel, mu,,předhodil“ úplně jiné vozidlo, než které mělo být předmětem ohodnocení pod [registrační značka]. Snažil se jej takto„ ošálit“. Při oceňování vozidla znalec stanovil nižší cenu než by mělo vozidlo zachycené na předložené fotografii, cena stanovená ve znaleckém posudku se přibližuje spíše ceně pořizovací před provedenou renovací, a to z toho důvodu, že se neví, kdy renovace byla provedena. 39 K tomuto žalovaný uvedl námitku, že vozidlo mělo v roce [rok] [anonymizována dvě slova]. Dotazy a námitky žalovaného znalec fundovaně odpověděl a vysvětlil. 40 K rozsudku předloženému ze strany žalovaného, sp. zn. [číslo jednací] žalobkyně uvedla, že je v něm uvedeno, že ke shora zmiňované [anonymizována dvě slova] došlo [datum], tedy po právní moci rozsudku o rozvodu manželství ([datum]), takže v době právní moci rozvodu manželství předmětné vozidlo bylo funkční a pojízdné. Z popisu [anonymizována dvě slova] v rozsudku se zjišťuje, že se jednalo o motorové vozidlo [značka automobilu] [číslo] [anonymizována dvě slova] barvy, [anonymizována dvě slova] registrační značkou. 41 Soud v řízení vyslechl několik svědků: 42 Svědci [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka], [role v řízení] žalobkyně, shodně uvedli, že krátce po svatbě dali žalobkyni za účelem nákupu [značka automobilu] částku [částka], přičemž u předání daru [anonymizováno] byl přítomen její manžel. Za tyto peníze si koupili účastníci [značka automobilu] a za zbytek peněz si pořídili věci do domácnosti. Kromě tohoto daru žalobkyni půjčili částku [částka] za účelem doplacení doměrku daně z příjmu fyzických osob finančnímu úřadu. 43 Svědka [celé jméno svědka] dne [datum] uvedl, že žalovanému poskytl jedenkrát půjčku, výši půjčky si již nepamatuje, jednalo se o částku přes [částka], půjčka byla poskytnuta před třemi, čtyřmi lety a žalovaný vrátil peníze do jednoho týdne od půjčky. Před rokem [rok] žalovanému žádné peníze nepůjčil, rovněž tak [anonymizováno] listinu žalovanému nikdy nepodepsal. Poté, co byla svědkovi předestřena listina založená na č.l. 324 (smlouva o půjčce na částku [částka] ze dne [datum]), svědek uvedl, že podpis vlevo dole je jeho podpis vlastnoruční, tuto listinu však svědek vidí poprvé, tuto listinu nepodepsal, rovněž tak nikdy žalovanému nepůjčil částku [anonymizováno] tis. Kč a rovněž nikdy částku [anonymizováno] tis. Kč nevkládal na účet žalovaného. 44 Svědek [celé jméno svědka] ve své výpovědi dne [datum] mimo jiné uvedl, že žalovanému půjčil asi 5x – 6x finanční částku, a to asi 2x ve výši [anonymizována dvě slova] korun, v ostatních případech asi kolem [částka]. Žalovaný mu veškeré půjčené peníze vrátil, poslední splátka byla v prosinci roku [rok]. Půjčky byly vráceny jednak formou peněz, jednak formou různých aut či [anonymizováno]. 45 Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], [anonymizováno] účastníků řízení, bylo zjištěno, že poté, co jí byla položena otázka, zda je jí něco známo o výdělkových a majetkových poměrech účastníků řízení, tak svědkyně tiše plakala a uvedla, že byla malá, neví nic o tom, že by rodiče měli nějaké finanční problémy. Pokud měla svědkyně zhodnotit majetkové poměry svých rodičů, tak uvedla, že otec má [anonymizováno], matka [anonymizována dvě slova] (č.l. 823). 