12 C 62/2020-148

Rubrum

Okresní soud v Semilech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alexandrou Rulcovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa], o stanovení služebnosti cesty takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 43 076 Kč k rukám zástupkyně žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 4. 2020 domáhala stanovení služebnosti na dobu neurčitou za úplatu 500 Kč ročně přes pozemek par. [číslo] ve prospěch současného a každého další vlastníka stavby rodinného domu [adresa] nacházející se na pozemku par. č. st. [anonymizováno], která je součástí pozemku par. [číslo] kdy všechny nemovitosti jsou v obci a k. ú. [obec]. Služebnost cesty nechť je zřízena jako právo chodit a jezdit přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly. Vlastník nemovitosti, jemuž svědčí oprávnění ze služebnosti cesty, nechť je povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy dle míry spoluužívání s ostatními vlastníky a oprávněnými. Žalobu odůvodnila tvrzením, že je žalovaný vlastníkem pozemku par. [číslo] přičemž přes tento pozemek vede přístupová cesta k rodinnému domu [adresa]. Tato cesta byla zřízena v roce 2008 za doby trvání manželství účastníků, manželství bylo rozvedeno dne 24. 9. 2010 a pozemek, na něm byla zřízena cesta, zůstal ve vlastnictví žalovaného, neboť na pozemek byly darovány peníze od jeho příbuzné. Přístupová cesta slouží k tomu, aby se žalobkyně mohla dostat na svůj pozemek a k rodinnému domu na něm stojícímu, žalobkyně cestu využívá, vstup ke stavbě nelze zajistit jinak. Žalovaný odmítl zřízení věcného břemene, žalovaná proto požaduje stanovení služebnosti cesty podle § 1274 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“).

2. Žalovaný ve vyjádření ze dne 10. 7. 2020 k žalobě uvedl, že nárok neuznává a navrhuje žalobu zamítnout. Dané odůvodnil tvrzením, že pozemek, jenž hodlá žalobkyně zatížit služebností, je veden jako trvalý travní porost. [adresa] ve vlastnictví žalobkyně má přístupovou cestu přes pozemkovou parcelu jejího bratra a sestry [číslo] na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Dům žalobkyně a dům [adresa] na pozemku sourozenců byly postaveny rodiči žalobkyně, domy sousedily, byla k nim vybudována jedna přístupová cesta, která byla ta trvání manželství využívána denně a je doposud jako cesta k oběma domům. Hranice pozemku před provedenou digitalizací před cca patnácti lety umožňovala vybudování příjezdové cesty po pozemku žalobkyně, tato ji však nevybudovala a svou liknavostí pak byla hranice pozemků nově vyměřena, čímž byla zabrána i část jejího pozemku a mezník posunut. Žalobkyně tak svou nedbalostí způsobila ztížení přístupu na její pozemek, z tohoto důvodu by měl být požadavek na zřízení služebnosti zamítnut. Cesta i přístup k domu žalobkyně je vybudován po pozemku p. [číslo] kdy přes pozemek sourozenců přímo navazuje na hlavní asfaltovou silnici. Přes pozemek žalovaného sice vede cesta, ale ta není napojena na dům, je nepohodlná, nenavazuje na hlavní silnici a nelze se po dní až k domu dostat. Vybudování cesty po pozemku žalovaného je neúčelné, když lze využít jiný přístup. Požadavek žalobkyně nesplňuje zákonné předpoklady, kdy mohla žádat nejprve bratra a sestru o zřízení služebnosti, když je zcela evidentní snazší přístup k domu a podstatně kratší cesta a napojení z hlavní silnice. Cesta přes pozemek sourozenců je již vydlážděna a přímo napojena na dům žalobkyně pevným spojením. Náklady na realizaci cesty přes pozemek žalovaného by byly větší, než přes pozemek sourozenců a rapidně by zasáhly do vlastnického práva žalovaného tak, že znehodnocují celý pozemek, neboť služebnost je žádána na celý pozemek, tedy jej zatíží v celé své ploše. Pozemek sourozenců by však nebyl nijak znehodnocen, když zde komunikace již je. Tedy škoda na majetku žalovaného by pak převýšila zřejmě výhodu cesty. Dále žalovaný namítl, že žalobkyně má svůj pozemek spojen s veřejnou komunikací, aniž by tedy narušila vlastnická práva sousedních pozemků, může si příjezd realizovat po svém vlastním pozemku, neboť pozemek [číslo], který je v jejím vlastnictví, je sousedící s veřejnou komunikací.

