12 C 64/2018-291
Citované zákony (34)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 118a odst. 1 § 118a odst. 3 § 96 odst. 1 § 96 odst. 3 § 96 odst. 4 § 142 odst. 1 § 146 odst. 2 § 160 odst. 1
- České národní rady o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 358/1992 Sb. — § 1 § 2 § 5 § 7 § 8 § 8 odst. 1 § 15 odst. 1 § 15 odst. 2 § 31
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 9 odst. 4 písm. a § 13 § 13 odst. 3 § 14 odst. 1 písm. a § 14 odst. 3
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 14
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 158
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 329 odst. 1 písm. a § 329 odst. 1 písm. c § 329 odst. 2 písm. a § 329 odst. 2 písm. f § 182 odst. 2 písm. a § 256 odst. 1 § 256 odst. 2 písm. a
- Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, 358/2019 Sb. — § 1
- Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, 589/2020 Sb. — § 1
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 6 slov] [adresa] pro zaplacení náhrady újmy takto:
Výrok
I. Řízení se co úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 326 875 Kč ode dne, kterým bude první den prodlení žalované s plněním, do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 163 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 163 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 19 750 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 46 462 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky 20 239 875 Kč coby odškodnění za nezákonné trestní stíhání. Žalobce uvedl, že svůj nárok uplatnil u žalované dne [datum]. K trestnímu stíhání pak žalobce uvedl, že dne [datum] podala [územní celek] trestní oznámení ve věci podezření ze spáchání trestného činu podle § 158 tehdy platného trestního zákona, jehož se měli dopustit žalobce a další 2 osoby, a to machinacemi s pozemky pro výstavbu sportovního areálu, čímž měla být [územní celek] poškozena. Když bylo podáno trestní oznámení, byl žalobce [anonymizována tři slova]. Zmíněné trestní oznámení bylo sepsáno [datum], bylo dáno na policii dne [datum], přičemž ještě před doručením trestního oznámení policii [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Dle žalobce se jednalo o [anonymizováno] záměr zdiskreditovat jeho osobu. Policie více než 2 roky prováděla rozsáhlé šetření a následně státní zástupce učinil závěr, že nemohlo dojít ze strany žalobce ke spáchání trestného činu. O více než 3 roky později bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro tentýž skutek, a to na základě usnesení ze dne [datum]. Stalo se tak v době, kdy žalobce oznámil svůj úmysl [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] Trestní stíhání bylo zahájeno na pokyn nejvyššího státního zástupce, a to přesto, že se nijak nezměnila důkazní situace, za které dříve bylo trestní stíhání ukončeno, resp. ani nebylo zahájeno. Následně byla podána obžaloba a byl vyhlášen odsuzující rozsudek, který byl vydán v dalších 4 letech ještě celkem čtyřikrát, a čtyřikrát byl krajským soudem zrušen v neveřejném zasedání. Až teprve na popáté byl vydán zprošťující rozsudek.