46 Svědek [celé jméno svědka] svoji výpovědí do věci nevnesl žádné konkrétní použitelné informace, když vypověděl, že žalovanému nikdy nepůjčil částku [částka] a že mu peníze nepůjčil nikdy před rokem [rok]. Svědeckou výpovědi svědka [celé jméno svědka] nepovažoval soud za věrohodnou, neboť vypovídal rozporuplně, uvedl mimo jiné, že mu žalovaný veškeré půjčené peníze vrátil, poslední splátka byla v prosinci roku [rok]. Půjčka ze dne [datum] ve výši [částka] + 3% úrok z prodlení ročně, byla splacena následovně: [částka] v hotovosti [částka] bylo splaceno formou předání [anonymizováno] vozidla. Půjčka ze dne [datum] [částka] - Kč + 3% úrok z prodlení ročně, byla splacena následovně: [částka] v hotovosti, [částka] bylo splaceno formou předání [anonymizováno] vozidla. Půjčka ze dne [datum] ve výši [částka] + 3% úrok z prodlení ročně, byla splacena hotově ve výši [částka]. Půjčka ze dne [datum] ve výši [částka] + 3% úrok z prodlení ročně, byla splacena následovně: splaceno [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] včetně úroku, tedy [částka] v hotovosti, [částka] bylo splaceno formou předání motorového vozidla. Půjčka ze dne [datum] ve výši [částka] bez úroků, byla splacena následovně: splaceno [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum], tedy [částka] v hotovosti a 55 000 Kč bylo splaceno formou předání motorového vozidla. Půjčka ze dne [datum] ve výši [částka] bez úroků, byla splacena následovně: splaceno [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum], tedy [částka] v hotovost, [částka] bylo splaceno formou předání motorového vozidla. Půjčky byly vráceny jednak formou peněz a jednak formou různých aut či návěsů. Od roku [rok] do roku [rok] takto bylo splaceno celkem [částka]. S tímto však nekoresponduje tvrzení žalovaného během celého řízení, že nemá finanční prostředky pro vyrovnání s žalobkyní. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud rovněž nezjistil žádné relevantní důkazy. 47 Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] a pravomocně rozvedeno dne [datum]. [Anonymizovaný odstavec.] 49 Při jednání dne [datum] soud seznámil účastníky řízení s ustanovením § 159 odst. 1 písm. c) a odst. 5, dále s ustanovením [ustanovení pr. předpisu] a judikátem 29 ICDO 11/2016, dle kterého probíhá-li řízení o vypořádání SJM, stává se [anonymizována dvě slova] účinností usnesení o [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] účastníkem tohoto řízení místo dlužníka. Soud tedy nadále namísto dlužníka jednal s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Při tomto jednání [anonymizována dvě slova] k věci uvedl, že nemá žádné zásadní výhrady k rozdělení movitých a nemovitých věcí tak, jak byly rozděleny rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. 50 [anonymizována dvě slova] při jednání uvedla, že nemá žádné výhrady k rozdělení movitých i nemovitých věcí tak jak byly rozděleny rozsudkem OS v [obec] dnem [datum]. 51 S ohledem na změnu platných právních předpisů dopadajících na projednávanou věc v průběhu soudního řízení, zabýval se soud nejprve otázkou, dle kterého zákonného předpisu ve věci postupovat a rozhodnout. Podle intertemporálních pravidel obsažených v ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného ode dne 1.1.2014 (dále jen o.z.), se tímto zákonem, není-li dále stanoveno jinak, řídí i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Zánik společného jmění a jeho vypořádání nelze od sebe oddělit; jde o dvě právní skutečnosti, působící postupně (sukcesívně - k tomu viz např. Knapp. V., Luby, Š. a kol.: Československé občanské právo. Orbis Praha 1974, díl I., s. 111), přičemž k vypořádání nemůže dojít bez předchozího zániku (resp. zrušení či zúžení) SJM. Právní režim zániku SJM a jeho vypořádání nelze od sebe oddělit. Proto se vypořádání SJM, zaniklého (resp. zrušeného či zúženého) před 1. 1. 2014, řídí stejným právním režimem, jako jeho zánik, tedy občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., dále jen obč. zák. (Stejně viz Bohumil Dvořák: Dvě poznámky k intertemporalitě. Právní rozhledy 6/ 2014, mj. též s přihlédnutím k legitimnímu očekávání účastníků, dále Pavel Pražák: K výkladu přechodných ustanovení nového občanského zákoníku. Právní rozhledy 18/ 2014, srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3779/2014). V posuzovaném případě došlo k zániku SJM účastníků za účinnosti obč. zák., je tedy třeba vyjít z toho, že i vypořádání SJM je nutno provést dle tehdy platných právních předpisů. 