3. Ve vyjádření ze dne 30. 8. 2020 žalobkyně doplnila, že nežádala sourozence o využití cesty nebo zřízení věcného břemene na jejich pozemku par. [číslo] neboť jejich pozemek je veden jako louka stejně jako pozemek žalobkyně a pozemek žalovaného, nikde není písemně uvedeno, že příjezdová cesta k domu [adresa] je rovněž příjezdovou cestou k domu [adresa], dům žalobkyně stojí ve svahu. V době, kdy se stavěl, se materiál přivážel shora po louce, žádný normální člověk nebude vozit materiál na kolečku do značného kopce. Terénní úpravy se prováděly až po dokončení stavby domu. Žádný osobní automobil do doby jejich nastěhování k domu nejezdil, neboť osobní automobil měl v té době pouze její otec, který zásadně parkoval v garáži. Návštěvy přijíždějící autem parkovaly na obecní cestě pod domem, která nebyla v té době téměř používána. Do domu [adresa] se stěhovali v r. 1993 a v té době byl před domem pouze trávník a žádná příjezdová cesta, chodník před domem byl zhotoven v r. 1997, v té době na pozemku par. [číslo] žádná zpevněná cesta nebyla, bratr ji realizoval postupně v průběhu následujících let. Žalovaný byl s jejím bratrem v opakovaných sporech, ten jim proto zakazoval po jeho pozemku jezdit a chtěl, aby si zřídili vlastní cestu. Žalovaný toto nerespektoval, proto její bratr na svém pozemku v r. 2004 vykopal příkop a navršil val, čímž příjezd k domu [adresa] znemožnil. Věcné břemeno lze zřídit pouze tehdy, jestliže nelze přístup ke stavbě zajistit jinak. Jiná možnost byla, a to právě přes pozemek [číslo], proto bylo zbytečné o věcné břemeno žádat, neboť by se v této věci vystavila jistému neúspěchu. Cesta k domu po pozemku par. [číslo] za doby bydlení žalovaného v domě [adresa] byla neprůjezdná 6 let. Od roku 2010, kdy se žalovaný z domu odstěhoval, využívala cestu přes pozemek [číslo], neboť byla jako přístupová k domu [adresa] zřízena a za tímto účelem od r. 2008 používána. Její bratr dokončil svoji cestu v r. 2017 a ve výjimečných případech jim dovolil po ní jezdit. Propojení bratrovy cesty a chodníku před naším domem využívali hlavně jejich společní sourozenci k parkování i před jejím domem. Po novém vyměření pozemků v r. 2019 bratr svoji cestu zkrátil po novou hranici svého pozemku. Chodník prodlužovat k hranici pozemku [číslo] nechce, neboť cestu na pozemku [číslo] neužívá, prostor uvolněný po odstraněné dlažbě a jejím podkladu osázela rostlinami. O věcné břemeno na cestu na pozemku [parcelní číslo] nechce žádat ani v současné době, neboť nemůže poskytnout důkazy, že tuto cestu užívá a že k nemovitosti [adresa] není možný jiný přístup. Není možné přivézt uhlí k domu [adresa], a to konkrétně ke sklepu na uhlí, po cestě přes pozemek [adresa], protože nákladní automobil se z této strany domu ke sklepu nedostane. I její rodiče museli vozit uhlí na kolečku a ve sklepě se muselo přehazovat do vzdálenějších rohů ručně. Zbytečná dřina, špína a všudypřítomný uhelný prach byly jednou částí důvodů, proč po nastěhování se do domu pořídili kotel na dřevo. Dřevo bylo po několik let skládáno rovněž na obdobném místě, potom na louce nad domem. Ani nákladní automobil se dřevem nemohl ke sklepu zajet. Pouze v jednom roce složil řidič mechanickou rukou dřevo za roh směrem ke sklepu. V současné době, kdy je dodavatel schopen uhlí složit pásem až do sklepa, kdy se blíží seniorskému věku, trpí bolestmi zad, otoky nohou a bolestmi od křečových žil, nemá fyzické schopnosti na to, aby skládala uhlí do sklepa ručně, se nebude vracet k metodám zásobování topivem běžným v 80. letech minulého století. K užívání cesty na pozemku žalovaného doplnila, že žádost o prodej pozemku [parcelní číslo] odůvodnil žalovaný zajištěním dopravní obslužnosti k domu [adresa]. Přístupová cesta k domu byla vybudována v roce 2008 a je užívána dodnes. Ani jejím rodičů, ani jí nebylo vyhověno k odprodeji části pozemku na cestu, potají byl pozemek prodán žalovanému. Pro nemožnost dalšího soužití a jakékoliv dohody na čemkoliv se žalovaným se v roce 2007 s dětmi ze svého domu odstěhovala, protože žalovaný se odstěhovat odmítl. Poté žalovaný zakoupil kombinovaný kotel na pelety a uhlí s velkým zásobníkem z důvodu pohodlnosti a začal řešit cestu, ta byla užita již k předání kotle v září 2008, následně byla užíván na dovoz uhlí. Žalovaný zakoupil pozemek již se zřízenou cestou. Žalovaný se z dobu žalobkyně odstěhoval v roce 2010 na základě výzvy k vyklizení, žalobkyně se s dětmi následně do domu vrátila. Od roku 2010 užívá žalobkyně cestu pravidelně k dovozu uhlí, občas k dovozu dřeva či jiného materiálu jako např. písku do pískoviště. Cestu dále užívá k obhospodařování pozemků nad domem a ke kompostu. Cestu dále užívají děti účastníků, aby nemusely s dětmi a zavazadly chodit po schodech.

4. Ve vyjádření ze dne 3. 9. 2020 žalovaný doplnil, že jeho záměr byl do budoucna předmětný pozemek užívat výlučně sám, pro svou potřebu. Pozemek není využíván, neboť zde nejsou ani vyjety koleje. Nelze omezit vlastnické právo osoby k pozemku pouze z důvodu, že se třikrát do roka využije část pozemku. Žalobkyně není nijak omezena, má rodinu a možnost složit uhlí na její nemovitou věc bezprostředně u vozovky, pak si může uhlí převést, či si zaplatiti lidi, jenž jí dané složí až do sklepa, a to bez omezení jakéhokoliv sousedního vlastníka pozemku. Žalobkyně vypověděla, že byla schopna vozit dřevo koleček k domu, může vozit i uhlí a neomezovat sousední vlastníky. Místo, aby zbudovala příjezd k okénku sklepa po svých nemovitostech, má vystaveny garáže vedle příjezdové cesty a zasazeny túje. Žalobkyně sama potvrdila, že i uhlí se skládalo ručně, ale že nyní to dělat odmítá, i kdyby byl zdravotní stav žalobkyně jakýkoliv, nejsou to relevantní důvody k omezení vlastnického práva. Žalobkyně nebyla s žalovaným po rozvodu dohodnuta na užívání jeho pozemku, sama žalobkyně doložila výzvu k vyklizení nemovité věci, kdy úmyslně bez vědomí žalovaného darovala nemovitost jiné osobě tak, aby ji nemohl do rozvodu žalovaný užívat. Ani hosté žalobkyně, kteří si nyní zaplatí pronájem v její nemovitosti, nejezdí až k domu, ale užívají schody k domu, tedy není nutno ani pro hosty případně zřizovat dotčený přístup. Skutečnost, že žalovaná nekomunikuje se svými sourozenci, nemůže jít k tíži žalovaného. Pozemek par. [číslo] je veden jako trvalý travní porost, ale již se na něm přístupová komunikace na rozdíl od pozemku žalovaného nachází. V minulosti i současnosti byla užívána cesta přes pozemek par. [číslo]. Dům žalobkyně i dům jejích sourozenců stavěli rodiče žalobkyně a ta byla v době stavby [adresa] jediným zletilým dítětem manželů [příjmení], byla od počátku vlastnicí domu. Dočasná řešení při stavbě domu nemají vliv na omezení vlastnického práva. Neshody žalobkyně s bratrem nebyly jeho vinou, ostatně ty pokračují i nyní, pokud by nebyla plánována cesta přes pozemek sourozenců, nebyly by vystavěny garáže u cesty na pozemcích žalobkyně a žalobkyně by předně začala řešit situaci přístupu ke své nemovitosti v době výstavby domu, potažmo nastěhování v roce 1993. Sama žalobkyně si svou nedbalostí a liknavostí způsobila, že nemá vybudovaný příjezd do svého sklepa po vlastním pozemku, přestože tak může stále učinit. V minulosti před dům žalobkyně jezdili účastníci, sourozenci žalobkyně s rodinami při návštěvách a četní podnájemníci, též byla cesta užita nákladním automobil při stěhování účastníků. Dům žalobkyně byl zkolaudován 31. 12. 1981, nejméně v 80 % od dané doby byla příjezdová cesta společná s cestou k domu [adresa]. Má za to, že na straně žalobkyně je dán nepoctivý záměr, neboť by získáním služebnosti cesty zřídila na pozemku žalovaného pro hosty z Holandska bezplatné parkoviště, dům je v atraktivní lokalitě, je vzdálený jen 300 metrů od lyžařského střediska„ [obec]“. Žalobkyně nechce komunikovat se sourozenci a řešit snazší přístup ke svému domu, ale svým jednání zamýšlí šikanovat žalovaného. Žalobkyně v domě úspěšně podniká, kdy jen za poslední dva roky z výnosů podnikání investovala do stavebních a klempířských prací značně přes 200 000 Kč. Může si zadat zbudování vlastní příjezdovou cesty šíře nejméně 2,5 m, kudy snadno projede menší nákladní vůz, který může dovézt uhlí nadvakrát či natřikrát. Stejně tak si může sjednat odvoz paliva od cesty kolečkem nebo může topit ve stávajícím kotli dřevěnými peletkami balenými v 25 kg pytlích, což jí může odvozit dělník za den, případně může upravit topení na jiný zdroj energie, což se jí při jejím podnikání stále vyplatí. Pozemek žalovaného je o celkové výměře 660 m2, a ačkoliv je vedený jako louka, byl žalovaným zasíťován, kdy na pozemku je sloupek elektrické přípojky, veřejný vodovod a 2 m od hranice pozemku vede veřejná kanalizace, má proto faktickou hodnotu stavební parcely. Vzniklá škoda a současně náhrada za případné užití pozemku by se tak rovnala rozdílu ceny parcely a ceny louky násobené výměrou tj. ve výši 376 200 Kč.