2. Žalobce dále uvedl, že dodnes nese stigma zločince stíhaného pro korupční jednání, přestože skutek, pro který byl žalobce stíhán, jak se později ukázalo, byl zcela vykonstruován a vymyšlen. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce dle § 226 písm. a) trestního řádu obžaloby zproštěn, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž bylo trestní stíhání vedeno. Trestní stíhání bylo naplánováno a namířeno vůči osobě žalobce s cílem odstranit jej z veřejného a politického života. Trestní stíhání mělo dopad do žalobcova života a do jeho osobního i profesního života, když opustil [anonymizováno] kariéru, k čemuž byl prakticky donucen jednak obsáhlým prověřováním podaného trestního oznámení, jednak s největší pravděpodobností [anonymizováno] motivovaným pokynem k zahájení trestního stíhání po 3 letech od skončení prověřování trestního oznámení, a to v době, kdy žalobce oznámil svůj úmysl [anonymizováno 5 slov]. V průběhu trestního řízení docházelo k postupnému zhoršování zdravotního stavu žalobce, a to jak po stránce psychické, tak i fyzické. Žalobce rovněž čelil dlouhotrvajícímu tlaku [anonymizováno], jednostranně informovaných ze strany orgánů činných v trestním řízení. Žalobce tak byl prakticky občansky a společensky znemožněn, navíc jako podnikatel ztratil řadu obchodních partnerů, kteří mu přestali důvěřovat. Byl členem mysliveckého spolku, nicméně jako trestně stíhaná osoba musel odevzdat zbrojní průkaz a nemohl tak vlastnit žádnou zbraň, pročež členství v mysliveckém sdružení pozbyl. Přestal být zvaným hostem na různé společenské akce, jako golfové turnaje, fotbalové zápasy, plesy atd. Ztratil řadu přátel a musel přestat i s dalším koníčkem, kterým bylo létání, protože mu nikdo nechtěl půjčit letadlo. Žalobce měl rovněž velké problémy v manželství, neboť manželka mu nevěřila, že by mohl být trestně stíhán bezdůvodně, a musel tak i doma dokazovat, že peníze, jimiž disponoval, si poctivě vydělal. To vše se odrazilo na žalobcově zdraví. Nejenže začal trpět nespavostí a těžko se soustředil na práci, rovněž musel vyhledat odbornou pomoc psychiatra, navíc onemocněl [anonymizováno 6 slov], jejíž úspěšná léčba vyžaduje klidný a spořádaný život bez stresu. Žalobce proto požadoval odškodnění nemajetkové újmy ve výši 20 miliónů korun.
3. Dne [datum] žalobce vzal svou žalobu částečně zpět, a to co do částky 239 875 Kč a nadále požadoval pouze částku 20 000 000 Kč. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení co do částky 239 875 Kč zastaveno.
4. Dne [datum] žalobce sdělil, že žalovaná částečně vyhověla nároku žalobce a poskytla mu zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 87 000 Kč a v uvedeném rozsahu vzal žalobce svou žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení co do částky 87 000 Kč zastaveno.
5. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil své nároky. Žalovaná dále uvedla, že jelikož k prokázání vzniku nemajetkové újmy žalobce ani k výzvě žalované nic nedoložil, ačkoliv avizoval, že tak učiní, zadostiučinění nebylo žalobci přiznáno. Právnímu zástupci žalobce byl dne [datum] zaslán přípis, v němž je zmíněná skutečnost uvedena. Žalobce následně podáním ze dne [datum] uplatnil u žalované totožný nárok, který byl částečně prokázán. Žalovaná dále stručně popsala průběh trestního řízení a konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí. Za nezákonné trestní stíhání se žalobci žalovaná omluvila a poskytla mu částku 87 000 Kč, kterou považovala za přiměřenou.
6. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, během něhož žalobce uvedl, že po dobu trestního stíhání žil v permanentním strachu, dále opravil své tvrzení, že [anonymizováno 10 slov]. Žalobce zopakoval, že jeho trestní stíhání bylo na [anonymizováno] objednávku ve snaze odstranit jej z [anonymizována dvě slova], přičemž v důsledku podaného trestního oznámení žalobce nechtěl poškodit [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] rezignoval [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], které v té době vykonával ([role v řízení] [anonymizována dvě slova]). Poté, co skončilo prověřování, žalobce oznámil, že chce vrátit do veřejného života. Okamžitě však následovalo zahájení trestního stíhání na podkladě stejných důkazů, které dříve státní zástupce vyhodnotil jako důkazy, které neodůvodňují zahájení trestního stíhání. Následně byla po 3 měsících podána obžaloba.
7. V podání ze dne [datum] žalobce opravil žalobní nárok, když uvedl, že požaduje zaplacení částky 19 913 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení.