52 Podle ust. § 143 odst. 1 obč. zák. tvoří společné jmění manželů a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Podle ust. § 145 odst. 2 obč. zák. obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný. Podle ust. § 145 odst. 3 obč. zák. závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně. 53 Podle ust. § 149 odst. 1, odst. 2 obč. zák. společné jmění manželů zaniká zánikem manželství. Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. Podle ust. § 150 odst. 3 obč. zák. neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud. 54 Řízení o vypořádání společného jmění manželů je řízením sporným, ve kterém je soud vázán návrhem účastníků a může vypořádat jen věci práva či jiné majetkové hodnoty a závazky, které účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě tří let od zániku manželství. Sporné řízení je ovládáno projednávací zásadou, spočívající v tom, že tvrzení skutečností a označení důkazů k jejich prokázání je zásadně věcí účastníků řízení. Účastník řízení má tedy povinnost tvrzení a povinnost důkazní a nesplnění této povinnosti sebou nese riziko, že účastník, na jehož straně leží povinnost tvrzení a povinnost důkazní, nebude ve věci úspěšný. K této námitce soud konstatuje, že tato námitka ze strany žalovaného byla uplatněná až po tříleté lhůtě od právní moci rozvodu manželství, proto se jí soud nezabýval. 55 Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 16. listopadu 2000, sp. zn. 22 Cdo 2470/2000, publikovaném v Soudních rozhledech č. 2, ročník 2001, zaujal názor, že "předpokladem vyloučení věci z bezpodílového spoluvlastnictví manželů z důvodu, že podle své povahy slouží výkonu povolání jen jednoho z manželů, je také to, že současně neslouží i druhému z manželů“. K tomu mimo jiné v odůvodnění uvedl: "aby věc byla z tohoto důvodu vyloučena z bezpodílového spoluvlastnictví manželů, musí splňovat podmínku, že jde o věc, která má a může sloužit výlučně výkonu povolání jen jednoho z manželů a která zároveň (po jejím pořízení k tomuto účelu) skutečně slouží výlučně jen jednomu z manželů“. V pozdějším rozhodnutí Nejvyšší soud ČR k téže problematice v rozsudku ze dne 30. srpna 2001, sp. zn. 22 Cdo 1439/2000, publikovaném v Souboru rozhodnutí pod C 708, zaujal názor, že“ pro úvahu o vyloučení věci z bezpodílového spoluvlastnictví manželů z důvodu, že podle své povahy slouží výkonu povolání jen jednoho z manželů (§ 143 ObčZ ve znění před novelou č. 91/1998 Sb.) není rozhodující, zda byla určena pro výkon povolání jen jednoho z manželů, ale to k čemu v souladu s vůlí obou účastníků skutečně sloužila a zda nesloužila i druhému z manželů.“ Dále Nejvyšší soud ČR v rozsudku z 2. 4. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1717/2000, publikovaném pod C 1127/svazek 16 Souboru rozhodnutí uvedl, že "výkonem povolání je také podnikání jednoho z manželů jako fyzické osoby ve smyslu § 2 odst.l zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále ObchZ“), podle kterého se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ Podle § 2 odst. 2 písm. b) ObchZ je podnikatelem osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění. Tyto závěry jsou i nadále použitelné. 56 Pojem podniku byl až do novely ObchZ provedené zákonem č. 370/2000 Sb., vymezen v § 5 tak, že podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Zákonem [číslo] Sb. byl doplněn v § 5 odstavec 2), v němž je uvedeno, že podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu. Tím není dotčena působnost zvláštních právních předpisů vztahujících se k nemovitým věcem, předmětům průmyslového a jiné duševního vlastnictví, motorovým vozidlům apod., pokud jsou součástí podniku. 