5. Ve vyjádření ze dne 14. 12. 2020 žalovaný zopakoval k replice žalobkyně své dřívější námitky k podané žalobě a namítl, že požadavek žalobkyně odporuje dobrým mravům.

6. Ve vyjádření ze dne 19. 1. 2021, tedy až po uplynutí koncentrační lhůty, žalobkyně navrhla změnit - zúžit žalobu tak, aby soud zřídil pozemkovou služebnost nezbytné cesty na služebném pozemku parc. [číslo] ve prospěch panujícího pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], v rozsahu podle geometrického plánu zhotovitele [příjmení] [příjmení], číslo plánu [číslo], jako právo chodit a jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly, za úplatu 500 Kč za rok. Předmětný geometrický plán připojila, z něho se podává, že žádá služebnost cesty, která vede od vedlejší komunikace, kousek od středu pozemku u pozemku par. [číslo] po pozemku žalovaného směrem k domu žalobkyně, tedy téměř středem trojúhelníkové části pozemku žalovaného. Žalobkyně dále doplnila, že žalobkyně podala na žalovaného pět návrhů na zahájení řízení, avšak jednalo se vždy o výživné, nejde o mstu či šikanu. Žalovaný obstaral na leasing kotel na uhlí, do něhož postačuje přikládat jednou týdně, v roce 2008 zaplatil 40 000 Kč na nákup peletek, v roce 2009 ale již platil 11 000 Kč za uhlí. Žalovaný investoval 15 000 Kč do cesty na svém pozemku. Existence a faktické užívání cesty je dle žalobkyně doložena skříní, kterou ji měla v den šetření dovést firma přes cestu na pozemku žalovaného, která je v souladu s prohlášením jednatele dodavatele uhlí, svědectvím paní [příjmení] [jméno] a i žalovaný potvrdil, že na cestě parkuje, když přijede. Žalovaný požádal o odprodej části pozemku s odůvodněním, že nemají v domě čím topit a ani terénní nákladní vůz se k [adresa] nedostane, v rámci řízení pak uvedl, že v minulých letech palivo vozil ze vzdáleného místa na kolečku, avšak vzhledem k zhoršenému zdravotnímu stavu toho již nejsem více schopen. Zastupitelstvo města prodej části pozemku [číslo] schválilo na svém zasedání 19. 6. 2008. Žalobkyně se o prodeji dozvěděla až s časovým odstupem v roce 2010 a podala na město dne 9. 12. 2010 žádost o nápravu protiprávního prodeje pozemků p. [číslo] této žádosti nebylo vyhověno. Nebýt tajného prodeje by se tak dle žalobkyně nemuselo řízení konat, žalovaný mohl požádat jen o zřízení služebnosti. Žalobkyně prokázala, že jako vlastník domu [adresa] by ho řádně nemohla užívat, pokud by se nedal vytápět, což není možné bez dovezeného uhlí do kotle určeného k vytápění domu, který za tím účelem obstaral žalovaný. Bez zřízení služebnosti nezbytné cesty nelze na nemovité věci žalobkyně řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat (např. opravy domu a v domě, zásobování apod.), když není jiný vhodnější přístup z veřejné komunikace. Žalobkyně si nezpůsobila nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně, naopak o její zřízení usilovala již nejméně od r. 1997 žádostí k obci. Služebnost potřebuje k dopravě uhlí pro zajištění vytápění domu, v němž trvale a každodenně bydlí, a to v časové frekvenci cca třikrát ročně. Žalobkyně není schopna si topivo skládat ručně. Žalovaný dosud žádnou újmu neutrpěl. V daných poměrech neexistuje jiná reálně použitelná cesta, tedy ani méně pohodlná.

7. Soud s ohledem na zúžení žaloby proto rozhodl usnesením ze dne 8. 12. 2021, č. j. 12 C 62/2020 tak, že se podle § 95 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“) připouští změnu žaloby tak, že se žalobkyně nově domáhá zřízení pozemkové služebnosti nezbytné cesty na služebném pozemku parc. [číslo] ve prospěch panujícího pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], v rozsahu podle geometrického plánu zhotovitele [příjmení] [příjmení], číslo plánu [číslo], jako práva chodit a jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly, za úplatu 500 Kč za rok.