8. Během jednání dne [datum] žalobce vzal zpět zákonné úroky z prodlení z částky 326 875 Kč od [datum] do zaplacení. Účastníci dále učinili nesporným průběh trestního řízení tak, jak jej uvedla žalovaná. Žalobce rovněž tvrdil, že ještě před zahájením trestního stíhání se orgány činné v trestním řízení dopustily celé řady excesů, a s ohledem na výjimečnost situace se tak žalobce domáhal odškodnění i za dobu před zahájením trestního stíhání. Žalobce dále uvedl, že byl [anonymizována tři slova] v období od roku [rok] do roku [rok]. Soud žalobce vyzval dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k tvrzené nemajetkové újmě.
9. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil svá tvrzení a uvedl, že v rámci prověřování byl orgány činnými v trestním řízení shromážděn materiál v rozsahu několika tisících stran. Žalobce dále uvedl, že jeho trestní stíhání bylo [anonymizováno], přičemž [anonymizováno 5 slov] zcela jednostranně a účelově. Orgány činné v trestním řízení činily [anonymizována dvě slova] tendenční vystoupení. V důsledku trestního stíhání bylo ukončeno [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] a bylo mu znemožněno [anonymizováno 6 slov]. Žalobce skončil ve funkci [anonymizováno] obce, kde bydlí a kde čelí pověsti zločince, a to bez ohledu na konečné zproštění obžaloby. V roce 2013 žalobce přišel o zbraň, protože ji jako trestně stíhaná osoba musel odevzdat, a tím byl nucen zanechat i své záliby v myslivosti. Z mysliveckého spolku, jehož byl členem, byl v důsledku mediální štvanice exkomunikován, přestal být zván na společenské akce jako plesy, golfové turnaje atd. K částečnému zastavení řízení:
10. Jak uvedeno shora, žalobce vzal částečně svou žalobu zpět, a to v rozsahu žalobou požadovaných zákonných úroků z prodlení z částky 326 875 Kč (nad rámec částek, v jejichž rozsahu již bylo řízení zataveno).
11. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti, nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o.s.ř platí, že je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Dle § 96 odst. 3 a odst. 4 o.s.ř. pak platí, že jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. To však neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
12. Jelikož žalobce vzal částečně zpět svou žalobu, soud v uvedeném rozsahu řízení zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. Skutková zjištění:
13. Ze shodných tvrzení stran stejně jako z listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne [datum] a přípis žalobce z [datum], kterým sdělil, že nemůže vyhovět výzvě žalované k doplnění žádosti, přípis žalobce ze dne [datum]; dále nová žádost žalobce [datum] adresovaná žalované, přípis žalované ze dne [datum] a stanovisko žalované ze dne [datum] a z [datum]) vzal soud za prokázané, že žalobce se dne [datum] obrátil na žalovanou s žádostí o náhradu újmy jako v žalobě; žalovaná žádosti nevyhověla. Žalovaná částečně vyhověla nové žádosti žalobce doručené dne [datum], a to ve výši 87 000 Kč.
14. Soud tedy konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody, resp. poskytnutí zadostiučinění způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).
15. Mezi stranami byl výslovně nesporný následující průběh trestního řízení ve věci žalobce: -) na základě trestního oznámení ze strany [anonymizováno] [územní celek] ze dne [datum] byly iniciovány úkony trestního řízení pod sp. zn. [spisová značka], když toto řízení bylo ukončeno odložením, což bylo potvrzeno usnesením Krajským státním zastupitelstvím v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. -) Usnesením policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a), f) trestního zákoníku ve znění účinném do 30. 11. 2011. Z připojené doručenky vyplývá, že žalobci bylo doručeno toto usnesení dne [datum]. -) Dne [datum] byla na žalobce podána k Okresnímu soudu v Blansku obžaloba, kterou mu bylo kladeno za vinu spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a), f) trestního zákoníku ve znění účinném do 30. 11. 2011. Řízení bylo poté vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. -) Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], byl žalobce spolu s dalšími spoluobviněnými uznán vinným skutkem specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. -) Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl prvostupňový rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. -) Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl žalobce spolu s dalšími spoluobviněnými uznán vinným skutkem specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. -) Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl prvostupňový rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. -) Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl žalobce spolu s dalšími spoluobviněnými uznán vinným skutkem specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. -) Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl prvostupňový rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. -) Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl žalobce spolu s dalšími spoluobviněnými uznán vinným skutkem specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. -) Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl prvostupňový rozsudek zrušen v celém rozsahu a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. -) Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) tr. řádu. -) Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo odvolání státního zástupce zamítnuto. Zprošťující rozsudek tak nabyl právní moci dne [datum].