57 Věcí hromadnou definuje právní teorie, např. Učebnice občanského práva hmotného, díl I, vydaná nakladatelstvím ASPI Publishing, s. r. o. v roce 2002, str. 227, jako " soubor věcí, které tvoři jediný předmět právních vztahů, neboť je s nimi nakládáno jako s jedním celkem, a to podle okolností hospodářsky nedílným nebo dělitelným.“ Podnik, byť je výslovně uváděn jako věc hromadná teprve novelou zákonem č. 370/2000 Sb., již i podle původního vymezení v § 5 odst.l ObčZ, jako soubor nejen hmotných, ale také i osobních a nehmotných složek, k němuž náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, věcí hromadnou byl. 58 Podnik byl i v době před účinností novely ObchZ provedené zákonem č. 370/2000 Sb. předmětem převodu, když již např. § 476 ObchZ upravoval smlouvu o prodeji podniku, podnik byl i předmětem dědění (§ 11 odst.l ObchZ). Není tedy žádný důvod k tomu, aby nemohl být i předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů, tj. majetkového společenství manželů, upraveného ObčZ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. To však jen za předpokladu, že šlo o podnik náležející oběma manželům jako podnikatelům. Pokud však podnikatelem byl jen jeden z manželů a šlo o věc sloužící výkonu jen jeho povolání, náleží podnik do odděleného vlastnictví podnikajícího manžela a nemohl se stát předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů. (Viz rozsudek NS č. 22 Cdo 684/2004). 59 Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že firma žalovaného jako celek nespadá do společného jmění manželů účastníků, když žalovaný začal pod touto firmou podnikat [datum], tedy ještě před 1. 8. 1998, kdy nabyla účinnosti novela občanského zákoníku provedená zákonem č. 91/1998 Sb. Do 31. 7. 1998 totiž platilo, že v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů nejsou věci, které slouží výkonu povolání jen jednoho z manželů (§ 143 obč. zák.). Podle přechodných ustanovení zák.č. 91/1998 Sb. - čl. VIII, bod 2. věta první věci, které ke dni 1. 8. 1998 tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se stávají součástí společného jmění manželů. Tedy věci, které bezpodílové spoluvlastnictví manželů netvořily (věci sloužící výkonu povolání jen jednoho z manželů) se součástí společného jmění manželů nestaly. Tedy v rámci vypořádání společného jmění manželů účastníků nelze vypořádat podnik – firmu žalované jako celek, ale pouze jednotlivé složky firmy, ať ve formě aktiv či pasiv, získané od 1. 8. 1998 do 19. 4. 2008. 60 Co se týče movitých věcí, tj. věcí tvořících vybavení společné domácnosti, žalovaný neunesl důkazní břemeno tvrzení, že movité věci byly pořízeny z jeho výlučných prostředků, když přes poučení soudu ke svým tvrzením nedoložil žádné důkazy, proto je soud zahrnul do masy SJM účastníků. Tyto movité věci soud přikázal do vlastnictví žalovanému, neboť je má od rozvodu manželství k dispozici a tedy je má fakticky k užívání. Movité věci – [anonymizována tři slova] s [anonymizována dvě slova] a [anonymizována tři slova], nebyly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, neboť ke dni rozhodování soudu dle vyjádření žalovaného již neexistovaly, ale soud počítal s jejich hodnotou při vypořádání SJM. 61 Dále mezi účastníky nebylo sporným, že součástí společného jmění manželů jsou v užívání žalovaného movité věci: [značka automobilu], [registrační značka] [anonymizována dvě slova] automobil [anonymizováno], [registrační značka] (dříve [registrační značka]) a dále vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], které bylo po zániku společného jmění manželů dne [datum] [anonymizováno]. Všechna tato motorová vozidla mimo vozidla [příjmení] [anonymizováno], [registrační značka] [anonymizováno] byla rovněž přikázána žalovanému, protože po rozvodu manželství tato vozidla zůstala v dispozici a užívání žalovaného. 