8. Účastníci při jednání konaném dne 3. 8. 2020 učinili nesporným, že uzavřeli sňatek dne 5. 5. 1984 před Městským národním výborem v [obec], rozvedeni byli rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 24. 8. 2010, č. j. 8 C 262/2007-30. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 9. 2010. Žalobkyně je výlučnou vlastnictví pozemků par. [číslo] st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, to vše pro kat. úz. a [územní celek]. Žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku par. [číslo] v kat. úz. a obci [obec], přičemž dle katastru nemovitostí je druhem pozemku: trvalý travní porost. Dne 27. 10. 2008 byla podepsána kupní smlouva mezi [územní celek] a žalovaným na pozemek par. [číslo] (dříve součástí pozemku par. [číslo]) to vše v kat. úz. a obci [obec]. Pozemek par. [číslo] v kat. úz. a obci [obec], je ve vlastnictví v podílu [jméno] [příjmení] a v podílu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jež jsou sourozenci žalobkyně.

9. K objasnění skutkového stavu provedl soud následující důkazy: Žalobkyně při účastnickém výslechu mj. uvedla, že její dům [adresa] postavili její rodiče, původně byla cesta myšlena jako společná, ale nikdo ji nezakreslil k jejímu domu, je zakreslena pouze k domu sourozenců a z důvodů naschválů mezi bratrem a žalovaným nebylo možno zřídit věcné břemeno. V roce 2005 podávala žádost o odprodej části pozemku parc. [číslo] za účelem zřízení přístupové cesty k domu a k parcele, na žádost město ani přes urgence nereagovalo, v roce 2008 s ohledem na žádost o souhlas s realizací sjezdu z místní komunikace parc. [číslo] na pozemek č. parc. [číslo] který bude sloužit jako příjezd na pozemek [číslo], kde v současné době je v prostoru stavby louka bez jakéhokoliv využití, zjistila od odkupu dané části pozemku žalovaným, podala kvůli tomu i trestní oznámení. Cestu, která vede až k oknu do sklepa, užívá zejména z důvodu topení uhlím. Krom uhlí ji užívají pouze děti účastníků, ona ji využije příležitostně, cca třikrát do roka. Děti mohou zaparkovat i před garážemi a jít schody k domu. Nákladní vůz by z druhé strana neprojel. K uváděné digitalizaci uvedla, že dřív končil chodník na hranici pozemku, po digitalizaci bratr hranici opět vybagroval, ona tam na podzim 2019 zasadila ty túje, od té doby z této strany nelze k domu přijet. S rodinou, až na výjimky nekomunikuje, nepodávala žádost o zpřístupnění cesty či zřízení věcného břemene z této strany. Po rozvodu také nežádala, byli s manželem dohodnuti na cestě z druhé strany. Dům užívá pro svoji potřebu a současně pronajímá 2 místnosti za účelem bydlení. Hosté k domu nejezdí, pronájem je pouze přes léto a přes zimu. Cesta vedoucí od silnice přes bratrův pozemek k okénku na uhlí měří 55 metrů, ze strany pozemku žalovaného je to 27 metrů. Sourozenci žalobkyně ke svému domu jezdí po své příjezdové cestě. Před zakoupením pozemku [číslo] se topilo kotlem na dřevo, které se složilo na louce nahoře a poté se v kolečkách vozilo dolu. Jen jednou auto se dřevem přijelo až k domu a rukou tam dřevo složili. Když rodiče stavěli dům, topilo se tam uhlím, které se skládalo ručně. Oba účastníci mají vyhřezlé plotýnky a nebude to takto skládat. Osobní automobily k domu jezdily od roku 2004 do roku 2008, kdy bratr vykopal příkop, poté byl odkoupen pozemek. Od roku 2015, kdy bratr příkop zahrnul, se cesta dala užívat až do roku 2019, bratr jim však zakázal cestu užívat. V roce 2017 přijížděli svatebčani na svatbu dcery po obou cestách. Písemně ani žalobou nežádala bratra a sestru o využití jejich cesty či zřízení břemene, nebyl důvod, za manželství zřídili cestu z druhé strany, cestu tam užívají již jedenáct let, je příhodnější. Dům a malý pozemek brání tomu, aby nákladní vůz zajel až přímo k okénku na uhlí domu, kdy tam lze zacouvat, ale vůz tam nemůže se vytočit.

10. Žalovaný při účastnickém výslechu mj. uvedl, že z počátku usilovali o zřízení cesty, ale s ohledem na rozvrat manželství a usilování žalobkyně o rozvod svůj záměr změnil a pozemek odkoupil, aby si na něm zřídil třeba chatku a byl blízko k bydlišti dětí. Žalobkyně se s dětmi poté ze svého domu odstěhovala do nájemního bytu, staral se o dům on, bydlel tam, zakoupil za 100 000 Kč kotel na uhlí, aby tam měly děti čím topit. Následně se na radu odstěhoval. Když se dům stavěl, užívala se společná cesta mezi pozemkem a pozemkem sourozenců žalobkyně, a to jak k dopravní obslužnosti, tak na práci. I poté se užívala společná cesta k oběma domům. Nákladní automobil na uhlí tudy také jel, následně uhlí vysypal a 10 metrů se vozilo na kolečkách do sklepa, bylo to tak běžné, taktéž tamtudy jezdily osobní automobil. Ohledně hádek s bratrem žalobkyně a znepřístupněním společné byl viněn příčinou rozkolu, doba, po kterou ale cesta nebyla průjezdná, je ve srovnání s opačnou variantou krátká, může to být tak cca 3 – 4 roky. Na pozemku žalovaného je louka, je tam rozpadlá kůlna, kterou plánuje zbourat. Cestu na svém pozemku užívá tak, že na ní zaparkuje, když tam jede něco dělat, ne vždy ta cesta byla průjezdná, např. z důvodu třímetrových náletových stromů či ucpání trubek, kdy tam vznikl příkop. Není pravdou, že po společné cestě nemůže přijet nákladní automobil až k okénku. Jediné, co tomu brání je sloup na basketbal, který stačí odstranit. Lze upravit pozemek žalobkyně tak, aby bylo možno zřídit cestu z hlavní cesty ze strany pozemku sourozenců, nejužší bod od pozemku sourozenců ke zdi garáže čítá 2,5 metru a stavebními úpravami tak lze vybudovat příjezdovou cestu k domu souběžnou s cestou sourozenců, tedy po pozemku žalobkyně, která by byla široká 2,5 metru, kdy by byla mírně do kopce, ale byla by cestou přístupnou a to i s ohledem na to např. uhlí. Svatba dcery účastníků se konala v roce 2017, v této době byla bratrem zpřístupněna cesta, bylo mu umožněno k domu přijet.