16. Žalovaná zaplatila žalobci částku 225 210,40 Kč (coby náhradu majetkové škody) dne [datum] a částku 87 000 Kč (coby odškodnění nemajetkové újmy) dne [datum] (uvedené bylo mezi stranami nesporné, srov. též schvalovací doložky žalované).
17. Ze svědeckého výslechu [jméno] [příjmení], kolegy žalobce ze [anonymizována tři slova], soud zjistil následující skutečnosti: žalobce plánoval pokračování v [anonymizováno] kariéře, přičemž v roce [rok] byl obviněn bývalým kolegou. Následovaly [anonymizována dvě slova] a v roce [rok] byly [anonymizována dvě slova], v nichž bylo vyloučeno, aby žalobce coby obviněný kandidoval, přičemž ani ODS by ho nenominovala. Dle [anonymizována dvě slova] sice [anonymizováno] mohl, ale proti žalobci byla spuštěna [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. Dle svědka se předpokládalo, že by žalobce chtěl [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizována tři slova] věděl o trestním stíhání žalobce. V roce [rok], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] je vyšetřován, přestože formálně nebylo zahájeno trestní stíhání. Dle svědka nebyl jediný důvod, aby žalobce, který byl úspěšným [anonymizována dvě slova] znovu, kdyby neprobíhalo prošetřování.
18. Ze svědeckého výslechu [jméno] [celé jméno žalobce], syna žalobce, soud zjistil následující skutečnosti: když svědek chodil na základní školu v roce 2007, tak se jej spolužáci ptali, zda půjde jeho otec (tj. žalobce) do vězení, a to kvůli tomu, že byla v [anonymizována tři slova] o tom, že žalobce měl okrást [územní celek]. Poté, co žalobce přestal vykonávat [anonymizována dvě slova] [územní celek], tak přestal být zván na společenské akce a byl odstrčen od společenského života. V roce 2009 bylo celé trestní stíhání odloženo. V roce 2010 žalobce skončil ve [anonymizována dvě slova]. Žalobce měl problémy se svou ženou, matkou svědka, vše se zhoršilo od roku 2012, kdy bylo zahájeno trestní stíhání žalobce. Ten se poté uzavřel do sebe, nekomunikoval ani se svědkem, ani se svědkovou sestrou či žalobcovou ženou. Žalobce býval sportovně aktivní, hrál fotbal, chodil do lesa a do šachového kroužku. Kvůli trestnímu stíhání musel odevzdat zbraň, a tudíž pozbyl mysliveckého průkazu. Vše v domácnosti vygradovalo tím, když se žalobce přestěhoval v domě o patro níže; žalobce se svou manželkou často hádal. Vztah mezi žalobcem a jeho ženou se již nenapravil a dosud tak bydlí odděleně. Žalobce chodil k psychologovi a začal se léčit s [anonymizováno]. Po zahájení trestního stíhání musel odevzdat zbraň a přišel tedy i o myslivost. Žalobce měl firmu na [anonymizováno], [anonymizována tři slova], která se starala o [anonymizována tři slova] po celé republice.
19. Soud dále provedl k důkazu několik [anonymizována dvě slova], které pojednávaly o trestním stíhání žalobce s uvedením jeho jména; trestní stíhání žalobce tedy bylo rozsáhle [anonymizováno] ([anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova]„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce]: [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno]„ [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno]„ [obec] [anonymizována dvě slova]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [příjmení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [příjmení] [anonymizováno], [příjmení] [anonymizováno], [ulice] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [příjmení] [anonymizováno]).