62 Protože vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] [anonymizováno] bylo po právní moci rozvodu manželství [anonymizováno] (zpráva [anonymizována dvě slova]), nebylo přikázáno do výlučného vlastnictví některého z účastníků řízení, ale bylo počítáno s jeho hodnotou při výpočtu celkové hodnoty majetku účastníků řízení. 63 V případě osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] soud dospěl k závěru, že tento osobní automobil nespadá do SJM, když ke dni zániku manželství účastníků tj. [datum] nebyl jejich vlastnictvím, nýbrž byl vlastnictvím leasingové společnosti. Vypořádat by tak bylo možné jedině finanční prostředky na něj vynaložené ze společného jmění manželů, případně práva a povinnosti z [anonymizováno] smlouvy. S ohledem na to, že nebylo prokázáno, že by žalovaný předmětný automobil, který byl předmětem leasingu užíval výlučně ke svému podnikání, po zániku manželství a společného jmění manželů zůstal dotčený automobil v držení žalovaného, který též po rozvodu dále hradil [anonymizováno] splátky a nabyl právo na získání automobilu do svého výlučného vlastnictví, vypořádal soud finanční prostředky vynaložené ze společného jmění manželů na zálohách či splátce kupní ceny [anonymizováno] (základ pořizovací ceny). Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že při uzavření smlouvy došlo k úhradě akontace ve výši [částka], nulová splátka, výše leasingových splátek činila měsíčně částku [částka], pro výpočet měsíční splátky soud vycházel pouze z částky [částka], jakožto základu pořizovací ceny při DPH 0%. Přičemž k datu [datum] bylo uhrazeno celkem 19 leasingových splátek v celkové výši [částka] ([anonymizována dvě slova] x [anonymizováno]) + [částka], tj. celkem [částka]. Předmětné vozidlo bylo rovněž přikázáno do vlastnictví žalovanému, který leasingové splátky doplatil dne [datum] a vozidlo užívá. 64 Motorové vozidla [značka automobilu], [registrační značka] a motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] a [registrační značka] nebyla vypořádávána, neboť ke dni právní moci rozvodu manželství již neexistovala a kupní cena těchto vozidel byla spotřebována. 65 Co se týče věcí nemovitých a to: pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp./č.e., pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha [anonymizováno] plocha, pozemek p. [číslo] o výměře [výměra] ostatní plocha [anonymizováno] plocha, pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha [anonymizováno] plocha [územní celek], vše v [katastrální uzemí] nad [anonymizováno] a obci [obec], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], tyto byly pořízeny za dobu trvání manželství a žalovaný neprokázal předloženými smlouvami o půjčkách své tvrzení, že peníze z nich získané byly použity na nákup těchto nemovitostí, když tři z těchto smluv byly uzavřeny až po uzavřených kupních smlouvách ([datum], [datum] a [datum] čl. 324-326 spisu), pouze jedna ze smluv byla datována dne [datum]. Žalovanému se nepodařilo prokázat, že by právě z této půjčky byly předmětné nemovitosti zakoupeny. 66 O nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] v obci k.ú. [obec] soud uvažoval, že by je přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně, avšak s ohledem na skutečnost, že na těchto nemovitostech [anonymizována tři slova] z rozhodnutí [anonymizována dvě slova], a to z rozhodnutí vydaných [rok], [rok], [rok], [rok] - [stát. instituce], [okres], [anonymizováno] [obec], a to pro pohledávky za [celé jméno žalovaného] (žalovaným) ve výši [částka] a dále byl nařízen [anonymizována dvě slova] zřízením [anonymizována tři slova], nebylo by spravedlivé, aby byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně. Proto soud tyto nemovitosti přikázal žalovanému. 