11. Z dopisu žalovaného městu [obec] neurčitého data se podává, že žalovaný žádal v minulosti o prodej části parcely [číslo] z důvodu, že jim byla v roce 2004 zrušena dopravní obslužnost a bezbariérový přístup k domu [adresa], kdy pozemek skýtá jedinou možnost jak dopravní obslužnost a bezbariérový přístup k domu [adresa] umožnit, kdy se tam nedostane ani terénní nákladní vůz kvůli topení.

12. Z kupní smlouvy ze dne 274. 10. 2008 mezi žalovaným a [územní celek] se podává, že žalovanému byla prodána dle geometrického plánu [číslo] 2008 parcela [číslo] o výměře [výměra] oddělená z parcely par. [číslo] kdy se jedná o parcelu, přes kterou žádá žalobkyně nyní zřízení služebnosti cesty.

13. Z předložené části geometrického plánu na čl. 5 spisu se podává původní umístění parcel, před vyčleněním pozemku par. č. [číslo] z pozemku parc. [číslo].

14. Z části vyúčtovacího náčrtu z ledna 2019 na čl. 6-8 spisu, kdy celý náčrt je na čl. 36 spisu, se mj. podává současné umístění pozemků účastníků, pozemku sourozenců žalobkyně, včetně zakreslené přístupové cesty přes pozemek žalovaného, která vede až k domu žalobkyně, a přístupová cesta k domu sourozenců žalobkyně. Žalovaný nákres však sporoval, že nebyl v rámci správního řízení dotazován na zakreslení cesty, nedal k němu souhlas a není zřejmý účel nákresu.

15. Z emailu žalobkyně žalovanému ze dne 23. 7. 2019 se podává, že se žalobkyně obrátila na žalovaného s tím, že je čas na zřízení věcného břemene na cestu, protože se dozvěděla, že chce žalovaný pozemek prodat. Spolu s emailem zaslala žalovanému návrh smlouvy na zřízení služebnosti.

16. Z náhledů do katastru nemovitostí na čl. 30-32 spisu se podává, že pozemek žalobkyně par. [číslo] pozemek sourozenců žalobkyně, tj. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] par. [číslo] sousedí na rozdíl od pozemku žalovaného par. [číslo] s hlavní silnicí.

17. Ze screenu [webová adresa] na čl. 32 a 42 spisu se podává, že dlážděná příjezdová cesta k domu sourozenců žalobkyně vedla přímo až k hranici pozemku žalobkyně, kde přímo navazovala na zámkovou dlažbu před domem žalobkyně, na které na screenu je vidět zaparkovaný osobní automobilu. Na daném screenu je dále vyznačeno původní a současné umístění mezníku mezi pozemkem žalobkyně a jejích sourozenců u hlavní silnice. Cesta na pozemku žalovaného končí na hranici pozemku žalobkyně, nevede až přímo k domu.

18. Z fotografií na čl. 39 až 41 spisu bylo zjištěno, že přístupová cesta k domu sourozenců žalobkyně vedla přímo až k hranici pozemku žalobkyně, kde přímo navazovala na zámkovou dlažbu před domem žalobkyně, kdy tato cesta byla využita min. při svatbě v rodině účastníků.

19. Ze screenu [webová adresa] na čl. 43 spisu ze dne 30. 7. 2020 bylo zjištěno, že přístupová cesta k domu sourozenců žalobkyně vedla přímo až k hranici pozemku žalobkyně, kde přímo navazovala na zámkovou dlažbu před domem žalobkyně. V nejužším místě od hranice pozemku žalobkyně ke stěně stavby žalobkyně č. e. 692 je znázorněna vzdálenost 2,5 metru.

20. Z totožného screenu [webová adresa] na čl. 43 spisu ze dne 30. 7. 2020 bylo zjištěno, že hranice pozemku žalobkyně s veřejnou komunikací je v celkové délce cca 35 metrů.

21. Z fotografie na čl. 50 spisu bylo zjištěno, že cesta na pozemku žalovaného končí na hranici pozemku s pozemkem žalobkyně, kdy na dané navazuje pás zatravňovacích dlaždic a trávník, který je směrem k chodníku podél domu žalobkyně, na fotografii nejsou vidět žádní vyjeté koleje.

22. Ze žádosti žalobkyně ze dne 9. 1. 2005 včetně náčrtu situace na snímku z pozemkové mapy a souhlasu s realizací sjezdu z místní komunikace par. [číslo] na pozemek par. [číslo] se podává, že žalobkyně předmětného data projevila zájem o odprodej části pozemku par. [číslo] za účelem zřízení přístupové cesty k domu žalobkyně.

23. Z fotografií na čl. 35 spisu bylo zjištěno, že v mezidobí byla část příjezdové cesty sourozenců žalobkyně na hranici pozemku žalobkyně rozebrána a byl tam umístěn předěl s tújemi, kameny a dalšími rostlinami, na základě čehož již není možné daným místem dojet automobily na dlažbu před dům žalobkyně.

24. Z prohlášení [právnická osoba] se podává, že firma dovážela od roku 2009 do domu žalobkyně uhlí za sucha nákladním terénním automobilem [příjmení] [jméno] [anonymizováno], kdy vozidlo přijede po cestě par. [číslo] přes pozemek par. [číslo] nacouvá směrem ke sklepnímu oknu domu a řidič pásem složí uhlí do sklepa. Dle nich je to jediná možná příjezdová cesta. Na fotografiích vozidla žalobkyně doplnila, že dané vozidlo je široké 2,85 m, vysoké 2,8 m a s násypkou dlouhé 6,2 m. Z faktury [číslo] ze dne 7. 7. 2010 bylo zjištěno, že si žalobkyně objednala dvoje hnědé uhlí a skládání pásem, z faktury [číslo] ze dne 23. 9. 2009 bylo zjištěno, že si žalovaný objednal hnědé uhlí včetně skládání pásem. Ze záručního listu EKO PERFEKT 23kW levý zásobník, v. [číslo] vyplývá obdržení kotle žalovaným 19. 9. 2008.