20. Rozhodnutím Policie ČR ze dne [datum] policie rozhodla o zajištění zbrojního průkazu žalobce, a to z důvodu zahájení trestního stíhání jeho osoby pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby (srov. rozhodnutí Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). 21. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] coby myslivecký hospodář [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] potvrdil, že oznámil žalobci po zahájení jeho trestního stíhání, že až do vyřešení není vhodné, aby se nadále účastnil akcí v myslivecké [právnická osoba] [obec], po zproštění trestního stíhání se žalobce do činnosti myslivecké společnosti znovu zapojil (srov. prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). 22. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno 5 slov], potvrdil, že žalobce se v [anonymizována tři slova] v [obec] podrobil dlouhodobé léčbě závažného [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. Léčba byla zahájena v září 2018, ukončena v červenci 2019, přičemž jeho zdravotní stav vyžaduje další [anonymizováno] sledování. Vznik a vývoj [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno] přispívajícím faktorem k vývoji nemoci určitě přispívá dlouhodobý stres; žalobce je i v roce 2021 v aktivní léčbě pro [anonymizována dvě slova], nemoc ovlivňuje jeho celkový stav, léčba probíhá od roku 2018 a bude trvat. Nelze vyloučit negativní vliv na jeho stav a na vznik recidivy onemocnění opakovaným psychickým stresem vyplývajícím z předchozího dlouholetého soudního projednávání (srov. vyjádření [ulice] [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum] a ze dne [datum]).
23. Žalobce byl v období červen 2016 až červenec 2018 léčen v ambulanci psychiatrické kliniky FN [obec] pro potíže způsobené protrahovaným stresem v rámci soudního řízení (srov. lékařská zpráva ze dne [datum]).
24. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. Soud pro nadbytečnost neprovedl k důkazu písemné prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], neboť písemné prohlášení nemůže nahrazovat svědecký výslech, nadto [jméno] [příjmení] byl slyšen jako svědek. Ze shodného důvodu nebylo k důkazu provedeno prohlášení [jméno] [příjmení]. Dále soud k důkazu neprovedl výslechy dříve navržených osob, když žalobce na jejich výslechu nadále netrval, dále listiny vypadající jako [anonymizováno 11 slov]. Z dalších provedených důkazů (tj. zprostředkovatelská smlouva, uzavřená mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a zdejším žalobcem uzavřená dne [datum]) soud nezjistil relevantní skutečnosti pro rozhodnutí, pročež se jimi pro nadbytečnost v tomto rozsudku nezabýval. Právní úprava:
25. Soud věc posoudil ve světle níže uvedených zákonných ustanovení.
26. Podle ustanovení § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.
27. Podle § 3 písm. a), b), c) zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.
28. Dle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.
29. Podle § 7 zákona mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda, právo na náhradu takové škody způsobené nezákonným rozhodnutím; právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.
30. Podle § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.
31. Podle § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ustanovení § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
32. Dle ustanovení § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Právní posouzení dané věci:
33. Jak plyne ze shora uvedeného, žalobce se (po částečném zpětvzetí žaloby) domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši 19 913 000 Kč s příslušenstvím. Soud se tedy nejprve zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku žalobce na náhradu požadované újmy.
34. Jak plyne ze shora uvedeného, zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Stát přitom za újmu (majetkovou či nemajetkovou) způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 zákona) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí (či došlo k nesprávnému úřednímu postupu); (ii) poškozenému vznikla škoda či nemajetková újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím (či nesprávným úředním postupem), jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).
35. Soud v obecné rovině konstatuje, že nárok na náhradu újmy způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, se posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 zákona jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 1 Cz 6/90 ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001 ze dne 31. 3. 2003).
36. Jak uvedeno shora, stát stíhá objektivní odpovědnost. Z toho plyne, že vznik nároku na náhradu újmy není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody (či jiné újmy) způsobené zahájením a vedením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 zákona).
37. Vzhledem k výsledku předmětného trestního řízení soud dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí (tj. nezákonném trestním stíhání žalobce), neboť žalobce byl obžaloby zproštěn. Existence odpovědnostního titulu ostatně ani nebyla mezi stranami sporná, přičemž žalovaná sama žalobce odškodnila, jakkoli pouze částečně.