67 Půjčku [částka], kterou dostala žalovaná od svých [role v řízení], soud nepovažoval za vnos do společného jmění manželů, když žalobkyně pouze prokázala, že z této částky uhradila [částka] finančnímu úřadu jako daň z příjmu fyzických osob ohledně její osoby. 68 K daru [částka], kdy částka [částka] měla být použita na nákup vozidla [příjmení] [anonymizováno], soud uvádí, že s ohledem na to, že hodnota vozidla během trvání manželství poklesla, soud proto přihlédl k redukční hodnotě tak, jak ji stanovil znalec ve znaleckém posudku na částku [částka], když z tvrzení svědků vyplývá, že automobil byl pořízen z prostředků daru, který získala žalobkyně od svých rodičů. Soud přihlédl k hodnotě investice manželky do věci v SJM v redukované výši s ohledem na snížení hodnoty vozidla uvedenou ve znaleckém posudku znalcem [celé jméno znalce] a soud vyšel z této redukované hodnoty investice ve výši [částka], kterou učinil předmětem vypořádání. Soud odkazuje na judikát Nejvyššího soudu 22 Cdo 4168/2015, jestliže byla věc získána za trvání manželství z části ze společných prostředků a z části z prostředků patřících jen jednomu z manželů, pak při vypořádání společného jmění manželů je manžel, z jehož prostředků byl tento náklad vynaložen, oprávněn toliko požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co takto vynaložil. Jestliže by v době vypořádání byla hodnota věcí nižší než byla její původní hodnota, bylo by třeba k tomu přihlédnout a náklady, které na ni jeden z manželů ze svých prostředků vynaložil, by se nenahradily v plné výši, nýbrž jen ve výši redukované podle poměru, v němž došlo ke snížení hodnoty věci, jestliže by v době vypořádání byla hodnota věci vyšší než původní hodnota, pak by se k tomuto zvýšení při stanovení náhrady nákladů vynaložených jen z prostředků jednoho z manželů nepřihlíželo. 69 V projednávané věci nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by opodstatňovaly, aby se soud při vypořádání odchýlil od zásady rovnosti podílů účastníků na společném majetku, žádný z účastníků se toho ostatně ani nedomáhal, sporným byl spíše způsob rozdělení společného majetku mezi účastníky. 70 Pokud se týká vypořádání firmy žalovaného, [IČO], pak je třeba předně uvést, že z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku vyplývá, že žalovaný provozuje pod shora uvedeným identifikačním číslem podnikatelskou činnost s účinností od [datum]. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2008, se podnikem pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají k tomuto účelu sloužit. Podle § 5 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. je podnik věcí hromadnou. Podle § 143 zák. č. 40/1964 Sb., ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. (tj. ve znění účinném do 31. 7. 1998), v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství, anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Z judikatury dovolacího soudu se podává, že předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebyly věci sloužící výkonu povolání jen jednoho z manželů (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1717/2000 (uveřejněný pod č. C 1127 v Souboru)), přičemž soudní praxe dovodila, že takovou věcí zpravidla byl i podnik a vyloučila jej z předmětu zákonného majetkového společenství (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004 (publikovaný v časopise Právní rozhledy, 2005, č. 3, str. 98)). Judikatura dospěla k závěru, že podnik mohl být předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů, avšak jen za předpokladu, že šlo o podnik náležející oběma manželům jako podnikatelům. Pokud však podnikatelem byl jen jeden z manželů a šlo o věc sloužící výkonu jen jeho povolání, náleží podnik do odděleného vlastnictví podnikajícího manžela a nemohl se stát předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004 (uveřejněný pod č. C 2944 v Souboru)). K tomuto závěru se dovolací soud