25. Z předžalobní výzvy k vyklizení domu žalobkyně ze dne 24. 3. 2010 se podává, že se na žalovaného obrátil zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která se stala vlastnicí domu na základě darovací smlouvy se žalobkyní, že darováním nemovitosti dotyčné zanikl důvod žalovanému k užívání domu. Vzhledem k tomu, že chce dotyčná sama užívat nemovitost, měl žalovaný dům vyklidit včetně věcech svých a těch, které slouží k jeho osobní potřebě do 15. 4. 2010. S ohledem na skutečnost, že daný zástupce zastupoval i žalobkyni, měl žalovaný věci v SJM ponechat v domě.

26. Z fotografií na čl. 66 spisu bylo zjištěno, že dne 21. 9. 2010 nebyla mezi pozemky žalobkyně a jejích sourozenců žádná zábrana, pozemek par. [číslo] byl v části předělu hlinitý a kamínkový.

27. Z písemného prohlášení [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bývalého zastupitele [územní celek] se podává, že jmenovaný uvedl, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] postavili na dům [adresa] a následně pro svou dceru [jméno] postavili dům [adresa], kdy oba domy měly společnou přístupovou komunikaci po pozemcích par. [číslo].

28. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 31. 12. 1981 bylo zjištěno, že bylo povoleno užívání rodinného domu na parcele [číslo]. Byl zjištěný jediný drobný nedostatek, a to chybějící odvětrávání koupelen do 31. 5. 1982, ten však nebránil užívání stavby.

29. Z písemného prohlášení [jméno] [příjmení] se podává, že dotyčná uvedla písemné svědectví, že žalobkyně používá jako příjezdovou cestu ke svému domu cestu, která odbočuje z obecní komunikace směrem od posezení sousedů [anonymizováno], cestu nechal vybudovat žalovaný v době, kdy pobýval v jejím domě sám. Od té doby je cesta mnoho let užívána pro zásobování palivy, případně pro dovoz rozměrného materiálu, používá se podle potřeby pouze několikrát v roce, je to jediná přístupová cesta, po které může ke sklepu na uhlí dojet rozměrný nákladní automobil. Žalobkyně cestu udržuje, díky její péči je cesta stále průjezdná.

30. Z místního šetření konaného dne 1. 9 2020, v rámci něhož byla provedena fotodokumentace dokládající zjištěné skutečnosti, mj. vyplývá, že pozemek žalovaného je zarostlý maliním a náletem, je na něm dřevěná polorozpadlá kůlna. Cesta na tomto pozemku byla vysypaná kamínky, v době šetření na ní nebyly vyjeté koleje, délka cesty je 20 m 50 cm na pozemku žalovaného a 8,5 na pozemku žalobkyně. V případě odstranění koše na basketbal by činil z přední strany domu průjezd (od kraje dlažby ke zdi domu) šířku 4 m 90 cm, k okénku na uhlí je vzdálenost 12 m 20 cm. Dálka zámkové dlažby před domem činí 18 m 35 cm. Faktická vzdálenost od kolíku na hranici pozemku žalobkyně a pozemku jejích sourozenců ke zdi garáže žalobkyně, kolem níž vede k silnici cestička je v neužším místě široká 2 m 35 cm. Cesta na pozemku sourozenců žalobkyně je v délce cca 20 m, nyní je zde předěl s tújemi, kameny a kůrou, dle vytýčené hranice provázkem je avšak z většiny tento předěl již na pozemku žalobkyně. V případě stavebních úprav na pozemku žalobkyně by bylo možno zřídit souběžnou přístupovou cestu s cestou na pozemku [číslo], kde by mohl až před dům žalobkyně, potažmo k okénku na uhlí, projet minimálně osobní automobil. Pozemek žalobkyně sousedí s veřejnou komunikací v hranici 34 m 80 cm. Před domem žalobkyně jsou zrekonstruované garáže, kolem kterých vede vpravo nahoru cestička k domu žalobkyně, vlevo navazuje prostor, kde je možné parkovat nebo složit materiál, vedou tam zastřešené schody k domu žalobkyně. Žalobkyně podniká na dané adrese, kdy se jedná o Apartmán [příjmení] [příjmení].

31. Z inzerátů na čl. 127 – 129 spisu bylo zjištěno, že je prodávána louka v [obec] – [ulice] [anonymizováno] za částku 116 Kč/m2, stavební pozemek v [obec] je prodáván za 1 217 Kč/m2.

32. Soud naopak neprovedl navržený důkazy vyúčtováním a dokladem k zaplacení geometrického plánu, usnesení zastupitelstva z 19. 6. 2008, žádost o nápravu protiprávního prodeje ze dne 9. 12. 2010, právní stanovisko k žádosti ze dne 3. 1. 2011a výpis z živnostenského rejstříku k žalovanému, neboť byly uplatněny po koncentraci řízení a žalobkyně při jednání nesdělila, na základě jakých skutečností by měly být tyto důkazy připuštěny po koncentraci řízení, kdy navrhla provést pouze doklady k úhradě znaleckého posudku.

33. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o relevantním skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně je výlučnou vlastnictví pozemků par. [číslo] st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, to vše pro kat. úz. a [územní celek], kdy nemovitosti žalobkyně sousedí s veřejnou komunikací v délce téměř 35 metrů. Žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku par. [číslo] v kat. úz. a obci [obec]. Pozemek par. [číslo] v kat. úz. a obci [obec], je ve vlastnictví v podílu [jméno] [příjmení] a v podílu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jež jsou sourozenci žalobkyně. Při výstavbě domu žalobkyně a domu jejích sourozenců byla užívána jedna společná přístupová cesta, která vedla přímo až k hranici pozemku žalobkyně. V průběhu let byla tato cesta upravena na dlažbu. V roce 2019 došlo k odstranění dlažby v předělu mezi pozemky, kudy bylo možné vjet z pozemku sourozenců žalobkyně na pozemek žalobkyně, kdy dané bylo nahrazeno hlínou s kůrou, kameny, žalobkyně tam nasázela na podzim 2019 túje. Z většiny se však jednalo již o pozemek žalobkyně, který byl takto upraven, nikoliv o pozemek jejích sourozenců. K přístupu k nemovitosti žalobkyně se užívala jak tato cesta, tak i cesta přes pozemek žalovaného, která byla užívána zejména na složení topiva do sklepa. Dle vyjádření žalobkyně, které se v průběhu řízení opakovaně měnilo, užívá nyní přístupovou cestu přes pozemek žalovaného cca třikrát do roka pro složení uhlí a dále v mimořádných okolnostech, jinak žalobkyně cestu neužívá, užívají ji společné děti.

34. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 1012 o. z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

35. Dle § 1029 odst. 1 o. z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Dle odstavce 2. téhož ustanovení může nezbytnou cestu soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

36. Dle § 1030 odst. 1 o. z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu. Dle odstavce 2. ustanovení vlastník nemovité věci, v jehož prospěch byla nezbytná cesta povolena, poskytne jistotu přiměřenou případné škodě způsobené na dotčeném pozemku; to neplatí, je-li zjevné, že patrná škoda na dotčeném pozemku nevznikne.

37. Dle § 1032 odst. 1 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu: a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

38. Dle § 1033 odst. 1 o. z. obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § [číslo] odst. 2.

39. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná, a proto ji soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení zamítl. Předně je třeba uvést, že nezbytná cesta může být zřízena jako právo obligační v podobě závazkového vztahu mezi vlastníky sousedních pozemků nebo jako právo věcné v podobě služebnosti stezky, průhonu či cesty přes zatížený pozemek. Před zřízením nezbytné cesty se soud musí vždy řádně vypořádat s otázkou, zda je skutečně v daném případě nezbytně nutné nezbytnou cestu zřídit, ať už v podobě služebnosti, či v obligační formě. Jelikož je rozhodnutí o zřízení práva cesty rozhodnutím konstitutivním, upravuje v rámci tohoto řízení hmotné právo podmínky pro vznik, změnu či zrušení práva jen rámcově a dává široký prostor pro úvahu soudu, přičemž v hraničních případech jsou dány skutečnosti umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit různá řešení. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. (rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 1171/2016 ze dne 26. 4. 2016). Při zřizování nezbytné cesty rozhodnutím soudu je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno co možno nejméně. Soud může rozhodnout o povolení nezbytné cesty formou služebnosti cesty jen za podmínek upravených v § 1029 odst. 1, 2 o. z., tedy jen tehdy, jestliže vlastník nemůže nemovitou věc řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou. Má-li vlastník stavby možnost zřídit přístup ke stavbě jinak, bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, např. na základě obligačního práva nebo může-li k přístupu využít jiné pozemky ve svém vlastnictví, nelze právo věcného břemene cesty zřídit. V daném případě nemovitosti žalobkyně hraničí s veřejnou komunikací v délce téměř 35 metrů, kdy na této hranici se nachází zídky, dvě dvojgaráže, chodník a zvlášť kryté schody vedoucí přímo k domu žalobkyně, a má tedy dostatečný prostor si zajistit možnost vjezdu automobily až na zámkovou dlažbu před svým domem. Je třeba zdůraznit, že překážkou povolení nezbytné cesty podle § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. může být v závislosti na individuálních okolnostech případu i jednání žalobkyně či jejích právních předchůdců, pokud se podíleli na zhotovení staveb, jejichž umístění přístupu k nemovitosti brání. Hrubě nedbalým jednáním ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., kterou je třeba v daném případě přičíst k tíži žalobci samotnému, může být i jednání, k němuž došlo před 1. 1. 2014 (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1499/2015). Hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci může podle okolností případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení s veřejnou cestou. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015). Žalobkyně měla možnost již v domě stavby svého domu ovlivnit zajištění přímého přístupu ke svému domu vozidly, jak však uvedla sama, v dané době se užívala jako společná přístupová cesta, která je na pozemku jejích sourozenců. Pokud současně s tím a následně znemožnila, popř. nechala znemožnit, vybudovat vlastní přístupovou cestu k nemovitosti vozidly, dané lze klást pouze k její tíži. Hranice pozemku v délce téměř 35 metrů umožňovala dostatečný prostor i pro vybudování cesty pro nákladní vozy, skutečnost, že v dané době to případně žalobkyně nespatřovala nutným, není ve věci relevantní. Namísto toho došlo k vybudování dvou dvojgaráží, parkovacího placu, schodů a zároveň zvlášť chodníku k přístupu k nemovitosti, ve zbylé části byly vybudovány a osázeny zídky. Přičemž je třeba zdůraznit, že minimálně garáži prošly v poslední době rekonstrukcí a nic tedy nebránilo namísto chodníku jako dalšího přístupu k domu za současného zrušení části zídky vybudovat vjezd pro automobily. Soud nemůže povolit nezbytnou cestu za situace, kdy právní řád poskytuje jiné prostředky, které jsou ve vztahu k vlastníku dotčeného pozemku méně invazivní a které jej méně omezují v jeho vlastnickém právu než zřízení nezbytné cesty. Skutečnost, že přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni by byl pro žalobkyni pohodlnější, resp. výhodnější, nebo že by se obešel bez stavebních úprav či bez finančních nákladů, není významná, neboť žalobkyně měla a stále má za určitých stavebních úprav si zřídit na svém vlastním pozemku přístupovou cestu z hlavní silnice. (např. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 38/2005 ze dne 17. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1897/2004, sp. zn. 22 Cdo 38/2005 ze dne 17. 2. 2006, usnesení ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 903/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2112/2019, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1107/2019). Současně by neobstálo zřízení služebnosti na pozemku žalovaného ani z pohledu proporcionality, kdy žalobkyně má možnost si nechat dopravit topivo či materiál na svůj pozemek, např. na parkovací plácek u garáží, a poté, pokud již není s ohledem na svůj věk a zdravotní stav schopna, jak uvádí, nechat si zaplatit složení těchto věcí přímo do domu. To, že se jí„ nechce“, či že se jedná o náročnější práci, než když je např. uhlí přes pás puštěno přímo do sklepa oknem, nemůže být důvodem, aby se k danému zatížil některý ze sousedních pozemků. I další případné obhospodařování domu žalobkyně dostatečně umožňují pozemky v jejím vlastnictví a dvojitý přístup přímo k domu z veřejné komunikace. Případné využití cesty dětmi účastníků pak též nemůže být důvodem stanovené služebnosti, neboť ty mohou užívat přístup do nemovitosti stejný jako žalobkyně a všichni ostatní. Naplnění potřeb přístupu k domu žalobkyně, pro který je žádáno zřízení služebnosti cesty přes pozemek žalovaného, je tak nejen z velké míry saturováno již existujícím přístupem z veřejné komunikace k domu žalobkyně schody a chodníkem, ale též může být pro motorizovaný přístup uzpůsobeno stavebními úpravami nemovitostí žalobkyně, kdy uhlí nemusí nutně vozit velký nákladní automobil, popř. může být uspokojeno jinými prostředky, např. tím, že si objedná složení topiva, které lze složit u silnice na pozemek žalobkyně, do sklepa dělníky ručně, zaplacení si doručení věcí až ke dveřím domu, atd.