38. Co se týče vzniku nemajetkové újmy z důvodu zahájení a vedení trestního stíhání, nejde o vyvratitelnou domněnku, ale újma z důvodu trestního stíhání musí být prokázána (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2555/2010 či ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). Soud tak vychází z toho, že vznik nemajetkové újmy (jakkoliv je každé trestní stíhání spojeno vždy s jistým zásahem do osobnostních práv trestně stíhaných osob – srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 428/05) není na místě presumovat, ale prokazovat, stejně tak jako intenzitu (případné) újmy odůvodňující peněžité odškodnění.
39. Soud při stanovení formy a výše zadostiučinění vycházel v souladu s ustálenou judikaturou ze tří základních kritérií: (i) povaha trestní věci, (ii) délka trestního řízení a (iii) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce. Povahou trestní věci se myslí zejména závažnost trestného činu, který byl poškozenému kladen za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený trestní řízení vnímá (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011).
40. V daném případě byl žalobce trestně stíhání pro podezření ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a), f) trestního zákoníku, za což mu hrozil trest odnětí svobody na tři léta až deset let. Povahu věci soud hodnotí jako závažnější. Je sice pravdou, že ve společnosti je dle soudu hospodářská trestná činnost zpravidla vnímána méně negativně, než např. násilná trestná činnost proti životu či zdraví, naproti tomu i hospodářská trestná činnost ze strany veřejných činitelů může budit u veřejnosti pohoršení.
41. Co se týče trvání zásahu spočívajícího ve vedení nezákonného trestního stíhání, tak ten trval od [datum] (kdy mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání) do [datum], kdy rozhodnutí o zproštění obžaloby nabylo právní moci. Dle soudu délka předmětného trestního stíhání (tj. cca 4 roky a 10 měsíců) nebyla prima facie nepřiměřeně dlouhá, a to zejména s přihlédnutím k množství rozsudku, které byly vydány a množství důkazů, které soudy musely posuzovat. Soud nicméně přihlédl ke skutečnosti, že žalobce byl před pravomocným zproštěním obžaloby 4x odsouzen (byť nepravomocně), což bezpochyby významným způsobem zvýraznilo negativní dopady do osobní sféry žalobce a zvyšovalo obavy o výsledek trestního řízení.
42. Žalobce vylíčil dopady trestního stíhání ve své osobnostní, rodinné a pracovní sféře. Konkrétně tvrdil, že musel ukončit své [anonymizováno 13 slov], musel odevzdat zbraň a rovněž zanechat své záliby v myslivosti (byl členem mysliveckého spolku), došlo k poškození jeho dobrého v okolí, přestal být zván na společenské akce, došlo k odloučení od jeho manželky. Soud má za prokázané tvrzené dopady do osobní sféry žalobce, s výjimkou následujícího.
43. Soud nemá za prokázané tvrzení, že žalobce v důsledku trestního stíhání nemohl znovu [anonymizována tři slova]. V prvé řadě je třeba poukázat na skutečnost, že [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok]. Dle soudu tudíž absentuje příčinná souvislost mezi trestním stíháním žalobce a volbami. Nadto žalobce nijak neprokázal, že skutečně zamýšlel [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Zmíněná tvrzení, která potvrdil svědek [příjmení], jsou dle soudu pouze hypotetické a ničím nepodložené domněnky. Nad rámec uvedeného je soudu z veřejně dostupných zdrojů známo, že v [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno].
44. Soud rovněž nemá za prokázané konkrétní dopady trestního stíhání do podnikatelské činnosti, resp. pracovní sféry žalobce. Naproti tomu má soud za prokázané, že žalobce se léčil u psychiatra a rovněž, že se od roku 2018 léčí s [anonymizováno]. Jakkoli není zcela najisto postavena bezprostřední příčinná souvislost mezi onemocněním žalobce a jeho trestním stíháním (což ani není realistické bezpečně prokázat), dle soudu je notorietou, že stres a obavy obecně negativně působí na fyzické zdraví člověka, což může být jedním ze spouštěcích důvodů k rozvoji chorob. Soud tedy přihlédl rovněž k závažnému zdravotnímu stavu žalobce.