přihlásil i ve své aktuální judikatuře, když zdůraznil, že předpokladem výlučného vlastnictví podniku jedním z manželů mimo režim jejich bezpodílového spoluvlastnictví je skutečnost, že manžel je podnikatelem a podnik slouží výkonu povolání pouze tohoto manžela (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1053/2012 (uveřejněný pod č. C 14 628 v Souboru)). Podnik náležející do odděleného vlastnictví podnikajícího manžela se k [datum], kdy zákon č. 91/1998 Sb. nabyl účinnosti, předmětem společného jmění manželů nestal (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2903/2005 (publikovaný v časopise Právní rozhledy, 2007, č. 19, str. 718)). Jestliže podnik vzniklý za trvání bezpodílového spoluvlastnictví nebyl jeho součástí, nestal se ani součástí společného jmění manželů, a tak předmětem vypořádání SJM nemohou být ani jednotlivé složky podniku coby hromadné věci právě proto, že jsou součástí výlučného majetku podnikatele (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3705/2014 (uveřejněný pod č. C 14 255 v Souboru)). Na druhou stranu judikatura zdůraznila, že výnosy z podnikatelské činnosti součást společného jmění manželů tvoří (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2296/2004 (uveřejněný pod č. C 3381 v Souboru), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 22 Cdo 4926/2008 (uveřejněné pod č. C 8960 v Souboru)), dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3692/2016. Podnikající manžel je proto povinen nahradit do bezpodílového spoluvlastnictví (společného jmění manželů) částku, která se rovná kladnému (pozitivnímu) rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku zákonného majetkového společenství, což zpravidla představuje cenu podniku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3705/2014 (uveřejněný pod č. C 14 255 v Souboru)) s přihlédnutím k výlučným finančním prostředkům vynaloženým na pořízení podniku. Vzhledem k tomu, že žalovaný začal podnikat s účinností od 18. 12. 1995 a v řízení nebylo tvrzeno, že by se jednalo o podnik náležející oběma účastníkům, nemohl se tedy stát podnik žalovaného předmětem bezpodílového spoluvlastnictví účastníků a nestal se tedy ani součástí společného jmění účastníků. Hodnotu podniku žalovaného má soud za prokázanou ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze kterého vyplývá, že rozdíl mezi aktivy a pasivy podnikání žalovaného ke dni zániku zákonného majetkového společenství tj. k [datum] činí [částka]. Soud tedy s ohledem na shora uvedené vypořádal pouze rozdíl mezi aktivy a pasivy podnikání žalovaného ke dni zániku zákonného majetkového společenství účastníků, tj k [datum] ve výši [částka]. 71 Nově ustanovený znalce [příjmení] [celé jméno znalce] se seznámil se závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], předchozího znalce, mohl z něho vyházet, měl více podkladového materiálu, proto soud považuje žalovaným požadované zadání revizního znaleckého posudku za nadbytečné, když se v podstatě znalec [příjmení] [celé jméno znalce], [příjmení] ztotožnil se závěry zemřelého znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. 72 K dotazu soudu právní zástupkyně žalobkyně a [anonymizována dvě slova] souhlasili s tím, aby movité i nemovité věci byly přikázány žalovanému tak, jak bylo rozhodnuto v původním rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum], že soud zaváže žalovaného k vyplacení vypořádacího podílu. 73 Vzhledem k výše uvedenému právnímu posouzení soud nepovažoval za nutné provádět další dokazování, pokud soud v řízení provedl další listinné důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. 