40. Nad rámec soud uvádí, že i v případě zřízení služebnosti cesty, by soud žalobu zamítl, neboť by služebnost nebyla zřizována na pozemku žalovaného, nýbrž případně na pozemku sourozenců žalobkyně. Dle zákonné úpravy i ustálené judikatury (např. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2711/2011, usnesení Nejvyššího soudu z 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1171/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2112/2019) připadá-li do úvahy více možností, jak zřídit nezbytnou cestu, je třeba vybrat tu, která bude pro vlastníka zatíženého pozemku nejméně obtěžující; je třeba též vážit, zda by méně zatěžující a přiměřenější z hlediska požadavku minimalizace zásahů do vlastnického práva vlastníka zatěžovaného pozemku nebylo vhodnější zřídit cestu přes pozemek jiného vlastníka. Zákon nestanoví výslovně kritéria pro posouzení toho, jaká varianta je méně zatěžující a tudíž přiměřenější. Je třeba vzít do úvahy zejména výměru části pozemku, která má sloužit jako nezbytná cesta, způsob využívání zatěžovaného pozemku i stavby, které má cesta sloužit, a míru rušení jeho vlastníka. Významná je i skutečnost, že na pozemku, který připadá pro zřízení nezbytné cesty do úvahy, je již vybudována cesta. Po zvážení těchto i dalších okolností je na úvaze soudu v nalézacím řízení, aby určil nejpřiměřenější variantu vedení cesty. Žalobkyně původně navrhovala zatížit celý pozemek žalovaného, dané následně revidovala geometrickým plánem, kdy navrhla zatížit danou nemovitost pouze v části zakreslené v předmětném plánu. Cestu přes pozemek sourozenců žalobkyně odmítla s odkazem na jejich špatné vztahy, chybějící důvody, možnou cestu přes pozemek žalovaného a skutečnost, že dřívější cesta nyní pro vytvořený předěl a odebrání zámkové dlažby již není možná. Soud však má za to, že v případě potřeby zřízení služebnosti, která však není s ohledem na vlastní nemovitosti žalobkyně dána, by to byla práce nemovitost sourozenců žalobkyně par. [číslo] která by byla pro zřízení služebnosti nejvhodnější. Cesta na tomto pozemku byl již při stavbě obou rodinných domů užívána jako společná příjezdová cesta, byla střídavě užívána i v průběhu následujících let, kdy na sebe zámkové dlažby plynule navazovaly. Cesta je využívána jako příjezdová cesta k domu sourozenců žalobkyně, a tudíž na rozdíl od pozemku a cesty žalovaného nelze tak očekávat změnu účelu cesty. Pokud byl nyní vytvořen v roce 2019 předěl mezi těmito pozemky, je třeba zdůraznit, že se jedná z většiny o pozemek žalobkyně nikoliv jejích sourozenců, jak bylo prokázáno v rámci místního šetření, kdy sama žalobkyně potvrdila, že hranice pozemků odpovídá nataženému provázku, a žalobkyně měla tedy využít svých práv a bránit se zrušení možnosti příjezdu až ke dveřím svého domu. Namísto toto žalobkyně nechala vybourat dlažbu na daném místě, a jak sama uvedla, nasázela tam místo toho túje. Nehájila tak dostatečně svá práva, ač tak učinit měla.

41. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že je třeba žalobu jako nedůvodnou zamítnout, neboť soud nemůže povolit nezbytnou cestu, může-li žadatel o ni k přístupu využít pozemky ve svém vlastnictví. Okolnost, že přístup přes cizí pozemek na základě povolení nezbytné cesty by byl pro žadatele pohodlnější, resp. by se obešel bez nutnosti vynaložení nákladů, není právně významná.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 076 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c) a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 2 500 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 10. 7. 2020, porada s klientem přesahující hodinu dne 3. 8. 2020, účast na jednání dne 3. 8. 2020 od 12:30 hod. do 15:01 hod. (2 úkony), vyjádření ze dne 6. 8. 2020, místní šetření dne 1. 9. 2020 od 14:00 hod. do 15:17 hod., vyjádření ze dne 3. 9. 2020, vyjádření ze dne 14. 12. 2020, vyjádření ze dne 5. 1. 2021, porada s klientem přesahující hodinu dne 13. 1. 2022, účast na jednání dne 28. 2. 2022 (1 úkon), dle § 9 odst. 3 písm. c) a § 11 odst. 2 a. t. z částky 1 250 za účast při vyhlášení rozsudku dne 9. 3. 2022, dále paušální náhradu v rozsahu 13 náhrad v celkové výši 3 900 Kč, cestovné ve výši 250 Kč za cestu na a z místního šetření (automobil Volvo F, prům. spotřeba paliva 6,4 l na 100 km, paušál 4,20 Kč na 1 km, palivo 31,80 Kč u nafty, kdy vzdálenost [obec] – [obec] a zpět činí 40 km), ztrátu za promeškaný čas v rozsahu dvou půlhodin ve výši 200 Kč celkem a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 600 Kč, tj. ve výši 7 476 Kč. Soud shledal všechny úkony jako řádně odůvodněné, kdy porady s klientem předcházely nařízeným jednáním a u vyjádření se jednalo o repliky na žalobu a vyjádření žalobkyně. Soud naopak nepřiznal částku 100 Kč za výpis z KN, neboť nebylo řádně doloženo, že se jedná o účelně vynaložené náklady v tomto řízení.

Poučení