45. Ve vztahu k [anonymizováno] věci soud uvádí, že dle ustálené judikatury je [anonymizováno] trestního stíhání pouze důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení, pročež ji nelze přičítat státu k tíži, neboť zde dochází k přetržení příčinné souvislosti mezi vedením trestního stíhání a skutečností, která újmu zakládá či zvyšuje, tj. [anonymizováno] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). Nadto z provedeného dokazování vyplynulo, že [anonymizována dvě slova] v období před zahájením trestního stíhání obsahují vyjádření státního zástupce, který vyjadřoval svůj názor o nevinně žalobce. Stát však nemůže nést odpovědnost za osobní prohlášení třetích osob, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek].
46. V souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí 30 Cdo 3212/2015 ze dne 16. 5. 2017) soud dále provedl srovnání s jinými případy odškodnění. Soudu se však nepodařilo dohledat skutkově obdobný případ, proto provedl srovnání s následujícími (ne vždy zcela skutkově podobnými) rozhodnutími.
47. Soud provedl srovnání s odškodněním, které se dostalo poškozenému ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy poškozený byl trestně stíhán pro přečin porušení tajemství dopravovaných zpráv podle § 182 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, za což hrozil trest odnětí svobody až 2 roky (tj. více než v případě žalobce, trestní stíhání trvalo 1 rok a 10 měsíců (tj. o 3 roky kratší, než v případě žalobce), trestní stíhání mělo negativní vliv na [anonymizována dvě slova] poškozeného ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]) i zaměstnání (přišel o dobře placené místo), došlo ke ztrátě zdroje příjmů, mělo negativní vliv na nezletilého syna, věc byla (jako v případě žalobce) [anonymizováno], a byl odškodněn částkou 110 000 Kč.
48. Dále soud provedl srovnání s odškodněním, které se dostalo poškozenému ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy poškozený byl stíhán po dobu 5 let a 3 měsíců (tj. déle než žalobce) pro podezření ze spáchání trestného činu dle § 256 odst. 1 a 2 písm. a) trestního zákoníku zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, v souběhu s § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, zločin zneužití pravomoci úřední osoby ve spolupachatelství, za což mu hrozil nižší trest než v případě žalobce, a sice 2 - 8 let, poškozený vykonával (stejně jako žalobce) [anonymizována dvě slova], a sice na pozici [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a trestnou činnost měl páchat v souvislosti s [anonymizována dvě slova], nebyl z důvodu trestního stíhání [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (obdobná tvrzení jako v případě žalobce, která však žalobce neprokázal), manželka se na základě nepřesného vyjádření policie měla důvod domnívat, že žalobce udržuje mimomanželský vztah, což musel žalobce manželce vysvětlovat, dcera žalobce ve škole čelila poznámkám, že její otec ukradl peníze (též u žalobce byly prokázány jisté zásahy do rodinného života), poškozený byl stejně jako žalobce ve městě známou osobou, všeobecně byl považován za [anonymizováno], a proto se s rodinou stáhli ze společenského života, řízení bylo (stejně jako u žalobce) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], a poškozený byl odškodněn částkou 378 000 Kč.
49. S přihlédnutím ke shora uvedeným okolnostem dospěl soud k závěru, že žalobci vznikla nemajetková újma spočívající v zásahu do jeho osobnostní sféry v důsledku zahájení a vedení trestního stíhání, což ostatně uznala sama žalovaná, když mu poskytla peněžité zadostiučinění. Soud dospěl k závěru, že přiměřeným odškodněním žalobce je peněžité plnění ve výši 250 000 Kč.
50. Soud vzal do úvahy, že žalovaná již žalobce odškodnila částkou 87 000 Kč, pročež přiznal zbytek uvedené částky, tj. 163 000 Kč (srov. výrok II.), a ve zbylém rozsahu byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta (srov. výrok III.). K úrokům z prodlení:
51. Žalobce dále požadoval zákonné úroky z od 8. 3. 2019 do zaplacení.