74 Co se týče hodnoty majetku spadajícího do SJM činí tento celkem [částka] (tj. hodnota movitých věcí [částka], hodnota nemovitosti [částka] a hodnota [značka automobilu] [částka] a [značka automobilu] [částka]). Výše polovinu celkové hodnoty majetku ze spadajícího do SJM činí [částka]. Žalovaný je povinen nahradit do bezpodílového spoluvlastnictví (společného jmění manželů) částku, která se rovně kladnému (pozitivnímu rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku zákonného majetkového společenství, což představuje cenu podniku s přihlédnutím k výlučným finančním prostředkům vynaloženým na pořízení podniku ve výši [částka], tedy je povinen vyplatit žalované polovinu tj. [částka]. Dále z provedeného dokazování bylo zjištěno, že z prostředku spadajícího do SJM byla investována do výlučného majetku žalovaného částka [částka], tedy žalovaný je povinen vyplatit žalobkyni polovinu z těchto investic tj. částku [částka]. Z výlučného vlastnictví žalobkyně byla investována do SJM částka [částka], tedy žalovaný je povinen vyplatit žalobkyni částku [částka]. Ze SJM na výlučný majetek žalovaného byly dále investovány leasingové splátky ve výši [částka], jednalo se o [anonymizováno] splátky na [značka automobilu], který byl přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného a proto je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni polovinu z těchto investic, tedy částku [částka]. Vzhledem k tomu, že veškeré movité i nemovité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, je žalovaný povinen vyplatit žalobkyni na vypořádací podíl částku [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka]). 75 Výše státem zálohovaných nákladů řízení činí celkem 70 328,94 Kč (z toho znalečné znalci [příjmení] Bursovi 1 992 000 Kč a 4 038 Kč, znalci [celé jméno znalce] 3 971 Kč, 2 600 Kč a 3 050 Kč, znalci [příjmení] [jméno]. [příjmení] 2 500 Kč, znalci [příjmení] [celé jméno znalce] 15 182 000 Kč, znalci [příjmení] [celé jméno znalce] 11 537 Kč a 875 000 Kč, znalci [příjmení] [celé jméno znalce] 10 928 Kč a 1 331 Kč a znalci [celé jméno znalce] 12 324,94 Kč), polovina z celkových nákladů tedy činí 35 164,47 Kč. S ohledem na to, že žalobkyně zaplatila zálohu na důkaz znaleckými posudky ve výši 49 000 Kč, bylo soudem rozhodnuto, že se žalobkyni vrací přeplatek ve výši 13 835,53 Kč (49 000 Kč – 35 164,47 Kč) a žalovanému naopak byla uložena povinnost zaplatit státu na náhradu nákladů řízení částku 35 164,47 Kč. 76 Lhůtu k zaplacení ve výroku V. až VII. soud stanovil delší, než zákonnou, a to s ohledem na výši vypořádacího podílu. 77 Pokud se týká otázky náhrady nákladů řízení soud uvádí, že podle § 142 odst. 1, 2 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V usnesení Nejvyššího soudu dne 28. ledna 2015, sp. zn. 22 Cdo 1894/2014, se uvádí: Ústavní soud České republiky v nálezu ze dne 22. září 2011, sp. zn. I. ÚS 1441/11, uveřejněném v časopise Soudní rozhledy, 2012, č. 11 12, str. 421, vyložil, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o vypořádání společného jmění manželů se vychází z principu procesního úspěchu ve věci (§ 142 o.s ř.). Při rozhodování o nákladech řízení je třeba přihlížet i k výši požadované a skutečně přiznané výši vypořádacího podílu a zohlednit výsledek sporu mezi účastníky o to, které věci (majetkové položky) náleží do společného jmění manželů a které nikoliv. Dovolací soud zdůraznil, že zejména tam, kde je předmětem vypořádání mnoho věcí - takto nelze přihlížet ke každé položce, navržené k vypořádání; nelze připustit, aby rozhodování o náhradě nákladů řízení se svou náročností blížilo sporu ve věci samé (k tomu viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 3331 2014 a ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4602/2015). Rozhodnutím soudu se každému z účastníků dostala hodnota odpovídající polovině společného majetku, nelze tedy hovořit o procesním úspěchu některého z nich, proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je ve výroku XIX. uvedeno.

Poučení