52. Jak uvedeno shora, dle § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat se náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že se stát ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2060/2001 ze dne 24. 4. 2003, či sp. zn. 30 Cdo 2779/2012 ze dne 12. 6. 2013).
53. Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne 20. 2. 2018 Lhůta 6 měsíců žalované uplynula dne 20. 8. 2018 (pondělí). Žalovaná se tak dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne 21. 8. 2018 a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky. Žalobce požadoval úroky z prodlení od 8. 3. 2019. Z uvedeného důvodu soud přiznal žalobci zákonné úroky z prodlení od požadovaného data, které jsou odůvodněny ustanovením § 1970 o.z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (srov. výrok II.). K nákladům řízení:
54. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., dle něhož platí, že pokud některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).
55. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč (žalobci byl nesprávně vyměřen soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, přičemž 2 000 Kč mu bude vráceno na základě separátního rozhodnutí) a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2014 sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč).
56. V daném případě bylo provedeno 10 úkonů právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby, (iii) částečné zpětvzetí v návaznosti na plnění žalovanou a další 4 podání ve věci, (iii) 3x účast na jednání soudu (tj. 31 000 Kč), a dále 10 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 3 000 Kč.
57. Soud nepřiznal náhradu za požadovaný úkon spočívající v žádosti o náhradu újmy u žalované, resp. předžalobní upomínka, a to s odkazem na § 31 odst. 4 zákona, dle něhož poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.
58. Žalobci dále ve smyslu § 13 advokátního tarifu náleží náhrada nákladů na cestu jeho právního zástupce, a to k jednání soudu dne [datum]. Právní zástupce žalobce použil k dopravě osobní automobil Renault s kombinovanou (smíšenou) spotřebou motorové nafty (dle normy 2004) 8,3 l /100 km, což bylo doloženo kopií technického průkazu. Soud z údajů Google Maps zjistil, že 1 cesta na trase [obec] - [obec] a zpět odpovídá cca 2 x 200 km, tj. 400 km.
59. Výše nákladů na cestovné k jednání soudu dne [datum] byla vypočtena dle § 157 odst. 4 a dle § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve spojení s § 1 vyhlášky č. 358/2019 Sb., dle níž v roce 2020 sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel činila 4,20 Kč/km, což odpovídá částce 1 680 Kč (4,20 Kč km*1 jednání). Průměrná cena 1 litru motorové nafty činila 31,80 Kč Náklady na palivo pro trasu 400 km tak odpovídají 33,20 litrů x 31,80 Kč = 1 055,76 Kč.
60. Výše nákladů na cestu k jednání soudu dne [datum] a dne [datum] byla vypočtena dle § 157 odst. 4 a dle § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve spojení s § 1 vyhlášky č. 589/2020 Sb., dle níž v roce 2021 sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel činí 4,40 Kč/km, což odpovídá částce 3 520 Kč (4,40 Kč km*2 jednání). Průměrná cena 1 litru motorové nafty činí 27,20 Kč Náklady na palivo pro trasu 800 km tak odpovídají 66,4 litrů x 27,20 Kč = 1 806,08 Kč.
61. Dále žalobci přísluší náhrada za promeškaný čas jeho právního zástupce za cestu k jednáním soudu dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, dle něhož za každou započatou půlhodinu náleží náhrada ve výši 100 Kč. Soud z Google Maps zjisti, že cesta na trase [obec] - [obec] trvá přibližně 2 hodiny (tj. cca 4 hodiny za cestu tam a zpět). Soud tedy žalobci přiznal náhradu za promeškaný čas v rozsahu 24 půlhodin, tj. 24 * 100 = 2 400 Kč.
62. Celková částka nákladů na právní zastoupení tak činí 44 462 Kč + soudní poplatek 2 000 Kč (srov. výrok VI.). Ke lhůtě k plnění:
63. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty za středníkem o.s.ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.